Smrt krásných srnců / Smrt krásných srnců (1986/91/Československo/Komedie, Drama) 86% -Originál DVD-
21.01.2024 09:29
JEDNOU VĚTOU
„O touze člověka objevit krásu světa a překonat strasti i lidskou hloupost, natočeno podle předlohy Oty Pavla.“
OBSAH
Spisovatel Ota Pavel nenapodobitelným způsobem popsal život své smíšené židovsko-české rodiny v předválečných a válečných letech. Karel Kachyňa se těchto překrásných povídek chopil a ve vlastním scénáři ke svému snímku je pospojoval v souvislé dějové pásmo. Výsledkem je působivý film, v němž se prolínají události úsměvné i vážné. Ota Pavel vtělil své dětství do postavy malého kluka přezdívaného Prdelka. V prosluněném kraji poblíž Berounky ho tatínek a "strejda" Prošek učí rybařit, chlapec se také dozvídá ledacos důležitého o životě. Pak přijdou tragické chvíle okupace a rodina má náhle starostí až nad hlavu...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Nesedí mně příliš literární díla Oty Pavla. Jdou zcela mimo mě. Akorát pokud se je rozhodli tvůrci zfilmovat, jsem schopný udělat výjimku a zhodnotit výsledek. Předně není nemožné si nepovšimnout, jak film, přes svoji relativně standardní stopáž, nudí. Ano, jde o hluboce lidský snímek, ale de facto se jsem se takového pojetí dočkal až ve druhé polovině, kdy přišlo na řadu období okupace a s ní spojený odsun židovské rodiny. Do té doby film nudil. Prodávání vysavačů nepovažuji za nějakou mimořádně masivní myšlenku. Heřmánek byl ve své roli velmi dobrý a Hrušínský si na malém prostoru poradil mistrně se svým upřímným "dědkovstvím". Jenže, když se film rozpadá na dvě části, na nudnou a působivou, ani moje hodnocení nebude závratné. Přesto je to film, který za vidění stojí, ale nějak moc se reprízuje, což mu vlastně také moc neprospívá. Mé hodnocení: 60% (kingik) 3*
Autobiografické povídky Oty Pavla krásně a souvisle pospojovány v jedno souvislé dějové pásmo, které vrcholí tragickým osudem jedné česko-židovské rodiny za okupace. Bezprecedentní vyjádření radosti, štěstí a úsměvů, ale i strachu a nervozity, velmi vážné životní osudy-události, prolínající se nenapodobitelně osobitým způsobem, a to právě ve formě zpracování. Které bylo asi i nejsilnější složkou celého tohoto filmu, i když samozřejmě zde bych po této stránce, velmi nerad odsuzoval film i jako vynikající příběh. Žili v Čechach, byli stejní jako my, ale po příchodu Němců se něco změnilo-těžká loučení, změny profesí, profesní růst-hodně peněz vs. chudoba, dobré jídlo vs. nic, veselí vs. žal. V tomto filmu můžete najít opravdu mnoho protikladu. Ale také se můžete jen zamyslet nad tím čeho všeho jsou, nebo byli lidé schopni... Film který i přes časné reprísování nikdy nezklame, brilantní příběh se zajímavými postavami a hereckými výkony dokáže zaujmout od začátku až do samého konce, ať už díky opravdu životní roli Karla Heřmánka a nebo jen nezapomenutelnou v podání starého rybáře Proška (Rudolf Hrušinský)-jediného kamaráda Poppera. (Karlos80) 4*
Vážně úchvatný snímek. Akorát se divím, jaké mám nejspíše stále mezery v české filmografii, jelikož Heřmánka si zatím mohu spojit pouze právě s tímto filmem, a dále již jenom s jeho nezapomenutelným dabingem Rampy McKváka z Kačeřích příběhů... Nicméně toto občas úsměvné, občas smrtelně vážné drama má do animovaných skopičin hodně daleko. Samotného mne velmi překvapilo, jak si s mými náladami během devadesátiminutové stopáže režisér pohrává. Začátek připomíná spíše takové Kurvahošigutntag, jen aby se postupně rozpoutalo pravé peklo, jehož je Druhá Světová válka ostatně synonymem... Při tolika scénách mne neskutečně mrazilo! Občas jsem byl jako opařený při očekávání, kdy se do mírumilovné rodiny přikrade první tragédie; kdy se do poklidné atmosféry s charismatickými charaktery přikrade nějaká katastrofa. Kamera pak tento pocit jen doplňuje, protože - upřímně - občas jsem měl pocit, že sleduji spíše další digitálně-třepotavý kousek Michaela Manna. Takže jak to shrnout: Smrt krásných srnců je pěkný romantický film, roztomilá komedie, psychologická sonda i napínavé drama. Nezbývá než udělit maximální hodnocení. (Davies182) 5*
