Duna / Dune ( 2021/55/USA, Kanada/Sci-Fi, Akční, Dobrodružný, Drama) 84%
25.11.2021 14:31
JEDNOU VĚTOU
„V dalekém galaktickém impériu se šeptá, že se naplnilo proroctví."
OBSAH
Kultovní sci-fi dílo vypráví o mocenských bojích uvnitř galaktického Impéria, v nichž jde o ovládnutí planety Arrakis: zdroje vzácného koření - melanže, jež poskytuje zvláštní psychické schopnosti, které umožňují cestování vesmírem. Padišáh imperátor svěří správu nad Arrakisem a s ní i komplikovanou těžbu neobyčejné látky vévodovi rodu Atreidů. Celá anabáze je ale součástí spiknutí, z něhož se podaří vyváznout jen vévodovu synovi Paulovi a jeho matce, kteří uprchnou do pouště. Jejich jedinou nadějí jsou nedůvěřiví domorodí obyvatelé fremeni, schopní trvale přežít ve vyprahlé pustině. Mohl by Paul Atreides být spasitelem, na kterého tak dlouho čekají? (Vertical Ent.)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Knižně je Duna tak ucelené dílo, že obsahem je opravdu hodně těžké předat veškeré autorovy myšlenky do takového díla, jako je právě film. Denis Villeneuve ale udělal vše pro to, abych z kina odcházel v dobrém rozpoložení a s pocitem, že jsem viděl něco naprosto jedinečného. Byť si ve filmu plno myšlenek divák musí uhlídat (pokud zná knižní předlohu) nebo domyslet (pokud ji nezná). Během čtení na mě kniha působila, jako když předává celou řadu ekologických poselství, což zde vlastně není. Naopak se jedná o artový sci-fi kousek s úchvatným vizuálem, malým množstvím akce a epickou hudbou z pera Hanse Zimmera. Ta sice není natolik přátelsky poslechová, jako u jeho dnes již klasických melodií, ale o to emotivnější je v průběhu celého filmu. A to především v kombinaci s úchvatnými záběry, kde scéna, to pastva pro oči. Doufám, že se filmu bude dařit, protože pokračování by si v podobném duchu jednoznačně zasloužilo. (Malarkey) 5*
Audio-vizuální stránka je opulentní. Tady bych nejraději skončil, ale nemůžu. Denis patří mezi moje top režiséry a prostě mu nemohu odpustit pár drobností v jeho vysněném projektu je. Knihy i původní film znám skoro nazpaměť a tak tu za mě ne zcela funguje vysvětlení světa Duny a jeho "zákonitosti" (štíty, lasery, vztahy, plány v plánech, kdo co ví...). Myslím, že právě v těch zákonitostech knihy a světa Duny je minimálně v prvním díle poražen původní "vykostěnou" Lynchovou verzí. Tady jsme v megalomanské a snové verzi Duny, které občas schází barvitost, ale rozhodně rozmanitost ( i když multikuturní téma využívá film opravdu detailně vč. zvuků a jazyka). Zaměření na Paulovy sny způsobuje, že není dost místa pro menší postavy (Pitter, Thuffir, Yueh a i Baron) a film se především v druhé půlce za mě docela táhne. To není zrovna příjemné po naprosto nádherné a precizní první hodině. Co je pro mě asi největší problém je vlastně neexistence emocionálního dopadu a vrcholu filmu. Tam kde Arrival na konci rozpláče snad každého, tam Duna selhává. Ano, je to teprve začátek, ale já osobně si nemyslím, že by v druhé části mělo být víc silných momentů, než je v první části knihy. Osobně jsem měl také pocit, že i když Denis všude tvrdí, že tohle je jeho definitivní verze a přesně takhle Dunu chtěl natočit, nemyslím si, že to je zcela pravda a podle mě tu tak 20-25 minut schází a to nemyslím jen (natočené) přistání Duncena na Arrakis nebo zcela přeskočené "cestování mezi světy". PS tolik slavných citátů a hlášek tu mohlo být a ... nejsou. Přesto, koření musí proudit. PPS: jako soundtrack doporučuji rovnou Sketchbook od Hanse, je o level výš, než OST. (Djkoma) 5*
Čím víc plátno, tím víc Duna, protože Denis Villeneuve předvádí doslova vizuální kouzelnictví, které mě ve spojení s dalším hudebním superkouskem páně Zimmera (samostatně neposlouchatelné ) doslova uhranulo. Příběh by si jistě více užil, kdybych znal knížku, protože některé aspekty a souvislosti s postavama mě zůstanou asi navždy tajemstvím, ale bohudík film je vyprávěn tak, že vše podstatné se do mě vsáklo velmi lehce. Herecky se mě líbil dokonce i Mamoa, natož taková Rebecca Ferguson, ta mě herecky doslova zraje před očima. Jsem rád, že film je svým pojetím spíš artový blockbuster než velkolepě pojatý digitální velkocirkus,protože to mě umožňuje větší ztotožnění nejen s postavama, ale i s celým "duna světem". Vizuální a vypravěčský talent Denis Villeneuvea se mě opět dostal do hlavy a pevně věřím, že v ní ještě nějakou dobu bude kempovat. (Enšpígl) 4*
VELKÁ RECENZE
Jak tuhle recenzi začít? Co třeba takhle… pokud jste až doposud z různých důvodů návštěvu kina odkládali, pak je Duna tím nejlepším důvodem pro návrat. V kinodistribuci sice už proběhla celá řada skvělých filmů, ať už větších či menších, ale je to právě Villeneuvův film, který je dokonalou oslavou, pokud možno co největšího stříbrného plátna. A neříkám to jen kvůli bombastickému rozpočtu a měřítku scén. Tenhle film je totiž velkolepý zvenku i zevnitř. Ve chvíli, kdy se kamera rozletí po nekonečné poušti planety Arrakis a Hans Zimmer hrábne do synťáků, rozechvěje se srdce filmového fanouška. Je to příjemná vibrace, kterou utiší až závěrečné titulky. Upřímně jsem už dlouho v kině necítil, že jsem součástí “pochodu dějin”. A nemluvím teď jen o ději samotném, tohle je zkrátka a jednoduše film, o kterém si bude následující generace povídat jako o jedné z klasik. Možná ne co do komerčního úspěchu, ale do co do významu pro žánr a kinematografii jako takovou určitě.
