Škola základ života! / Škola základ života! (1938/92/Československo/Komedie) 87% -Originál DVD-
03.02.2024 00:22
JEDNOU VĚTOU
„Spolužáci ze septimy vytáhli do boje s profesorským sborem reálného gymnázia v Přívlakách“
OBSAH
Vše se tu točí kolem studentského časopisu Řev septimy, který napsal kdosi ze septimánů reálného gymnázia v Přívlakách, a který šplhoun Krhounek předal třídnímu učiteli. Vzbudil v profesorském sboru značné pozdvižení, protože poněkud humorných způsobem pojednával o jednotlivých členech profesorského sboru. Zatímco mladý profesor Bartoš a starý moudrý pedagog Gábrlík dokázali přejít celou věc s humorem, zbytek učitelského sboru zahájí zuřivé pátrání po viníkovi, jehož přiznání je podmínkou pro zrušení zákazu k účasti na středoškolském sportovním turnaji. Zuřivé pátrání pak rámuje mozaiku veselých epizod ze života studentů i profesorského sboru tvořeného řadou typicky svérázných postaviček, z nich vystupuje do popředí zejména aféra nejnadanějšího studenta Jindry Benetky, který ve slohové práci otevřeně kritizoval poměry na gymnáziu a byl za to navržen na vyloučení ze školy.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Taky tak rádi vzpomínáte na léta strávená ve školních lavicích? Na nenáviděné, profesí deformované profesory? Na památné výroky, trapasy a první lásky? O tom všem tento film je a ačkoliv se jeho děj odehrává před více než sedmdesáti roky, stále má čím pobavit. V pestré přehlídce kantorů jistě najdete jednoho i více s charakterovými vlastnostmi podobnými kantorům vaším. Je tady věčně dezorientovaný matikář, ultrapřísný němčinář i ředitel celého ústavu vzdáleně připomínající mrože. Jsou tady nezapomenutelné hlášky („Muška jenom zlatá!“) pronášené výbornými herci a celkový dojem z této vydařené veselohry kazí jenom otřesná zvuková i obrazová kvalita. 80% (Matty) 4*
Prvorepublikově idealistická sonda do prostředí středoškolské mládeže, je dobré si ale uvědomit, že v dané době šlo ovšem navíc o vrstvu čisté elity národa, za časů první republiky byla výsada vystudovat reálné gymnázium zpřístupněna pouze malé vrstvě společnosti, tedy přesný opak dnešního status quo. Díky výše uvedeným faktům je hned jasné, že zamýšlená satira bude ve výsledku jen dobově decentní a že Martin Frič natočí spíše dobově úsměvnou a milou komedii, ze které se ovšem stala nepřehlédnutelná ,,študácká" klasika. A není divu - vynikající herecké výkony (a s nimi spojená spousta dnes již zlidovělých hlášek ,,Muška jenom zlatá... Studenti? Vy nejste studenti! Vy jste barbaři!), funkční a dodnes platný humor a obzvláště nadčasové téma a prostředí - přiznejme si to otevřeně, od dob Fričovy komedie se některé c & k neduhy a profesorské povahotypy ještě zcela nevytratily a posun nastal pouze v rovině uvolnění mravů žactva, kterého se tak obávají filmoví pedagogové. Co se naopak Martinu Fričovi trochu vymklo z rukou, to byl agitačně vyznívající závěr (pochopitelný ovšem v roce dokončení filmu) a opět dobovou zvyklostí vynucené obsazení rolí studentů povětšinou zralými herci, což ovšem dnes lze přejít se shovívavým úsměvem. Škola je skutečně přesně dle Masarykovských zásad základem života a tenhle film to jen a jen potvrzuje... (Radek99) 5*
