Collateral / Collateral (2004/115/USA/Drama, Krimi, Thriller) 80% -Originál DVD-

JEDNOU VĚTOU
„V nesprávný čas na nesprávném místě."

OBSAH
Americký thriller Collateral (2004) se odehrává v Los Angeles, kde náhoda svede během jedné deštivé noci dohromady černošského taxikáře Maxe (Jamie Foxx) a nájemného vraha Vincenta (Tom Cruise). Přemýšlivý Max už jezdí taxíkem dvanáct let a sní o vlastní firmě s limuzínami. Jeho elegantní zákazník Vincent si ho najme na celou noc, a tak se pro Maxe nastávající hodiny změní v peklo. Cynický zabiják musí během několika hodin zabít na objednávku narkomafie pět lidí. Do svého úkolu se pustí s profesionální chladnokrevností, i když má v patách policii, FBI a nakonec i své zákazníky. Bezmocný taxikář se stává nedobrovolným řidičem a průvodcem člověka, který rád filozofuje, dokáže i ve vypjatých situacích vtipkovat a lidský život pro něho znamená pramálo… (Česká televize)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Nebudu chodit kolem horké kaše a snížím celkový průměr tohoto filmu. Podle mě je 80 % na film, který je vlastně o ničem a většinu času jen nudí opravdu moc. Za co by měl dostat tento snímek 4* jako od většiny mých kolegů? Naprosto nevím. Jediné klady tohoto filmu jsou pro mě bezchybný vrah Tom Cruise a kamera. Úmyslně neříkám Jamieho Foxxe, jehož herectví pro mě prostě není nic extra. Kamera je perfektní a zachycuje LA v krásných záběrech. Jediná smůla je, že tyto scény jsou pouze pro oko diváka, nic nepřinášejí a jsou vlastně zbytečné. První půlka filmu je jedna velká nuda. Seznámení s životem a sny taxikáře(Jamie Foxx) a čekání na setkání s osudovou postavou zabijáka Vincenta(Tom Cruise). Film pokračuje sledováním vražd, rozhovorem obou hlavních postav a čekání na pořádnou akci. Čekání zmizí až v klubu Fever kde je slušná akce doprovázena super hudbou. Nestačí vám to? Mě také ne. První zajímavý rozhovor se odehraje asi 20 minut před koncem a napětí se od té chvíle stupňuje. Bohužel je to na záchranu filmu velmi málo. Závěr v metru je o ničem. Kdo si si neumí představit závěr filmu po americku, měl by shlédnout aspon posledních 5 minut. Slabé 3* a přitom to mohlo být jasných 5. Michael Mann autor skvělého Insidera, Nelítostného souboje a Posledního Mohykána tentokrát naprosto zapomněl na akci a vsadil na dva herce. Bohužel ne vždycky herci udrží 120 minut dlouhý film na svých bedrech. Tom Cruise neupadl, ale může být hrdý, že se nevzdal. PS: jak může Jamie Foxx vyjet výtahem, když Vincent vypne elektriku v budově na konci filmu? :-) UPDATE: po letech Collateral vidím každé 2-3 roky a ten film roste do krásy. Do budoucna to vidím na změnu hodnocení, ale nechávám to zrát:). (Djkoma) 3*

Když si vemu Top Gun a posléze pustím toto je neuvěřitelné kam se nám pan Cruise až dostal. Ale popřádku Určitě je velmi dobře , že tento orginální náměť si vzal do režie Michael Mann, protože jeho gradace napětí je dokonalá, stejěn tak se moc líbí herecké výkony obouch hlavních představitelů.Tom Cruise se mě zdá jako kdyby před nátáčením koukal na Terminátora.Některé záběry ve spojení s hudbou pro mě představují právě ty úžasné okamžiky proč mám filmy rád.Závěrečná akce nemá moc chybiček, má-li vůbec nějakou. Co na tohle říkají asi naši pražští taxiákři, když zrovna neokrádají? (Enšpígl) 5*

