Sedmero krkavců (TV film) / Sedmero krkavců (TV film) (1993/75/Česko/Pohádka, Rodinný) 57%
21.01.2024 09:28
JEDNOU VĚTOU
„O odvaze a statečnosti dívky, která zachrání své krutě zakleté bratry.“
„Proklínám vás, zkrkavčete!“ vyřkla matka (J. Hlaváčová) nad svými syny. Jaké nedozírné následky tato slova budou mít, netušil v první chvíli snad vůbec nikdo… Nenechte si ujít televizní zpracování známé pohádky B. Němcové o statečné Bohdance (M. Podhradská), která podstoupila nejtěžší zkoušky, aby vysvobodila svých sedm bratrů z krkavčí podoby… (Česká televize)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Legendární Chrt Borise Rösnera - jen díky němu jsem si Sedmero Krkavců pamatoval od dětských let. Znovu jsem je viděl až ve věku dospělém a vybavily se mi chvíle strachu, které jsem jako malý zažíval při pohádce o Janovi A Jeho Podivuhodném Příteli, která je desetkrát větší a morbidnější psycho než tato česká klasika. Sedmero Krkavců a severský drasťák spolu leccos sdílejí, třeba onu spornou vhodnost pro dětské publikum. Jako pohádku tak jak ji obvykle vnímáme, opravdu nedoporučuji. Zvlášť jestli se vaše děti bojí u Statečného Kováře s Pavlem Křížem:) Ale jako film s pohádkovou tematikou rozhodně dobré. 70% (Gemini) 4*
Ludvík Ráža nám na počátku devadesátých let předložit dva kusy, které zvládly vyděsit hned několik generací diváků. Přitom šlo primárně o pohádky, které mají pohladit na duši. Jenže Sedmero krkavců a O Janovi a podivuhodném příteli nám spíš vtloukají do hlavy, že Vánoce u televize musejí být depresivní, chladné a místy až ošklivé. Sice dokázaly udržet naši pozornost, ale kdejaké dítě při vzpomínce před spaním na Chrta Borise Rösnera nebo dominantní Chýlkovou na straně jedné a znepokojivou atmosféru na té druhé, musí hůř usínat. Tedy alespoň v dané době. (castor) 2*
Možná že vám moje hodnocení kapánek vyrazí dech. Ani já netvrdím, že je film dokonalý. Ovšem něco dokonalého se zde objeví, a to atmosféra a herecké výkony. Představitelka Bohunky je sice nevýrazná, Michal Dlouhý v roli prince solidní, ovšem geniální je Ivana Chýlková, jejíž postava je snad esencí všeho zla světa a Boris Rösner coby nádherně odporný poskok Chrt. Film připomíná chvílemi "Marketu Lazarovou" či jiné drsné středověké filmy, možná podezřívám Ludvíka Rážu, že si zde zkoušel síly na svůj pozdější historický film Vláčilovského střihu "V erbu lvice". Objektivně bych film hodnotil čtyřmi hvězdičkami, ovšem díky zdejšímu nízkému hodnocení a potvrzení, že se jedná o nejlepší porevoluční českou pohádku, dám těch hvězdiček pět. (sud) 5*
VELKÁ RECENZE
Z minima tu sénárista (Pavel Aujezdský) i režisér (Ludvík Ráža) vytvořili maximum. Ponurost prostředí i děje, v němž konec konců vítězí dobro nad zlem vítězí, připomíná, jak nutné je do výchovy i do života dosazovat i "absolutní" momenty, bez kterých ztrácíme smysl o jeho skutečné, přepestře barevné kvalitě. Bohužel si nevybavuju při nejlepší vůli první filmovou verzi tohoto skvělého příběhu Němcové z r. 1967. Pohádka-báchorka jako žánr byla původně určena pro dospělé a "zdětinštěla" až umělými sběry zhruba po roce 1800. Jako žánr není zcela jasná, je to jakýsi žánrový konvolut - nebo, chcete-li - průsečík. V nejčistší podobě se blíží ke svým bájeslovným (mytologickým) východiskům. Němcové se podařilo - a Aujezdský s Rážou to rozvinuli a dále úspěšně posunuli do filmové řeči - právě tento základ zachovat a dát mu uměleckou úroveň původního autorského výkonu (tato velmi podstatná stránka