Čarodějky ze Salemu / The Crucible (1996/124/USA/Drama, Historický) 69%
06.03.2018 19:18
JEDNOU VĚTOU
„Duch pomsty sestoupil na bezbranný Salem a začíná hon na čarodějnice, kterému padne za oběť několik nevinných lidí."
OBSAH
Historické drama natočené na motivy hry slavného Arthura Millera vychází ze skutečných událostí, ke kterým došlo v roce 1692 v americkém městečku Salem, obývaném komunitou puritánů. Jednoho rána se skupina dívek vydá do lesa, kde se účastní zaříkávání černošské otrokyně. Přistihne je však reverend Parris a dívky se rozutečou. Dvě z nich krátce po návratu domů upadnou do bezvědomí. Dívky to jen předstírají z obav před trestem, ale reverend se po dohodě s některými osadníky rozhodne povolat do Salemu známého lovce čarodějnic, reverenda Halea. Přestože zkušená vědma dívky probere a stejně jako rozumný farmář John Proctor, radí představeným obce, aby Halea poslali pryč. Reverend Parris však trvá na svém a brzy se městečko mění v peklo.Hale vyslýchá dívky a jedna z nich označí za iniciátorku zaříkávání Parrisovu neteř Abigail. Ta v sebeobraně prozradí otrokyni Titubu, která během mučení označí za čarodějnice některé salemské ženy. Postupně se kní přidá také Abigail a další dívky, které v transu obvinují stále další a další ženy. V Salemu začne hromadné zatýkání. Lidé se začínají bát jeden druhého. Někteří si obviněním z čarodějnictví začínají vyřizovat osobní účty, malá dívka obviní starce, jehož pozemky chce získat její otec. John Proctor, který zná pravdu se sejde s Abigail a varuje ji. Dívka kdysi sloužila u něj na statku a do farmáře se zamilovala. Proctorova žena Elizabeth ji proto vyhnala. Nyní se chce dívka pomstít a obviní ji z čarodějnictví. Reverend Hale si uvedomuje, že se situace v městečku vymkla kontrole.Společně s Proctorem a dalšími se ji pokusí zastavit, to se však ukáže nad jejich síly. Abigail dovedně manipuluje dívkami a v železech končí stále více lidí, začínají popravy.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Že hony na čarodějnice zdaleka nejsou výsadou minulých století, o tom se autor předlohy Arthur Miller přesvědčil na vlastní kůži, kterou mu v době psaní o jistých radostných časech, které nastaly v Salemu léta Páně 1692, připalovaly plameny hranice zažehnuté senátorem McCarthym. Nepříliš povzbudivou myšlenku, že lidé se pravděpodobně nikdy nezmění, ještě umocňují herecké výkony v čele s Day-Lewisem a Ryderovou, která sice podle mě není žádná herecká ďáblice, ale ďábelskou bestii v těle křehké dívenky tady zvládla na jedničku. (Faidra) 4*
Daniel Day - Lewis opět skvelý v nečekaně průměrném snímku. Docela se divím, že si tahle osobnost vybrala Čarodějky ze Salemu jako jeden ze svých filmů. Sekunduje mu výborná Winona Ryder, která se snaží jak může, aby vedle Day - Lewise vypadala jako kvalitní herečka. Většina vedlejších herců jsou známé tváře a tak si na obsazení nelze ztěžovat. Příběh je však lehce monotónní a žádná velká gradace se nekoná. Nicholas Hytner dokazuje svojí obyčejnost a celý film nemá moc silných momentů. (Djkoma) 3*
„The pure in heart need no lawyers.“ A pak se obhajujte. Žalován mstou, záští a mamonem, souzen zpátečnictvím a nerozumem. Hrdost pak dláždí cestu k šibenici a dává prostor času očistit vaše jméno.. Daniel Day-Lewis se do role čestného muže hříchu tradičně položil se vším všudy, metamorfózy andělské Winony do ďábelské svině zase rozdmýchávají u diváka touhy zjistit její stupeň hořlavosti. Škoda jen režijně nepříliš zvládnuté první poloviny, ale tu vyvažuje celkové poslání o síle katedrály, protože ať už se jedná o Výbor pro neamerickou činnost či Výbor pro nekřesťanskou činnost, je vám z toho tmářství k zblití.. Nemohl jsem si nevzpomenout na první sérii Černé zmije a proces vedený lovcem čarodějnic Čáryčichačem: „Umíš otčenáš?“ - „Dovedu ho i pozpátku, když budete chtít.“ - „Ha, přiznal se!“ (Gilmour93) 4*
VELKÁ RECENEZE
K rozpoutání masové hysterie a historických procesů s čarodějnicemi (jak je známe i z Vávrova filmu KLADIVO NA ČARODĚJNICE) stačilo většinou velmi málo. Ostatně to platí i o mnoha jiných historických událostech (ne-li válkách), kde na počátku byla banalita. Světoznámý dramatik a spisovatel Arthur Miller (znám též jako manžel herečky Marylin Monroe) napsal v roce 1953 drama ČARODĚJKY ZE SALEMU, známé i z českých jevišť a knižního vydání.
