Svatba jako řemen / Svatba jako řemen (1967/94/Československo/Komedie) 81% -Originál DVD-
26.01.2024 04:21
JEDNOU VĚTOU
„Vyšetřování ohlášeného případu znásilnění se zkomplikuje, když se ukáže, že jeden z obviněných se právě žení.“
OBSAH
Tři rozjaření mladíci večer opijí a odvezou z nádraží mladou prodavačku Haničku. Ta druhý den na policejní stanici nahlásí znásilnění. Mladičký příslušník, který striktně dodržuje předpisy, se pod dozorem staršího náčelníka ujme šetření. A protože mladík nemá ani špetku zkušeností, natož lidskosti nebo taktu, tak od začátku působí samé zmatky. Přesto se příslušníkům brzy podaří dva údajné pachatele zajistit. Jak se ukáže, třetím údajným násilníkem je nesmělý mladík, který se právě žení – a který byl večer tak opilý, že se sotva hýbal. Nicméně trestný čin byl ohlášen a esenbáci to nemohou nechat jen tak. Po pečlivé rekonstrukci činu se tedy vydávají na svatební hostinu, přestrojeni za ženichovy kamarády… Nestárnoucí česká komedie s dlouhou řadou populárních herců je dílem režiséra Jiřího Krejčíka, jenž na scénáři spolupracoval se Zdeňkem Mahlerem. Vtipné, avšak značně nelichotivé a přitom věrohodné zobrazení všech možných státních autorit (od esenbáků přes funkcionáře a vojáky až třeba po pokladního na nádraží) bylo důvodem, proč se film ocitl na dvaadvacet let v trezoru. (Česká televize)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
U tohodle filmu mi asi víc chyběl typický lidský nadhled, který umí snad jenom Miloš Forman. Nechci ale tvrdit, že škoda, že tenhle film nakonec nedostal na starost právě on. Na druhou stranu totiž nemůžu říct, že bych se nebavil. Svatba jako řemen je skvělá komedie, pro Čecha vlastně naprosto typická. My si dokážeme udělat legraci z těch nejvážnějších věcí..a co je nejhorší, celý národ se jim zasměje. Tak proč bychom se nezasmáli znásilnění i my. Teď už třeba vím, jak budou Češi reagovat, až nějaká holka přiběhne a s klidem bude tvrdit, že byla znásilněná. Pokud to bude nějakej bláznivej případ, tak desetina lidí ji obrečí a zbytek na internet nadhodí stoprocentně černý humor, který zasáhne každého z nás. Dokázali to u české vlády, dokázali to u Zemana (u toho především), tak proč ne právě u znásilnění. Česká nátura se asi jen tak nepochopí... (Malarkey) 3*
Film, který skvěle podemílá autoritu tehdejší policie, a ukazuje všeobecnou lidskou malost. Z dnešního pohledu se ale jeví jako dost necitlivý k otázce znásilnění. Dokonce i oficiální text distributora mluví dehonestujícím tónem o "domněle znásilněné dívce", přestože znásilnění fakticky proběhlo. Její obvinění nepřichází "nerozumu, msty nebo vypočítavosti", ale prostě toho, že se stal zločin, který nejde obhajovat tím, že dotyčná byla opilá, měla krátkou sukni, nebo na vyjížďku do lesa jela dobrovolně. Snímek tak vlastně v komediálním duchu omlouvá tradiční předsudky a humorně ukazuje, jak ponižující proces je vyšetřování znásilnění. Není ale moc zřejmé, nakolik to ukazuje kriticky a nakolik hlavně pro pobavení nad slabší/mi. Zdá se, že od doby, kdy byl film natočen, česká společnost moc hodnotově nepokročila, čemuž odpovídají i nedávné výzkumy, v nichž si přes 60 % respondentů myslí, že za znásilnění si ženy mohou tak trochu samy. Jedním ze zdrojů tohoto přesvědčení může být i tak skvěle zahraný, zrežírovaný a přesvědčivý film Svatba jako řemen. Ono se ale není čemu divit, když scénář je dílem jednoho z nejvýraznějších českých šovinistů, Zdeňka Mahlera. (Tetsuo) 4*
