Kulový blesk / Kulový blesk (1978/82/Československo/Komedie) 85% -Originál DVD-
06.10.2023 01:32
JEDNOU VĚTOU
„Největší akce v dějinách stěhování!"
OBSAH
Komedie o dvanáctinásobné směně bytů, kterou její organizátor, advokát Radosta, právem nazval Akce kulový blesk. Připravit, zorganizovat a provést výměnu dvanácti bytů je dílo hodné mistra. Tím ovšem dr. Radosta, jehož excelentně ztvárnil Rudolf Hrušínský, také je. Náhlé těžkosti a komplikace řeší s grácií za pochodu a pro jistotu, aby se v den D všechno povedlo, provede malou generální zkoušku, která odhalí mnohé. Objeví se rovněž drobné problémy, způsobené např. svatbou objednanou na nevhodný termín nebo váháním některých účastníků akce. Zmatek, jenž málem zhatí celou operaci, vyvolá noční cvičení, vyhlášené opilým psychologem Knotkem...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Kulový blesk je sice nápaditý, jak u komedií, kde spolupracuje Smoljak a Svěrák bývá pravidlem, ale musím se přiznat, že jsem se u něj chvílemi také vcelku nudil, což by nemělo připadat v úvahu, když je to komedie takového formátu, ale bohužel to tak dopadlo. Kulový blesk nemá takový spád jako ostatní komedie, táhne se ucelenou formou a i když vtipem srší vcelku často nezdá se mi, že bych se na něj podíval znova s radostí a čistým svědomím. Škoda toho, na druhou stranu herecké výkony prakticky všech herců film na danou kvalitu každopádně povyšuje. Možná si musím dát dobrou brazilskou kávu, aby mě to dokázalo tak pobavit. --- Kolik máš hodin? - Osm, pane Klabouch. - A už jsi dostal v osm přes držku? (Malarkey) 3*
Pro mne osobně jedna z nejlepších československých komedií všech dob... To propojení humoru s nostalgií, uvědoměním si své nicotnosti, pomíjivosti (dualita smrtelný člověk versus věčná Praha, nicotný člověk a jeho pokus zapsat se do historie šíleným pokusem o hromadnou dvanáctisměnu bytů, normalizovaná realita socialistického Československa, v níž se může schopný právník realizovat ne kariérním postupem, ale jen takovýmhle šíleným podnikem...), Mozartovou hudbou a pochybnostmi o smyslu svého konání (potažmo bytí - úžasný, kongeniální herecký výkon pana Abrháma, který v tomhle snímku zastupuje existenciální rozměr hledání smyslu vlastní existence) z Kulového blesku dělá velké nadčasové podobenství. Je jen málo takovýhle filmů, kde je člověku ve sladkém sirupu filmové komedie podáváno tolik hořkých životních pravd... (,,to je pěkná půdička...tady se mi to bude věšet...) Tenhle film je vyjádřením metafyzické obavy ze smrtelné podstaty člověka a jeho bláhové snaze překročit do věčnosti jakýmkoliv pomíjivým způsobem (přesvědčivě ztvárněný JUDr. Radosta v autentickém podání Rudolfa Hrušínského a jeho ,,metafyzický guru" legendární akademik zvládnuvší desetisměnu...). Věčná však zůstává pouze v běhu věků neměnná Praha, na jejíž metropolitní podstatě se šílená akce složitě organizované dvanáctisměny bytů sotvajak odrazila... (Radek99) 5*
Výborný film. Myšlenka filmu je OPRAVDU originální, vtipy neotřelé a smích vyvolávající, herci výteční, avšak příběh je místy nudný a ztrácí tempo (např. pohledy na domy, u Bílka v bytě). Ač te ju spousta herců z DJC (Divadlo Járy Cimrmana) k tomu Abrhám, Hrušínský a na režisérské stoličce Smoljak (a toho jako režiséra, herce i člověka velice uznávám), nemůžu hodnotit plným počtem, máme prostě lepší komedie (které se můžou chlubit lepším tempem, spádem a vůbec zajímavějším a propracovanějším příběhem). Možná kdyby se tehdy režie ujal pan Lipský... (Sarkastic) 4*