VELKÁ RECENZE
Autobiografická kniha Oty Pavla Smrt krásných srnců (1971) nabízí v sedmi povídkách vzpomínky na šťastné dětství před druhou světovou válkou i na okupaci, která dramaticky zasáhla do osudů spisovatelovy smíšené, židovské rodiny. Povídku Králíci s moudrýma očima adaptoval do podoby televizního filmu režisér Miroslav Balajka v roce 1982. Kapry pro wehrmacht v roce 1975 jako svůj studentský film na FAMU realizoval Karel Smyczek. Ve stejném roce zfilmoval jeho kolega z FAMU Vladimír Merta povídku Smrt krásných srnců. Příběh o odvážném židovském otci, který poruší všechny nacistické zákazy a sežene srnce, aby nakrmil dva své syny odcházející do koncentráku, inspiroval i celovečerní film Karla Kachyni z roku 1986. Zkušený režisér a scenárista ovšem do vyprávění zapojil i motivy z ostatních Pavlových povídek. Protagonistou je tak tatínek Leo Popper, ve volných chvílích vášnivý rybář a milovník přírody, profesí úspěšný obchodní cestující firmy Elektrolux. Nacisté ovšem osudy židovské rodiny Popperových nasměrují k tragédii: Leo je vyhozen z práce a musí se s manželkou a třemi syny přestěhovat z Prahy na venkov. Když mají dva starší synové nastoupit do transportu, rozhodne se Leo pro podvyživené potomky riskovat život: v lesích kolem milované Berounky uloví srnce s pomocí divokého vlčáka svého přítele převozníka Proška. Přes německé hlídky ho pak doveze domů… Hranici mezi symbolickým gestem vzdoru a reálným „vykrmením“ synů zesláblých válečným strádáním smývá v Kachyňově snímku poetická nadsázka. Té napomáhá i krásná kamera Vladimíra Smutného a herecké výkony hlavních představitelů – Karla Heřmánka (Leo), Marty Vančurové (maminka) a Rudolfa Hrušínského (Prošek). Popperovy starší syny si zahráli Jiří Strach a Jan Jirásek, nejmladšího potomka, přezdívaného Prdelka, ztvárnil Marek Valter.
Leo Popper je vášnivým rybářem. Nejraději tráví čas se ženou a třemi synky u Berounky chytáním ryb a pozorováním přírody. Zvláště miluje srnky a obdivuje jejich nádherné oči. Nikdy by jim nedokázal ublížit. Pětičlenná rodina však musí jíst, a tak Leo nastoupí jako obchodní cestující u firmy Elektrolux. Zpočátku se mu nedaří, ale jednoho dne zachrání před utopením továrníka Studeného. Ten z vděčnosti nejen koupí od Lea vysavač a ledničku, ale doporučí ho všem známým. Leo se záhy stane nejlepším prodavačem. S kamarádem Hejtmánkem, kterého přizval ke spolupráci, objíždějí republiku a se svými neotřelými nápady mají čím dál tím větší úspěch. Občas se dostanou do problému při milostných avantýrách. Oba jsou pohlední a tak o dobrodružství není nouze. Vydělávají hodně peněz a Leo si splní sen: koupí rybník. Je však konec třicátých let a také konec samostatné republiky. S příchodem německých okupantů začnou platit rasové zákony a Leo jako Žid musí opustit práci a celá rodina je přinucena se přestěhovat z pražského bytu na venkov. Je mu nakonec zabaven i rybník. Z rodiny se vytratila radost, nahradily ji ponížení a strach. Leo se Němcům pomstí tím, že ze svého zabaveného rybníka vyloví se synkem všechny ryby. Jednoho dne přinese listonoš dopis: dva starší synové musí nastoupit do transportu. Leo se bojí, že synové transport nepřežijí, protože jsou hubení a slabí. Rozhodne se, že pro ně musí sehnat maso. Vypraví se na oblíbené u Berounky a s pomocí vlčáka starého Proška zabije srnce. Přes nebezpečí hrozící od německých hlídek, doveze maso domů a chlapce vykrmí.