Nedoporučuji číst dál, pokud jste film neviděli. Mistrná ukázka toho, jak do jedné noci a jednoho města zhustit psychologicky komplexní thriller s uvěřitelným vývojem postav a vztahů mezi nimi. Dějové linie se i díky zapojení prvku náhody prolínají tak, že to působí přirozeně, ne jako naplnění předem dané šablony. Díky postupnému dávkování informací jsou před námi neustále otázky, na něž chceme znát odpovědi. Každá postava slouží vyprávění a každý střih má své opodstatnění, podobně jako není nadbytečná žádný pohled a pohyb mechanicky jednajícího Vincenta (v automatičnosti, s jakou sahá po nábojníku poté, co byl vážně zraněn, je cosi až robotického). Motorem vyprávění je vedle postupně plněné mise (jejíž dokončení je v zájmu jedné, ale rozhodně není v zájmu druhé z hlavních postav) a paralelně probíhajícího policejního vyšetřování především napjatý vztah Maxe a Vincenta, kteří k sobě mají blíže, než si připouštějí. Zatímco v Maxovi také dříme (městský) dravec, Vincent jedná stejně systematicky jako jeho taxikář. Max ovšem na rozdíl od svého šedovlasého zákazníka ještě nedokáže na narušení řádu a pořádku reagovat pohotovou improvizací – toho bude schopen až na konci noci, po absolvování životní lekce, kdy konečně projeví svou individualitu a coby žák se konečně postaví svému mistrovi (v dřívější scéně s Felixem pouze napodobuje Vincenta, nevystupuje sám za sebe). Neboť právě auto ovládá stejně zručně jako Vincent automatické pistole, nepřekvapí, že jako zbraně použije právě svého vozu. Výborně šlapající vyprávění neznamená, že by byl odfláknutý vizuál a atmosféra, tedy Mannovy trademarky. Díky točení s HD kamerou (cca 90% filmu) a v reálných lokacích mohli filmaři využít hloubky a ostrosti záběrů k vystihnutí autentické atmosféry města. Nekašírovanost obrazu ale Mann nevyužívá výhradně k veristickému efektu, v některých scénách (například v té s vlkem) slouží dojem vizuální přirozenost k vydestilování maxima poezie obsažené v nočním Los Angeles. 80% (Matty) 4*