VELKÁ RECENZE
V komedii o mnohonásobné směně bytů scenáristé Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak znovu projevili vzácnou schopnost přetavit normalizační realitu v nápaditou a inteligentní diváckou podívanou. Neutěšená dobová bytová situace inspirovala „největší akci v dějinách stěhování“ – bytovou dvanáctisměnu. Tu organizuje energický právník Radosta, kterému se ovšem do cesty stavějí nejrůznější překážky. Akci nazvanou Kulový blesk komplikuje váhání vychytralé babičky Jechové, svatba postarších snoubenců Fliegera a Opatrné i opilost psychologa Knotka. Olbřímí akci, která vyžaduje dokonalou koordinaci, nakonec ohrožuje i zdánlivá smrt operního pěvce Bílka, která ustaraného Radostu dožene k ďábelské improvizaci za hranicí zákona… Za fasádou bláznivé komedie, jež si získala kultovní statut, prosvítá výpověď o Československu konce sedmdesátých let. Počínaje vynálezcem Severínem přes psychologa Knotka k právníkovi Radostovi jde ve filmu o hrdiny, kteří se nemohou realizovat normálním způsobem a zmarňují svůj kreativní potenciál v nicotnostech. Hravou marnost nesvobodné existence pak symbolizuje Severínův „vláček z Vizovic“. Komedie plná situačních gagů i nezapomenutelných „hlášek“ nepostrádá jímavé momenty typické pro práci Zdeňka Svěráka, který si ve filmu zahrál lékaře Ječného. Ladislav Smoljak, jenž ztvárnil vynálezce Severína, se poprvé představuje také jako filmový režisér. Pomocnou ruku debutantovi podal zkušený Zdeněk Podskalský, který o dva roky později režíroval i další úspěšný snímek renomované scenáristické dvojice – hudební komedii Trhák. Mezi nesporné kvality nestárnoucího filmu patří herecké obsazení, kterému s gustem dominuje Rudolf Hrušínský v roli Radosty. Vedle dalších zkušených herců (Josef Abrhám, Daniela Kolářová, Zita Kabátová) se ve filmu v menších rolích objevují i kolegové obou scenáristů z divadla Járy Cimrmana.
V bytě mistra Bílka, operního pěvce na odpočinku, se sešli zájemci o výměnu bytů: Pulpánovi, Kadlecovi, Ječní, Knotkovi, inženýr Severin, pan Flieger s paní Opatrnou, Jechová, Drahotovi, Pivoňka a Fazekašovi. Dvanáctisměnu organizuje JUDr. Radosta, který akci nazval Kulový blesk. Radosta jmenuje spojkou Severina a Knotka svým zástupcem. Přípravy přesunu mají své problémy. Radosta změnil termín svatby postarších snoubenců Opatrné a Fliegera, za svědka jim určil Knotka. Ten se na svatbě opije a v noci prochází byty účastníků výměny a provádí cvičný přesun. Drahota si na něj stěžuje a Knotek druhý den objíždí byty s omluvou. Má také starosti s váhavou paní Jechovou. Ta z něho vymámí pračku, výměnu sklepa, za který dá Knotek odstupné dva tisíce korun a ještě musí přenést 20 metráků sousedova uhlí. V noci před termínem Knotek a Kadlec pomáhají Bílkovi s balením. Nastane den D. Jechová chce od směny odstoupit, ale Radosta jí přesvědčí, když jí pohrozí placením výloh. Knotek se ženou najdou ráno Bílka mrtvého. Protože měnit byty mohou úředně jen živí lidé, přikryjí Bílka peřinou a i s pohovkou ho odvezou. Dojde však k záměně a vše spěje ke katastrofě. Naštěstí se Bílek z hlubokého spánku probudí a akce je zdárně dovršena. Knotek stojí na balkóně nového bytu s krásným výhledem na Prahu a přemýšlí, že až zestárne, i on se bude muset stěhovat. JUDr. Radosta zatím plánuje další rekordní směnu bytů.