Východiskem pro jeho drama byly skutečné události z roku 1692 ve vesničce Salem oblasti Massachusetts, kde žila křesťanská skupina puritánů. Ne všichni žili tak, jak si dnes puritány představujeme (puritas=čistota, ryzost). Alespoň se tak nechoval ženatý farmář John Proctor, který udržoval styk s mladičkou dívkou Abigail. Když chce vztah přerušit zdánlivě nevinné a skromné děvče spolu s několika dalšími „čaruje“ v lese, běhá zde polonahá, pije kuřecí krev a přísahá smrt manželce milovaného Johna. Abbyin strýc ale dívky v lese zahlédne. Jeho dcera se vyděsí a ze strachu začne předstírat jakýsi trans, který přivede ves na myšlenky o čarodějnicích. Abigailina vražedná posedlost vyvolá ve vesnici hysterii, dívky z obavy, že bude nařčeny z čarodějnictví, začnou udávat jiné nevinné osadníky. Následují kruté procesy, v nichž si již nikdo nemůže být jist životem ani tím, že si s ním někdo touto cestou nebude chtít vyřídit osobní účty. Soudci Jonathane Corwin a John Hathorn dali tenkrát na popravišti Gallows Hill v Salem Town oběsit devadesát lidí, někteří zemřeli po výsleších ve vězení.
Tolik historie. Dramatické události posloužili Arthuru Millerovi nejen k tomu, aby ukázal na děsivé nebezpečí iracionálního fanatizmu a slepého tmářství. V letech, kdy hru psal, probíhal v Americe novodobý „hon na čarodějnice“ – protikomunistická hysterie, kterou vyvolal senátor McCarthy, když začal s šíleným hledáním komunistů, špionů a přívrženců Sovětského svazu v americké federální vládě a mezi kulturní elitou. Miller psal hru jako bezprostřední reakci na tento politický proces – sám se stal obětí mccarthysmu v roce 1956. Hra má tak nadčasový a stále aktuální námět.Drama o netoleranci a manipulaci lidských svědomím na základě salemských protokolů natočil už v roce 1936 americký režisér Frank Lloyd pod názvem MAID OF SALEM (roli Abigail vytvořila Claudette Colbertová). Sám Arthur Miller by se rád podílel na divadelní i filmové podobě své hry, připravované v roce 1957 ve Francii, ale byl mu sebrán pas a nesměl opustit Spojené státy. Tato verze vznikla v režii Rolanda Rouleaua, který do rolí manželů Proctorových obsadil Simone Signoretovou a Yvese Montanda, zhrzenou dívku hrála Myléne Demongeotová.
