Šíleně smutná princezna / Šíleně smutná princezna (1968/89/Československo/Komedie, Hudební, Pohádka) 83% -Originál DVD-
03.02.2024 00:21
JEDNOU VĚTOU
„O princi v žaláři, smutné princezně a dvou nenapravitelných intrikánech.“
OBSAH
Hudební pohádka Šíleně smutná princezna je určena především malým - ovšem ne těm nejmenším divákům. Vypráví příběh prince a princezny ze sousedních spřátelených zemí, kteří mají uzavřít sňatek, o čemž rozhodli jejich moudří otcové se svými rádci. Královské děti však o svém osudu chtějí rozhodnout samy a samy si také touží vybrat životního partnera, který se bude líbit jim, a ne takového, kterého určí státní důvody...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Tohle je tak notoricky známá pohádka, že ani nepotřebuje komentáře, ale negativních ohlasů má méně. A jeden ode mě. Je totiž tak kýčovitě pojatá, herecky nezvládnutá, dějově nevyrovnaná, a tedy zcela příšerná. Mně se na ní líbila jen úvodní čtvrthodina a dvě písničky. Nikdo nikdy zřejmě neřekl Vondráčkové, že neumí ani trochu hrát, ale ani ovládat hlas. Její neznatelný, unylý hlasový projev byl opravdu šíleně smutný pro mě jako diváka neustále mačkajícího volume doprava, abych vůbec rozuměl, co právě řekla. Neckář sice tančí a zpívá se 40 kily docela solidně, ale k Vondráčkové se nehodí už jen svým malým vzrůstem, a poněkud rádoby přirozeným herectvím, které sice nepostrádá jiskru, ale současně je znát amatérismus v jeho hereckém projevu. Ostatní herci jsou pochopitelně herecky vyzrálí (Vostřel, Kemr, Marvan), ale vydržet například neustálé narušování děje rádci ustavičně kujícími pikle, to dalo taky docela zabrat. Nic jsem si z filmu nevybral. Vondráčková asexuální a vojet ji jen v představách, tak je mně mdlo. Výsledkem je pseudopohádka, kterou řadím na pomyslný konec žebříčku pohádek z dob bolševika. 40% (kinghik) 2*
Jako dítěti se mi tato pohádka nikdy nelíbila a jako dospělý na tom nejsem o moc líp. Mám rád pohádkové pohádky a ne tyto těžko zařaditelné zmršence. Dokážu ocenit, že je tam spousta skvělých herců a že si vlastně autoři z obyčejných pohádek dělají tak trochu srandu, ale přesto se mi nijak extra nelíbí. Je zajímavé, že se tu všichni tak rozplývají o těch čtyřech hlavních postavách (Vondráčková, Neckář, Kemr, Vostřel). Nesporné kvality, hlavně rádcům, nelze upřít. Ale já bych rád vypíchl někoho úplně jiného, o kom se tu vůbec nikdo nezmínil (a je to možná i tím, že jsem právě doplnil obsazení a tak nebylo odkud opisovat), přestože je to nejhumornější postava z celýho filmu. Mě okouzlil naprosto dokonalý francouzský kat Františka Dibarbory a ten jeho přízvuk a trefný a humorný hlášky (pár frantíků, kteří přišli k nám znám a tak mi věřte, tohle je skutečnej francouzskej přízvuk v češtině). Neboli pro mě tento film zachraňuje především on, protože i když se na něj klidně podívám znovu, žádná velká srdcovka to pro mě není. (monolog) 4*
Jedna z nejtypičtějších představitelek (post) moderních filmových autorských pohádek Šíleně smutná princezna, odkazující už svým názvem k pohádce klasické, za kterou stojí nestor české režie Bořivoj Zeman. Umně zkombinované pásmo dramatické a muzikálové, výtečná a pod úroveň dobrého vkusu nikdy nesestoupivší hudba Jana Hammera a šťastně zvolení hlavní protagonisté filmu - tak klukovsky vypadající sympaťák Václav Neckář a dokonalý archetyp ženské krásy s tváří Heleny Vondráčkové, to jsou nosné pilíře celého pohádkového filmu. Pohádka oplývající laskavým humorem, pozitivním (a nevnucujícím se) etickým rozměrem, skrze dobu svého vzniku též jasným protiválečným poselstvím a celou řadou drobných nápadů a vtípků z druhého plánu (značka zákaz předjíždění kočárů v úvodu filmu, dialog hlavních hrdinů pod mučícími nástroji atd.), samozřejmý souboj Dobra a Zla a konečně velká a romantická oslava Lásky... (Radak99) 5*
