Rudý kapitán / Rudý kapitán (2016/115/Česko, Slovensko, Polsko/Krimi, Thriller) 57%
21.01.2024 08:54
JEDNOU VĚTOU
„Mysleli jste si, že se dá něco takového utajit?"
OBSAH
Příběh se odehrává v horkém létě roku 1992, půl roku před rozdělením Československa. Mladý detektiv Richard Krauz se dostává k novému případu – na hřbitově byla vykopána mrtvola kostelníka Kloknera s hřebíkem v hlavě. Krauz zjišťuje, že za jeho umučením stojí bývalá StB a nikdy nenalezený spis zachycující zločiny kněží, na jehož základě StB církev vydírala. Případem posedlý Krauz se vydává napříč rozpadajícím se Československem hledat muže, ke kterému vedou všechny stopy: Rudého kapitána, specialistu na „konečné" výslechy. Krauz však není sám, kdo ho hledá...(A-Company CZ)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Strašně zvláštní film. To je to první, co mě po shlédnutí Rudého kapitána napadlo. Docela dobrý námět sejmulo samotné nesmyslné a těžké pochopitelné vyprávění, které z něj dělá něco víc, než co opravdu je. Na druhou stranu si tu zaslouží pozornost herci, kteří jsou vysloveně výborní. Osobně si nejvíce vážím Oldřicha Kaisera a Michala Suchánka, jejichž role pro mě byly největším překvapením. Suprový byl ale i Maciej Stuhr, který se prý kvůli tomuto filmu naučil slovensky. Další věc je, že hodně málokdy uvidíte tuzemský film, který je natočen hollywoodskou formou. Ta ale v akčních sekvencích přechází do trapnosti, protože útěk Kaisera ze scény je asi nejjednodušší útěk, co jsem kdy viděl. Kaiser vyskočí z okna, pod kterým je asi osm metrů prostoru a během nanosekundy ujede ze scény. Film si takhle usnadňuje daleko více momentů a dost tím ztrácí. I tak se ale jedná o moc pěkné překvapení, který mě i přes svojí nelogičnost hodně bavil. (Malarkey) 3*
Zpracování námětu považuju za geniální, depresivní, mrazivý, paranoidní, místy jsem si díky atmosféře vzpomněl na Schulhoffovy kriminálky. Jediný problém mám v tom, že chvílemi filmaři lhali sami sobě a dělali z filmu něco, co popíralo samo sebe. Ano, jedná se mně především o druhou půlku, která má v sobě naprosto pitomé (nejen) akční scény (bitka Kaisera, utěk Kaisera světlíkem ???, záchrana před přejetím vlakem atd. ) . Někdy střih posouval děj úplně mimo vyprávěcí výseč. Naštěstí herecký výkony jsou za jedna z hvězdičkou a když začne hrát temná hudba Petra Ostrouchova, tak se prostě koukáš i když nechceš (výtah). Tleskám za syrovost, depresivnost, kde prim hrají herecký výkony, dialogy a atmosféra a pískám za snahu zalíbit se popcornovému publiku. (Enšpígl) 3*
Stýská-li se vám z nějakého prostého důvodu po době, kdy socialismus reálně skončil a kapitalismus ještě reálně nezačal, tenhle filmový počin vás bezpečně přenese do zatuchlých ulic, v nichž lze ještě cítit bolševický odér, přesně půl roku před rozdělením Československa, což není nijak podstatný údaj. Originalitou i banalitou nasáklý příběh se odehrává tři roky po pádu totalitního režimu a točí se kolem kosterního nálezu, jehož identita je spjata s mužem s nepříliš vyjasněnou minulostí. Celý příběh je následně zahlcen množstvím (převážně negativních) postav, na které si došlápla jejich (estébácká) minulost. Tenhle novodobý počin vnímám především jako bizarní úkaz, který spolehlivě zapadá do malé, nepříliš rozvětvené rodinky nemnoha podobných počinů, které mají jeden společný rys - působí sebeparodicky a nedokáží se z toho vymanit. To hlavní, na čem měl film stavět, tedy silný a přehledný příběh, přehledné motivace