Na nejnovější adaptaci se v roce 1996 Arthur Miller podílel i osobně – sám napsal scénář. Režisérem filmu měl být původně Norman Jewison, ale nakonec se režie ujal britský filmový a divadelní režisér Sir Nicholas Hytner, který dva roky předtím zaujal svým historickým dramatem ŠÍLENSTVÍ KRÁLE JIŘÍHO. Podařilo se mu dokonale vystihnout atmosféru osady bigotních anglických kolonistův drsném přímořském klimatu. Do ústředního trojúhelníku postav si vybral zkušené herce. Zatímco o Danielu Day-Lewisovi (už slavným z filmů VE JMÉNU OTCE, POSLEDNÍ MOHYKÁN či VĚK NEVINNOSTI) ani chvíli nepochyboval, o Winoně Riderové jako Abigail, se nemohl rozhodnout, přestože byla již známá např. z filmů VĚK NEVINNOSTI, DŮM DUCHŮ či MALÉ ŽENY. Sám režisér přiznal:“Úplnou náhodou jsem se s ní potkal na jedné párty. Viděl jsem ji rozjetou v plném proudu zábavy a zdálo se mi nemožné, představit si ji jako puritánskou dívku. Poté jsme se setkali za několik dní a najednou přede mnou seděla ztělesněná nevinnost, kterou byste věkem odhadli na takových dvanáct.“ Ženu Johna Proctora, Elizabeth (odmítající svému manželovi intimní styk), zahrála jedna z nejlepších newyorských divadelních hereček Joan Allenová.
Výborné herecké výkony a působivá kamera (Andrew Dunn) povyšují film nad průměr běžné hollywoodské produkce, byť se anglický režisér neubránil v záběru tomu, aby některé scény nepůsobily banálně. Sám režisér Nicholas Hytner o filmu řekl: „Smutnou pravdou je, že tento příběh bude vždy aktuální a populární. Hon na čarodějnice proběhl v Salemu podle stejného vzorce, který se neustále opakuje.“
PODROBNÝ POPIS FILMU
Historické drama natočené na motivy hry slavného Arthura Millera vychází ze skutečných událostí, ke kterým došlo v roce 1692 v americkém městečku Salem, obývaném komunitou puritánů. Jednoho rána se skupina dívek vydá do lesa, kde se účastní zaříkávání černošské otrokyně. Přistihne je však reverend Parris a dívky se rozutečou. Dvě z nich krátce po návratu domů upadnou do bezvědomí. Dívky to jen předstírají z obav před trestem, ale reverend se po dohodě s některými osadníky rozhodne povolat do Salemu známého lovce čarodějnic, reverenda Halea. Přestože zkušená vědma dívky probere a stejně jako rozumný farmář John Proctor, radí představeným obce, aby Halea poslali pryč. Reverend Parris však trvá na svém a brzy se městečko mění v peklo.
Hale vyslýchá dívky a jedna z nich označí za iniciátorku zaříkávání Parrisovu neteř Abigail. Ta v sebeobraně prozradí otrokyni Titubu, která během mučení označí za čarodějnice některé salemské ženy. Postupně se kní přidá také Abigail a další dívky, které v transu obvinují stále další a další ženy. V Salemu začne hromadné zatýkání. Lidé se začínají bát jeden druhého. Někteří si obviněním z čarodějnictví začínají vyřizovat osobní účty, malá dívka obviní starce, jehož pozemky chce získat její otec. John Proctor, který zná pravdu se sejde s Abigail a varuje ji. Dívka kdysi sloužila u něj na statku a do farmáře se zamilovala. Proctorova žena Elizabeth ji proto vyhnala. Nyní se chce dívka pomstít a obviní ji z čarodějnictví. Reverend Hale si uvedomuje, že se situace v městečku vymkla kontrole.
Společně s Proctorem a dalšími se ji pokusí zastavit, to se však ukážwe nad jejich síly. Abigail dovedně manipuluje dívkami a v železech končí stále více lidí, začínají popravy.
