Smrt stopařek / Smrt stopařek (1979/87/Československo/Krimi, Drama) 64% -Originál DVD-

21.01.2024 09:30
JEDNOU VĚTOU
„Kriminální film na motivy skutečného případu“

OBSAH
Řidiči Charvátovi se úspěšně daří tajit před okolím jak svůj pobyt ve vězení, tak i nezvladatelnou agresivitu vůči ženám. Jednoho dne vezme do auta dvě stopařky a cestou obě zavraždí. Těla pohodí na místě, jež nemá nic společného s jeho osobou, a domnívá se, že tím zahladil všechny stopy. Přesto se ho zmocní strach před dopadením, rozhodne se tedy uprchnout přes hranice. Aby se pojistil, bere si s sebou rukojmí malého synka své bytné. Policejní vyšetřovatelé jsou mu však na stopě...(oficiální text distributora)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Ač za volantem náklaďáku Roman, není pan Charvát žádný romantik. Princeznu Arabelu v lese znásilnil a zardousil, princezně Xénii udělal pouze to druhé (zřejmě tam nechtěl po Vilibaldovi) a jsem přesvědčen, že kdyby stopoval i čaroděj Vigo, leží i on teď na skládce s natrhnutým netopýrem. Jsou pohádky z mechu a kapradí, které pan Majer dětem vykládat nebude.. Mírný nadstandard české detektivky normalizační éry, kterému svědčí větší prostor pro hrubiánského pachatele Perepeczka. Když však jako vrah uděláte tolik chyb, nemáte šanci ani proti VB v žigulících s prázdnou nádrží. Jsem si jist, že Honza Zeman by ho zadržel už před stádiem pokusu.. (Gilmour93) 3*

Solidně natočené krimi podle skutečných událostí, kterého se zajímavě zhostil režisér Jindřich Polák. V titulní roli polský herec Marek Perepeczko předvádí solidní studii muže, který vraždí pro svou potřebu, ale ve skrytu duše si je vědom, že udělal něco moc špatného. V rolích obětí Dagmar Patrasová a Jana Nagyová a v roli vrahovi sousedky nic netušící Jaroslava Obermaierová, roli vyšetřovatele ztvárnil zesnulý Zdeněk Buchvaldek. Vyšetřovací postupy i metody jsou celkem autentické, nic moc přehnaného ani nepravděpodobného ve filmu není, až na ten komunistický úlevný závěr po dopadení vraha, je to zručně odvedené krimi. Nevadil lehký odklon od reality skutečných událostí, v rámci zlepšení dramatičnosti filmového děje, jako spíše absence diváckých emocí. U takového filmu jsou potřeba ve velké míře. 60% (kingik) 3*

Jezdit si tak s náklaďákem a občas znásilnit nějakou stopařku - to je život... I když Jindřich Polák jinak točil prakticky jen samý sračky, tak tohle se mu překvapivě povedlo. Podle mě je to jeden z těch lepších kriminálních filmů made in ČSSR. A nevadí mi ani trapák Buchvaldek v roli fízla. Jinak polskej herec Marek Perepeczko se do role hodí perfektně (těžko pro tuhle roli najít lepšího herce z českých luhů a hájů) a zároveň je nadabovanej tak dobře, že to ve filmu nijak neruší. Jinak ten námět je sice tak nějak podle skutečný události, ale realita byla trochu jiná. Ve skutečnosti se onen vrah nechal normálně zatknout, takže žádný velký drama, jako ve filmu, se nekonalo...(dobytek) 4*

