Čas zabíjet / Time to Kill, A (1996/149/USA/Krimi, Thriller, Drama) 78%
04.03.2018 13:42
JEDNOU VĚTOU
„Mladý právník a jeho asistentka bojují za záchranu otce znásilněné dívky. Čas otázek, čemu věřit. Čas pochybností, na co se spolehnout. Avšak bez času na omyly.“
OBSAH
Dva mladí muži tráví odpoledne tím, že jezdí po městě svojí dodávkou a trápí okolní obyvatele svým neohrabaným jednáním, ničením majetku a vulgárními výrazy Jednou ale přestřelí - malá černošská dívka se vrací zpět domů z nákupu, přitom se za ní řítí žlutá dodávka. Mladíci po ní hodí předmět a dívka upadne na zem. Odtáhnou ji do lesa a tam ji brutálně jeden po druhém znásilní. Snaží se ji oběsit, ale větev váhu neudrží a prolomí se. Dívku najdou okolní děti a utíkají za jejím otcem. Otec (Samuel L. Jackson) se rozhodne, že zajde za místním právníkem Jakem Brigancem (Matthew McConaughey) a zeptá se, zda by jej obhajoval, kdyby něco udělal. Den před soudem vezme otec zákon do svých rukou...
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Joel Schumacher je mistr buď silně konfliktních dramat a nebo naprosto divných fantasy a čehokoliv jiného...divného. To znamená, že jednou se mu film ze života povede na jedničku, ale jakmile se dostane k dosti nepravděpodobnému a mnohdy fantastickému příběhu, tak je marnej. Čas zabíjet je naštěstí ten první případ. Ještě natočený podle knihy. Dokáže tedy ve svých dlouhých 149 minutách naprosto intenzivně zaujmout. Nedokáže to ale jenom samotný režisér. Podstatnou část filmu si pro sebe uzurpoval i samotný Matthew McConaughey. Dokonce by se dalo říct, že je to vysloveně jeho film. A to i přesto, že je to vlastně jeho první opravdu hlavní role, kterou v Hollywoodu získal. Klobouk dolů. Trošku mám pocit, že Matt patří do rolí právníků ve filmech, ve kterých hlavní roli hraje rasismus a černoši. Není to jen náhoda, že ne? (Malarkey) 4*
Už v 0:00:30 se stal film jasným pánem mého pokoje a já mu zcela propad. Samotný děj má v sobě dvě linie. První je dejme tomu soudní drama, které je zaměřeno především na daliogy. Výtečný byly společné scény Sandy a Matta + Mattova závěrečná řeč. Druhá linie je akčnější a skvěle doplňuje tu první. Nedovolila mě ani žádnou chcací pauzičku. Nejsilnější je bezepsoru nástup raistů z KKK před soud s cílem vyvolat nepokoje a pak únos Sandy, kdy jsem vysloveně cítil její bezmoc. A i když je tenhle film opravdu velmi kvalitní a diváckej, nebyl by tak dobrej, kdyby nebylo luxusních hereckých výkonů všech zúčastněných. Třeba Matt tady má první velkou roli a hned jasnej oscarovej výkon, Kevin, Sandy, Samuel, ti všichni prostě parádní, ale já bych rád zmínil ještě Kiefera Sutherlanda, kterej zahrál rasistickýho fanatika tak výborně, že v příštím filmu budu mít problém s tímhle hercem sympatizovat i když bude hrát anděla. (Enšpígl) 4*
Joel Schumacher a jeden z jeho lepších filmů v neskutečně nevyrovnané kariéře (Time to Kill přišel po třetím a před čtvrtým Batmanem...). Soudní drama o spravedlnosti a jejímu postavení v americké společnosti navazuje svým dějem na (dříve velmi časté téma) mezirasové nesnášenlivosti, které bude v americe vždy aktuální. Vyprofilované postavy jsou dobře zvládnuté, věrohodné a dobře obsazené, takže dodávají filmu na pocitu "tohle by se mohlo přesně takhle stát". V závěru je film zbytečně zabíjen pokusy o "řízené" emoce diváků, což je trochu škoda. Zkrátit aspoň o dvacet minut by taky nevadilo... (Djkoma) 4*
VELKÁ RECENZE