Ocenění:
Academy Awards
1997 - Joan Allen (Vedlejší herečka) (nominace)
1997 - Arthur Miller (Adaptovaný scénář) (nominace)
Golden Globes
1997 - Joan Allen (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
1997 - Paul Scofield (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
Berlinale IFF
1997 - Nicholas Hytner (Zlatý Medvěd za nejlepší film) (nominace)
BAFTA
1997 - Paul Scofield (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
1997 - Arthur Miller (Adaptovaný scénář) (nominace)
New York Film Critics Circle
1996 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší herec) (nominace)
DABING
V českém znění: Petr Svoboda - Daniel Day-Lewis (John Proctor), Jana Mařasová - Winona Ryder (Abigail Williams), Vladimír Brabec - Paul Scofield (Thomas Danforth), Zuzana Skalická - Joan Allen (Elizabeth Proctor), Radovan Vaculík - Bruce Davison (reverend Parris), Zdeněk Podhůrský (jako Pavel Markovský) - Rob Campbell (reverend Hale), Pavel Šrom - Jeffrey Jones (Thomas Putnam), Petr Oliva - Peter Vaughan (Giles Corey), Karel Richter - William Preston (George Jacobs), Tereza Chudobová, Bohumila Dolejšová, Radana Herrmannová, Helena Dytrtová, Libor Hruška, Jitka Ježková, Regina Řandová, Nikola Votočková, Milan Slepička, Pavlína Dytrtová, Zdeněk Mahdal (titulky) a další.
Překlad: Ilona Kořánová
Zvuk: Tomáš Bělohradský
Dialogy a režie: Zdeněk Podhůrský
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska, studio Budíkov pro Bonton Home Video 1997
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 27.2.1997 Bontonfilm
Premiéra USA: 27.11.1996 20th Century Fox
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.10.1997 (VHS) Bonton Home Video
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 564 186
Tržby celkem - $ 7 300 000
Návštěvnost v ČR 12 377
Náklady (Rozpočet) - $ 25 000 000
„Duch pomsty sestoupil na bezbranný Salem a začíná hon na čarodějnice, kterému padne za oběť několik nevinných lidí."
OBSAH
Historické drama natočené na motivy hry slavného Arthura Millera vychází ze skutečných událostí, ke kterým došlo v roce 1692 v americkém městečku Salem, obývaném komunitou puritánů. Jednoho rána se skupina dívek vydá do lesa, kde se účastní zaříkávání černošské otrokyně. Přistihne je však reverend Parris a dívky se rozutečou. Dvě z nich krátce po návratu domů upadnou do bezvědomí. Dívky to jen předstírají z obav před trestem, ale reverend se po dohodě s některými osadníky rozhodne povolat do Salemu známého lovce čarodějnic, reverenda Halea. Přestože zkušená vědma dívky probere a stejně jako rozumný farmář John Proctor, radí představeným obce, aby Halea poslali pryč. Reverend Parris však trvá na svém a brzy se městečko mění v peklo.Hale vyslýchá dívky a jedna z nich označí za iniciátorku zaříkávání Parrisovu neteř Abigail. Ta v sebeobraně prozradí otrokyni Titubu, která během mučení označí za čarodějnice některé salemské ženy. Postupně se kní přidá také Abigail a další dívky, které v transu obvinují stále další a další ženy. V Salemu začne hromadné zatýkání. Lidé se začínají bát jeden druhého. Někteří si obviněním z čarodějnictví začínají vyřizovat osobní účty, malá dívka obviní starce, jehož pozemky chce získat její otec. John Proctor, který zná pravdu se sejde s Abigail a varuje ji. Dívka kdysi sloužila u něj na statku a do farmáře se zamilovala. Proctorova žena Elizabeth ji proto vyhnala. Nyní se chce dívka pomstít a obviní ji z čarodějnictví. Reverend Hale si uvedomuje, že se situace v městečku vymkla kontrole.Společně s Proctorem a dalšími se ji pokusí zastavit, to se však ukáže nad jejich síly. Abigail dovedně manipuluje dívkami a v železech končí stále více lidí, začínají popravy.