postav a jejich přehledné rozdělení úloh v příběhu, se záhy vytrácí a převládá jen zručně odvedená brutalita a precizně odvedená výprava, která věrohodně imituje počátek devadesátých let minulého století. Červeného kapitána je ve filmu ukrutně málo. Tuto temnou postavu ztvárnil temně Oldřich Kaiser, kterého je v celém filmu tak na deset minut, prostě by to chtělo, aby byl ve filmu více, když už nese název této postavy. Vážné charaktery mu svědčí. Nebyl zdaleka jedinou zajímavou akvizicí, v podstatě všichni herci odvedli nadstandard, který u nich není běžně k vidění. Do filmu byl ale obsazen i Michal Suchánek, vůbec nejhorší herec na charakterově vyhrocené role, polovinu svých replik drmolil, když jej kamera ukázala v posmrtném stavu, budilo to úsměv. A tak to bylo s většinovým obsahem filmu. To, co mělo působit vážně a dramaticky, bylo k smíchu, nebylo rozhodně pravidlem, že vždy tomu tak bylo, většinou platilo, že ano. Film si moc nepotykal se zvukem. Hnusné předabování herců bylo rušivým elementem. Konečně můžu napsat, že i český film vykazoval scény, které by se daly označit za akční, navíc byly slušivé, nedokázaly ale potlačit podvýživený scénář, jemuž chyběla dramaturgická vyváženost. Je fajn, že se ale našel někdo, kdo má dost stereotypní české produkce, vychrchlávající nekonečné seriály a podbízivé komedie z vesnického prostředí. Producent Michal Kollár, který tímto počinem režijně debutuje, může dál pokračovat v režírování, pokud ovšem bude natolik důsledný v tom, že jeho vážně míněná díla nechtěně nesklouznou k absurditě. (kingik) 2*
VELKÁ RECENZE
Píše se rok 1992, Československo je na pokraji rozpadu. Policista Richard Krauz (Maciej Stuhr) z Oddělení vražd se dostává k případu vykopaných ostatků umučeného kostelníka Kloknera. Hřebík v hlavě, zlámané prsty, špendlíky pod nehty, nic pěkného. Kostelník byl pohřben narychlo, očividně se někdo snažil, aby jeho smrt zůstala tajemstvím. Jenže detektiv Krauz se rozhodne vypátrat pravdu navzdory nesouhlasu svých kolegů, mj. detektiva Eduarda Burgera (Marián Geišberg) a vyšetřovatele Ivana Canise (Martin Finger). Ukazuje se, že Kloknera umučila StB kvůli tajnému spisu, který se mu neměl dostat do rukou. Stopy Krauze dovedou až k Rudému kapitánovi, jehož brutální výslechy přežil málokdo. Ale opravdu za vraždou Kloknera nestojí něco hlubšího?
Krimi thriller vznikl na motivy skutečných událostí podle knihy Rudý kapitán od uznávaného slovenského spisovatele Dominika Dána. Scenárista Miro Šifra (ve spolupráci se spoluscenáristy Michalem Kollárem a Annou Fifíkovou) odvedl skvělou práci, když z poměrně rozsáhlého díla vytvořil napínavou detektivku zobrazující podivnou atmosféru v ČSR krátce po revoluci. Komunisti padli, ale za jejich zločiny je nikdo nesoudí. Všichni se snaží zapomenout na minulost a začít nový život. Jenže detektiv Krauz při vyšetřování poodkryje pohnuté životní příběhy několika postav, konkrétně agenta Ranince (Michal Suchánek), archivářky Mariky (Zuzana Kronerová), stařičkého faráře Janetky (Ladislav Chudík) i Rudého kapitána. Přiblíží tak divákům nejen poměry 90. let, ale i praktiky z dob komunismu.
Mohlo by se zdát, že česko-slovensko-polská koprodukce nebude fungovat. Režisér Michal Kollár ale věděl, co dělá, a celkový výsledek působí velmi přirozeně. Města, ve kterých se natáčelo (např. Praha, Olomouc, Bratislava, Krakov), se za více než 20 let velmi změnila. Ale díky počítačovým trikům si připadáme opravdu jako v „devadesátkách“.
