Caligula / Caligula (1076/156/USA, Itálie/Drama, Historický, Erotický) 61% -Originál DVD-
19.05.2022 04:46
JEDNOU VĚTOU
„Historický film, ze kterého se stalo nejdražší porno všech dob."
OBSAH
Filmový příběh o jednom z nejzvracenějších panovníků starověkého Říma Caliguly se stal kontrovezním nejen díky otevřenému znázornění brutality, ale také díky množství erotických scén. Právě díky nim se někteří z tvůrci rozhodli, že netouží, aby bylo jejich jméno uvedeno v titulcích. Nicméně bez ohledu na pornografický nádech se filmu Caligula podařilo vcelku originálně znázornit bizarnost nejen samotného Caliguly, ale i jeho přívrženců. Zrada, sex a násilí ovládli Caligulův dvůr a vy máte možnost zhlédnout několik verzí. Takzvaná "hardcore" verze, jejíž stopáž se šplhá ke 160 minutám byla "obohacena" o několik sexuálních momentů a díky tomu se od ní filmaři distancovali. Pro ostatní existuje mnoho dalších kratších verzí, které nejsou tak explicitní.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Tinto Brasse považuji za neškodného chlípníka, který si místo točení kvalitních filmů spíše zkouší najít hranici mezi erotikou, pornem a nudnou slátaninou. Caligula je něčím ojedinělý. Je to spojení historického dramatu s poměrně tvrdou erotikou, která má blízko k pornu. Otevřené scény může někoho znechutit a někoho naopak ještě více přesvědčit, že se jedná spíše o snahu rekonstruovat (a domýšlet) než se věnovat obvyklému způsobu točení cokoliv spojeného s historií. Malcolm McDowell nechává vzpomenout na svůj grandiózní výkon v Mechanickém pomeranči a navazuje dalším bláznem, kterým je sám velký Caligula. Vedle něj nezáří žádná velká hvězda neboť Peter O´Toole jako jeho filmový otec, musí být zbaven svého postu, aby na něj mohl nastoupit právě Caligula. Historicky je film věrný polyhistorika Suetoniuse, ale historici dnešní doby nad několika věcmi nevěřícně kroutí hlavou, ale pravdou se nikdy nedozvíme. Pokud divák dokáže překousnout a akceptovat erotický nádech filmu, který se vůbec nevyhýbá jakémukoliv pohledu na pohlavní orgán ženy či muže, ani nemá nic proti dvěma děvčatům nebo náznakům homosexuality, bude se pravděpodobně bavit nad očekávání. Film je chvílemi dost podobný Felliniho Satyriconu, když používá skoro divadelní záběry na obrovské pódium s místem pro děj. Některé tyto záběry jsou opravdu obrovské a film působí chvílemi až velkolepě a co teprve obrovská "plující" loď s mnoha muži a ženami ze všech vrstev užívající si a oddávající se milostným praktikám všeho druhu? (Djkoma) 4*
Po shlédnutí Caliguly mne zachvátily rozporuplné pocity. Na jednu stranu jsem měl dojem, že se jedná o mimořádný film, který zřejmě jako první ukazuje reálné poměry, které v Římě za Caligulovy vlády panovaly. Na druhou stranu mi to přišlo zase až moc reálné, protože některé scénky by se lépe vyjímaly v nějakém pornofilmu, než v historickém filmu (viděl jsem nesestříhanou verzi). Každopádně se tento film nedá jednoznačně ani pochválit, ani odsoudit. (Radyo) 3*
Kontroverzní, ale velice zajímavý a vzrušující počin. Tinto Brass úspěšně (a odvážně) namixoval historický snímek s pornofilmem. V tomto provokativním duchu pokračoval i při obsazování rolí: V těch hlavních se představují kvalitní shakespearovští herci (Helen Mirren, Peter O´Toole) a ve vedlejších (neboli "rolích na tělo") zase modelky z Penthousu. Tehdejší idol mladých rebelů, Malcolm McDowell, byl pak jako Caligula vyloženě trefou do černého. Tak sympaticky drzé filmy dnes už (alespoň v hlavním proudu) nevznikají. (Mr.Apache) 5*