„Největší akce v dějinách stěhování!"
OBSAH
Komedie o dvanáctinásobné směně bytů, kterou její organizátor, advokát Radosta, právem nazval Akce kulový blesk. Připravit, zorganizovat a provést výměnu dvanácti bytů je dílo hodné mistra. Tím ovšem dr. Radosta, jehož excelentně ztvárnil Rudolf Hrušínský, také je. Náhlé těžkosti a komplikace řeší s grácií za pochodu a pro jistotu, aby se v den D všechno povedlo, provede malou generální zkoušku, která odhalí mnohé. Objeví se rovněž drobné problémy, způsobené např. svatbou objednanou na nevhodný termín nebo váháním některých účastníků akce. Zmatek, jenž málem zhatí celou operaci, vyvolá noční cvičení, vyhlášené opilým psychologem Knotkem...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Kulový blesk je sice nápaditý, jak u komedií, kde spolupracuje Smoljak a Svěrák bývá pravidlem, ale musím se přiznat, že jsem se u něj chvílemi také vcelku nudil, což by nemělo připadat v úvahu, když je to komedie takového formátu, ale bohužel to tak dopadlo. Kulový blesk nemá takový spád jako ostatní komedie, táhne se ucelenou formou a i když vtipem srší vcelku často nezdá se mi, že bych se na něj podíval znova s radostí a čistým svědomím. Škoda toho, na druhou stranu herecké výkony prakticky všech herců film na danou kvalitu každopádně povyšuje. Možná si musím dát dobrou brazilskou kávu, aby mě to dokázalo tak pobavit. --- Kolik máš hodin? - Osm, pane Klabouch. - A už jsi dostal v osm přes držku? (Malarkey) 3*
Pro mne osobně jedna z nejlepších československých komedií všech dob... To propojení humoru s nostalgií, uvědoměním si své nicotnosti, pomíjivosti (dualita smrtelný člověk versus věčná Praha, nicotný člověk a jeho pokus zapsat se do historie šíleným pokusem o hromadnou dvanáctisměnu bytů, normalizovaná realita socialistického Československa, v níž se může schopný právník realizovat ne kariérním postupem, ale jen takovýmhle šíleným podnikem...), Mozartovou hudbou a pochybnostmi o smyslu svého konání (potažmo bytí - úžasný, kongeniální herecký výkon pana Abrháma, který v tomhle snímku zastupuje existenciální rozměr hledání smyslu vlastní existence) z Kulového blesku dělá velké nadčasové podobenství. Je jen málo takovýhle filmů, kde je člověku ve sladkém sirupu filmové komedie podáváno tolik hořkých životních pravd... (,,to je pěkná půdička...tady se mi to bude věšet...) Tenhle film je vyjádřením metafyzické obavy ze smrtelné podstaty člověka a jeho bláhové snaze překročit do věčnosti jakýmkoliv pomíjivým způsobem (přesvědčivě ztvárněný JUDr. Radosta v autentickém podání Rudolfa Hrušínského a jeho ,,metafyzický guru" legendární akademik zvládnuvší desetisměnu...). Věčná však zůstává pouze v běhu věků neměnná Praha, na jejíž metropolitní podstatě se šílená akce složitě organizované dvanáctisměny bytů sotvajak odrazila... (Radek99) 5*
Výborný film. Myšlenka filmu je OPRAVDU originální, vtipy neotřelé a smích vyvolávající, herci výteční, avšak příběh je místy nudný a ztrácí tempo (např. pohledy na domy, u Bílka v bytě). Ač te ju spousta herců z DJC (Divadlo Járy Cimrmana) k tomu Abrhám, Hrušínský a na režisérské stoličce Smoljak (a toho jako režiséra, herce i člověka velice uznávám), nemůžu hodnotit plným počtem, máme prostě lepší komedie (které se můžou chlubit lepším tempem, spádem a vůbec zajímavějším a propracovanějším příběhem). Možná kdyby se tehdy režie ujal pan Lipský... (Sarkastic) 4*