Snímek divákům nabízí napínavý děj podkreslený dramatickou hudbou. Nechybí bojové scény ani promyšlené dialogy. Kvalitu filmu podtrhuje herecké umění, hlavní aktér Maciej Stuhr vložil do filmu doslova krev, pot a slzy. Snímek dokáže oslovit jak lidi, kteří dobu komunismu a počátek 90. let prožili, tak mladší generaci. Pár scén zbytečně narušuje celek (pobodání detektiva Burgera) a některé momenty působí nedůvěryhodně až přehnaně. Ve výsledku je však Rudý kapitán povedenou detektivkou se vším všudy.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Srpen 1992, Slovensko. Panují extrémní vedra a sucho. Kriminalisté z oddělení vražd, zkušený kapitán Edo Burger a jeho parťák, poručík Richard (Ríša) Krauz, řeší zvlášní případ. Dělníci na hřbitově při exhumaci hrobu kvůli stavbě našli v lebce kostry v rozbité rakvi zatlučený velký hřebík. Na hřbitovní správě detektivové zjistí, že pohřbený Karol Klokner byl kostelníkem u svaté Barbory a že byl uložen do hrobu v den své smrti v roce 1985. Baví se o tom se stárnoucí hřbitovní úřednicí Marikou Kovačičovou. Richardovi je jasné, že ve zločinu měla prsty StB. Parťáci se zastaví v hospodě, kde po Edovi hodí půllitr recidivista Kyblík. Podle patologa Lengyela byl Klokner před smrtí vystaven krutému mučení. Na oddělení vražd nastoupí bývalý estébák Ivan Canis. Parťáci navštíví Kloknerova tehdejšího nadřízeného, faráře Janetku. Stařec jim nic podstatného neřekne a ještě na ně nahlíží jako na fízly. Edo nechce mít se zločinem nic společného, ví, že je nebezpečné šťourat se v estébáckých věcech. Ale pro Ríšu je to nepromlčená vražda, kterou je nutné vyřešit. Krauz požádá o pomoc Canise; chce, aby mu něco řekl o skupině Spirituál, o níž se zmínil Janetka. Ivan ho i s Edou seznámí s bývalým majorem StB Ranincem. Agent v bavoráku s německou značkou je sebejistý, ale Krauz ho nevybíravě přiměje k řeči. Podle estébáka se Klokner dostal ke spisu, k němuž se dostat neměl. Krauz vyhledá paní Mariku. Ta mu přizná, že se s Kloknerem přátelila. Kostelník měl potíže s režimem už od mládí a podle ní ho udal Janetka; ten ho také pohřbil. Úřednice dá detektivovi zmíněný spis. Po návratu domů se Krauz dozví od manželky Sylvy, že jeho parťáka někdo pobodal. Ihned jede do špitálu, kde už jsou kolegové z oddělení. Burger je po operaci. Krauz se setká s Ranincem, který mu zavolal. Estébák mu ukáže v kufru svého auta spoutaného Kyblíka. Byl prý právě za Burgerem, kterého kriminálník napadl. Raninec také přizná, že šéfoval Spirituálu, což bylo oddělení zaměřené na monitoring církve a na práci s informátory z jejích kruhů. Ovšem nastoupil až rok po Kloknerově smrti. Ukáže mu fotky se zločiny kněží (pedofilie, znásilnění apod.). Chce, aby Krauz nechal vyšetřování. Pak mu řekne, že Kloknera tehdy dostal „na starost“ obávaný mučitel Rudý kapitán (Vlastimil Miloučký). Ten prý už dávno podlehl drogám a alkoholu a skončil na psychiatrii. Teď se o něj stará bratr, který má řeznictví v Olomouci. Krauz si vezme Ranincovo auto a předhodí Kyblíka kolegům. Bývalí estébáci vyhledají Canise. Podle nich Raninec zmizel a jejich šéf Generál chce, aby Canis našel