Čarodějnice / The VVitch: A New-England Folktale (2015/92/USA, Kanada, Velká Británie, Brazílie/Horor, Mysteriózní) 59%
27.02.2018 10:01
JEDNOU VĚTOU
„Zlo může mít mnoho podob."
OBSAH
V polovině sedmnáctého století měli lidé blíž k přírodě, blíž k Bohu, blíž k iracionálním jevům, které dnes považujeme už jen za pohádky. Sedmičlenná rodina farmáře Williama (Ralph Ineson), která v té době žila v relativním bezpečí jedné z osad v Nové Anglii, se po vážném střetu se sousedy rozhodla kolonii opustit a vydala se dobývat americkou divočinu. Po krátkém putování se usadili v zemi nikoho, poblíž rozlehlého temného lesa, o němž by leckterá citlivá povaha řekla, že působí zlověstně. Neblahé tušení členů farmářovy rodiny umocňuje i řada obtížně vysvětlitelných událostí, které jejich nový život provázejí, zašlou úrodou počínaje a podivným chováním domácího zvířectva konče. Vrcholem série katastrof je pak zmizení farmářova nejmladšího syna přímo před očima nejstarší dcery Tomassin (Anya Taylor-Joy), která ho měla hlídat. V atmosféře všudypřítomné paranoie plynoucí z dalších podivných událostí dochází k postupnému rozkladu rodiny, Tomassin je jednomyslně označena za viníka všech neštěstí a obviněna z čarodějnictví, ačkoliv je to paradoxně právě ona, kdo si ještě zachovává alespoň zdání zdravého rozumu. A to, co se skrývá v temném lese a doposud bylo jen v roli pouhého pozorovatele, se rozhodne udeřit.(CinemArt CZ)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Unikát. Jakoby se kameraman přenesl strojem času o několik století zpět a točil pocity rodiny v izolaci uprostřed temných hvozdů. A těmhle dobovým pocitům je podřízeno vše – archaický jazyk, velká zbožnost, která v té době prostupovala každým jedincem, strach z neznámého, strach dokonce i z lesa vedle vás, kde dle tehdejších doměnek sídlilo zlo, zlí duchové a čarodějnice. Protože víra v Krista a strach z pekelných sil byla tehdy vším, je celý film prosáknut zbožnou mluvou, modlitbami a iracionálním chováním, což – jak se zdá ze zdejšího hodnocení – tupé verbalí osazenstvo, bez znalostí historických souvislostí a zpitomělé mainstreamem, samozřejmě nedocení. My ostatní dáváme palec nahoru, protože takovýchto dobových podobenství, kde autor čerpal z tehdejších písemných pramenů, přibližujích čarodějnické procesy a myšlení zbožných lidiček, je v dnešních kinech jako šafránu. Škoda jen příliš návodného závěru, kdyby měl autor koule na to to hnát přes obyčejnou „psychózu“ jedné vystrašené rodiny, tleskal bych ještě víc. A Anna Taylor-Joy? O té ještě hodně uslyšíme, to si pište! (Lima) 4*
Divácky poněkud náročné sousto. Ne všem se bude zamlouvat ten silný náboženský tón, s kterým postavy zarputile pronášejí své repliky o víře k Bohu, o ďáblu a jeho pokušení; obzvlášť, když na něm stojí téměř celý snímek. Pokud však tohle překousnete (a že to nebude žádná prdel), bude vám odměnou jedno z nejděsivějších setkání s filmovou čarodějnicí. Ta díky tomu, že má více podob, se ve filmu sice ukáže jen v několika málo případech, ale její mocný pach je nasáklý úplně ve všem. Strach a nebezpečí už nevyvolávají jen lesy a zvěř, ale i členové vlastní rodiny. Nikdo není ušetřen propadu do šílenství a závěrečného, celkem bizarního masakru. Na gore zapomeňte - syrovou atmosféru tu tvoří hlavně kamera a hudba, jejíž ostré smyčcové riffy vám nedají chvíli klidu. Jo a pozor na kozly! Jsou přesně tím, čím se zdají být. (70%) (Bloody13) 4*
