Šest medvědů s Cibulkou / Šest medvědů s Cibulkou (1972/85/Československo/Rodinný, Komedie) 68% -Originál DVD-

03.02.2024 00:20
JEDNOU VĚTOU
„Filmová situační komedie z cirkusového prostředí s Lubomírem Lipským v několika převlecích“

OBSAH
Hrdinou filmu je klaun Cibulka, předvádějící v cirkuse úspěšné číslo s medvědy. Ředitel cirkusu však vymění své medvědy za cvičené pašíky a Cibulka dostane výpověď. Na popud dětí se převlékne za ženu a nastoupí ve škole jako kuchařka. Problémy nastávají v okamžiku, kdy za Cibulkou do školy přicházejí uprchlí cirkusoví medvědi. Vyplaší uklízečku i školníka a Cibulkovi nezbývá než převzít i jejich povinnosti. A to všechno v den, kdy má školu navštívit školní inspektor. A tak Cibulka vaří oběd, uklízí a snaží se ve škole ukrýt šest živých medvědů. Výsledkem je ta nejbláznivější klauniáda s jakou jste se na televizních obrazovkách mohli setkat...(oficiální text distributora)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Slabší film od Lipského. Ani mě nijak nenadchl výkon jeho bráchy v hlavní roli. Vycpaní medvědi kombinovaní s živými, řada podařených komediálních čísel, a spousta nedorozumění a trapasů v budově školy. Velká snaha a řemeslně zvládnutá režie se upřít nedá, ale celkově mně nápad nepřišel nijak ohromující, i když originalita měla své velké zastoupení. Herecké obsazení opět vysoce kvalitní, jak bylo u Lipského zvykem, ale opakovaně si film hned tak nedám. Cvičení medvědi byli nakonec z filmu to nejlepší. 60% (kingik) 3*

Docela milá, ale lehce násilně fabulovaná komedie pro děti, z níž mám dnes trochu pocit, že hlavním důvodem jejího vzniku byla politická objednávka - za každou cenu odvézt pozornost od nastupující normalizace. Scény jsou naivně roztomilé, kladem jsou skvělí herci (to nejlepší, co tehdejší herecká generace dala) a místy hodně vtipné humorné gagy a repliky. No a excelující Lubomír Lipský... (osobně pak nemám rád sklon komunisticky orientovaného umění adorovat prostředí cirkusů a estrád, což se objevovalo hlavně v padesátých letech téměř v každé budovatelské veselohře, vadí mi to aplikování sovětského vzoru, i když u nás byla také cirkusová předválečná tradice, kterou mnohem sofistikovaněji reflektuje později třeba výborný seriál Cirkus Humberto...) (Radek99) 4*

ZLATÝ VĚK GROTESKY, filmová antologie toho nejlepšího, co kdy bylo natočeno během vrcholné fáze němého film a jeho rozverné periody, se u nás promítala, uváděna Horníčkem a později v upravené verzi Nedělou, během šedesátých a v aktualizované verzi v sedmdesátých letech měla mimořádný úspěch. Zdá se, jakoby vedla také ruku scénáristů i druhého z bratří Lipských. Cíl - bláznivě rozverná komedie pro děti všeho věku, byl vrchovatě naplněn mj. i mimořádně skvělým hereckým obsazením, v němž mimořádně vynikl v jedné ze svých životních kreací Lubomír Lipský. Udržet až zběsilé tempo pádícího děje, zachovávat alespoň dekórum věrohodnosti,provětráním hned několika hodnostářských důstojností najednou nebo báječná "kufrová scéna" trestající impertinentního padoucha v Srstkově podání jsou jen jedny z mnoha třpytů celého gejzíru gagů, na nichž je tato komedie postavena. Vytýkat filmu pro děti důsledné respektování dětského vidění světa považuji za zpozdilé; to, co se dospělému poprávu jeví jako řemeslné nedodělky, se v alternativním pohledu přetváří do neopakovatelné, vlastně až geniální imaginace. MEDVĚDI navazují na to nejlepší z tradice české filmové veselohry a dále ji rozvíjejí a posouvají. Jsou silní tím, že nic nepředstírají a jsou bytostně sví ve svém nezakrývaném dětinském blaženství. Před šestřiceti lety stejně úspěšně - chtělo by se říci až geniálně - jako dnes. (sportovec) 5*