VELKÁ RECENZE
Ze začátku, jestli sem náhodou zabrousíte, tak bych vás všechny chtěl upozornit, že tento můj komentář je tak trochu jednou velkou historickou výpovědí a pak teprve až názorem k filmu samotnému. Vše spolu ale souvisí...Svého času šlo skutečně o vysoce kontroverzní a skandální film, od kontroverzního a skandálního režiséra s kontroverzní a skandální tématikou. Kdo nečetl na toto téma alespoň nějakou zajímavou knihu nebo životopis (nejlépe "Caligula hrozivý bůh", Suetoniusův "Život dvanácti císařů" nebo Gravesův román "Já Claudius" zabývající se nejen tímto despotou, tak jako by nic nevěděl a může se jen domnívat. Možná to jsou všechno jen spekulace, ale něco pravdy natom bude. Každopádně tento snímek, jako žádný jiný předtím ani potom nedokázal vzbudit tolik vášnivých a emotivních debat, odpovědět na plno otázek a odpovědí. Film působí věrohodně a do jisté míry to i všechno do sebe pěkně zapadá. To že morálka v nejvyšších kruzích Říma v té době byla zkažená, krvavá, násilná a značně zkorumpovaná a že častým politickým nástrojem byla vražda, to je známá věc. A proč by navíc císař-krutovládce, který má více méně neomezenou moc a lid ho považuje za polovičního boha (v té době to bylo jakési hellénisticko-orientální království), nemohl ztratit zábrany vyzkoušet co všechno mu může projít a kam až může zajít ? Moc historických nepřesností v tomto filmu nenajdeme (až na velkou arénu-Colloseum, které v té době ještě nestálo, a ani žádný sekací stroj na hlavy-vážně neexistoval). Smrt Tiberia udušením, smrt Gemella, Macrův vzestup i pád-který ale ve skutečnosti končí trochu jinak, ale pěkně zahrané to na něj bylo i tak, se všemi jeho sestrami, pěstoval incestní vztah, ale žádnou z nich nemiloval tak jako Drusillu, když se mu zachtělo tak mohl mít jakoukoliv jinou ženou, která se mu jen zalíbila, opojení svou absolutní mocí, pozdější přemožení, když už neví coby a konečné záchvaty šílenství, které vyvrcholí až jeho násilnou smrtí (ano je tu i známý Cassius Chaerea nebo Cassius Longinus i pantomimický herec Mnéstér to všechno a tito všechny osoby zde naleznete, a to všechno dá se říct že se i skutečně stalo, stejně jako třeba nařízení vražd svých rodinných příslušníků, poradců, senátorů a lidí z vysoké aristokracie, samozřejmě že se zabraním jejich veškerého majetku, nucení senátorů pracovat v jím vybudovaným nevěstinci, vysoké, nesmyslné a neúměrné daně skoro na všecko, udávání a donáčení otroků na své majitele-do té doby nevídaná věc, spaní se svým koněm, olizování těla své mrtvé sestry, znásilnění nevěsty a ženicha brr.. je mi zle ! Toto byl úpadek Říma, který trval až do Neronovi smrti do roku 68 n.l, a pozdějšímu skoro jednoročnímu anarchistickému bezvládí, kdy se na trůně vystřídali čtyři císařové! Zpět ale k filmu: film působí jako velkolepé stylizované divadelní představení, scény jsou obrovské a členité a stále se v nich něco děje, všude mnoho lidí a každý něco dělá, když zrovna tedy ne*uká! Ke kratší soft-verzi, vydané před nedávnem se radši vyjadřovat nebudu, sám mám doma tu dvou a půl hodinovou,kde je všechno tak jak má. Filmové a sexuální orgie s ansámblem pornoherců z Penthausu, morální zásady nikde, svévolná brutalita, špatné hospodaření a konfiskace majetku senátorů, dekadence, sexuální extravagance, fyzické a psychické násilí, jednoduše teror, který