Král Šumavy / Král Šumavy (1959/93/Československo/Krimi, Drama, Dobrodružný) 72% -Originál DVD-
06.10.2023 01:30
JEDNOU VĚTOU
„Dramatické kapitoly z deníku pohraničního útvaru.“
OBSAH
Naivní špiónské historky se zásluhou tohoto snímku vyšplhaly na kvalitativní vyšší úroveň. Syžetově - námět poskytl Rudolf Kalčík - se ještě podřizuje politické mytologii o zlých agentech, jejichž rejdy překazí hrdinní pohraničníci, ale pojetí příběhu i vypravěčství získávají výrazovou svébytnost, poučenou moderními trendy té doby. Kachyňa zde rozvedl své pojetí vojenských příběhů jako ryze chlapské záležitosti. Vizuální podobu filmu určuje hned úvodní sekvence, členitá jízda mokřitými šumavskými hvozdy, kdy majestátně vzrostlé stromy naznačují rozlehlost lesní pokrývky i její dumavou atmosféru. Černobílý obraz prostupuje baladičnost, proměněná ovšem ve vítězný chvalozpěv na odhodlané obránce hranic, jak zněl dobový slogan.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Král Šumavy je vzorový případ precizně natočeného filmu, který zároveň perfektně vykresluje tehdejší léta na Šumavě. A to jak z dobrého úhlu pohledu, u kterého vidíme, jak v tehdejší době lidé žili, tak z toho špatného úhlu, abychom věděli, co do lidí v té době hustili. To, aby všem dali najevo, jak je západ špatný. Obrovská filmová schizofrenie. (Malarkey) 3*
Ano, souhlasím, že film je neskutečně kvalitně natočen. Zejména atmosféra neuvěřitelným způsobem pomáhá snímku na napětí a dramatičnosti. Skvělým způsobem zde zahrál zejména Radovan Lukavský a jeho pes. Po filmové stránce nemám naprosto žádný problém. Bohužel zcela jasně zde nejde jen o filmovou stránku. Ano, je pravda, že Král Šumavy pašoval do naší země agenty, ale když se řekne A, musí se říct i B. Tentýž Král Šumavy, totiž také pomohl mnoha českým občanům v cestě za svobodou při útěku z totalitního státu. A byla to právě pohraniční stráž, která střílela občany své vlastní země jako králíky, jen proto, že už dál nechtěli snášet komunistický teror, který neumožňoval lidem v Československu ani svobodně opustit vlastní zem. Z tohoto důvodu mě napínavá a dobrodružná óda na naše baječné a statečné pohraničníky na západní hranici Československa hoří jak papír politý benzinem. (Enšpígl) 1*
Je samozřejmě otázka, nakolik si můžeme dovolit bagatelizovat jednoznačné ideologické pozadí filmového Krále Šumavy. Klíčovou roli v tom ovšem má ono slovo "pozadí" - Krále Šumavy jsem totiž i četl, a jakkoliv je oběma jeho podobám společná věrohodná kresba ne úplně jednoduchých postav, knihu stíhá přízrak lidovědemokratické propagandy daleko krutěji a především až trapně názorně (hlavně při zadržení skutečného agenta chodce a jeho následném striktně podle předpisů a civilizačních zásad vedeném výslechu, kde se odkrývá jeho morální zkaženost). Ve filmu jde "jen" o zasazení a jakousi samozřejmou hrdinskost a pevnost charakteru, které samozřejmě nejvíc symbolizuje Radovan Lukavský jako velitel jednotky pohraničníků Kot. Znám řadu daleko naivnějších a větší zlo o několik řádů ostentativněji legitimizujících filmů, a je nutno říct, že žádný z nich nemá takové filmařské kvality jako právě Král Šumavy. Film-noir ze šumavských lesů - že je to k smíchu? Tak to je omyl, vážení. Naopak je to nepříjemné žití, které je až hmatatelné především díky vytříbené práci s kamerou, a leckdy nepříjemné až téměř fyzicky "díky" hudbě Miloše Vacka (alespoň už vím, proč mi podkres Krtečka přišel vždycky něčím divný:)). Lesy a blata, které neustále bičuje vítr a déšť, a halí lezavá mlha, polovina filmu odehrávající se v noci - při představě jak náročné muselo být tohle natočit s