Skalpel, prosím / Skalpel, prosím (1985/114/Československo/Drama) 77% -Originál DVD-
21.01.2024 09:29
JEDNOU VĚTOU
„Osobní krize lékaře, která ovlivnila jeho profesionální rozhodnutí."
OBSAH
Film režiséra Jiřího Svobody z roku 1985 zavede diváky do nemocnice, na pracoviště, kde jsou prováděny vrcholné neurochirurgické zákroky. Stárnoucí profesor neurochirurgie (M. Macháček) stojí před náročnou a téměř beznadějnou operací malého pacienta. Během hodin, které do zákroku zbývají, rekapituluje svůj soukromý život, vzpomíná na spolupracovníky i pacienty. Noc před rozhodujícím zákrokem musí ještě provést mimořádnou a únavnou operaci… Vysokou míru autentičnosti filmu vtiskla osobnost autorky literárního námětu Valji Stýblové, lékařky a přednostky neurochirurgie lékařské fakulty University Karlovy, a také špičkové pracoviště nemocnice v Praze – Motole, kde byly natáčeny nemocniční reály. (Česká televize)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Především zásluhou vynikajícího Miroslava Macháčka (i v reálu přesně toho zažraného profesionála zasluhujícího respekt, se kterým byste si ale dvojdomek opravdu postavit nechtěli) těžko zapomenutelné niterné drama o životě špičkového neurochirurga. V uvedených intencích je to zřejmě náš nejkomplexnější film, nechybí v něm snad žádný aspekt života hlavního hrdiny. Zápletka s dětským pacientem by mohla evokovat některé Kachyňovy filmy, ale Svobodovo pojetí by od zmíněných víceméně hořkosladkých snímků nemohlo být odlišnější. Velmi působivé a řemeslně výborně provedené dílo - které ale nebude vyhovovat každému. 80% (Gemini) 4*
Filmy a seriály odehrávájící se v nemocnicích jsem nikdy neměl moc rád. Věřim, že pokud někdo považuje nemocnici za atraktivní prostředí, bude si u Skalpelu chrochtat blahem. Film nabídne skoro 2 hodiny záběrů z operačních sálů, nemocničních pokojů a dlouhejch studenejch chodeb prokládaný Macháčkovejma vnitřníma monologama. Chválim, že je to natočený tak nějak nezaujatě a jakoby s odstupem, chvílema skoro až dokumentárně, takže třeba ani dítě s nádorem v kebuli nepůsobí vyloženě jako trapnej pokus o citový vydírání labilnějších diváků, ale prostě jako jeden případ z mnoha. Pro mě je to průměrný drama s dobrym Macháčkem a Brzobohatym. 55% (dobytek) 3*
Všelidské otázky převážily a převažují - jsou-li dobře a zrale uchopeny - ideový nebo dokonce ideologický kontext svého vznikání i na divácké půdě, i mezi komunitou filmových kritiků. Osud populární novely Valji Stýblové se zdá být potvrzením těchto kroků. Mimořádné výkony Macháčkův a Brejchové v titulních úlohách berou dech i po desetiletích stejně tak jako dokonalá Svobodova režie. Příběh stárnoucího lékaře, pro nějž je mezní osud jeho dětského pacienta i otázkou po smyslu vlastního bytí, principů a hodnot, ke kterým se hlásil po celý svůj život., chce být - a také je - současně výzvou i naplněním. Rozcestí, na němž stojí, má proto - u mne tím SKALPEL jednoznačně získává - svou "uno" variantu: optimistický výhled pozitivně založený na službě lidem, bojem o jejich blaho a štěstí. V tomto ohledu až snový film připomíná německý příběh NA SHLEDANOU LENINE, v němž tvůrci virtuální reality, která se skutečností NDR nemá společného takřka nic s výjimkou vypůjčených kulis, podléhají mimovolně okouzlení ze svého výtvoru. Předlistopadová Svobodova tvorba v tomto ohledu znamená jeden z vrcholů tohoto druhu aktivit. Vrcholů, které - jako každá poctivá lidská práce - i dnes vzbuzují zaslouženou úctu, obdiv a vážnost. (sportovec) 5*
VELKÁ RECENZE