Po tomhle nalákání se logicky sluší vrátit se k Duně jako takové. Slavný román Franka Herberta proslul nejen mnoha pokračováními a svazky, ale především příkladným (čti pomalým a rozvážným) budováním košatého světa budoucnosti, v níž vládne imperátor se silnou armádou, který je v trvalé opozici s několika šlechtickými rody. Jedná se o svět desítek tisíc planet, jenž v pozadí ovládá tajemné sesterstvo nadpřirozených “čarodějnic”. Svět, v němž se v mnoha podobách skloňuje mytické koření – substance vyskytující se na pouštní planetě Arrakis. Koření je esencí života, drahocenným palivem, ale i návykovou drogou. A Arrakis jako zlaté tele právě od krutých Harkonnenů přebírají silní a sebevědomí Atreidové. Ve skutečnosti jde o Danajský dar, což vévoda Leto Atreides a jeho dospívající syn Paul zjistí velmi rychle.
Většina mých vrstevníků nezná děj Duny z Herbertových knih nebo z problematické filmové adaptace Davida Lynche, nýbrž ze stejnojmenné videoherní série. Její první díl, který byl spíše příběhovou adventurou, jest v herní historii zcela zastíněn druhým, jenž redefinoval žánr realtime strategií a dokonale využil Herbertovy mytologie. Hráč si vybral, za který z rodů chce hrát, a na mapě posouval těžební stroje, aby za utržené peníze budoval lepší obranu před písečnými červy i dotěrnými nepřáteli. Miliony hráčů na celém světě tak politickou dynamiku Duny vnímaly, aniž by otočily jediný list knižní předlohy. A ono se popravdě vyplatí jít do kina s prázdnou hlavou, protože Denis Villeneuve s neználky počítá.
Tím se ostatně dostáváme k největší bolesti snímku. Je příliš obtěžkaný snahou vše vysvětlit a uvést. První půle je velkolepou, ale také nikdy nekončící expozicí, v níž vás skrytý vypravěč vede za ruku fascinujícím světem. Já osobně jsem si tenhle “tutoriál”, když zůstanu u hráčské hantýrky, užíval plnými doušky. Ať už kvůli skvělým hercům, úžasným kulisám, nebo právě proto, že nikdo nikam nespěchá. Většina mainstreamových nemocí populárních filmů tu chybí. Není tu samoúčelný humor, ještě samoúčelnější MacGuffiny nebo nesmyslné zkratky k akčním scénám. Villeneuve je zcela ve službách knižní předlohy a doslova diváka pohlcuje názvoslovím, odkrývá mu skrytá proroctví, ale i logicky fungující svět, který byl mnohokrát označován za “Star Wars pro dospělé”. Nechci tu vyvolávat rozmíšky, ale po poslední trilogii celovečeráků od Disneyho je tohle přirovnání platnější než kdy jindy.
Možná jste v médiích zachytili, že se Villeneuve těsně před vlnou evropských premiér opřel do Marvelu takovým tím klasickým způsobem, že jde o povrchní recykláty a nikoliv tu skutečnou, poctivou filmařinu. Cítím v tom kromě zbytečnosti i jistou vnitřní bolest tvůrce, který dostal šanci natočit za obrovské peníze pomalý film, který se pravděpodobně nezaplatí. Jestli šlo Warnerům o image nebo hráli čistě vabank, to už se možná nedozvíme, ale Duna otáčí kormidlem času směrem ke starým pořádkům. Na papíře je to “jen” velkolepý a promyšlený příběh o dospívání Paula Atreida, na plátně budete mít pocit, že koukáte na nového Lawrence z Arábie, že jste znovu na premiéře Nové naděje, nebo Společenstva prstenu.
Uvedl jsem schválně několik generačních příkladů, ale zároveň se obávám, že ten průměrný teenager, co se do kina vypraví nikoliv proto, že si o Duně přečetl na MovieZone, ale protože na ni šlo pět jeho kamarádů a on chce být “in”, tak právě ten teenager už tyhle staré “kvality” neocení. Nechci tím samozřejmě zahnat předem do rohu ty, jimž se Duna nebude líbit. Jenom mi přijde, že Villeneuve tuší, že nenatočil populární film podle škatulek, a tak jde veřejnému mínění svým laciným marveláckým výpadem trochu “naproti”.
Co ještě byste chtěli vědět? Herci jsou vynikající a oddaně slouží celku. Chalamet znovu je a bude jedním z nejzářivějších zástupců své generace, ať už vám jeho filmografie chutná nebo ne. Jeho Paul Atreides je zranitelný i odhodlaný, kombinuje vše protichůdné a lidské, umí překvapit emočně i psychicky. Toho nedobrovolného mesiáše mu věříte se vším všudy, zvlášť když je jištěný skvělou Rebeccou Ferguson a přísným a civilním Oscarem Isaacem. Dokonce i Jason Momoa herecky roste, ačkoliv je spíše figurkou v pozadí. Další velké herecké tváře poznáte spíš po hlase (Skaarsgard, Bardem), ale jak se říká, každý chvilku tahá pilku a přispívá k dalším a dalším nitkám pestré tapiserie. I když tedy pestré… kameraman Greig Fraser je expert na pouštní krajinky. Natočil 30 minut po půlnoci, Rogue One a dostal Emmy za Mandaloriana. Zaprášené kulisy a zaprášené hrdiny umí skvěle a Dunu oblékl do oranžovo-hnědého kabátku tak epicky, že chvilku budete Villeneuvea chválit za to, že dal zase vydělat Deakinsovi. Jenže Fraserova paleta nedokáže tak úplně prodat CGI, které je v těch slévajících se odstínech trochu ploché a působí až anachronicky. To je jenom varování pro rejpaly.