Druhý komediální vrchol své doby se od sesterské CESTY DO HLUBIN ŠTUDÁKOVY DUŠE odlišuje zacílenějším záběrem stále komediálního a převážně humorně strukturovaného pohledu. Součástí tohoto zaměření je až satiricky nadsazovaný pohled na světla a stíny tehdejšího školství, které bylo a zůstává na absolutním vrcholu vývoje dosavadní dvousetleté historie i současnosti našich moderních vzdělávacích systémů a zařízení. Přesně se tu zrcadlí generační spektrum doby: zbytky monarchie, střední generace i dychtivé mládí Masarykovy a Benešovy republiky včetně bohatého mimoškolského života se vzájemně se prolínající vlasteneckou a rodící se konzumní tendencí v zrání těch nejmladších. V druhorepublikovém kontextu data své premiéry má film až jinotajný vlastenecký ráz nehynoucí naděje na návrat právě ztrácené svobody národní i státní. O režii, scénáři i námětu platí totéž co v případě CESTY. Superlativy jsou - a nemohou nebýt - základní součástí tohoto hodnocení. Jako agitační vnímatelný závěrečný "běh pokroku a mládí" Novotného a Gabrielové (tondy a Máni) je dobově míněn naopak jako výraz nadějí na účinnou obranu a ubránění První republiky. Řetěz až kabaretně působících scén a zliovělých výroků, obsažený ve filmu, je určitě tím nejlepším, co bylo možné dostat ze stejnojmenné Žákovy literární předlohy. Vážné se nemusí - umí-li se to - nutně potýkat s až rozverně veselým. Naopak. Poučení získané snad až neutuchajícím smíchem čas od času přerušovaným nezastíraně vážným, hloubavým zamyšlením, bývá trvalejší kovu. Smích je totiž nejlepší učitel a současně ten nejhladivější pedagog-utěšitel. (sportovec) 5*
VELKÁ RECENZE
Spolu s Cestou do hlubin študákovy duše (1939) tvoří komedie osvědčeného režiséra Martina Friče dvojici nestárnoucích snímků, které si získávají stále další diváky svým inteligentním humorem. V příběhu inspirovaném stejnojmennou hudební komedií a fejetony humoristy Jaroslava Žáka se gymnazisté dostanou do problémů kvůli recesistickému třídnímu časopisu Řev septimy. Pokud se nepřihlásí autor textu zesměšňujícího profesorský sbor, hrozí septimánům zákaz vysněné účasti na středoškolském sportovním klání. Studenti ovšem sami netuší, kdo sžíravě ironický článek napsal… K oblibě filmu přispívá i přesné herecké obsazení. Nevadí přitom, že představiteli studenta Čuřila – Ladislavu Peškovi – bylo v době natáčení dvaatřicet let a František Filipovský (šprt Krhounek) byl jen o rok mladší.
Septimáni reálného gymnázia v Přívlakách se chystají na sportovní závody o středoškolský pohár. Šplhoun Krhounek předá třídnímu profesorovi Lejsalovi výtisk časopisu Řev septimy, v němž jsou profesoři líčeni v poněkud komickém světle. Z celého profesorského sboru se dokáží humorným charakteristikám zasmát jen dva - mladý profesor Bartoš a starý moudrý profesor Gábrlík. Ostatní trvají na přísném potrestání viníka. Autor se nepřihlásí a třída má zakázanou účast na závodech. Studenti bojují s učivem i profesory, někdy musí vypomoci i rodiče svými intervencemi. Nejnadanější student Benetka napsal v domácí úloze na volné téma dosti ostrou kritiku poměrů na gymnáziu. Přísný češtinář je přesvědčen, že Benetka je zároveň autorem Řevu septimy. Benetka nařčení odmítne, přesto je kvůli svým názorům v domácím úkolu navržen na vyloučení ze školy. Po Bartošově výzvě se přihlásí autor časopisu, primus třídy Boukal. Studenti mohou odjet na závody a zásluhou Benetky vyhrají. Profesoři mezitím odhlasovali jeho vyloučení. Nemajetný Benetka však může dostudovat na jiné škole. Potřebné peníze mu poskytne profesor Koďousek, který tak chce odčinit svou roztržitost při hlasování profesorského sboru o Benetkově vyloučení.
