Blízká setkání třetího druhu / Close Encounters of the Third Kind (1977/121/USA/Sci-Fi, Drama) 82%
22.03.2018 18:25
JEDNOU VĚTOU
„Neznámé bytosti jsou tady!"
OBSAH
Francouzský vědec Claude se svým tlumočníkem, kartografem Davidem, objeví letku vojenských letounů, která zmizela před třemi desetiletími. Letadla nejsou poškozená, fungují, ale po pilotech není ani stopy. Starý muž, který byl jediným svědkem, tvrdí, že v noci vyšlo slunce a zpívalo mu. Brzy poté se v poušti Gobi objeví pohřešovaná řecká loď Cotopaxi. V Indianapolis se zase krátce poté na řídící věži podaří zachytit hovor dvou pilotů civilních letadel o zjevení UFO. Stát Indiana je postižen masivními výpadky proudu, a tak je do práce povolán i technik Roy. Právě on na opuštěné silnici zažije setkání s UFO. Začne ho ve vozidle pronásledovat a spolu s ním tak činí i policie, ale kosmická loď mizí na noční obloze. Roy je UFO fascinován a stává se stále více posedlým obrazy, které se mu v mysli stále objevují. Vidí horu a neznámá síla ho nutí ji neustále z něčeho modelovat. (Nova Cinema)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Úžasně magické barevné dílo od režiséra, který má rád hodné mimozemstany. Postupně se odhalující tajemno okolo barevných lítacích předmětů, výpadkům elektřiny, únosům letadel a jejich oběvování, šíleného nutkání vytvořit horu... svůj cíl. Toto všechno se postupně ukazuje a vede k úžasnému finále plného výborných efektů, barev, hraní na klávesy a ... trochy mírumilovných kamarůdu z jiné planetky. Velmi působivá a přijemná podívaná. (Djkoma) 5*
Základní kámen sci-fi žánru. Steven Spielberg s tímto filmem neměl snadnou startovací pozici, poněvadž ho nasadil do kin v době, kdy celý filmový svět šílel z Lucasových ´Star Wars´ (jejichž obliba přerostla až do jakéhosi společenského fenoménu západního světa), ale díky svým kvalitám si brzo našel místo v srdci filmových fandů i odborné kritiky. Jde bezpochyby - společně se Zemeckisovým ´Kontaktem´ - asi o nejlepší film na téma kontaktu s mimozemskými civilizacemi, jehož závěr a stěžejní tóny Willimasova soundtracku vstoupily do filmových učebnic. Potěší také režisérská legenda Francois Truffaut (v té době Spielbergův přítel) ve stěžejní roli astronoma Lacombeho. A na to narvaný letní kino za bolševika také jde stěží zapomenout. (Lima) 5*
Nad zemí se vznášejí neidentifikovatelné objekty, na nečekaných místech se objevují ztracená válečná letadla a Richard Dreyfuss blbne s jídlem a pěnou na holení. Stejně jako o 17 let později Jurský park, také Blízká setkání z nekritické perspektivy fascinovaného malého dítěte (nebo infantilního dospělého) tematizují lidský údiv jako takový. Na podkladu sci-fi z 50. let Spielberg mistrně odklonil paranoiu americké společnosti od vnitrostátních záležitostí k věcem nadpozemským, kterých vlastně není důvod se bát. Jako vyprázdněná eskapistická zábava, do které si každý může nalít své vlastní významy, film funguje výborně také díky tomu, že je celý založený na naznačování toho, že nám v příští scéně bude odhaleno něco zásadního (a pokud ne v příští, pak v přespříští nebo v té další). Oddalování odhalení díky svižné režii a náležitě rozmáchlému měřítku dokáže udržet pozornost až do spielbergovsky chlácholivého finále. Rád bych viděl remake, ve kterém hrábne třeba Sethu Rogenovi a který rozvede (možná nezáměrnou) komediální rovinu filmu (modelování homolí z bramborové kaše s vážnou tváří vážně sledovat nedokážu). (Matty) 4*
V.I.M. FILMU
Blízká setkání třetího druhu vznikla ve stejném roce jako první díl Hvězdných válek. Právě tahle skutečnost inspiruje k věčnému srovnávání Lucasova velehitu s přemýšlivým dílem jeho věčného kamaráda Spielberga. Spielberg vychází s takových komparační hry jako dospělejší filmař, který sice hledí do vesmíru s velkou nadějí (a s myslí otevřenou), žánr sci-fi mu ale neslouží jen k rozmarnému blbnutí. Fór je v tom, že Blízká setkání nejsou intelektuálně zbytnělou meditací o rozměrech Vesmírné odyssey, ale chytlavým nástinem toho, jak by asi mohlo vypadat první rande s přáteli z vesmíru.