Úžasný plod uvolňující se atmosféry konce šedesátých let, satira, která demaskuje doširoka rozevřené nůžky mezi oficiální tváří a skutečnou podobou života v Československu... Ještě se sice nemohlo říci vše přímo, proto Jiří Krejčík zvolil cestu iniciování historie jednoho znásilnění (ženy to skutečně v mužském světě neměly a nemají lehké...), příslušníci vyšetřují, tak jak vyšetřují (vpravdě typizovaná dvojice příslušníků SNB - ,,Formanovský naturščik" Jan Vostrčil a především okouzlující naiva Vladimír Pucholt), k smíchu je frázovitost jazyka, typologie figurek, absurdita příběhu... Podstata filmu je však zcela opačná - hrozivá je všemocnost policie, servilnost nevinného obyvatelstva, moc aparátčíků i podstata samého systému... Komedie, při jejímž sledování často hořkne úsměšek na tváři... ,,Vidíte, kam to vede? To je ta vaše liberálnost..." ... ,,Náčelníku, proč nás lidi nemaj rádi?" (Radek99) 5*
VELKÁ RECENZE
Poslední rolí Vladimíra Pucholta (První den mého syna, Starci na chmelu /oba 1964/, Lásky jedné plavovlásky /1965/ aj.) před jeho odchodem do zahraničí se stal part rozpačitého, leč přičinlivého příslušníka VB v tragikomedii zkušeného Jiřího Krejčíka. Režisér, který v roce 1967 realizoval stylovou komedii Pension pro svobodné pány, také podle námětu a scénáře Zdeňka Mahlera, natočil snímek, jenž dnes patří k divácky nejoblíbenějším dílům šedesátých let. Vyprávění se odehrává v malém městě během jediného dne. Jeho hybatelem je prodavačka Hanička, která vinou vlastní nerozvážnosti a dvou vodek skončí večer ve společnosti tří mladých mužů.
Druhý den ráno oznámí na policii znásilnění. Policisté tři obviněné rychle zadrží. Jedním z nich je i mladík, který se má toho dopoledne ženit. Právě ten si ovšem z předchozího večera nic nepamatuje. Po důkladné rekonstrukci činu a zásahu nevěstiny matky to ovšem vypadá tak, že k žádnému znásilnění nedošlo a že si roztoužená a vypočítavá Hanička tak trochu vše vymyslela…
Komedie s morálním podtextem nabízí divákům živé lidské typy, které nejsou vysloveně sympatické, ale současně si k sobě diváka připoutají uvěřitelností i marnou snahou najít v panujících pořádcích skulinu, kterou by se dostali k naplnění vlastních tužeb. Počestná Hanička se tak snaží získat partnera skoro za každou cenu, nejistí policisté hledají pravdu s horlivostí, jež má podpořit jejich sebevědomí, a rodiče hodlají realizovat svatbu navzdory ženichově možné morální nespolehlivosti... Kvality hořkého snímku, který se nevybíravě a přitom elegantně vyjadřuje k otázkám lidské povahy, prudce zvyšuje herecké obsazení. Horlivost Pucholtova začínajícího policisty mírní zkušený, starší kolega v podání jednoho z ikonických „neherců“ československé nové vlny Jana Vostrčila. Haničku se smyslem pro jemné nuance ženské hlouposti ztvárnila Iva Janžurová. Ženicha hraje Jiří Hrzán a v roli jednoho z obviněných násilníků exceluje Pavel Landovský.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Prodavačka Hanička se večer na nádraží seznámí se třemi opilými mladíky. Odmítne jejich opakovaná pozvání na pokračování alkoholového veselí, i když jeden z mužů se jí líbí. Za chvíli se však i ona přiopije, když jí další nápadník, okresní tajemník, nalije při večeři do limonády dvě vodky. Potom Hanička přece jen odjede s třemi mladými muži. Druhý den ráno ohlásí na Veřejné bezpečnosti, že ji muži znásilnili. Vyšetřování se ujme mladý nezkušený příslušník, jehož horlivost musí mírnit starší nadřízený. V krátkém čase příslušníci VB všechny tři zadrží a identifikují. Jeden z nich je taxikář, druhý extravagantní pásek, třetí je počestný mladík, který se má za pár hodin ženit. Ten si navíc nic nepamatuje. Příslušníci podlehnou jeho prosbám a umožní mu odjet na svatbu, ovšem v jejich doprovodu. Přes veškeré pokusy utajit celou záležitost před svatebčany se všechno prozradí. Nevěstině matce se podaří přesvědčit Haničku, aby své obvinění odvolala. Z celého vylíčení inkriminované noci se stejně zdá, že k žádnému znásilnění nedošlo. Svatba se může konat a Hanička smutně opět čeká na nádraží na svůj vlak.