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Že hony na čarodějnice zdaleka nejsou výsadou minulých století, o tom se autor předlohy Arthur Miller přesvědčil na vlastní kůži, kterou mu v době psaní o jistých radostných časech, které nastaly v Salemu léta Páně 1692, připalovaly plameny hranice zažehnuté senátorem McCarthym. Nepříliš povzbudivou myšlenku, že lidé se pravděpodobně nikdy nezmění, ještě umocňují herecké výkony v čele s Day-Lewisem a Ryderovou, která sice podle mě není žádná herecká ďáblice, ale ďábelskou bestii v těle křehké dívenky tady zvládla na jedničku. (Faidra) 4*
Daniel Day - Lewis opět skvelý v nečekaně průměrném snímku. Docela se divím, že si tahle osobnost vybrala Čarodějky ze Salemu jako jeden ze svých filmů. Sekunduje mu výborná Winona Ryder, která se snaží jak může, aby vedle Day - Lewise vypadala jako kvalitní herečka. Většina vedlejších herců jsou známé tváře a tak si na obsazení nelze ztěžovat. Příběh je však lehce monotónní a žádná velká gradace se nekoná. Nicholas Hytner dokazuje svojí obyčejnost a celý film nemá moc silných momentů. (Djkoma) 3*
„The pure in heart need no lawyers.“ A pak se obhajujte. Žalován mstou, záští a mamonem, souzen zpátečnictvím a nerozumem. Hrdost pak dláždí cestu k šibenici a dává prostor času očistit vaše jméno.. Daniel Day-Lewis se do role čestného muže hříchu tradičně položil se vším všudy, metamorfózy andělské Winony do ďábelské svině zase rozdmýchávají u diváka touhy zjistit její stupeň hořlavosti. Škoda jen režijně nepříliš zvládnuté první poloviny, ale tu vyvažuje celkové poslání o síle katedrály, protože ať už se jedná o Výbor pro neamerickou činnost či Výbor pro nekřesťanskou činnost, je vám z toho tmářství k zblití.. Nemohl jsem si nevzpomenout na první sérii Černé zmije a proces vedený lovcem čarodějnic Čáryčichačem: „Umíš otčenáš?“ - „Dovedu ho i pozpátku, když budete chtít.“ - „Ha, přiznal se!“ (Gilmour93) 4*
VELKÁ RECENEZE
K rozpoutání masové hysterie a historických procesů s čarodějnicemi (jak je známe i z Vávrova filmu KLADIVO NA ČARODĚJNICE) stačilo většinou velmi málo. Ostatně to platí i o mnoha jiných historických událostech (ne-li válkách), kde na počátku byla banalita. Světoznámý dramatik a spisovatel Arthur Miller (znám též jako manžel herečky Marylin Monroe) napsal v roce 1953 drama ČARODĚJKY ZE SALEMU, známé i z českých jevišť a knižního vydání.
Východiskem pro jeho drama byly skutečné události z roku 1692 ve vesničce Salem oblasti Massachusetts, kde žila křesťanská skupina puritánů. Ne všichni žili tak, jak si dnes puritány představujeme (puritas=čistota, ryzost). Alespoň se tak nechoval ženatý farmář John Proctor, který udržoval styk s mladičkou dívkou Abigail. Když chce vztah přerušit zdánlivě nevinné a skromné děvče spolu s několika dalšími „čaruje“ v lese, běhá zde polonahá, pije kuřecí krev a přísahá smrt manželce milovaného Johna. Abbyin strýc ale dívky v lese zahlédne. Jeho dcera se vyděsí a ze strachu začne předstírat jakýsi trans, který přivede ves na myšlenky o čarodějnicích. Abigailina vražedná posedlost vyvolá ve vesnici hysterii, dívky z obavy, že bude nařčeny z čarodějnictví, začnou udávat jiné nevinné osadníky. Následují kruté procesy, v nichž si již nikdo nemůže být jist životem ani tím, že si s ním někdo touto cestou nebude chtít vyřídit osobní účty. Soudci Jonathane Corwin a John Hathorn dali tenkrát na popravišti Gallows Hill v Salem Town oběsit devadesát lidí, někteří zemřeli po výsleších ve vězení.