VELKÁ RECENZE
Režisér Bořivoj Zeman si vydobyl nadčasovou pověst filmového pohádkáře díky snímkům Pyšná princezna (1952) a Byl jednou jeden král… (1954). Svůj vysoký kredit obhájil i v roce 1968, kdy se ujal realizace scénáře Františka Vlčka, s nímž spolupracoval už na veselohře z odborářské zotavovny Anděl na horách (1955) nebo na fantaskní parodii Fantom Morrisvillu (1966). Nadčasová všestrannost Zemanova talentu vynikla právě v pohádce, která je ryzím odrazem pocitů svobody spojeným s „pražským jarem“ (premiéru měl snímek v červnu 1968). Dobové nálady tak zrcadlí stejně zřetelně jako předchozí autorovy pohádky, jež byly výkladní skříní stalinizované československé kinematografie. Tehdy šestapadesátiletý režisér využil popularity dvou popových hvězd Heleny Vondráčkové a Václava Neckáře, které obsadil do rolí věčně se škorpícího mileneckého páru. Přímým tahem na bránu je i skutečnost, že hlavní hrdinové mají i stejná křestní jména jako jejich představitelé: princezna Helena a princ Václav jsou potomky sousedních královských rodů, které jejich otcové králové Dobromysl (Bohuš Záhorský) a Jindřich (Jaroslav Marvan) kdysi dávno zasnoubili. Vzpurní mladí lidé, kteří se neznají, se nehodlají domluvenému sňatku podrobit. Zamilují se však do sebe shodou okolností, když si navzájem zapřou svou totožnost (podobně jako Krasomila a Miroslav v Pyšné princezně). Tvrdohlavá Helena se rozhodne na otci Dobromyslovi vynutit sňatek s milovaným mladíkem a začne si hrát na smutnou princeznu. Spoléhá na to, že něžně milující rodič ji nakonec dá za ženu jejímu „neurozenému zachránci“, aniž tuší, že jde o syna krále Jindřicha. Komplikaci představují rádcové obou králů Ypsilon a Iks, kteří sňatku královských dětí nepřejí a rozpoutají válku. Vše se však k dobrému obrátí díky zdravému rozumu a pomoci laskavé chůvy… Moderní švih dodali pohádce výtvarník Neprakta a autor hudby a písní tehdy dvacetiletý rocker Jan Hammer ml.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Králové Jindřich Spravedlivý a Dobromysl Veselý si před mnoha lety slíbili, že se jejich děti Václav a Helena v dospělosti vezmou. Mladí lidé se nehodlají podřídit slibům svých otců. Václav proto na cestě do Dobromyslova království otci uteče, aby se na případnou nevěstu podíval sám. Když chce tajně proniknout do zámku, seznámí se s půvabnou dívkou, ale vzápětí je zatčen a uvržen do vězení. Dívka, jíž se ztřeštěný mládenec zalíbil, ho navštíví v hladomorně, ale nepoví mu, že je princezna. Také Václav, který se do ní zamiloval, jí svou totožnost neprozradí. Na dvoře Helenina otce zatím vládne zmatek, rádcové králů Ypsilon a Iks kují pikle, aby zabránili sňatku královských dětí. Helenin otec dá dceři jasně najevo, že si nemůže vzít neurozeného muže. Helena si začne hrát na smutnou princeznu, aby vymohla na otci svolení provdat se za neznámého mladíka. Dobromysl vyzve všechny muže v zemi, aby se pokusili rozesmát jeho dceru. Václav uprchne z vězení, ale ani jemu se nepodaří Helenu vyléčit, protože ta si tajně čichne ke křenu a místo úsměvu se rozpláče. Princ je znovu uvězněn a s ním uvíznou nešťastnou náhodou v cele oba králové i princezna. Zde teprve všichni poznají pravdu. Nikdo ale nemá klíč a Iks s Ypsilonem mezitím rozpoutají válku. Odemkne jim až chůva. Mladí válku zastaví a jejich štěstí už nic nestojí v cestě.