VELKÁ RECENZE
Když se řekne „film Michaela Manna“, málokdo si dovede pod tímto spojením představit něco konkrétního. Na rozdíl od mnoha svých slavnějších kolegů tvořících jeden hit za druhým (typu Michael Bay) ovšem tento americký režisér ví, jak točit filmy. Které vás pohltí především svou neopakovatelnou a typickou atmosférou. A můžete se spolehnout, že vás nikdy nezklame. (Samozřejmě pokud čekáte spíše náročnější a méně akční příběhy, které nemají daleko od existenciálních dramat, přesto však ve vás vyvolají napětí a spoluúčast s osudy hlavních hrdinů.)
Spíše asi budete znát jeho Posledního mohykána s Danielem Day-Lewisem z roku 1992 než jeho poslední opusy, které spojuje týž těžko zařaditelný mix žánrů: Nelítostný souboj z roku 1995, v němž se poprvé sešly legendy Al Pacino a Robert De Niro, na několik Oscarů nominovaný Insider, muž který věděl příliš mnoho z roku 1999, rovněž s Al Pacinem a Russellem Crowem, a životopisný příběh Ali (2001), ve kterém dal velkou dramatickou příležitost Willu Smithovi. Collateral je zvláště Nelítostnému souboji velmi podobný, a to jak zasazením filmu do velkoměsta Los Angeles – a zejména nočními scénami, tak typem postav a jejich propracováním.
Chladnokrevných zabijáků nemajících slitování a ve své honbě za kořistí absolutně ignorujících „lidský faktor“ jsme už ve filmech viděli spoustu. Málokterý je ovšem tak úžasně živoucí a přesvědčivá postava jako Vincent. Je to zásluha nejen scenáristů – vedle Manna příběh psali i Frank Darabont (Zelená míle, Vykoupení z věznice Shawshank) a Stuart Beattie (Piráti z Karibiku). Ale především Toma Cruise, který podal jednoznačně nejlepší výkon své kariéry. Mnoho kritiků píše o tom, že Cruise je sice hvězdou filmu, ale že show si pro sebe krade Jamie Foxx. Já jsem opačného názoru. Zapomeňte na obvyklé cruisovské manýry – Vincent je o nespočet dimenzí dál. Nevím, jestli Cruise dospěl, jestli mu pomohla změna zevnějšku či zdali je záporná role zabijáka ta, na kterou celou dobu čekal. Ve většině filmů se u něj o nějakém vytříbeném herectví nedalo mluvit - v Collateralu se ovšem proměnil v naprosto sebejistého a přesvědčivého pana herce, který nemá daleko do nejlepších rolí třeba Al Pacina. Jamie Foxx byl možná překvapením pro ty, kdo si jej nedovedli představit jinak než v poloze komika televizních show, kterými se proslavil – a proto pro ně byl zjevením. Ale Cruisovi se prostě nemůže rovnat. Je vyloženě slast zkoumat Tomovy výrazy a grimasy, protože ty jsou přesné. Vincent JE nelítostná postava, ale díky jeho inteligenci a náznakům lidství a omylnosti, které čas od času problesknou v Cruisových očích, to není vyložený záporák – a slabší povahy, jako jsem například já, mu nedokáží odolat a ke konci mu prostě chtě nechtě musí držet palce. Tím pádem se ale může stát to, že těm z vás, kdo Toma zrovna „nemusíte“
(existuje vůbec takové individuum?), bude film připadat nijak zvlášť úchvatný a silný.
Ono v něm totiž v podstatě o moc nejde. Zabiják Vincent přijíždí do Los Angeles, aby během jednoho večera zabil pět důležitých svědků vyšetřování důležitého případu pašování drog. Musí to stihnout do rána, protože nejenže začíná soudní přelíčení, ale v šest mu letí zpáteční letadlo. Nasedá do taxíku, o který se stará pečlivka a pohodář Max, a požádá jej, aby jej postupně zavezl na pět různých míst. Šest set dolarů, což je suma o dost větší, než je taxikářův denní výdělek, je neodolatelných. Tak proč ne, Vincent vypadá jako obchodník, je slušný, chytrý snad i sympatický. Při první zastávce ovšem Vincentova oběť neposlušně proskočí oknem svého bytu a dopadne nikam jinam než na Maxovo auto. Pravda je venku. Max začne panikařit a snaží se ze šlamastiky, do které se právě dostal, nějak vyváznout. Při prvním pokusu o útěk však přibudou další dvě mrtvoly. Má to marné, pošetilostí osudu se zapletl, s kým neměl (a nechtěl), tak mu nezbude než dělat Vincentovi šoféra. Objíždějí tak jedno místo za druhým, mrtví přibývají, v patách jim je policie a to ještě na konci čeká Maxe jedno dosti nemilé překvapení…
Velkou část filmu zabírají letecké záběry na noční město a jedoucí taxík anebo „intelektuálské“ konverzace mezi Maxem a Vincentem. Akce je málo, přibude samozřejmě až na konci směrem k finále. Možná že budete tušit, jak se rozuzlí, ale v žádném případě se nedočkáte dalších z klasických honiček či přestřelek s povinným happyendem a vítězem, který hrdinně odchází z boje. Celý film se tak nese spíše v klidnějším tónu, čemuž dopomáhá i strhující hudební pozadí (ukázky si můžete poslechnout i na našich stránkách) sestávající z hudby Jamese Newtona Howarda a Antonia Pinta a skladeb velmi talentovaných „elektronických“ muzikantů (Audioslave, Paul Oakenfeld, Tom Rothrock ad.). Společně se záběry Los Angeles (natočenými digitální kamerou s vysokým rozlišením Viper Film Stream, která dovoluje snímat i úplnou tmu, aniž by se v ní divák ztrácel) tvoří hudba typicky mannovskou atmosféru, která vás pohltí více než plytké hollywoodské spektákly, po kterých pár měsíců po premiéře neštěkne ani ten nezoufalejší pes.
Collateral je jeden z těch filmů, které si málokterý kritik troufá ohodnotit nejvyšším stupněm. Není nijak bombasticky akční, nejsou v něm žádné převratné efekty nebo triky, neobsahuje burcující myšlenky či úžasně chytré či vtipné dialogy - nestane se kultem. Pro mě je to ovšem bez váhání nejlepší film, který jsem letos viděla (nepočítám Návrat krále, samozřejmě). Zřejmě na něj půjdu ještě jednou. Už se nemohu dočkat, až si jej budu pouštět – společně se soundtrackem – doma. Protože takových filmů se nevidí mnoho. A bestii Cruisovi to ohromně sekne.

