Bratříčku, kde jsi? / O Brother, Where Art Thou? (2000/103/Velká Británie, Francie, USA/Komedie, Dobrodružný, Krimi, Hudební) 74% -Originál DVD-
22.02.2022 08:09
2000/103/Velká Británie, Francie, USA/Komedie, Dobrodružný, Krimi, Hudební
Zajímavost k filmu- Jeden z mála filmov bratov Coenovcov, ku ktorému nezložil hudbu Carter Burwell.
- Ethan a Joel Coenovi a John Turturro (Pete Hogwallop) spolu již spolupracovali na filmech Barton Fink (1991), Big Lebowski (1998) a Millerova křižovatka (1990).
- Ethan a Joel Coenovi a John Goodman (Dan Teague) spolu již spolupracovali na filmech Barton Fink (1991), Big Lebowski (1998), Potíže s Arizonou (1987) a Záskok (1994).
- Americká organizácia American Humane Rights (AHR), ktorá má za úlohu chrániť práva zvierat, si od tvorcov filmu vyžiadala dôkaz o tom, že krava stojaca na streche domu v jednej z finálnych scén nebola skutočná, ale vytvorená počítačom. Po demonštrácii technického štábu, kde AHR ukázali ako sa tvoria digitálne zvieratá, dala táto organizácia do filmu umiestniť disclaimer: "Scény, ktoré zobrazujú zvieratá v ohrození sú simulované", ten sa odvtedy začal bežne používať.
- V reštaurácii je za Pappy O'Danielom (Charles Durning) busta Homéra.
- Příběh filmu vychází z Homérova středověkého eposu „Odysseia“. Stejně tak se v něm v přeneseném významu objevuje mnoho postav inspirovaných Homérovou středověkou básní.
- Prostredné meno postavy Everett Ulysses McGill (George Clooney) je latinské meno pre Odyssea.
- Píseň ("I Am a Man of Constant Sorrow"), kterou ve filmu nazpívali "Hoši od Syslí řeky", obsahujě větu ("I bid farewell to ol' Kentucky") přel. "Snažím se rozloučit se starým Kentucky". George Clooney se ve skutečnosti narodil ve městě Lexington, v Kentucky.
- George Clooney předal svým příbuzným v Kentucky scénář, aby jej přečetli a nahráli tak jeho zvukovou podobu. Clooney chtěl na svém jižanském akcentu zapracovat. Když mu jeho příbuzní poslali nahrávku se scénařem, zjistil, že mnoho slov ze scénáře zaměnili za úplně jiná.
- Everettovo (George Clooney) identifikační vězeňské číslo je 9958-7715.
- Gangster George Nelson (Michael Badalucco) nenáviděl krávy, proto je ve filmu pokropil dávkou ze samopalu. Samotný herec Michael Badalucco ve skutečnosti miluje krávy, a dokonce jednu ve filmu Mac (1992) bez vyzvání objal.
- Gangster ve filmu (Michael Badalucco) je historická postava skutečného gangstera 30. let - M. Gillis, s horkou hlavou a se svrbícím prstem na kouhoutku, známý též pod jmény "Baby Face Nelson", George Nelson, "Big George" Nelson, Lester Giles, Alex Gillis, atd. Stejně jako jeho představitel ve filmu používal i on světoznámý gangsterský samopal Thomspon Model 1921 ráže .45 ACP s přezdívkou "Tommy Gun". Naprosto stejný samopal můžete vidět v rukou gangstera 30. let Michaela Sullivana (Tom Hanks) ve filmu Road to Perdition (2002).
- Žena, která se ptá prodavače na nahrávku "Hochů od Syslí řeky" je Gillian Welch, jedna z aktérek filmového soundtracku.
- Jméno šerifa - Cooley - nebylo ve filmu nikdy vyřčeno. Jeho vzhled perfektně sedí na představu ďábla, kterou Tommy Johnson vypráví hlavním hrdinům. "Je bílý jako vy, má prázdné černé oči a velmi hluboký hlas. Rád cestuje se svým starým, zlým psem."
- Vězeňská píseň ze začátku filmu (rovněž na soundtracku) je stará autentická nahrávka vězňů "Chain-Gang" (přel. řetězový gang).
- Oficiální web tvůrců soundtracku, v době propagace filmu, vyhlásil soutěž ze zajímavostí z filmu. Výherci obdrželi originální balení pomády na vlasy "Dapper Dan" (přel. Švihák Dan).
- George Clooney týdny trénoval zpěv. Nakonec byl ale přezpívaný country zpěvákem Danem Tyminskym.
- George Clooney souhlasil s účastí, aniž by četl scénář.