technikou konce padesátých let, mě jímá závrať. Takže abych to nějak shrnul. Veďte v patrnosti, že se díváte na film vyprávěný z pohledu "té špatné" strany (jako když ve válečných strategiích hrajete za Říši;)), a nehrozí vám žádná ideologická újma. Ten zbytek za to rozhodně stojí, a je to záležitost skutečně pamětihodná, po zásluze patřící do zlatého fondu české kinematografie. A kolegové právníci mohou vzpomenout na obdobně kontroverzní kapitolu právní vědy, jakou je legendární prof. JUDr. Viktor Knapp. Ať byl jaký byl, jeho teoretickoprávní publikace jsou prostě kvalitní. 80% (Gemini) 4*
VELKÁ RECENZE
Karel Kachyňa svou kariéru v 50. letech vystavěl na „chlapských“ tématech, jejichž nositeli byli pohraničníci či vojáci. Kromě nepřehlédnutelných řemeslných dovedností v nich režisér projevil i cit pro živou psychologii svých postav. To vše je charakteristické i pro drama odehrávající se na šumavských hranicích v roce 1948. Navzdory silnému tendenčnímu ladění Král Šumavy zaujme baladickými rysy, vycházejícími z temné nádhery přírodních lokací. Postava titulního hrdiny tajemného pašeráka, který převádí ilegální uprchlíky přes hranici do Německa skrz nebezpečné močály nabývá až mytického charakteru. V hlavních rolích hrdinných ochránců socialistické vlasti se objevili Radovan Lukavský a Jiří Vala. V partu nešťastné Marie dostala příležitost Jiřina Švorcová, která v 50. letech ztvárňovala především prvoplánové role politicky angažovaných hrdinek.
Rok 1948. Na československé státní hranici na Šumavě není lehká služba. Přestože směrem k hranici leží nebezpečné močály, stále se opakují nedovolené přechody a neustávají ani po smrti pašeráka Kiliána zvaného Král Šumavy, který údajně jediný dokázal přejít přes močál. Nová posila strážců hranic, strážmistr Karel Zeman, se zamiluje do Marie Rysové, prodavačky v Jednotě. Marie žije sama, její manžel uprchl před trestem do ciziny. Karel a Marie se stanou milenci. Jednoho dne se ve vesnici objeví tajně Mariin muž. Zabije strážmistra Cigánka a přinutí Marii, aby odešla s ním. Přes močál je vede neznámý muž. Marie chce utéci, ale zapadne do bažin. Karel, který skupinu pronásleduje, jen bezmocně přihlíží Mariině smrti. Neznámý pak zastřelí Rysa a uprchne. Karel se chce za Marii pomstít a úporně hledá viníka. Odhalí v bláznovi Galapetrovi záškodníka a ten po zatčení prozradí totožnost nového Krále Šumavy - polesného Palečka, chystajícího další přechod přes močál a hranici. Pohraničníci včas zasáhnou a záškodníka dopadnou.
SKUTEČNOST
Králové Šumavy je v širším smyslu označení pro pašeráky působící v oblasti Šumavy. V užším slova smyslu se označení král Šumavy používá pro převaděče, kteří na Šumavě za komunistické éry (zejména ve 40. a 50. letech 20. století) pomáhali uprchlíkům nebo agentům západních tajných služeb proniknout přes západní hranici, skrz železnou oponu. V tom úplně nejužším smyslu je král Šumavy čestný titul pro ty nejlepší z nich. Nejznámějšími králi Šumavy byli Josef Hasil a Kilián Nowotny.
O králi Šumavy vznikl film a kniha se stejnojmenným názvem Král Šumavy. Scénář k filmu napsal Rudolf Kalčík a natočil jej Karel Kachyňa. Pohraničníci jsou v něm vylíčeni jako hrdinové, kteří zabíjeli nepřátelské narušitele hranic. Film byl natočen na objednávku komunistické strany, která se snažila zabránit emigraci z Československa a popsat převaděče jako zločince.
V roce 2001 obdržel jeden z nejslavnějších králů Šumavy Josef Hasil od prezidenta Václava Havla Medaili Za hrdinství. V červnu 2004 nechal Kruh přátel česko-německého porozumění odhalit pomník králům Šumavy na louce u obce Františkov na Prachaticku.