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 1.9.1987
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.3.1992 (VHS) Lucernafilm Video, 22.3.1995 (DVD) Bontonfilm
Poprvé na DVD: 1.3.2005 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
„O touze člověka objevit krásu světa a překonat strasti i lidskou hloupost, natočeno podle předlohy Oty Pavla.“
OBSAH
Spisovatel Ota Pavel nenapodobitelným způsobem popsal život své smíšené židovsko-české rodiny v předválečných a válečných letech. Karel Kachyňa se těchto překrásných povídek chopil a ve vlastním scénáři ke svému snímku je pospojoval v souvislé dějové pásmo. Výsledkem je působivý film, v němž se prolínají události úsměvné i vážné. Ota Pavel vtělil své dětství do postavy malého kluka přezdívaného Prdelka. V prosluněném kraji poblíž Berounky ho tatínek a "strejda" Prošek učí rybařit, chlapec se také dozvídá ledacos důležitého o životě. Pak přijdou tragické chvíle okupace a rodina má náhle starostí až nad hlavu...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Nesedí mně příliš literární díla Oty Pavla. Jdou zcela mimo mě. Akorát pokud se je rozhodli tvůrci zfilmovat, jsem schopný udělat výjimku a zhodnotit výsledek. Předně není nemožné si nepovšimnout, jak film, přes svoji relativně standardní stopáž, nudí. Ano, jde o hluboce lidský snímek, ale de facto se jsem se takového pojetí dočkal až ve druhé polovině, kdy přišlo na řadu období okupace a s ní spojený odsun židovské rodiny. Do té doby film nudil. Prodávání vysavačů nepovažuji za nějakou mimořádně masivní myšlenku. Heřmánek byl ve své roli velmi dobrý a Hrušínský si na malém prostoru poradil mistrně se svým upřímným "dědkovstvím". Jenže, když se film rozpadá na dvě části, na nudnou a působivou, ani moje hodnocení nebude závratné. Přesto je to film, který za vidění stojí, ale nějak moc se reprízuje, což mu vlastně také moc neprospívá. Mé hodnocení: 60% (kingik) 3*
Autobiografické povídky Oty Pavla krásně a souvisle pospojovány v jedno souvislé dějové pásmo, které vrcholí tragickým osudem jedné česko-židovské rodiny za okupace. Bezprecedentní vyjádření radosti, štěstí a úsměvů, ale i strachu a nervozity, velmi vážné životní osudy-události, prolínající se nenapodobitelně osobitým způsobem, a to právě ve formě zpracování. Které bylo asi i nejsilnější složkou celého tohoto filmu, i když samozřejmě zde bych po této stránce, velmi nerad odsuzoval film i jako vynikající příběh. Žili v Čechach, byli stejní jako my, ale po příchodu Němců se něco změnilo-těžká loučení, změny profesí, profesní růst-hodně peněz vs. chudoba, dobré jídlo vs. nic, veselí vs. žal. V tomto filmu můžete najít opravdu mnoho protikladu. Ale také se můžete jen zamyslet nad tím čeho všeho jsou, nebo byli lidé schopni... Film který i přes časné reprísování nikdy nezklame, brilantní příběh se zajímavými postavami a hereckými výkony dokáže zaujmout od začátku až do samého konce, ať už díky opravdu životní roli Karla Heřmánka a nebo jen nezapomenutelnou v podání starého rybáře Proška (Rudolf Hrušinský)-jediného kamaráda Poppera. (Karlos80) 4*
Vážně úchvatný snímek. Akorát se divím, jaké mám nejspíše stále mezery v české filmografii, jelikož Heřmánka si zatím mohu spojit pouze právě s tímto filmem, a dále již jenom s jeho nezapomenutelným dabingem Rampy McKváka z Kačeřích příběhů... Nicméně toto občas úsměvné, občas smrtelně vážné drama má do animovaných skopičin hodně daleko. Samotného mne velmi překvapilo, jak si s mými náladami během devadesátiminutové stopáže režisér pohrává. Začátek připomíná spíše takové Kurvahošigutntag, jen aby se postupně rozpoutalo pravé peklo, jehož je Druhá Světová válka ostatně synonymem... Při tolika scénách mne neskutečně mrazilo! Občas jsem byl jako opařený při očekávání, kdy se do mírumilovné rodiny přikrade první tragédie; kdy se do poklidné atmosféry s charismatickými charaktery přikrade nějaká katastrofa. Kamera pak tento pocit jen doplňuje, protože - upřímně - občas jsem měl pocit, že sleduji spíše další digitálně-třepotavý kousek Michaela Manna. Takže jak to shrnout: Smrt krásných srnců je pěkný romantický film, roztomilá komedie, psychologická sonda i napínavé drama. Nezbývá než udělit maximální hodnocení. (Davies182) 5*