a zničil spis Spirituálu. Naštvaná Sylva pochopí, že manžel s ní a s astmatickou dcerkou Laurou nepojede do Tater na léčebný pobyt. Muž s nimi sice nastoupí do vlaku, ale pak vystoupí a odjede do Olomouce. Sleduje tam obchod řezníka Miloučkého. Farář Janetka navštíví biskupa Jastraba. Vyčte mu, že jeho vinou je zodpovědný za Kloknerovu smrt. U jednání je i estébák Stříbro, který dobře ví, kdo z kněží pracoval pro ně. Canis navštíví paní Mariku. Generál volá k Miloučkým, ale Rudý kapitán s ním nechce nic mít. Bratr se domnívá, že Krauz, který vešel do krámu, patří k bývalým estébákům. Večer jde Richard do bytu Miloučkého, kde najde umírajícího estébáka Voláka. Ten napadl kapitána, ale ve rvačce s ním podlehl. Miloučký ujel jeho autem. Krauz objeví v bytě schovaného jeho vyděšeného synovce. Podle chlapcovy kresby hledá estébáka v chatové osadě u vody. Kapitán ho napadne, ale potom si s ním promluví. Chce, aby mu detektiv pomohl ohledně smrti Voláka (bylo to prý v sebeobraně). Podle něj Klokner našel spis v kostele, při zpovědi to řekl Janetkovi, a ten ho udal. On sám z něj pak měl spis dostat. Přizná, že ho mučil i že mu zarazil do hlavy hřebík, ale rozhodně odmítne, že by mu dával jehly pod nehty u nohou. Konstatuje, že teď je obětí on. Oba muži se začnou rvát. Přitom chytne chata. Krauz se zachrání, ale Miloučký uhoří. Detektiv utopí Ranincova bavoráka. Krauz napadne Canise. Ví, že to hraje na obě strany a že spolupracuje s bývalými kolegy. Podle Ivana odjede Kovačičová z nádraží za synem. Krauz prchá před estébáky, kteří ho pronásledují. Dostane se na nádraží a setká se tu s paní Marikou. Z jejích slov se dovtípí, že Klokner se stal obětí vyřizování účtů mezi estébáckými klikami. Sám asi spolupracoval (podobně jako paní Marika), protože ho tajná policie mučila už mnohem dříve než Rudý kapitán. Spis měl sloužit k diskreditaci Generála, který už si byl jist povýšením. Canis, kolega z mordparty Mayor a bývalí estébáci honí v kolejišti Kovačičovou a Krauze. Paní Mariku přejede vlak. Ríšu nechá Canis utéct. Muž odjede za manželkou a dcerkou do Tater. V přístavu je v autě mrtvý Raninec jako oběť svých bývalých kolegů. Po pohřbu Kovačičové, který celebruje Janetka, uklidňuje vyléčený Edo parťáka: ne všechno v životě se podaří!
Ocenění:
Český lev
2016 - Zuzana Kronerová (Nejlepší vedlejší herečka)
2016 - Petr Ostrouchov (Nejlepší hudba)
Slnko v sieti
2017 - Zuzana Kronerová (Najlepší ženský herecký výkon vo vedľajšej úlohe)
2017 - Marián Geišberg (Najlepší mužský herecký výkon vo vedľajšej úlohe)
2017 - Tomáš Svoboda (Najlepší architekt - scénograf)
Tallinn Black Nights Film Festival
2016 - Nejlepší filmový debut
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 10.3.2016 A-Company CZ
Premiéra Slovensko: 10.3.2016 Forum Film SK
Premiéra Polsko: 26.8.2016 Kino Świat
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: -
Poprvé na VHS: -
Poprvé na DVD: 2.11.2016 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 2.11.2016 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 1 848 993
Návštěvnost v ČR 13 342
„Mysleli jste si, že se dá něco takového utajit?"