VELKÁ RECENZE
V komedii o mnohonásobné směně bytů scenáristé Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak znovu projevili vzácnou schopnost přetavit normalizační realitu v nápaditou a inteligentní diváckou podívanou. Neutěšená dobová bytová situace inspirovala „největší akci v dějinách stěhování“ – bytovou dvanáctisměnu. Tu organizuje energický právník Radosta, kterému se ovšem do cesty stavějí nejrůznější překážky. Akci nazvanou Kulový blesk komplikuje váhání vychytralé babičky Jechové, svatba postarších snoubenců Fliegera a Opatrné i opilost psychologa Knotka. Olbřímí akci, která vyžaduje dokonalou koordinaci, nakonec ohrožuje i zdánlivá smrt operního pěvce Bílka, která ustaraného Radostu dožene k ďábelské improvizaci za hranicí zákona… Za fasádou bláznivé komedie, jež si získala kultovní statut, prosvítá výpověď o Československu konce sedmdesátých let. Počínaje vynálezcem Severínem přes psychologa Knotka k právníkovi Radostovi jde ve filmu o hrdiny, kteří se nemohou realizovat normálním způsobem a zmarňují svůj kreativní potenciál v nicotnostech. Hravou marnost nesvobodné existence pak symbolizuje Severínův „vláček z Vizovic“. Komedie plná situačních gagů i nezapomenutelných „hlášek“ nepostrádá jímavé momenty typické pro práci Zdeňka Svěráka, který si ve filmu zahrál lékaře Ječného. Ladislav Smoljak, jenž ztvárnil vynálezce Severína, se poprvé představuje také jako filmový režisér. Pomocnou ruku debutantovi podal zkušený Zdeněk Podskalský, který o dva roky později režíroval i další úspěšný snímek renomované scenáristické dvojice – hudební komedii Trhák. Mezi nesporné kvality nestárnoucího filmu patří herecké obsazení, kterému s gustem dominuje Rudolf Hrušínský v roli Radosty. Vedle dalších zkušených herců (Josef Abrhám, Daniela Kolářová, Zita Kabátová) se ve filmu v menších rolích objevují i kolegové obou scenáristů z divadla Járy Cimrmana.
V bytě mistra Bílka, operního pěvce na odpočinku, se sešli zájemci o výměnu bytů: Pulpánovi, Kadlecovi, Ječní, Knotkovi, inženýr Severin, pan Flieger s paní Opatrnou, Jechová, Drahotovi, Pivoňka a Fazekašovi. Dvanáctisměnu organizuje JUDr. Radosta, který akci nazval Kulový blesk. Radosta jmenuje spojkou Severina a Knotka svým zástupcem. Přípravy přesunu mají své problémy. Radosta změnil termín svatby postarších snoubenců Opatrné a Fliegera, za svědka jim určil Knotka. Ten se na svatbě opije a v noci prochází byty účastníků výměny a provádí cvičný přesun. Drahota si na něj stěžuje a Knotek druhý den objíždí byty s omluvou. Má také starosti s váhavou paní Jechovou. Ta z něho vymámí pračku, výměnu sklepa, za který dá Knotek odstupné dva tisíce korun a ještě musí přenést 20 metráků sousedova uhlí. V noci před termínem Knotek a Kadlec pomáhají Bílkovi s balením. Nastane den D. Jechová chce od směny odstoupit, ale Radosta jí přesvědčí, když jí pohrozí placením výloh. Knotek se ženou najdou ráno Bílka mrtvého. Protože měnit byty mohou úředně jen živí lidé, přikryjí Bílka peřinou a i s pohovkou ho odvezou. Dojde však k záměně a vše spěje ke katastrofě. Naštěstí se Bílek z hlubokého spánku probudí a akce je zdárně dovršena. Knotek stojí na balkóně nového bytu s krásným výhledem na Prahu a přemýšlí, že až zestárne, i on se bude muset stěhovat. JUDr. Radosta zatím plánuje další rekordní směnu bytů.