Za devatero horami a devatero řekami, kde zem Nová Anglie nachází se, temný a hluboký je hvozd. Hansel a Gretel obloukem se mu vyhýbají, Vin Diesel jen při vzpomínce na něj kalhoty své má zablácené.. Zatímco bigotní puritáni naplnění až po okraj domnělým hříchem vcházejí nuzní do náručí smrti, pragmatikovi je nabídnuto máslo, pěkné šaty a pozemská rozkoš. Tajemství Eggersova úspěchu tkví v této myšlence, vyplnění díry na trhu (symbióza formy, místa, času a tématu), depresivní náladě, vynikajících dětských hercích (Thomasin či Caleb při horečnaté scéně) a přírodním světlu. A nebo hodil podpis na kontrakt vedle Černého Filipa.. Samotný závěr se odklonil od nastolené linie rozkladu rodiny pod psychickou tenzí, ale ve své podstatě nevadil. Jen pan Boblig z Edelstadtu asi bude muset udělat nějaké přesčasy.. P.S.: Barvou hlasu a trochu i vzhledem mi zbožný štípač dřeva Ralph Ineson připomínal našeho valašské krále bez špuntu a bez království a tak mě napadlo, proč něco tak jednoduchého a přitom účinného nejde natočit i u nás..? (Gilmour93) 4*
VELKÁ RECENZE
Robert Eggers se před pár lety uvedl neotřelými kraťasy na motivy povídky Edgara Allana Poea nebo pohádky od bratří Grimmů. Temná témata jsou mu tedy očividně blízká, což u nové Čarodějnice potvrzuje měrou vrchovatou. Z prestižního festivalu v Sundence si navíc za režii odnesl i hlavní cenu, takže očekávání nebyla úplně malá.
Můj oblíbenec Ralph Ineson představuje otce rodiny, která se po neshodách s okolními farmáři přesouvá na vlastní, značně odlehlý a depresivní kousek půdy u lesa. A to vše v tvrdých podmínkách amerického východního pobřeží v sedmnáctém století, kdy se angličtí osadníci na novém kontinentu teprve rozkoukávali a snažili se přežít, jak jen to šlo. A navíc to byla doba, která ve víře nepřipouštěla žádné odchylky, takže kdo si nedal dvakrát denně pravidelnou porci zdrávasů, byl označen za čarodějnici. Když se pak v osamělém stavení začnou dít nepěkné věci, je zaděláno na pořádný průšvih.
A na pěkně hutnou atmosféru jakbysmet. Nedůvěra mezi jednotlivými členy rodiny narůstá a Eggert se strachem chytře pracuje. Ani divák neví, kde je vlastně pravda a kdo za to všechno skutečně může. Z nábožensky zfanatizované rodiny se jako nejnormálnější postava jeví dcera (ultrasympatická Anya Taylor-Joy), ale určit jasného viníka událostí přesto není jednoduché. Bohužel snímek (hlavně v druhé polovině) sklouzává do totálního magična, kde se spousta věcí děje zcela náhodně a nevysvětleně. Nejsem odborník na katechismus a satanismus, a taky jsem to možná prostě jen nepochopil.
Stylizace je ale jednoduše skvělá a nad Eggertovými obrazy budete chrochtat nadšením. Ať už jde o na první pohled zlověstně temný les, všudypřítomnou špínu, neustálé modlení či správně ponurou hudbu, vše do sebe zapadá a atmosféra by se dala krájet. Lingvisty zase potěší poctivá staroangličtina. V prezentaci se pracovalo s velkým detailem a snahou o naturalismus.
Přestože se na film kouká dobře a dokonce se jako správný horor nesnaží děsit pouze lacinými lekačkami, nýbrž hlavně tíživou atmoškou a nepříjemnými obrazy, mysteriózní složka scénáře působí hodně děravě nebo přinejmenším nevysvětleně. Je to škoda, protože by si samotné dění v rodině vystačilo i bez zásahů nadpřirozena.