- Soundtrack měl nečekaně větší úspěch než samotný film, do začátku roku 2001 se prodalo přes 5 miliónů nosičů.
- Dům, který zaplaví povodeň, je replikou domku z filmu The Evil Dead režiséra Sama Raimiho.
JEDNOU VĚTOU
„Mají velké plány, ale nevědí, jak je uskutečnit.“
OBSAH
Mississippi, třicátá léta. Tři trestanci Everett Ulysses McGill (George Clooney), Pete (John Turturro) a Delmar (Tim Blake Nelson), vzájemně spoutáni, zdrhají z lapáku krajinou v naději na nalezení pokladu o výši 1 200 000 dolarů. Na cestě potkávají bluesmana Tommy Johnsona (Chris Thomas King), který se k nim připojí a společně u místního hudebního vydavatele nahrají písničku, která se stane přes noc hitem jihu. Jenomže získat poklad a ve zdraví přežít extempore s Ku-Klux-Klanem a nesmlouvavé policejní pronásledovatele nebude zrovna hračka...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
„Sysla?“ Díky nenucenosti, s jakou Coenovi zasazují trojici pologramotných blbečků do rámce prapředka všech příběhů o návratu, bych neměl problém uvěřit, že Homér byl slepý černoch, který v čase hospodářské krize na drezíně drandil americkým jihem. Sebe-vědomé těžení z faktu, že většina hollywoodských narativů stojí na oddyseovském půdorysu, je odvážné, ale samo ještě kvalitní film nezajišťuje. V jednotlivostech zábavná, v detailech výstižná reminiscence starých časů, starých filmů a hodně starých mýtů po celou dobu marně hledá rytmus, tón i téma vyprávění. Trio hrdinů, kteří ztratili kontrolu nad vlastními příběhy (zato zjistili, že mohou měnit příběhy druhých), navenek každou chvíli míří jiným směrem, a zřejmě bychom jejich konání také měli průběžně posuzovat s rozličnou vážností (od Jsem uprchlý galejník přes Bonnie a Clydea ke Three Stooges). Jak je ale lze brát vážně, když nejprozíravější z nich, na němž komplet stojí nepatřičně nasládlý poslední akt, má jasno nanejvýš v tom, kterou pomádu si chce napatlat do vlasů? Konzistentní je Bratříčku, kde jsi? nakonec pouze svým „vyšisovaným“ vizuálem (Deakinsova kamera je vůbec parádní) a ohledáváním kořenů americké pop-music, což z něj dvakrát žhavého kandidáta k opakovanému sledování nedělá. 75% (Matty) 4*
Bratři Coenovi vždycky dokázali překvapit neobvykle vážnými filmy, ale přesto plnými černého humoru, což se v jejich provedení spolu s výbornou atmosférou a chvílemi až komickým průběhem většinou vyplatilo. Stejně tomu tak je i u filmu Bratříčku, kde jsi. Tři vězni na řetězech se ze vteřiny na vteřinu rozhodnou utéct z jejich vězení, odhodí krumpáče a rozhodnou se zdrhnout směr kukuřičné pole. Co je nakonec během jejich cesty za svobodou potká, nechá nejednomu divákovi rozum stát, ale fakt je, že jsem se skvěle bavil a to režisérům, producentům a spisovatelům bratrům Coenovým upřít nemohu. Nebýt tak trochu zbytečného konce, stal by se tento film pro mě rázem jednou z nejlepších komedií co jsem měl možnost vidět. Ale i tak je to velice vtipná a zajímavá podívaná, která minimálně za shlédnutí stojí. --- Ještě že tvoje máma nepřežila porod, jinak by umřela hanbou. (Malarkey) 4*
První, co musí každého upoutat je skvělá práce s kamerou, barvami, filtry, náladou a skvělá stylizace, následuje úžas z výborně vybrané hudby a pak zjištění, že tenhle film není ani náhodou komedie. Pár úsměvných situací se sice najde, ale společný jmenovatel děje je hlavně absurdnost (v tom nejlepším slova smyslu) a jakási "parodie" na spoustu zavedených filmových schémat a klišé. Ústřední trojice uprchlých vězňů je neodolatelná, v čele s přičmoudlým Clooneym. K dokonalosti sice ještě kousek chybí, ale i tak krásných čistých 80%. (Galadriel) 4*
VELKÁ RECENZE
Film Bratříčku, kde jsi? (2000) renomovaných bratrů Joela a Ethana Coenových by v soutěži o nejbláznivější převyprávění Homérovy Odyssey mohl bezesporu pomýšlet na vítězství. Putování trestance na útěku Everetta Mc Gilla (George Clooney) za manželkou Penny (Holly Hunterová) využívá mnoha motivů eposu řeckého básníka – jenom místo udatného hrdiny bojujícího s mytologickými monstry tu o přízeň diváků soupeří dobrosrdečný trouba, který má na krku, respektive na okovech kolem nohy, uvázané dva podobně inteligenčně vybavené kolegy z vězení – Petea (John Turturro) a Delmara (Tim Blake Nelson).