Ocenění:
1998
4.místo - Televizní anketa diváků o nejpopulárnější českou filmovou komedii století – anketa České televize a Týdeníku Televize Volíme veselohru století .
Premiéra ČSSR: 7.6.1968
Premiéra ČR: 2.12.2021 NFA
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.4.1996 (VHS) Barrandov Biografia
Poprvé na DVD: 1.7.2006 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
„O princi v žaláři, smutné princezně a dvou nenapravitelných intrikánech.“
OBSAH
Hudební pohádka Šíleně smutná princezna je určena především malým - ovšem ne těm nejmenším divákům. Vypráví příběh prince a princezny ze sousedních spřátelených zemí, kteří mají uzavřít sňatek, o čemž rozhodli jejich moudří otcové se svými rádci. Královské děti však o svém osudu chtějí rozhodnout samy a samy si také touží vybrat životního partnera, který se bude líbit jim, a ne takového, kterého určí státní důvody...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Tohle je tak notoricky známá pohádka, že ani nepotřebuje komentáře, ale negativních ohlasů má méně. A jeden ode mě. Je totiž tak kýčovitě pojatá, herecky nezvládnutá, dějově nevyrovnaná, a tedy zcela příšerná. Mně se na ní líbila jen úvodní čtvrthodina a dvě písničky. Nikdo nikdy zřejmě neřekl Vondráčkové, že neumí ani trochu hrát, ale ani ovládat hlas. Její neznatelný, unylý hlasový projev byl opravdu šíleně smutný pro mě jako diváka neustále mačkajícího volume doprava, abych vůbec rozuměl, co právě řekla. Neckář sice tančí a zpívá se 40 kily docela solidně, ale k Vondráčkové se nehodí už jen svým malým vzrůstem, a poněkud rádoby přirozeným herectvím, které sice nepostrádá jiskru, ale současně je znát amatérismus v jeho hereckém projevu. Ostatní herci jsou pochopitelně herecky vyzrálí (Vostřel, Kemr, Marvan), ale vydržet například neustálé narušování děje rádci ustavičně kujícími pikle, to dalo taky docela zabrat. Nic jsem si z filmu nevybral. Vondráčková asexuální a vojet ji jen v představách, tak je mně mdlo. Výsledkem je pseudopohádka, kterou řadím na pomyslný konec žebříčku pohádek z dob bolševika. 40% (kinghik) 2*
Jako dítěti se mi tato pohádka nikdy nelíbila a jako dospělý na tom nejsem o moc líp. Mám rád pohádkové pohádky a ne tyto těžko zařaditelné zmršence. Dokážu ocenit, že je tam spousta skvělých herců a že si vlastně autoři z obyčejných pohádek dělají tak trochu srandu, ale přesto se mi nijak extra nelíbí. Je zajímavé, že se tu všichni tak rozplývají o těch čtyřech hlavních postavách (Vondráčková, Neckář, Kemr, Vostřel). Nesporné kvality, hlavně rádcům, nelze upřít. Ale já bych rád vypíchl někoho úplně jiného, o kom se tu vůbec nikdo nezmínil (a je to možná i tím, že jsem právě doplnil obsazení a tak nebylo odkud opisovat), přestože je to nejhumornější postava z celýho filmu. Mě okouzlil naprosto dokonalý francouzský kat Františka Dibarbory a ten jeho přízvuk a trefný a humorný hlášky (pár frantíků, kteří přišli k nám znám a tak mi věřte, tohle je skutečnej francouzskej přízvuk v češtině). Neboli pro mě tento film zachraňuje především on, protože i když se na něj klidně podívám znovu, žádná velká srdcovka to pro mě není. (monolog) 4*
Jedna z nejtypičtějších představitelek (post) moderních filmových autorských pohádek Šíleně smutná princezna, odkazující už svým názvem k pohádce klasické, za kterou stojí nestor české režie Bořivoj Zeman. Umně zkombinované pásmo dramatické a muzikálové, výtečná a pod úroveň dobrého vkusu nikdy nesestoupivší hudba Jana Hammera a šťastně zvolení hlavní protagonisté filmu - tak klukovsky vypadající sympaťák Václav Neckář a dokonalý archetyp ženské krásy s tváří Heleny Vondráčkové, to jsou nosné pilíře celého pohádkového filmu. Pohádka oplývající laskavým humorem, pozitivním (a nevnucujícím se) etickým rozměrem, skrze dobu svého vzniku též jasným protiválečným poselstvím a celou řadou drobných nápadů a vtípků z druhého plánu (značka zákaz předjíždění kočárů v úvodu filmu, dialog hlavních hrdinů pod mučícími nástroji atd.), samozřejmý souboj Dobra a Zla a konečně velká a romantická oslava Lásky... (Radak99) 5*
