Slasti Otce vlasti / Slasti Otce vlasti (1969/101/Československo/Historický, Komedie) 72% -Originál DVD-
21.01.2024 09:29
JEDNOU VĚTOU
„Učňovská léta Karla IV. aneb Jak to určitě nebylo... Historická komedie o vážných i veselých událostech v životě kralevice Karla“
OBSAH
Budoucí Otec vlasti Karel (J. Hanzlík) tráví léta dospívání na francouzském dvoře ve společnosti své snoubenky Blanky z Valois (D. Kolářová). Věnuje se vzdělávání ve všech možných oblastech, od historie po šermování. Jednoho dne jej však otec Jan Lucemburský (M. Kopecký) povolá do Itálie, kde bojuje s řadou měst. Ještě před příchodem do města Luccy, kde právě Jan Lucemburský sídlí, se mladičký Karel dostane do nerovné bitvy s Janovými odpůrci. Díky svému důvtipu a velké dávce štěstí z ní však vyjde jako vítěz. Štěstí při něm ostatně stojí i nadále, hlavně proti zrádným italským šlechticům, kteří na kralevice zosnovali atentát. Jan Lucemburský je na svého rozpustilého potomka patřičně hrdý, a tak ho jmenuje markrabětem a pošle ho do Čech, aby se tam ujal vlády. Karel však prožije ještě mnoho klukovských dobrodružství, než se z něj stane uznávaný panovník a milovaný vladař… Historická kostýmní komedie režiséra Karla Steklého, vznikla podle několika motivů ze známých Karlštejnských vigilií Františka Kubky. (Česká televize)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Středověk nepochybně nebyl jen samý vláčilovský marast, bergmanovská tíživost či tarkovského závažnost, i legrace se zažít dala. Tu vážně, tu vesele žije mladý kralevic Karel se svou nastávající Blankou z Valois a pomalu dospívá v muže. Nutno říci, že Slasti Otce vlasti si nijak nehrají na absolutní historickou věrnost a nejvíc je to vidět na postavách, které v sobě nemají pranic z upjaté důstojnosti, kterou bychom si u nejvyšší šlechty asi představovali. Přesto se nedá říct, že by byla historie nějak překrucována - skutečné události však postrádají něco ze své (čekané) podstaty, bitvy nejsou kruté, šlechta není upjatě důstojná, církev je přehlíživá a postavy se k sobě chovají, jak kdyby vypadly z naší doby. Snad právě proto působí tak přirozeně - horkokrevné málemtrdlo Karel, hygienou posedlá zamilovaná Blanka a především chlapácký bohém Jan Lucemburský, kterého zahrál Kopecký opravdu skvěle. Svojí dobu glosují s vtipem, šarmem a někdy i hloubkou. No řekněte, znáte geniálnější humorné odsouzení války s vyjadřením její nesmyslnosti a zvůle mocných než dialog: "Proč se tu válčí, pane?" s odpovědí: "Pro svatou věc. Tomu ty nerozumíš." ? Slabé ****. (Subjektiv) 4*
Z doby před cirka 20 lety, kdy jsem film viděl naposledy, jsem si pamatoval, že jde o pěknou komedii ve středověkých kulisách. Nyní jsem byl konfrontován s realitou a musím konstatovat, že na snímku se zub času podepsal skutečně výrazně. Kladem je jednoznačně přítomnost Kopeckého v roli krále Jana. Kopecký té postavě propůjčil fanfarónství hodné velké postavy legendárního válečníka, rytíře a dobrodruha své éry. Pozitivní je i to, že se zde poprvé sešla dvojice Hanzlík+Kolářová, mezi níž se vytvořila bezvadně fungující vztahová chemie. V 70. a 80. letech si vzájemnou spolupráci zopakovali v mnoha dalších snímcích a televizních inscenacích. Pak už mi ke chvále zbývá jen pár dobrých, ale pohříchu skutečně nemnohých vtípků, které jsou ostatně zopakovány v některých uživatelských komentářích. Mezi nimi je ale dost hlušiny. Steklého režie je diplomaticky řečeno mdlá, vážně to nebylo žádné režisérské eso a na svém kontě má spoustu průměrných dobových snímků. Film má líné tempo, filmové písničky působí vyloženě jako vycpávky, některé vedlejší role jsou obsazené šťastně a zahrané odbytě. Na řadě scén je znát omezený rozpočet, s jakým musel