Postavy a obsazení
• Rudolf Hrušínský - dr. Radosta
• Karel Kalaš - pan Bílek, operní zpěvák
• Josef Abrhám - Vladimír Knotek, psycholog
• Daniela Kolářová - Věra Knotková, jeho žena
• Bedřich Prokoš - Bohumil Flieger
• Zita Kabátová - Jarmila Opatrná
• Milada Ježková - Anežka Jechová
• Ladislav Smoljak - Ing. Severín
• Zdeněk Svěrák - MUDr. Ječný
• Karolina Slunéčková -paní Kadlecová
• Jaroslav Vozáb - inspektor Drahota
• Zora Božinová - paní Drahotová, jeho žena
• Marie Málková - paní Ječná
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 1.8.1979
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 9.3.2004 (DVD)
Poprvé na VHS: 1.1.1997 Barrandov Biografia
Poprvé na DVD: 1.12.2003 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
• Rudolf Hrušínský - dr. Radosta
• Karel Kalaš - pan Bílek, operní zpěvák
• Josef Abrhám - Vladimír Knotek, psycholog
• Daniela Kolářová - Věra Knotková, jeho žena
• Bedřich Prokoš - Bohumil Flieger
• Zita Kabátová - Jarmila Opatrná
• Milada Ježková - Anežka Jechová
• Ladislav Smoljak - Ing. Severín
• Zdeněk Svěrák - MUDr. Ječný
• Karolina Slunéčková -paní Kadlecová
• Jaroslav Vozáb - inspektor Drahota
• Zora Božinová - paní Drahotová, jeho žena
• Marie Málková - paní Ječná
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 1.8.1979
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 9.3.2004 (DVD)
Poprvé na VHS: 1.1.1997 Barrandov Biografia
Poprvé na DVD: 1.12.2003 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Ladislav Smoljak (Režie), Zdeněk Podskalský st. (Režie), Karel Kochman (Produkce), Zdeněk Lukáš (Hudba), Ivan Šlapeta (Kamera), Jiří Brožek (Střih), Boris Moravec (Scénografie), Jitka Moravcová (Kostýmy), Jiří Lenoch (Zvuk), Rudolf Buneš (Masky), Ladislav Smoljak (Scénář), Zdeněk Svěrák (Scénář), Rudolf Hrušínský (Herec), Karel Kalaš (Herec), Josef Abrhám (Herec), Daniela Kolářová (Herec), Bedřich Prokoš (Herec), Zita Kabátová (Herec), Milada Ježková (Herec), Ladislav Smoljak (Herec), Zdeněk Svěrák (Herec), Marie Málková (Herec), Rudolf Vodrážka (Herec), Karolina Slunéčková (Herec), Karel Bělohradský (Herec), Petr Brukner (Herec), Vlasta Žehrová (Herec), Věra Kalendová (Herec), Jaroslav Vozáb (Herec), Zora Božinová (Herec), Daniel Beran (Herec), Dana Vávrová (Herec), Vít Olmer (Herec), Emilie Zíchová (Herec), Tibor Kišš (Herec), Mari Kiss (Herec), Eliška Moulisová (Herec), Rudolf Pechan (Herec), David Smoljak (Herec), Jan Cmíral st. (Herec), Petr Drozda (Herec), Karel Engel (Herec), Karel Hovorka ml. (Herec), Bohumil Koška (Herec), Zdeněk Srstka (Herec), Miloslav Štibich (Herec), Vít Pešina (Herec), Erich Fichtner (Herec), Josef Střecha (Herec), Václav Kotek (Herec), Pavel Vondruška (Herec), Zdena Lukášová (Herec), Václav Syřiště (Herec), Ivan Šlapeta (Herec), Jiří Flíček (Herec), Josef Koudelka (Herec), Jaroslav Weigel (Herec), Alice Pinková (Herec), Jaroslav Klenot (Herec), Oldřich Semerák (Herec), Alexandra Korytová (Herec), Zdena Pavlátová (Herec), Filip Smoljak (Herec)
1978/82/Československo/Komedie
Zajímavost k filmu
- Ve filmu se mihne v drobných rolích mnoho Smoljakových a Svěrákových kolegů z divadla Járy Cimrmana, a to Jaroslav Vozáb v roli inspektora, Pavel Vondruška coby oddávající, Václav Kotek jako ženich, Josef Koudelka v roli fotografa, Jaroslav Weigel jako metař nebo Petr Brukner, který ztvárnil stěhujícího.