její tvorby je neprávem podceňována a až negována). Herecké kreace prakticky bez rozdílu tuto ideu rozvíjejí a dotvářejí na mimořádné umělecké úrovni. Dominanci tu mají ženské výkony (Hlaváčová, Chýlková, Podhradská) nad mužskými (Michal Dlouhý, Brzobohatý, Rösner) a zlo se - podáváno ve své skutečné, nezkreslené a nekarikované podobě temného, "černokněžného" živlu - jeví až přeexponovaně. Nicméně Jana Hlaváčová je a zůstává především strádající matkou, Brzobohatý chápajícím a manželčin žal sdílejícím partnerem, Mária Podhradská bezelstným, něžným, ale také pevným a houževnatým dívčím panenským ženstvím. Tento základní trojúhelník doplňuje tandem zla, v němž lehce incestní a rovněž již zapškle staropanenské ženství-zlo vneuvěřitelné škále prostředků suverénně zvládá Ivana Chýlková a jí odpovídá až hugovský skřet Borise Rösnera, jehož lidštějším pólem je zlovolný klevetil a pomouvač. Své ikony rámcujících živlů v tradiční posvátné triádě přesvědčivě zvládli Růžek, Jandová nakonec i Daniel Rous. Z této optimisticky ponuré pohádky mrazí, ale závěrečné vítězství dobra přesto zahřívá. V Bohdaně je zaklet i kus Němcové samé stejně tak jako v mateřském traumatu osmi zrozených a téměř nenávratně ztracených dětí. Štědrovečerní uvedení pohádky tak bylo útokem víc na šedou kůru mozkovou než na svátek plesajícího srdce. Chápu proto i ty hlasy, které se nenamáhají předstírat okouzlení a dávají to najevo i svým hodnocením. (sportovec)
PRÍBĚH
Byl jeden otec (Radoslav Brzobohatý) s matkou (Jana Hlaváčová) a ti měli sedm synů. V téže době žil na zámku Vratislav (Michal Dlouhý) se svou starší sestrou Miladou (Ivana Chýlková) a Chrtem (Boris Rösner).
Jednoho krásného dne pekla matka chléb, přesněji sedm chlebů pro svých sedm synů. Ti dováděli venku, ale i přes varování matky skotačili dál a jeden z nich hodil poleno otevřeným oknem do kuchyně přímo do těsta. To matku rozčílilo a proklela je v krkavce. Chlapci se proměnili v černé krkavce a otevřeným oknem se rozletěli do světa. Pak přišla na svět Bohdanka. Nevěděla, že má sedm bratrů a oni o ní také nevěděli. Po zjištění, že v truhlici bylo sedm košil, se dozvěděla pravdu. Bohdanka se proto vydala do světa, aby je vysvobodila. Když je nalezla, bratři jí prozradili, co může udělat, aby je vysvobodila. Musí holýma rukama natrhat kopřivy, z kopřiv upříst nit, z niti utkat plátno a pak začít šít. Ale s podmínkou, že nesmí promluvit ani slůvko, ať se s ní děje, co se děje. Bude přebývat v jeskyni u potoka, kde má svůj kolovrat. Bohdanka směla jen naznačovat pohyby a gesty.
Na zámku ve stejnou dobu žil Vratislav se svou starší sestrou Miladou a Chrtem. Jednou při projížďce uslyšel zpěv a vydal se za ním. Viděl Bohdanku a zamiloval se do ní. Zjistil, že je němá a chce si ji vzít za ženu. Bohdanka mu naznačila, že jí jde o předení a tak kolovrat putoval na zámek, kde ve dne v noci Bohdanka předla. Bohdanka se ale nelíbila Miladě a ta dělala co mohla, aby přesvědčila bratra, že Bohdanka je čarodějka. Bohdance se narodí syn, to se moc Miladě nelíbí. Bohdanka se spřátelila s Jolanou, kterou Milada před zraky Bohdanky zavraždila a do kolébky podstrčila kotě. Milada se rozhodla, že Bohdanka musí zemřít na hranici jako čarodějnice. Všichni se podivili, že Bohdanka mluví, a ta vyhodila košile do vzduchu. Objevují se Bohdančini bratři, zastavili Chrta a řekli pravdu, co Milada provedla za špatnost. Milada s Chrtem neunikli svému trestu – skončili zavření do sklepení. Všichni se vracejí domů.