VELKÁ RECENZE
Režisér Bořivoj Zeman si vydobyl nadčasovou pověst filmového pohádkáře díky snímkům Pyšná princezna (1952) a Byl jednou jeden král… (1954). Svůj vysoký kredit obhájil i v roce 1968, kdy se ujal realizace scénáře Františka Vlčka, s nímž spolupracoval už na veselohře z odborářské zotavovny Anděl na horách (1955) nebo na fantaskní parodii Fantom Morrisvillu (1966). Nadčasová všestrannost Zemanova talentu vynikla právě v pohádce, která je ryzím odrazem pocitů svobody spojeným s „pražským jarem“ (premiéru měl snímek v červnu 1968). Dobové nálady tak zrcadlí stejně zřetelně jako předchozí autorovy pohádky, jež byly výkladní skříní stalinizované československé kinematografie. Tehdy šestapadesátiletý režisér využil popularity dvou popových hvězd Heleny Vondráčkové a Václava Neckáře, které obsadil do rolí věčně se škorpícího mileneckého páru. Přímým tahem na bránu je i skutečnost, že hlavní hrdinové mají i stejná křestní jména jako jejich představitelé: princezna Helena a princ Václav jsou potomky sousedních královských rodů, které jejich otcové králové Dobromysl (Bohuš Záhorský) a Jindřich (Jaroslav Marvan) kdysi dávno zasnoubili. Vzpurní mladí lidé, kteří se neznají, se nehodlají domluvenému sňatku podrobit. Zamilují se však do sebe shodou okolností, když si navzájem zapřou svou totožnost (podobně jako Krasomila a Miroslav v Pyšné princezně). Tvrdohlavá Helena se rozhodne na otci Dobromyslovi vynutit sňatek s milovaným mladíkem a začne si hrát na smutnou princeznu. Spoléhá na to, že něžně milující rodič ji nakonec dá za ženu jejímu „neurozenému zachránci“, aniž tuší, že jde o syna krále Jindřicha. Komplikaci představují rádcové obou králů Ypsilon a Iks, kteří sňatku královských dětí nepřejí a rozpoutají válku. Vše se však k dobrému obrátí díky zdravému rozumu a pomoci laskavé chůvy… Moderní švih dodali pohádce výtvarník Neprakta a autor hudby a písní tehdy dvacetiletý rocker Jan Hammer ml.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Králové Jindřich Spravedlivý a Dobromysl Veselý si před mnoha lety slíbili, že se jejich děti Václav a Helena v dospělosti vezmou. Mladí lidé se nehodlají podřídit slibům svých otců. Václav proto na cestě do Dobromyslova království otci uteče, aby se na případnou nevěstu podíval sám. Když chce tajně proniknout do zámku, seznámí se s půvabnou dívkou, ale vzápětí je zatčen a uvržen do vězení. Dívka, jíž se ztřeštěný mládenec zalíbil, ho navštíví v hladomorně, ale nepoví mu, že je princezna. Také Václav, který se do ní zamiloval, jí svou totožnost neprozradí. Na dvoře Helenina otce zatím vládne zmatek, rádcové králů Ypsilon a Iks kují pikle, aby zabránili sňatku královských dětí. Helenin otec dá dceři jasně najevo, že si nemůže vzít neurozeného muže. Helena si začne hrát na smutnou princeznu, aby vymohla na otci svolení provdat se za neznámého mladíka. Dobromysl vyzve všechny muže v zemi, aby se pokusili rozesmát jeho dceru. Václav uprchne z vězení, ale ani jemu se nepodaří Helenu vyléčit, protože ta si tajně čichne ke křenu a místo úsměvu se rozpláče. Princ je znovu uvězněn a s ním uvíznou nešťastnou náhodou v cele oba králové i princezna. Zde teprve všichni poznají pravdu. Nikdo ale nemá klíč a Iks s Ypsilonem mezitím rozpoutají válku. Odemkne jim až chůva. Mladí válku zastaví a jejich štěstí už nic nestojí v cestě.