Spielberg zvolil velmi volné vyprávěcí tempo, které umožňuje to, aby naplno vyznívaly neodbytné obavy z kontaktu s neznámou civilizací. Blízká setkání jsou chytře sestavena z tísnivých až děsivých momentů, které sice neavizují přímo apokalypsu jak ze Dne nezávislosti, celý film díky nim ale nabývá krásné „neurotické“ atmosféry. Vrcholem je samozřejmě psychicky vyčerpávající scéna s malým chlapečkem, Spielberg však osobní momenty chytře přiživuje i odtažitými výjevy z práce vědeckého týmu. Divák je při nich vytrvale drážděn ještě víc než postavy – často mu nezbývá než ještě o pár sekund déle hledět na vyjevené oči, bez znalosti toho, kam že to vlastně hledí.
Tohle „oddalování orgasmu“ Spielberg při zvoleném tempu precizně a trpělivě vytěžuje, což se mu pak chytře sčítá i v samotném finále. To z dnešního pohledu možná ztrácí leccos ze svého kouzla (průsvitné pidižvíky s velkými kukadly jsme už viděli v příliš mnoha knihách a filmech), pořád je v něm ale dost magie, aby Blízká setkání nevyčpěla ani po třiceti letech. Koneckonců, je to právě magie a tajemno nacházené v jednoduchých věcech, které vynesly Spielbergův opus mezi nejlepší filmy historie. Vždyť k dvěma hodinám nervózního bádání nepotřeboval víc než hromadu hlíny, pět hudebních tónů a jednoho usměvavého chlapečka.
A účast Francoise Truffauta je samozřejmě milým bonbónkem ...
VELKÁ RECENZE
"Blízká setkání" jsou ufologický termín - odstupňovaný na určitou úroveň. Třetí stupeň je ten nejlepší (pro každého ufologa) nebo nejhorší (pro obyčejné lidi) - setkání tváří v tvář. Steven Spielberg v roce 1977 natočil oskarový film jednoznačně pro dospělé. Setkání lidstva s mimozemšťany totiž není žádnou idylickou pohádkou (jako je pozdější dětský E.T.), ale události určenou zásadním nepochopením, až násilným chováním mimozemšťanů a absencí (zjevnou) jakéhokoliv citu či pochopení.
Dvě existující verze filmu se mimochodem liší právě v této části filmu, pozdější "dodělávka" (režisérský střih) totiž obsahuje velmi zajímavé záběry uvnitř lodi - v roce 1980 o celkové délce 152 minut (oproti 135 minutám běžné verze)...
Film je fantastickou kolekcí perfektního děje a trikových a uměleckých efektů. Možná právě ona tvrdá možnost děje odpovídajícího velmi pravděpodobné realitě jakéhosi fiktivního setkání je tím, co z filmu tvoří něco, co ani po letech neztrácí na kouzle a chuti znovu a znovu film sledovat. Lidé se ve filmu cítí jako malé děti a chovají jako malé děti a mimozemšťané se naopak chovají velmi dospěle, cílevědomě a ve většině případů chladně - jejich vizuální vzhled je přitom více dětský než cokoliv jiného. Využití hudby pro začátek komunikace mezi lidmi a mimozemštany je také rozhodně prvek zajímavým. Film zároveň maximálně využíval všech doposud známých projevů setkání s UFO - světla, vynechávající motory, fantastické pohyby UFO těles, nerovnoměrné opálení, podivné chování lidí. Stejně tak využil několika případů zmizení lidí a dokonce celých předmětů k tomu, aby každého ufologa doslova přišpendlil k židli v očekávaní dalších objevných sdělení.
Film získal řadu ocenění - Academy Award = Oscar - Nominace (Best Cinematography, Best Supporting Acrress - Melinda Dillon, Best Director - Steven Spielberg, Best Editing - Michael Kahn, Best Score - John Williams, Best Arti Direction, Best Sound a Best Visual Effects). Nominace - Golden Globe - Best Picture, Drama. Oscar za Special Achievement, Oscan za Best Music a Original Score a Best Cinematography. Z dalších zvučných jmen se ve filmu vyskytuje Fracois Truffaut (coby Claude Lacombe) a Justin Dreyfuss (dítě Neary, ve skutečnosti díte Richard Dreyfusse) Co dál dodat , že v roce 1965 Steven Spielberg natočil studentský film jménem FireLight - který se vlastně stal základem pro pozdější Blízká Setkání... Pracovní název filmu - "Watch the Skies".
O FILMU
Jeden z nejslavnějších sci-fi filmů všech dob, který podle vlastního scénáře natočil režisér Steven Spielberg. Inspiroval se tajemnými, nevysvětlenými jevy - UFO a důmyslně rozehrál fantastickou velkopodívanou o setkání s mimozemskou civilizací. Jedním z hrdinů příběhu je obyčejný Američan Roy Neary, jenž spatří tajemná světla na noční obloze. Podobná světla se objevují i nad dalšími oblastmi země a na jiných místech se zase nevysvětlitelným způsobem "ztrácí" elektrická energie. Uprostřed pouště jsou nalezeny bombardéry, pohřešované od roku 1945. A nikdo nedokáže vysvětlit, jak se právě sem dostaly. Těch podivných záhad je najednou až neuvěřitelně mnoho. Probouzejí v lidech pochopitelné obavy a strach, stejně jako je přitahují svou tajemností...
