Bombardování / Skyggen i mit oje (2021/107/Dánsko/Drama, Historický, Válečný) 74%
02.04.2022 16:10
JEDNOU VĚTOU
„Při náletu za druhé světové války bomby omylem dopadnou na kodaňskou školu plnou dětí a přitom se protnou osudy několika místních obyvatel."
OBSAH
Rčení "pije jako Dán" bylo aplikováno na anglickou letku pilotů, pověřenou vybombardovat ústředí gestapa sídlící v dánské Kodani. Ovšem cílem mise se stane omylem i škola plná civilistů. Režisér a scenárista v jedné osobě Ole Bornedal sáhl po látce z 2. světové války, konkrétně po období jen pár měsíců před jejím koncem. Situuje diváky do nacisty okupované Kodani (k tomuto účelu dobře posloužilo natáčení v pražských exteriérech), kde to na ulicích vře, policie zneužívá své moci a fanatismu a katolická řádová sestra se brání svému pokušení. Napjatá nálada panuje ve městě minimálně hodinu, než dojde ke stěžejní scéně bombardování, po níž své místo zaujme působivý obraz zkázy, který jitří divácké smysly, jelikož režisér necílí na krvavou explicitnost. Ačkoliv scény výslechů na gestapu disponují svojí krvavou úderností i nevlídností prostředí. Na televizní poměry je film solidně natočený. O Bornedalovi se tak nějak ví, že má talent a umí natočit za menší rozpočet zajímavý film. Tenhle válečný snímek je výrazný ve své jinakosti. Určitě je svým pojetím v mnohém odlišný od spřízněných válečných snímků a rozhodně vyčnívá svojí originálností, která ve válečném žánru už pomalu bere za své. Určitou neotřelost se mu podařilo aplikovat i do vyobrazení osudů obyvatel města, taktéž dánské vnímání války je ve filmových vodách poměrně vzácně popisováno. Vrcholem filmu je pak bombardování a následné vyprošťování zasypaných obětí pod troskami budovy, jejíž instituci už měl ve svých učených školních hrátkách i samotný Komenský. Bornedal tak nějak stihne za hodinu popsat charakterizaci svých postav, aby pak následně ve zbytku filmu nechal vyniknout jejich zoufalství z blížící se smrti. Pod troskami bylo sice zasypáno mnohem více civilistů (počet 120) - množství malých dětí, rovněž učitelky i katolické sestry, jak uvidíme na archivním snímku po skončení filmu, ovšem nejvíce utrpení zažije jeptiška a malá holčička, které budou při vědomí. Holka bude kdesi pod sutinami líčit své hrůzostrašné zranění, aniž by ji kamera zabírala, dostává průchod divácká představivost, která pracuje naplno. Ole Bornedal se zase jednou tvůrčím způsobem připomněl. Se svým zdatným hereckým týmem bez hvězdných jmenných položek, za drobné účasti známějších českých herců a s Netflixem v zádech natočil působivé drama o lidských osudech. 8/10 (kingik)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Hodně silný snímek dle skutečnosti, který navíc v dnešních dnech dostává násobný prožitek díky aktuální situaci na Ukrajině, kde to vypadá dost podobně, aneb nejvíce to stejně odnesou obyčejní lidé. Natáčelo se v České Republice a na filmu jsou lokace krásně k rozpoznání. Dánská tvorba si mě víc a víc získává a tento snímek dlouho zůstane mezi těmi lepšími. (Tuzinho) 5*
„Pánové, gestapo se nebezpečně blíží k vyhlazení dánského odboje. Proto nás jeho velitelé už několik měsíců žádají, abychom tento útok provedli, i když při něm zahynou naši přátelé. Musíme to udělat. Obětovat několik, abychom zachránili mnohé.“ Nebudu zastírat, že s výjimkou Rigmor, kterou jsem si oblíbil prakticky okamžitě, se mi hůř hledala cesta k postavám, neb mi většina z nich nebyla sympatická. U některých z nich se to naštěstí v průběhu změnilo, díky tomu jsem pak cítil větší zúčastněnost při následných neštěstích. Postupně se z filmu stává emocionální nálož, které jsem při závěrečném běhu také definitivně podlehl. Relativní tlačení na pilu snad ani nejde tvůrcům vyčítat, k tomuto dílu to patřilo. Působivost filmu navíc podtrhuje i technická a vizuální stránka, která byla až překvapivě kvalitní. Menší výtky bych měl snad jen k jisté samoúčelnosti (lístečky musí číst ten, který se potřebuje rozmluvit, jako první jde pomáhat kolaborant snažící se ulevit svému svědomí atd.), jinak cítím spokojenost a dávám solidní 4*. (Sarkastic) 4*