V letech 1948 až 1953, kdy se pomalu uzavírala železná opona a tisíce lidí se snažilo dostat na západ, začali přechody lidí přes hranici zajišťovat převaděči. Byli to většinou domorodci, kteří oblast dobře znali a postupně si vybudovali tajné stezky v nepřístupných a bažinatých místech, které nebylo možné dobře střežit.
Jedním z nejznámějších šumavských převaděčů byl Josef Hasil, který operoval v okolí Českých Žlebů. Po roce 1948 se stal příslušníkem SNB, odkud po změně názoru na komunistickou ideologii odešel. Na Západ se díky němu dostaly desítky lidí, nakonec byl ale dopaden a poslán na devět let do mosteckých dolů. Zázrakem se mu podařilo utéct do Bavorska, odkud se na hranici vrátil. Už jako agent americké zpravodajské služby CIC pokračoval v převádění přes hranici. Zemřel v USA.
Druhým známým šumavským převaděčem byl Kilián Nowotny, který pocházel ze staré šumavské pašerácké rodiny. Před rokem 1948 se věnoval pašování zboží a po převratu převádění lidí přes hranici. Po posledním přechodu zůstal na západě a zemřel v Bavorsku ve věku 71 let v roce 1977.
HISTORICKÉ POZADÍ
Hranice v době po únoru 1948 ještě nebyly uzavřené drátěným plotem. Běženci i agenti k přechodu hranice využívali služeb převaděčů – lidí, kteří se dobře vyznali v místním terénu. Převaděči byli často lidé z řad místních z obou stran hranice, příp. z řad odsunutých českých Němců. Jedním z nich byl např. Kilián Nowotny (ve filmu je postava tohoto jména zastřelena). Komunistický režim se snažil systematicky bránit útěkům vlastních občanů do západních zemí a od první poloviny 50. let budoval sofistikovaný systém zajištění neprostupnosti státní hranice sestávající od roku 1953 z elektrického zařízení ochrany hranice (EZOH), do kterého byl zaváděn elektrický proud o vysokém napětí, a v pozdějších letech už „jen“ z tzv. signální stěny a několikakilometrového střeženého pásma. K demonstraci zločinnosti převaděčů byly komunistickým režimem propagačně využity i kriminální případy, jako třeba sériového vraha a domnělého převaděče Huberta Pilčíka ze Sence u Plzně. Ten běžence pod záminkou převedení přes hranici zavraždil a okradl
Postavy a obsazení
• Radovan Lukavský - poručík SNB Václav Kot
• Jiří Vala - strážmistr SNB Karel Zeman
• Jiřina Švorcová - prodavačka Marie Rysová
• Jaroslav Marvan - inspicient finanční stráže Beran
• Vladimír Menšík - strážmistr SNB František Buryška
• Stanislav Remunda - Pavel Rys
• Miloslav Holub - polesný
• Jiří Holý - Galapetr
• Ilja Prachař - okresní velitel SNB Burda
• Eva Jiroušková - novomanželka Říhová
• Rudolf Jelínek - strážmistr SNB Cigánek
Ocenění:
1968
Cena Víta Nejedlého za dlouholetou scénáristickou činnost (František A. Dvořák)
- Cena Ankety filmového diváka o nejúspěšnější film roku 1959 výsledky Ankety filmového diváka za rok 1959 vyhlášeny v rámci festivalu
- Festival českých a slovenských filmů Plzeň - Čestné uznání dlouhému filmu za pravdivé a lidsky neobyčejně přesvědčivé zobrazení hrdinství strážců našich hranic, vyjádřené umělecky působivě formou dobrodružného žánru.