VELKÁ RECENZE
Režisér Jindřich Polák po válečném dramatu o československých letcích v Anglii Nebeští jezdci (1968) prakticky rezignoval na realizaci dramatických látek pro dospělé. S nástupem normalizace se pro něj a scenáristu Otu Hofmana otevřela cesta k natáčení koprodukčních sérií určených rodinnému publiku (především seriál o mlčenlivém muži s kouzelnou buřinkou – Panu Tau). Výjimku tvořily v letech 1969–1979 jen tři snímky: psychologická detektivka Noc klavíristy (1976), komediální sci-fi Zítra vstanu a opařím se čajem (1977) a kriminální thriller Smrt stopařek (1979). K tomu napsal scénář Vojtěch Měšťan, který s Polákem spolupracoval už na Noci klavíristy. Od stylové, komorní detektivky o barovém pianistovi pátrajícím po vrahovi mladého muže se Smrt stopařek liší osobou protagonisty: místo sympatického soukromého pátrače s vysokým mravním kreditem je temným hrdinou příběhu inspirovaného skutečnými událostmi sám vrah. Recidivista Charvát byl nedávno propuštěn z vězení, pracuje jako řidič náklaďáku a vedle práce načerno se nutkavě oddává i znásilňování a škrcení mladých stopařek. Náhoda jde sériovému vrahovi na ruku: o jeho aktivitách nic netuší ani rozvedená bytná Jarošová, s jejímž synkem Míšou se tichý nájemník nebývale sblíží. Vraha však nakonec usvědčí ukradené hodinky a zdeformovaný prst, který na hrdlech obětí zanechává charakteristickou stopu… V době svého vzniku se Smrt stopařek těšila značné divácké oblibě: kriminální žánr v nabídce kin citelně chyběl a nepřehlédnutelným bonusem byla i Polákova vysoce kvalitní řemeslná práce. K realističnosti atmosférického příběhu přispělo obsazení hlavní role: Marek Perepeczko se stal dalším z řady polských herců, kteří českým filmařům dovolili opustit castingové stereotypy. Jeho přesvědčivý výkon vyvážil i tradiční rysy obsazení dalších rolí (Jaroslava Obermaierová jako bytná, Zdeněk Buchvaldek coby vyšetřovatel).
Povolné chování zachrání život servírce Klímové, která si stopne starý nákladní vůz, řízený násilníkem Charvátem, nedávno propuštěným z vězení. Muž ji zaveze do lesa a znásilní ji. Charvát pečlivě tají svou minulost před mladou rozvedenou majitelkou domku, kde žije v podnájmu. S jejím malým synem Míšou se dokonce spřátelí. Kluk v něm hledá otce a Charvát o Míšovi s cizími lidmi hovoří jako o svém. Noční jízda, při níž „načerno“ dopraví podnikovým autem zákazníkům nábytek na chatu, končí tragicky. Charvát nabídne odvoz dvěma dívkám, jimž ujel poslední vlak. Zajede do lesa a zatímco si jedna odskočí do křoví, popojede dál a její kamarádku znásilní a uškrtí. Nebezpečnou svědkyni svého činu pak rovněž zardousí. Těla obou dívek odveze na vzdálenou skládku. Jejich věci spálí doma v kotli topení. Vrahovi zdánlivě vše nahrává. Svědek, jenž našel těla, ale neuměl určit typ auta, zemřel na infarkt. Podnik navíc přidělil Charvátovi nové auto. Na hrdlech dívek jsou však otisky, u nichž chybí palec - Charvát si jej zdeformoval ve vězení. Kriminalisté mají další stopy. Míša našel v domku zlaté hodinky jedné z obětí. Jeho matka pochopí, že Charvát je hledaný zločinec. Bezpečnost obklíčila domek. Vrah využije Míšu jako rukojmí a prchá k hranicím. Policii nezbývá než Charváta zastřelit. Míša je zachráněn.

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 1.10.1979
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 24.11.2008 (DVD) Bontonfilm, Magic Box
Poprvé na VHS: 1.12.1998 Centrum českého videa
Poprvé na DVD: 24.11.2008 Bontonfilm, Magic Box
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
 
Tvůrci a herci
Jindřich Polák (Režie), Jan Balzer (Produkce/Vedoucí výroby), Karel Svoboda (Hudba), Josef Vaniš (Kamera), Zdeněk Stehlík (Střih), Milan Nejedlý (Scénografie), Theodor Pištěk ml. (Kostýmy), Jiří Pavlík (Zvuk), Vladimír Petřina (Masky), Vojtěch Měšťan (Scénář), Jindřich Polák (Scénář), Marek Perepeczko (Herec), Zdeněk Buchvaldek (Herec), Jana Janěková (Herec), Jaroslava Obermaierová (Herec), Dagmar Patrasová (Herec), Jana Nagyová (Herec), Jana Gýrová (Herec), Lída Plachá (Herec), Zdeněk Martínek (Herec), Karel Heřmánek (Herec), Petr Procházka (Herec), Karel Vochoč (Herec), Robert Vrchota (Herec), Eva Trunečková (Herec), Alois Liškutín (Herec), Antonín Hardt (Herec), Libuše Geprtová (Herec), Karel Chromík (Herec), Ladislav Županič (Herec), Karel Hábl (Herec), Josef Janoušek (Herec), Milan Klásek (Herec), Jiří Žák (Herec), Jiří Havel (Herec), Kateřina Vlková (Herec), Leoš Jirsák (Herec), Jana Robenková (Herec), Radka Stupková (Herec), Daniela Vacková (Herec), Markéta Fišerová (Herec), Barbora Štěpánová (Herec), Richard Maška (Herec), Rudolf Kalina (Herec), Mnislav Hofmann (Herec), Karel Koloušek (Herec), Věra Laňková (Herec), Miroslav Krejča (Herec), Ladislav Lahoda (Herec), Ladislav Šimek (Herec), Václav Král (Herec), Miloslav Homola (Herec), Oldřich Velen (Herec), Zdeněk Skalický (Herec), Antonín Stockinger (Herec), Libuše Kosová (Herec), Jiří Reichert (Herec), Květoslava Houdlová (Herec), Jitka Asterová (Herec), Miroslav Rataj (Herec), Petr Jákl st. (Herec), Miroslav Jíra (Herec), Ludvík Wolf (Herec), Jaroslav Tomsa (Herec), Petr Pospíchal (Herec), Vratislav Hurych (Herec), Pavel Myslík (Herec), Milan Štrich (Herec), Jaroslav Klenot (Herec), Zdeněk Srstka (Herec), Vilém Besser (Herec), Naďa Konvalinková (Herec), Tomáš Holý (Herec)
 