Spielbergův divácky úspěšný snímek dělá jedinečným jeho vizuální stránka, mistrovská práce režie i odborníků na speciální efekty, které společně s dokonale namíchaným tajemnem a pocity jakéhosi údivu prostupují celý děj. Natáčení projektu předcházela náročná příprava, na níž se podílel například vynikající astronom, ředitel výzkumu UFO v Illinois, prof. Allen Hynek. Speciální efekty připravil Douglas Trumbull.
Ocenění:
Academy Awards
1978- Vilmos Zsigmond (Kamera)
1978 - Steven Spielberg (Režie) (nominace)
1978 - Melinda Dillon (Vedlejší herečka) (nominace)
1978 - Střih (nominace)
1978 - John Williams (Hudba) (nominace)
1978 - Výprava (nominace)
1978 - Mix zvuku (nominace)
1978 - Vizuální efekty (nominace)
Golden Globes
1978 - Nejlepší film - drama (nominace)
1978 - Steven Spielberg (Nejlepší režie) (nominace)
1978 - Steven Spielberg (Nejlepší scénář) (nominace)
1978 - John Williams (Nejlepší hudba) (nominace)
BAFTA
1979 - Výprava
1979 - Nejlepší film (nominace)
1979 - Steven Spielberg (Nejlepší režie) (nominace)
1979 - François Truffaut (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
1979 - Steven Spielberg (Scénář) (nominace)
1979 - Vilmos Zsigmond (Nejlepší kamera) (nominace)
1979 - Nejlepší střih (nominace)
1979 - John Williams (Hudba) (nominace)
1979 - Soundtrack (nominace)
New York Film Critics Circle
1977 - Nejlepší film (nominace)
1977 - Steven Spielberg (Nejlepší režisér) (nominace)
DABING
1.DABING (VHS - 132 min (special edition))
V českém znění (VoiceOver): Jiří Zavřel - Richard Dreyfuss (Roy Neary) + (černý letecký dispečer) + (více rolí) + (titulky na začátku a konci), Ladislav Županič - Bob Balaban (David Laughlin) + (více rolí), Jan Pohan - J. Patrick McNamara (vedoucí projektu) + (více rolí) + (titulky ve filmu), Jiří Prager - François Truffaut (Claude Lacombe) + Merrill Connally (vedoucí týmu) + (více rolí) + (dětské role) s vy-jímkou, když mluví mezi sebou děti Richarda Dreyfusse (Roy Neary), Alena Procházková - Melinda Dillon (Jillian Guiler)
Překlad a úprava: Ivan Němeček
Režie: Jan Moravec
Vyrobilo: Filmové studio Barrandov dabing
2.DABING (Nova, VHS - 132 min (special edition))
V českém znění: Petr Štěpánek - Richard Dreyfuss (Roy Neary), Pavel Soukup - François Truffaut (Claude Lacombe), Vladimír Brabec, Jan Přeučil, Radka Malá, Lucie Svobodová, Miroslav Saic, Jiří Kvasnička, Petr Jan Svoboda (titulky)
Překlad: Pavel Strnad
Zvuk: Oldřich Wajsar
Produkce a režie českého znění: Petr Jan Svoboda
Vyrobila: Agentura Erasmus cca 1994
3.DABING (Prima - 132 min (special edition))
V českém znění: Jiří Prager - Richard Dreyfuss (Roy Neary), Zdeněk Mahdal, Marta Vančurová, Jan Škvor, Pavel Šrom, Martin Kolár, Zuzana Schulzová, Martin Velda, Jan Hanžlík, Filip Jančík, Vladimír Čech, Pavel Soukup, Miloslav Študent, Radana Herrmannová, Tomáš Juřička, Bohdan Tůma, Zdeněk Podhůrský, Jakub Hemala, Barbora Zaoralová
Překlad: Pavla Kozáková
Úprava dialogů: Alena Navrátilová
Jazykový poradce: Eliška Pohorská
Střih: Otakar Peukert
Zvuk: Lubomír Fořt
Vedoucí výroby: Leoš Lanči
Produkce: Stanislav Wszolek
Režie: Antonín Navrátil
Vyrobilo: AW Studio Praha pro Premiéra TV a.s., TV Prima 1997
4.DABING (ČT - 137 min (director's cut))
V českém znění: Ivan Trojan - Richard Dreyfuss (Roy Neary), Aleš Procházka - François Truffaut (Claude Lacombe), Ivana Andrlová - Melinda Dillon (Jillian Guiler), Jana Páleníčková - Teri Garr (Ronnie Neary), Miroslav Táborský - Bob Balaban (David Laughlin), Ladislav Cigánek, Jiří Plachý, Bohuslav Kalva, Jan Řeřicha, Marek Páleníček, Pavel Kříž, Helena Dytrtová, Rozita Erbanová, Stanislav Lehký, Svatopluk Schuller, Vladimír Fišer, Zdeněk Dolanský
Překlad a dialogy: Anna Kareninová
Zvuk: Zdeněk Zenger
Vedoucí dramaturg: Alena Poledňáková
Dramaturgie: Ladislav Kadlec
Střihová spolupráce: Jiří Šesták
Asistenka režie: Hana Somolová
Vedoucí produkce: Jan Mostecký
Režie: Jiří F. Svoboda
Vyrobila: Česká televize 2003
5.DABING (HBO, DVD, Nova - 137 min (director's cut))
V českém znění: Martin Stránský - Richard Dreyfuss (Roy Neary), Tereza Bebarová, Ivana Milbachová, Jiří Plachý, Miroslav Táborský, Ernesto Čekan, Martin Zahálka, Bohuslav Kalva, Ladislav Cigánek, Petr Gelnar, Lukáš Jurek, Miriam Chytilová, Petra Jindrová, Rudolf Kubík, Jiří Valšuba, Radovan Vaculík, Jaroslav Kaňkovský, Ivo Novák, Robin Pařík, Roman Hajlich
Překlad: Jitka Rybová
Produkce: Milena Čapková