Všechen ten design a modýlky jsou parádní, ale kdo je zvyklý na pestrobarevný digibordel, ten tentokrát odejde s nepořízenou. Říkám to ale hlavně proto, že často přesvícené scény nebo naopak jemné přechody mezi pouštními dunami budou testem, v němž pohoří většina kompresních algoritmů. Ať už budete na Dunu koukat na HBO Max, nebo z nejrůznějších alternativních zdrojů, předem vám mohu slíbit, že neuvidíte ten samý film jako diváci v kině. Je tady hned několik scén, kdy Paul Atreides stojí v mlze, pouštní bouři nebo v “absolutní tmě”, kterou prostě kompresní formáty nezvládnou. Tolik k technickému okénku, jež vás má zas a znovu nalákat do kina. My totiž potřebujeme, aby Warneři byť jen předstírali, že jde o kolosální úspěch, nebo alespoň čestnou prohru.
Ona totiž Villeneuvova Duna nemá konec. Ostatně snímek je prostý úvodních titulků, s výjimkou jediného. Duna: První část, přesně to se na plátně objeví, ale běžný divák na tenhle detail po dvaceti minutách zapomene a na konci filmu se bude cítit jako v roce 2001, když skončilo Společenstvo prstenu a on netušil, že do roka a do dne si bude moci zajít na Dvě věže. Herbertova vize je skutečně bezbřehá a já vlastně Villeneuveovi tleskám za to, že Warnery přesvědčil, že končit se má v nejlepším. Mohl bych vám tu odvyprávět, co se stane po skončení filmu a o čem by mohla být dvojka, nebo chcete-li druhá půlka. Ale je to zbytečné, možná i proto, že pořád doufám v boží prozřetelnost. A chtěl bych hrozně moc vidět, jak se pan režisér s druhým poločasem základního děje popere. Je totiž nejen plný takových těch divácky vděčných obratů, kdy to hlavní hrdina záporákům konečně nandá, ale také prošpikovaný tvůrčími pastmi. Navíc budovat směrem nahoru je vždy snazší než nakonec celé dílo a jeho myšlenku tzv. prodat. Z toho se Denis Villeneuve trochu vyvlíknul a servíruje nedořečené chytře tak, aby si vše domyslel vnímavý divák.
Čím víc nad tím přemýšlím, tím víc na mě první Duna působí jako první Matrix. V něm také Neo v závěru prochází proměnou v mesiáše a vydává se vstříc nebesům, aby změnil zaběhnutý řád světa. Většina diváků se dodnes zapřísahá, že víc nepotřebuje. Jenže my jsme se v blockbusterových měřítkách posunuli o dvacet let a v recenzích na Dunu je proto vidět častá kritika Villeneuveova tahu. Proč končit v nejlepším, proč vynechávat důležité detaily a spoléhat na to, že dvojka vznikne. Divák odchází z kina nejen se spoustou cizokrajných názvů (jejichž původ není uspokojivě vysvětlen – což přispívá k onomu všeobklopujícímu mystériu), ale také s věčnou otázkou “jak to bylo dál?”. Já mám pocit, že jako diváci musíme být podobně hladoví, musíme mít otevřenou mysl a přijímat otevřené konce. Ať už druhá “půlka” vznikne nebo ne, té první nikdo neupře, že jde ve stopách králů kinematografie.
Běžte do kina, nechte si otevřít oči a poddejte se magické síle koření. A běžte klidně dvakrát jako já. Osud tomu chtěl, abych šel v Ženevě na Dunu už ve čtvrtek a požární alarm mě vyhnal v půlce filmu, což vyústilo ve zrušené představení. Viděl jsem tak první půlku první půlky a na zbytek jsem si musel počkat do dalšího dne. A to nervózní chvění, to čekání před zavřenou branou, než mě pan vypravěč znovu pustí do toho fascinujícího filmového světa, to byl pocit, který člověk nezažívá denně. Jsem za něj vděčný, stejně jako za to, že jsem si v té první půlce mohl všímat detailů a znovu se v nich rochnit. Duna je pro mě esencí lásky k filmu a vyprávění příběhů jako takovému. Mluvím teď za sebe, ale doufám, že tak trochu i za tvůrce. Nenechte si ji ujít, ať už bude váš názor jakýkoliv, jedná se o dílo, které zásadním způsobem ovlivní hodnocení vaší letošní filmové sklizně.
DABING
-
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 21.10.2021 Vertical Ent.