Narážek na antickou klasiku je ve filmu bezpočet a většinu z nich nemá divák s běžnou středoškolskou znalostí Homéra šanci rozluštit. Nicméně dosadit si za tápající matku sedmi dětí Penny Odysseovu manželku Penelope příliš práce nedá. A také zpívající nahé dívky zastupující zrádné Sirény nebo obrovitý podomní prodavač biblí s páskou přes oko reprezentující obra Kyklopa patří mezi zjevnější odkazy. Bratři Coenové přitom svorně tvrdí, že Homéra nečetli a že ve své parafrázi vycházeli pouze z filmu Odysseus (1955). Takové prohlášení nelze brát z úst známých mystifikátorů příliš vážně. Například kolem svého nejznámějšího filmu Fargo (1996) vytvořili fámu, že scénář byl založen na skutečných událostech. V policejních análech ovšem novináři nenašli ani jeden případ, který by se alespoň vzdáleně podobal groteskně zpackanému pokusu o vydírání z dotyčného snímku.
Vedle Quentina Tarantina by se asi nenašel v Americe lepší příklad tvůrců, na které by tak přesně pasoval zprofanovaný přívlastek „postmoderní“. Tvůrčí metoda uplatněná do extrému v Bratříčku, kde jsi? – aktualizace klasického příběhu patřícího do kulturního kánonu naší civilizace a jeho převedení do úplně odlišného žánrového a dobového kontextu – připomíná mimo jiné filmy australského režiséra Baze Luhrmanna. Nejvíce se dere na mysl srovnání s jeho zběsilým, ale výborným převyprávěním Romea a Julie (1996) ve stylu videoklipové vizuální estetiky.
V Bratříčku, kde jsi? je hrdinský příběh převrácený totálně naruby. Popis putování outsiderských postav státem Mississippi ve 30. letech dvacátého století je žánrovým mišmašem, který by se dal popsat jako bluegrassový muzikál s prvky grotesky. Film nabitý nakažlivou energií divákům nabízí excentrické, bizarní postavy, nepředvídatelný vývoj děje a absurdní gagy. Kromě homérovských referencí tu Coenové odkazují na americkou popkulturu.
Samotný název je přímou narážkou na snímek Prestona Sturgese Sullivanovy cesty (1941), satirický příběh režiséra, který cestuje po Americe, aby nasbíral inspiraci pro sociální drama o lidech postižených hospodářskou krizí s názvem Bratříčku, kde jsi?. Zhýčkaný hollywoodský autor v něm opravdu spadne na sociální dno, a když se mu podaří vyhrabat se z něj a vrátit se do Hollywoodu, rozhodne se, že bude natáčet jen komedie, které podle něj lépe pomáhají americké chudině snášet její úděl.
Coenové ve shodě se Sullivanem nepřinášejí žádný realistický vhled do doby, kdy Amerikou zmítala hospodářská deprese. Naznačená temnější témata jako náboženský fanatismus, řádění Ku-klux-klanu nebo špinavost politických kampaní fungují jen jako komické epizody dokreslující eskapády hrdinů. Coenům se daří vystihnout nostalgii jako milosrdný filtr, který člověk za přispění produktů kulturního průmyslu uplatňuje, když se dívá do minulosti. Vůbec není náhodou, že větší komerční úspěch než celý film měl jeho soundtrack – deska plná milých songů čerpajících z bluegrassu, blues, gospelu a country, z níž vyčníval zejména hit Man of Constant Sorrow – získal překvapivě při předávání ceny Grammy prestižní ocenění za nejlepší album roku.
Jako by Coenové v poslední době následovali přístupu Sturgesova filmového hrdiny Sullivana až příliš často. Místo někdejších cynických studií lidské omezenosti nabízejí čím dál častěji obyčejnou komediální selanku. Jejich první plnokrevnou poctou starým hollywoodským komediím, které natáčel ve 30. a 40. letech Frank Capra nebo výše zmiňovaný Preston Sturges, byl Záskok (1994). Příběh prosťáčka, kterého najme zástupce zemřelého šéfa firmy na místo prezidenta společnosti, aby na úkor akcionářů prosadil finanční zájmy správní rady.