filmový štáb pracovat. Ve srovnání s žánrovou špičkou v žádném případě Slasti otce vlasti neobstojí, zkuste si je porovnat např. s Manželi z roku 2 a poznáte obrovský kvalitativní rozdíl. Neobstojí ale ani s podobnými kousky domácí výroby, jako je Noc na Karlštejně. Ta baví mnohem líp a taky se k ní televize vrací o poznání častěji. Konečně v rámci tzv. historických komedií historickou hodnověrnost neřeším, ale při některých replikách filmových hrdinů mě to dost tahalo za uši a musím konstatovat, že Procházka si tedy vybral slabší moment své tvorby. Celkový dojem: 45 %. (gudaulin) 2*
Divím se, že film má "pouhých" 74%, protože tohle je přímo parádní historická komedie (zdejším uživatelům domácí historické komedie asi moc nevoní, protože stejně parádní "Svatby pana Voka" mají ještě nižší hodnocení). Sám osobně si nevzpomínám na žádnou komedii, která se odehrává v období temného středověku, co (až na malé drobnosti) nepopírá historii, nijak neidealizuje středověký život (pravda, romantizuje, ale neidealizuje) a zároveň je zábavná a vtipná. Jaromíru Hanzlíkovi, padla role jako ulitá, stejně tak Daniele Kolářové (nikde nebyla krásnější), tuším v jejich prvním společném filmu. Miloš Kopecký je na dlouhé povídání. Svému Janu Lucemburskému dal obrovské charisma a majestátnost. Jakoby ho ani nehrál, prostě se jím stal. Příjemné cameo má i Karel Gott, coby trubadúr. "Slasti Otce vlasti" jsou jedním z pokladů naší kinematografie. Jenomže ten poklad by měl někdo vylejskat a vystavit do vitríny. A takových pokladů je bohužel celkem dost. (sud) 5*
VELKÁ RECENZE
Jaromír Hanzlík a Daniela Kolářová si zahráli hned ve dvou filmech inspirovaných životem Karla IV. – v romantické komedii Slasti Otce vlasti (1969) a v Noci na Karlštejně (1973). V muzikálu Zdeňka Podskalského ovšem ztvárnili vedlejší role, zatímco partu Otce vlasti se tam ujal Vlastimil Brodský. Ve snímku Karla Steklého, natočeném podle scénáře Jana Procházky, si však Hanzlík a Kolářová zahráli ústřední pár – mladičkého kralevice Karla a jeho snoubenku, Blanku z Valois. Příští vladař prochází dramatickým vývojem: z naivního, zamilovaného mladíčka se mění v zodpovědného muže, který je schopen pozvednout zadlužené Čechy k nové slávě. Současně dokáže vzdorovat i vlastnímu autoritářskému otci, Janu Lucemburskému. Toho si zahrál Miloš Kopecký, který se objevil i v hlavní roli jiného společného historického projektu Procházky a Steklého – Svatbách pana Voka.
Mladičký kralevic Karel, budoucí Otec vlasti Karel IV., je vychováván na francouzském dvoře ve společnosti snoubenky Blanky. Jednoho dne ho otec, Jan Lucemburský, povolá k sobě do Itálie. Doprovází ho poselstvo z Čech, vedené Buškem z Velhartic. Cestou svede kralevicova družina nerovný boj s milánskými ozbrojenci. Díky důvtipu Karlově a nebo snad zásahu svaté Kateřiny, téměř nazí kralevicovi vojáci zvítězí. V italské Lucce se Karel setká se svým otcem, prožije zde milostné dobrodružství a vyvázne z léčky, nastražené italskými odbojníky. Král ho poté ožení s Blankou a s titulem a pravomocí markraběte pošle do Čech. Situace v Čechách není pro mladou dvojici jednoduchá. Země je zadlužená, královský majetek zastaven českým pánům. Mladý Karel se energicky pustí do nápravy. Musí čelit různým úskokům, ale nakonec přinese jeho úsilí ovoce. Zaskočí ho však vlastní otec, který nenadále přijede do Čech a syna nechá uvěznit. Karlovi se podaří utéci do Itálie, kde dva roky válčí. Když za ním po dlouhém odloučení přijede Blanka a poselstvo z Čech, rozhodne se vrátit domů. Vypořádá se s proradnými šlechtici a donutí otce, aby odjel z království. S milovanou Blankou pak vládne ve vyměřeném čase, neboť ho čekají ještě další tři manželství.