Premiéra ČSSR: 30.6.1967
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.4.1996 (VHS) AB Barrandov Home Video
Poprvé na DVD: .1.2.2004 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
„Vyšetřování ohlášeného případu znásilnění se zkomplikuje, když se ukáže, že jeden z obviněných se právě žení.“
OBSAH
Tři rozjaření mladíci večer opijí a odvezou z nádraží mladou prodavačku Haničku. Ta druhý den na policejní stanici nahlásí znásilnění. Mladičký příslušník, který striktně dodržuje předpisy, se pod dozorem staršího náčelníka ujme šetření. A protože mladík nemá ani špetku zkušeností, natož lidskosti nebo taktu, tak od začátku působí samé zmatky. Přesto se příslušníkům brzy podaří dva údajné pachatele zajistit. Jak se ukáže, třetím údajným násilníkem je nesmělý mladík, který se právě žení – a který byl večer tak opilý, že se sotva hýbal. Nicméně trestný čin byl ohlášen a esenbáci to nemohou nechat jen tak. Po pečlivé rekonstrukci činu se tedy vydávají na svatební hostinu, přestrojeni za ženichovy kamarády… Nestárnoucí česká komedie s dlouhou řadou populárních herců je dílem režiséra Jiřího Krejčíka, jenž na scénáři spolupracoval se Zdeňkem Mahlerem. Vtipné, avšak značně nelichotivé a přitom věrohodné zobrazení všech možných státních autorit (od esenbáků přes funkcionáře a vojáky až třeba po pokladního na nádraží) bylo důvodem, proč se film ocitl na dvaadvacet let v trezoru. (Česká televize)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
U tohodle filmu mi asi víc chyběl typický lidský nadhled, který umí snad jenom Miloš Forman. Nechci ale tvrdit, že škoda, že tenhle film nakonec nedostal na starost právě on. Na druhou stranu totiž nemůžu říct, že bych se nebavil. Svatba jako řemen je skvělá komedie, pro Čecha vlastně naprosto typická. My si dokážeme udělat legraci z těch nejvážnějších věcí..a co je nejhorší, celý národ se jim zasměje. Tak proč bychom se nezasmáli znásilnění i my. Teď už třeba vím, jak budou Češi reagovat, až nějaká holka přiběhne a s klidem bude tvrdit, že byla znásilněná. Pokud to bude nějakej bláznivej případ, tak desetina lidí ji obrečí a zbytek na internet nadhodí stoprocentně černý humor, který zasáhne každého z nás. Dokázali to u české vlády, dokázali to u Zemana (u toho především), tak proč ne právě u znásilnění. Česká nátura se asi jen tak nepochopí... (Malarkey) 3*
Film, který skvěle podemílá autoritu tehdejší policie, a ukazuje všeobecnou lidskou malost. Z dnešního pohledu se ale jeví jako dost necitlivý k otázce znásilnění. Dokonce i oficiální text distributora mluví dehonestujícím tónem o "domněle znásilněné dívce", přestože znásilnění fakticky proběhlo. Její obvinění nepřichází "nerozumu, msty nebo vypočítavosti", ale prostě toho, že se stal zločin, který nejde obhajovat tím, že dotyčná byla opilá, měla krátkou sukni, nebo na vyjížďku do lesa jela dobrovolně. Snímek tak vlastně v komediálním duchu omlouvá tradiční předsudky a humorně ukazuje, jak ponižující proces je vyšetřování znásilnění. Není ale moc zřejmé, nakolik to ukazuje kriticky a nakolik hlavně pro pobavení nad slabší/mi. Zdá se, že od doby, kdy byl film natočen, česká společnost moc hodnotově nepokročila, čemuž odpovídají i nedávné výzkumy, v nichž si přes 60 % respondentů myslí, že za znásilnění si ženy mohou tak trochu samy. Jedním ze zdrojů tohoto přesvědčení může být i tak skvěle zahraný, zrežírovaný a přesvědčivý film Svatba jako řemen. Ono se ale není čemu divit, když scénář je dílem jednoho z nejvýraznějších českých šovinistů, Zdeňka Mahlera. (Tetsuo) 4*
