Bez dechu / Abduction (2011/100/USA/Akční, Thriller, Mysteriózní, Drama) 52% -Originál DVD-

JEDNOU VĚTOU
„Boj za pravdu je jeho boj o život.“

OBSAH
Středoškolák Nathan Harper trpí návaly zlosti a sám sobě připadá cizí. Nevychází příliš ani s rodiči, kteří jsou na něj přísní, a navštěvuje psycholožku Bennettovou. Když se spolužačkou Karen pracují na školním referátu o pohřešovaných dětech, najdou na internetu fotografii malého chlapce. Na stránce simulující jeho dnešní podobu objeví Nathan sám sebe. Zjistí, že se jmenuje Steven a jeho rodiči jsou Lorna a Martin Priceovi. Spojí se on-line s adresou, ale netuší, že je odposloucháván muži kolem bývalého agenta srbské tajné služby Nikoly Kozlova. Ti záhy přijdou k nim domů, zabijí matku i otce a vyhodí dům po povětří. Nathanovi s Karen se ale podaří uniknout... Nathan volá policii, ale na lince se mu ozve agent CIA Frank Burton. Nathan je nedůvěřivý. Nakonec Nathanovi i Karen pomůže psycholožka Bennettová, která pracuje pro CIA. Harperovi byli také agenti. Nathanův pravý otec Martin Price je nezávislým tajným agentem a podařilo se mu ukrást Kozlovovi seznam pětadvaceti politiků a důstojníků CIA, kteří někdy prodali státní tajemství. Kozlov chce Nathana dostat, aby mohl Pricea vydírat a získat seznam zpátky... Nathan s Karen dostanou od Bennettové adresu, kde se mají zatím ukrýt. V bytě, který patří Martinu Priceovi, sebere Nathan pistoli a mobil. Když oba zjistí, že jsou jim CIA i Kozlov v patách, prchají odtud... Nathanovi se podaří několikrát odrazit útok Kozlovových mužů, pak ho najde Burton se svými muži. Nathan mezitím zjistí, že na mobilu z bytu je otcův seznam. Dojde mu, že je na něm i Burton, který se ho snaží dostat dřív, aby své jméno vymazal. Když je pak napadne Kozlov, Nathan s Karen znovu utíkají. Kozlov Nathana kontaktuje a vyhrožuje mu zabitím jeho přátel. Nathan mu řekne, že mu seznam vrátí, a dá si s ním sraz na stadionu během baseballového utkání... (TV Prima)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Kdy se vám poštěstí vidět film, v němž se Nyqvist tváří, jako by přemýšlel, kde nechal cestovní pas a unaveně působící Ripleyová těká očima po facehuggerovi, aby se na ni přisál a ukončil to trápení? Neříkám, že by mohl Singleton dostávat do limbu indické kobry, ale jeho akční jízda pro diváky MTV a čtenářky Brava postrádá zábavnost, atraktivitu i napětí. Ono taky postavit snímek na vepřovce Lautnerovi, který půlku filmu probulí a druhou má výraz chovance z ústavu pro slabomyslné, kterému zrovna vyspravili chrup, zavání pokusem o profesní sebevraždu. Ale abyste si nemysleli, že jsem vůči němu zaujatý - třeba v Twilightu, když na sebe navlékne ten vlčí kostým, vrčí a běhá po lesích kolem městečka Forks, není zas až tak špatný.. (Gilmour93) 2*

Chtěl bych slyšet vyhýbavé odpovědi Jasona Isaacsa, Sigourney Weaver nebo třeba Alfreda Moliny na jízlivé dotazy novinářů při premiérovém večeru. „Těšil jsem se,“ protože přesně takové odpočinkové žánrovky v poslední době vyhledávám. Dostalo se mi ale prazvláštního paskvilu, jehož herci otráví hned na začátku jízdou na kapotě auta (wtf?) nebo při úvodní dementparty u bazénu a tvůrci vzápětí u souboje otec versus syn. Pak následuje už jen zářivý chrup vlkodlaka ze Stmívání, rádoby velké zauzlení, u kterého není vhodné se příliš zamýšlet, trocha té dosti dietní akce a opět vybělené zoubky idolu náctiletých. Mezitím vším scény, situace a hlavně gesta, která na sebe vůbec nenavazují a zejména scénář, u kterého musí všichni soudní skřípat zuby. Divák pak už jen vybírá, která scéna je výživnější. Jestli ta, kdy hlavní hrdina hltá s kočkou s nepěkně hustým obočím hamburgery koupené federálem a před okny fastfoodu čekají další agenti na kulku, nebo všechny ty s gangstery, kteří dělají všechno proto, aby to uprchlíkům co nejvíc usnadnili nebo snad opět hladová scéna, ve které se mladá dvojice ojíždí ve vlaku a najednou si vzpomene, že má prostě hlad. Možná úplně nejlepší je pak telefonát se skutečným otcem a neuvěřitelnou hláškou: „Znám agenty, kteří by si s tím, čím sis za poslední den prošel, neporadili..“ Chce se mi brečet.. No, aspoň, že to docela odsýpalo.. (castor) 2*