Po povedené existenciální černobílé variaci na film noir (zejména na román Jamese M. Caina Pošťák zvoní vždycky dvakrát) s názvem Muž, který nebyl (2001) znejistila fanoušky bratrů Coenů dvojice sice nadprůměrných, ale na režiséry jejich formátu přece jen poněkud fádních taškařic. Právnickou romantickou konverzačku Nesnesitelná krutost (2003) doplnil o rok později remake zlodějské komedie z padesátých let Lupiči paní domácí.
Kde je nekompromisní atmosféra průlomového debutu Zbytečná krutost (1984), mohou se ptát příznivci sourozenecké dvojice. Tenhle film tehdy zaujal pronikavou analýzou banální podstaty zla maskovanou zpočátku za jednoduchou historku o manželské nevěře, která se kvůli sérii nedorozumění změní v nesmyslné krveprolití. Podobnou zápletku má i oscarové Fargo, v němž žhavou výheň Texasu nahrazují nekonečné zasněžené pláně Minnesoty. I komedie mívala dříve u Coenů buď charakter chytré intelektuální hříčky jako v případě Bartona Finka (1991), nebo měla lehce anarchistický náboj filmu Big Lebowski (1998). Coenové se ovšem do kolejí vážnější reflexe světa kolem sebe patrně vrátí v právě natáčené adaptaci románu Cormaca McCarthyho Tahle země není pro starý.
Ocenění:
Academy Awards
2001 - Ethan Coen, Joel Coen (Adaptovaný scénář) (nominace)
2001 - Roger Deakins (Kamera) (nominace)
Golden Globes
2001 - George Clooney (Nejlepší herec - komedie nebo muzikál)
2001 - Nejlepší film - muzikál nebo komedie (nominace)
BAFTA
2001 - Ethan Coen, Joel Coen (Původní scénář) (nominace)
2001 - Roger Deakins (Nejlepší kamera) (nominace)
2001 - Carter Burwell, T-Bone Burnett (Hudba) (nominace)
2001 - Výprava
European Film Awards
2000 - Joel Coen (Cena pro mimoevropský film) (nominace)
Cannes IFF
2000 - Joel Coen (Zlatá palma) (nominace)
Florida Film Critics Circle Awards
2000 - Carter Burwell, T-Bone Burnett (Nejlepší hudba)
DABING
V českém znění: Pavel Šrom – George Clooney (Everett), Antonín Navrátil – John Turturro (Pete), Radovan Vaculík – Tim Blake Nelson (Delmar), Bedřich Šetena – Charles Durning (Taťulda O'Daniel), Pavel Rímský – John Goodman (Velký Dan Teague), Zuzana Schulzová – Holly Hunter (Penny), Libor Terš – Michael Badalucco (George Nelson), Jaroslav Kaňkovský – Frank Collison/J.R. Horne (Wash Hogwallop/Taťuldův rádce), Bohuslav Kalva – Wayne Duvall (Homer Stokes), Jiří Plachý – Brian Reddy (Taťuldův rádce), Miloslav Študent, Roman Hájek, Ladislav Novák, Michal Michálek, Jan Hanžlík, Helena Dytrtová, Václav Legner, Vojtěch Kotek, Anna Suchánková, Julie Alexandridisová, Rozita Erbanová, Sabina Legnerová, Roman Novotný – (titulky), a další.