- Cena československé filmové kritiky za rok 1959
- Umělecká soutěž k 15. výročí zrodu lidově-demokratické Československé republiky. (Cena I. stupně)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 25.12.1959
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.3.1994 (VHS) Filmexport Home Video, 10.02.2005 (DVD) 10.02.2005
Poprvé na DVD: 1.2.2005 Filmexport
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
„Dramatické kapitoly z deníku pohraničního útvaru.“
OBSAH
Naivní špiónské historky se zásluhou tohoto snímku vyšplhaly na kvalitativní vyšší úroveň. Syžetově - námět poskytl Rudolf Kalčík - se ještě podřizuje politické mytologii o zlých agentech, jejichž rejdy překazí hrdinní pohraničníci, ale pojetí příběhu i vypravěčství získávají výrazovou svébytnost, poučenou moderními trendy té doby. Kachyňa zde rozvedl své pojetí vojenských příběhů jako ryze chlapské záležitosti. Vizuální podobu filmu určuje hned úvodní sekvence, členitá jízda mokřitými šumavskými hvozdy, kdy majestátně vzrostlé stromy naznačují rozlehlost lesní pokrývky i její dumavou atmosféru. Černobílý obraz prostupuje baladičnost, proměněná ovšem ve vítězný chvalozpěv na odhodlané obránce hranic, jak zněl dobový slogan.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Král Šumavy je vzorový případ precizně natočeného filmu, který zároveň perfektně vykresluje tehdejší léta na Šumavě. A to jak z dobrého úhlu pohledu, u kterého vidíme, jak v tehdejší době lidé žili, tak z toho špatného úhlu, abychom věděli, co do lidí v té době hustili. To, aby všem dali najevo, jak je západ špatný. Obrovská filmová schizofrenie. (Malarkey) 3*
Ano, souhlasím, že film je neskutečně kvalitně natočen. Zejména atmosféra neuvěřitelným způsobem pomáhá snímku na napětí a dramatičnosti. Skvělým způsobem zde zahrál zejména Radovan Lukavský a jeho pes. Po filmové stránce nemám naprosto žádný problém. Bohužel zcela jasně zde nejde jen o filmovou stránku. Ano, je pravda, že Král Šumavy pašoval do naší země agenty, ale když se řekne A, musí se říct i B. Tentýž Král Šumavy, totiž také pomohl mnoha českým občanům v cestě za svobodou při útěku z totalitního státu. A byla to právě pohraniční stráž, která střílela občany své vlastní země jako králíky, jen proto, že už dál nechtěli snášet komunistický teror, který neumožňoval lidem v Československu ani svobodně opustit vlastní zem. Z tohoto důvodu mě napínavá a dobrodružná óda na naše baječné a statečné pohraničníky na západní hranici Československa hoří jak papír politý benzinem. (Enšpígl) 1*
Je samozřejmě otázka, nakolik si můžeme dovolit bagatelizovat jednoznačné ideologické pozadí filmového Krále Šumavy. Klíčovou roli v tom ovšem má ono slovo "pozadí" - Krále Šumavy jsem totiž i četl, a jakkoliv je oběma jeho podobám společná věrohodná kresba ne úplně jednoduchých postav, knihu stíhá přízrak lidovědemokratické propagandy daleko krutěji a především až trapně názorně (hlavně při zadržení skutečného agenta chodce a jeho následném striktně podle předpisů a civilizačních zásad vedeném výslechu, kde se odkrývá jeho morální zkaženost). Ve filmu jde "jen" o zasazení a jakousi samozřejmou hrdinskost a pevnost charakteru, které samozřejmě nejvíc symbolizuje Radovan Lukavský jako velitel jednotky pohraničníků Kot. Znám řadu daleko naivnějších a větší zlo o několik řádů ostentativněji legitimizujících filmů, a je nutno říct, že žádný z nich nemá takové filmařské kvality jako právě Král Šumavy. Film-noir ze šumavských lesů - že je to k smíchu? Tak to je omyl, vážení. Naopak je to nepříjemné žití, které je až hmatatelné především díky vytříbené práci s kamerou, a leckdy nepříjemné až téměř fyzicky "díky" hudbě Miloše Vacka (alespoň už vím, proč mi podkres Krtečka přišel vždycky něčím divný:)). Lesy a blata, které neustále bičuje vítr a déšť, a halí lezavá mlha, polovina filmu odehrávající se v noci - při představě jak náročné muselo být tohle natočit s technikou konce padesátých let, mě jímá závrať. Takže abych to nějak shrnul. Veďte v patrnosti, že se díváte na film vyprávěný z pohledu "té špatné" strany (jako když ve válečných strategiích hrajete za Říši;)), a nehrozí vám žádná ideologická újma. Ten zbytek za to rozhodně stojí, a je to záležitost skutečně pamětihodná, po zásluze patřící do zlatého fondu české kinematografie. A kolegové právníci mohou vzpomenout na obdobně kontroverzní kapitolu právní vědy, jakou je legendární prof. JUDr. Viktor Knapp. Ať byl jaký byl, jeho teoretickoprávní publikace jsou prostě kvalitní. 80% (Gemini) 4*