Postavy a obsazení
• Jaromír Hanzlík - korunní princ Václav, budoucí císař Karel IV.
• Daniela Kolářová - Blanka z Valois
• Oldřich Velen - Bušek z Velhartic
• Vilém Besser - pan Vilém
• Zdeněk Kryzánek - prelát
• Miloš Kopecký - král Jan Lucemburský
• Lubomír Kostelka - Pistorius, vyslanec města Luccy
• Milena Zahrynowská - Sofie, Pistoriova žena
• Bohumil Bezouška - Beppo Rossi
• Vladimír Menšík - Marsillio Rossi
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 8.7.1969
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 1.3.2007 Biják
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
„Učňovská léta Karla IV. aneb Jak to určitě nebylo... Historická komedie o vážných i veselých událostech v životě kralevice Karla“
OBSAH
Budoucí Otec vlasti Karel (J. Hanzlík) tráví léta dospívání na francouzském dvoře ve společnosti své snoubenky Blanky z Valois (D. Kolářová). Věnuje se vzdělávání ve všech možných oblastech, od historie po šermování. Jednoho dne jej však otec Jan Lucemburský (M. Kopecký) povolá do Itálie, kde bojuje s řadou měst. Ještě před příchodem do města Luccy, kde právě Jan Lucemburský sídlí, se mladičký Karel dostane do nerovné bitvy s Janovými odpůrci. Díky svému důvtipu a velké dávce štěstí z ní však vyjde jako vítěz. Štěstí při něm ostatně stojí i nadále, hlavně proti zrádným italským šlechticům, kteří na kralevice zosnovali atentát. Jan Lucemburský je na svého rozpustilého potomka patřičně hrdý, a tak ho jmenuje markrabětem a pošle ho do Čech, aby se tam ujal vlády. Karel však prožije ještě mnoho klukovských dobrodružství, než se z něj stane uznávaný panovník a milovaný vladař… Historická kostýmní komedie režiséra Karla Steklého, vznikla podle několika motivů ze známých Karlštejnských vigilií Františka Kubky. (Česká televize)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Středověk nepochybně nebyl jen samý vláčilovský marast, bergmanovská tíživost či tarkovského závažnost, i legrace se zažít dala. Tu vážně, tu vesele žije mladý kralevic Karel se svou nastávající Blankou z Valois a pomalu dospívá v muže. Nutno říci, že Slasti Otce vlasti si nijak nehrají na absolutní historickou věrnost a nejvíc je to vidět na postavách, které v sobě nemají pranic z upjaté důstojnosti, kterou bychom si u nejvyšší šlechty asi představovali. Přesto se nedá říct, že by byla historie nějak překrucována - skutečné události však postrádají něco ze své (čekané) podstaty, bitvy nejsou kruté, šlechta není upjatě důstojná, církev je přehlíživá a postavy se k sobě chovají, jak kdyby vypadly z naší doby. Snad právě proto působí tak přirozeně - horkokrevné málemtrdlo Karel, hygienou posedlá zamilovaná Blanka a především chlapácký bohém Jan Lucemburský, kterého zahrál Kopecký opravdu skvěle. Svojí dobu glosují s vtipem, šarmem a někdy i hloubkou. No řekněte, znáte geniálnější humorné odsouzení války s vyjadřením její nesmyslnosti a zvůle mocných než dialog: "Proč se tu válčí, pane?" s odpovědí: "Pro svatou věc. Tomu ty nerozumíš." ? Slabé ****. (Subjektiv) 4*
Z doby před cirka 20 lety, kdy jsem film viděl naposledy, jsem si pamatoval, že jde o pěknou komedii ve středověkých kulisách. Nyní jsem byl konfrontován s realitou a musím konstatovat, že na snímku se zub času podepsal skutečně výrazně. Kladem je jednoznačně přítomnost Kopeckého v roli krále Jana. Kopecký té postavě propůjčil fanfarónství hodné velké postavy legendárního válečníka, rytíře a dobrodruha své éry. Pozitivní je i to, že se zde poprvé sešla dvojice Hanzlík+Kolářová, mezi níž se vytvořila bezvadně fungující vztahová chemie. V 70. a 80. letech si vzájemnou spolupráci zopakovali v mnoha dalších snímcích a televizních inscenacích. Pak už mi ke chvále zbývá jen pár dobrých, ale pohříchu skutečně nemnohých vtípků, které jsou ostatně zopakovány v některých uživatelských komentářích. Mezi nimi je ale dost hlušiny. Steklého režie je diplomaticky řečeno mdlá, vážně to nebylo žádné režisérské eso