Tolik historie. Dramatické události posloužili Arthuru Millerovi nejen k tomu, aby ukázal na děsivé nebezpečí iracionálního fanatizmu a slepého tmářství. V letech, kdy hru psal, probíhal v Americe novodobý „hon na čarodějnice“ – protikomunistická hysterie, kterou vyvolal senátor McCarthy, když začal s šíleným hledáním komunistů, špionů a přívrženců Sovětského svazu v americké federální vládě a mezi kulturní elitou. Miller psal hru jako bezprostřední reakci na tento politický proces – sám se stal obětí mccarthysmu v roce 1956. Hra má tak nadčasový a stále aktuální námět.Drama o netoleranci a manipulaci lidských svědomím na základě salemských protokolů natočil už v roce 1936 americký režisér Frank Lloyd pod názvem MAID OF SALEM (roli Abigail vytvořila Claudette Colbertová). Sám Arthur Miller by se rád podílel na divadelní i filmové podobě své hry, připravované v roce 1957 ve Francii, ale byl mu sebrán pas a nesměl opustit Spojené státy. Tato verze vznikla v režii Rolanda Rouleaua, který do rolí manželů Proctorových obsadil Simone Signoretovou a Yvese Montanda, zhrzenou dívku hrála Myléne Demongeotová.
Na nejnovější adaptaci se v roce 1996 Arthur Miller podílel i osobně – sám napsal scénář. Režisérem filmu měl být původně Norman Jewison, ale nakonec se režie ujal britský filmový a divadelní režisér Sir Nicholas Hytner, který dva roky předtím zaujal svým historickým dramatem ŠÍLENSTVÍ KRÁLE JIŘÍHO. Podařilo se mu dokonale vystihnout atmosféru osady bigotních anglických kolonistův drsném přímořském klimatu. Do ústředního trojúhelníku postav si vybral zkušené herce. Zatímco o Danielu Day-Lewisovi (už slavným z filmů VE JMÉNU OTCE, POSLEDNÍ MOHYKÁN či VĚK NEVINNOSTI) ani chvíli nepochyboval, o Winoně Riderové jako Abigail, se nemohl rozhodnout, přestože byla již známá např. z filmů VĚK NEVINNOSTI, DŮM DUCHŮ či MALÉ ŽENY. Sám režisér přiznal:“Úplnou náhodou jsem se s ní potkal na jedné párty. Viděl jsem ji rozjetou v plném proudu zábavy a zdálo se mi nemožné, představit si ji jako puritánskou dívku. Poté jsme se setkali za několik dní a najednou přede mnou seděla ztělesněná nevinnost, kterou byste věkem odhadli na takových dvanáct.“ Ženu Johna Proctora, Elizabeth (odmítající svému manželovi intimní styk), zahrála jedna z nejlepších newyorských divadelních hereček Joan Allenová.
Výborné herecké výkony a působivá kamera (Andrew Dunn) povyšují film nad průměr běžné hollywoodské produkce, byť se anglický režisér neubránil v záběru tomu, aby některé scény nepůsobily banálně. Sám režisér Nicholas Hytner o filmu řekl: „Smutnou pravdou je, že tento příběh bude vždy aktuální a populární. Hon na čarodějnice proběhl v Salemu podle stejného vzorce, který se neustále opakuje.“
PODROBNÝ POPIS FILMU
Historické drama natočené na motivy hry slavného Arthura Millera vychází ze skutečných událostí, ke kterým došlo v roce 1692 v americkém městečku Salem, obývaném komunitou puritánů. Jednoho rána se skupina dívek vydá do lesa, kde se účastní zaříkávání černošské otrokyně. Přistihne je však reverend Parris a dívky se rozutečou. Dvě z nich krátce po návratu domů upadnou do bezvědomí. Dívky to jen předstírají z obav před trestem, ale reverend se po dohodě s některými osadníky rozhodne povolat do Salemu známého lovce čarodějnic, reverenda Halea. Přestože zkušená vědma dívky probere a stejně jako rozumný farmář John Proctor, radí představeným obce, aby Halea poslali pryč. Reverend Parris však trvá na svém a brzy se městečko mění v peklo.