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 11.11.1938
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 1.11.2005 Filmexport
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
„Spolužáci ze septimy vytáhli do boje s profesorským sborem reálného gymnázia v Přívlakách“
OBSAH
Vše se tu točí kolem studentského časopisu Řev septimy, který napsal kdosi ze septimánů reálného gymnázia v Přívlakách, a který šplhoun Krhounek předal třídnímu učiteli. Vzbudil v profesorském sboru značné pozdvižení, protože poněkud humorných způsobem pojednával o jednotlivých členech profesorského sboru. Zatímco mladý profesor Bartoš a starý moudrý pedagog Gábrlík dokázali přejít celou věc s humorem, zbytek učitelského sboru zahájí zuřivé pátrání po viníkovi, jehož přiznání je podmínkou pro zrušení zákazu k účasti na středoškolském sportovním turnaji. Zuřivé pátrání pak rámuje mozaiku veselých epizod ze života studentů i profesorského sboru tvořeného řadou typicky svérázných postaviček, z nich vystupuje do popředí zejména aféra nejnadanějšího studenta Jindry Benetky, který ve slohové práci otevřeně kritizoval poměry na gymnáziu a byl za to navržen na vyloučení ze školy.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Taky tak rádi vzpomínáte na léta strávená ve školních lavicích? Na nenáviděné, profesí deformované profesory? Na památné výroky, trapasy a první lásky? O tom všem tento film je a ačkoliv se jeho děj odehrává před více než sedmdesáti roky, stále má čím pobavit. V pestré přehlídce kantorů jistě najdete jednoho i více s charakterovými vlastnostmi podobnými kantorům vaším. Je tady věčně dezorientovaný matikář, ultrapřísný němčinář i ředitel celého ústavu vzdáleně připomínající mrože. Jsou tady nezapomenutelné hlášky („Muška jenom zlatá!“) pronášené výbornými herci a celkový dojem z této vydařené veselohry kazí jenom otřesná zvuková i obrazová kvalita. 80% (Matty) 4*
Prvorepublikově idealistická sonda do prostředí středoškolské mládeže, je dobré si ale uvědomit, že v dané době šlo ovšem navíc o vrstvu čisté elity národa, za časů první republiky byla výsada vystudovat reálné gymnázium zpřístupněna pouze malé vrstvě společnosti, tedy přesný opak dnešního status quo. Díky výše uvedeným faktům je hned jasné, že zamýšlená satira bude ve výsledku jen dobově decentní a že Martin Frič natočí spíše dobově úsměvnou a milou komedii, ze které se ovšem stala nepřehlédnutelná ,,študácká" klasika. A není divu - vynikající herecké výkony (a s nimi spojená spousta dnes již zlidovělých hlášek ,,Muška jenom zlatá... Studenti? Vy nejste studenti! Vy jste barbaři!), funkční a dodnes platný humor a obzvláště nadčasové téma a prostředí - přiznejme si to otevřeně, od dob Fričovy komedie se některé c & k neduhy a profesorské povahotypy ještě zcela nevytratily a posun nastal pouze v rovině uvolnění mravů žactva, kterého se tak obávají filmoví pedagogové. Co se naopak Martinu Fričovi trochu vymklo z rukou, to byl agitačně vyznívající závěr (pochopitelný ovšem v roce dokončení filmu) a opět dobovou zvyklostí vynucené obsazení rolí studentů povětšinou zralými herci, což ovšem dnes lze přejít se shovívavým úsměvem. Škola je skutečně přesně dle Masarykovských zásad základem života a tenhle film to jen a jen potvrzuje... (Radek99) 5*