Premiéra USA: 22.10.2021 Warner Bros. US
Premiéra Kanada: 22.10.2021 Warner Bros. CA
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: (Hrají v kinech)
Poprvé na Blu-ray: (Hrají v kinech)
Poprvé na VOD: 22.10.2021 HBO Max (USA)
Tržby v ČR - Kč 50 632 124
Tržby celkem - $ 396 149 263
Návštěvnost v ČR - 273 886
Náklady (Rozpočet) - $ 165 000 000
OBSAH
Kultovní sci-fi dílo vypráví o mocenských bojích uvnitř galaktického Impéria, v nichž jde o ovládnutí planety Arrakis: zdroje vzácného koření - melanže, jež poskytuje zvláštní psychické schopnosti, které umožňují cestování vesmírem. Padišáh imperátor svěří správu nad Arrakisem a s ní i komplikovanou těžbu neobyčejné látky vévodovi rodu Atreidů. Celá anabáze je ale součástí spiknutí, z něhož se podaří vyváznout jen vévodovu synovi Paulovi a jeho matce, kteří uprchnou do pouště. Jejich jedinou nadějí jsou nedůvěřiví domorodí obyvatelé fremeni, schopní trvale přežít ve vyprahlé pustině. Mohl by Paul Atreides být spasitelem, na kterého tak dlouho čekají? (Vertical Ent.)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Knižně je Duna tak ucelené dílo, že obsahem je opravdu hodně těžké předat veškeré autorovy myšlenky do takového díla, jako je právě film. Denis Villeneuve ale udělal vše pro to, abych z kina odcházel v dobrém rozpoložení a s pocitem, že jsem viděl něco naprosto jedinečného. Byť si ve filmu plno myšlenek divák musí uhlídat (pokud zná knižní předlohu) nebo domyslet (pokud ji nezná). Během čtení na mě kniha působila, jako když předává celou řadu ekologických poselství, což zde vlastně není. Naopak se jedná o artový sci-fi kousek s úchvatným vizuálem, malým množstvím akce a epickou hudbou z pera Hanse Zimmera. Ta sice není natolik přátelsky poslechová, jako u jeho dnes již klasických melodií, ale o to emotivnější je v průběhu celého filmu. A to především v kombinaci s úchvatnými záběry, kde scéna, to pastva pro oči. Doufám, že se filmu bude dařit, protože pokračování by si v podobném duchu jednoznačně zasloužilo. (Malarkey) 5*
Audio-vizuální stránka je opulentní. Tady bych nejraději skončil, ale nemůžu. Denis patří mezi moje top režiséry a prostě mu nemohu odpustit pár drobností v jeho vysněném projektu je. Knihy i původní film znám skoro nazpaměť a tak tu za mě ne zcela funguje vysvětlení světa Duny a jeho "zákonitosti" (štíty, lasery, vztahy, plány v plánech, kdo co ví...). Myslím, že právě v těch zákonitostech knihy a světa Duny je minimálně v prvním díle poražen původní "vykostěnou" Lynchovou verzí. Tady jsme v megalomanské a snové verzi Duny, které občas schází barvitost, ale rozhodně rozmanitost ( i když multikuturní téma využívá film opravdu detailně vč. zvuků a jazyka). Zaměření na Paulovy sny způsobuje, že není dost místa pro menší postavy (Pitter, Thuffir, Yueh a i Baron) a film se především v druhé půlce za mě docela táhne. To není zrovna příjemné po naprosto nádherné a precizní první hodině. Co je pro mě asi největší problém je vlastně neexistence emocionálního dopadu a vrcholu filmu. Tam kde Arrival na konci rozpláče snad každého, tam Duna selhává. Ano, je to teprve začátek, ale já osobně si nemyslím, že by v druhé části mělo být víc silných momentů, než je v první části knihy. Osobně jsem měl také pocit, že i když Denis všude tvrdí, že tohle je jeho definitivní verze a přesně takhle Dunu chtěl natočit, nemyslím si, že to je zcela pravda a podle mě tu tak 20-25 minut schází a to nemyslím jen (natočené) přistání Duncena na Arrakis nebo zcela přeskočené "cestování mezi světy". PS tolik slavných citátů a hlášek tu mohlo být a ... nejsou. Přesto, koření musí proudit. PPS: jako soundtrack doporučuji rovnou Sketchbook od Hanse, je o level výš, než OST. (Djkoma) 5*
Čím víc plátno, tím víc Duna, protože Denis Villeneuve předvádí doslova vizuální kouzelnictví, které mě ve spojení s dalším hudebním superkouskem páně Zimmera (samostatně neposlouchatelné ) doslova uhranulo. Příběh by si jistě více užil, kdybych znal knížku, protože některé aspekty a souvislosti s postavama mě zůstanou asi navždy tajemstvím, ale bohudík film je vyprávěn tak, že vše podstatné se do mě vsáklo velmi lehce. Herecky se mě líbil dokonce i Mamoa, natož taková Rebecca Ferguson, ta mě herecky doslova zraje před očima. Jsem rád, že film je svým pojetím spíš artový blockbuster než velkolepě pojatý digitální velkocirkus,protože to mě umožňuje větší ztotožnění nejen s postavama, ale i s celým "duna světem". Vizuální a vypravěčský talent Denis Villeneuvea se mě opět dostal do hlavy a pevně věřím, že v ní ještě nějakou dobu bude kempovat. (Enšpígl) 4*
VELKÁ RECENZE
Jak tuhle recenzi začít? Co třeba takhle… pokud jste až doposud z různých důvodů návštěvu kina odkládali, pak je Duna tím nejlepším důvodem pro návrat. V kinodistribuci sice už proběhla celá řada skvělých filmů, ať už větších či menších, ale je to právě Villeneuvův film, který je dokonalou oslavou, pokud možno co největšího stříbrného plátna. A neříkám to jen kvůli bombastickému rozpočtu a měřítku scén. Tenhle film je totiž velkolepý zvenku i zevnitř. Ve chvíli, kdy se kamera rozletí po nekonečné poušti planety Arrakis a Hans Zimmer hrábne do synťáků, rozechvěje se srdce filmového fanouška. Je to příjemná vibrace, kterou utiší až závěrečné titulky. Upřímně jsem už dlouho v kině necítil, že jsem součástí “pochodu dějin”. A nemluvím teď jen o ději samotném, tohle je zkrátka a jednoduše film, o kterém si bude následující generace povídat jako o jedné z klasik. Možná ne co do komerčního úspěchu, ale do co do významu pro žánr a kinematografii jako takovou určitě.