Film Čas zabíjet je adaptací prvního z řady bestsellerů autora soudních příběhů a bývalého právníka Johna Grishama (nar. 1955), kterého k jeho napsání inspirovalo vyslechnutí výpovědi dvanáctileté oběti znásilnění. Přidal si motiv otce, beroucího spravedlnost do vlastních rukou, a dal se do psaní. Každý den brzy ráno, než se odebral do práce, po celé tři roky. Dokončený rukopis však nikdo nechtěl vydat, až v červnu 1988 nakladatelství Wynwood Press knížku přineslo na trh ve skromném nákladu 5 000 výtisků. To už měl Grisham rozepsanou druhou knihu, nazvanou Firma. Prodej práv na zfilmování Firmy společnosti Paramount ještě ve stádiu rukopisu (za 600 000 dolarů) vyprovokoval k akci řadu nakladatelů. Těžký konkurenční boj nakonec vyhrálo renomované nakladatelství Doubleday, které Firmu vydalo v roce 1991. Kniha se stala bestsellerem roku a stejný osud potkal i další autorovy prózy Případ Pelikán (1992) a Nebezpečný klient (1993). Grisham se stal jedním z nejúspěšnějších současných literárních autorů a samozřejmě už dávno přestal provozovat advokátní praxi. Od té doby pravidelně každý rok vydává nový román ze soudního prostředí - The Chamber (1994), The Rainmaker (1995), The Runaway Jury (1996), The Partner (1997), The Street Lawyer (1998), The Testament (1999) a The Brethren (2000). Jeho prvních šest románů bylo úspěšně zfilmováno a je velmi pravděpodobné, že podobný osud potká i ty následující. Filmová verze Času zabíjet se stala prestižním snímkem společnosti Warner Brothers pro rok 1996. Režií byl pověřen Joel Schumacher, zkušený řemeslník, známý jako tvůrce třetího a posléze i čtvrtého Batmana, kterému se s podporou hollywoodských financí podařilo soustředit mimořádný herecký soubor - v roli obžalovaného otce uvidíme Samuela L. Jacksona (za svůj výkon byl nakonec nominován na Zlatý glóbus), v úloze studentky práv Ellen Sandru Bullockovou, státního návladního Buckleye hraje Kevin Spacey, starého advokáta Wilbankse Donald Sutherland a výraznou roli padoucha Freddieho Cobba vytváří jeho syn Kiefer. V dalších rolích se objevují např. Oliver Platt, Brenda Frickerová, Patrick McGoohan a Ashley Juddová. Největším problémem bylo obsazení klíčové hlavní role obhájce Jakea Brigance. Schumacher, podporovaný studiem, chtěl Woodyho Harrelsona, ale Grisham, který poprvé u adaptace své knihy fungoval jako producent a měl v otázce hereckého obsazení právo veta, byl zásadně proti. Ani Harrelson ani žádný z náhradníků (z okruhu renomovaných hollywoodských herců) nesplňoval jeho požadavky na fyzický vzhled hrdiny, do něhož autor pochopitelně promítnul řadu autobiografických rysů. Grisham nakonec navrhl do ústřední role mladého právníka téměř neznámého texaského herce Matthewa McConaugheye, který do té doby účinkoval jen v reklamě na pivo, v několika videoklipech a epizodních filmových rolích. Autor prosadil svoji a mladý herec jeho důvěru nezklamal. Role Jakea Brigance z něho doslova přes noc udělala hvězdu. Schumacher natočil poměrně věrný přepis literární předlohy, a přestože se klíčové scény filmu odehrávají v soudní síni a totožnost viníka je od počátku známá, podařilo se mu vytvořit velice sugestivní dílo, v němž s citem pro atmosféru přibližuje houstnoucí dění okolo soudního procesu i události, jež mu předcházely. Vrcholem snímku je Briganceova emotivní závěrečná řeč, která do té doby nerozhodnuté porotce dokáže přesvědčit. Film je seriózní sondou do stále živé problematiky rasismu, který není omezen jen na jih Spojených států. Motiv samozvaného vykonání spravedlnosti, jež je výrokem soudu nakonec posvěceno, však může vzbuzovat oprávněné pochybnosti, na které řada recenzentů ve svých kritikách poukázala.(oficiální text distributora)
O FILMU
Film Čas zabíjet je adaptací prvního z řady bestsellerů autora soudních příběhů a bývalého právníka Johna Grishama (nar. 1955), kterého k jeho napsání inspirovalo vyslechnutí výpovědi dvanáctileté oběti znásilnění. Přidal si motiv otce, beroucího spravedlnost do vlastních rukou, a dal se do psaní. Každý den brzy ráno, než se odebral do práce, po celé tři roky. Dokončený rukopis však nikdo nechtěl vydat, až v červnu 1988 nakladatelství Wynwood Press knížku přineslo na trh ve skromném nákladu 5 000 výtisků. To už měl Grisham rozepsanou druhou knihu, nazvanou Firma. Prodej práv na zfilmování Firmy společnosti Paramount ještě ve stádiu rukopisu (za 600 000 dolarů) vyprovokoval k akci řadu nakladatelů.