Zvuk: Miloš Sommer
Dialogy a režie českého znění: Vladimíra Wildová
Vyrobily: ABZ, divize Bontonfilms v roce 2007
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 14.12.1977 Columbia Pictures US
1.09.2017 Sony Pictures
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 5.02.1996 (VHS) Bonton Home Video
Poprvé na DVD: 1.7.2001
Poprvé na Blu-ray: 4.8.2008 Bontonfilm
1.11.2017 Bontonfilm
Tržby celkem - $ 306 100 000
Náklady (Rozpočet) - $ 19 400 00
„Neznámé bytosti jsou tady!"
OBSAH
Francouzský vědec Claude se svým tlumočníkem, kartografem Davidem, objeví letku vojenských letounů, která zmizela před třemi desetiletími. Letadla nejsou poškozená, fungují, ale po pilotech není ani stopy. Starý muž, který byl jediným svědkem, tvrdí, že v noci vyšlo slunce a zpívalo mu. Brzy poté se v poušti Gobi objeví pohřešovaná řecká loď Cotopaxi. V Indianapolis se zase krátce poté na řídící věži podaří zachytit hovor dvou pilotů civilních letadel o zjevení UFO. Stát Indiana je postižen masivními výpadky proudu, a tak je do práce povolán i technik Roy. Právě on na opuštěné silnici zažije setkání s UFO. Začne ho ve vozidle pronásledovat a spolu s ním tak činí i policie, ale kosmická loď mizí na noční obloze. Roy je UFO fascinován a stává se stále více posedlým obrazy, které se mu v mysli stále objevují. Vidí horu a neznámá síla ho nutí ji neustále z něčeho modelovat. (Nova Cinema)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Úžasně magické barevné dílo od režiséra, který má rád hodné mimozemstany. Postupně se odhalující tajemno okolo barevných lítacích předmětů, výpadkům elektřiny, únosům letadel a jejich oběvování, šíleného nutkání vytvořit horu... svůj cíl. Toto všechno se postupně ukazuje a vede k úžasnému finále plného výborných efektů, barev, hraní na klávesy a ... trochy mírumilovných kamarůdu z jiné planetky. Velmi působivá a přijemná podívaná. (Djkoma) 5*
Základní kámen sci-fi žánru. Steven Spielberg s tímto filmem neměl snadnou startovací pozici, poněvadž ho nasadil do kin v době, kdy celý filmový svět šílel z Lucasových ´Star Wars´ (jejichž obliba přerostla až do jakéhosi společenského fenoménu západního světa), ale díky svým kvalitám si brzo našel místo v srdci filmových fandů i odborné kritiky. Jde bezpochyby - společně se Zemeckisovým ´Kontaktem´ - asi o nejlepší film na téma kontaktu s mimozemskými civilizacemi, jehož závěr a stěžejní tóny Willimasova soundtracku vstoupily do filmových učebnic. Potěší také režisérská legenda Francois Truffaut (v té době Spielbergův přítel) ve stěžejní roli astronoma Lacombeho. A na to narvaný letní kino za bolševika také jde stěží zapomenout. (Lima) 5*
Nad zemí se vznášejí neidentifikovatelné objekty, na nečekaných místech se objevují ztracená válečná letadla a Richard Dreyfuss blbne s jídlem a pěnou na holení. Stejně jako o 17 let později Jurský park, také Blízká setkání z nekritické perspektivy fascinovaného malého dítěte (nebo infantilního dospělého) tematizují lidský údiv jako takový. Na podkladu sci-fi z 50. let Spielberg mistrně odklonil paranoiu americké společnosti od vnitrostátních záležitostí k věcem nadpozemským, kterých vlastně není důvod se bát. Jako vyprázdněná eskapistická zábava, do které si každý může nalít své vlastní významy, film funguje výborně také díky tomu, že je celý založený na naznačování toho, že nám v příští scéně bude odhaleno něco zásadního (a pokud ne v příští, pak v přespříští nebo v té další). Oddalování odhalení díky svižné režii a náležitě rozmáchlému měřítku dokáže udržet pozornost až do spielbergovsky chlácholivého finále. Rád bych viděl remake, ve kterém hrábne třeba Sethu Rogenovi a který rozvede (možná nezáměrnou) komediální rovinu filmu (modelování homolí z bramborové kaše s vážnou tváří vážně sledovat nedokážu). (Matty) 4*
V.I.M. FILMU
Blízká setkání třetího druhu vznikla ve stejném roce jako první díl Hvězdných válek. Právě tahle skutečnost inspiruje k věčnému srovnávání Lucasova velehitu s přemýšlivým dílem jeho věčného kamaráda Spielberga. Spielberg vychází s takových komparační hry jako dospělejší filmař, který sice hledí do vesmíru s velkou nadějí (a s myslí otevřenou), žánr sci-fi mu ale neslouží jen k rozmarnému blbnutí. Fór je v tom, že Blízká setkání nejsou intelektuálně zbytnělou meditací o rozměrech Vesmírné odyssey, ale chytlavým nástinem toho, jak by asi mohlo vypadat první rande s přáteli z vesmíru.