Překlad: Petr Putna
Dialogy: Veronika Kernová
Zvuk: Antonín Němec
Produkce: Iva Koudelková
Režie českého znění: Bohdan Tůma
Připravila: pro Bonton Home Video Tvůrčí skupina Josefa Petráska
Vyrobilo: Studio Budíkov, 2001
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 22.3.2001 Bontonfilm
Premiéra USA: 2.2.2001 Buena Vista Pictures US
Premiéra Velká Británie: 15.9.2000
Premiéra Francie: 13.5.2000 (Cannes Film Festival)
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.8.2001 (VHS) Bonton Home Video
Poprvé na VHS: 1.10.2001Bonton Home Video
Poprvé na DVD: 1.12.2001 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 27.9.2017 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 2 358 646
Tržby celkem - $ 75,769,783
Návštěvnost v ČR 26 078
Náklady (Rozpočet) - $ 26 000 000
„Mají velké plány, ale nevědí, jak je uskutečnit.“
OBSAH
Mississippi, třicátá léta. Tři trestanci Everett Ulysses McGill (George Clooney), Pete (John Turturro) a Delmar (Tim Blake Nelson), vzájemně spoutáni, zdrhají z lapáku krajinou v naději na nalezení pokladu o výši 1 200 000 dolarů. Na cestě potkávají bluesmana Tommy Johnsona (Chris Thomas King), který se k nim připojí a společně u místního hudebního vydavatele nahrají písničku, která se stane přes noc hitem jihu. Jenomže získat poklad a ve zdraví přežít extempore s Ku-Klux-Klanem a nesmlouvavé policejní pronásledovatele nebude zrovna hračka...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
„Sysla?“ Díky nenucenosti, s jakou Coenovi zasazují trojici pologramotných blbečků do rámce prapředka všech příběhů o návratu, bych neměl problém uvěřit, že Homér byl slepý černoch, který v čase hospodářské krize na drezíně drandil americkým jihem. Sebe-vědomé těžení z faktu, že většina hollywoodských narativů stojí na oddyseovském půdorysu, je odvážné, ale samo ještě kvalitní film nezajišťuje. V jednotlivostech zábavná, v detailech výstižná reminiscence starých časů, starých filmů a hodně starých mýtů po celou dobu marně hledá rytmus, tón i téma vyprávění. Trio hrdinů, kteří ztratili kontrolu nad vlastními příběhy (zato zjistili, že mohou měnit příběhy druhých), navenek každou chvíli míří jiným směrem, a zřejmě bychom jejich konání také měli průběžně posuzovat s rozličnou vážností (od Jsem uprchlý galejník přes Bonnie a Clydea ke Three Stooges). Jak je ale lze brát vážně, když nejprozíravější z nich, na němž komplet stojí nepatřičně nasládlý poslední akt, má jasno nanejvýš v tom, kterou pomádu si chce napatlat do vlasů? Konzistentní je Bratříčku, kde jsi? nakonec pouze svým „vyšisovaným“ vizuálem (Deakinsova kamera je vůbec parádní) a ohledáváním kořenů americké pop-music, což z něj dvakrát žhavého kandidáta k opakovanému sledování nedělá. 75% (Matty) 4*
Bratři Coenovi vždycky dokázali překvapit neobvykle vážnými filmy, ale přesto plnými černého humoru, což se v jejich provedení spolu s výbornou atmosférou a chvílemi až komickým průběhem většinou vyplatilo. Stejně tomu tak je i u filmu Bratříčku, kde jsi. Tři vězni na řetězech se ze vteřiny na vteřinu rozhodnou utéct z jejich vězení, odhodí krumpáče a rozhodnou se zdrhnout směr kukuřičné pole. Co je nakonec během jejich cesty za svobodou potká, nechá nejednomu divákovi rozum stát, ale fakt je, že jsem se skvěle bavil a to režisérům, producentům a spisovatelům bratrům Coenovým upřít nemohu. Nebýt tak trochu zbytečného konce, stal by se tento film pro mě rázem jednou z nejlepších komedií co jsem měl možnost vidět. Ale i tak je to velice vtipná a zajímavá podívaná, která minimálně za shlédnutí stojí. --- Ještě že tvoje máma nepřežila porod, jinak by umřela hanbou. (Malarkey) 4*
První, co musí každého upoutat je skvělá práce s kamerou, barvami, filtry, náladou a skvělá stylizace, následuje úžas z výborně vybrané hudby a pak zjištění, že tenhle film není ani náhodou komedie. Pár úsměvných situací se sice najde, ale společný jmenovatel děje je hlavně absurdnost (v tom nejlepším slova smyslu) a jakási "parodie" na spoustu zavedených filmových schémat a klišé. Ústřední trojice uprchlých vězňů je neodolatelná, v čele s přičmoudlým Clooneym. K dokonalosti sice ještě kousek chybí, ale i tak krásných čistých 80%. (Galadriel) 4*
VELKÁ RECENZE
Film Bratříčku, kde jsi? (2000) renomovaných bratrů Joela a Ethana Coenových by v soutěži o nejbláznivější převyprávění Homérovy Odyssey mohl bezesporu pomýšlet na vítězství. Putování trestance na útěku Everetta Mc Gilla (George Clooney) za manželkou Penny (Holly Hunterová) využívá mnoha motivů eposu řeckého básníka – jenom místo udatného hrdiny bojujícího s mytologickými monstry tu o přízeň diváků soupeří dobrosrdečný trouba, který má na krku, respektive na okovech kolem nohy, uvázané dva podobně inteligenčně vybavené kolegy z vězení – Petea (John Turturro) a Delmara (Tim Blake Nelson).