Druhý komediální vrchol své doby se od sesterské CESTY DO HLUBIN ŠTUDÁKOVY DUŠE odlišuje zacílenějším záběrem stále komediálního a převážně humorně strukturovaného pohledu. Součástí tohoto zaměření je až satiricky nadsazovaný pohled na světla a stíny tehdejšího školství, které bylo a zůstává na absolutním vrcholu vývoje dosavadní dvousetleté historie i současnosti našich moderních vzdělávacích systémů a zařízení. Přesně se tu zrcadlí generační spektrum doby: zbytky monarchie, střední generace i dychtivé mládí Masarykovy a Benešovy republiky včetně bohatého mimoškolského života se vzájemně se prolínající vlasteneckou a rodící se konzumní tendencí v zrání těch nejmladších. V druhorepublikovém kontextu data své premiéry má film až jinotajný vlastenecký ráz nehynoucí naděje na návrat právě ztrácené svobody národní i státní. O režii, scénáři i námětu platí totéž co v případě CESTY. Superlativy jsou - a nemohou nebýt - základní součástí tohoto hodnocení. Jako agitační vnímatelný závěrečný "běh pokroku a mládí" Novotného a Gabrielové (tondy a Máni) je dobově míněn naopak jako výraz nadějí na účinnou obranu a ubránění První republiky. Řetěz až kabaretně působících scén a zliovělých výroků, obsažený ve filmu, je určitě tím nejlepším, co bylo možné dostat ze stejnojmenné Žákovy literární předlohy. Vážné se nemusí - umí-li se to - nutně potýkat s až rozverně veselým. Naopak. Poučení získané snad až neutuchajícím smíchem čas od času přerušovaným nezastíraně vážným, hloubavým zamyšlením, bývá trvalejší kovu. Smích je totiž nejlepší učitel a současně ten nejhladivější pedagog-utěšitel. (sportovec) 5*
VELKÁ RECENZE
Spolu s Cestou do hlubin študákovy duše (1939) tvoří komedie osvědčeného režiséra Martina Friče dvojici nestárnoucích snímků, které si získávají stále další diváky svým inteligentním humorem. V příběhu inspirovaném stejnojmennou hudební komedií a fejetony humoristy Jaroslava Žáka se gymnazisté dostanou do problémů kvůli recesistickému třídnímu časopisu Řev septimy. Pokud se nepřihlásí autor textu zesměšňujícího profesorský sbor, hrozí septimánům zákaz vysněné účasti na středoškolském sportovním klání. Studenti ovšem sami netuší, kdo sžíravě ironický článek napsal… K oblibě filmu přispívá i přesné herecké obsazení. Nevadí přitom, že představiteli studenta Čuřila – Ladislavu Peškovi – bylo v době natáčení dvaatřicet let a František Filipovský (šprt Krhounek) byl jen o rok mladší.
Septimáni reálného gymnázia v Přívlakách se chystají na sportovní závody o středoškolský pohár. Šplhoun Krhounek předá třídnímu profesorovi Lejsalovi výtisk časopisu Řev septimy, v němž jsou profesoři líčeni v poněkud komickém světle. Z celého profesorského sboru se dokáží humorným charakteristikám zasmát jen dva - mladý profesor Bartoš a starý moudrý profesor Gábrlík. Ostatní trvají na přísném potrestání viníka. Autor se nepřihlásí a třída má zakázanou účast na závodech. Studenti bojují s učivem i profesory, někdy musí vypomoci i rodiče svými intervencemi. Nejnadanější student Benetka napsal v domácí úloze na volné téma dosti ostrou kritiku poměrů na gymnáziu. Přísný češtinář je přesvědčen, že Benetka je zároveň autorem Řevu septimy. Benetka nařčení odmítne, přesto je kvůli svým názorům v domácím úkolu navržen na vyloučení ze školy. Po Bartošově výzvě se přihlásí autor časopisu, primus třídy Boukal. Studenti mohou odjet na závody a zásluhou Benetky vyhrají. Profesoři mezitím odhlasovali jeho vyloučení. Nemajetný Benetka však může dostudovat na jiné škole. Potřebné peníze mu poskytne profesor Koďousek, který tak chce odčinit svou roztržitost při hlasování profesorského sboru o Benetkově vyloučení.