Spielberg zvolil velmi volné vyprávěcí tempo, které umožňuje to, aby naplno vyznívaly neodbytné obavy z kontaktu s neznámou civilizací. Blízká setkání jsou chytře sestavena z tísnivých až děsivých momentů, které sice neavizují přímo apokalypsu jak ze Dne nezávislosti, celý film díky nim ale nabývá krásné „neurotické“ atmosféry. Vrcholem je samozřejmě psychicky vyčerpávající scéna s malým chlapečkem, Spielberg však osobní momenty chytře přiživuje i odtažitými výjevy z práce vědeckého týmu. Divák je při nich vytrvale drážděn ještě víc než postavy – často mu nezbývá než ještě o pár sekund déle hledět na vyjevené oči, bez znalosti toho, kam že to vlastně hledí.
Tohle „oddalování orgasmu“ Spielberg při zvoleném tempu precizně a trpělivě vytěžuje, což se mu pak chytře sčítá i v samotném finále. To z dnešního pohledu možná ztrácí leccos ze svého kouzla (průsvitné pidižvíky s velkými kukadly jsme už viděli v příliš mnoha knihách a filmech), pořád je v něm ale dost magie, aby Blízká setkání nevyčpěla ani po třiceti letech. Koneckonců, je to právě magie a tajemno nacházené v jednoduchých věcech, které vynesly Spielbergův opus mezi nejlepší filmy historie. Vždyť k dvěma hodinám nervózního bádání nepotřeboval víc než hromadu hlíny, pět hudebních tónů a jednoho usměvavého chlapečka.
A účast Francoise Truffauta je samozřejmě milým bonbónkem ...
VELKÁ RECENZE
"Blízká setkání" jsou ufologický termín - odstupňovaný na určitou úroveň. Třetí stupeň je ten nejlepší (pro každého ufologa) nebo nejhorší (pro obyčejné lidi) - setkání tváří v tvář. Steven Spielberg v roce 1977 natočil oskarový film jednoznačně pro dospělé. Setkání lidstva s mimozemšťany totiž není žádnou idylickou pohádkou (jako je pozdější dětský E.T.), ale události určenou zásadním nepochopením, až násilným chováním mimozemšťanů a absencí (zjevnou) jakéhokoliv citu či pochopení.
Dvě existující verze filmu se mimochodem liší právě v této části filmu, pozdější "dodělávka" (režisérský střih) totiž obsahuje velmi zajímavé záběry uvnitř lodi - v roce 1980 o celkové délce 152 minut (oproti 135 minutám běžné verze)...
Film je fantastickou kolekcí perfektního děje a trikových a uměleckých efektů. Možná právě ona tvrdá možnost děje odpovídajícího velmi pravděpodobné realitě jakéhosi fiktivního setkání je tím, co z filmu tvoří něco, co ani po letech neztrácí na kouzle a chuti znovu a znovu film sledovat. Lidé se ve filmu cítí jako malé děti a chovají jako malé děti a mimozemšťané se naopak chovají velmi dospěle, cílevědomě a ve většině případů chladně - jejich vizuální vzhled je přitom více dětský než cokoliv jiného. Využití hudby pro začátek komunikace mezi lidmi a mimozemštany je také rozhodně prvek zajímavým. Film zároveň maximálně využíval všech doposud známých projevů setkání s UFO - světla, vynechávající motory, fantastické pohyby UFO těles, nerovnoměrné opálení, podivné chování lidí. Stejně tak využil několika případů zmizení lidí a dokonce celých předmětů k tomu, aby každého ufologa doslova přišpendlil k židli v očekávaní dalších objevných sdělení.