OBSAH
Příběh se odehrává v horkém létě roku 1992, půl roku před rozdělením Československa. Mladý detektiv Richard Krauz se dostává k novému případu – na hřbitově byla vykopána mrtvola kostelníka Kloknera s hřebíkem v hlavě. Krauz zjišťuje, že za jeho umučením stojí bývalá StB a nikdy nenalezený spis zachycující zločiny kněží, na jehož základě StB církev vydírala. Případem posedlý Krauz se vydává napříč rozpadajícím se Československem hledat muže, ke kterému vedou všechny stopy: Rudého kapitána, specialistu na „konečné" výslechy. Krauz však není sám, kdo ho hledá...(A-Company CZ)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Strašně zvláštní film. To je to první, co mě po shlédnutí Rudého kapitána napadlo. Docela dobrý námět sejmulo samotné nesmyslné a těžké pochopitelné vyprávění, které z něj dělá něco víc, než co opravdu je. Na druhou stranu si tu zaslouží pozornost herci, kteří jsou vysloveně výborní. Osobně si nejvíce vážím Oldřicha Kaisera a Michala Suchánka, jejichž role pro mě byly největším překvapením. Suprový byl ale i Maciej Stuhr, který se prý kvůli tomuto filmu naučil slovensky. Další věc je, že hodně málokdy uvidíte tuzemský film, který je natočen hollywoodskou formou. Ta ale v akčních sekvencích přechází do trapnosti, protože útěk Kaisera ze scény je asi nejjednodušší útěk, co jsem kdy viděl. Kaiser vyskočí z okna, pod kterým je asi osm metrů prostoru a během nanosekundy ujede ze scény. Film si takhle usnadňuje daleko více momentů a dost tím ztrácí. I tak se ale jedná o moc pěkné překvapení, který mě i přes svojí nelogičnost hodně bavil. (Malarkey) 3*
Zpracování námětu považuju za geniální, depresivní, mrazivý, paranoidní, místy jsem si díky atmosféře vzpomněl na Schulhoffovy kriminálky. Jediný problém mám v tom, že chvílemi filmaři lhali sami sobě a dělali z filmu něco, co popíralo samo sebe. Ano, jedná se mně především o druhou půlku, která má v sobě naprosto pitomé (nejen) akční scény (bitka Kaisera, utěk Kaisera světlíkem ???, záchrana před přejetím vlakem atd. ) . Někdy střih posouval děj úplně mimo vyprávěcí výseč. Naštěstí herecký výkony jsou za jedna z hvězdičkou a když začne hrát temná hudba Petra Ostrouchova, tak se prostě koukáš i když nechceš (výtah). Tleskám za syrovost, depresivnost, kde prim hrají herecký výkony, dialogy a atmosféra a pískám za snahu zalíbit se popcornovému publiku. (Enšpígl) 3*
Stýská-li se vám z nějakého prostého důvodu po době, kdy socialismus reálně skončil a kapitalismus ještě reálně nezačal, tenhle filmový počin vás bezpečně přenese do zatuchlých ulic, v nichž lze ještě cítit bolševický odér, přesně půl roku před rozdělením Československa, což není nijak podstatný údaj. Originalitou i banalitou nasáklý příběh se odehrává tři roky po pádu totalitního režimu a točí se kolem kosterního nálezu, jehož identita je spjata s mužem s nepříliš vyjasněnou minulostí. Celý příběh je následně zahlcen množstvím (převážně negativních) postav, na které si došlápla jejich (estébácká) minulost. Tenhle novodobý počin vnímám především jako bizarní úkaz, který spolehlivě zapadá do malé, nepříliš rozvětvené rodinky nemnoha podobných počinů, které mají jeden společný rys - působí sebeparodicky a nedokáží se z toho vymanit. To hlavní, na čem měl film stavět, tedy silný a přehledný příběh, přehledné motivace postav a jejich přehledné rozdělení úloh v příběhu, se záhy vytrácí a převládá jen zručně odvedená brutalita a precizně odvedená výprava, která věrohodně imituje počátek devadesátých let minulého století. Červeného kapitána je ve filmu ukrutně málo. Tuto temnou postavu ztvárnil temně Oldřich Kaiser, kterého je v celém filmu tak na deset minut, prostě by to chtělo, aby byl ve filmu více, když už nese název této postavy. Vážné charaktery mu svědčí. Nebyl zdaleka jedinou zajímavou akvizicí, v podstatě všichni herci odvedli nadstandard, který u nich není běžně k vidění. Do filmu byl ale obsazen i Michal Suchánek, vůbec nejhorší herec na charakterově vyhrocené role, polovinu svých replik drmolil, když jej kamera ukázala