Těžký konkurenční boj nakonec vyhrálo renomované nakladatelství Doubleday, které Firmu vydalo v roce 1991. Kniha se stala bestsellerem roku a stejný osud potkal i další autorovy prózy Případ Pelikán (1992) a Nebezpečný klient (1993). Grisham se stal jedním z nejúspěšnějších současných literárních autorů a samozřejmě už dávno přestal provozovat advokátní praxi. Od té doby pravidelně každý rok vydává nový román ze soudního prostředí - The Chamber (1994), The Rainmaker (1995), The Runaway Jury (1996), The Partner (1997), The Street Lawyer (1998), The Testament (1999) a The Brethren (2000). Jeho prvních šest románů bylo úspěšně zfilmováno a je velmi pravděpodobné, že podobný osud potká i ty následující.
Filmová verze Času zabíjet se stala prestižním snímkem společnosti Warner Brothers pro rok 1996. Režií byl pověřen Joel Schumacher, zkušený řemeslník, známý jako tvůrce třetího a posléze i čtvrtého Batmana, kterému se s podporou hollywoodských financí podařilo soustředit mimořádný herecký soubor - v roli obžalovaného otce uvidíme Samuela L. Jacksona (za svůj výkon byl nakonec nominován na Zlatý glóbus), v úloze studentky práv Ellen Sandru Bullockovou, státního návladního Buckleye hraje Kevin Spacey, starého advokáta Wilbankse Donald Sutherland a výraznou roli padoucha Freddieho Cobba vytváří jeho syn Kiefer. V dalších rolích se objevují např. Oliver Platt, Brenda Frickerová, Patrick McGoohan a Ashley Juddová. Největším problémem bylo obsazení klíčové hlavní role obhájce Jakea Brigance. Schumacher, podporovaný studiem, chtěl Woodyho Harrelsona, ale Grisham, který poprvé u adaptace své knihy fungoval jako producent a měl v otázce hereckého obsazení právo veta, byl zásadně proti. Ani Harrelson ani žádný z náhradníků (z okruhu renomovaných hollywoodských herců) nesplňoval jeho požadavky na fyzický vzhled hrdiny, do něhož autor pochopitelně promítnul řadu autobiografických rysů. Grisham nakonec navrhl do ústřední role mladého právníka téměř neznámého texaského herce Matthewa McConaugheye, který do té doby účinkoval jen v reklamě na pivo, v několika videoklipech a epizodních filmových rolích. Autor prosadil svoji a mladý herec jeho důvěru nezklamal. Role Jakea Brigance z něho doslova přes noc udělala hvězdu.
Schumacher natočil poměrně věrný přepis literární předlohy, a přestože se klíčové scény filmu odehrávají v soudní síni a totožnost viníka je od počátku známá, podařilo se mu vytvořit velice sugestivní dílo, v němž s citem pro atmosféru přibližuje houstnoucí dění okolo soudního procesu i události, jež mu předcházely. Vrcholem snímku je Briganceova emotivní závěrečná řeč, která do té doby nerozhodnuté porotce dokáže přesvědčit. Film je seriózní sondou do stále živé problematiky rasismu, který není omezen jen na jih Spojených států. Motiv samozvaného vykonání spravedlnosti, jež je výrokem soudu nakonec posvěceno, však může vzbuzovat oprávněné pochybnosti, na které řada recenzentů ve svých kritikách poukázala.