VELKÁ RECENZE
Karel Kachyňa svou kariéru v 50. letech vystavěl na „chlapských“ tématech, jejichž nositeli byli pohraničníci či vojáci. Kromě nepřehlédnutelných řemeslných dovedností v nich režisér projevil i cit pro živou psychologii svých postav. To vše je charakteristické i pro drama odehrávající se na šumavských hranicích v roce 1948. Navzdory silnému tendenčnímu ladění Král Šumavy zaujme baladickými rysy, vycházejícími z temné nádhery přírodních lokací. Postava titulního hrdiny tajemného pašeráka, který převádí ilegální uprchlíky přes hranici do Německa skrz nebezpečné močály nabývá až mytického charakteru. V hlavních rolích hrdinných ochránců socialistické vlasti se objevili Radovan Lukavský a Jiří Vala. V partu nešťastné Marie dostala příležitost Jiřina Švorcová, která v 50. letech ztvárňovala především prvoplánové role politicky angažovaných hrdinek.
Rok 1948. Na československé státní hranici na Šumavě není lehká služba. Přestože směrem k hranici leží nebezpečné močály, stále se opakují nedovolené přechody a neustávají ani po smrti pašeráka Kiliána zvaného Král Šumavy, který údajně jediný dokázal přejít přes močál. Nová posila strážců hranic, strážmistr Karel Zeman, se zamiluje do Marie Rysové, prodavačky v Jednotě. Marie žije sama, její manžel uprchl před trestem do ciziny. Karel a Marie se stanou milenci. Jednoho dne se ve vesnici objeví tajně Mariin muž. Zabije strážmistra Cigánka a přinutí Marii, aby odešla s ním. Přes močál je vede neznámý muž. Marie chce utéci, ale zapadne do bažin. Karel, který skupinu pronásleduje, jen bezmocně přihlíží Mariině smrti. Neznámý pak zastřelí Rysa a uprchne. Karel se chce za Marii pomstít a úporně hledá viníka. Odhalí v bláznovi Galapetrovi záškodníka a ten po zatčení prozradí totožnost nového Krále Šumavy - polesného Palečka, chystajícího další přechod přes močál a hranici. Pohraničníci včas zasáhnou a záškodníka dopadnou.
SKUTEČNOST
Králové Šumavy je v širším smyslu označení pro pašeráky působící v oblasti Šumavy. V užším slova smyslu se označení král Šumavy používá pro převaděče, kteří na Šumavě za komunistické éry (zejména ve 40. a 50. letech 20. století) pomáhali uprchlíkům nebo agentům západních tajných služeb proniknout přes západní hranici, skrz železnou oponu. V tom úplně nejužším smyslu je král Šumavy čestný titul pro ty nejlepší z nich. Nejznámějšími králi Šumavy byli Josef Hasil a Kilián Nowotny.
O králi Šumavy vznikl film a kniha se stejnojmenným názvem Král Šumavy. Scénář k filmu napsal Rudolf Kalčík a natočil jej Karel Kachyňa. Pohraničníci jsou v něm vylíčeni jako hrdinové, kteří zabíjeli nepřátelské narušitele hranic. Film byl natočen na objednávku komunistické strany, která se snažila zabránit emigraci z Československa a popsat převaděče jako zločince.
V roce 2001 obdržel jeden z nejslavnějších králů Šumavy Josef Hasil od prezidenta Václava Havla Medaili Za hrdinství. V červnu 2004 nechal Kruh přátel česko-německého porozumění odhalit pomník králům Šumavy na louce u obce Františkov na Prachaticku.
V letech 1948 až 1953, kdy se pomalu uzavírala železná opona a tisíce lidí se snažilo dostat na západ, začali přechody lidí přes hranici zajišťovat převaděči. Byli to většinou domorodci, kteří oblast dobře znali a postupně si vybudovali tajné stezky v nepřístupných a bažinatých místech, které nebylo možné dobře střežit.