Lékař jako morální autorita, která každodenně musí v souvislosti se svými pacienty řešit otázky života a smrti, se stal hrdinou psychologického dramatu scenáristy a režiséra Jiřího Svobody. Ten v roce 1985 realizoval podle vlastního scénáře působivý snímek vycházející z novely Valji Stýblové. Spisovatelka v ní těžila ze své vlastní původní profese neurochiruržky. Profesionální dilema Svobodova hrdiny však přesahuje do obecnější mravní roviny. Protagonistou dramatického vyprávění je stárnoucí profesor z pražské neurologické kliniky, na kterého současně doléhají problémy spjaté s vlastními principy a hodnotami i případ malého pacienta Víti trpícího neoperovatelným nádorem. Vážné problémy mají i profesorovi spolupracovníci – doktorka Volejníková, která zavinila smrt své pacientky, či docent Krtek, jehož jediná dcera umírá na leukémii. Když se Krtek rozhodne malého Víťu přece jen operovat, přebírá profesor kolegovu naději, že chlapce lze ještě zachránit. Dramatické osudy lékařů i jejich pacientů tak ústí v optimistický pohled na život zasvěcený službě nemocným… Svobodův snímek je řemeslně dovedným, klasicky vystavěným dramatem, které rozkrývá osobnost zkušeného specialisty prostřednictvím vzpomínek i soukromí sdíleného s manželkou Jitkou a synem Ondřejem. Důležitou roli režisér přiřkl hercům, především zkušenému Miroslavu Macháčkovi v hlavní roli. Představitele profesora obsadil Jiří Svoboda i do svého dramatu Jen o rodinných záležitostech (1990). Jana Brejchová (Jitka) se už objevila v režisérových filmech Schůzka se stíny (1982) a Zánik samoty Berhof (1983). O Svobodově schopnosti vracet se k osvědčeným hercům svědčí i spolupráce s Radoslavem Brzobohatým (Krtek) a Radovanem Lukavským (pacient Mašek), kteří byli partnery Brejchové ve Schůzce se stíny. Malého Zdeňka Jakuba obsadil Svoboda ještě do svého dramatu Prokletí domu Hajnů (1988).
Neurochirurgická klinika v Praze má vynikající pověst. Vede ji profesor, uznávaný odborník, který i po desetiletích strávených na klinice přistupuje k pacientům se soucitem a porozuměním. Ve své ženě Jitce, rovněž lékařce, má oporu. Mladá lékařka z venkova přiveze na kliniku malého Viťu Uzla, který má nádor. Profesor se svým týmem zjistí, že nádor nelze operovat, je příliš rozsáhlý. Dědeček si proto Víťu zvaného Uzlík odváží domu s tím, že chlapce čeká smrt. Profesor, jeho spolupracovníci i studenti, na Víťu stále myslí, klinika však musí pokračovat ve své práci. Profesor operuje svého přítele z mládí Mikeše a operace se přes velké komplikace podaří. Docent Krtek, nejlepší profesorův spolupracovník, se dozví, že jeho jediná dcera trpí nevyléčitelnou akutní leukémií. MUDr. Volejníková operuje paní Benediktovou, ale pacientka zemře. Kolegové ji nekompromisně vytknou nesprávný postup. Profesor se jí zastane, ale doporučí jí, aby se věnovala jiné disciplíně. Cikán Carda se loučí s profesorem, je smířen se svou brzkou smrtí. Krtek se rozhodne operovat Víťu. Po předoperační přípravě je určen den operace. Krtkova dcera zemře a docent propadne depresi. Operovat musí profesor. V noci před operací musí však profesor k těžké operaci po autohavárii. Po ní si profesor vaří kávu na plynu, ale únavou usne. Před otravou plynem ho zachrání Jitka, která se vrátila dříve ze sympózia. Vyčerpaný profesor zahajuje Uzlíkovu operaci. Jak plyne čas, ubývají lékaři síly. V kritické chvíli se na sále objeví docent Krtek a zákrok úspěšně dokončí. Víťa bude žít.
Premiéra ČSSR: 1.3.1986
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na VHS: 1.4.2003 Bonton Home Entertainment
Poprvé na DVD: 29.10.2007 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
„Osobní krize lékaře, která ovlivnila jeho profesionální rozhodnutí."