Ocenění:
1998
4.místo - Televizní anketa diváků o nejpopulárnější českou filmovou komedii století – anketa České televize a Týdeníku Televize Volíme veselohru století .
Premiéra ČSSR: 7.6.1968
Premiéra ČR: 2.12.2021 NFA
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.4.1996 (VHS) Barrandov Biografia
Poprvé na DVD: 1.7.2006 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Bořivoj Zeman (Režie), Jiří Pokorný (Produkce/Vedoucí výroby), Jan Hammer ml. (Hudba), František Valert (Kamera), Josef Dobřichovský (Střih), Boris Moravec (Scénografie), Jarmila Romanová (Kostýmy), Adolf Nacházel (Zvuk), Otakar Košťál (Masky), Bořivoj Zeman (Scénář), František Vlček st. (Scénář), Helena Vondráčková (Herec), Václav Neckář (Herec), Jaroslav Marvan (Herec), Bohuš Záhorský (Herec), Josef Kemr (Herec), Darek Vostřel (Herec), František Dibarbora (Herec), Oldřich Dědek (Herec), Stella Zázvorková (Herec), Branislav Koreň (Herec), Ondrej Jariabek (Herec), Jozef Kuchár (Herec), Karel Effa (Herec), Antonín Jedlička (Herec), Oskar Hák (Herec), Antonín Klimeš (Herec), Vítězslav Černý (Herec), František Fontén (Herec), Jindřich Láznička (Herec), Vladimír Linka (Herec), Karel Pavlík (Herec), Viktor Riebauer (Herec), Jiří Štancl (Herec), Robert Vrchota (Herec), Jan Pixa st. (Herec), Karel Fiala (Herec), Gustav Heverle (Herec), Jaroslav Kladrubský (Herec), Karel Šlajs (Herec), Miloš Vavruška (Herec), Milan Jonáš (Herec), Josef Braun (Herec), Zdeněk Braunschläger (Herec), Mirko Musil (Herec), František Šeba (Herec), Milan Klásek (Herec), Bohuslav Kupšovský (Herec), Vladimír Navrátil (Herec), Viktor Nejedlý ml. (Herec), Zdeněk Plaček (Herec), Miloslav Šindler (Herec), Rudolf Veselý (Herec), Jiřina Bílá (Herec), Jiřina Hautová (Herec), Milena Kaplická (Herec), Luďa Marešová (Herec), Marie Popelková (Herec), Blažena Slavíčková (Herec), Blažena Vernerová (Herec), Jan Cmíral st. (Herec), Willy Kuk-Znamínko (Herec), Beda Lak (Herec), Miloslav Novák (Herec), Jaroslav Horký (Herec), Josef Chval (Herec), Josef Borovian (Herec), Josefa Pechlátová (Herec), Václav Štádler (Herec), František Vlček st. (Herec), Jiřina Hladíková (Herec)
1968/89/Československo/Komedie, Hudební, Pohádka
Zajímavost k filmu
- Protože se scenárista a herec Darek Vostřel dostal postupem času "na index", byla z filmu vystřižena píseň proradných rádců honosících se jmény X a Y "Kujme pikle". V této verzi byl film prodán i do NDR a vysílán v televizi. Pikantní však bylo, že po českých venkovských kinech a po pionýrských táborech putovala plná verze, tedy i s "problematickou" písní.
- Královská hymna je smích Vlasty Buriana z nahrávky "V zajetí smíchu".
- Zámek krále Dobromysla (Bohuš Záhorský) je Bojnický zámek v Trenčínském kraji, kde se rovněž nachází jezírko s vrbou, rybník v zámecké zahradě se nachází na zámku Blatná stejně jako nádvoří, kde se měla uskutečnit poprava. Rádcové se pak koupou v rybníce Hůrka u Bratronic.