No, tak musím uznat, že za to jedno vidění to minimálně stojí. V dnešní době, kdy se nám tu rozpoutává válka na Ukrajině, mi tohle přišlo takové autentické, syrové, až jsem měl v několika scénách slzy na krajíčku, takže po realistické stránce nemůžu nic vytknout. Slabší povahy než já by to asi v konkrétních pasážích vypnuly. Co se týče cca první půle filmu, tak tam si stěžovat moc nemůžu. Tenhle dánský počin není jen o tom, aby se tam nepřetržitě střílelo atd. Jen bych asi dal větší délku filmu, neboť jsem se hůře orientoval v postavách. Ty postavy by měly mít o něco větší prostor. Chápu, že pro méně nákladný film to asi nešlo, ale tohle byl takový jediný nedostatek. Jinak scéna, kdy se bombarduje škola, to bylo dech beroucí. Hlavně vidět zkrvavené, zraněné děti – to bylo opravdu silné. Takže i emoce se tu ke konci dost odrazí. Takže ve finále jsem v rámci žánru spokojený. Vylepšovat by se dalo, ale i tak je to po delší době autentický snímek z 2. světové války. (mzss1) 4*
VELKÁ RECENZE
Válečné přešlapy byly, jsou a i nadále budou. Situace hodna k odsouzení, ale bohužel, ještě se nikdo nenarodil zcela neomylný. O přešlapu leteckého bombardování ví své i Praha a to ze 14. února 1945. Piloti a navigátoři osmé letecké armády si (jen) spletli Drážďany. Následky dnes pro mnohé už bohužel naprosto těžko představující. Na majetku i na životech. Stejný případ se stal v Dánsku a to pouhý měsíc po Praze. A o tom vypráví tento snímek, který hned sáhl po tom nejbolestivějším. Rozbombardování školy plného dětí. Dánští tvůrci se rozhodli natáčet v Česku, takže lze rozpoznat známé lokace. Jen tak pro zajímavost, třeba Josefov použili i tvůrci snímku ´Úkryt v ZOO´ (2017), s příběhem odehrávající se v době německé okupace. Ale zpět k bombardování. Druhá světová válka je plná doložitelných tragických příběhů, takže je stále z čeho čerpat. A co stát, to hodně podobné události při porovnání s ostatními. Teď jde o to, jestli se to povede významně zpracovat do filmové podoby, aby to emočně diváka zasáhlo tak, že snímek plně splní svůj protiválečný aspekt ve své výpovědi. Scénář obsahuje celkem tři dějové linky, které se vzájemně prolínají a poukazují na běžné rozpory v okupované společnosti.
Nejzásadnější dějová linka je vlivem tématu osudová cesta dvou dívek a chlapce, který hned na začátku prožije trauma zanechávající na něm následky. Dějová linka o odboji vyznívá spíše jen jako doplněk na vyplnění stopáže. A třetí dějová linka je o mladé inteligentní jeptišce zpochybňující existenci boha, která navíc prožije romanci s chlapcem, který se dal na stranu nepřítele. Po setkání a rozpravě s onou jeptiškou však pozře. Nic než pokus o dosazení romance svou nucenou kýčovitostí, která vyznívá na celém snímku jako zcela zbytečný status. Příběh o dětech je tak jednoduchý a krátký, že by stačil i na půlhodinovou povídku. Ano, tak slabý ten scénář je. Režisér a scenárista v jedné osobě však vsadil převážně na atmosférickou stránku ve vyprávění s rozsahem až do filmového umění. Snímek místo vytváření šoku a hrůzy spíše funguje jako mainstreamové melodrama v podobě experimentálního artového filmu s použitím patřičného vizuálního vyjádření daných skutků. Ano, hodně je citelná absence přímého tahu na branku, takže mnohé emoční scény bohužel nefungují zcela na 100%.