neměl nikdo přežít, nikdo si nemohl být jist svým životem, ať se jednalo o hlavní aktéry, rodinné příslušníky a nebo jen o jejich přátelé a známé. Caligula si nebyl jistý před nikým a ničím, a vždy se obával svých domnělých nepřátel. Sedět u jednoho stolu s Caligulou, nebo být jen hostem na zábavě bych vážně v té době nechtěl. Na druhou sranu, odmítnou však tuto poctu, to se rovnalo sebe-odsouzení, tak si pak vyberte. Dostta se jen do jeho blízkosti, dát najevo že je člověk v něčem lepší, uznávanější, nebo dokonce hezčí, to bylo skutečně životu nebezpečné. On si vás pamatoval a už jste se ho nezbavili! V této ponuré vizi světa bylo snad jediným štěstím být mrtev, aneb kdo přežil toto jeho 4-leté běsnení mohl děkovat samotnému Jupiteru ! Sám Caligula byl také tak trochu závistiví a nepřející, pohrdal vlastním lidem, bylo mu dovoleno vše a na všech. Opět k filmu, pro roli Caliguly nemohli filmaři skutečně vybrat v té době lépe. Stačí se podívat jen na samotnou Caligulovu bustu:-) Malcom McDowell byl skutečně úchvatný ďábel a svou roli zahrál od začátku až dokonce opravdu bravurně a přesvědčivě. Svou smrt si předpověděl a sám si ji pak nakonec bohužel poprávu i zasloužil. Peter O'Toole jako císař Tiberius velký a nemilosrdný požitkář ale ve své podstatě také tak trochu zrůda, byl ronež vynikající, ostatní dá se říct že splynuli s davem. Ve filmu snad dokonce zazněli i Caligulovi známé výroky jako "Ať si mne nenávidí jen když se bojí", "Ještě jsem naživu", to vynesl, krátce po napadení atentátníky, nebo ta o té "jedné šiji a jednom národu." Pro mě jednoznačně jeden z nejlepších dramatických filmů ze starého Říma a jedna z nejlepších autobiografií, jednoho velkého megalomanského šílence, jaký kdy vládnul Římu. Možná to byl jen drastický, zvrácený, ohavný a hlavně perverzní pornofilm, ale v době vlády Caliguly tomu opravdu nejspíš tak bylo, a to se tu tvůrcům povedlo bez jakékoliv cenzury zachytit v plné míře (a říkejte si co chcete) a dokonale oproti dnešním rádoby historickým filmům, které sice násilí ukazují v plné míře, ale perverzi té doby jaksi opomíjejí a dělají jako by nebyla. Jsem rád že se toho kdysi tvůrci chytli i když se později někteří distancovali (Brass, Gore Vidal a herci McDowell, Gielgud a O'Toole) a ukázali tu skutečně vše!
DABING
1.DABING (VHS, DVD)
V českém znění: Tomáš Juřička - Malcolm McDowell (Caligula), Petra Hanžlíková - Teresa Ann Savoy (Drusilla), Dagmar Čárová - Helen Mirren (Caesonia) + Adriana Asti (Ennia), Lenka Kristofovičová, Petr Oliva - Peter O'Toole (Tiberius) + Paolo Bonacelli (Chaerea), Petr Pospíchal - Guido Mannari (Macro), Jan Přeučil, Marcel Vašinka, Jan Pohan, Tonda Navrátil - Donato Placido (Proculus) a další
Překlad: Pavel Matějka
Dialogy: Tonda Navrátil
Zvuk: Antonín Kravka
Režie českého znění: Petr Tichý
Vyrobilo: Studio Auvit pro Intersonic 1993
2.DABING (ČNTS)
V českém znění: Zdeněk Hruška, Jitka Ježková a další
Režie: Václav Laube
Vyrobilo: AW studio Praha pro ČNTS 1998
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 1.2.1980 (New York City, New York)
Premiéra Itálie: 14.8.1979
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.8.1993 (VHS) Intersonic, 22.9.2008 (DVD) H.C.E.
Poprvé na DVD: 15.09.2009 Blesk
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby celkem - $ 23 400 000
Náklady (Rozpočet) - $ 17 500 000
Zajímavost k filmu
„Historický film, ze kterého se stalo nejdražší porno všech dob."