DABING
V českém znění: Jakub Saic - Matthew McConaughey (Jake Tyler Brigance), Dagmar Čárová - Sandra Bullock (Ellen Roark), Zdeněk Hess - Samuel L. Jackson (Carl Lee Hailey), Jiří Kvasnička - Kevin Spacey (Rufus Buckley), Jaroslav Horák - Oliver Platt (Harry Rex Vonner), Antonín Molčík - Charles S. Dutton (Ozzie Walls), Alena Procházková - Brenda Fricker (Ethel Twitty), Jaroslav Kaňkovský - Donald Sutherland (Lucien Wilbanks), Jiří Pomeje - Kiefer Sutherland (Freddie Lee Cobb), Soběslav Sejk - Patrick McGoohan (Omar Noose), Helena Dytrtová (jako Helena Němcová) - Ashley Judd (Carla Brigance), Valérie Zawadská - Tonea Stewart (Gwen Hailey), Aleš Procházka - Chris Cooper (Dwayne Powell Looney), Zdeněk Podhůrský - Nicky Katt (Billy Ray Cobb), Pavel Vondra - Tim Parati (Winston), Vladimír Kudla - Anthony Heald (Wilbert Rodeheaver), Radan Rusev - Thomas Merdis (Ollie Agee), Karel Richter - M. Emmet Walsh (Willard Tyrell Bass), Pavlína Dytrtová, Radan Vágner, Jan Tyrpekl, Josef Petrásek ml., Ludvík Král, Jiří Valšuba, Pavel Šrom, Eva Miláčková, Eliška Tyrpeklová, Vladimír Čech - Kurtwood Smith (Stump Sisson), Jonathan Hadary (Norman Reinfield), Andy Stahl (Porotce + titulky) a další.
Překlad: Martin Gust
Zvuk: Tomáš Bělohradský
Produkce: Alena Hrabětová
Dialogy a režie: Zdeněk Gawlik
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska ve studiu Budíkov pro Warner Home Video 1997
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 21.11.1996 Gemini Film
Premiéra USA: 24.7.1996 Warner Bros. US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 19.5.1997 (VHS) Warner Home Video
Poprvé na DVD: 25.9.1997 Warner Bros. CZ
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 1 059 490
Tržby celkem - $ 152 000 000
Návštěvnost v ČR 24 667
Náklady (Rozpočet) - $ 40 000 000
„Mladý právník a jeho asistentka bojují za záchranu otce znásilněné dívky. Čas otázek, čemu věřit. Čas pochybností, na co se spolehnout. Avšak bez času na omyly.“
OBSAH
Dva mladí muži tráví odpoledne tím, že jezdí po městě svojí dodávkou a trápí okolní obyvatele svým neohrabaným jednáním, ničením majetku a vulgárními výrazy Jednou ale přestřelí - malá černošská dívka se vrací zpět domů z nákupu, přitom se za ní řítí žlutá dodávka. Mladíci po ní hodí předmět a dívka upadne na zem. Odtáhnou ji do lesa a tam ji brutálně jeden po druhém znásilní. Snaží se ji oběsit, ale větev váhu neudrží a prolomí se. Dívku najdou okolní děti a utíkají za jejím otcem. Otec (Samuel L. Jackson) se rozhodne, že zajde za místním právníkem Jakem Brigancem (Matthew McConaughey) a zeptá se, zda by jej obhajoval, kdyby něco udělal. Den před soudem vezme otec zákon do svých rukou...
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Joel Schumacher je mistr buď silně konfliktních dramat a nebo naprosto divných fantasy a čehokoliv jiného...divného. To znamená, že jednou se mu film ze života povede na jedničku, ale jakmile se dostane k dosti nepravděpodobnému a mnohdy fantastickému příběhu, tak je marnej. Čas zabíjet je naštěstí ten první případ. Ještě natočený podle knihy. Dokáže tedy ve svých dlouhých 149 minutách naprosto intenzivně zaujmout. Nedokáže to ale jenom samotný režisér. Podstatnou část filmu si pro sebe uzurpoval i samotný Matthew McConaughey. Dokonce by se dalo říct, že je to vysloveně jeho film. A to i přesto, že je to vlastně jeho první opravdu hlavní role, kterou v Hollywoodu získal. Klobouk dolů. Trošku mám pocit, že Matt patří do rolí právníků ve filmech, ve kterých hlavní roli hraje rasismus a černoši. Není to jen náhoda, že ne? (Malarkey) 4*