Film získal řadu ocenění - Academy Award = Oscar - Nominace (Best Cinematography, Best Supporting Acrress - Melinda Dillon, Best Director - Steven Spielberg, Best Editing - Michael Kahn, Best Score - John Williams, Best Arti Direction, Best Sound a Best Visual Effects). Nominace - Golden Globe - Best Picture, Drama. Oscar za Special Achievement, Oscan za Best Music a Original Score a Best Cinematography. Z dalších zvučných jmen se ve filmu vyskytuje Fracois Truffaut (coby Claude Lacombe) a Justin Dreyfuss (dítě Neary, ve skutečnosti díte Richard Dreyfusse) Co dál dodat , že v roce 1965 Steven Spielberg natočil studentský film jménem FireLight - který se vlastně stal základem pro pozdější Blízká Setkání... Pracovní název filmu - "Watch the Skies".
O FILMU
Jeden z nejslavnějších sci-fi filmů všech dob, který podle vlastního scénáře natočil režisér Steven Spielberg. Inspiroval se tajemnými, nevysvětlenými jevy - UFO a důmyslně rozehrál fantastickou velkopodívanou o setkání s mimozemskou civilizací. Jedním z hrdinů příběhu je obyčejný Američan Roy Neary, jenž spatří tajemná světla na noční obloze. Podobná světla se objevují i nad dalšími oblastmi země a na jiných místech se zase nevysvětlitelným způsobem "ztrácí" elektrická energie. Uprostřed pouště jsou nalezeny bombardéry, pohřešované od roku 1945. A nikdo nedokáže vysvětlit, jak se právě sem dostaly. Těch podivných záhad je najednou až neuvěřitelně mnoho. Probouzejí v lidech pochopitelné obavy a strach, stejně jako je přitahují svou tajemností...
Spielbergův divácky úspěšný snímek dělá jedinečným jeho vizuální stránka, mistrovská práce režie i odborníků na speciální efekty, které společně s dokonale namíchaným tajemnem a pocity jakéhosi údivu prostupují celý děj. Natáčení projektu předcházela náročná příprava, na níž se podílel například vynikající astronom, ředitel výzkumu UFO v Illinois, prof. Allen Hynek. Speciální efekty připravil Douglas Trumbull.
Ocenění:
Academy Awards
1978- Vilmos Zsigmond (Kamera)
1978 - Steven Spielberg (Režie) (nominace)
1978 - Melinda Dillon (Vedlejší herečka) (nominace)
1978 - Střih (nominace)
1978 - John Williams (Hudba) (nominace)
1978 - Výprava (nominace)
1978 - Mix zvuku (nominace)
1978 - Vizuální efekty (nominace)
Golden Globes
1978 - Nejlepší film - drama (nominace)
1978 - Steven Spielberg (Nejlepší režie) (nominace)
1978 - Steven Spielberg (Nejlepší scénář) (nominace)
1978 - John Williams (Nejlepší hudba) (nominace)
BAFTA
1979 - Výprava
1979 - Nejlepší film (nominace)
1979 - Steven Spielberg (Nejlepší režie) (nominace)
1979 - François Truffaut (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
1979 - Steven Spielberg (Scénář) (nominace)
1979 - Vilmos Zsigmond (Nejlepší kamera) (nominace)
1979 - Nejlepší střih (nominace)
1979 - John Williams (Hudba) (nominace)
1979 - Soundtrack (nominace)
New York Film Critics Circle
1977 - Nejlepší film (nominace)
1977 - Steven Spielberg (Nejlepší režisér) (nominace)
DABING
1.DABING (VHS - 132 min (special edition))
V českém znění (VoiceOver): Jiří Zavřel - Richard Dreyfuss (Roy Neary) + (černý letecký dispečer) + (více rolí) + (titulky na začátku a konci), Ladislav Županič - Bob Balaban (David Laughlin) + (více rolí), Jan Pohan - J. Patrick McNamara (vedoucí projektu) + (více rolí) + (titulky ve filmu), Jiří Prager - François Truffaut (Claude Lacombe) + Merrill Connally (vedoucí týmu) + (více rolí) + (dětské role) s vy-jímkou, když mluví mezi sebou děti Richarda Dreyfusse (Roy Neary), Alena Procházková - Melinda Dillon (Jillian Guiler)
Překlad a úprava: Ivan Němeček
Režie: Jan Moravec
Vyrobilo: Filmové studio Barrandov dabing
2.DABING (Nova, VHS - 132 min (special edition))
V českém znění: Petr Štěpánek - Richard Dreyfuss (Roy Neary), Pavel Soukup - François Truffaut (Claude Lacombe), Vladimír Brabec, Jan Přeučil, Radka Malá, Lucie Svobodová, Miroslav Saic, Jiří Kvasnička, Petr Jan Svoboda (titulky)