Po tomhle nalákání se logicky sluší vrátit se k Duně jako takové. Slavný román Franka Herberta proslul nejen mnoha pokračováními a svazky, ale především příkladným (čti pomalým a rozvážným) budováním košatého světa budoucnosti, v níž vládne imperátor se silnou armádou, který je v trvalé opozici s několika šlechtickými rody. Jedná se o svět desítek tisíc planet, jenž v pozadí ovládá tajemné sesterstvo nadpřirozených “čarodějnic”. Svět, v němž se v mnoha podobách skloňuje mytické koření – substance vyskytující se na pouštní planetě Arrakis. Koření je esencí života, drahocenným palivem, ale i návykovou drogou. A Arrakis jako zlaté tele právě od krutých Harkonnenů přebírají silní a sebevědomí Atreidové. Ve skutečnosti jde o Danajský dar, což vévoda Leto Atreides a jeho dospívající syn Paul zjistí velmi rychle.
Většina mých vrstevníků nezná děj Duny z Herbertových knih nebo z problematické filmové adaptace Davida Lynche, nýbrž ze stejnojmenné videoherní série. Její první díl, který byl spíše příběhovou adventurou, jest v herní historii zcela zastíněn druhým, jenž redefinoval žánr realtime strategií a dokonale využil Herbertovy mytologie. Hráč si vybral, za který z rodů chce hrát, a na mapě posouval těžební stroje, aby za utržené peníze budoval lepší obranu před písečnými červy i dotěrnými nepřáteli. Miliony hráčů na celém světě tak politickou dynamiku Duny vnímaly, aniž by otočily jediný list knižní předlohy. A ono se popravdě vyplatí jít do kina s prázdnou hlavou, protože Denis Villeneuve s neználky počítá.
Tím se ostatně dostáváme k největší bolesti snímku. Je příliš obtěžkaný snahou vše vysvětlit a uvést. První půle je velkolepou, ale také nikdy nekončící expozicí, v níž vás skrytý vypravěč vede za ruku fascinujícím světem. Já osobně jsem si tenhle “tutoriál”, když zůstanu u hráčské hantýrky, užíval plnými doušky. Ať už kvůli skvělým hercům, úžasným kulisám, nebo právě proto, že nikdo nikam nespěchá. Většina mainstreamových nemocí populárních filmů tu chybí. Není tu samoúčelný humor, ještě samoúčelnější MacGuffiny nebo nesmyslné zkratky k akčním scénám. Villeneuve je zcela ve službách knižní předlohy a doslova diváka pohlcuje názvoslovím, odkrývá mu skrytá proroctví, ale i logicky fungující svět, který byl mnohokrát označován za “Star Wars pro dospělé”. Nechci tu vyvolávat rozmíšky, ale po poslední trilogii celovečeráků od Disneyho je tohle přirovnání platnější než kdy jindy.
Možná jste v médiích zachytili, že se Villeneuve těsně před vlnou evropských premiér opřel do Marvelu takovým tím klasickým způsobem, že jde o povrchní recykláty a nikoliv tu skutečnou, poctivou filmařinu. Cítím v tom kromě zbytečnosti i jistou vnitřní bolest tvůrce, který dostal šanci natočit za obrovské peníze pomalý film, který se pravděpodobně nezaplatí. Jestli šlo Warnerům o image nebo hráli čistě vabank, to už se možná nedozvíme, ale Duna otáčí kormidlem času směrem ke starým pořádkům. Na papíře je to “jen” velkolepý a promyšlený příběh o dospívání Paula Atreida, na plátně budete mít pocit, že koukáte na nového Lawrence z Arábie, že jste znovu na premiéře Nové naděje, nebo Společenstva prstenu.
Uvedl jsem schválně několik generačních příkladů, ale zároveň se obávám, že ten průměrný teenager, co se do kina vypraví nikoliv proto, že si o Duně přečetl na MovieZone, ale protože na ni šlo pět jeho kamarádů a on chce být “in”, tak právě ten teenager už tyhle staré “kvality” neocení. Nechci tím samozřejmě zahnat předem do rohu ty, jimž se Duna nebude líbit. Jenom mi přijde, že Villeneuve tuší, že nenatočil populární film podle škatulek, a tak jde veřejnému mínění svým laciným marveláckým výpadem trochu “naproti”.
Co ještě byste chtěli vědět? Herci jsou vynikající a oddaně slouží celku. Chalamet znovu je a bude jedním z nejzářivějších zástupců své generace, ať už vám jeho filmografie chutná nebo ne. Jeho Paul Atreides je zranitelný i odhodlaný, kombinuje vše protichůdné a lidské, umí překvapit emočně i psychicky. Toho nedobrovolného mesiáše mu věříte se vším všudy, zvlášť když je jištěný skvělou Rebeccou Ferguson a přísným a civilním Oscarem Isaacem. Dokonce i Jason Momoa herecky roste, ačkoliv je spíše figurkou v pozadí. Další velké herecké tváře poznáte spíš po hlase (Skaarsgard, Bardem), ale jak se říká, každý chvilku tahá pilku a přispívá k dalším a dalším nitkám pestré tapiserie. I když tedy pestré… kameraman Greig Fraser je expert na pouštní krajinky. Natočil 30 minut po půlnoci, Rogue One a dostal Emmy za Mandaloriana. Zaprášené kulisy a zaprášené hrdiny umí skvěle a Dunu oblékl do oranžovo-hnědého kabátku tak epicky, že chvilku budete Villeneuvea chválit za to, že dal zase vydělat Deakinsovi. Jenže Fraserova paleta nedokáže tak úplně prodat CGI, které je v těch slévajících se odstínech trochu ploché a působí až anachronicky. To je jenom varování pro rejpaly.