Postavy a obsazení
• Mária Podhradská - Bohdanka
• Michal Dlouhý - Vratislav
• Ivana Chýlková - Milada
• Jana Hlaváčová - matka
• Radoslav Brzobohatý - otec
• Boris Rösner - Chrt
• Magda Reifová - hlas Bohdanky
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 24.12.1993 TV Česká televize
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Premiéra v TV: 24.12.1993
Poprvé na DVD: 19.8.2010 dvdcom
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
FILMY V SÉRII
Sedmero krkavců (TV film) gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/bbb30/
Česko, Pohádka / Rodinný, 1993
Režie: Ludvík Ráža, Hrají: Mária Podhradská, Michal Dlouhý
Sedmero krkavců
Česko / Slovensko, Pohádka / Fantasy, 2015 gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/bbb29/
Režie: Alice Nellis, Hrají: Martha Issová, Lukáš Příkazký
„O odvaze a statečnosti dívky, která zachrání své krutě zakleté bratry.“
„Proklínám vás, zkrkavčete!“ vyřkla matka (J. Hlaváčová) nad svými syny. Jaké nedozírné následky tato slova budou mít, netušil v první chvíli snad vůbec nikdo… Nenechte si ujít televizní zpracování známé pohádky B. Němcové o statečné Bohdance (M. Podhradská), která podstoupila nejtěžší zkoušky, aby vysvobodila svých sedm bratrů z krkavčí podoby… (Česká televize)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Legendární Chrt Borise Rösnera - jen díky němu jsem si Sedmero Krkavců pamatoval od dětských let. Znovu jsem je viděl až ve věku dospělém a vybavily se mi chvíle strachu, které jsem jako malý zažíval při pohádce o Janovi A Jeho Podivuhodném Příteli, která je desetkrát větší a morbidnější psycho než tato česká klasika. Sedmero Krkavců a severský drasťák spolu leccos sdílejí, třeba onu spornou vhodnost pro dětské publikum. Jako pohádku tak jak ji obvykle vnímáme, opravdu nedoporučuji. Zvlášť jestli se vaše děti bojí u Statečného Kováře s Pavlem Křížem:) Ale jako film s pohádkovou tematikou rozhodně dobré. 70% (Gemini) 4*
Ludvík Ráža nám na počátku devadesátých let předložit dva kusy, které zvládly vyděsit hned několik generací diváků. Přitom šlo primárně o pohádky, které mají pohladit na duši. Jenže Sedmero krkavců a O Janovi a podivuhodném příteli nám spíš vtloukají do hlavy, že Vánoce u televize musejí být depresivní, chladné a místy až ošklivé. Sice dokázaly udržet naši pozornost, ale kdejaké dítě při vzpomínce před spaním na Chrta Borise Rösnera nebo dominantní Chýlkovou na straně jedné a znepokojivou atmosféru na té druhé, musí hůř usínat. Tedy alespoň v dané době. (castor) 2*
Možná že vám moje hodnocení kapánek vyrazí dech. Ani já netvrdím, že je film dokonalý. Ovšem něco dokonalého se zde objeví, a to atmosféra a herecké výkony. Představitelka Bohunky je sice nevýrazná, Michal Dlouhý v roli prince solidní, ovšem geniální je Ivana Chýlková, jejíž postava je snad esencí všeho zla světa a Boris Rösner coby nádherně odporný poskok Chrt. Film připomíná chvílemi "Marketu Lazarovou" či jiné drsné středověké filmy, možná podezřívám Ludvíka Rážu, že si zde zkoušel síly na svůj pozdější historický film Vláčilovského střihu "V erbu lvice". Objektivně bych film hodnotil čtyřmi hvězdičkami, ovšem díky zdejšímu nízkému hodnocení a potvrzení, že se jedná o nejlepší porevoluční českou pohádku, dám těch hvězdiček pět. (sud) 5*
VELKÁ RECENZE