Být mi kolem patnácti, je Abduction filmem roku. Lily Collins to sluší jako nikdy, Michael Nyqvist záporácky snad i dýchá a když se divák trochu snaží, šlape to i Taylorovi. Minimálně při rvačkách a vypjatých chvílích ho beru na milost, ale bohužel v momentě, kdy se má bezstarostně bavit nebo romanticky hledět na svůj idol, můžu jen útrpně klopit zrak, protože to nejde a už asi ani nepůjde. Když ale Singleton nechává beze všeho střílet agenty CIA a do vedlejších rolí obsadí nestárnoucí Sigourney nebo typově dokonalého Isaacse, nechce se mi ani moc jmenovat nemalé logické přešlapy a jen si tenhle teenagerovský adrenalin užít. 70% (novoten) *

VELKÁ RECENZE
Upřímně – nikdo z herců spojených se sérií Stmívání to nebude mít jednoduché. Fanynky je budou bezmezně milovat, avšak mimo jejich upíří či vlkodlačí role jim jsou ukradení. A ostatním diváky příliš nezajímá, kolikrát si ve filmu sundají tričko nebo jak dobře dokáži zahrát zamilovanost zkombinovanou s chutí zakousnout se Kristen Stewart do krku. Robert Pattinson už ukázal, že by se mohl prosadit i mimo tuhle milovanou i nenáviděnou ságu, Taylor Lautner to zkouší teď. A má ještě horší pozici, protože zaprvé si z jeho herectví dělá legraci úplně každý a zadruhé vstupuje do žánru, v němž se vyměklost neodpouští. Kdovíjak zle ovšem jeho akční rozlet nedopadl...
Tvůrci filmu totiž nejsou úplní blbci a došlo jim, že mít jako hlavní hvězdu „toho vlkodlaka ze Stmívání“ je v případě seriózně pojaté akční podívané spíš problém než výhoda. Zamilované čtrnáctky do kina stejně nepřijdou a milovníci rvaček a přestřelek zvysoka kašlou na to, kolikrát Lautner vyhrál jaký turnaj v bojových uměních. Pořád tu totiž mají Slye, Jasona Stathama a pár dalších drsňáků, jimž není problém uvěřit, že by člověka zmlátili do bezvědomí, kdyby na ně vylil pivo.
Lautner byl pro tvůrce svým způsobem spíš železná koule na noze než výhoda a minimálně prvních pár minut je pro fandu akce hodně nebezpečných. Bez dechu totiž začíná absurdní scénou, v níž hlavní hrdina leží na kapotě auta a v sedmdesátimílové rychlosti řve "párty, kalba, jedem" a podobně. To fakt není dobrý start. Naštěstí se velmi brzy přesuneme do akčního režimu a Lautner většinu času jen utíká, občas se s někým popere a tváří se vyděšeně nebo odhodlaně. A celkem to zvládá. Při jakémkoliv pokusu o zahrání hlubších emocí pochopitelně naprosto zklamává a potvrzuje, že i Arnold Schwarzenegger by mohl vedle něho bojovat o Oscara, ale příležitostí k tomu, abyste se mu v kině vysmáli, vám jednoduše příliš nedá. To si režisér pohlídal. Pochopitelně by bylo fajn, kdyby se na place motal nějaký schopnější herec, ale s tímhle materiálem jsme mohli dopadnout mnohem hůř.
Bylo by fajn, kdyby se na place motal schopnější herec, ale mohli jsme dopadnout mnohem hůř.
Naštěstí se za kameru posadil John Singleton. Tenhle režisér začínal jako drsný nezávislák a jeho Chlapci ze sousedství se nedávno objevili ve VIM. Akční žánr si vyzkoušel ve dvojce Rychle a zběsile a ve Čtyřech bratrech, takže s řemeslem nemívá problém a na Bez dechu je to vidět. Film sice cílí na mladší publikum, které přehlédne do očí bijící nelogičnosti, neskrývaná žánrová klišé i sprosté vykrádačky slavnějších a mnohdy i lepších žánrových kousků, ale Singleton stíhá celkem úspěšně bavit celou dobu. V Bez dechu se pořád něco děje. Lokace se střídají každých pět minut, záporáci jsou patřičně zlí, spousta postav skrývá nějaké to tajemství a když už to vypadá na nudu, začnou po sobě hrdinové střílet nebo si dají řádně po tlamě. Opravdu akčních scén sice moc není, avšak na rvačky i přestřelky se dá docela koukat a ani ten Lautner se v nich úplně neztrácí.
Pochopitelně platí, že jakmile zkusíte o zápletce a vlastně o celém filmu trochu víc přemýšlet, začne se z Bez dechu pomalu stávat nechtěná komedie. Všechno je tu totiž jako vystřižené z těch nejlacinějších akčňáků z devadesátých let. Srbští padouši chodí zásadně v černé barvě a mimické svaly jim nedovolí usmívat se, pečlivě střežená tajemství, po nichž pasou tajné služby i teroristé z celého světa, jsou ukryta v prvním šuplíku pracovního stolu a mrtvoly se zásadně vyhazují z vlaku za jízdy, aby mašina musela zastavit a hrdinové se mohli dát na další útěk, i když si místo toho mohli užívat pohodlí dobře zařízeného kupéčka. Zkrátka se tu nic neřeší a nikdo se ani nesnaží zakrývat, že se na logické kiksy ve scénáři evidentně kašlalo. Na druhou stranu bychom s větší péčí scenáristů bychom přišli o krásně trhlé scény, ve kterých Taylor Lautner a jeho přítelkyně hltají hamburger koupený agentem FBI a před okny se motá další desítka ozbrojenců čekajících na kulku od zloduchů, kteří pochopitelně vědí, kde hrdina je. A dokáží se na místo dostat tak, že si toho nikdo nevšimne.
Ale jak už bylo řečeno – jednoduchosti a průhlednosti celého příběhu si jsou tvůrci nejspíš moc dobře vědomi a zvládli se s ní docela dobře poprat. Krom zručně režírujícího Singletona tak člověku v hlavě utkví především totálně záporácký Michael Nyqvist, hláškující Alfred Molina i sympaťák Jason Isaacs. Díky snaze téhle čtveřice a rychlému tempu se tak z Bez dechu stal průměrný akčňák pro mladší generaci.
Popravdě, je to víc, než v co jsme po trailerech doufali.