K dojetí a respektu však ale přesto může po divácké stránce dosáhnout svého. Ona závěrečná scéna s dívenkou odmítající jídlo s následným zážitkem poté, co jí otec řekne, že když nebude jíst tak zemře, je ta nejsilnější. Po vizuální stránce tímto Ole Bornedal poukazuje na hodnotu každého života a právě ohledně dětí z mateřského hlediska tím nejkrásnějším způsobem. Snímek tedy značně jednoduchý, ale zásadní ve své výpovědi. Značná jednoduchost snad ani na škodu není, neb stále platí, že v jednoduchosti je síla, čímž tento snímek později určitě ve své protiválečné výpovědi o něco zesílí.
Ocenění:
Robert Awards (Danish Film Awards)
2022 - Elisabeth Bukkehave (Nejlepší masky)
2022 - Mikael Windelin, Nikolas D’Andrade, Seb Caudron (Nejlepší vizuální efekty) (nominace)
2022 - Jonas Allen, Ole Bornedal, Peter Bose (Nejlepší dánský film) (nominace)
2022 - Alex Hogh Andersen (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
2022 - Fanny Leander Bornedal (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
2022 - Ole Bornedal (Nejlepší původní scénář) (nominace)
2022 - Lasse Frank (Nejlepší kamera) (nominace)
2022 - Sabine Hviid (Nejlepší výprava) (nominace)
2022 - Manon Rasmussen (Nejlepší kostýmy) (nominace)
2022 - Anders Villadsen (Nejlepší střih) (nominace)
2022 - Nino Jacobsen (Nejlepší zvuk) (nominace)
DABING (Netflix)
V českém znění: Johana Krtičková - Fanny Bornedal (Teresa), Mariana Franclová - Ester Birch (Rigmor), Oldřich Hajlich - Alex Hogh Andersen (Frederik), Karolína Křišťálová - Ella Josephine Lund Nilsson (Eva), Petr Gelnar - Jens Satter-Lassen (vězeň 1), Andrea Elsnerová - Danica Curcic (matka Rigmor), Marek Holý - Mathias Flint (popravčí), Adam Ipser - Bertram Bisgaard Enevoldsen (Henry), Petra Jindrová - Rikke Louise Andersson (Frederikova matka), Petr Neskusil - Casper Kjar Jensen (Svend), Tomáš Borůvka - Olaf Johannessen (velitel hasičů), Svatopluk Schuller - Joen Hojerslev (Embry), Zuzana Mixová - Susse Wold (Matka představená), Radana Herrmannová - Inge Sofie Skovbo (sestra Hanna), Anna Theimerová - Malene Beltoft Olsen (Evina matka), Martina Šťastná - Maria Rossing (Henryho matka), Martin Zahálka, Milada Vaňkátová, Ivo Hrbáč, Kristýna Skružná, Linda Křišťálová, David Voráček
Překlad: Anna Křížková
Zvuk: Petr Metelka
Výsledný mix: Oldřich Wajsar
Produkce: Matěj Vaňkát
Dialogy a režie: Jakub Hejdánek
Pro Netflix vyrobila DW Agentura - 2022
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 9.03.2022 Netflix
Premiéra USA: 9.3.2022 (internet)
Premiéra Dánsko: 28.10.2021 SF Studios Den.
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Poprvé na VOD: 9.03.2022 Netflix
„Při náletu za druhé světové války bomby omylem dopadnou na kodaňskou školu plnou dětí a přitom se protnou osudy několika místních obyvatel."