VELKÁ RECENZE
Autobiografická kniha Oty Pavla Smrt krásných srnců (1971) nabízí v sedmi povídkách vzpomínky na šťastné dětství před druhou světovou válkou i na okupaci, která dramaticky zasáhla do osudů spisovatelovy smíšené, židovské rodiny. Povídku Králíci s moudrýma očima adaptoval do podoby televizního filmu režisér Miroslav Balajka v roce 1982. Kapry pro wehrmacht v roce 1975 jako svůj studentský film na FAMU realizoval Karel Smyczek. Ve stejném roce zfilmoval jeho kolega z FAMU Vladimír Merta povídku Smrt krásných srnců. Příběh o odvážném židovském otci, který poruší všechny nacistické zákazy a sežene srnce, aby nakrmil dva své syny odcházející do koncentráku, inspiroval i celovečerní film Karla Kachyni z roku 1986. Zkušený režisér a scenárista ovšem do vyprávění zapojil i motivy z ostatních Pavlových povídek. Protagonistou je tak tatínek Leo Popper, ve volných chvílích vášnivý rybář a milovník přírody, profesí úspěšný obchodní cestující firmy Elektrolux. Nacisté ovšem osudy židovské rodiny Popperových nasměrují k tragédii: Leo je vyhozen z práce a musí se s manželkou a třemi syny přestěhovat z Prahy na venkov. Když mají dva starší synové nastoupit do transportu, rozhodne se Leo pro podvyživené potomky riskovat život: v lesích kolem milované Berounky uloví srnce s pomocí divokého vlčáka svého přítele převozníka Proška. Přes německé hlídky ho pak doveze domů… Hranici mezi symbolickým gestem vzdoru a reálným „vykrmením“ synů zesláblých válečným strádáním smývá v Kachyňově snímku poetická nadsázka. Té napomáhá i krásná kamera Vladimíra Smutného a herecké výkony hlavních představitelů – Karla Heřmánka (Leo), Marty Vančurové (maminka) a Rudolfa Hrušínského (Prošek). Popperovy starší syny si zahráli Jiří Strach a Jan Jirásek, nejmladšího potomka, přezdívaného Prdelka, ztvárnil Marek Valter.
Leo Popper je vášnivým rybářem. Nejraději tráví čas se ženou a třemi synky u Berounky chytáním ryb a pozorováním přírody. Zvláště miluje srnky a obdivuje jejich nádherné oči. Nikdy by jim nedokázal ublížit. Pětičlenná rodina však musí jíst, a tak Leo nastoupí jako obchodní cestující u firmy Elektrolux. Zpočátku se mu nedaří, ale jednoho dne zachrání před utopením továrníka Studeného. Ten z vděčnosti nejen koupí od Lea vysavač a ledničku, ale doporučí ho všem známým. Leo se záhy stane nejlepším prodavačem. S kamarádem Hejtmánkem, kterého přizval ke spolupráci, objíždějí republiku a se svými neotřelými nápady mají čím dál tím větší úspěch. Občas se dostanou do problému při milostných avantýrách. Oba jsou pohlední a tak o dobrodružství není nouze. Vydělávají hodně peněz a Leo si splní sen: koupí rybník. Je však konec třicátých let a také konec samostatné republiky. S příchodem německých okupantů začnou platit rasové zákony a Leo jako Žid musí opustit práci a celá rodina je přinucena se přestěhovat z pražského bytu na venkov. Je mu nakonec zabaven i rybník. Z rodiny se vytratila radost, nahradily ji ponížení a strach. Leo se Němcům pomstí tím, že ze svého zabaveného rybníka vyloví se synkem všechny ryby. Jednoho dne přinese listonoš dopis: dva starší synové musí nastoupit do transportu. Leo se bojí, že synové transport nepřežijí, protože jsou hubení a slabí. Rozhodne se, že pro ně musí sehnat maso. Vypraví se na oblíbené u Berounky a s pomocí vlčáka starého Proška zabije srnce. Přes nebezpečí hrozící od německých hlídek, doveze maso domů a chlapce vykrmí.