a na svém kontě má spoustu průměrných dobových snímků. Film má líné tempo, filmové písničky působí vyloženě jako vycpávky, některé vedlejší role jsou obsazené šťastně a zahrané odbytě. Na řadě scén je znát omezený rozpočet, s jakým musel filmový štáb pracovat. Ve srovnání s žánrovou špičkou v žádném případě Slasti otce vlasti neobstojí, zkuste si je porovnat např. s Manželi z roku 2 a poznáte obrovský kvalitativní rozdíl. Neobstojí ale ani s podobnými kousky domácí výroby, jako je Noc na Karlštejně. Ta baví mnohem líp a taky se k ní televize vrací o poznání častěji. Konečně v rámci tzv. historických komedií historickou hodnověrnost neřeším, ale při některých replikách filmových hrdinů mě to dost tahalo za uši a musím konstatovat, že Procházka si tedy vybral slabší moment své tvorby. Celkový dojem: 45 %. (gudaulin) 2*
Divím se, že film má "pouhých" 74%, protože tohle je přímo parádní historická komedie (zdejším uživatelům domácí historické komedie asi moc nevoní, protože stejně parádní "Svatby pana Voka" mají ještě nižší hodnocení). Sám osobně si nevzpomínám na žádnou komedii, která se odehrává v období temného středověku, co (až na malé drobnosti) nepopírá historii, nijak neidealizuje středověký život (pravda, romantizuje, ale neidealizuje) a zároveň je zábavná a vtipná. Jaromíru Hanzlíkovi, padla role jako ulitá, stejně tak Daniele Kolářové (nikde nebyla krásnější), tuším v jejich prvním společném filmu. Miloš Kopecký je na dlouhé povídání. Svému Janu Lucemburskému dal obrovské charisma a majestátnost. Jakoby ho ani nehrál, prostě se jím stal. Příjemné cameo má i Karel Gott, coby trubadúr. "Slasti Otce vlasti" jsou jedním z pokladů naší kinematografie. Jenomže ten poklad by měl někdo vylejskat a vystavit do vitríny. A takových pokladů je bohužel celkem dost. (sud) 5*
VELKÁ RECENZE
Jaromír Hanzlík a Daniela Kolářová si zahráli hned ve dvou filmech inspirovaných životem Karla IV. – v romantické komedii Slasti Otce vlasti (1969) a v Noci na Karlštejně (1973). V muzikálu Zdeňka Podskalského ovšem ztvárnili vedlejší role, zatímco partu Otce vlasti se tam ujal Vlastimil Brodský. Ve snímku Karla Steklého, natočeném podle scénáře Jana Procházky, si však Hanzlík a Kolářová zahráli ústřední pár – mladičkého kralevice Karla a jeho snoubenku, Blanku z Valois. Příští vladař prochází dramatickým vývojem: z naivního, zamilovaného mladíčka se mění v zodpovědného muže, který je schopen pozvednout zadlužené Čechy k nové slávě. Současně dokáže vzdorovat i vlastnímu autoritářskému otci, Janu Lucemburskému. Toho si zahrál Miloš Kopecký, který se objevil i v hlavní roli jiného společného historického projektu Procházky a Steklého – Svatbách pana Voka.
Mladičký kralevic Karel, budoucí Otec vlasti Karel IV., je vychováván na francouzském dvoře ve společnosti snoubenky Blanky. Jednoho dne ho otec, Jan Lucemburský, povolá k sobě do Itálie. Doprovází ho poselstvo z Čech, vedené Buškem z Velhartic. Cestou svede kralevicova družina nerovný boj s milánskými ozbrojenci. Díky důvtipu Karlově a nebo snad zásahu svaté Kateřiny, téměř nazí kralevicovi vojáci zvítězí. V italské Lucce se Karel setká se svým otcem, prožije zde milostné dobrodružství a vyvázne z léčky, nastražené italskými odbojníky. Král ho poté ožení s Blankou a s titulem a pravomocí markraběte pošle do Čech. Situace v Čechách není pro mladou dvojici jednoduchá. Země je zadlužená, královský majetek zastaven českým pánům. Mladý Karel se energicky pustí do nápravy. Musí čelit různým úskokům, ale nakonec přinese jeho úsilí ovoce. Zaskočí ho však vlastní otec, který nenadále přijede do Čech a syna nechá uvěznit. Karlovi se podaří utéci do Itálie, kde dva roky válčí. Když za ním po dlouhém odloučení přijede Blanka a poselstvo z Čech, rozhodne se vrátit domů. Vypořádá se s proradnými šlechtici a donutí otce, aby odjel z království. S milovanou Blankou pak vládne ve vyměřeném čase, neboť ho čekají ještě další tři manželství.