- Při scéně svatebního obřadu pořizuje snímky skutečný slavný fotograf Josef Koudelka-Bergstein působící po emigraci v roce 1980 v Berlíně.
- Při návštěvě Knotka (Josef Abrhám) u Severína (Ladislav Smoljak) měly obě postavy vyjet do prvního patra „drátěnou klecí“. Nápad nakonec nebyl do filmu realizován.
- Byt s výhledem na Národní divadlo, který nakonec Knotek (Josef Abrhám ) získá, byl bývalý byt režiséra Ladislava Broma.
- Dům na Masarykově nábřeží, v němž bydlí a z něhož se stěhuje operní pěvec mistr Bílek (Karel Kalaš), nechal vystavět Spolek českých pěvců Hlahol. Je to napsáno na mozaice a na pamětních deskách na průčelí, čímž vzniká zajímavá souvislost.
- Karel Kalaš, představitel pana Bílka, byl údajně v době natáčení velmi nemocný a chápal roli jako rozloučení s tímto světem. Nakonec se však z tohoto světa těšil ještě přes dvacet let, zemřel až v roce 2001.
- Pri natáčaní sa improvizovalo. Napríklad vtedy, keď Knotek (Josef Abrhám) prichádza k Severínovmu (Ladislav Smoljak) domu a po zaznení klaksónu skočí z chodníka na cestu, pôvodne mal predpísaný opačný pohyb.
- Svěrák se Smoljakem si zahrávali s myšlenkou, že by mistr Bílek (Karel Kalaš) ve ?lmu zemřel. Nakonec ho na poslední chvíli nechali ožít. „Se smrtí jsme koketovali už i u dědy Komárka ve snímku Na samotě u lesa. I toho jsme zemřít nenechali. Vždycky jsme si řekli, že v komedii by prostě zemřít nikdo neměl. I když nás ta představa teda lákala,“ uvedl Svěrák.
- Přestože autoři nikdy airbagy neviděli a jen tušili, jakou by mohly mít v autě funkci, zrealizovali je ve ?lmu skvěle. Prostě ve škodovce nechali nafouknout jakési igelitové pytle. „My si je jen představovali, já nikdy neviděl airbag v akci. Naštěstí,“ uvedl Smoljak.
- Impulsem pro psaní scénáře bylo pro Smoljaka se Svěrákem vyprávění jejich známého, literárního kritika Vladimíra Karfíka o tom, že se zúčastnil čtyřsměnného stěhování, které bylo velice náročné. A tak to celé musel organizovat člen Akademie věd. „Řekli jsme, to je dobrý! Jen z toho uděláme stěhování ještě v daleko větším měřítku. A už jsme si na papír začali malovat jednotlivé rodiny a jejich možné povahové vlastnosti,“ prohlásil Svěrák.
- Rudolf Vodráža a Karolína Slunéčková ve filmu ztvárnili rozvedený pár, ve skutečnosti však byli partnery.
- Ve scéně, kdy Dr. Ječný (Zdeněk Svěrák) mluví o své zálibě ve sbírání starých předmětů, je možné vidět, že se p. Knotková (Daniela Kovářová) neudrží a začne se smát.