Ocenění:
Sundance FF
2015 - Robert Eggers (Cena za nejlepší režii hraného filmu)
2015 - Robert Eggers (Velká cena poroty za nejlepší hraný film) (nominace)
Ocenění:
Sundance FF
2015 - Robert Eggers (Cena za nejlepší režii hraného filmu)
2015 - Robert Eggers (Velká cena poroty za nejlepší hraný film) (nominace)
DABING
V českém znění: Terezie Taberyová - Anya Taylor-Joy (Thomasin), Pavel Šrom - Ralph Ineson (William), Zuzana Slavíková - Kate Dickie (Katherine), Jakub Nemčok - Harvey Scrimshaw (Caleb), Jan Szymik - Julian Richings (Guvernér), Jan Köhler - Lucas Dawson (Jonas), Klára Nováková - Ellie Grainger (Mercy), Zbyšek Horák - Wahab Chaudhry (Černý Filip)
Překlad: Iveta Kristek Pavlovičová
Zvuk: Michal Vašica
Produkce: Miroslav Vitvar
Vedoucí výrobního štábu: Zdeněk Mahdal
Dialogy a režie: Veronika Veselá
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska ve studiu Pro-Time 2016
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 24.3.2016 CinemArt
Premiéra USA: 19.2.2016 A24
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 27.7.2016 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 27.7.2016 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 4 287 175
Tržby celkem - $ 40 423 945
Návštěvnost v ČR - 32 331
Náklady (Rozpočet) - $ 4 000 000
„Zlo může mít mnoho podob."
OBSAH
V polovině sedmnáctého století měli lidé blíž k přírodě, blíž k Bohu, blíž k iracionálním jevům, které dnes považujeme už jen za pohádky. Sedmičlenná rodina farmáře Williama (Ralph Ineson), která v té době žila v relativním bezpečí jedné z osad v Nové Anglii, se po vážném střetu se sousedy rozhodla kolonii opustit a vydala se dobývat americkou divočinu. Po krátkém putování se usadili v zemi nikoho, poblíž rozlehlého temného lesa, o němž by leckterá citlivá povaha řekla, že působí zlověstně. Neblahé tušení členů farmářovy rodiny umocňuje i řada obtížně vysvětlitelných událostí, které jejich nový život provázejí, zašlou úrodou počínaje a podivným chováním domácího zvířectva konče. Vrcholem série katastrof je pak zmizení farmářova nejmladšího syna přímo před očima nejstarší dcery Tomassin (Anya Taylor-Joy), která ho měla hlídat. V atmosféře všudypřítomné paranoie plynoucí z dalších podivných událostí dochází k postupnému rozkladu rodiny, Tomassin je jednomyslně označena za viníka všech neštěstí a obviněna z čarodějnictví, ačkoliv je to paradoxně právě ona, kdo si ještě zachovává alespoň zdání zdravého rozumu. A to, co se skrývá v temném lese a doposud bylo jen v roli pouhého pozorovatele, se rozhodne udeřit.(CinemArt CZ)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Unikát. Jakoby se kameraman přenesl strojem času o několik století zpět a točil pocity rodiny v izolaci uprostřed temných hvozdů. A těmhle dobovým pocitům je podřízeno vše – archaický jazyk, velká zbožnost, která v té době prostupovala každým jedincem, strach z neznámého, strach dokonce i z lesa vedle vás, kde dle tehdejších doměnek sídlilo zlo, zlí duchové a čarodějnice. Protože víra v Krista a strach z pekelných sil byla tehdy vším, je celý film prosáknut zbožnou mluvou, modlitbami a iracionálním chováním, což – jak se zdá ze zdejšího hodnocení – tupé verbalí osazenstvo, bez znalostí historických souvislostí a zpitomělé mainstreamem, samozřejmě nedocení. My ostatní dáváme palec nahoru, protože takovýchto dobových podobenství, kde autor čerpal z tehdejších písemných pramenů, přibližujích čarodějnické procesy a myšlení zbožných lidiček, je v dnešních kinech jako šafránu. Škoda jen příliš návodného závěru, kdyby měl autor koule na to to hnát přes obyčejnou „psychózu“ jedné vystrašené rodiny, tleskal bych ještě víc. A Anna Taylor-Joy? O té ještě hodně uslyšíme, to si pište! (Lima) 4*