Hale vyslýchá dívky a jedna z nich označí za iniciátorku zaříkávání Parrisovu neteř Abigail. Ta v sebeobraně prozradí otrokyni Titubu, která během mučení označí za čarodějnice některé salemské ženy. Postupně se kní přidá také Abigail a další dívky, které v transu obvinují stále další a další ženy. V Salemu začne hromadné zatýkání. Lidé se začínají bát jeden druhého. Někteří si obviněním z čarodějnictví začínají vyřizovat osobní účty, malá dívka obviní starce, jehož pozemky chce získat její otec. John Proctor, který zná pravdu se sejde s Abigail a varuje ji. Dívka kdysi sloužila u něj na statku a do farmáře se zamilovala. Proctorova žena Elizabeth ji proto vyhnala. Nyní se chce dívka pomstít a obviní ji z čarodějnictví. Reverend Hale si uvedomuje, že se situace v městečku vymkla kontrole.
Společně s Proctorem a dalšími se ji pokusí zastavit, to se však ukážwe nad jejich síly. Abigail dovedně manipuluje dívkami a v železech končí stále více lidí, začínají popravy.
Ocenění:
Academy Awards
1997 - Joan Allen (Vedlejší herečka) (nominace)
1997 - Arthur Miller (Adaptovaný scénář) (nominace)
Golden Globes
1997 - Joan Allen (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
1997 - Paul Scofield (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
Berlinale IFF
1997 - Nicholas Hytner (Zlatý Medvěd za nejlepší film) (nominace)
BAFTA
1997 - Paul Scofield (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
1997 - Arthur Miller (Adaptovaný scénář) (nominace)
New York Film Critics Circle
1996 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší herec) (nominace)
DABING
V českém znění: Petr Svoboda - Daniel Day-Lewis (John Proctor), Jana Mařasová - Winona Ryder (Abigail Williams), Vladimír Brabec - Paul Scofield (Thomas Danforth), Zuzana Skalická - Joan Allen (Elizabeth Proctor), Radovan Vaculík - Bruce Davison (reverend Parris), Zdeněk Podhůrský (jako Pavel Markovský) - Rob Campbell (reverend Hale), Pavel Šrom - Jeffrey Jones (Thomas Putnam), Petr Oliva - Peter Vaughan (Giles Corey), Karel Richter - William Preston (George Jacobs), Tereza Chudobová, Bohumila Dolejšová, Radana Herrmannová, Helena Dytrtová, Libor Hruška, Jitka Ježková, Regina Řandová, Nikola Votočková, Milan Slepička, Pavlína Dytrtová, Zdeněk Mahdal (titulky) a další.
Překlad: Ilona Kořánová
Zvuk: Tomáš Bělohradský
Dialogy a režie: Zdeněk Podhůrský
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska, studio Budíkov pro Bonton Home Video 1997
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 27.2.1997 Bontonfilm
Premiéra USA: 27.11.1996 20th Century Fox
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.10.1997 (VHS) Bonton Home Video
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 564 186
Tržby celkem - $ 7 300 000
Návštěvnost v ČR 12 377
Náklady (Rozpočet) - $ 25 000 000
Tvůrci a herci
Nicholas Hytner (Režie), Robert A. Miller (Produkce), David V. Picker (Produkce), George Fenton (Hudba), Andrew Dunn (Kamera), Tariq Anwar (Střih), Donna Isaacson (Casting), Daniel Swee (Casting), Lilly Kilvert (Scénografie), Bob Crowley (Kostýmy), Christopher Ackland (Zvuk), Michael Barosky (Zvuk), Naomi Donne (Masky), Arthur Miller (Scénář), Daniel Day-Lewis (Herec), Winona Ryder (Herec), Paul Scofield (Herec), Joan Allen (Herec), Bruce Davison (Herec), Rob Campbell (Herec), Jeffrey Jones (Herec), Peter Vaughan (Herec), Charlayne Woodard (Herec), Frances Conroy (Herec), Elizabeth Lawrence (Herec), George Gaynes (Herec), Mary Pat Gleason (Herec), Rachael Bella (Herec), Ashley Peldon (Herec), Michael Gaston (Herec), Will Lyman (Herec), Dossy Peabody (Herec), Kali Rocha (Herec), Ken Cheeseman (Herec)
1996/124/USA/Drama, Historický
Zajímavost k filmu
- Ze skutků Abigail Williamsové čerpal například zpěvák King Diamond, který se údajné čarodějnici věnoval dokonce ve dvou albech s názvem Abigail I. a Abigail II., nebo spisovatel Stephen King, který zmínil v knihách jak jméno Abigail, tak i městečko Salem´s Lot.