Už v 0:00:30 se stal film jasným pánem mého pokoje a já mu zcela propad. Samotný děj má v sobě dvě linie. První je dejme tomu soudní drama, které je zaměřeno především na daliogy. Výtečný byly společné scény Sandy a Matta + Mattova závěrečná řeč. Druhá linie je akčnější a skvěle doplňuje tu první. Nedovolila mě ani žádnou chcací pauzičku. Nejsilnější je bezepsoru nástup raistů z KKK před soud s cílem vyvolat nepokoje a pak únos Sandy, kdy jsem vysloveně cítil její bezmoc. A i když je tenhle film opravdu velmi kvalitní a diváckej, nebyl by tak dobrej, kdyby nebylo luxusních hereckých výkonů všech zúčastněných. Třeba Matt tady má první velkou roli a hned jasnej oscarovej výkon, Kevin, Sandy, Samuel, ti všichni prostě parádní, ale já bych rád zmínil ještě Kiefera Sutherlanda, kterej zahrál rasistickýho fanatika tak výborně, že v příštím filmu budu mít problém s tímhle hercem sympatizovat i když bude hrát anděla. (Enšpígl) 4*
Joel Schumacher a jeden z jeho lepších filmů v neskutečně nevyrovnané kariéře (Time to Kill přišel po třetím a před čtvrtým Batmanem...). Soudní drama o spravedlnosti a jejímu postavení v americké společnosti navazuje svým dějem na (dříve velmi časté téma) mezirasové nesnášenlivosti, které bude v americe vždy aktuální. Vyprofilované postavy jsou dobře zvládnuté, věrohodné a dobře obsazené, takže dodávají filmu na pocitu "tohle by se mohlo přesně takhle stát". V závěru je film zbytečně zabíjen pokusy o "řízené" emoce diváků, což je trochu škoda. Zkrátit aspoň o dvacet minut by taky nevadilo... (Djkoma) 4*
VELKÁ RECENZE
Film Čas zabíjet je adaptací prvního z řady bestsellerů autora soudních příběhů a bývalého právníka Johna Grishama (nar. 1955), kterého k jeho napsání inspirovalo vyslechnutí výpovědi dvanáctileté oběti znásilnění. Přidal si motiv otce, beroucího spravedlnost do vlastních rukou, a dal se do psaní. Každý den brzy ráno, než se odebral do práce, po celé tři roky. Dokončený rukopis však nikdo nechtěl vydat, až v červnu 1988 nakladatelství Wynwood Press knížku přineslo na trh ve skromném nákladu 5 000 výtisků. To už měl Grisham rozepsanou druhou knihu, nazvanou Firma. Prodej práv na zfilmování Firmy společnosti Paramount ještě ve stádiu rukopisu (za 600 000 dolarů) vyprovokoval k akci řadu nakladatelů. Těžký konkurenční boj nakonec vyhrálo renomované nakladatelství Doubleday, které Firmu vydalo v roce 1991. Kniha se stala bestsellerem roku a stejný osud potkal i další autorovy prózy Případ Pelikán (1992) a Nebezpečný klient (1993). Grisham se stal jedním z nejúspěšnějších současných literárních autorů a samozřejmě už dávno přestal provozovat advokátní praxi. Od té doby pravidelně každý rok vydává nový román ze soudního prostředí - The Chamber (1994), The Rainmaker (1995), The Runaway Jury (1996), The Partner (1997), The Street Lawyer (1998), The Testament (1999) a The Brethren (2000). Jeho prvních šest románů bylo úspěšně zfilmováno a je velmi pravděpodobné, že podobný osud potká i ty následující. Filmová verze Času zabíjet se stala prestižním snímkem společnosti Warner Brothers pro rok 1996. Režií byl pověřen Joel Schumacher, zkušený řemeslník, známý jako tvůrce třetího a posléze i čtvrtého Batmana, kterému se s podporou hollywoodských financí podařilo soustředit mimořádný herecký soubor - v roli obžalovaného otce uvidíme Samuela L. Jacksona (za svůj výkon byl nakonec nominován na Zlatý glóbus), v úloze studentky práv Ellen Sandru Bullockovou, státního návladního Buckleye hraje Kevin Spacey, starého advokáta Wilbankse Donald Sutherland a výraznou roli padoucha Freddieho Cobba vytváří jeho syn Kiefer. V dalších rolích se objevují např. Oliver Platt, Brenda Frickerová, Patrick McGoohan a Ashley Juddová. Největším problémem bylo obsazení klíčové hlavní role obhájce Jakea Brigance. Schumacher, podporovaný studiem, chtěl Woodyho Harrelsona, ale Grisham, který poprvé u adaptace své knihy fungoval jako producent a měl v otázce hereckého obsazení právo veta, byl zásadně proti. Ani Harrelson ani žádný z náhradníků (z okruhu renomovaných hollywoodských herců) nesplňoval jeho požadavky na fyzický vzhled hrdiny, do něhož autor pochopitelně promítnul řadu autobiografických rysů. Grisham nakonec navrhl do ústřední role mladého právníka téměř neznámého texaského herce Matthewa McConaugheye, který