O PRODUKCI
Collateral se odehrává během jediné noci ve městě Michaela Manna - Los Angeles. Avšak tato noc od základu změní život dvou mužů.
Režisér a producent Michael Mann říká: "Jednou z věcí, která mě na tomto projektu přitahovala, bylo nahuštění času - fakt, že vše proběhne během několika hodin jedné noci. Celý příběh se odehraje od šesti večer do čtyř do rána v tomto městě, které je tak odlišné od ostatního světa, jako by tu stále ještě kojoti běhali po ulici a civilizace zde byla novým a dočasným jevem. To je právě ten svět, do něhož jsem chtěl přivést oba muže, Maxe a Vincenta, jejichž příběh se v těchto chvílích odvíjí. Dnešní noci se celý jejich život změní - naprosto a navždy. Jejich cesta míří k horizontu, na němž se rýsuje jeho konečnost. Je to střetnutí dvou životů za velmi výjimečných okolností. Nahuštění všeho toho, co byli, co si mysleli a co se mohlo v jejich životě stát - a všechno se to v této noci hroutí. Mám rád tu naléhavost a bezprostřednost událostí ..."
Mann dodává, že to vlastně ve scénáři rozbíjí strukturu konvence tří standardních součástí dramatu s typickým úvodem, vyvrcholením a závěrem. "Je to skoro jako by se před začátkem našeho filmu odehrály oba dva úvodní akty - ke všem událostem už během té doby došlo a nyní je tu rozuzlení příběhu. Celý film je tím třetím aktem, který pro mne byl tak přitažlivý."
Návštěvníci ovšem nebudou mít důvod zajímat se, jak jsme k tomuto stadiu příběhu došli, protože jim musí být jasné, že všechno co se odehrálo, nevyhnutelně směřovalo k tomuto závěru. Mann vysvětluje: "Bossové mezinárodního narkokartelu zjistili, že někteří z jeho členů mají být v L.A. obviněni. Aby se tomuto obvinění zabránilo, byla naplánovaná a zorganizovaná akce, v níž pět klíčových svědků má být odstraněno. Organizace má dostatek peněz, takže si k provedení tohoto úkolu může najmout nejlepšího odborníka - a volba padla na Vincenta. Možná trvalo měsíce naplánovat celou operaci. Ale nyní jsou přípravy ukončeny. Je čas všechno provést. Proto dnes Vincent přichází do města, aby úkol splnil. Nepředvídané okolnosti ho však přimějí, aby improvizoval a tak se rozhodne, že si vezme rukojmí - kterým se stane právě taxikář Max.
"Max je rukojmím ve svém vlastním voze, když ho Vincent přinutí, aby ho zavezl na místa, kde má být akce provedena," vysvětluje scenárista Stuart Beattie. "A jádrem tohoto příběhu jsou tyto dva charaktery, které se dostávají do vzájemné hry na kočku a myš."
Možná to překvapivě nebyla právě myšlenka ukázat psychologii nájemného vraha, která inspirovala scénář Stuarta Beattieho Collateral. Daleko spíše bylo přitažlivé ukázat každodenní hrdinství obyčejného taxikáře. Scenárista k tomu dodává: "Vychází to z mé vlastní zkušenosti. Jednou jsem si z letiště najal taxík. Začal jsem s taxikářem hovořit a než jsme dojeli ke mně domů, povídali jsme si jako dobří přátelé. Napadlo mě přitom, že taxikář nemá ani páru o tom, kdo vlastně jsem. Mohu být třeba vraždící maniak a on sedí přede mnou s nechráněnými zády. To se mi zdálo jako situace potencionálně zajímavá pro drama, dva úplní cizinci se setkají v ohraničeném prostoru, jeden je ke druhému obrácen zády a vlastně jsou oba osamoceni. Taková je také výchozí situace dramatu."