Všechen ten design a modýlky jsou parádní, ale kdo je zvyklý na pestrobarevný digibordel, ten tentokrát odejde s nepořízenou. Říkám to ale hlavně proto, že často přesvícené scény nebo naopak jemné přechody mezi pouštními dunami budou testem, v němž pohoří většina kompresních algoritmů. Ať už budete na Dunu koukat na HBO Max, nebo z nejrůznějších alternativních zdrojů, předem vám mohu slíbit, že neuvidíte ten samý film jako diváci v kině. Je tady hned několik scén, kdy Paul Atreides stojí v mlze, pouštní bouři nebo v “absolutní tmě”, kterou prostě kompresní formáty nezvládnou. Tolik k technickému okénku, jež vás má zas a znovu nalákat do kina. My totiž potřebujeme, aby Warneři byť jen předstírali, že jde o kolosální úspěch, nebo alespoň čestnou prohru.
Ona totiž Villeneuvova Duna nemá konec. Ostatně snímek je prostý úvodních titulků, s výjimkou jediného. Duna: První část, přesně to se na plátně objeví, ale běžný divák na tenhle detail po dvaceti minutách zapomene a na konci filmu se bude cítit jako v roce 2001, když skončilo Společenstvo prstenu a on netušil, že do roka a do dne si bude moci zajít na Dvě věže. Herbertova vize je skutečně bezbřehá a já vlastně Villeneuveovi tleskám za to, že Warnery přesvědčil, že končit se má v nejlepším. Mohl bych vám tu odvyprávět, co se stane po skončení filmu a o čem by mohla být dvojka, nebo chcete-li druhá půlka. Ale je to zbytečné, možná i proto, že pořád doufám v boží prozřetelnost. A chtěl bych hrozně moc vidět, jak se pan režisér s druhým poločasem základního děje popere. Je totiž nejen plný takových těch divácky vděčných obratů, kdy to hlavní hrdina záporákům konečně nandá, ale také prošpikovaný tvůrčími pastmi. Navíc budovat směrem nahoru je vždy snazší než nakonec celé dílo a jeho myšlenku tzv. prodat. Z toho se Denis Villeneuve trochu vyvlíknul a servíruje nedořečené chytře tak, aby si vše domyslel vnímavý divák.
Čím víc nad tím přemýšlím, tím víc na mě první Duna působí jako první Matrix. V něm také Neo v závěru prochází proměnou v mesiáše a vydává se vstříc nebesům, aby změnil zaběhnutý řád světa. Většina diváků se dodnes zapřísahá, že víc nepotřebuje. Jenže my jsme se v blockbusterových měřítkách posunuli o dvacet let a v recenzích na Dunu je proto vidět častá kritika Villeneuveova tahu. Proč končit v nejlepším, proč vynechávat důležité detaily a spoléhat na to, že dvojka vznikne. Divák odchází z kina nejen se spoustou cizokrajných názvů (jejichž původ není uspokojivě vysvětlen – což přispívá k onomu všeobklopujícímu mystériu), ale také s věčnou otázkou “jak to bylo dál?”. Já mám pocit, že jako diváci musíme být podobně hladoví, musíme mít otevřenou mysl a přijímat otevřené konce. Ať už druhá “půlka” vznikne nebo ne, té první nikdo neupře, že jde ve stopách králů kinematografie.
Běžte do kina, nechte si otevřít oči a poddejte se magické síle koření. A běžte klidně dvakrát jako já. Osud tomu chtěl, abych šel v Ženevě na Dunu už ve čtvrtek a požární alarm mě vyhnal v půlce filmu, což vyústilo ve zrušené představení. Viděl jsem tak první půlku první půlky a na zbytek jsem si musel počkat do dalšího dne. A to nervózní chvění, to čekání před zavřenou branou, než mě pan vypravěč znovu pustí do toho fascinujícího filmového světa, to byl pocit, který člověk nezažívá denně. Jsem za něj vděčný, stejně jako za to, že jsem si v té první půlce mohl všímat detailů a znovu se v nich rochnit. Duna je pro mě esencí lásky k filmu a vyprávění příběhů jako takovému. Mluvím teď za sebe, ale doufám, že tak trochu i za tvůrce. Nenechte si ji ujít, ať už bude váš názor jakýkoliv, jedná se o dílo, které zásadním způsobem ovlivní hodnocení vaší letošní filmové sklizně.
DABING
-
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 21.10.2021 Vertical Ent.