OBSAH
Filmový příběh o jednom z nejzvracenějších panovníků starověkého Říma Caliguly se stal kontrovezním nejen díky otevřenému znázornění brutality, ale také díky množství erotických scén. Právě díky nim se někteří z tvůrci rozhodli, že netouží, aby bylo jejich jméno uvedeno v titulcích. Nicméně bez ohledu na pornografický nádech se filmu Caligula podařilo vcelku originálně znázornit bizarnost nejen samotného Caliguly, ale i jeho přívrženců. Zrada, sex a násilí ovládli Caligulův dvůr a vy máte možnost zhlédnout několik verzí. Takzvaná "hardcore" verze, jejíž stopáž se šplhá ke 160 minutám byla "obohacena" o několik sexuálních momentů a díky tomu se od ní filmaři distancovali. Pro ostatní existuje mnoho dalších kratších verzí, které nejsou tak explicitní.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Tinto Brasse považuji za neškodného chlípníka, který si místo točení kvalitních filmů spíše zkouší najít hranici mezi erotikou, pornem a nudnou slátaninou. Caligula je něčím ojedinělý. Je to spojení historického dramatu s poměrně tvrdou erotikou, která má blízko k pornu. Otevřené scény může někoho znechutit a někoho naopak ještě více přesvědčit, že se jedná spíše o snahu rekonstruovat (a domýšlet) než se věnovat obvyklému způsobu točení cokoliv spojeného s historií. Malcolm McDowell nechává vzpomenout na svůj grandiózní výkon v Mechanickém pomeranči a navazuje dalším bláznem, kterým je sám velký Caligula. Vedle něj nezáří žádná velká hvězda neboť Peter O´Toole jako jeho filmový otec, musí být zbaven svého postu, aby na něj mohl nastoupit právě Caligula. Historicky je film věrný polyhistorika Suetoniuse, ale historici dnešní doby nad několika věcmi nevěřícně kroutí hlavou, ale pravdou se nikdy nedozvíme. Pokud divák dokáže překousnout a akceptovat erotický nádech filmu, který se vůbec nevyhýbá jakémukoliv pohledu na pohlavní orgán ženy či muže, ani nemá nic proti dvěma děvčatům nebo náznakům homosexuality, bude se pravděpodobně bavit nad očekávání. Film je chvílemi dost podobný Felliniho Satyriconu, když používá skoro divadelní záběry na obrovské pódium s místem pro děj. Některé tyto záběry jsou opravdu obrovské a film působí chvílemi až velkolepě a co teprve obrovská "plující" loď s mnoha muži a ženami ze všech vrstev užívající si a oddávající se milostným praktikám všeho druhu? (Djkoma) 4*
Po shlédnutí Caliguly mne zachvátily rozporuplné pocity. Na jednu stranu jsem měl dojem, že se jedná o mimořádný film, který zřejmě jako první ukazuje reálné poměry, které v Římě za Caligulovy vlády panovaly. Na druhou stranu mi to přišlo zase až moc reálné, protože některé scénky by se lépe vyjímaly v nějakém pornofilmu, než v historickém filmu (viděl jsem nesestříhanou verzi). Každopádně se tento film nedá jednoznačně ani pochválit, ani odsoudit. (Radyo) 3*
Kontroverzní, ale velice zajímavý a vzrušující počin. Tinto Brass úspěšně (a odvážně) namixoval historický snímek s pornofilmem. V tomto provokativním duchu pokračoval i při obsazování rolí: V těch hlavních se představují kvalitní shakespearovští herci (Helen Mirren, Peter O´Toole) a ve vedlejších (neboli "rolích na tělo") zase modelky z Penthousu. Tehdejší idol mladých rebelů, Malcolm McDowell, byl pak jako Caligula vyloženě trefou do černého. Tak sympaticky drzé filmy dnes už (alespoň v hlavním proudu) nevznikají. (Mr.Apache) 5*
VELKÁ RECENZE