Úžasný plod uvolňující se atmosféry konce šedesátých let, satira, která demaskuje doširoka rozevřené nůžky mezi oficiální tváří a skutečnou podobou života v Československu... Ještě se sice nemohlo říci vše přímo, proto Jiří Krejčík zvolil cestu iniciování historie jednoho znásilnění (ženy to skutečně v mužském světě neměly a nemají lehké...), příslušníci vyšetřují, tak jak vyšetřují (vpravdě typizovaná dvojice příslušníků SNB - ,,Formanovský naturščik" Jan Vostrčil a především okouzlující naiva Vladimír Pucholt), k smíchu je frázovitost jazyka, typologie figurek, absurdita příběhu... Podstata filmu je však zcela opačná - hrozivá je všemocnost policie, servilnost nevinného obyvatelstva, moc aparátčíků i podstata samého systému... Komedie, při jejímž sledování často hořkne úsměšek na tváři... ,,Vidíte, kam to vede? To je ta vaše liberálnost..." ... ,,Náčelníku, proč nás lidi nemaj rádi?" (Radek99) 5*
VELKÁ RECENZE
Poslední rolí Vladimíra Pucholta (První den mého syna, Starci na chmelu /oba 1964/, Lásky jedné plavovlásky /1965/ aj.) před jeho odchodem do zahraničí se stal part rozpačitého, leč přičinlivého příslušníka VB v tragikomedii zkušeného Jiřího Krejčíka. Režisér, který v roce 1967 realizoval stylovou komedii Pension pro svobodné pány, také podle námětu a scénáře Zdeňka Mahlera, natočil snímek, jenž dnes patří k divácky nejoblíbenějším dílům šedesátých let. Vyprávění se odehrává v malém městě během jediného dne. Jeho hybatelem je prodavačka Hanička, která vinou vlastní nerozvážnosti a dvou vodek skončí večer ve společnosti tří mladých mužů.
Druhý den ráno oznámí na policii znásilnění. Policisté tři obviněné rychle zadrží. Jedním z nich je i mladík, který se má toho dopoledne ženit. Právě ten si ovšem z předchozího večera nic nepamatuje. Po důkladné rekonstrukci činu a zásahu nevěstiny matky to ovšem vypadá tak, že k žádnému znásilnění nedošlo a že si roztoužená a vypočítavá Hanička tak trochu vše vymyslela…
Komedie s morálním podtextem nabízí divákům živé lidské typy, které nejsou vysloveně sympatické, ale současně si k sobě diváka připoutají uvěřitelností i marnou snahou najít v panujících pořádcích skulinu, kterou by se dostali k naplnění vlastních tužeb. Počestná Hanička se tak snaží získat partnera skoro za každou cenu, nejistí policisté hledají pravdu s horlivostí, jež má podpořit jejich sebevědomí, a rodiče hodlají realizovat svatbu navzdory ženichově možné morální nespolehlivosti... Kvality hořkého snímku, který se nevybíravě a přitom elegantně vyjadřuje k otázkám lidské povahy, prudce zvyšuje herecké obsazení. Horlivost Pucholtova začínajícího policisty mírní zkušený, starší kolega v podání jednoho z ikonických „neherců“ československé nové vlny Jana Vostrčila. Haničku se smyslem pro jemné nuance ženské hlouposti ztvárnila Iva Janžurová. Ženicha hraje Jiří Hrzán a v roli jednoho z obviněných násilníků exceluje Pavel Landovský.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Prodavačka Hanička se večer na nádraží seznámí se třemi opilými mladíky. Odmítne jejich opakovaná pozvání na pokračování alkoholového veselí, i když jeden z mužů se jí líbí. Za chvíli se však i ona přiopije, když jí další nápadník, okresní tajemník, nalije při večeři do limonády dvě vodky. Potom Hanička přece jen odjede s třemi mladými muži. Druhý den ráno ohlásí na Veřejné bezpečnosti, že ji muži znásilnili. Vyšetřování se ujme mladý nezkušený příslušník, jehož horlivost musí mírnit starší nadřízený. V krátkém čase příslušníci VB všechny tři zadrží a identifikují. Jeden z nich je taxikář, druhý extravagantní pásek, třetí je počestný mladík, který se má za pár hodin ženit. Ten si navíc nic nepamatuje. Příslušníci podlehnou jeho prosbám a umožní mu odjet na svatbu, ovšem v jejich doprovodu. Přes veškeré pokusy utajit celou záležitost před svatebčany se všechno prozradí. Nevěstině matce se podaří přesvědčit Haničku, aby své obvinění odvolala. Z celého vylíčení inkriminované noci se stejně zdá, že k žádnému znásilnění nedošlo. Svatba se může konat a Hanička smutně opět čeká na nádraží na svůj vlak.