Jedním z nejznámějších šumavských převaděčů byl Josef Hasil, který operoval v okolí Českých Žlebů. Po roce 1948 se stal příslušníkem SNB, odkud po změně názoru na komunistickou ideologii odešel. Na Západ se díky němu dostaly desítky lidí, nakonec byl ale dopaden a poslán na devět let do mosteckých dolů. Zázrakem se mu podařilo utéct do Bavorska, odkud se na hranici vrátil. Už jako agent americké zpravodajské služby CIC pokračoval v převádění přes hranici. Zemřel v USA.
Druhým známým šumavským převaděčem byl Kilián Nowotny, který pocházel ze staré šumavské pašerácké rodiny. Před rokem 1948 se věnoval pašování zboží a po převratu převádění lidí přes hranici. Po posledním přechodu zůstal na západě a zemřel v Bavorsku ve věku 71 let v roce 1977.
HISTORICKÉ POZADÍ
Hranice v době po únoru 1948 ještě nebyly uzavřené drátěným plotem. Běženci i agenti k přechodu hranice využívali služeb převaděčů – lidí, kteří se dobře vyznali v místním terénu. Převaděči byli často lidé z řad místních z obou stran hranice, příp. z řad odsunutých českých Němců. Jedním z nich byl např. Kilián Nowotny (ve filmu je postava tohoto jména zastřelena). Komunistický režim se snažil systematicky bránit útěkům vlastních občanů do západních zemí a od první poloviny 50. let budoval sofistikovaný systém zajištění neprostupnosti státní hranice sestávající od roku 1953 z elektrického zařízení ochrany hranice (EZOH), do kterého byl zaváděn elektrický proud o vysokém napětí, a v pozdějších letech už „jen“ z tzv. signální stěny a několikakilometrového střeženého pásma. K demonstraci zločinnosti převaděčů byly komunistickým režimem propagačně využity i kriminální případy, jako třeba sériového vraha a domnělého převaděče Huberta Pilčíka ze Sence u Plzně. Ten běžence pod záminkou převedení přes hranici zavraždil a okradl
Postavy a obsazení
• Radovan Lukavský - poručík SNB Václav Kot
• Jiří Vala - strážmistr SNB Karel Zeman
• Jiřina Švorcová - prodavačka Marie Rysová
• Jaroslav Marvan - inspicient finanční stráže Beran
• Vladimír Menšík - strážmistr SNB František Buryška
• Stanislav Remunda - Pavel Rys
• Miloslav Holub - polesný
• Jiří Holý - Galapetr
• Ilja Prachař - okresní velitel SNB Burda
• Eva Jiroušková - novomanželka Říhová
• Rudolf Jelínek - strážmistr SNB Cigánek
Ocenění:
1968
Cena Víta Nejedlého za dlouholetou scénáristickou činnost (František A. Dvořák)
- Cena Ankety filmového diváka o nejúspěšnější film roku 1959 výsledky Ankety filmového diváka za rok 1959 vyhlášeny v rámci festivalu
- Festival českých a slovenských filmů Plzeň - Čestné uznání dlouhému filmu za pravdivé a lidsky neobyčejně přesvědčivé zobrazení hrdinství strážců našich hranic, vyjádřené umělecky působivě formou dobrodružného žánru.