Ze začátku, jestli sem náhodou zabrousíte, tak bych vás všechny chtěl upozornit, že tento můj komentář je tak trochu jednou velkou historickou výpovědí a pak teprve až názorem k filmu samotnému. Vše spolu ale souvisí...Svého času šlo skutečně o vysoce kontroverzní a skandální film, od kontroverzního a skandálního režiséra s kontroverzní a skandální tématikou. Kdo nečetl na toto téma alespoň nějakou zajímavou knihu nebo životopis (nejlépe "Caligula hrozivý bůh", Suetoniusův "Život dvanácti císařů" nebo Gravesův román "Já Claudius" zabývající se nejen tímto despotou, tak jako by nic nevěděl a může se jen domnívat. Možná to jsou všechno jen spekulace, ale něco pravdy natom bude. Každopádně tento snímek, jako žádný jiný předtím ani potom nedokázal vzbudit tolik vášnivých a emotivních debat, odpovědět na plno otázek a odpovědí. Film působí věrohodně a do jisté míry to i všechno do sebe pěkně zapadá. To že morálka v nejvyšších kruzích Říma v té době byla zkažená, krvavá, násilná a značně zkorumpovaná a že častým politickým nástrojem byla vražda, to je známá věc. A proč by navíc císař-krutovládce, který má více méně neomezenou moc a lid ho považuje za polovičního boha (v té době to bylo jakési hellénisticko-orientální království), nemohl ztratit zábrany vyzkoušet co všechno mu může projít a kam až může zajít ? Moc historických nepřesností v tomto filmu nenajdeme (až na velkou arénu-Colloseum, které v té době ještě nestálo, a ani žádný sekací stroj na hlavy-vážně neexistoval). Smrt Tiberia udušením, smrt Gemella, Macrův vzestup i pád-který ale ve skutečnosti končí trochu jinak, ale pěkně zahrané to na něj bylo i tak, se všemi jeho sestrami, pěstoval incestní vztah, ale žádnou z nich nemiloval tak jako Drusillu, když se mu zachtělo tak mohl mít jakoukoliv jinou ženou, která se mu jen zalíbila, opojení svou absolutní mocí, pozdější přemožení, když už neví coby a konečné záchvaty šílenství, které vyvrcholí až jeho násilnou smrtí (ano je tu i známý Cassius Chaerea nebo Cassius Longinus i pantomimický herec Mnéstér to všechno a tito všechny osoby zde naleznete, a to všechno dá se říct že se i skutečně stalo, stejně jako třeba nařízení vražd svých rodinných příslušníků, poradců, senátorů a lidí z vysoké aristokracie, samozřejmě že se zabraním jejich veškerého majetku, nucení senátorů pracovat v jím vybudovaným nevěstinci, vysoké, nesmyslné a neúměrné daně skoro na všecko, udávání a donáčení otroků na své majitele-do té doby nevídaná věc, spaní se svým koněm, olizování těla své mrtvé sestry, znásilnění nevěsty a ženicha brr.. je mi zle ! Toto byl úpadek Říma, který trval až do Neronovi smrti do roku 68 n.l, a pozdějšímu skoro jednoročnímu anarchistickému bezvládí, kdy se na trůně vystřídali čtyři císařové! Zpět ale k filmu: film působí jako velkolepé stylizované divadelní představení, scény jsou obrovské a členité a stále se v nich něco děje, všude mnoho lidí a každý něco dělá, když zrovna tedy ne*uká! Ke kratší soft-verzi, vydané před nedávnem se radši vyjadřovat nebudu, sám mám doma tu dvou a půl hodinovou,kde je všechno tak jak má. Filmové a sexuální orgie s ansámblem pornoherců z Penthausu, morální zásady nikde, svévolná brutalita, špatné hospodaření a konfiskace majetku senátorů, dekadence, sexuální extravagance, fyzické a psychické násilí, jednoduše teror, který neměl nikdo přežít, nikdo si nemohl být jist svým životem, ať se jednalo o hlavní aktéry, rodinné příslušníky a nebo jen o jejich přátelé a známé. Caligula si nebyl jistý před nikým a ničím, a vždy se obával svých domnělých nepřátel. Sedět u jednoho stolu s Caligulou, nebo být jen hostem na zábavě bych vážně v té době nechtěl. Na druhou sranu, odmítnou však tuto poctu, to se rovnalo sebe-odsouzení, tak si pak vyberte. Dostta se jen do jeho blízkosti, dát najevo že je člověk v něčem lepší, uznávanější, nebo dokonce hezčí, to bylo skutečně životu nebezpečné. On si vás pamatoval a už jste se ho nezbavili! V této ponuré vizi světa bylo snad jediným