OBSAH
Film režiséra Jiřího Svobody z roku 1985 zavede diváky do nemocnice, na pracoviště, kde jsou prováděny vrcholné neurochirurgické zákroky. Stárnoucí profesor neurochirurgie (M. Macháček) stojí před náročnou a téměř beznadějnou operací malého pacienta. Během hodin, které do zákroku zbývají, rekapituluje svůj soukromý život, vzpomíná na spolupracovníky i pacienty. Noc před rozhodujícím zákrokem musí ještě provést mimořádnou a únavnou operaci… Vysokou míru autentičnosti filmu vtiskla osobnost autorky literárního námětu Valji Stýblové, lékařky a přednostky neurochirurgie lékařské fakulty University Karlovy, a také špičkové pracoviště nemocnice v Praze – Motole, kde byly natáčeny nemocniční reály. (Česká televize)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Především zásluhou vynikajícího Miroslava Macháčka (i v reálu přesně toho zažraného profesionála zasluhujícího respekt, se kterým byste si ale dvojdomek opravdu postavit nechtěli) těžko zapomenutelné niterné drama o životě špičkového neurochirurga. V uvedených intencích je to zřejmě náš nejkomplexnější film, nechybí v něm snad žádný aspekt života hlavního hrdiny. Zápletka s dětským pacientem by mohla evokovat některé Kachyňovy filmy, ale Svobodovo pojetí by od zmíněných víceméně hořkosladkých snímků nemohlo být odlišnější. Velmi působivé a řemeslně výborně provedené dílo - které ale nebude vyhovovat každému. 80% (Gemini) 4*
Filmy a seriály odehrávájící se v nemocnicích jsem nikdy neměl moc rád. Věřim, že pokud někdo považuje nemocnici za atraktivní prostředí, bude si u Skalpelu chrochtat blahem. Film nabídne skoro 2 hodiny záběrů z operačních sálů, nemocničních pokojů a dlouhejch studenejch chodeb prokládaný Macháčkovejma vnitřníma monologama. Chválim, že je to natočený tak nějak nezaujatě a jakoby s odstupem, chvílema skoro až dokumentárně, takže třeba ani dítě s nádorem v kebuli nepůsobí vyloženě jako trapnej pokus o citový vydírání labilnějších diváků, ale prostě jako jeden případ z mnoha. Pro mě je to průměrný drama s dobrym Macháčkem a Brzobohatym. 55% (dobytek) 3*
Všelidské otázky převážily a převažují - jsou-li dobře a zrale uchopeny - ideový nebo dokonce ideologický kontext svého vznikání i na divácké půdě, i mezi komunitou filmových kritiků. Osud populární novely Valji Stýblové se zdá být potvrzením těchto kroků. Mimořádné výkony Macháčkův a Brejchové v titulních úlohách berou dech i po desetiletích stejně tak jako dokonalá Svobodova režie. Příběh stárnoucího lékaře, pro nějž je mezní osud jeho dětského pacienta i otázkou po smyslu vlastního bytí, principů a hodnot, ke kterým se hlásil po celý svůj život., chce být - a také je - současně výzvou i naplněním. Rozcestí, na němž stojí, má proto - u mne tím SKALPEL jednoznačně získává - svou "uno" variantu: optimistický výhled pozitivně založený na službě lidem, bojem o jejich blaho a štěstí. V tomto ohledu až snový film připomíná německý příběh NA SHLEDANOU LENINE, v němž tvůrci virtuální reality, která se skutečností NDR nemá společného takřka nic s výjimkou vypůjčených kulis, podléhají mimovolně okouzlení ze svého výtvoru. Předlistopadová Svobodova tvorba v tomto ohledu znamená jeden z vrcholů tohoto druhu aktivit. Vrcholů, které - jako každá poctivá lidská práce - i dnes vzbuzují zaslouženou úctu, obdiv a vážnost. (sportovec) 5*
VELKÁ RECENZE