OBSAH
Rčení "pije jako Dán" bylo aplikováno na anglickou letku pilotů, pověřenou vybombardovat ústředí gestapa sídlící v dánské Kodani. Ovšem cílem mise se stane omylem i škola plná civilistů. Režisér a scenárista v jedné osobě Ole Bornedal sáhl po látce z 2. světové války, konkrétně po období jen pár měsíců před jejím koncem. Situuje diváky do nacisty okupované Kodani (k tomuto účelu dobře posloužilo natáčení v pražských exteriérech), kde to na ulicích vře, policie zneužívá své moci a fanatismu a katolická řádová sestra se brání svému pokušení. Napjatá nálada panuje ve městě minimálně hodinu, než dojde ke stěžejní scéně bombardování, po níž své místo zaujme působivý obraz zkázy, který jitří divácké smysly, jelikož režisér necílí na krvavou explicitnost. Ačkoliv scény výslechů na gestapu disponují svojí krvavou úderností i nevlídností prostředí. Na televizní poměry je film solidně natočený. O Bornedalovi se tak nějak ví, že má talent a umí natočit za menší rozpočet zajímavý film. Tenhle válečný snímek je výrazný ve své jinakosti. Určitě je svým pojetím v mnohém odlišný od spřízněných válečných snímků a rozhodně vyčnívá svojí originálností, která ve válečném žánru už pomalu bere za své. Určitou neotřelost se mu podařilo aplikovat i do vyobrazení osudů obyvatel města, taktéž dánské vnímání války je ve filmových vodách poměrně vzácně popisováno. Vrcholem filmu je pak bombardování a následné vyprošťování zasypaných obětí pod troskami budovy, jejíž instituci už měl ve svých učených školních hrátkách i samotný Komenský. Bornedal tak nějak stihne za hodinu popsat charakterizaci svých postav, aby pak následně ve zbytku filmu nechal vyniknout jejich zoufalství z blížící se smrti. Pod troskami bylo sice zasypáno mnohem více civilistů (počet 120) - množství malých dětí, rovněž učitelky i katolické sestry, jak uvidíme na archivním snímku po skončení filmu, ovšem nejvíce utrpení zažije jeptiška a malá holčička, které budou při vědomí. Holka bude kdesi pod sutinami líčit své hrůzostrašné zranění, aniž by ji kamera zabírala, dostává průchod divácká představivost, která pracuje naplno. Ole Bornedal se zase jednou tvůrčím způsobem připomněl. Se svým zdatným hereckým týmem bez hvězdných jmenných položek, za drobné účasti známějších českých herců a s Netflixem v zádech natočil působivé drama o lidských osudech. 8/10 (kingik)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Hodně silný snímek dle skutečnosti, který navíc v dnešních dnech dostává násobný prožitek díky aktuální situaci na Ukrajině, kde to vypadá dost podobně, aneb nejvíce to stejně odnesou obyčejní lidé. Natáčelo se v České Republice a na filmu jsou lokace krásně k rozpoznání. Dánská tvorba si mě víc a víc získává a tento snímek dlouho zůstane mezi těmi lepšími. (Tuzinho) 5*
„Pánové, gestapo se nebezpečně blíží k vyhlazení dánského odboje. Proto nás jeho velitelé už několik měsíců žádají, abychom tento útok provedli, i když při něm zahynou naši přátelé. Musíme to udělat. Obětovat několik, abychom zachránili mnohé.“ Nebudu zastírat, že s výjimkou Rigmor, kterou jsem si oblíbil prakticky okamžitě, se mi hůř hledala cesta k postavám, neb mi většina z nich nebyla sympatická. U některých z nich se to naštěstí v průběhu změnilo, díky tomu jsem pak cítil větší zúčastněnost při následných neštěstích. Postupně se z filmu stává emocionální nálož, které jsem při závěrečném běhu také definitivně podlehl. Relativní tlačení na pilu snad ani nejde tvůrcům vyčítat, k tomuto dílu to patřilo. Působivost filmu navíc podtrhuje i technická a vizuální stránka, která byla až překvapivě kvalitní. Menší výtky bych měl snad jen k jisté samoúčelnosti (lístečky musí číst ten, který se potřebuje rozmluvit, jako první jde pomáhat kolaborant snažící se ulevit svému svědomí atd.), jinak cítím spokojenost a dávám solidní 4*. (Sarkastic) 4*