Premiéra ČSSR: 30.6.1967
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.4.1996 (VHS) AB Barrandov Home Video
Poprvé na DVD: .1.2.2004 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Jiří Krejčík (Režie), František Milič (Produkce/Vedoucí výroby), Zdeněk Liška (Hudba), Josef Střecha (Kamera), Josef Dobřichovský (Střih), Oldřich Okáč (Scénografie), Vlastimil Hasala (Kostýmy), Dobroslav Šrámek (Zvuk), Ladislav Bacílek (Masky), Zdeněk Mahler (Scénář), Iva Janžurová (Herec), Vladimír Pucholt (Herec), Jan Vostrčil (Herec), František Filipovský (Herec), Stella Zázvorková (Herec), Jiří Hrzán (Herec), Alena Walterová (Herec), Pavel Landovský (Herec), Jan Schánilec (Herec), Jan Libíček (Herec), Ilja Prachař (Herec), Ivana Karbanová (Herec), Anna Kratochvílová (Herec), Josef Hlinomaz (Herec), Jiří Lír (Herec), František Bohdal (Herec), Václav Kotva (Herec), Lída Roubíková (Herec), Lubomír Kostelka (Herec), Josefa Pechlátová (Herec), Jiří Hálek (Herec), František Husák (Herec), Gustav Oplustil (Herec), Karel Hovorka st. (Herec), Vladimír Hrabánek (Herec), Alena Bradáčová (Herec), Ivana Herglotzová (Herec), Pavla Pekárková (Herec), Milada Ježková (Herec), Robert Marek (Herec), Eva Řepíková (Herec), Antonín Samler (Herec), Blažena Slavíčková (Herec), Alois Vachek (Herec), Milan Mach (Herec)
1967/94/Československo/Komedie
Zajímavost k filmu
- Námět na film objevil dramaturg Václav Šašek v časopise Kriminalistický sborník, který vydávalo Ministerstvo vnitra jako interní tisk pro své zaměstnance. Na základě krátkého reportážního článku vypracoval Zdeněk Mahler scénář.
- Jiří Krejčík chtěl, aby roli Jiřího Hrzána ztvárnil Vladimír Pucholt. Pucholt však po přečtení scénáře projevil zájem hrát postavu příslušníka SNB. Režisér mu vyhověl. (Zdroj: Tváře českého filmu (2002)).
- Jan Schánilec zemřel pouze 48hodin po Pavlu Landovském, dalším protagonistou filmu.
- Film ležel 23 let v trezoru, za bývalého režimu jeho uvádění nebylo možné.
- O adaptaci scénáře Zdeňka Mahlera původně usiloval Miloš Forman. Od záměru musel upustit kvůli probíhajícímu natáčení filmu Lásky jedné plavovlásky (1965).
- Kromě scén na nádraží se v jednom z poděbradských domů točila i svatební hostina Jiřího Hrzána. Na zahradě tohoto domu také vidíme například scénu s opilým Vladimírem Pucholtem nebo Františka Filipovského se sekerou.