Lékař jako morální autorita, která každodenně musí v souvislosti se svými pacienty řešit otázky života a smrti, se stal hrdinou psychologického dramatu scenáristy a režiséra Jiřího Svobody. Ten v roce 1985 realizoval podle vlastního scénáře působivý snímek vycházející z novely Valji Stýblové. Spisovatelka v ní těžila ze své vlastní původní profese neurochiruržky. Profesionální dilema Svobodova hrdiny však přesahuje do obecnější mravní roviny. Protagonistou dramatického vyprávění je stárnoucí profesor z pražské neurologické kliniky, na kterého současně doléhají problémy spjaté s vlastními principy a hodnotami i případ malého pacienta Víti trpícího neoperovatelným nádorem. Vážné problémy mají i profesorovi spolupracovníci – doktorka Volejníková, která zavinila smrt své pacientky, či docent Krtek, jehož jediná dcera umírá na leukémii. Když se Krtek rozhodne malého Víťu přece jen operovat, přebírá profesor kolegovu naději, že chlapce lze ještě zachránit. Dramatické osudy lékařů i jejich pacientů tak ústí v optimistický pohled na život zasvěcený službě nemocným… Svobodův snímek je řemeslně dovedným, klasicky vystavěným dramatem, které rozkrývá osobnost zkušeného specialisty prostřednictvím vzpomínek i soukromí sdíleného s manželkou Jitkou a synem Ondřejem. Důležitou roli režisér přiřkl hercům, především zkušenému Miroslavu Macháčkovi v hlavní roli. Představitele profesora obsadil Jiří Svoboda i do svého dramatu Jen o rodinných záležitostech (1990). Jana Brejchová (Jitka) se už objevila v režisérových filmech Schůzka se stíny (1982) a Zánik samoty Berhof (1983). O Svobodově schopnosti vracet se k osvědčeným hercům svědčí i spolupráce s Radoslavem Brzobohatým (Krtek) a Radovanem Lukavským (pacient Mašek), kteří byli partnery Brejchové ve Schůzce se stíny. Malého Zdeňka Jakuba obsadil Svoboda ještě do svého dramatu Prokletí domu Hajnů (1988).
Neurochirurgická klinika v Praze má vynikající pověst. Vede ji profesor, uznávaný odborník, který i po desetiletích strávených na klinice přistupuje k pacientům se soucitem a porozuměním. Ve své ženě Jitce, rovněž lékařce, má oporu. Mladá lékařka z venkova přiveze na kliniku malého Viťu Uzla, který má nádor. Profesor se svým týmem zjistí, že nádor nelze operovat, je příliš rozsáhlý. Dědeček si proto Víťu zvaného Uzlík odváží domu s tím, že chlapce čeká smrt. Profesor, jeho spolupracovníci i studenti, na Víťu stále myslí, klinika však musí pokračovat ve své práci. Profesor operuje svého přítele z mládí Mikeše a operace se přes velké komplikace podaří. Docent Krtek, nejlepší profesorův spolupracovník, se dozví, že jeho jediná dcera trpí nevyléčitelnou akutní leukémií. MUDr. Volejníková operuje paní Benediktovou, ale pacientka zemře. Kolegové ji nekompromisně vytknou nesprávný postup. Profesor se jí zastane, ale doporučí jí, aby se věnovala jiné disciplíně. Cikán Carda se loučí s profesorem, je smířen se svou brzkou smrtí. Krtek se rozhodne operovat Víťu. Po předoperační přípravě je určen den operace. Krtkova dcera zemře a docent propadne depresi. Operovat musí profesor. V noci před operací musí však profesor k těžké operaci po autohavárii. Po ní si profesor vaří kávu na plynu, ale únavou usne. Před otravou plynem ho zachrání Jitka, která se vrátila dříve ze sympózia. Vyčerpaný profesor zahajuje Uzlíkovu operaci. Jak plyne čas, ubývají lékaři síly. V kritické chvíli se na sále objeví docent Krtek a zákrok úspěšně dokončí. Víťa bude žít.