O FILMU
Již od raného dětství má Nathan Harper neodbytný pocit, že je ve skutečnosti někým jiným, než za koho ho vydává jeho rodina. Když náhodou na internetu objeví svojí fotografii na stránce s pohřešovanými dětmi, naplní se jeho nejhorší obavy - Nathan zjistí, že jeho domnělý otec a matka nejsou jeho skutečnými rodiči a že celý jeho dosavadní život je jedna velká lež. Lež, která má zakrýt pravdu mnohem strašlivější, než si kdy dokázal představit. Když se však Nathan pokusí proniknout za plentu tajemství vlastní totožnosti, začnou ho stíhat vládní agenti a nájemní zabijáci a je tak nucen uprchnout spolu s jediným člověkem, kterému může věřit - se svou sousedkou Karen. Jak se kolem nich utahuje smyčka jejich pronásledovatelů, Nathan si uvědomí, že pokud chce zjistit kým doopravdy je, musí přestat utíkat - a postavit se pravdě o svém původu čelem.
Snímek Bez dechu vychází ze stejné příběhové premisy jako televizní film The Face on the Milk Carton z roku 1995. Ten vypráví o patnáctileté dívce, která uvidí svojí tvář na krabici mléka (jedno z míst, kam se v USA tisknou fotky pohřešovaných dětí) a začne si skládat dohromady svojí skutečnou minulost.
„Bez dechu je pro mě v první řadě příběhem o klukovi, který neví, kdo je jeho skutečný táta. Je to příběh o hledání sebe sama a to ho činí univerzálně přenositelným, protože všichni se tak nějak hledáme“, popisuje svůj film režisér John Singleton. A dodává: „Ve filmu je hodně akce, ale moje prvotní inspirace při natáčení byly klasické dobrodružné příběhy, ve kterých se hlavní postava nějakým zásadním způsobem změní.“
Pro představitele hlavní role Taylora Lautnera byl snímek Bez dechu velkou výzvou: „Vždycky jsem měl rád akční filmy. Tahle role byla pro mě fyzicky zatím ze všech nejnáročnější. Ale není to jen o svalech, protože ten film je složitější. Svojí postavu jsem si zamiloval a doopravdy prožíval vše, čím ve filmu prochází,“ prozradil mladý herec, adept bojových umění a podle magazínu Glamour druhý nejvíce sexy muž planety. Režisér Singleton ho doplňuje: „Tak jako v tomto filmu lidi Taylora ještě neviděli. Opravdu zde jako herec roste.“
O výběru Nathanovy sousedky (a také trochu lásky) Karen neměli producenti a režisér jasno až do chvíle, kdy uviděli Lily Collins: „Na tuto roli jsme měli dlouhý casting, ale Lily nás napoprvé přesvědčila. Má něco do sebe, něco bytostně amerického. Něco, ať už na živo či na plátně, co vzbouzí pocit, že se s ní dá dobře seznámit a že jde o člověka, kterému můžete věřit,“ myslí si producent Pat Crowley.
Pro Alfreda Molinu, představitele agenta CIA Burtona, který Nathana pronásleduje, byla podobná role a zkušenost vůbec první v jeho dlouhé kariéře: „Agenta CIA jsem nikdy předtím nehrál, a i když jsem fanda filmů Johna Singletona, až do Bez dechu jsem s ním nikdy nepracoval. Měl jsem tak šanci setkat se s celou novou generací mladých herců jako je Taylor a Lily, pracovat s oblíbeným režisérem a vyzkoušet si nové věci - celé natáčení tak pro mě bylo obzvláště zajímavé a v mnohém poučné.“
Postava doktorky Bennetové, kterou ztvárnila fenomenální Sigourney Weaver, měla být původně postavou mužskou. Tvůrci filmu si to však nakonec rozmysleli, právě s vidinou Sigourney Weaver v roli dlouholeté spolupracovnice CIA: „Bez dechu je velmi poutavý příběh o dvou mladých lidech plných kuráže a touhy po pravdě. Ti dva teenageři jsou najednou chyceni uprostřed špionážní hry - a ačkoliv se snaží, jak mohou, proti všem těm vyšším mocnostem - včetně CIA - zůstávají bezmocní,“ popisuje své dojmy z filmu Sigourney Weaver.
Švédský herec Michael Nyqvist autory Bez dechu zase zaujal jakožto hlavní postava Mikaela Blomkvista ve filmech natočených podle knih Stiega Larssona. „Viděli jsme film Muži, kteří nenávidí ženy a Michaela jsme si v něm zamilovali. V USA je navíc skoro neznámý a nám se zdálo, že bude perfektní čerstvou tváří. Umí zahrát padoucha, ale zároveň je to pohledný a charismatický muž, který má skvělé vůdčí schopnosti,“ rozplývá se producent Lee Stollman.