- Ve filmu se docela často měnilo obsazení, proto se natáčení protáhlo na celý rok.
- Scény na nádraží se točily v Poděbradech, jelikož tam tehdy jezdilo málo vlaků a byl tam celkem klid.
- Jan Schánilec byl v době natáčení na vojně, takže vždy čekali až ho pustí.
- Pavel Landovský se při natáčení naučil létat letadlem, jelikož točil dva filmy zárověň Svatbu... v Kolíně a film Piknik v Bratislavě a tak musel přelétávat. Kapitán mu půjčoval řízení letadla.
- Pan režisér Krejčík sám s Ivou Janžurovou vybíral pro ní šaty, což dalo hodně zabrat, neboť při své povaze doslova zničil několik prodavaček a trvalo docela dlouho než nalezl šaty, které se mu zamlouvali.
- Iva Janžurová byla původně vybraná do role nevěsty. Do role Haničky (znásilněná) byla obsazená Hana Brejchová. Jenže pan režisér jako děsný prudas byl s Hanou nespokojený a po několika dnech jí vyhodil a nabídl to Ivě Janžurové.
- Pavel Landovský a Vladimír Pucholt se při pauze v natáčení bavili tím, že Pucholt v uniformě a Landovský s páskou pomocníka VB zastavovali řidiče. A byli natolik přesvědčiví, že třeba donutili ridiče vyměnit udajně měkkou pneumatiku za rezervu a pak řidiče odměnili lízátkem.
- Iva Janžurová si kvůli filmu musela nechat odbarvit vlasy.
- Jiří Krejčík chtěl, aby roli Jiřího Hrzána ztvárnil Vladimír Pucholt. Pucholt však po přečtení scénáře projevil zájem hrát postavu příslušníka SNB. Režisér mu vyhověl. (Zdroj: Tváře českého filmu (2002)).
- Jan Schánilec zemřel pouze 48hodin po Pavlu Landovském, dalším protagonistou filmu.
- Film ležel 23 let v trezoru, za bývalého režimu jeho uvádění nebylo možné.
- O adaptaci scénáře Zdeňka Mahlera původně usiloval Miloš Forman. Od záměru musel upustit kvůli probíhajícímu natáčení filmu Lásky jedné plavovlásky (1965).
- Kromě scén na nádraží se v jednom z poděbradských domů točila i svatební hostina Jiřího Hrzána. Na zahradě tohoto domu také vidíme například scénu s opilým Vladimírem Pucholtem nebo Františka Filipovského se sekerou.
- Ve filmu se docela často měnilo obsazení, proto se natáčení protáhlo na celý rok.
- Scény na nádraží se točily v Poděbradech, jelikož tam tehdy jezdilo málo vlaků a byl tam celkem klid.
- Jan Schánilec byl v době natáčení na vojně, takže vždy čekali až ho pustí.
- Pavel Landovský se při natáčení naučil létat letadlem, jelikož točil dva filmy zárověň Svatbu... v Kolíně a film Piknik v Bratislavě a tak musel přelétávat. Kapitán mu půjčoval řízení letadla.
- Pan režisér Krejčík sám s Ivou Janžurovou vybíral pro ní šaty, což dalo hodně zabrat, neboť při své povaze doslova zničil několik prodavaček a trvalo docela dlouho než nalezl šaty, které se mu zamlouvali.
- Iva Janžurová byla původně vybraná do role nevěsty. Do role Haničky (znásilněná) byla obsazená Hana Brejchová. Jenže pan režisér jako děsný prudas byl s Hanou nespokojený a po několika dnech jí vyhodil a nabídl to Ivě Janžurové.
- Pavel Landovský a Vladimír Pucholt se při pauze v natáčení bavili tím, že Pucholt v uniformě a Landovský s páskou pomocníka VB zastavovali řidiče. A byli natolik přesvědčiví, že třeba donutili ridiče vyměnit udajně měkkou pneumatiku za rezervu a pak řidiče odměnili lízátkem.
- Iva Janžurová si kvůli filmu musela nechat odbarvit vlasy.
Odkazy
¨¨