Režisér Mann říká. "Když jsem četl scénář, zdála se mi právě tato výchozí situace skvělá. Dva tak zcela odlišní lidé a jejich osudy se střetnou během jediné noci v L.A."
Je to vzácná příležitost, kdy vidíme Toma Cruise v roli ničemy, jenže on postavu chladnokrevného zabijáka Vincenta, nevidí tak jednostranně. "Hrál jsem hrdiny i antihrdiny, a myslím, že Vincent je úžasný charakter ... velmi dynamický," říká Cruise. "Chtěl jsem nejdříve prozkoumat jeho povahu, abych mu porozuměl, zejména protože reprezentuje velmi vážný antisociální postoj," směje se Cruise. "Jedna z prvních věcí, o kterou se vždy snažím, je najít určitý morální kód postavy, kterou mám představovat. Každý člověk má svůj morální kód a je jedno, jestli s s ním souhlasíte nebo ne. Vincent byl najat aby vykonal svou práci a kdyby tento úkol nesplnil, bylo by to pro něj porušení tohoto morálního kódu. Je absolutním profesionálem. Pod tímto zorným úhlem jsem ho vnímal, když jsem se snažil proniknout do jeho charakteru."
"Myslím, že lidé jsou velmi složití, a existuje mnoho aspektů, které mohou být zajímavé," říká režisér Mann, "Vincent je postava, jakou Tom ještě nehrál, bylo tedy určité riziko, obsadit ho do této role. Spolehl jsem se ale na jeho profesionalitu a osobní sílu a doufal jsem, že ji vloží do této postavy. Už když se Vincent objeví, všimnete si jeho elegantního zjevu. Uvědomíte si ale brzy, že pod líbivým povrchem se skrývá drsný chlapík."
Vincentův zjev s ocelově šedými vlasy a poněkud zarostlou tváří ale reprezentuje i velkou změnu pro Toma. "Chtěl jsem, aby se zásadně lišil od uhlazeného Toma Cruise svým drsným povrchem, který mu dodává určitou anonymitu," říká Mann. "Také to bylo díky oblečení, což bylo velmi podstatné, protože Vincent se v jediném obleku pohybuje vlastně po celý film. Vypadá jako drahý oblek, šitý na míru, ale nebyl zhotoven v USA a dokonce snad ani v Evropě... takový dokonalý oblek je možno si dát zhotovit někde na Východě, má v sobě prostě jakési cizí prvky."
"Michael Mann přišel s naprosto jasnou vizí tohoto charakteru - vlasy, vousy, oblek ..." poznamenává Cruise. "Nejprve jsme na této image společně pracovali u computeru. Byla to výborná práce, Mann byl absolutně suverénní. Dali jsme dohromady Vincentovu historii a to nám umožnilo najít bod, z něhož se všechno bude odvíjet a směr, kterým se půjde dál." "Strávili jsme měsíce před začátkem natáčení na tom, abychom vybudovali Vincentův charakter, velmi reálný, dynamický a rozhodný, který se projevuje ve všem, co Vincent dělá," říká režisér Mann. "Ale nebylo tu nic, žádná reakce, postoj nebo zmínka v dialogu, která by něco napovídala o Vincentově životě předtím, než náš příběh začíná.
Prostřednictvím různých náznaků si však uvědomíme, že se něco v jeho nitru děje. Jsou to tektonické záchvěvy, které se přenášejí do nitra jeho osobnosti."
"Jednou z věcí, o níž jsme diskutovali, byla otázka, kdy se objevuje první náznak trhliny ve Vincentově dokonalé slupce." Cruise říká: "Na začátku filmu je vše perfektní... do města vstoupila stříbrná liška. Ale jsem si jist, že Max má na Vincenta vliv, během oné noci, kterou oba tráví spolu, se objevuje v tomto chlapíkovi určitý rys lidskosti."
Režisér Mann souhlasí, "Vincent je inteligentní muž, ale živí se už nejméně šest nebo sedm let tím, že zabíjí ostatní. Do určité míry to narušilo jeho charakter a v tom smyslu nemohl pro dnešní noc najít horšího souputníka, než je Max."