- V roce 1696 se všichni porotci ze salemského případu přiznali, že udělali chybu. Ironií osudu je, že se ospravedlňovali tím, že je k tomu ponoukal sám ďábel.
- Proces s čarodějnicemi proběhl v Salemu v roce 1692. Na jeho konci bylo 19 rozsudků smrti...
- Salem se jmenují tři města v USA. První dvě se nacházejí ve státech Illinois a Oregon. Salem, který se neblaze proslavil čarodějnickými procesy, leží ve státě Massachusetts.
- Pro roli Abigail Williams byly zvažovány herečky Melanie Lynskey, Drew Barrymore nebo Kirsten Dunst. Ostatně Kirsten všechny ohromila, byla přizvána i na kamerové zkoušky, jenže producent a režisér trvali na tom, že je příliš mladá.
- Pro roli Mary Warren byla zvažována i Sarah Michelle Gellar.
- Daniel Day-Lewis se seznámil se svou ženou Rebeccou Miller při natáčení tohoto filmu.
- Původně měl film režírovat Kenneth Branagh.
- Poslední film Paula Scofielda.
- Emma Thompson měla původně hrát namísto Joan Allen.
- Věhlasný herec Daniel Day-Lewis (Až na krev, Gangy New Yorku) si kvůli sžití s postavou sám postavil dům, ve kterém pak ve filmu žije, jen s pomocí nástrojů, které se v té době používaly. V domě poté žil bez elektřiny a vody.
- Ze skutků Abigail Williamsové čerpal například zpěvák King Diamond, který se údajné čarodějnici věnoval dokonce ve dvou albech s názvem Abigail I. a Abigail II., nebo spisovatel Stephen King, který zmínil v knihách jak jméno Abigail, tak i městečko Salem´s Lot.
- V roce 1696 se všichni porotci ze salemského případu přiznali, že udělali chybu. Ironií osudu je, že se ospravedlňovali tím, že je k tomu ponoukal sám ďábel.
- Proces s čarodějnicemi proběhl v Salemu v roce 1692. Na jeho konci bylo 19 rozsudků smrti...
- Salem se jmenují tři města v USA. První dvě se nacházejí ve státech Illinois a Oregon. Salem, který se neblaze proslavil čarodějnickými procesy, leží ve státě Massachusetts.
- Pro roli Abigail Williams byly zvažovány herečky Melanie Lynskey, Drew Barrymore nebo Kirsten Dunst. Ostatně Kirsten všechny ohromila, byla přizvána i na kamerové zkoušky, jenže producent a režisér trvali na tom, že je příliš mladá.
- Pro roli Mary Warren byla zvažována i Sarah Michelle Gellar.
- Daniel Day-Lewis se seznámil se svou ženou Rebeccou Miller při natáčení tohoto filmu.
- Původně měl film režírovat Kenneth Branagh.
- Poslední film Paula Scofielda.
- Emma Thompson měla původně hrát namísto Joan Allen.
- Věhlasný herec Daniel Day-Lewis (Až na krev, Gangy New Yorku) si kvůli sžití s postavou sám postavil dům, ve kterém pak ve filmu žije, jen s pomocí nástrojů, které se v té době používaly. V domě poté žil bez elektřiny a vody.
Odkazy
Hrají:
Daniel Day-Lewis, Winona Ryder, Paul Scofield, Joan Allen, Bruce Davison, Rob Campbell, Jeffrey Jones, Peter Vaughan, Charlayne Woodard, Frances Conroy, Elizabeth Lawrence, George Gaynes, Mary Pat Gleason, Rachael Bella, Ashley Peldon, Michael Gaston, Will Lyman, Dossy Peabody, Kali Rocha, Ken Cheeseman, Peter Maloney, Melanie Hardy, William Preston, Robert Breuler, Mara Clark