Z minima tu sénárista (Pavel Aujezdský) i režisér (Ludvík Ráža) vytvořili maximum. Ponurost prostředí i děje, v němž konec konců vítězí dobro nad zlem vítězí, připomíná, jak nutné je do výchovy i do života dosazovat i "absolutní" momenty, bez kterých ztrácíme smysl o jeho skutečné, přepestře barevné kvalitě. Bohužel si nevybavuju při nejlepší vůli první filmovou verzi tohoto skvělého příběhu Němcové z r. 1967. Pohádka-báchorka jako žánr byla původně určena pro dospělé a "zdětinštěla" až umělými sběry zhruba po roce 1800. Jako žánr není zcela jasná, je to jakýsi žánrový konvolut - nebo, chcete-li - průsečík. V nejčistší podobě se blíží ke svým bájeslovným (mytologickým) východiskům. Němcové se podařilo - a Aujezdský s Rážou to rozvinuli a dále úspěšně posunuli do filmové řeči - právě tento základ zachovat a dát mu uměleckou úroveň původního autorského výkonu (tato velmi podstatná stránka její tvorby je neprávem podceňována a až negována). Herecké kreace prakticky bez rozdílu tuto ideu rozvíjejí a dotvářejí na mimořádné umělecké úrovni. Dominanci tu mají ženské výkony (Hlaváčová, Chýlková, Podhradská) nad mužskými (Michal Dlouhý, Brzobohatý, Rösner) a zlo se - podáváno ve své skutečné, nezkreslené a nekarikované podobě temného, "černokněžného" živlu - jeví až přeexponovaně. Nicméně Jana Hlaváčová je a zůstává především strádající matkou, Brzobohatý chápajícím a manželčin žal sdílejícím partnerem, Mária Podhradská bezelstným, něžným, ale také pevným a houževnatým dívčím panenským ženstvím. Tento základní trojúhelník doplňuje tandem zla, v němž lehce incestní a rovněž již zapškle staropanenské ženství-zlo vneuvěřitelné škále prostředků suverénně zvládá Ivana Chýlková a jí odpovídá až hugovský skřet Borise Rösnera, jehož lidštějším pólem je zlovolný klevetil a pomouvač. Své ikony rámcujících živlů v tradiční posvátné triádě přesvědčivě zvládli Růžek, Jandová nakonec i Daniel Rous. Z této optimisticky ponuré pohádky mrazí, ale závěrečné vítězství dobra přesto zahřívá. V Bohdaně je zaklet i kus Němcové samé stejně tak jako v mateřském traumatu osmi zrozených a téměř nenávratně ztracených dětí. Štědrovečerní uvedení pohádky tak bylo útokem víc na šedou kůru mozkovou než na svátek plesajícího srdce. Chápu proto i ty hlasy, které se nenamáhají předstírat okouzlení a dávají to najevo i svým hodnocením. (sportovec)
PRÍBĚH
Byl jeden otec (Radoslav Brzobohatý) s matkou (Jana Hlaváčová) a ti měli sedm synů. V téže době žil na zámku Vratislav (Michal Dlouhý) se svou starší sestrou Miladou (Ivana Chýlková) a Chrtem (Boris Rösner).
Jednoho krásného dne pekla matka chléb, přesněji sedm chlebů pro svých sedm synů. Ti dováděli venku, ale i přes varování matky skotačili dál a jeden z nich hodil poleno otevřeným oknem do kuchyně přímo do těsta. To matku rozčílilo a proklela je v krkavce. Chlapci se proměnili v černé krkavce a otevřeným oknem se rozletěli do světa. Pak přišla na svět Bohdanka. Nevěděla, že má sedm bratrů a oni o ní také nevěděli. Po zjištění, že v truhlici bylo sedm košil, se dozvěděla pravdu. Bohdanka se proto vydala do světa, aby je vysvobodila. Když je nalezla, bratři jí prozradili, co může udělat, aby je vysvobodila. Musí holýma rukama natrhat kopřivy, z kopřiv upříst nit, z niti utkat plátno a pak začít šít. Ale s podmínkou, že nesmí promluvit ani slůvko, ať se s ní děje, co se děje. Bude přebývat v jeskyni u potoka, kde má svůj kolovrat. Bohdanka směla jen naznačovat pohyby a gesty.
Na zámku ve stejnou dobu žil Vratislav se svou starší sestrou Miladou a Chrtem. Jednou při projížďce uslyšel zpěv a vydal se za ním. Viděl Bohdanku a zamiloval se do ní. Zjistil, že je němá a chce si ji vzít za ženu. Bohdanka mu naznačila, že jí jde o předení a tak kolovrat putoval na zámek, kde ve dne v noci Bohdanka předla. Bohdanka se ale nelíbila Miladě a ta dělala co mohla, aby přesvědčila bratra, že Bohdanka je čarodějka. Bohdance se narodí syn, to se moc Miladě nelíbí. Bohdanka se spřátelila s Jolanou, kterou Milada před zraky Bohdanky zavraždila a do kolébky podstrčila kotě. Milada se rozhodla, že Bohdanka musí zemřít na hranici jako čarodějnice. Všichni se podivili, že Bohdanka mluví, a ta vyhodila košile do vzduchu. Objevují se Bohdančini bratři, zastavili Chrta a řekli pravdu, co Milada provedla za špatnost. Milada s Chrtem neunikli svému trestu – skončili zavření do sklepení. Všichni se vracejí domů.