Jamie Foxx, který představuje Maxe, potvrzuje, že v jejich vztahu opravdu došlo k rozhodnému posunu, když Max překonal prvotní šok z poznání, čím Vincent vlastně je. "Ohromující věc na partnerství mezi těmito dvěma je, že Max se určitým, neuvěřitelným způsobem nechává Vincentem inspirovat. Je to jako by se Max právě odhodlal vybočit ze svých zajetých kolejí a rozhodl se pro jiný způsob života."
Režisér Mann říká: "Foxx byl perfektně zvolený herec pro roli Maxe. Je to opravdu člověk do nepohody, fenomenální talent... a skvělý herec. Film není jen tu a tam lehce komický, jsou tu scény mezi Maxem a Vincentem, které jsou nekonečně směšné. Nikdo neumí lépe a přesněji vyjádřit tyto stavy tak, jako Jamie Foxx." A režisér dodává: "Je to výsledek vynikajících vztahů mezi oběma herci, ačkoli jejich povahy jsou naprosto rozdílné. Max je příslušník střední třídy, má zcela průměrnou povahu. Uznává konvenční hodnoty, respektuje občanské povinnosti a má humanitární cítění. V celém svém životě nebyl nikdy svědkem nějakého násilného činu ... a nyní se nechává ovlivnit chladným psychopatem, sedícím na jeho zadním sedadle."
Foxx říká: "Na začátku filmu je Maxovi úplně jedno, kdo sedí v jeho voze. Je to jen jeden z dalších pasažérů, Max je konečně taxikářem. Můj způsob myšlení probíhá v rovině člověka, na jehož životě není nic zvláštního, ale svým způsobem je to snílek. Vincent, který k němu přisedne, ho provždycky změní, ale realita dnešní noci je taková, že se vzájemně potřebují, jeden vlastně rozhoduje o druhém, jak jejich životy budou pokračovat. Pro Maxe existuje volba: buďto bude až do konce života dál taxikařit, nebo vzhledem k těmto tragickým událostem bude dělat všechno pro to, aby se už nemusel vrátit - obrazně řečeno - do této své čtyřdveřové vězeňské cely."
Je tu dále postava Jady Pinkett Smithové, která představuje právničku Annie Farrellovou. Potká Maxe také jako jeho pasažérka - a dá mu svou vizitku... to jistě není obvyklé. "Jedna z věcí, která mne na filmu zaujala, bylo jak se kříží lidské osudy - ta dynamika setkání, o níž nikdo předem netuší, jak ovlivní jeho život. To se také stane Annie a Maxovi. On ji poskytne příležitost, aby byla sama sebou a ona se proto cítí opravdu dobře, protože se může projevit taková jaká je, k čemuž ji zatím žádná lidská bytost nedala šanci. Když vystupuje z taxíku, pomyslí si. ,Asi už toho chlapíka nikdy neuvidím ... možná bych mu měla dát na sebe kontakt ... ale vždyť je to jen taxikář!' Ale mezi nimi se přesto vyvinul neuvěřitelný vztah komunikace, který boří všechny konvence bez ohledu na všechno ostatní. Z toho plyne i potřeba být otevřený a připravený, protože nemůžeš vědět, k čemu toto setkání dál povede."
Collateral byl natáčen výlučně v noci ve městě, které režisér Mann zná tak, jako snad žádný jiný současný filmař: v Los Angeles v Californii.
"Michael Mann nás zavedl na místa, o nichž jsem ani nevěděl, že vůbec existují," říká Foxx. "Říkal jsem mu: ,Mikeu, jsem z ghetta', a on mi odpověděl. ,nejsi ze žádného ghetta, já ghetto dobře znám. Chceš, abych ti ho ukázal?' A vzal mě na místa, kde jsem si říkal: Honem zablokovat dveře. Kde to vlastně jsem?' Právě to bylo geniální. Mann se nesnažil natáčet v Torontu nebo Vancouveru a předstírat, že je to Los Angeles. Naopak: jsme skutečně zde, v L.A. s někým, kdo zná město jako své boty."