do té doby účinkoval jen v reklamě na pivo, v několika videoklipech a epizodních filmových rolích. Autor prosadil svoji a mladý herec jeho důvěru nezklamal. Role Jakea Brigance z něho doslova přes noc udělala hvězdu. Schumacher natočil poměrně věrný přepis literární předlohy, a přestože se klíčové scény filmu odehrávají v soudní síni a totožnost viníka je od počátku známá, podařilo se mu vytvořit velice sugestivní dílo, v němž s citem pro atmosféru přibližuje houstnoucí dění okolo soudního procesu i události, jež mu předcházely. Vrcholem snímku je Briganceova emotivní závěrečná řeč, která do té doby nerozhodnuté porotce dokáže přesvědčit. Film je seriózní sondou do stále živé problematiky rasismu, který není omezen jen na jih Spojených států. Motiv samozvaného vykonání spravedlnosti, jež je výrokem soudu nakonec posvěceno, však může vzbuzovat oprávněné pochybnosti, na které řada recenzentů ve svých kritikách poukázala.(oficiální text distributora)
O FILMU
Film Čas zabíjet je adaptací prvního z řady bestsellerů autora soudních příběhů a bývalého právníka Johna Grishama (nar. 1955), kterého k jeho napsání inspirovalo vyslechnutí výpovědi dvanáctileté oběti znásilnění. Přidal si motiv otce, beroucího spravedlnost do vlastních rukou, a dal se do psaní. Každý den brzy ráno, než se odebral do práce, po celé tři roky. Dokončený rukopis však nikdo nechtěl vydat, až v červnu 1988 nakladatelství Wynwood Press knížku přineslo na trh ve skromném nákladu 5 000 výtisků. To už měl Grisham rozepsanou druhou knihu, nazvanou Firma. Prodej práv na zfilmování Firmy společnosti Paramount ještě ve stádiu rukopisu (za 600 000 dolarů) vyprovokoval k akci řadu nakladatelů.
Těžký konkurenční boj nakonec vyhrálo renomované nakladatelství Doubleday, které Firmu vydalo v roce 1991. Kniha se stala bestsellerem roku a stejný osud potkal i další autorovy prózy Případ Pelikán (1992) a Nebezpečný klient (1993). Grisham se stal jedním z nejúspěšnějších současných literárních autorů a samozřejmě už dávno přestal provozovat advokátní praxi. Od té doby pravidelně každý rok vydává nový román ze soudního prostředí - The Chamber (1994), The Rainmaker (1995), The Runaway Jury (1996), The Partner (1997), The Street Lawyer (1998), The Testament (1999) a The Brethren (2000). Jeho prvních šest románů bylo úspěšně zfilmováno a je velmi pravděpodobné, že podobný osud potká i ty následující.
Filmová verze Času zabíjet se stala prestižním snímkem společnosti Warner Brothers pro rok 1996. Režií byl pověřen Joel Schumacher, zkušený řemeslník, známý jako tvůrce třetího a posléze i čtvrtého Batmana, kterému se s podporou hollywoodských financí podařilo soustředit mimořádný herecký soubor - v roli obžalovaného otce uvidíme Samuela L. Jacksona (za svůj výkon byl nakonec nominován na Zlatý glóbus), v úloze studentky práv Ellen Sandru Bullockovou, státního návladního Buckleye hraje Kevin Spacey, starého advokáta Wilbankse Donald Sutherland a výraznou roli padoucha Freddieho Cobba vytváří jeho syn Kiefer. V dalších rolích se objevují např. Oliver Platt, Brenda Frickerová, Patrick McGoohan a Ashley Juddová. Největším problémem bylo obsazení klíčové hlavní role obhájce Jakea Brigance. Schumacher, podporovaný studiem, chtěl Woodyho Harrelsona, ale Grisham, který poprvé u adaptace své knihy fungoval jako producent a měl v otázce hereckého obsazení právo veta, byl zásadně proti. Ani Harrelson ani žádný z náhradníků (z okruhu renomovaných hollywoodských herců) nesplňoval jeho požadavky na fyzický vzhled hrdiny, do něhož autor pochopitelně promítnul řadu autobiografických rysů. Grisham nakonec navrhl do ústřední role mladého právníka téměř neznámého texaského herce Matthewa McConaugheye, který do té doby účinkoval jen v reklamě na pivo, v několika videoklipech a epizodních filmových rolích. Autor prosadil svoji a mladý herec jeho důvěru nezklamal. Role Jakea Brigance z něho doslova přes noc udělala hvězdu.