- Cena československé filmové kritiky za rok 1959
- Umělecká soutěž k 15. výročí zrodu lidově-demokratické Československé republiky. (Cena I. stupně)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 25.12.1959
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.3.1994 (VHS) Filmexport Home Video, 10.02.2005 (DVD) 10.02.2005
Poprvé na DVD: 1.2.2005 Filmexport
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Karel Kachyňa (Režie), Josef Beran (Produkce/Vedoucí výroby), Miloš Vacek (Hudba), Josef Illík (Kamera), Ján Chaloupek (Střih), Marie Tillerová (Střih), Karel Černý (Scénografie), Bohumil Pokorný (Scénografie), Karel Postřehovský (Kostýmy), František Šindelář (Zvuk), Stanislav Petřek (Masky), Oldřich Mach (Masky), František A. Dvořák (Scénář), Rudolf Kalčík (Scénář), Karel Kachyňa (Scénář), Radovan Lukavský (Herec), Jiří Vala (Herec), Jiřina Švorcová (Herec), Jaroslav Marvan (Herec), Stanislav Remunda (Herec), Miloslav Holub (Herec), Jiří Holý (Herec), Ilja Prachař (Herec), Eva Jiroušková (Herec), Rudolf Jelínek (Herec), Milan Holubář (Herec), Vladimír Menšík (Herec), Ferdinand Krůta (Herec), Miroslav Kahoun (Herec), František Krahulík (Herec), Libuše Havelková (Herec), Leopold Novák (Herec), Jindřich Narenta (Herec), Karel Vavřík (Herec), Josef Henke (Herec), Václav Sloup (Herec), Monika Indingerová (Herec), Václav Bouška (Herec)
1959/93/Československo/Krimi, Drama, Dobrodružný
Zajímavost k filmu
- Herečka Jiřina Švorcová, představitelka prodavačky Marie Rysové, měla s hercem Jiřím Valou, který si zahrál Karla Zemana, poměr. Pak jí ho ale přebrala její tehdejší nejlepší kamarádka herečka Jiřina Jirásková.
- Při scéně, kdy se filmová postava prodavačka Marie Rysová v podání herečky Jiřiny Švorcové topí v močálu, měla Jiřina Švorcová kolem sebe obmotaný provaz, za který jí filmaři stáhli, jak sama uvedla tak trochu proti její vůli, pod vodu. Jak sama tato herečka později řekla, byla to pro ní nejhorší natáčecí scéna z celého filmu, jelikož musela překonat velký odpor z potopení se pod hladinu. Vve skutečnosti se scéna nenatáčela v exteriérech, nýbrž ve filmovém ateliéru, kde byl v bazénu vytvořen umělý močál.
- V době uvedení film zhlédly rekordní čtyři milióny diváků.
- Filmovalo se na Kvildě, močál se natáčel v místě bývalého mlýna u říčky Křemelná v zaniklé osadě Šerlův dvůr u Prášil v okrese Klatovy.
- Ve filmu dotvářel atmosféru starý hamr (mlýn), který bylo nutno postavit přímo na místě natáčení.
- Močál, ve kterém se topí Jiřina Švorcová, byl uměle vytvořen pro samotnou scénu.
- Film byl v roce 1959 oceněn filmovou cenou kritiky.
- Při scéně, kdy se filmová postava prodavačka Marie Rysová v podání herečky Jiřiny Švorcové topí v močálu, měla Jiřina Švorcová kolem sebe obmotaný provaz, za který jí filmaři stáhli, jak sama uvedla tak trochu proti její vůli, pod vodu. Jak sama tato herečka později řekla, byla to pro ní nejhorší natáčecí scéna z celého filmu, jelikož musela překonat velký odpor z potopení se pod hladinu. Vve skutečnosti se scéna nenatáčela v exteriérech, nýbrž ve filmovém ateliéru, kde byl v bazénu vytvořen umělý močál.
- V době uvedení film zhlédly rekordní čtyři milióny diváků.
- Filmovalo se na Kvildě, močál se natáčel v místě bývalého mlýna u říčky Křemelná v zaniklé osadě Šerlův dvůr u Prášil v okrese Klatovy.
- Ve filmu dotvářel atmosféru starý hamr (mlýn), který bylo nutno postavit přímo na místě natáčení.
- Močál, ve kterém se topí Jiřina Švorcová, byl uměle vytvořen pro samotnou scénu.
- Film byl v roce 1959 oceněn filmovou cenou kritiky.
Odkazy
Hrají:
Radovan Lukavský, Jiří Vala, Jiřina Švorcová, Jaroslav Marvan, Vladimír Menšík, Stanislav Remunda, Miloslav Holub, Jiří Holý, Ilja Prachař, Eva Jiroušková, Rudolf Jelínek, Milan Holubář, Ferdinand Krůta, Miroslav Kahoun, František Krahulík, Libuše Havelková, Leopold Novák, Jindřich Narenta, Karel Vavřík, Josef Henke, Václav Sloup, Monika Indingerová, Václav Bouška