štěstím být mrtev, aneb kdo přežil toto jeho 4-leté běsnení mohl děkovat samotnému Jupiteru ! Sám Caligula byl také tak trochu závistiví a nepřející, pohrdal vlastním lidem, bylo mu dovoleno vše a na všech. Opět k filmu, pro roli Caliguly nemohli filmaři skutečně vybrat v té době lépe. Stačí se podívat jen na samotnou Caligulovu bustu:-) Malcom McDowell byl skutečně úchvatný ďábel a svou roli zahrál od začátku až dokonce opravdu bravurně a přesvědčivě. Svou smrt si předpověděl a sám si ji pak nakonec bohužel poprávu i zasloužil. Peter O'Toole jako císař Tiberius velký a nemilosrdný požitkář ale ve své podstatě také tak trochu zrůda, byl ronež vynikající, ostatní dá se říct že splynuli s davem. Ve filmu snad dokonce zazněli i Caligulovi známé výroky jako "Ať si mne nenávidí jen když se bojí", "Ještě jsem naživu", to vynesl, krátce po napadení atentátníky, nebo ta o té "jedné šiji a jednom národu." Pro mě jednoznačně jeden z nejlepších dramatických filmů ze starého Říma a jedna z nejlepších autobiografií, jednoho velkého megalomanského šílence, jaký kdy vládnul Římu. Možná to byl jen drastický, zvrácený, ohavný a hlavně perverzní pornofilm, ale v době vlády Caliguly tomu opravdu nejspíš tak bylo, a to se tu tvůrcům povedlo bez jakékoliv cenzury zachytit v plné míře (a říkejte si co chcete) a dokonale oproti dnešním rádoby historickým filmům, které sice násilí ukazují v plné míře, ale perverzi té doby jaksi opomíjejí a dělají jako by nebyla. Jsem rád že se toho kdysi tvůrci chytli i když se později někteří distancovali (Brass, Gore Vidal a herci McDowell, Gielgud a O'Toole) a ukázali tu skutečně vše!
DABING
1.DABING (VHS, DVD)
V českém znění: Tomáš Juřička - Malcolm McDowell (Caligula), Petra Hanžlíková - Teresa Ann Savoy (Drusilla), Dagmar Čárová - Helen Mirren (Caesonia) + Adriana Asti (Ennia), Lenka Kristofovičová, Petr Oliva - Peter O'Toole (Tiberius) + Paolo Bonacelli (Chaerea), Petr Pospíchal - Guido Mannari (Macro), Jan Přeučil, Marcel Vašinka, Jan Pohan, Tonda Navrátil - Donato Placido (Proculus) a další
Překlad: Pavel Matějka
Dialogy: Tonda Navrátil
Zvuk: Antonín Kravka
Režie českého znění: Petr Tichý
Vyrobilo: Studio Auvit pro Intersonic 1993
2.DABING (ČNTS)
V českém znění: Zdeněk Hruška, Jitka Ježková a další
Režie: Václav Laube
Vyrobilo: AW studio Praha pro ČNTS 1998
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 1.2.1980 (New York City, New York)
Premiéra Itálie: 14.8.1979
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.8.1993 (VHS) Intersonic, 22.9.2008 (DVD) H.C.E.
Poprvé na DVD: 15.09.2009 Blesk
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby celkem - $ 23 400 000
Náklady (Rozpočet) - $ 17 500 000
Tvůrci a herci
Tinto Brass (Režie), Bob Guccione (Produkce), Franco Rossellini (Produkce), Bruno Nicolai (Hudba), Renzo Rossellini (Hudba), Silvano Ippoliti (Kamera), Nino Baragli (Střih), Enzo Micarelli (Střih), Russell Lloyd (Střih), Paolo Heusch (Casting), Roberto Tatti (Casting), Danilo Donati (Scénografie), Danilo Donati (Kostýmy), Winston Ryder (Zvuk), Giuseppe Banchelli (Masky), Gore Vidal (Scénář), Malcolm McDowell (Herec), Teresa Ann Savoy (Herec), Guido Mannari (Herec), Peter O'Toole (Herec), John Gielgud (Herec), John Steiner (Herec), Helen Mirren (Herec), Paolo Bonacelli (Herec), Mirella D'Angelo (Herec), Anneka Di Lorenzo (Herec), Lori Wagner (Herec), Adriana Asti (Herec), Pino Ammendola (Herec), Patrick Allen (Herec), Leopoldo Trieste (Herec), Maria Cumani Quasimodo (Herec)
1076/156/USA, Itálie/Drama, Historický, Erotický
- Scéna, kde Caesonia (Helen Mirren) rodí dieťa, bola natočená s využitím pôrodov troch tehotných žien a editovaná bola dodatočne.