VELKÁ RECENZE
Celoživotní lásku k manéži Oldřich Lipský nepromítl jen do režírování cirkusových představení, ale i do komedií Cirkus bude! (1954) a Cirkus v cirkuse (1975), a také do celovečerního dokumentu Cirkus jede (1960) či do scénáře televizního seriálu Cirkus Humberto (který po autorově smrti natočil v roce 1988 František Filip). Divácky nejvděčnějším vyznáním cirkusovému světu je ovšem komedie 6 medvědů s Cibulkou, kterou Oldřich Lipský realizoval v roce 1972 podle scénáře, na němž spolupracoval se zkušeným Milošem Macourkem. Ceněný scenárista se podílel i na Lipského snímcích Muž z prvního století (1961), Kdo chce zabít Jessii? (1966), Happy end (1967), Zabil jsem Einsteina, pánové… (1969), „Čtyři vraždy stačí, drahoušku“ (1970), Slaměný klobouk a Dívka na koštěti (oba 1971). Komedie 6 medvědů s Cibulkou (1972) prokázala schopnost osvědčené dvojice dělat kvalitní, ideologií a propagandou nezatíženou zábavu i na normalizačním Barrandově. Titulním protagonistou zábavného vyprávění je cirkusový klaun Cibulka, který slaví úspěchy se svým číslem s ochočenými medvědy. Šestici chlupatých hvězd však ředitele cirkusu vymění pod tlakem konkurenta za cvičené vepře. Cibulka je propuštěn a nachází novou práci v ženském převleku – jako kuchařka ve školní jídelně. Číslo s vepři však nemá úspěch. Cibulku i s medvědy, kterým se povedlo utéct, se povede vrátit do manéže jen díky aktivitě dětských hrdinů… Realizačně náročný snímek se opíral o zvířecí „hvězdy“ (k nimž patřil i Cibulkův ochočený šimpanz Tonda) i o fenomenální herecký výkon režisérova bratra Lubomíra Lipského, který diváky bavil v různých převlecích. I v dalších rolích nestárnoucí komedie se Oldřich Lipský spolehl na kvalitní herecké představitele (Miloš Kopecký, Jiří Sovák, Jan Libíček, František Filipovský).
Ředitel cirkusu Bonifác ukládá dvěma cvičeným medvědům početní příklady. Zadávají je tři děti z obecenstva - Honza, Jarda a Marcela, kteří si vlastně nechávají spočítat domácí úkol. Když se prozradí, že v medvědích kůžích je oblíbený klaun Cibulka a jeho kamarád šimpanz Tonda, zazní velký smích. Opravdoví medvědi pak předvedou své číslo: oplakávají domněle mrtvého Cibulku a odvážejí ho za současného bručení smutné melodie. Jenomže medvědy z ředitele vymámí výměnou za cvičené vepře úlisný ředitel jiného cirkusu - Švihák. Ten navíc způsobí, že je medvědí kamarád Cibulka z cirkusu propuštěn. Výstupy s vepříky jsou ale neúspěšné. Děti najdou klaunovi nové místo. V převleku za ženu se stane novou kuchařkou v jejich škole. Tam ho hledají i medvědi, kterým se podařilo utéci z vagónu na nádraží. Omdlelou uklízečku a také školníka odvezou cvičená zvířata mručící smutnou píseň na vozíku do kabinetu. Rozverný Cibulka zatím zastoupí oba dva. Podlahu chodby vyleští do takového lesku, že na ní uklouznou ředitel školy, inspektor i oba ředitelé cirkusů, jdoucí po stopách medvědů. Živí medvědi i děti, převlékající se do Cibulkových medvědích kůží, převrátí školu vzhůru nohama. Děti pak přinutí Šviháka, aby podepsal prohlášení o zpětné výměně vepřů za medvědy. Odměnou je jim zvláštní představení zdarma.

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 29.12.1972
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.7.1996 (VHS) Barrandov Biografia, 30.11.2004 (DVD) Bontonfilm
Poprvé na DVD: 1.11.2004 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
 