Ocenění:
Razzies
2011 - Taylor Lautner (Nejhorší herec) (nominace)

DABING
V českém znění: Radek Hoppe - Taylor Lautner (Nathan), Marika Šoposká - Lily Collins (Karen), Dagmar Čárová - Sigourney Weaver (Dr. Bennettová), Jan Šťastný - Michael Nyqvist (Kozlow), Zdeněk Mahdal - Jason Isaacs (Kevin), Martina Menšíková - Maria Bello (Mara), Jaromír Meduna - Alfred Molina (Burton), Michal Holán, Libor Terš, Jakub Saic, Luděk Čtvrtlík, Bohdan Tůma, Kateřina Petrová, Zuzana Benešová, Vojtěch Hájek, Kateřina Velebová, Zbyšek Horák (titulky)
Překlad: Martin Massaniec
Zvuk: Miloš Vrána
Produkce: Leoš Lanči
Dialogy a režie: Jiří Balcárek
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska ve studiu Pro-Time 2012

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 29.9.2011 H.C.E.
Premiéra USA: 23.9.2011 Lionsgate US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 23.3.2012 H.C.E.
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)

Tržby v ČR - Kč 846 306
Tržby celkem - $ 82 087 155
Návštěvnost v ČR 7 277
Náklady (Rozpočet) - $ 35 000 000
 

Tvůrci a herci

John Singleton (Režie), Patrick Crowley (Produkce), Doug Davison (Produkce), Ellen Goldsmith-Vein (Produkce), Anthony Katagas (Produkce), Dan Lautner (Produkce), Roy Lee, Lee Stollman (Produkce), Edward Shearmur (Hudba), Peter Menzies Jr. (Kamera), Bruce Cannon (Střih), Joseph Middleton (Casting), Keith Brian Burns (Scénografie), Ruth E. Carter (Kostýmy), Michael Prestwood Smith (Zvuk), Rachel Geary (Masky), Shawn Christensen (Scénář), Taylor Lautner (Herec), Maria Bello (Herec), Jason Isaacs (Herec), Sigourney Weaver (Herec), Alfred Molina (Herec), Michael Nyqvist (Herec), Lily Collins (Herec), Elisabeth Röhm (Herec), Aunjanue Ellis (Herec), Denzel Whitaker (Herec), Roger Guenveur Smith (Herec), Ilia Volok (Herec), Victor Slezak (Herec), Tim Griffin (Herec), Ken Arnold (Herec), Nickola Shreli (Herec), Jake Andolina (Herec), Will Peltz (Herec), Emily Peachey (Herec), Jack Erdie (Herec), Ben Cain (Herec), Antonique Smith (Herec), Allen Williamson (Herec), Joanna Theobalds (Herec)