Divácky poněkud náročné sousto. Ne všem se bude zamlouvat ten silný náboženský tón, s kterým postavy zarputile pronášejí své repliky o víře k Bohu, o ďáblu a jeho pokušení; obzvlášť, když na něm stojí téměř celý snímek. Pokud však tohle překousnete (a že to nebude žádná prdel), bude vám odměnou jedno z nejděsivějších setkání s filmovou čarodějnicí. Ta díky tomu, že má více podob, se ve filmu sice ukáže jen v několika málo případech, ale její mocný pach je nasáklý úplně ve všem. Strach a nebezpečí už nevyvolávají jen lesy a zvěř, ale i členové vlastní rodiny. Nikdo není ušetřen propadu do šílenství a závěrečného, celkem bizarního masakru. Na gore zapomeňte - syrovou atmosféru tu tvoří hlavně kamera a hudba, jejíž ostré smyčcové riffy vám nedají chvíli klidu. Jo a pozor na kozly! Jsou přesně tím, čím se zdají být. (70%) (Bloody13) 4*
Za devatero horami a devatero řekami, kde zem Nová Anglie nachází se, temný a hluboký je hvozd. Hansel a Gretel obloukem se mu vyhýbají, Vin Diesel jen při vzpomínce na něj kalhoty své má zablácené.. Zatímco bigotní puritáni naplnění až po okraj domnělým hříchem vcházejí nuzní do náručí smrti, pragmatikovi je nabídnuto máslo, pěkné šaty a pozemská rozkoš. Tajemství Eggersova úspěchu tkví v této myšlence, vyplnění díry na trhu (symbióza formy, místa, času a tématu), depresivní náladě, vynikajících dětských hercích (Thomasin či Caleb při horečnaté scéně) a přírodním světlu. A nebo hodil podpis na kontrakt vedle Černého Filipa.. Samotný závěr se odklonil od nastolené linie rozkladu rodiny pod psychickou tenzí, ale ve své podstatě nevadil. Jen pan Boblig z Edelstadtu asi bude muset udělat nějaké přesčasy.. P.S.: Barvou hlasu a trochu i vzhledem mi zbožný štípač dřeva Ralph Ineson připomínal našeho valašské krále bez špuntu a bez království a tak mě napadlo, proč něco tak jednoduchého a přitom účinného nejde natočit i u nás..? (Gilmour93) 4*
VELKÁ RECENZE
Robert Eggers se před pár lety uvedl neotřelými kraťasy na motivy povídky Edgara Allana Poea nebo pohádky od bratří Grimmů. Temná témata jsou mu tedy očividně blízká, což u nové Čarodějnice potvrzuje měrou vrchovatou. Z prestižního festivalu v Sundence si navíc za režii odnesl i hlavní cenu, takže očekávání nebyla úplně malá.
Můj oblíbenec Ralph Ineson představuje otce rodiny, která se po neshodách s okolními farmáři přesouvá na vlastní, značně odlehlý a depresivní kousek půdy u lesa. A to vše v tvrdých podmínkách amerického východního pobřeží v sedmnáctém století, kdy se angličtí osadníci na novém kontinentu teprve rozkoukávali a snažili se přežít, jak jen to šlo. A navíc to byla doba, která ve víře nepřipouštěla žádné odchylky, takže kdo si nedal dvakrát denně pravidelnou porci zdrávasů, byl označen za čarodějnici. Když se pak v osamělém stavení začnou dít nepěkné věci, je zaděláno na pořádný průšvih.