Tvůrci a herci
Oldřich Lipský (Režie), Ladislav Novotný (Produkce/Vedoucí výroby), Vlastimil Hála (Hudba), Vladimír Novotný (Kamera), Antonín Holub (Kamera), Miroslav Hájek (Střih), Jaroslav Krška (Scénografie), Theodor Pištěk ml. (Kostýmy), Josef Vlček (Zvuk), František Čížek (Masky), Oldřich Lipský (Scénář), Miloš Macourek (Scénář), Lubomír Lipský st. (Herec), Jiří Sovák (Herec), Miloš Kopecký (Herec), Jan Libíček (Herec), František Filipovský (Herec), Marie Rosůlková (Herec), Zora Polanová (Herec), Darja Hajská (Herec), Václav Kotva (Herec), Václav Štekl (Herec), Zdeněk Srstka (Herec), Josef Vytasil (Herec), Renata Bauerová (Herec), Jan Kunstýř (Herec), Jan Míškovský (Herec), Tomáš Muchka (Herec), Vladimír Kunz (Herec), Václav Halama (Herec), Zdeněk Boubelík (Herec), Mojmír Miler (Herec), Michal Vostřez (Herec), Josef Engel (Herec), Karel Engel (Herec), Zlatomil Fabinyi (Herec), Jiří Kasík (Herec), Milan Kindl (Herec), Jiří Sládek (Herec), Stanislav Tůma (Herec), Jaroslav Vlk (Herec), Ludvík Wolf (Herec), Josef Chval (Herec), Jan Kurčík (Herec), Augustin Růžička (Herec), Karel Vítek st. (Herec), Yvetta Kornová (Herec)
 
1972/85/Československo/Rodinný, Komedie
 
Zajímavost k filmu
- Ve scéně, kdy ředitel cirkusu Bonifác (Jan Libíček) poprvé představuje cvičené vepříky, je vidět orchestrion, který se objevil i v úvodní znělce seriálu Hříšní lidé města pražského (od r. 1968) nebo také v seriálu 30 případů majora Zemana (od r. 1974) v epizodě s názvem "Kvadratura ženy".
- Film získal Striebornú píšťalku a Cenu detského diváka na FF pre deti a mládež vo vtedajšom Gottwaldove a bronzovú medailu na MFF v Moskve 1973, ďalej Hlavnú cenu na MFF v Paname a Cenu Španielskeho strediska filmov pre deti a mládež v Gijóne 1976.
- Je možné všimnout si, že školník je zde velmi univerzárlní, například nosí pokapsách křídu, aby si v momentě, kdy skáče přes oc. táhla, mohl poprášit ruce.
- Šimpanzy mali plienku, aby nepočúrali kostýmy, keď sa im niečo nepáčilo.
- Medveďom schovávali po scéne jedlo, aby ich hranie bavilo a hrali prirodzene. Keď jazdili z kopca na bicykli, vypustili im kolesá, aby nezmietli drezérov, keď ich chytali.
- Medvede mohli natáčať len hodinu a pol, potom museli mať niekoľko hodín pauzu.
- Zdeněk Srstka (Rudolf) počas skúšky so šmykľavosťou podlahy rozbil zárubne dverí a skončil až u cirkulárok v dielni, ktorá bola za ateliérom.
- Opicu vo filme stvárnili až tri opice. Jedna rozbíjala vajcia, druhá bubnovala a tretia jedla príborom. Mali inú farbu tváre a srsť okolo tváre. Maskér ich musel zakaždým namaskovať, aby si boli podobné, ale opice zakaždým líčidlo zlízali, pretože im náramne chutilo.
- Keď sa v skutočnosti medvede dostali do prírodopisného kabinetu a uvideli vypchaté zvieratá, dostali taký amok, že takmer zdemolovali celú miestnosť. Medvede potom museli nechať si na kabinet zvyknúť viacej dní.
- Natáčalo sa v škole na pražských Vinohradoch na Lužické ulici.
- Drezůru medvědů zajišťoval Ferdinand Berousek a jeho synové. Právě drezůra medvědů je specialitou rodiny Berousků. V roce 1981 získali nejvyšší vyznamenání za "Super show s medvědy" za vystoupení v Tokiu.
- Jeden z medvědů zranil při natáčení svého ošetřovatele na hlavě. Lubomír Lipský tak dokončoval filmování s obavami o své zdraví.
- Původní scénář k filmu napsal spisovatel František Kožík. Protože se ale řežisérovi příliš nezamlouval, nechal ho přepracovat Milošem Macourkem. Z původní verze nebylo zachováno téměř nic.
- V některých scénách se kameramanovi Vladimíru Novotnému rozostřuje objektiv kamery a film je tím pádem neostrý.
- Scéna, kdy herci kloužou do ředitelny, se natočila tak, že architekt postavil chodbu s mírným sklonem a kamera stála kolmo k šikmé podlaze.
- Medvědí kůže, co se v nich hraje ve filmu, jsou vystaveny na zámku Český Krumlov.
 
Odkazy