Premiéra ČSSR: 1.3.1986
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na VHS: 1.4.2003 Bonton Home Entertainment
Poprvé na DVD: 29.10.2007 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Jiří Svoboda (Režie), Petr Čapek (Produkce/Vedoucí výroby), Jozef Revallo (Hudba), Vladimír Smutný (Kamera), Josef Valušiak (Střih), - (Casting), Jaromír Švarc (Scénografie), Jan Růžička (Kostýmy), Jiří Moudrý (Zvuk), Stanislav Petřek (Masky), Jiří Svoboda (Scénář), Václav Nývlt (Scénář), Valja Stýblová (kniha) (Předloha), Miroslav Macháček (Herec), Jana Brejchová (Herec), Barbara Brylska (Herec), Radoslav Brzobohatý (Herec), Štefan Mišovic (Herec), Emma Černá (Herec), Jana Krausová (Herec), Daniel Krcho (Herec), Radovan Lukavský (Herec), Ondřej Pavelka (Herec), František Řehák (Herec), Věra Galatíková (Herec), Václav Mareš (Herec), Jakub Zdeněk (Herec), Eva Hudečková (Herec), Josef Abrhám (Herec), Helga Čočková (Herec), Marie Durnová (Herec), Jana Vychodilová (Herec), József Ropog (Herec), Svatopluk Matyáš (Herec), Ladislav Křiváček (Herec), Lenka Machoninová (Herec), Rostislav Kuba (Herec), Eva Kulichová (Herec), Milada Ježková (Herec), Luboš Veselý (Herec), Josef Šebek (Herec), Zora Ulla Keslerová (Herec), Ladislav Goral (Herec), Stanislava Bartošová (Herec), Ladislav Balous (Herec), Petra Jindrová (Herec), Václav Helliman (Herec), Vladimír Beneš (Herec), František Uhlíř (Herec), Ivan Dominák (Herec), Pavel Vaněk (Herec), Libuše Švormová (Herec), Jiří Němeček (Herec)
1985/114/Československo/Drama
Zajímavost k filmu
- Režisér Jiří Svoboda si přes velký odpor barrandovských šéfů prosadil do hlavní role Miroslava Macháčka (profesor), který nepatřil k oblíbencům tehdejšího režimu.
- Slavnostní premiéra filmu proběhla v pondělí 25. 11. 1985 v Paláci kultury (dnes Kongresové centrum) za účasti tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše.
- Skutečným předobrazem postavy profesora (Miroslav Macháček) byl lékař, profesor MUDr. Zdeněk Kunc, spoluzakladatel světové chirurgie. Díky operaci strumy manželky Klementa Gottwalda se stal lékařskou celebritou.
- V cca 58. minutě, při scéně v baru (a při tanci) hraje skladba „Night Birds“ od kapely Shakatak z roku 1982.
- Film byl vybrán jako zástupce československého filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film za rok 1985.
- Reálné interiérové scény pocházejí z pražských nemocnic v Motole, na Vinohradech a v Krči.
- Slavnostní premiéra filmu proběhla v pondělí 25. 11. 1985 v Paláci kultury (dnes Kongresové centrum) za účasti tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše.
- Skutečným předobrazem postavy profesora (Miroslav Macháček) byl lékař, profesor MUDr. Zdeněk Kunc, spoluzakladatel světové chirurgie. Díky operaci strumy manželky Klementa Gottwalda se stal lékařskou celebritou.
- V cca 58. minutě, při scéně v baru (a při tanci) hraje skladba „Night Birds“ od kapely Shakatak z roku 1982.
- Film byl vybrán jako zástupce československého filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film za rok 1985.
- Reálné interiérové scény pocházejí z pražských nemocnic v Motole, na Vinohradech a v Krči.
Odkazy
Hrají:
Miroslav Macháček, Jana Brejchová, Barbara Brylska, Radoslav Brzobohatý, Štefan Mišovic, Emma Černá, Jana Krausová, Daniel Krcho, Radovan Lukavský, Ondřej Pavelka, František Řehák, Věra Galatíková, Václav Mareš, Jakub Zdeněk, Eva Hudečková, Josef Abrhám, Helga Čočková, Marie Durnová, Jana Vychodilová, József Ropog, Svatopluk Matyáš, Ladislav Křiváček, Lenka Machoninová, Rostislav Kuba, Eva Kulichová, Milada Ježková, Luboš Veselý, Josef Šebek, Zora Ulla Keslerová, Ladislav Goral, Stanislava Bartošová, Ladislav Balous, Petra Jindrová, Václav Helliman, Vladimír Beneš, František Uhlíř, Ivan Dominák, Pavel Vaněk, Libuše Švormová, Jiří Němeček