- Poté, co princ (Václav Neckář) nerozesmál princeznu a stráž ho odvedla do žaláře, řekne princezna (Helena Vondráčková) ruské slovo "ničego" ve smyslu že už další vystoupení videt nechce.
- V rozprávke zostal jeden záber, v ktorej možno Rudolfa Deyla ml., pôvodného kráľa, uvidieť, a to pri zhromaždení nápadníkov pred palácom, kedy je kráľovská rodina zaberaná kamerou z diaľky.
- Počas premiéry filmu spáchala 16-ročná dcéra Stelly Zázvorkovej samovraždu.
- Film videlo v kinách tri milióny divákov.
- Za použití grotesek s Charliem Chaplinem nemuselo filmové studio sáhnout hluboko do kapsy. Podle dobových svědectví byl autorský poplatek za využití několika záběrů symbolický.
- Kvôli emigrácii do USA nesmelo byť meno skladateľa Jana Hammera ml. uvedené v titulkoch.
- Ve filmu padnou pouze jednou jména princezny a prince. Princezna se jmenuje Helena jako hlavní představitelka Helena Vondráčková a princ Václav, který je pojmenovaný po svém představiteli Václavu Neckářovi.
- Role prince a princezny byli od začátku koncipovány pro tehdy začínajícího Václava Neckáře a ve stejné době taktéž začínající mladou zpěvačku Helenu Vondráčkovou.
- Oba hlavní protagonisté pohádky Václav Neckář a Helena Vondráčková se měli spolu sejít před kamerou už o pár let dříve, a to v oscarovém snímku Ostře sledované vlaky (1966). Helena tehdy však i přes úspěšné absolvování kamerových zkoušek z obsazení vypadla, a to protože svou výškou převyšovala Neckáře, což se nelíbilo režisérovi Jiřímu Menzelovi.
- Nemecky dabovaná verzia produkovaná východonemeckou spoločnosťou DEFA je o približne 20 minút kratšia než pôvodný film. Okrem iného v nej chýba pesnička "Kujme pikle".
- Keď Helena Vondráčková na výstave uvidela jeden kostým z filmu, ohradila sa, že v takých šatách nikdy nehrala. Boli totiž prešité. Niektoré kostýmy sa použili aj do iných filmov, takže ich upravili a originál sa nezachoval.
- Název pohádky vyřkne Helena Vondráčková ve 27. minutě 27. vteřině pohádky.
- Princ (Václav Neckář) ve vězení nemaluje srdce jedním tahem, jak o tom v tu chvíli zpívá, ale každé srdce dvěma tahy.
- Filmový debut zpěvačky Heleny Vondráčkové.
- Tvůrci různě spojovali záběry. Třeba když Václav Neckář stojí na suché vrbové větvi. Ta vrba byla v bojnickém parku. Ale když spadne do vody, tak ta už se nachází v Blatné a hned jak vyleze z vody ocitne se opět v Bojnicích, které jsou za ním vidět.
- Bohuš Záhorský převzal roli krále Dobromysla po náhle zesnulém Rudolfu Deylovi ml.
- Skladatel Jan Hammer, který napsal hudbu a všechny písničky, které ve filmu zazněly, měl tenkrát pouze 17 let.
- Královská hymna je smích Vlasty Buriana z nahrávky "V zajetí smíchu".
- Zámek krále Dobromysla (Bohuš Záhorský) je Bojnický zámek v Trenčínském kraji, kde se rovněž nachází jezírko s vrbou, rybník v zámecké zahradě se nachází na zámku Blatná stejně jako nádvoří, kde se měla uskutečnit poprava. Rádcové se pak koupou v rybníce Hůrka u Bratronic.
- Poté, co princ (Václav Neckář) nerozesmál princeznu a stráž ho odvedla do žaláře, řekne princezna (Helena Vondráčková) ruské slovo "ničego" ve smyslu že už další vystoupení videt nechce.
- V rozprávke zostal jeden záber, v ktorej možno Rudolfa Deyla ml., pôvodného kráľa, uvidieť, a to pri zhromaždení nápadníkov pred palácom, kedy je kráľovská rodina zaberaná kamerou z diaľky.