Schumacher natočil poměrně věrný přepis literární předlohy, a přestože se klíčové scény filmu odehrávají v soudní síni a totožnost viníka je od počátku známá, podařilo se mu vytvořit velice sugestivní dílo, v němž s citem pro atmosféru přibližuje houstnoucí dění okolo soudního procesu i události, jež mu předcházely. Vrcholem snímku je Briganceova emotivní závěrečná řeč, která do té doby nerozhodnuté porotce dokáže přesvědčit. Film je seriózní sondou do stále živé problematiky rasismu, který není omezen jen na jih Spojených států. Motiv samozvaného vykonání spravedlnosti, jež je výrokem soudu nakonec posvěceno, však může vzbuzovat oprávněné pochybnosti, na které řada recenzentů ve svých kritikách poukázala.
DABING
V českém znění: Jakub Saic - Matthew McConaughey (Jake Tyler Brigance), Dagmar Čárová - Sandra Bullock (Ellen Roark), Zdeněk Hess - Samuel L. Jackson (Carl Lee Hailey), Jiří Kvasnička - Kevin Spacey (Rufus Buckley), Jaroslav Horák - Oliver Platt (Harry Rex Vonner), Antonín Molčík - Charles S. Dutton (Ozzie Walls), Alena Procházková - Brenda Fricker (Ethel Twitty), Jaroslav Kaňkovský - Donald Sutherland (Lucien Wilbanks), Jiří Pomeje - Kiefer Sutherland (Freddie Lee Cobb), Soběslav Sejk - Patrick McGoohan (Omar Noose), Helena Dytrtová (jako Helena Němcová) - Ashley Judd (Carla Brigance), Valérie Zawadská - Tonea Stewart (Gwen Hailey), Aleš Procházka - Chris Cooper (Dwayne Powell Looney), Zdeněk Podhůrský - Nicky Katt (Billy Ray Cobb), Pavel Vondra - Tim Parati (Winston), Vladimír Kudla - Anthony Heald (Wilbert Rodeheaver), Radan Rusev - Thomas Merdis (Ollie Agee), Karel Richter - M. Emmet Walsh (Willard Tyrell Bass), Pavlína Dytrtová, Radan Vágner, Jan Tyrpekl, Josef Petrásek ml., Ludvík Král, Jiří Valšuba, Pavel Šrom, Eva Miláčková, Eliška Tyrpeklová, Vladimír Čech - Kurtwood Smith (Stump Sisson), Jonathan Hadary (Norman Reinfield), Andy Stahl (Porotce + titulky) a další.
Překlad: Martin Gust
Zvuk: Tomáš Bělohradský
Produkce: Alena Hrabětová
Dialogy a režie: Zdeněk Gawlik
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska ve studiu Budíkov pro Warner Home Video 1997
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 21.11.1996 Gemini Film
Premiéra USA: 24.7.1996 Warner Bros. US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 19.5.1997 (VHS) Warner Home Video
Poprvé na DVD: 25.9.1997 Warner Bros. CZ
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 1 059 490
Tržby celkem - $ 152 000 000
Návštěvnost v ČR 24 667
Náklady (Rozpočet) - $ 40 000 000
Tvůrci a herci
Joel Schumacher (Režie), John Grisham (Produkce), Arnon Milchan (Produkce), Hunt Lowry (Produkce), Elliot Goldenthal (Hudba), Peter Menzies Jr. (Kamera), William Steinkamp (Střih), Mali Finn (Casting), Larry Fulton (Scénografie), Ingrid Ferrin (Kostýmy), Petur Hliddal (Zvuk), Marietta Carter-Narcisse (Masky), Akiva Goldsman (Scénář), John Grisham (kniha) (Předloha), Matthew McConaughey (Herec), Sandra Bullock (Herec), Samuel L. Jackson (Herec), Kevin Spacey (Herec), Oliver Platt (Herec), Charles S. Dutton (Herec), Brenda Fricker (Herec), Donald Sutherland (Herec), Kiefer Sutherland (Herec), Patrick McGoohan (Herec), Ashley Judd (Herec), John Diehl (Herec), Chris Cooper (Herec), Rae'Ven Larrymore Kelly (Herec), Nicky Katt (Herec), Doug Hutchison (Herec), Kurtwood Smith (Herec), Beth Grant (Herec), Anthony Heald (Herec), M. Emmet Walsh (Herec), Danny Vinson (Herec), Joe Seneca (Herec), Benjamin Mouton (Herec), Alexandra Kyle (Herec), Steve Coulter (Herec), Octavia Spencer (Herec)
Zajímavost k filmu
2002/98/USA/Komedie, Romantický
- Honorář Sandry Bullock činil 8 milionů amerických dolarů.