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 11.11.1938
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 1.11.2005 Filmexport
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Martin Frič (Režie), Antonín Procházka (Produkce/Vedoucí výroby), Julius Kalaš (Hudba), Jan Stallich (Kamera), Jan Kohout (Střih), Štěpán Kopecký (Scénografie), Štěpán Dušánek (Kostýmy), Pavla Stahlová (Kostýmy), Štěpán Kopecký (Zvuk), Josef Kobík (Masky), František Rous (Masky), Václav Wasserman (Scénář), Jaroslav Žák (kniha) (Předloha), Theodor Pištěk (Herec), Marta Májová (Herec), František Kreuzmann st. (Herec), Milada Smolíková (Herec), František Smolík (Herec), Ladislav Boháč (Herec), Jaroslav Marvan (Herec), Václav Trégl (Herec), Karel Postranecký (Herec), Čeněk Šlégl (Herec), Marie Burešová (Herec), Lola Skrbková (Herec), Gustav Hilmar (Herec), Jaroslav Průcha (Herec), Antonín Novotný (Herec), Karel Jičínský (Herec), František Filipovský (Herec), Miloš Šubrt (Herec), Věra Gabrielová (Herec), Ladislav Pešek (Herec), R. A. Strejka (Herec), Zorka Janů (Herec), Zdeňka Baldová (Herec), Milivoj Uzelac st. (Herec), Antonín Padrlík (Herec), Vladimír Cikán (Herec), Jarmila Holmová (Herec), Milena Velíšková (Herec), Ladislav Velíšek (Herec), Josef Kemr (Herec), Václav Piskáček (Herec), Vladimír Salač (Herec), Marie Pilská (Herec), František Roland (Herec), Alois Dvorský (Herec), Leopold Horešovský (Herec), Dagmar Appelová (Herec), Marie Přikrylová (Herec), František Šimon (Herec)
1938/92/Československo/Komedie
Zajímavost k filmu
- Jaroslav Marvan se objevil v roce uvedení filmu v dalších 18 filmech.
- Představitel šprta Krhounka František Filipovský ve skutečném životě propadl hned v primě, kterou musel opakovat.
- Ačkoli L. Pešek a F. Filipovský hráli studenty, bylo jim v době natáčení 32 resp. 31 let.
- Ještě před vznikem filmu existovala hra v divadle D38 E. F. Buriana.
- Jednu ze studentek si zahrála sestra pozdějšího prezidenta ČSSR Antonína Novotného L. Novotná.
- Nápad natočit komedii na základě populárních fejetonů Jaroslava Žáka se setkal s odporem představitelů ministerstva a školské správy. Až autorita Filmového poradního sboru dopomohla k realizaci tohoto projektu.
- Představitel šprta Krhounka František Filipovský ve skutečném životě propadl hned v primě, kterou musel opakovat.
- Ačkoli L. Pešek a F. Filipovský hráli studenty, bylo jim v době natáčení 32 resp. 31 let.
- Ještě před vznikem filmu existovala hra v divadle D38 E. F. Buriana.
- Jednu ze studentek si zahrála sestra pozdějšího prezidenta ČSSR Antonína Novotného L. Novotná.
- Nápad natočit komedii na základě populárních fejetonů Jaroslava Žáka se setkal s odporem představitelů ministerstva a školské správy. Až autorita Filmového poradního sboru dopomohla k realizaci tohoto projektu.
Odkazy
Hrají:
Theodor Pištěk, František Smolík, František Kreuzmann st., Jaroslav Marvan, Ladislav Boháč, Václav Trégl, Karel Postranecký, Čeněk Šlégl, Marie Burešová, Lola Skrbková, Gustav Hilmar, Jaroslav Průcha, Antonín Novotný, R. A. Strejka, Ladislav Pešek, František Filipovský, Věra Gabrielová, Marta Májová, Milada Smolíková, Zdeňka Baldová, Karel Jičínský, Miloš Šubrt, Zorka Janů, Milivoj Uzelac st., Antonín Padrlík, Vladimír Cikán, Jarmila Holmová, Ladislav Velíšek, Josef Kemr, Václav Piskáček, Vladimír Salač, Marie Pilská, František Roland, Alois Dvorský, Leopold Horešovský, Dagmar Appelová, Milena Velíšková, Marie Přikrylová, František Šimon, Martin Frič