No, tak musím uznat, že za to jedno vidění to minimálně stojí. V dnešní době, kdy se nám tu rozpoutává válka na Ukrajině, mi tohle přišlo takové autentické, syrové, až jsem měl v několika scénách slzy na krajíčku, takže po realistické stránce nemůžu nic vytknout. Slabší povahy než já by to asi v konkrétních pasážích vypnuly. Co se týče cca první půle filmu, tak tam si stěžovat moc nemůžu. Tenhle dánský počin není jen o tom, aby se tam nepřetržitě střílelo atd. Jen bych asi dal větší délku filmu, neboť jsem se hůře orientoval v postavách. Ty postavy by měly mít o něco větší prostor. Chápu, že pro méně nákladný film to asi nešlo, ale tohle byl takový jediný nedostatek. Jinak scéna, kdy se bombarduje škola, to bylo dech beroucí. Hlavně vidět zkrvavené, zraněné děti – to bylo opravdu silné. Takže i emoce se tu ke konci dost odrazí. Takže ve finále jsem v rámci žánru spokojený. Vylepšovat by se dalo, ale i tak je to po delší době autentický snímek z 2. světové války. (mzss1) 4*
VELKÁ RECENZE
Válečné přešlapy byly, jsou a i nadále budou. Situace hodna k odsouzení, ale bohužel, ještě se nikdo nenarodil zcela neomylný. O přešlapu leteckého bombardování ví své i Praha a to ze 14. února 1945. Piloti a navigátoři osmé letecké armády si (jen) spletli Drážďany. Následky dnes pro mnohé už bohužel naprosto těžko představující. Na majetku i na životech. Stejný případ se stal v Dánsku a to pouhý měsíc po Praze. A o tom vypráví tento snímek, který hned sáhl po tom nejbolestivějším. Rozbombardování školy plného dětí. Dánští tvůrci se rozhodli natáčet v Česku, takže lze rozpoznat známé lokace. Jen tak pro zajímavost, třeba Josefov použili i tvůrci snímku ´Úkryt v ZOO´ (2017), s příběhem odehrávající se v době německé okupace. Ale zpět k bombardování. Druhá světová válka je plná doložitelných tragických příběhů, takže je stále z čeho čerpat. A co stát, to hodně podobné události při porovnání s ostatními. Teď jde o to, jestli se to povede významně zpracovat do filmové podoby, aby to emočně diváka zasáhlo tak, že snímek plně splní svůj protiválečný aspekt ve své výpovědi. Scénář obsahuje celkem tři dějové linky, které se vzájemně prolínají a poukazují na běžné rozpory v okupované společnosti.
Nejzásadnější dějová linka je vlivem tématu osudová cesta dvou dívek a chlapce, který hned na začátku prožije trauma zanechávající na něm následky. Dějová linka o odboji vyznívá spíše jen jako doplněk na vyplnění stopáže. A třetí dějová linka je o mladé inteligentní jeptišce zpochybňující existenci boha, která navíc prožije romanci s chlapcem, který se dal na stranu nepřítele. Po setkání a rozpravě s onou jeptiškou však pozře. Nic než pokus o dosazení romance svou nucenou kýčovitostí, která vyznívá na celém snímku jako zcela zbytečný status. Příběh o dětech je tak jednoduchý a krátký, že by stačil i na půlhodinovou povídku. Ano, tak slabý ten scénář je. Režisér a scenárista v jedné osobě však vsadil převážně na atmosférickou stránku ve vyprávění s rozsahem až do filmového umění. Snímek místo vytváření šoku a hrůzy spíše funguje jako mainstreamové melodrama v podobě experimentálního artového filmu s použitím patřičného vizuálního vyjádření daných skutků. Ano, hodně je citelná absence přímého tahu na branku, takže mnohé emoční scény bohužel nefungují zcela na 100%.
K dojetí a respektu však ale přesto může po divácké stránce dosáhnout svého. Ona závěrečná scéna s dívenkou odmítající jídlo s následným zážitkem poté, co jí otec řekne, že když nebude jíst tak zemře, je ta nejsilnější. Po vizuální stránce tímto Ole Bornedal poukazuje na hodnotu každého života a právě ohledně dětí z mateřského hlediska tím nejkrásnějším způsobem. Snímek tedy značně jednoduchý, ale zásadní ve své výpovědi. Značná jednoduchost snad ani na škodu není, neb stále platí, že v jednoduchosti je síla, čímž tento snímek později určitě ve své protiválečné výpovědi o něco zesílí.