A na pěkně hutnou atmosféru jakbysmet. Nedůvěra mezi jednotlivými členy rodiny narůstá a Eggert se strachem chytře pracuje. Ani divák neví, kde je vlastně pravda a kdo za to všechno skutečně může. Z nábožensky zfanatizované rodiny se jako nejnormálnější postava jeví dcera (ultrasympatická Anya Taylor-Joy), ale určit jasného viníka událostí přesto není jednoduché. Bohužel snímek (hlavně v druhé polovině) sklouzává do totálního magična, kde se spousta věcí děje zcela náhodně a nevysvětleně. Nejsem odborník na katechismus a satanismus, a taky jsem to možná prostě jen nepochopil.
Stylizace je ale jednoduše skvělá a nad Eggertovými obrazy budete chrochtat nadšením. Ať už jde o na první pohled zlověstně temný les, všudypřítomnou špínu, neustálé modlení či správně ponurou hudbu, vše do sebe zapadá a atmosféra by se dala krájet. Lingvisty zase potěší poctivá staroangličtina. V prezentaci se pracovalo s velkým detailem a snahou o naturalismus.
Přestože se na film kouká dobře a dokonce se jako správný horor nesnaží děsit pouze lacinými lekačkami, nýbrž hlavně tíživou atmoškou a nepříjemnými obrazy, mysteriózní složka scénáře působí hodně děravě nebo přinejmenším nevysvětleně. Je to škoda, protože by si samotné dění v rodině vystačilo i bez zásahů nadpřirozena.
Ocenění:
Sundance FF
2015 - Robert Eggers (Cena za nejlepší režii hraného filmu)
2015 - Robert Eggers (Velká cena poroty za nejlepší hraný film) (nominace)
Ocenění:
Sundance FF
2015 - Robert Eggers (Cena za nejlepší režii hraného filmu)
2015 - Robert Eggers (Velká cena poroty za nejlepší hraný film) (nominace)
DABING
V českém znění: Terezie Taberyová - Anya Taylor-Joy (Thomasin), Pavel Šrom - Ralph Ineson (William), Zuzana Slavíková - Kate Dickie (Katherine), Jakub Nemčok - Harvey Scrimshaw (Caleb), Jan Szymik - Julian Richings (Guvernér), Jan Köhler - Lucas Dawson (Jonas), Klára Nováková - Ellie Grainger (Mercy), Zbyšek Horák - Wahab Chaudhry (Černý Filip)
Překlad: Iveta Kristek Pavlovičová
Zvuk: Michal Vašica
Produkce: Miroslav Vitvar
Vedoucí výrobního štábu: Zdeněk Mahdal
Dialogy a režie: Veronika Veselá
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska ve studiu Pro-Time 2016
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 24.3.2016 CinemArt
Premiéra USA: 19.2.2016 A24
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 27.7.2016 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 27.7.2016 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 4 287 175
Tržby celkem - $ 40 423 945
Návštěvnost v ČR - 32 331
Náklady (Rozpočet) - $ 4 000 000
Tvůrci a herci
Robert Eggers (Režie), Daniel Bekerman (Produkce), Lars Knudsen (Produkce), Jodi Redmond (Produkce), Rodrigo Teixeira (Produkce), Jay Van Hoy (Produkce), Mark Korven (Hudba), Jarin Blaschke (Kamera), Louise Ford (Střih), John Buchan (Casting), Kharmel Cochrane (Casting), Jason Knight (Casting), Craig Lathrop (Scénografie), Linda Muir (Kostýmy), Robert Turi (Zvuk), Traci Loader (Masky), Robert Eggers (Scénář), Anya Taylor-Joy (Herec), Ralph Ineson (Herec), Kate Dickie (Herec), Harvey Scrimshaw (Herec), Ellie Grainger (Herec), Julian Richings (Herec)
2015/92/USA, Kanada, Velká Británie, Brazílie/Horor, Mysteriózní
Zajímavost k filmu
- Herec Ralph Ineson si prežil krušné chvíle s capom Charliem, predstaviteľom Black Phillipa. Na štvrtý deň natáčania vrazil cap hercovi do rebier a poškodil šľachu. Ineson strávil zvyšných päť týždňov natáčania užívaním liekov proti bolesti. Práve preto sa režisér Eggers rozhodol v najnásilnejšej scéne použiť radšej bábku namiesto živého capa.