- Počas premiéry filmu spáchala 16-ročná dcéra Stelly Zázvorkovej samovraždu.
- Film videlo v kinách tri milióny divákov.
- Za použití grotesek s Charliem Chaplinem nemuselo filmové studio sáhnout hluboko do kapsy. Podle dobových svědectví byl autorský poplatek za využití několika záběrů symbolický.
- Kvôli emigrácii do USA nesmelo byť meno skladateľa Jana Hammera ml. uvedené v titulkoch.
- Ve filmu padnou pouze jednou jména princezny a prince. Princezna se jmenuje Helena jako hlavní představitelka Helena Vondráčková a princ Václav, který je pojmenovaný po svém představiteli Václavu Neckářovi.
- Role prince a princezny byli od začátku koncipovány pro tehdy začínajícího Václava Neckáře a ve stejné době taktéž začínající mladou zpěvačku Helenu Vondráčkovou.
- Oba hlavní protagonisté pohádky Václav Neckář a Helena Vondráčková se měli spolu sejít před kamerou už o pár let dříve, a to v oscarovém snímku Ostře sledované vlaky (1966). Helena tehdy však i přes úspěšné absolvování kamerových zkoušek z obsazení vypadla, a to protože svou výškou převyšovala Neckáře, což se nelíbilo režisérovi Jiřímu Menzelovi.
- Nemecky dabovaná verzia produkovaná východonemeckou spoločnosťou DEFA je o približne 20 minút kratšia než pôvodný film. Okrem iného v nej chýba pesnička "Kujme pikle".
- Keď Helena Vondráčková na výstave uvidela jeden kostým z filmu, ohradila sa, že v takých šatách nikdy nehrala. Boli totiž prešité. Niektoré kostýmy sa použili aj do iných filmov, takže ich upravili a originál sa nezachoval.
- Název pohádky vyřkne Helena Vondráčková ve 27. minutě 27. vteřině pohádky.
- Princ (Václav Neckář) ve vězení nemaluje srdce jedním tahem, jak o tom v tu chvíli zpívá, ale každé srdce dvěma tahy.
- Filmový debut zpěvačky Heleny Vondráčkové.
- Tvůrci různě spojovali záběry. Třeba když Václav Neckář stojí na suché vrbové větvi. Ta vrba byla v bojnickém parku. Ale když spadne do vody, tak ta už se nachází v Blatné a hned jak vyleze z vody ocitne se opět v Bojnicích, které jsou za ním vidět.
- Bohuš Záhorský převzal roli krále Dobromysla po náhle zesnulém Rudolfu Deylovi ml.
- Skladatel Jan Hammer, který napsal hudbu a všechny písničky, které ve filmu zazněly, měl tenkrát pouze 17 let.
Odkazy
Hrají:
Helena Vondráčková, Václav Neckář, Bohuš Záhorský, Jaroslav Marvan, Josef Kemr, Darek Vostřel, František Dibarbora, Oldřich Dědek, Stella Zázvorková, Branislav Koreň, Ondriš Jariabek, Jozef Kuchár, Karel Effa, Antonín Jedlička, Bohuslav Kupšovský, Jan Pixa st., Josef Braun, Antonín Klimeš, Vítězslav Černý, Gustav Heverle, Miloš Vavruška, František Fontén, Jindřich Láznička, Vladimír Linka, Karel Pavlík, Viktor Riebauer, Jiří Štancl, Robert Vrchota, Karel Fiala, Jaroslav Kladrubský, Karel Šlajs, Milan Jonáš, Josefa Pechlátová, Oskar Hák, Zdeněk Braunschläger, Mirko Musil, František Šeba, Milan Klásek, Vladimír Navrátil, Viktor Nejedlý ml., Zdeněk Plaček, Miloslav Šindler, Rudolf Veselý, Jiřina Bílá, Jiřina Hladíková, Milena Kaplická, Luďa Marešová, Marie Popelková, Blažena Slavíčková, Blažena Vernerová, Jan Cmíral st., Willy Kuk-Znamínko, Beda Lak, Miloslav Novák, Jaroslav Horký, Josef Chval, Josef Borovian, Václav Štádler, František Vlček st.