Výtvarník David Wasco souhlasí: "Mnozí filmaři si myslí, že Los Angeles už bylo ve filmech ukázáno tolikrát a využito do posledního místa, ale ještě toho spousta zbývá. Tady se nabízela možnost ukázat právě jeho mnohotvárnost, různost komunit, které zde žijí, od nejnižších až po nejvyšší vrstvy."
Mann dodává: "Pro lidi, ať už zde žijí nebo nežijí, neznamená město jenom palmy v Malibu, ale L.A. hlavně jako středisko komerce, Wilmington, South Central, East L.A., centrum... A právě zde je jedinečná atmosféra v noci, okolo třetí hodiny z rána. Pouliční světla se odrážejí od mraků. I ve tmě lze spatřit siluety palem proti tmavé obloze ... Chtěl jsem ukázat město v noci, evokovat tu trojdimenziální atmosféru L. A."
Man si uvědomil, že standardní 35 mm kamera není schopná zachytit noční L.A. způsobem, jakým chtěl město prezentovat divákům. Proto se stal jedním z prvních režisérů, kteří natočili většinu filmu digitálně, a jako první použil modifikovanou kameru Thomson Grass Valley Viper FilmStream, k zachycení města mezi soumrakem a úsvitem - a podařilo se mu to jako snad nikomu předtím.
"Film nezachycuje nic, co sami nemůžeme pouhým okem vidět," potvrzuje Mann. "Proto jsem se rozhodl natáčet digitálně, abychom viděli noc a vše co s ní souvisí tak, jak to může zachytiti lidské oko. Vidíte tu zvláštní krajinu s pahorky a stromy a zvláštní obrazce, které vytváří osvětlení. Chtěl jsem prostě ukázat svět, v němž se pohybují Vincent a Max."
Režisér Mann úzce spolupracoval s koproducentem Bryanem H. Carollem na modifikaci kamery Viper, aby ji optimálně přizpůsobili pro natáčení filmu.
"Collateral se skutečně stal multimediálním filmovým projektem, který byl přibližně na 80 procent snímán digitálně, přičemž bylo použito několik různých typů kamer, včetně Viper Stream a Sony CineAlta high definiton camera, a rovněž tradičního způsobu snímání filmu. Režisér vysvětluje, že primární výhodou užití kamery Viper FilmStream byl způsob, jakým zaznamenávala rozdílnou paletu barev, které charakterizují město v noci. "Viper zachycuje barvy zcela rozličným způsobem, zejména vnímá oranžovou, žlutou a červenou." Přesto režisér poznamenává: "Pro mne je to všechno o pocitech, jak okolí ovlivňuje charaktery a děj a působí svou atmosférou. Myslím, že právě Los Angeles v noci vytváří velmi působivou scenérii. Chtěl jsem vyprávět příběh, který připomíná něco z divočiny, která je ukrytá pod povrchem."
Tato divočina se náhle připomene v krátkém setkání Maxe a Vincenta s třemi kojoty, kteří přeběhnou ulici před taxíkem. Scéna vyplynula z Mannovy osobní zkušenosti, jak sám připomíná. "Jel jsem domů pozdě v noci a zastavil jsem na červenou, a tu přecházeli napříč křižovatkou tři kojoti absolutně v klidu, jakoby sem patřili. Byl to zážitek, na který nezapomenu. Nešlo jen o připomínku divočiny a divokých zvířat uprostřed města, byl to spíš jako by nám chtěli naznačit, že sem patří, a že civilizace je tu jen dočasně."
Cruise v této scéně vnímal její "hypnotickou kvalitu. V té chvíli jsou ti dva chlapíci v taxíku lidmi, kteří patří do jiného světa, a ten je spojuje. Ať vnitřně cítí cokoli, podnikají tuto cestu společně."