Postavy a obsazení
• Jaromír Hanzlík - korunní princ Václav, budoucí císař Karel IV.
• Daniela Kolářová - Blanka z Valois
• Oldřich Velen - Bušek z Velhartic
• Vilém Besser - pan Vilém
• Zdeněk Kryzánek - prelát
• Miloš Kopecký - král Jan Lucemburský
• Lubomír Kostelka - Pistorius, vyslanec města Luccy
• Milena Zahrynowská - Sofie, Pistoriova žena
• Bohumil Bezouška - Beppo Rossi
• Vladimír Menšík - Marsillio Rossi
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 8.7.1969
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 1.3.2007 Biják
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Karel Steklý (Režie), Ladislav Kalaš (Produkce/Vedoucí výroby), Jaromír Klempíř (Hudba), Jiří Tarantík (Kamera), Jan Kohout (Střih), Přemek Longa (Scénografie), Jan Kropáček (Kostýmy), Ivo Špalj (Zvuk), František Havlíček (Masky), Ladislav Bacílek (Masky), Jan Procházka (Scénář), Karel Steklý (Scénář), Jaromír Hanzlík (Herec), Daniela Kolářová (Herec), Oldřich Velen (Herec), Vilém Besser (Herec), Zdeněk Kryzánek (Herec), Miloš Kopecký (Herec), Lubomír Kostelka (Herec), Milena Zahrynowská (Herec), Bohumil Bezouška (Herec), Vladimír Menšík (Herec), Jana Kasanová (Herec), Josef Gruss (Herec), Jiří Štěpnička (Herec), Josef Elsner (Herec), Karel Beníško (Herec), Jaroslav Cmíral (Herec), Jan Schánilec (Herec), Jan Pohan (Herec), Miloš Vavruška (Herec), Bohumil Švarc st. (Herec), Nina Popelíková (Herec), Karel Gott (Herec), Kamil Bešťák (Herec), Josef Bartůněk (Herec), Bohuslav Čáp (Herec), Vlastimil Bedrna (Herec), Kamil Blahovec (Herec), Lubomír Bryg (Herec), Štěpán Bulejko (Herec), Stanislava Bartošová (Herec), Ludmila Engelová (Herec), Ladislav Gzela (Herec), Vladimír Hrubý (Herec), Vladimír Navrátil (Herec), Pavel Robin (Herec), František Suk (Herec), Vladimír Hlavatý (Herec), František Marek (Herec), Karel Hovorka st. (Herec), Vladimír Hrabánek (Herec), Karel Hábl (Herec), František Hruška (Herec), Stanislav Juna (Herec), Blažena Kramešová (Herec), František Jákl (Herec), Petr Jákl st. (Herec), Jiří Sládek (Herec), Karel Vítek st. (Herec), Jan Kouba (Herec), Jan Přeučil (Herec), František Kubíček (Herec), Zdeněk Najman (Herec), Zdeněk Kutil (Herec), František Havlíček (Herec), Jiří Lír (Herec), Josef Kotapiš (Herec), Kajetán Maudr (Herec), Adolf Minský (Herec), Mirko Musil (Herec), František Hanzlík (Herec), Pavel Sedláček (Herec), Jiřina Součková (Herec), Antonín Soukup (Herec), Jiří Hein (Herec), Miloš Nesvadba (Herec), František Svačina (Herec), Karel Svoboda (Herec), Marie Štrampachová (Herec), Richard Záhorský (Herec), Miluše Zoubková (Herec), Rudolf Kalina (Herec), Jindra Ovčárová (Herec), Vlastimila Vlková (Herec), Michal Dohányos (Herec), František Horek (Herec), Jaroslav Sus (Herec), Magdalena Čechová (Herec), Jana Homolová (Herec), Eva Polášková (Herec), Eva Zakouřilová (Herec), Pavel Ruta (Herec), Jiří Trojan (Herec), Karel Anderle (Herec), Zdeněk Houška (Herec), Ivan Chrz (Herec), Petr Lebeda (Herec), František Plecháček (Herec), Miloslav Průša (Herec), Robert Ritschel (Herec), Zbyšek Šrůta (Herec), Petr Vinař (Herec), Milan Jonáš (Herec)
1969/101/Československo/Historický, Komedie
Zajímavost k filmu
- Jan Procházka slíbil Jaromíru Hanzlíkovi roli v připravovaném filmu, ale jak šel čas a nic se nedělo, Jaromír tomu přestal věřit, avšak po roce přišel scenárista s hotovým scénářem a hlavní rolí Karla IV.