- Na diagramu akce Kulový blesk II. v závěru je zobrazena čtyřiadvacetisměna. Jsou na něm jména členů štábu.
- S nápadem upozornit během Knotkovy návštěvy diváky na podobu inženýra Severína s Albertem Einstienem přišel kameraman Ivan Šlapeta, který mimo jiné učinkuje jako jeden z nájemníků během nočních manévrů.
- Počátek scény z nočních manevrů se odehrává v činžovním domě za tmy, je pouze slyšet povídání a zvuky postav. Zmatení diváci v kině reagovali pískotem, neboť se domnívali, že jde o poruchu.
- Když paní Jechová povídá o půdě "...To budu spokojená. Tady se mě to bude věšet", tak mel původně následovat záběr na Hradčany, ale politickému dohledu to vadilo, a tak záběr vystřihli a nechali jen ten monolog.
- Ve scénáři na schématu doktora Radosty je poznámka Akce: Kulový blesk. Den provedení 20. květen 1978. Vypracoval Dr. A. Radosta. Ve filmu byste jej ale hledali marně.
- Filmování probíhalo v Praze.
- Roli pana Bílka (hrál Karel Kalaš) mohl původně ztvárnit Jan Werich. Tvůrci pana Wericha oslovili, ale nabídku vzhledem ke zhoršujícímu se zdravotnímu stavu nakonec odmítl.
- MUDr. Ječný (Zdeněk Svěrák) na schůzi v úvodu filmu uvádí své telefonní číslo pro případ, že by se nějaká starožitnost rozbila. Toto číslo je 280336. Když si číslo rozložíte, dostanete datum narození Zdeňka Svěráka - 28.03.1936.
- Při scéně svatebního obřadu pořizuje snímky skutečný slavný fotograf Josef Koudelka-Bergstein působící po emigraci v roce 1980 v Berlíně.
- Při návštěvě Knotka (Josef Abrhám) u Severína (Ladislav Smoljak) měly obě postavy vyjet do prvního patra „drátěnou klecí“. Nápad nakonec nebyl do filmu realizován.
- Byt s výhledem na Národní divadlo, který nakonec Knotek (Josef Abrhám ) získá, byl bývalý byt režiséra Ladislava Broma.
- Dům na Masarykově nábřeží, v němž bydlí a z něhož se stěhuje operní pěvec mistr Bílek (Karel Kalaš), nechal vystavět Spolek českých pěvců Hlahol. Je to napsáno na mozaice a na pamětních deskách na průčelí, čímž vzniká zajímavá souvislost.
- Karel Kalaš, představitel pana Bílka, byl údajně v době natáčení velmi nemocný a chápal roli jako rozloučení s tímto světem. Nakonec se však z tohoto světa těšil ještě přes dvacet let, zemřel až v roce 2001.
- Pri natáčaní sa improvizovalo. Napríklad vtedy, keď Knotek (Josef Abrhám) prichádza k Severínovmu (Ladislav Smoljak) domu a po zaznení klaksónu skočí z chodníka na cestu, pôvodne mal predpísaný opačný pohyb.
- Svěrák se Smoljakem si zahrávali s myšlenkou, že by mistr Bílek (Karel Kalaš) ve ?lmu zemřel. Nakonec ho na poslední chvíli nechali ožít. „Se smrtí jsme koketovali už i u dědy Komárka ve snímku Na samotě u lesa. I toho jsme zemřít nenechali. Vždycky jsme si řekli, že v komedii by prostě zemřít nikdo neměl. I když nás ta představa teda lákala,“ uvedl Svěrák.
- Přestože autoři nikdy airbagy neviděli a jen tušili, jakou by mohly mít v autě funkci, zrealizovali je ve ?lmu skvěle. Prostě ve škodovce nechali nafouknout jakési igelitové pytle. „My si je jen představovali, já nikdy neviděl airbag v akci. Naštěstí,“ uvedl Smoljak.