Premiéra USA: 22.10.2021 Warner Bros. US
Premiéra Kanada: 22.10.2021 Warner Bros. CA
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: (Hrají v kinech)
Poprvé na Blu-ray: (Hrají v kinech)
Poprvé na VOD: 22.10.2021 HBO Max (USA)
Tržby v ČR - Kč 50 632 124
Tržby celkem - $ 396 149 263
Návštěvnost v ČR - 273 886
Náklady (Rozpočet) - $ 165 000 000
FILMY V SÉRII
Duna gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/duna-dune-2021-55-usa-kanada-sci-fi-akcni-dobrodruzny-drama-84/
USA / Kanada, Sci-Fi / Akční / Dobrodružný, 2021
Režie: Denis Villeneuve, Hrají: Timothée Chalamet, Rebecca Ferguson
SERIÁLY V SÉRII
Duna (seriál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/0071/
USA / Kanada / Německo, Sci-Fi / Drama / Fantasy, 2000
Režie: John Harrison, Hrají: William Hurt, Alec Newman
Děti planety Duna gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/0062/
Německo / USA, Dobrodružný / Sci-Fi / Drama, 2003
Režie: Greg Yaitanes, Hrají: Alec Newman, Julie Cox
Duna gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/duna-dune-2021-55-usa-kanada-sci-fi-akcni-dobrodruzny-drama-84/
USA / Kanada, Sci-Fi / Akční / Dobrodružný, 2021
Režie: Denis Villeneuve, Hrají: Timothée Chalamet, Rebecca Ferguson
SERIÁLY V SÉRII
Duna (seriál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/0071/
USA / Kanada / Německo, Sci-Fi / Drama / Fantasy, 2000
Režie: John Harrison, Hrají: William Hurt, Alec Newman
Děti planety Duna gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/0062/
Německo / USA, Dobrodružný / Sci-Fi / Drama, 2003
Režie: Greg Yaitanes, Hrají: Alec Newman, Julie Cox
Tvůrci a herci
Denis Villeneuve (Režie), Cale Boyter (Produkce), Joseph M. Caracciolo Jr. (Produkce), Mary Parent (Produkce), Denis Villeneuve (Produkce), Hans Zimmer (Hudba), Greig Fraser (Kamera), Joe Walker (Střih), Francine Maisler (Casting), Jina Jay (Casting), Patrice Vermette (Scénografie), Richard Roberts (Scénografie), Zsuzsanna Sipos (Scénografie), Jacqueline West (Kostýmy), Mark A. Mangini (Zvuk), Theo Green (Zvuk), Donald Mowat (Masky), Jo-Ann MacNeil (Masky), Eric Roth (Scénář), Jon Spaihts (Scénář), Denis Villeneuve (Scénář), Timothée Chalamet (Herec), Rebecca Ferguson (Herec), Oscar Isaac (Herec), Jason Momoa (Herec), Josh Brolin (Herec), Javier Bardem (Herec), Zendaya (Herec), Stellan Skarsgård (Herec), Dave Bautista (Herec), David Dastmalchian (Herec), Sharon Duncan-Brewster (Herec), Charlotte Rampling (Herec), Chen Chang (Herec), Stephen McKinley Henderson (Herec), Björn Freiberg (Herec), Paul Bullion (Herec), Gloria Obianyo (Herec), Oliver Ryan (Herec), Michael Nardone (Herec), Babs Olusanmokun (Herec), Charlie Rawes (Herec), Ferenc Iván Szabó (Herec)
2021/55/USA, Kanada/Sci-Fi, Akční, Dobrodružný, Drama
Zajímavost k filmu
- Gigantické pouštní červy vytvářel režisér Denis Villeneuve s animátory pro účely natáčení filmu celý rok a v jednom rozhovoru přiznal, že na ně myslel v podstatě po celý svůj dospělý život.
- Helmy bojovníků rodu Harkonnenů byly inspirovány hlavami různého hmyzu.
- Je to poprvé, co Denis Villeneuve produkuje sebou natočený film.
- Zpěvák Sting, který hrál v Duně z roku 1984 od Davida Lynche postavu Feyd-Rauthy, byl zvažovaný pro cameo i v této nové adaptaci. Nakonec však byla jeho postava vynechána.
- Režisér adaptace z roku 1984 David Lynch prohlásil, že má o tuto novou adaptaci od Denise Villeneuva nulový zájem. Nejde však o zášť vůči režisérovi, ovšem o Lynchovi vlastní bolestivé vzpomínky na neúspěch jeho verze, kterou nemohl dokončit, a označil ji za totální zklamání.
- V úvodu filmu hovoří Leto (Oscar Isaac) s Paulem (Timothée Chalamet) a řekne mu, že nikdy nechtěl být vévodou, ale pilotem. Je to odkaz na Star Wars, kde Isaac ztvárnil roli pilota hned ve třech epizodách.
- Bojový styl rodu Atreidů založil kaskadér Roger Yuan na filipínských bojových uměních. V případě Harkonnenů se zase inspiroval starodávnými mongolskými styly, jelikož chtěl, aby jejich technika vypadala co možná nejvíce barbarsky. Sardukaři pak používají podobný styl boje jako severští berserkerové nebo japonští samurajové.
- Design kostýmů byl inspirován oblečením, které se objevilo v první filmové Duně (1984).
- Režisér Denis Villeneuve si barona Vladimíra Harkonnena představoval jako „nosorožce v lidském těle“. Proměnit herce Stellana Skarsgårda do podoby barona pak maskérům pokaždé trvalo přes sedm hodin.
- Oficiální trailer na Dunu exploitovali Králové videa, když ho opatřili moravským rychlodabingem, který ovšem byl uznán za oficiální ukázku na YouTube stránkách distribuční společnosti Total Film.
- V traileru na film zazní píseň „Eclipse“ od kapely Pink Floyd. Kapela měla vytvořit hudbu k adaptaci „Duny“ od Alejandra Jodorowského, film ale nakonec nikdy nevznikl.
- Podobně jako u filmů Tenet (2020) a Birds of Prey (2020) od Warner Bros. byl exkluzivní teaser k vidění pouze v kinech, než byl vydán oficiální trailer online. (M.
- Film má výrazně arabské téma, stejně jako předloha od Franka Herberta, který pro svůj příběh použil islámskou kulturu.
- Hans Zimmer byl nadšen, když dostal nabídku složit hudbu pro Dunu. Od dětství je totiž velkým fanouškem její knižní předlohy od Franka Herberta. Dokonce se rozhodl odmítnout spolupráci na filmu Tenet (2020) s dlouholetým filmovým partnerem Christopherem Nolanem. Jak sám Zimmer uvedl v rozhovoru pro The Playlist: „Musím natočit Dunu. Chris (Nolan) to chápe, že to musím udělat. Bude v pohodě.“
- Režisér Denis Villeneuve preferoval při natáčení využívání praktických efektů, proto natáčení probíhalo převážně v exteriérech. „Čelisti se také nenatáčely v bazénu,“ vysvětlil rozhodnutí Villeneuve.
- Snímek se natáčel na území Jordánska, Spojených arabských emirátů, Maďarska, Norska a Rakouska. Natáčelo se od března do července roku 2019. (Kuzmik)
- Narozdíl od předchozích zpracování knihy ztvárnila roli planetárního ekologa Lieta Keynese, který byl zatím vždy ztvárněn jako bílý muž, černá žena – tuto postavu ztvárnila britská herečka Sharon Duncan-Brewster. Villeneuve to zdůvodnil spíše tvůrčím přístupem a vyvážením ženských a mužských postav, než snahou o politickou korektnost.