- Ve filmu bylo řečeno, že Jan Lucemburský (Miloš Kopecký) žádal po pobytu v Itálii Karla IV. (Jaromír Hanzlík), ať se vrátí do Čech. Ve skutečnosti se tam však Karel IV. vydal na zapřenou, když zjistil, že je jeho maminka, Eliška Přemyslovna, již tři roky po smrti a on o tom nevěděl.
- Jaromír Hanzlík a Daniela Kolářová zde poprvé tvořili filmový pár.
- Původní název filmu byl Králova učňovská léta.
- Filmovalo se i na zámku Žleby.
- Ve filmu si zahrál jednu malou roli i Hanzlíkův otec František Hanzlík (1914-1995), který byl také hercem, převážně ale divadelním.
- Filmovanie prebiehalo na hrade Křivoklát, Lipenskej priehrade a na Třeboňsku.
- Ve filmu bylo řečeno, že Jan Lucemburský (Miloš Kopecký) žádal po pobytu v Itálii Karla IV. (Jaromír Hanzlík), ať se vrátí do Čech. Ve skutečnosti se tam však Karel IV. vydal na zapřenou, když zjistil, že je jeho maminka, Eliška Přemyslovna, již tři roky po smrti a on o tom nevěděl.
- Jaromír Hanzlík a Daniela Kolářová zde poprvé tvořili filmový pár.
- Původní název filmu byl Králova učňovská léta.
- Filmovalo se i na zámku Žleby.
- Ve filmu si zahrál jednu malou roli i Hanzlíkův otec František Hanzlík (1914-1995), který byl také hercem, převážně ale divadelním.
- Filmovanie prebiehalo na hrade Křivoklát, Lipenskej priehrade a na Třeboňsku.
Odkazy
Hrají:
Jaromír Hanzlík, Miloš Kopecký, Daniela Kolářová, Karel Beníško, Bohumil Bezouška, Vilém Besser, Jaroslav Cmíral, Josef Elsner, Karel Gott, Jana Kasanová, Vladimír Menšík, Lubomír Kostelka, Oldřich Velen, Milena Zahrynowská, Zdeněk Kryzánek, Josef Gruss, Jiří Štěpnička, Jan Schánilec, Jan Pohan, Miloš Vavruška, Bohumil Švarc st., Nina Popelíková, Kamil Bešťák, Josef Bartůněk, Bohuslav Čáp, Vlastimil Bedrna, Kamil Blahovec, Lubomír Bryg, Štěpán Bulejko, Stanislava Bartošová, Ludmila Engelová, Ladislav Gzela, Vladimír Hrubý, Pavel Robin, Vladimír Navrátil, František Suk, Vladimír Hlavatý, František Marek, Karel Hovorka st., Vladimír Hrabánek, Karel Hábl, František Hruška, Stanislav Juna, Blažena Kramešová, Petr Jákl st., František Jákl, Jiří Sládek, Jan Kouba, Jan Přeučil, František Kubíček, Zdeněk Kutil, František Havlíček, Jiří Lír, Josef Kotapiš, Kajetán Maudr, Adolf Minský, Mirko Musil, Zdeněk Najman, František Hanzlík, Pavel Sedláček, Jiřina Součková, Antonín Soukup, Jiří Hein, Miloš Nesvadba, František Svačina, Karel Svoboda, Marie Štrampachová, Karel Vítek st., Richard Záhorský, Miluše Zoubková, Rudolf Kalina, Jindra Ovčárová, Vlastimila Vlková, Michal Dohányos, František Horek, Jaroslav Sus, Magdalena Čechová, Eva Zakouřilová, Jana Homolová, Eva Polášková, Pavel Ruta, Jiří Trojan, Karel Anderle, Zdeněk Houška, Ivan Chrz, Petr Lebeda, Miloslav Průša, Zbyšek Šrůta, František Plecháček, Robert Ritschel, Petr Vinař, Milan Jonáš