- Čierny cap Black Phillip sa po uvedení filmu stal priam menšou kultúrnou senzáciou, doslova hororovou ikonou a celebritou. Stal sa predmetom obdivu mnohých fanúšikov, vrátane príslušníkov Cirkvi Satanovej. Napriek všetkej tejto pozornosti žije ale jeho predstaviteľ, vlastným menom Charlie, po dokončení filmu pokojným životom na farme v severnom Ontariu.
- Slová, ktoré možno počuť v závere filmu na čarodejníckom sabate, sú v jazyku, ktorým podľa mystikov hovoria anjeli a démoni. Zariekanie použité vo filme pochádza z verzie, ktorá je uverejnená v Satanskej biblii od Antona LaVeya. Režisér neskôr ironicky poznamenal, že niektoré slová pre istotu vynechali či trochu pozmenili, aby nevyvolali nejakú temnú entitu.
- Robertovi Eggersovi zabralo štúdium historických prameňov a dokumentov štyri roky.
- Mezi lety 1620-1640 odešlo z Anglie do Nové Anglie okolo 20000 puritánů, ke kterým patřila i Willova rodina. Puritáni se snažili o očištění anglikánské církve od katolických vlivů, a byli proto ve své vlasti pronásledováni za vlády Jakuba I.Stuarta a Karla I.Stuarta.
- Ralph Ineson a Kate Dickie hrali aj v seriáli Game of Thrones (od r. 2011), aj keď spolu nikdy nevystupovali v žiadnej scéne.
- Film sa odohráva v roku 1630.
- Film vypráví o událostech, které se staly 62 let před salemskými procesy.
- Herec Ralph Ineson si prežil krušné chvíle s capom Charliem, predstaviteľom Black Phillipa. Na štvrtý deň natáčania vrazil cap hercovi do rebier a poškodil šľachu. Ineson strávil zvyšných päť týždňov natáčania užívaním liekov proti bolesti. Práve preto sa režisér Eggers rozhodol v najnásilnejšej scéne použiť radšej bábku namiesto živého capa.
- Čierny cap Black Phillip sa po uvedení filmu stal priam menšou kultúrnou senzáciou, doslova hororovou ikonou a celebritou. Stal sa predmetom obdivu mnohých fanúšikov, vrátane príslušníkov Cirkvi Satanovej. Napriek všetkej tejto pozornosti žije ale jeho predstaviteľ, vlastným menom Charlie, po dokončení filmu pokojným životom na farme v severnom Ontariu.
- Slová, ktoré možno počuť v závere filmu na čarodejníckom sabate, sú v jazyku, ktorým podľa mystikov hovoria anjeli a démoni. Zariekanie použité vo filme pochádza z verzie, ktorá je uverejnená v Satanskej biblii od Antona LaVeya. Režisér neskôr ironicky poznamenal, že niektoré slová pre istotu vynechali či trochu pozmenili, aby nevyvolali nejakú temnú entitu.
- Robertovi Eggersovi zabralo štúdium historických prameňov a dokumentov štyri roky.
- Mezi lety 1620-1640 odešlo z Anglie do Nové Anglie okolo 20000 puritánů, ke kterým patřila i Willova rodina. Puritáni se snažili o očištění anglikánské církve od katolických vlivů, a byli proto ve své vlasti pronásledováni za vlády Jakuba I.Stuarta a Karla I.Stuarta.
- Ralph Ineson a Kate Dickie hrali aj v seriáli Game of Thrones (od r. 2011), aj keď spolu nikdy nevystupovali v žiadnej scéne.
- Film sa odohráva v roku 1630.
- Film vypráví o událostech, které se staly 62 let před salemskými procesy.
Odkazy