- Herečka Helen Mirren se nevyhýbala ani odvážným erotickým scénám. Zkušenosti doplnila slovy: „Zpočátku jsme se většinou před kamerou styděli, ale Tinto s námi měl velkou trpělivost. Z většiny z nás postupně opadal stud, až jsme po několika dnech poslouchali jeho příkazy bez zábran.“
- Na filmu se pracovalo téměř čtyři roky.
- Hlavní roli mohl hrát Jack Nicholson.
- Jugoslavský hřebec jménem Davide byl obsazen jako Caligulův kůň Incitatus.
- Maria Schneider byla obsazena jako Drusilla a natočila i některé scény, ale při sexuálně scéně s Malcolmem McDowellem z natáčení odešla.
- Ačkoliv Gore Vidal požadoval, aby jeho jméno bylo odstraněno z titulků, dostal 225 000 dolarů za scénář k filmu.
- John Gielgud byl původně obsazen jako Tiberius, ale nakonec přijal jen menší roli Nervy.
- Na začátku projektu byl pro hlavní roli zvažován Peter Firth.
- V Rusku byl film zakázán do roku 1993.
- Film je dodnes zakázán v Bělorusku.
- Nejdražší nezávislý snímek do té doby.
- Během natáčení bylo přikázané absolutní utajení. V praxi to znamenalo, že na plac nesměli přijít žádní novináři, fotografové, přátelé ani rodinní příslušníci těch, kteří na filmu pracovali.
- Poslední scéna se točila na Silvestra a herci včetně komparzu si stěžovali na velkou zimu.
- Scenárista George Vidal posiloval ve svém scénáři postavu Caligulova předchůdce Tiberia. Režisér Tinto Brass její rozsah značně seškrtal - připadala mu moc ukecaná.
- Herečka Helen Mirren se nevyhýbala ani odvážným erotickým scénám. Zkušenosti doplnila slovy: „Zpočátku jsme se většinou před kamerou styděli, ale Tinto s námi měl velkou trpělivost. Z většiny z nás postupně opadal stud, až jsme po několika dnech poslouchali jeho příkazy bez zábran.“
- Na filmu se pracovalo téměř čtyři roky.
- Hlavní roli mohl hrát Jack Nicholson.
- Jugoslavský hřebec jménem Davide byl obsazen jako Caligulův kůň Incitatus.
- Maria Schneider byla obsazena jako Drusilla a natočila i některé scény, ale při sexuálně scéně s Malcolmem McDowellem z natáčení odešla.
- Ačkoliv Gore Vidal požadoval, aby jeho jméno bylo odstraněno z titulků, dostal 225 000 dolarů za scénář k filmu.
- John Gielgud byl původně obsazen jako Tiberius, ale nakonec přijal jen menší roli Nervy.
- Na začátku projektu byl pro hlavní roli zvažován Peter Firth.
- V Rusku byl film zakázán do roku 1993.
- Film je dodnes zakázán v Bělorusku.
- Nejdražší nezávislý snímek do té doby.
- Během natáčení bylo přikázané absolutní utajení. V praxi to znamenalo, že na plac nesměli přijít žádní novináři, fotografové, přátelé ani rodinní příslušníci těch, kteří na filmu pracovali.
- Poslední scéna se točila na Silvestra a herci včetně komparzu si stěžovali na velkou zimu.
- Scenárista George Vidal posiloval ve svém scénáři postavu Caligulova předchůdce Tiberia. Režisér Tinto Brass její rozsah značně seškrtal - připadala mu moc ukecaná.
Odkazy
Hrají:
Malcolm McDowell, Teresa Ann Savoy, Guido Mannari, Peter O'Toole, John Gielgud, John Steiner, Helen Mirren, Paolo Bonacelli, Mirella D'Angelo, Anneka Di Lorenzo, Lori Wagner, Adriana Asti, Pino Ammendola, Patrick Allen, Leopoldo Trieste, Maria Cumani Quasimodo, Eolo Capritti, Salvatore Furnari, Giuseppe Maffioli, Osiride Pevarello, Vittorio Fanfoni, Lella Cattaneo, John Stacy, Giancarlo Badessi, Eduardo Bergara Leumann