Ocenění:
Robert Awards (Danish Film Awards)
2022 - Elisabeth Bukkehave (Nejlepší masky)
2022 - Mikael Windelin, Nikolas D’Andrade, Seb Caudron (Nejlepší vizuální efekty) (nominace)
2022 - Jonas Allen, Ole Bornedal, Peter Bose (Nejlepší dánský film) (nominace)
2022 - Alex Hogh Andersen (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
2022 - Fanny Leander Bornedal (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
2022 - Ole Bornedal (Nejlepší původní scénář) (nominace)
2022 - Lasse Frank (Nejlepší kamera) (nominace)
2022 - Sabine Hviid (Nejlepší výprava) (nominace)
2022 - Manon Rasmussen (Nejlepší kostýmy) (nominace)
2022 - Anders Villadsen (Nejlepší střih) (nominace)
2022 - Nino Jacobsen (Nejlepší zvuk) (nominace)
DABING (Netflix)
V českém znění: Johana Krtičková - Fanny Bornedal (Teresa), Mariana Franclová - Ester Birch (Rigmor), Oldřich Hajlich - Alex Hogh Andersen (Frederik), Karolína Křišťálová - Ella Josephine Lund Nilsson (Eva), Petr Gelnar - Jens Satter-Lassen (vězeň 1), Andrea Elsnerová - Danica Curcic (matka Rigmor), Marek Holý - Mathias Flint (popravčí), Adam Ipser - Bertram Bisgaard Enevoldsen (Henry), Petra Jindrová - Rikke Louise Andersson (Frederikova matka), Petr Neskusil - Casper Kjar Jensen (Svend), Tomáš Borůvka - Olaf Johannessen (velitel hasičů), Svatopluk Schuller - Joen Hojerslev (Embry), Zuzana Mixová - Susse Wold (Matka představená), Radana Herrmannová - Inge Sofie Skovbo (sestra Hanna), Anna Theimerová - Malene Beltoft Olsen (Evina matka), Martina Šťastná - Maria Rossing (Henryho matka), Martin Zahálka, Milada Vaňkátová, Ivo Hrbáč, Kristýna Skružná, Linda Křišťálová, David Voráček
Překlad: Anna Křížková
Zvuk: Petr Metelka
Výsledný mix: Oldřich Wajsar
Produkce: Matěj Vaňkát
Dialogy a režie: Jakub Hejdánek
Pro Netflix vyrobila DW Agentura - 2022
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 9.03.2022 Netflix
Premiéra USA: 9.3.2022 (internet)
Premiéra Dánsko: 28.10.2021 SF Studios Den.
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Poprvé na VOD: 9.03.2022 Netflix
Tvůrci a herci
Zajímavost k filmu
- Natáčelo se v České Republice, lokace lze mnohokrát spatřit ve filmu, např. Zámek Roudnice nad Labem, Vyšehradský Park, letiště Plzeň Líně či Josefov.
- Nálet se uskutečnil 21. března 1945. Ve škole zemřelo 86 dětí a 16 dospělých. Dalších 67 dětí a 35 dospělých bylo zraněno.
Ole Bornedal (Režie), Jonas Allen (Produkce), Peter Bose (Produkce), Marco Beltrami (Hudba), Ceiri Torjussen (Hudba), Buck Sanders (Hudba), Lasse Frank (Kamera), Anders Villadsen (Střih), Jessica Horáthová (Casting), Madla Zachariasova (Casting), Sabine Hviid (Scénografie), Sofie Rage Larsen (Kostýmy), Manon Rasmussen (Kostýmy), Martin Saabye Andersen (Zvuk), Nino Jacobsen (Zvuk), Elisabeth Bukkehave (Masky), Pavla Frýdová (Masky), Ole Bornedal (Scénář), Alex Høgh Andersen (Herec), Danica Curcic (Herec), Mads Riisom (Herec), Fanny Leander Bornedal (Herec), Jens Frederik Sætter-Lassen (Herec), Malene Beltoft Olsen (Herec), Joen Højerslev (Herec), Kristian Ibler (Herec), Tereza Danihlíková (Herec), Tereza Režnarová (Herec), Nicklas Søderberg Lundstrøm (Herec), Anita Mihalová (Herec), Kristýna Petráková (Herec), Inge Sofie Skovbo (Herec), Lukáš Borik (Herec), Malthe Jagd Miehe-Renard (Herec), Malena Lucia Lodahl (Herec), Iva Šindelková (Herec), Anna Čtvrtníčková (Herec), Zbyšek Humpolec (Herec)
2021/107/Dánsko/Drama, Historický, Válečný
- Natáčelo se v České Republice, lokace lze mnohokrát spatřit ve filmu, např. Zámek Roudnice nad Labem, Vyšehradský Park, letiště Plzeň Líně či Josefov.
- Nálet se uskutečnil 21. března 1945. Ve škole zemřelo 86 dětí a 16 dospělých. Dalších 67 dětí a 35 dospělých bylo zraněno.
Odkazy
Hrají:
Alex Høgh Andersen, Danica Curcic, Mads Riisom, Fanny Leander Bornedal, Jens Frederik Sætter-Lassen, Malene Beltoft Olsen, Joen Højerslev, Kristian Ibler, Tereza Danihlíková, Tereza Režnarová, Nicklas Søderberg Lundstrøm, Anita Mihalová, Kristýna Petráková, Inge Sofie Skovbo, Lukáš Borik, Malthe Jagd Miehe-Renard, Malena Lucia Lodahl, Iva Šindelková, Anna Čtvrtníčková, Zbyšek Humpolec