Narážek na antickou klasiku je ve filmu bezpočet a většinu z nich nemá divák s běžnou středoškolskou znalostí Homéra šanci rozluštit. Nicméně dosadit si za tápající matku sedmi dětí Penny Odysseovu manželku Penelope příliš práce nedá. A také zpívající nahé dívky zastupující zrádné Sirény nebo obrovitý podomní prodavač biblí s páskou přes oko reprezentující obra Kyklopa patří mezi zjevnější odkazy. Bratři Coenové přitom svorně tvrdí, že Homéra nečetli a že ve své parafrázi vycházeli pouze z filmu Odysseus (1955). Takové prohlášení nelze brát z úst známých mystifikátorů příliš vážně. Například kolem svého nejznámějšího filmu Fargo (1996) vytvořili fámu, že scénář byl založen na skutečných událostech. V policejních análech ovšem novináři nenašli ani jeden případ, který by se alespoň vzdáleně podobal groteskně zpackanému pokusu o vydírání z dotyčného snímku.
Vedle Quentina Tarantina by se asi nenašel v Americe lepší příklad tvůrců, na které by tak přesně pasoval zprofanovaný přívlastek „postmoderní“. Tvůrčí metoda uplatněná do extrému v Bratříčku, kde jsi? – aktualizace klasického příběhu patřícího do kulturního kánonu naší civilizace a jeho převedení do úplně odlišného žánrového a dobového kontextu – připomíná mimo jiné filmy australského režiséra Baze Luhrmanna. Nejvíce se dere na mysl srovnání s jeho zběsilým, ale výborným převyprávěním Romea a Julie (1996) ve stylu videoklipové vizuální estetiky.
V Bratříčku, kde jsi? je hrdinský příběh převrácený totálně naruby. Popis putování outsiderských postav státem Mississippi ve 30. letech dvacátého století je žánrovým mišmašem, který by se dal popsat jako bluegrassový muzikál s prvky grotesky. Film nabitý nakažlivou energií divákům nabízí excentrické, bizarní postavy, nepředvídatelný vývoj děje a absurdní gagy. Kromě homérovských referencí tu Coenové odkazují na americkou popkulturu.
Samotný název je přímou narážkou na snímek Prestona Sturgese Sullivanovy cesty (1941), satirický příběh režiséra, který cestuje po Americe, aby nasbíral inspiraci pro sociální drama o lidech postižených hospodářskou krizí s názvem Bratříčku, kde jsi?. Zhýčkaný hollywoodský autor v něm opravdu spadne na sociální dno, a když se mu podaří vyhrabat se z něj a vrátit se do Hollywoodu, rozhodne se, že bude natáčet jen komedie, které podle něj lépe pomáhají americké chudině snášet její úděl.
Coenové ve shodě se Sullivanem nepřinášejí žádný realistický vhled do doby, kdy Amerikou zmítala hospodářská deprese. Naznačená temnější témata jako náboženský fanatismus, řádění Ku-klux-klanu nebo špinavost politických kampaní fungují jen jako komické epizody dokreslující eskapády hrdinů. Coenům se daří vystihnout nostalgii jako milosrdný filtr, který člověk za přispění produktů kulturního průmyslu uplatňuje, když se dívá do minulosti. Vůbec není náhodou, že větší komerční úspěch než celý film měl jeho soundtrack – deska plná milých songů čerpajících z bluegrassu, blues, gospelu a country, z níž vyčníval zejména hit Man of Constant Sorrow – získal překvapivě při předávání ceny Grammy prestižní ocenění za nejlepší album roku.
Jako by Coenové v poslední době následovali přístupu Sturgesova filmového hrdiny Sullivana až příliš často. Místo někdejších cynických studií lidské omezenosti nabízejí čím dál častěji obyčejnou komediální selanku. Jejich první plnokrevnou poctou starým hollywoodským komediím, které natáčel ve 30. a 40. letech Frank Capra nebo výše zmiňovaný Preston Sturges, byl Záskok (1994). Příběh prosťáčka, kterého najme zástupce zemřelého šéfa firmy na místo prezidenta společnosti, aby na úkor akcionářů prosadil finanční zájmy správní rady.
Po povedené existenciální černobílé variaci na film noir (zejména na román Jamese M. Caina Pošťák zvoní vždycky dvakrát) s názvem Muž, který nebyl (2001) znejistila fanoušky bratrů Coenů dvojice sice nadprůměrných, ale na režiséry jejich formátu přece jen poněkud fádních taškařic. Právnickou romantickou konverzačku Nesnesitelná krutost (2003) doplnil o rok později remake zlodějské komedie z padesátých let Lupiči paní domácí.