Překlad: Pavel Strnad
Zvuk: Oldřich Wajsar
Produkce a režie českého znění: Petr Jan Svoboda
Vyrobila: Agentura Erasmus cca 1994
3.DABING (Prima - 132 min (special edition))
V českém znění: Jiří Prager - Richard Dreyfuss (Roy Neary), Zdeněk Mahdal, Marta Vančurová, Jan Škvor, Pavel Šrom, Martin Kolár, Zuzana Schulzová, Martin Velda, Jan Hanžlík, Filip Jančík, Vladimír Čech, Pavel Soukup, Miloslav Študent, Radana Herrmannová, Tomáš Juřička, Bohdan Tůma, Zdeněk Podhůrský, Jakub Hemala, Barbora Zaoralová
Překlad: Pavla Kozáková
Úprava dialogů: Alena Navrátilová
Jazykový poradce: Eliška Pohorská
Střih: Otakar Peukert
Zvuk: Lubomír Fořt
Vedoucí výroby: Leoš Lanči
Produkce: Stanislav Wszolek
Režie: Antonín Navrátil
Vyrobilo: AW Studio Praha pro Premiéra TV a.s., TV Prima 1997
4.DABING (ČT - 137 min (director's cut))
V českém znění: Ivan Trojan - Richard Dreyfuss (Roy Neary), Aleš Procházka - François Truffaut (Claude Lacombe), Ivana Andrlová - Melinda Dillon (Jillian Guiler), Jana Páleníčková - Teri Garr (Ronnie Neary), Miroslav Táborský - Bob Balaban (David Laughlin), Ladislav Cigánek, Jiří Plachý, Bohuslav Kalva, Jan Řeřicha, Marek Páleníček, Pavel Kříž, Helena Dytrtová, Rozita Erbanová, Stanislav Lehký, Svatopluk Schuller, Vladimír Fišer, Zdeněk Dolanský
Překlad a dialogy: Anna Kareninová
Zvuk: Zdeněk Zenger
Vedoucí dramaturg: Alena Poledňáková
Dramaturgie: Ladislav Kadlec
Střihová spolupráce: Jiří Šesták
Asistenka režie: Hana Somolová
Vedoucí produkce: Jan Mostecký
Režie: Jiří F. Svoboda
Vyrobila: Česká televize 2003
5.DABING (HBO, DVD, Nova - 137 min (director's cut))
V českém znění: Martin Stránský - Richard Dreyfuss (Roy Neary), Tereza Bebarová, Ivana Milbachová, Jiří Plachý, Miroslav Táborský, Ernesto Čekan, Martin Zahálka, Bohuslav Kalva, Ladislav Cigánek, Petr Gelnar, Lukáš Jurek, Miriam Chytilová, Petra Jindrová, Rudolf Kubík, Jiří Valšuba, Radovan Vaculík, Jaroslav Kaňkovský, Ivo Novák, Robin Pařík, Roman Hajlich
Překlad: Jitka Rybová
Produkce: Milena Čapková
Zvuk: Miloš Sommer
Dialogy a režie českého znění: Vladimíra Wildová
Vyrobily: ABZ, divize Bontonfilms v roce 2007
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 14.12.1977 Columbia Pictures US
1.09.2017 Sony Pictures
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 5.02.1996 (VHS) Bonton Home Video
Poprvé na DVD: 1.7.2001
Poprvé na Blu-ray: 4.8.2008 Bontonfilm
1.11.2017 Bontonfilm
Tržby celkem - $ 306 100 000
Náklady (Rozpočet) - $ 19 400 00
Tvůrci a herci
Steven Spielberg (Režie), Michael Phillips (Produkce), Julia Phillips (Produkce), John Williams (Hudba), Vilmos Zsigmond (Kamera), Michael Kahn (Střih), Shari Rhodes (Casting), Juliet Taylor (Casting), Joe Alves (Scénografie), - (Kostýmy), Steven Spielberg (Scénář), Richard Dreyfuss (Herec), François Truffaut (Herec), Teri Garr (Herec), Melinda Dillon (Herec), Bob Balaban (Herec), Warren J. Kemmerling (Herec), Roberts Blossom (Herec), Cary Guffey (Herec), Lance Henriksen (Herec), George DiCenzo (Herec), Gene Dynarski (Herec), Josef Sommer (Herec), Carl Weathers (Herec), Matthew Robbins (Herec), David Anderson (Herec), Matt Emery (Herec), Bill Thurman (Herec), J. Patrick McNamara (Herec), James Keane (Herec), Basil Hoffman (Herec), John Dennis Johnston (Herec), Norman Bartold (Herec)
1977/121/USA/Sci-Fi, Drama
Zajímavost k filmu
- Mimozemšťané komunikují s lidmi jazykem solresol. Vymyslel jej francouzský hudebník François Sudre již v roce 1827.
- Známá melodie o pěti tóninách byla vybrána Spielbergem a Williamsem z několika stovek různých modifikací.
- Melinda Dillon, která byla za svou roli nominovaná na Oscara, byla obsazena pouhý víkend před začátkem filmování. Doporučil ji režisér Hal Ashby.