Postavy a obsazení
• Mária Podhradská - Bohdanka
• Michal Dlouhý - Vratislav
• Ivana Chýlková - Milada
• Jana Hlaváčová - matka
• Radoslav Brzobohatý - otec
• Boris Rösner - Chrt
• Magda Reifová - hlas Bohdanky
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 24.12.1993 TV Česká televize
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Premiéra v TV: 24.12.1993
Poprvé na DVD: 19.8.2010 dvdcom
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
FILMY V SÉRII
Sedmero krkavců (TV film) gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/bbb30/
Česko, Pohádka / Rodinný, 1993
Režie: Ludvík Ráža, Hrají: Mária Podhradská, Michal Dlouhý
Sedmero krkavců
Česko / Slovensko, Pohádka / Fantasy, 2015 gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/bbb29/
Režie: Alice Nellis, Hrají: Martha Issová, Lukáš Příkazký
Tvůrci a herci
Ludvík Ráža (Režie), Petr Pinkas (Produkce), Petr Hapka (Hudba), Jakub Nosek (Kamera), Alena Hachlová (Střih), Miroslav Dvořák (Scénografie), Lubomír Klimeček (Scénografie), Evženie Rážová (Kostýmy), Petr Kroča (Zvuk), Alena Vlčková (Masky), Pavel Aujezdský (Scénář), Božena Němcová (kniha) (Předloha), Mária Podhradská (Herec), Michal Dlouhý (Herec), Ivana Chýlková (Herec), Boris Rösner (Herec), Jana Hlaváčová (Herec), Radoslav Brzobohatý (Herec), Zora Jandová (Herec), Martin Růžek (Herec), Igor Ondříček (Herec), Petr Gazdík (Herec), Ivan Hora (Herec), Helena Trýbová (Herec), Marcela Dürrová (Herec), Marek Holý (Herec), Filip Važanský (Herec), Jindra Delongová (Herec), Dagmar Tůmová (Herec), Libuše Billová (Herec), Jan Novák (Herec), Lukáš Kantor (Herec), Monika Kobrová (Herec), Jana Gazdíková (Herec), Daniel Rous (Herec), Magda Reifová (Herec), Alena Kreuzmannová (Herec), Hana Packertová (Herec), Michaela Černá (Herec), Jiřina Trojanová (Herec)
1993/75/Česko/Pohádka, Rodinný
Zajímavost k filmu
- Pohádka se natáčela na jižní Moravě, v lednicko-valtickém areálu a v prostorách Janova hradu a hradu Pernštejn. Záběry z Bohdanina (Mária Podhrdská) domova byly natočeny ve skanzenu na Veselém kopci.
- Mária Podhradská hrála pouze ve dvou TV filmech, přičemž oba byly shodou okolností pohádky. V obou se pak setkala s Igorem Ondříčkem. Druhým byl o dva roky později snímek Sen o krásné panně (1995).
- Mária Podhradská hrála pouze ve dvou TV filmech, přičemž oba byly shodou okolností pohádky. V obou se pak setkala s Igorem Ondříčkem. Druhým byl o dva roky později snímek Sen o krásné panně (1995).
Odkazy
Hrají:
Mária Podhradská, Michal Dlouhý, Ivana Chýlková, Boris Rösner, Jana Hlaváčová, Radoslav Brzobohatý, Zora Jandová, Martin Růžek, Igor Ondříček, Petr Gazdík, Ivan Hora, Helena Trýbová, Marcela Dürrová, Marek Holý, Jindra Delongová, Dagmar Tůmová, Libuše Billová, Jan Novák, Lukáš Kantor, Monika Kobrová, Jana Gazdíková, Daniel Rous, Magdalena Reifová, Alena Kreuzmannová, Hana Packertová, Michaela Černá, Jiřina Trojanová