Kde je nekompromisní atmosféra průlomového debutu Zbytečná krutost (1984), mohou se ptát příznivci sourozenecké dvojice. Tenhle film tehdy zaujal pronikavou analýzou banální podstaty zla maskovanou zpočátku za jednoduchou historku o manželské nevěře, která se kvůli sérii nedorozumění změní v nesmyslné krveprolití. Podobnou zápletku má i oscarové Fargo, v němž žhavou výheň Texasu nahrazují nekonečné zasněžené pláně Minnesoty. I komedie mívala dříve u Coenů buď charakter chytré intelektuální hříčky jako v případě Bartona Finka (1991), nebo měla lehce anarchistický náboj filmu Big Lebowski (1998). Coenové se ovšem do kolejí vážnější reflexe světa kolem sebe patrně vrátí v právě natáčené adaptaci románu Cormaca McCarthyho Tahle země není pro starý.
Ocenění:
Academy Awards
2001 - Ethan Coen, Joel Coen (Adaptovaný scénář) (nominace)
2001 - Roger Deakins (Kamera) (nominace)
Golden Globes
2001 - George Clooney (Nejlepší herec - komedie nebo muzikál)
2001 - Nejlepší film - muzikál nebo komedie (nominace)
BAFTA
2001 - Ethan Coen, Joel Coen (Původní scénář) (nominace)
2001 - Roger Deakins (Nejlepší kamera) (nominace)
2001 - Carter Burwell, T-Bone Burnett (Hudba) (nominace)
2001 - Výprava
European Film Awards
2000 - Joel Coen (Cena pro mimoevropský film) (nominace)
Cannes IFF
2000 - Joel Coen (Zlatá palma) (nominace)
Florida Film Critics Circle Awards
2000 - Carter Burwell, T-Bone Burnett (Nejlepší hudba)
DABING
V českém znění: Pavel Šrom – George Clooney (Everett), Antonín Navrátil – John Turturro (Pete), Radovan Vaculík – Tim Blake Nelson (Delmar), Bedřich Šetena – Charles Durning (Taťulda O'Daniel), Pavel Rímský – John Goodman (Velký Dan Teague), Zuzana Schulzová – Holly Hunter (Penny), Libor Terš – Michael Badalucco (George Nelson), Jaroslav Kaňkovský – Frank Collison/J.R. Horne (Wash Hogwallop/Taťuldův rádce), Bohuslav Kalva – Wayne Duvall (Homer Stokes), Jiří Plachý – Brian Reddy (Taťuldův rádce), Miloslav Študent, Roman Hájek, Ladislav Novák, Michal Michálek, Jan Hanžlík, Helena Dytrtová, Václav Legner, Vojtěch Kotek, Anna Suchánková, Julie Alexandridisová, Rozita Erbanová, Sabina Legnerová, Roman Novotný – (titulky), a další.
Překlad: Petr Putna
Dialogy: Veronika Kernová
Zvuk: Antonín Němec
Produkce: Iva Koudelková
Režie českého znění: Bohdan Tůma
Připravila: pro Bonton Home Video Tvůrčí skupina Josefa Petráska
Vyrobilo: Studio Budíkov, 2001
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 22.3.2001 Bontonfilm
Premiéra USA: 2.2.2001 Buena Vista Pictures US
Premiéra Velká Británie: 15.9.2000
Premiéra Francie: 13.5.2000 (Cannes Film Festival)
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.8.2001 (VHS) Bonton Home Video
Poprvé na VHS: 1.10.2001Bonton Home Video
Poprvé na DVD: 1.12.2001 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 27.9.2017 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 2 358 646
Tržby celkem - $ 75,769,783
Návštěvnost v ČR 26 078
Náklady (Rozpočet) - $ 26 000 000
Tvůrci a herci
Joel Coen (Režie), Ethan Coen (Režie), Ethan Coen (Produkce), T Bone Burnett (Hudba), Roger Deakins (Kamera), Tricia Cooke (Střih), Joel Coen (Střih), Ethan Coen (Střih), Ellen Chenoweth (Casting), Dennis Gassner (Scénografie), Mary Zophres (Kostýmy), Eugene Gearty (Zvuk), Skip Lievsay (Zvuk), Jean Ann Black (Masky), Ethan Coen (Scénář), Joel Coen (Scénář), George Clooney (Herec), John Turturro (Herec), Tim Blake Nelson (Herec), John Goodman (Herec), Holly Hunter (Herec), Charles Durning (Herec), Michael Badalucco (Herec), Ray McKinnon (Herec), Daniel von Bargen (Herec), Frank Collison (Herec), Musetta Vander (Herec), Stephen Root (Herec), John McConnell (Herec), Lee Weaver (Herec), Wayne Duvall (Herec)
- Ethan a Joel Coenovi a John Turturro (Pete Hogwallop) spolu již spolupracovali na filmech Barton Fink (1991), Big Lebowski (1998) a Millerova křižovatka (1990).