- Matthew McConaughey (Jake Brigance) skutočne študoval právo, avšak nedokončil ho kvôli herectvu.
- Jedná se o druhý snímek, kde se spolu na filmovém plátně objevili otec Donald a syn Kiefer Sutherlandové. Prvním snímkem, kde je možné je shlédnout společně, je film Návrat Maxe Dugana (1983).
- Snímek byl natočen podle stejnojmenného románu Johna Grishama z roku 1989.
- Kiefer Sutherland a Oliver Platt si spolu zahráli již dříve, a to ve filmu Hráči se smrtí (1990).
- Původně měl roli soudce Noose hrát Bruce Dern, ale kvůli pracovní vytíženosti odmítnul.
- Matthew McConaughey měl nejprve ztvárnit postavu Freddieho Lee Cobba (Kiefer Sutherland), ale po přečtení scénáře si prosadil Jakea Briganceho.
- Pro roli Briganceho (Matthew McConaughey) byl navrhnut Kevin Costner, ale ten chtěl mít nad celým projektem kontrolu, tak neprošel. O roli se zajímal i Woody Harrelson, ale autor John Grisham s ním nesouhlasil.
- Herci Paulu Newmanovi byla nabízena postava Luciena Wilbankse (Donald Sutherland), ale odmítnul.
- Joel Schumacher nabídnul hlavní roli Valu Kilmerovi ještě při natáčení Batmana navždy (1995), ale Kilmer odmítnul.
- Spoiler: Navzdory příbuzenskému vztahu nesdílejí otec a syn Donald a Kiefer Sutherlandovi v průběhu celého filmu ani jednu společnou scénu.
- Matthew McConaughey (Jake Brigance) skutočne študoval právo, avšak nedokončil ho kvôli herectvu.
- Jedná se o druhý snímek, kde se spolu na filmovém plátně objevili otec Donald a syn Kiefer Sutherlandové. Prvním snímkem, kde je možné je shlédnout společně, je film Návrat Maxe Dugana (1983).
- Snímek byl natočen podle stejnojmenného románu Johna Grishama z roku 1989.
- Kiefer Sutherland a Oliver Platt si spolu zahráli již dříve, a to ve filmu Hráči se smrtí (1990).
- Původně měl roli soudce Noose hrát Bruce Dern, ale kvůli pracovní vytíženosti odmítnul.
- Matthew McConaughey měl nejprve ztvárnit postavu Freddieho Lee Cobba (Kiefer Sutherland), ale po přečtení scénáře si prosadil Jakea Briganceho.
- Pro roli Briganceho (Matthew McConaughey) byl navrhnut Kevin Costner, ale ten chtěl mít nad celým projektem kontrolu, tak neprošel. O roli se zajímal i Woody Harrelson, ale autor John Grisham s ním nesouhlasil.
- Herci Paulu Newmanovi byla nabízena postava Luciena Wilbankse (Donald Sutherland), ale odmítnul.
- Joel Schumacher nabídnul hlavní roli Valu Kilmerovi ještě při natáčení Batmana navždy (1995), ale Kilmer odmítnul.
- Spoiler: Navzdory příbuzenskému vztahu nesdílejí otec a syn Donald a Kiefer Sutherlandovi v průběhu celého filmu ani jednu společnou scénu.
Odkazy
Hrají:
Matthew McConaughey, Sandra Bullock, Samuel L. Jackson, Kevin Spacey, Oliver Platt, Charles S. Dutton, Brenda Fricker, Donald Sutherland, Kiefer Sutherland, Patrick McGoohan, Ashley Judd, John Diehl, Chris Cooper, Rae'Ven Larrymore Kelly, Nicky Katt, Doug Hutchison, Kurtwood Smith, Beth Grant, Anthony Heald, M. Emmet Walsh, Danny Vinson, Joe Seneca, Benjamin Mouton, Alexandra Kyle, Steve Coulter, Octavia Spencer, Ryk St. Vincent, Mike Pniewski, Danny Nelson, Wayne Dehart, Tim Parati, Rebecca Koon, Byron Jennings, Andy Stahl, Terry Loughlin, Elizabeth Omilami, Tonea Stewart