Ocenění:
Academy Awards
2005 - Jamie Foxx (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
2005 - Nejlepší střih (nominace)

British Academy of Film and Television Arts (BAFTA)
2005 - Dion Beebe, Paul Cameron (Nejlepší kamera)
2005 - Michael Mann (Nejlepší režie) (nominace)
2005 - Jamie Foxx (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
2005 - Stuart Beattie (Nejlepší původní scénář) (nominace)
2005 - Nejlepší střih (nominace)
2005 - Nejlepší zvuk (nominace)

Golden Globes
2005 - Jamie Foxx (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)

Los Angeles Film Critics Association Awards
2004 - Dion Beebe, Paul Cameron (Nejlepší kamera)

The Saturn Awards
2005 - Nejlepší akční/dobrodružný/thriller film (nominace)
2005 - Michael Mann (Nejlepší režie) (nominace)
2005 - Stuart Beattie (Nejlepší scénář) (nominace)
2005 - Tom Cruise (Nejlepší herec) (nominace)

DABING
V českém znění: Vladislav Beneš - Tom Cruise (Vincent), Michal Dlouhý - Jamie Foxx (Max), René Slováčková - Jada Pinkett Smith (Annie), Martin Stránský - Mark Ruffalo (Fanning), Aleš Jarý - Javier Bardem (Felix) + Jason Statham (Muž na letišti), Antonín Navrátil - Peter Berg (Richard Weidner), Eva Miláčková - Irma P. Hall (Ida), Jaroslav Horák - Bruce McGill (Pedrosa) + Barry Shabaka Henley (Daniel), Zdeněk Mahdal - Angelo Tiffe (Sylvester Clarke + titulky), Václav Rašilov - Troy Blendell (zřízenec márnice), Tomáš Racek - Michael Waxman (Dispečer Lenny), Veronika Veselá - Klea Scott (agentka FBI)
Překlad: Petr Finkous
Zvuk: Dušan Matuška, studio Pro-Time
Dialogy a režie českého znění: Veronika Veselá
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska pro Hollywood Classic 2004

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 21.10.2004
Premiéra USA: 6.8.2004 DreamWorks
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 20.4.2005 (VHS) H.C.E., 20.4.2005 (DVD) H.C.E.
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: -
Poprvé na VHS: 20.4.2005 H.C.E.
Poprvé na DVD: 28.03.2005 H.C.E.
Poprvé na Blu-ray:  (Zatím nevyšlo)

Tržby v ČR - Kč 6 679 676
Tržby celkem - $ 217 800 000
Návštěvnost v ČR 56 800
Náklady (Rozpočet) - $ 65 000 000

 

Tvůrci a herci

2004/115/USA/Drama, Krimi, Thriller