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 1.9.1987
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.3.1992 (VHS) Lucernafilm Video, 22.3.1995 (DVD) Bontonfilm
Poprvé na DVD: 1.3.2005 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Karel Kachyňa (Režie), Oldřich Mach (Produkce), Luboš Fišer (Hudba), Vladimír Smutný (Kamera), Jiří Brožek (Střih), Karel Lier (Scénografie), Irena Greifová (Kostýmy), Pavel Jelínek (Zvuk), František Čížek (Masky), Karel Kachyňa (Scénář), Ota Pavel (kniha) (Předloha), Karel Heřmánek (Herec), Rudolf Hrušínský (Herec), Jiří Krampol (Herec), Lubor Tokoš (Herec), Marta Vančurová (Herec), Jiří Strach (Herec), Miroslav Walter (Herec), Dana Vlková (Herec), Ladislav Potměšil (Herec), Oldřich Vlach (Herec), Milan Riehs (Herec), Jan Přeučil (Herec), Ladislav Trojan (Herec), Ivan Vyskočil (Herec), Zdeněk Dítě (Herec), Alois Švehlík (Herec), Bronislav Poloczek (Herec), Petr Pelzer (Herec), Karel Smrž (Herec), Jana Synková (Herec), Zuzana Geislerová (Herec), Jana Paulová (Herec), Valerie Čižmárová (Herec), Gabriela Wilhelmová (Herec), Jana Marková (Herec), Jiřina Jelenská (Herec), Blanka Lormanová (Herec), Stanislav Zindulka (Herec), Vladimír Pospíšil (Herec), Miloslav Štibich (Herec), Josef Vondráček (Herec), Petr Skarke (Herec), Jindřich Hinke (Herec), Roman Skamene (Herec), Stanislav Tříska (Herec), Jiří Knot (Herec), Vladimír Hrabánek (Herec), Alena Mihulová (Herec), Bohumila Dolejšová (Herec), Eva Asterová (Herec), Jan Jirásek (Herec), Marta Krampolová (Herec), Viktor Maurer (Herec), Michal Herz (Herec), Eva Kelemenová-Ziliziová (Herec), Georg Tryphon (Herec), Romana Kvapilíková (Herec)
1986/91/Československo/Komedie, Drama
Zajímavost k filmu
- Obraz muže v Nejezchlebově (Lubor Tokoš) ateliéru, o kterém Leo Popper (Karel Heřmánek) prohlásí, že by jej musel přesvědčit ke koupi vysavače a ledničky tím, aby to udělal pro vlast, se objevil v seriálu Kriminálka Anděl (od r. 2008) v epizodě "Slečna smrt" při spiritistické seanci.
- Jiří Krampol, ktorý stvárnil emeritného boxerského šampióna, chodil už ako chlapec na box a neskôr dlho pôsobil ako sparing partner boxerom na Žižkove.
- Marta Vančurová milovala knihy Ota Pavela a túžila si zahrať v akomkoľvek filme Karla Kachyňu. Oboje sa jej vyplnilo.
- Každá polovica filmu je rozdielne farebná. Prvá polovica je šťastná a v zlatom tóne, tá druhá, nešťastná je kolorovaná na modro. Kameraman Vladimír Smutný použil rozjasňovací filter a zábery štylizoval do predvojnovej doby, točil väčšinou širokým objektívom. Nočnú scénu, kedy maliar Nejezchleb (Lubor Tokoš) príde na lovenie rýb, osvetľoval plynovými horákmi, aby budili dojem ohňa a trepotu plameňa.