- Impulsem pro psaní scénáře bylo pro Smoljaka se Svěrákem vyprávění jejich známého, literárního kritika Vladimíra Karfíka o tom, že se zúčastnil čtyřsměnného stěhování, které bylo velice náročné. A tak to celé musel organizovat člen Akademie věd. „Řekli jsme, to je dobrý! Jen z toho uděláme stěhování ještě v daleko větším měřítku. A už jsme si na papír začali malovat jednotlivé rodiny a jejich možné povahové vlastnosti,“ prohlásil Svěrák.
- Rudolf Vodráža a Karolína Slunéčková ve filmu ztvárnili rozvedený pár, ve skutečnosti však byli partnery.
- Ve scéně, kdy Dr. Ječný (Zdeněk Svěrák) mluví o své zálibě ve sbírání starých předmětů, je možné vidět, že se p. Knotková (Daniela Kovářová) neudrží a začne se smát.
- Na diagramu akce Kulový blesk II. v závěru je zobrazena čtyřiadvacetisměna. Jsou na něm jména členů štábu.
- S nápadem upozornit během Knotkovy návštěvy diváky na podobu inženýra Severína s Albertem Einstienem přišel kameraman Ivan Šlapeta, který mimo jiné učinkuje jako jeden z nájemníků během nočních manévrů.
- Počátek scény z nočních manevrů se odehrává v činžovním domě za tmy, je pouze slyšet povídání a zvuky postav. Zmatení diváci v kině reagovali pískotem, neboť se domnívali, že jde o poruchu.
- Když paní Jechová povídá o půdě "...To budu spokojená. Tady se mě to bude věšet", tak mel původně následovat záběr na Hradčany, ale politickému dohledu to vadilo, a tak záběr vystřihli a nechali jen ten monolog.
- Ve scénáři na schématu doktora Radosty je poznámka Akce: Kulový blesk. Den provedení 20. květen 1978. Vypracoval Dr. A. Radosta. Ve filmu byste jej ale hledali marně.
- Filmování probíhalo v Praze.
- Roli pana Bílka (hrál Karel Kalaš) mohl původně ztvárnit Jan Werich. Tvůrci pana Wericha oslovili, ale nabídku vzhledem ke zhoršujícímu se zdravotnímu stavu nakonec odmítl.
- MUDr. Ječný (Zdeněk Svěrák) na schůzi v úvodu filmu uvádí své telefonní číslo pro případ, že by se nějaká starožitnost rozbila. Toto číslo je 280336. Když si číslo rozložíte, dostanete datum narození Zdeňka Svěráka - 28.03.1936.
Odkazy
Hrají:
Rudolf Hrušínský, Karel Kalaš, Josef Abrhám, Daniela Kolářová, Bedřich Prokoš, Zita Kabátová, Milada Ježková, Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák, Karolina Slunéčková, Rudolf Vodrážka, Jaroslav Vozáb, Marie Málková, Věra Kalendová, Zora Božinová, Emilie Zíchová, Petr Brukner, Vlasta Žehrová, Rudolf Pechan, Vít Olmer, Pavel Vondruška, Tibor Kiss, Mari Kiss, Karel Bělohradský, David Smoljak, Dana Vávrová, Daniel Beran, Hana Jírková, Alexandra Korytová, Zdena Pavlátová, Z. Petrová, V. Prášilová, Karel Engel, Jan Cmíral st., Josef Koudelka Bergstein, Erich Fichtner, Josef Střecha, Zdeněk Srstka, Vít Pešina, Jaroslav Weigel, Eliška Moulisová, Petr Drozda, Karel Hovorka ml., Bohumil Koška, Miloslav Štibich, Václav Kotek, Zdena Lukášová, Václav Syřiště, Ivan Šlapeta, Jiří Flíček, Alice Pinková, Jaroslav Klenot, Oldřich Semerák, Filip Smoljak