- Ethan a Joel Coenovi a John Goodman (Dan Teague) spolu již spolupracovali na filmech Barton Fink (1991), Big Lebowski (1998), Potíže s Arizonou (1987) a Záskok (1994).
- Americká organizácia American Humane Rights (AHR), ktorá má za úlohu chrániť práva zvierat, si od tvorcov filmu vyžiadala dôkaz o tom, že krava stojaca na streche domu v jednej z finálnych scén nebola skutočná, ale vytvorená počítačom. Po demonštrácii technického štábu, kde AHR ukázali ako sa tvoria digitálne zvieratá, dala táto organizácia do filmu umiestniť disclaimer: "Scény, ktoré zobrazujú zvieratá v ohrození sú simulované", ten sa odvtedy začal bežne používať.
- V reštaurácii je za Pappy O'Danielom (Charles Durning) busta Homéra.
- Příběh filmu vychází z Homérova středověkého eposu „Odysseia“. Stejně tak se v něm v přeneseném významu objevuje mnoho postav inspirovaných Homérovou středověkou básní.
- Prostredné meno postavy Everett Ulysses McGill (George Clooney) je latinské meno pre Odyssea.
- Píseň ("I Am a Man of Constant Sorrow"), kterou ve filmu nazpívali "Hoši od Syslí řeky", obsahujě větu ("I bid farewell to ol' Kentucky") přel. "Snažím se rozloučit se starým Kentucky". George Clooney se ve skutečnosti narodil ve městě Lexington, v Kentucky.
- George Clooney předal svým příbuzným v Kentucky scénář, aby jej přečetli a nahráli tak jeho zvukovou podobu. Clooney chtěl na svém jižanském akcentu zapracovat. Když mu jeho příbuzní poslali nahrávku se scénařem, zjistil, že mnoho slov ze scénáře zaměnili za úplně jiná.
- Everettovo (George Clooney) identifikační vězeňské číslo je 9958-7715.
- Gangster George Nelson (Michael Badalucco) nenáviděl krávy, proto je ve filmu pokropil dávkou ze samopalu. Samotný herec Michael Badalucco ve skutečnosti miluje krávy, a dokonce jednu ve filmu Mac (1992) bez vyzvání objal.
- Gangster ve filmu (Michael Badalucco) je historická postava skutečného gangstera 30. let - M. Gillis, s horkou hlavou a se svrbícím prstem na kouhoutku, známý též pod jmény "Baby Face Nelson", George Nelson, "Big George" Nelson, Lester Giles, Alex Gillis, atd. Stejně jako jeho představitel ve filmu používal i on světoznámý gangsterský samopal Thomspon Model 1921 ráže .45 ACP s přezdívkou "Tommy Gun". Naprosto stejný samopal můžete vidět v rukou gangstera 30. let Michaela Sullivana (Tom Hanks) ve filmu Road to Perdition (2002).
- Žena, která se ptá prodavače na nahrávku "Hochů od Syslí řeky" je Gillian Welch, jedna z aktérek filmového soundtracku.
- Jméno šerifa - Cooley - nebylo ve filmu nikdy vyřčeno. Jeho vzhled perfektně sedí na představu ďábla, kterou Tommy Johnson vypráví hlavním hrdinům. "Je bílý jako vy, má prázdné černé oči a velmi hluboký hlas. Rád cestuje se svým starým, zlým psem."
- Vězeňská píseň ze začátku filmu (rovněž na soundtracku) je stará autentická nahrávka vězňů "Chain-Gang" (přel. řetězový gang).
- Oficiální web tvůrců soundtracku, v době propagace filmu, vyhlásil soutěž ze zajímavostí z filmu. Výherci obdrželi originální balení pomády na vlasy "Dapper Dan" (přel. Švihák Dan).
- George Clooney týdny trénoval zpěv. Nakonec byl ale přezpívaný country zpěvákem Danem Tyminskym.
- George Clooney souhlasil s účastí, aniž by četl scénář.
- Soundtrack měl nečekaně větší úspěch než samotný film, do začátku roku 2001 se prodalo přes 5 miliónů nosičů.
- Dům, který zaplaví povodeň, je replikou domku z filmu The Evil Dead režiséra Sama Raimiho.
Odkazy
Hrají:
George Clooney, John Turturro, Tim Blake Nelson, Charles Durning, John Goodman, Michael Badalucco, Holly Hunter, Stephen Root, Wayne Duvall, Daniel von Bargen, Frank Collison, Ray McKinnon, Musetta Vander, John McConnell, Lee Weaver, Ed Gale, Christy Taylor, Mia Tate, Chris Thomas King, Del Pentecost, Royce D. Applegate, Gillian Welch