- Sám Karel Kachyňa vymyslel trik, ako urobiť, aby ryby naraz priplávali na povel k hladine. Nechal urobiť kôš, naplnil ho rybami a pomaly ťahal k hladine, a keď mali ryby zmiznúť, zase ho spúšťali ku dnu.
- Zábery, kde Karel Heřmánek leží v rybárskej loďke a chrobák mu lezie po tvári, sa točili hodiny. Režisér vedel presne, ako chce, aby chrobák liezol, ale trvalo dlho, než sa mu nevycvičený hmyz trafil do noty.
- Původně měl roli malíře Nejezchleba (Lubor Tokoš) dostat Josef Kemr. Při pohřbu Jaroslava Seiferta však veřejně vyřkl větu: „Je- li s námi bůh, kdo proti nám?" Komunistický režim mu za to roli vzal.
- V roku 1986 získal film Cenu československej filmovej kritiky a Prvú cenu na MFF v Montpellier.
- Protože přívoz, kde bydlel převozník Prošek (Rudolf Hrušínský), byl výstavní síní, natáčely se scény z přívozu v Kouřimecké rybárně, která byla nedaleko a která se na místě nacházela ještě 15 let po uvedení filmu v nezměněné podobě.
- Film byl natočen na motivy stejnojmenné knihy od Oty Pavla.
- Další filmovací lokalitou byla obec Velká Chmelištná na Rakovnicku - zde se točily scény s rybníkem.
- Filmování probíhalo v okolí hradu Křivoklát, v Karlových Varech, Praze - Bubenči a na Berounce.
- Jiří Krampol, ktorý stvárnil emeritného boxerského šampióna, chodil už ako chlapec na box a neskôr dlho pôsobil ako sparing partner boxerom na Žižkove.
- Marta Vančurová milovala knihy Ota Pavela a túžila si zahrať v akomkoľvek filme Karla Kachyňu. Oboje sa jej vyplnilo.
- Každá polovica filmu je rozdielne farebná. Prvá polovica je šťastná a v zlatom tóne, tá druhá, nešťastná je kolorovaná na modro. Kameraman Vladimír Smutný použil rozjasňovací filter a zábery štylizoval do predvojnovej doby, točil väčšinou širokým objektívom. Nočnú scénu, kedy maliar Nejezchleb (Lubor Tokoš) príde na lovenie rýb, osvetľoval plynovými horákmi, aby budili dojem ohňa a trepotu plameňa.
- Sám Karel Kachyňa vymyslel trik, ako urobiť, aby ryby naraz priplávali na povel k hladine. Nechal urobiť kôš, naplnil ho rybami a pomaly ťahal k hladine, a keď mali ryby zmiznúť, zase ho spúšťali ku dnu.
- Zábery, kde Karel Heřmánek leží v rybárskej loďke a chrobák mu lezie po tvári, sa točili hodiny. Režisér vedel presne, ako chce, aby chrobák liezol, ale trvalo dlho, než sa mu nevycvičený hmyz trafil do noty.
- Původně měl roli malíře Nejezchleba (Lubor Tokoš) dostat Josef Kemr. Při pohřbu Jaroslava Seiferta však veřejně vyřkl větu: „Je- li s námi bůh, kdo proti nám?" Komunistický režim mu za to roli vzal.
- V roku 1986 získal film Cenu československej filmovej kritiky a Prvú cenu na MFF v Montpellier.
- Protože přívoz, kde bydlel převozník Prošek (Rudolf Hrušínský), byl výstavní síní, natáčely se scény z přívozu v Kouřimecké rybárně, která byla nedaleko a která se na místě nacházela ještě 15 let po uvedení filmu v nezměněné podobě.
- Film byl natočen na motivy stejnojmenné knihy od Oty Pavla.
- Další filmovací lokalitou byla obec Velká Chmelištná na Rakovnicku - zde se točily scény s rybníkem.
- Filmování probíhalo v okolí hradu Křivoklát, v Karlových Varech, Praze - Bubenči a na Berounce.
Odkazy