1979/87/Československo/Krimi, Drama
 
Zajímavost k filmu
- Marek Perepeczko byl podle vyprávění herců velice milý člověk.
- Malého Míšu Jaroše ztvárnil Petr Procházka, který byl ale předabován slavnějším Tomášem Holým.
- Ačkoli Marek Perepeczko, který se věnoval kulturistice, na první pohled působil velmi robustně a brutálně, jeho vzezření bylo naprosto odlišné. Projevilo se to ve scéně, kdy měl Martu (Dagmar Patrasová) škrtit. Odmítal ji pořádně stisknout. Po její drobné slovní provokaci ji stiskl tak, že měla na krku otlaky několik dnů.
- Vůz, kterým jezdil Charvát (Marek Perepeczko), je nákladní automobil značky Roman R 8.135 F. Stejným jezdil skutečný vrah Miroslav Somora.
- Celý film byl natočený v reálných exteriérech, a to s ruční kamerou, kterou obsluhoval Josef Vaniš.
- Ve verzi uvedené televizí v roce 2008 chybí scéna s odhaleným prsem, která ve verzi filmu vysílané v roce 1987 byla.
- Mezi filmem a skutečností lze najít několik odlišností. Například zavražděné dívky se ve skutečnosti jmenovali Tatina Gangurová a Viera Kukulská. Vrah své oběti ve skutečnosti zabil montážním klíčem ve spánku v autě. Skládka, kde zavražděné pohodil skutečný vrah, byla ve Valašských Kloboukách. Ve skutečnosti hlavní svědek nejel autobusem, ale projížděl kolem skládky v osobním autě, přičemž se po deseti minutách vrátil, aby se na skládku podíval.
- V jedné ze scén vrah Charvát (Marek Perepeczko) navštíví kino, kde právě běží komedie Křidýlko nebo stehýnko (1976). Ve scéně však zazní jiný dabing, který byl pro film pravděpodobně účelově vytvořený.
- Skutočný prípad, ktorý poslúžil ako námet filmu, sa stal 9. augusta 1976 v blízkosti obce Trenčianska Teplá. Skutočný vrah sa volal Miroslav Somora. Dotyčné dievčiny Somoru požiadali, či by ich nezaviezol do Strečna. Svoje obete najprv udrel do hlavy uťahovacím kľúčom, a potom ich začal bodať nožom. Robil to s takou silou, že sa nôž v jednej z obetí zlomil. Keď svoj čin dokončil, vykonal na jednej z obetí súlož. Mŕtvoly zahrabal na skládku odpadov. O dva dni bol Somora zatknutý políciou. Žiadna divoká naháňačka sa nekonala. K svojim činom sa priznal a neoľutoval ich. V roku 1978 bol v Prahe popravený.
- Polského herce Marka Perepeczka pro postavu vraha objevil režisér Polák v barandovské kartotéce a obsadil ho, protože uměl zahrát roli přesvědčivě. Perepeczko se kvůli filmu uvolnil na celé čtyři měsíce ze závazků ve Varšavě a režisér měl vyjímečně k dispozici herce po celou dobu natáčení, což by s československým hercem nešlo tak snadno.
- Marka Perepeczka nadaboval do češtiny Vilém Besser, Janu Nagyovou Naďa Konvalinková.
- Filmovalo se u motorestu Halda u Dubence a v areálu správy a údržby silnic Drásov.
- Tvůrci filmu nechtěli aby hrál český herec hlavní roli, proto hledali někoho neznámého.
 
Odkazy
https://www.fdb.cz/film/smrt-stoparek/19147
https://www.kfilmu.net/film/smrt-stoparek/
https://www.filmovyprehled.cz/cs/film/397223/smrt-stoparek


Hrají:

Marek Perepeczko, Zdeněk Buchvaldek, Jana Janěková, Jaroslava Obermaierová, Dáda Patrasová, Jana Nagyová Pulm, Petr Procházka, Jana Gýrová, Libuše Geprtová, Karel Heřmánek, Lída Plachá, Zdeněk Martínek, Karel Vochoč, Robert Vrchota, Eva Trunečková, Alois Liškutín, Milan Klásek, Kateřina Vlková, Antonín Hardt, Mnislav Hofmann, Petr Pospíchal, Karel Chromík, Ladislav Županič, Karel Hábl, Josef Janoušek, Jiří Žák, Jiří Havel, Leoš Jirsák, Jana Robenková, Radka Stupková, Daniela Vacková, Markéta Fišerová, Bára Štěpánová, Richard Maška, Rudolf Kalina, Karel Koloušek, Věra Laňková, Miroslav Krejča, Ladislav Lahoda, Ladislav Šimek, Václav Král, Miloslav Homola, Oldřich Velen, Zdeněk Skalický, Antonín Stockinger, Libuše Kosová, Jiří Reichert, Květoslava Houdlová, Jitka Asterová, Miroslav Rataj, Petr Jákl st., Miroslav Jíra, Ludvík Wolf, Jaroslav Tomsa, Vratislav Hurych, Pavel Myslík, Milan Štrich, Zdeněk Srstka, Jaroslav Klenot, Vilém Besser, Naďa Konvalinková