- Producenti chtěli, aby Emma Roberts hrála roli princezny Irulán, ale hvězda odmítla kvůli nabitému programu.
- V roce 2016 získalo studio Legendary Pictures vysílací a televizní práva na tento film.
- Timothée Chalamet, predstaviteľ Paula Atreida, je v skutočnosti len o 12 rokov mladší od Rebeccy Ferguson, predstaviteľky jeho matky, a o 16 rokov mladší od Oscara Isaaca, ktorý hrá jeho otca.
- Gigantické pouštní červy vytvářel režisér Denis Villeneuve s animátory pro účely natáčení filmu celý rok a v jednom rozhovoru přiznal, že na ně myslel v podstatě po celý svůj dospělý život.
- Helmy bojovníků rodu Harkonnenů byly inspirovány hlavami různého hmyzu.
- Je to poprvé, co Denis Villeneuve produkuje sebou natočený film.
- Zpěvák Sting, který hrál v Duně z roku 1984 od Davida Lynche postavu Feyd-Rauthy, byl zvažovaný pro cameo i v této nové adaptaci. Nakonec však byla jeho postava vynechána.
- Režisér adaptace z roku 1984 David Lynch prohlásil, že má o tuto novou adaptaci od Denise Villeneuva nulový zájem. Nejde však o zášť vůči režisérovi, ovšem o Lynchovi vlastní bolestivé vzpomínky na neúspěch jeho verze, kterou nemohl dokončit, a označil ji za totální zklamání.
- V úvodu filmu hovoří Leto (Oscar Isaac) s Paulem (Timothée Chalamet) a řekne mu, že nikdy nechtěl být vévodou, ale pilotem. Je to odkaz na Star Wars, kde Isaac ztvárnil roli pilota hned ve třech epizodách.
- Bojový styl rodu Atreidů založil kaskadér Roger Yuan na filipínských bojových uměních. V případě Harkonnenů se zase inspiroval starodávnými mongolskými styly, jelikož chtěl, aby jejich technika vypadala co možná nejvíce barbarsky. Sardukaři pak používají podobný styl boje jako severští berserkerové nebo japonští samurajové.
- Design kostýmů byl inspirován oblečením, které se objevilo v první filmové Duně (1984).
- Režisér Denis Villeneuve si barona Vladimíra Harkonnena představoval jako „nosorožce v lidském těle“. Proměnit herce Stellana Skarsgårda do podoby barona pak maskérům pokaždé trvalo přes sedm hodin.
- Oficiální trailer na Dunu exploitovali Králové videa, když ho opatřili moravským rychlodabingem, který ovšem byl uznán za oficiální ukázku na YouTube stránkách distribuční společnosti Total Film.
- V traileru na film zazní píseň „Eclipse“ od kapely Pink Floyd. Kapela měla vytvořit hudbu k adaptaci „Duny“ od Alejandra Jodorowského, film ale nakonec nikdy nevznikl.
- Podobně jako u filmů Tenet (2020) a Birds of Prey (2020) od Warner Bros. byl exkluzivní teaser k vidění pouze v kinech, než byl vydán oficiální trailer online. (M.
- Film má výrazně arabské téma, stejně jako předloha od Franka Herberta, který pro svůj příběh použil islámskou kulturu.
- Hans Zimmer byl nadšen, když dostal nabídku složit hudbu pro Dunu. Od dětství je totiž velkým fanouškem její knižní předlohy od Franka Herberta. Dokonce se rozhodl odmítnout spolupráci na filmu Tenet (2020) s dlouholetým filmovým partnerem Christopherem Nolanem. Jak sám Zimmer uvedl v rozhovoru pro The Playlist: „Musím natočit Dunu. Chris (Nolan) to chápe, že to musím udělat. Bude v pohodě.“
- Režisér Denis Villeneuve preferoval při natáčení využívání praktických efektů, proto natáčení probíhalo převážně v exteriérech. „Čelisti se také nenatáčely v bazénu,“ vysvětlil rozhodnutí Villeneuve.
- Snímek se natáčel na území Jordánska, Spojených arabských emirátů, Maďarska, Norska a Rakouska. Natáčelo se od března do července roku 2019. (Kuzmik)
- Narozdíl od předchozích zpracování knihy ztvárnila roli planetárního ekologa Lieta Keynese, který byl zatím vždy ztvárněn jako bílý muž, černá žena – tuto postavu ztvárnila britská herečka Sharon Duncan-Brewster. Villeneuve to zdůvodnil spíše tvůrčím přístupem a vyvážením ženských a mužských postav, než snahou o politickou korektnost.
- Producenti chtěli, aby Emma Roberts hrála roli princezny Irulán, ale hvězda odmítla kvůli nabitému programu.
- V roce 2016 získalo studio Legendary Pictures vysílací a televizní práva na tento film.
- Timothée Chalamet, predstaviteľ Paula Atreida, je v skutočnosti len o 12 rokov mladší od Rebeccy Ferguson, predstaviteľky jeho matky, a o 16 rokov mladší od Oscara Isaaca, ktorý hrá jeho otca.
Odkazy
Hrají:
Timothée Chalamet, Rebecca Ferguson, Oscar Isaac, Jason Momoa, Josh Brolin, Javier Bardem, Zendaya, Stellan Skarsgård, Dave Bautista, David Dastmalchian, Sharon Duncan-Brewster, Charlotte Rampling, Chen Chang, Stephen McKinley Henderson, Björn Freiberg, Paul Bullion, Gloria Obianyo, Oliver Ryan, Michael Nardone, Babs Olusanmokun, Charlie Rawes, Ferenc Iván Szabó