- Spielberg chystal film pro uvedení v létě 1978, ale Columbia, která byla v té době na pokraji krachu, ho tlačila k uvedení na podzim 1977. To znamenalo, že pod tlakem Spielberg nějaké části vynechal. Vzhledem k obrovskému úspěchu filmu nemělo studio problém s tím, aby dostal režisér 2 miliony amerických dolarů na dotočení vnitřku vesmírné lodi pro speciální edici filmu. Zpětně to Spielberg označil za nepotřebné.
- Titul se stal prvním snímkem Stevena Spielberga, který vyšel ve formátu high definition na Blu-Ray v listopadu 2007.
- Film zakončovalo celkem 6 závěrečných oslav, neboť Spielberg nebyl stále spokojený a prodlužoval konec natáčení.
Během natáčení sledoval Spielberg několikrát film Stopaři (1956).
- Film měl rozpočet 18 milionů amerických dolarů, což nebyl nijak přehnaný rozpočet ve své době. Stal se přesto jedním z nejvýdělečnějších filmů 70. let.
- Mezi komparzem se objevil mimo jiné také Jerry Garcia, zpěvák kapely Grateful Dead.
- Ve své autobiografii uvedla producentka Julia Phillips, že studio nechtělo akceptovat podmínky Richarda Dreyfusse, které představovali honorář 500 000 amerických dolarů a bonusy, a proto nabídla roli postupně Al Pacinovi, Jacku Nicholsonovi a Genu Hackmanovi. Al Pacina film nezajímal, Nicholson měl strach, že by byla hlavní role zastíněna speciálními efekty, a Hackman měl osobní problémy s rodinou a nemohl si dovolit strávit 16 týdnů mimo Los Angeles na natáčení. Studio navrhlo Jamese Caana, který měl ale ještě vyšší nároky než Dreyfuss, a tak se pokorně vrátila producentka za ním.
- Mimozemšťané komunikují s lidmi jazykem solresol. Vymyslel jej francouzský hudebník François Sudre již v roce 1827.
- Známá melodie o pěti tóninách byla vybrána Spielbergem a Williamsem z několika stovek různých modifikací.
- Melinda Dillon, která byla za svou roli nominovaná na Oscara, byla obsazena pouhý víkend před začátkem filmování. Doporučil ji režisér Hal Ashby.
- Spielberg chystal film pro uvedení v létě 1978, ale Columbia, která byla v té době na pokraji krachu, ho tlačila k uvedení na podzim 1977. To znamenalo, že pod tlakem Spielberg nějaké části vynechal. Vzhledem k obrovskému úspěchu filmu nemělo studio problém s tím, aby dostal režisér 2 miliony amerických dolarů na dotočení vnitřku vesmírné lodi pro speciální edici filmu. Zpětně to Spielberg označil za nepotřebné.
- Titul se stal prvním snímkem Stevena Spielberga, který vyšel ve formátu high definition na Blu-Ray v listopadu 2007.
- Film zakončovalo celkem 6 závěrečných oslav, neboť Spielberg nebyl stále spokojený a prodlužoval konec natáčení.
Během natáčení sledoval Spielberg několikrát film Stopaři (1956).
- Film měl rozpočet 18 milionů amerických dolarů, což nebyl nijak přehnaný rozpočet ve své době. Stal se přesto jedním z nejvýdělečnějších filmů 70. let.
- Mezi komparzem se objevil mimo jiné také Jerry Garcia, zpěvák kapely Grateful Dead.
- Ve své autobiografii uvedla producentka Julia Phillips, že studio nechtělo akceptovat podmínky Richarda Dreyfusse, které představovali honorář 500 000 amerických dolarů a bonusy, a proto nabídla roli postupně Al Pacinovi, Jacku Nicholsonovi a Genu Hackmanovi. Al Pacina film nezajímal, Nicholson měl strach, že by byla hlavní role zastíněna speciálními efekty, a Hackman měl osobní problémy s rodinou a nemohl si dovolit strávit 16 týdnů mimo Los Angeles na natáčení. Studio navrhlo Jamese Caana, který měl ale ještě vyšší nároky než Dreyfuss, a tak se pokorně vrátila producentka za ním.
Odkazy:
Hrají:
Richard Dreyfuss, François Truffaut, Teri Garr, Melinda Dillon, Bob Balaban, J. Patrick McNamara, Warren J. Kemmerling, Roberts Blossom, Philip Dodds, Cary Guffey, Shawn Bishop, Adrienne Campbell, Justin Dreyfuss, Lance Henriksen, Merrill Connally, George DiCenzo, Amy Douglass, Alexander Lockwood, Gene Dynarski, Mary Gafrey, Norman Bartold, Josef Sommer, Carl Weathers, Hal Barwood, Matthew Robbins, David Anderson, Bill Thurman, Eumenio Blanco, Luis Contreras, James Keane, Matt Emery, Galen Thompson, John Dennis Johnston, Basil Hoffman, Monty O'Grady, Murray Pollack, Robert Broyles, Howard K. Smith