v posmrtném stavu, budilo to úsměv. A tak to bylo s většinovým obsahem filmu. To, co mělo působit vážně a dramaticky, bylo k smíchu, nebylo rozhodně pravidlem, že vždy tomu tak bylo, většinou platilo, že ano. Film si moc nepotykal se zvukem. Hnusné předabování herců bylo rušivým elementem. Konečně můžu napsat, že i český film vykazoval scény, které by se daly označit za akční, navíc byly slušivé, nedokázaly ale potlačit podvýživený scénář, jemuž chyběla dramaturgická vyváženost. Je fajn, že se ale našel někdo, kdo má dost stereotypní české produkce, vychrchlávající nekonečné seriály a podbízivé komedie z vesnického prostředí. Producent Michal Kollár, který tímto počinem režijně debutuje, může dál pokračovat v režírování, pokud ovšem bude natolik důsledný v tom, že jeho vážně míněná díla nechtěně nesklouznou k absurditě. (kingik) 2*
VELKÁ RECENZE
Píše se rok 1992, Československo je na pokraji rozpadu. Policista Richard Krauz (Maciej Stuhr) z Oddělení vražd se dostává k případu vykopaných ostatků umučeného kostelníka Kloknera. Hřebík v hlavě, zlámané prsty, špendlíky pod nehty, nic pěkného. Kostelník byl pohřben narychlo, očividně se někdo snažil, aby jeho smrt zůstala tajemstvím. Jenže detektiv Krauz se rozhodne vypátrat pravdu navzdory nesouhlasu svých kolegů, mj. detektiva Eduarda Burgera (Marián Geišberg) a vyšetřovatele Ivana Canise (Martin Finger). Ukazuje se, že Kloknera umučila StB kvůli tajnému spisu, který se mu neměl dostat do rukou. Stopy Krauze dovedou až k Rudému kapitánovi, jehož brutální výslechy přežil málokdo. Ale opravdu za vraždou Kloknera nestojí něco hlubšího?
Krimi thriller vznikl na motivy skutečných událostí podle knihy Rudý kapitán od uznávaného slovenského spisovatele Dominika Dána. Scenárista Miro Šifra (ve spolupráci se spoluscenáristy Michalem Kollárem a Annou Fifíkovou) odvedl skvělou práci, když z poměrně rozsáhlého díla vytvořil napínavou detektivku zobrazující podivnou atmosféru v ČSR krátce po revoluci. Komunisti padli, ale za jejich zločiny je nikdo nesoudí. Všichni se snaží zapomenout na minulost a začít nový život. Jenže detektiv Krauz při vyšetřování poodkryje pohnuté životní příběhy několika postav, konkrétně agenta Ranince (Michal Suchánek), archivářky Mariky (Zuzana Kronerová), stařičkého faráře Janetky (Ladislav Chudík) i Rudého kapitána. Přiblíží tak divákům nejen poměry 90. let, ale i praktiky z dob komunismu.
Mohlo by se zdát, že česko-slovensko-polská koprodukce nebude fungovat. Režisér Michal Kollár ale věděl, co dělá, a celkový výsledek působí velmi přirozeně. Města, ve kterých se natáčelo (např. Praha, Olomouc, Bratislava, Krakov), se za více než 20 let velmi změnila. Ale díky počítačovým trikům si připadáme opravdu jako v „devadesátkách“.
Snímek divákům nabízí napínavý děj podkreslený dramatickou hudbou. Nechybí bojové scény ani promyšlené dialogy. Kvalitu filmu podtrhuje herecké umění, hlavní aktér Maciej Stuhr vložil do filmu doslova krev, pot a slzy. Snímek dokáže oslovit jak lidi, kteří dobu komunismu a počátek 90. let prožili, tak mladší generaci. Pár scén zbytečně narušuje celek (pobodání detektiva Burgera) a některé momenty působí nedůvěryhodně až přehnaně. Ve výsledku je však Rudý kapitán povedenou detektivkou se vším všudy.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Srpen 1992, Slovensko. Panují extrémní vedra a sucho. Kriminalisté z oddělení vražd, zkušený kapitán Edo Burger a jeho parťák, poručík Richard (Ríša) Krauz, řeší zvlášní případ. Dělníci na hřbitově při exhumaci hrobu kvůli stavbě našli v lebce kostry v rozbité rakvi zatlučený velký hřebík. Na hřbitovní správě detektivové zjistí, že pohřbený Karol Klokner byl kostelníkem u svaté Barbory a že byl uložen do hrobu v den své smrti v roce 1985. Baví se o tom se stárnoucí hřbitovní úřednicí Marikou Kovačičovou. Richardovi je jasné, že ve zločinu měla prsty StB. Parťáci se zastaví v hospodě, kde po Edovi hodí půllitr recidivista Kyblík. Podle patologa Lengyela byl Klokner před smrtí vystaven krutému mučení. Na oddělení vražd nastoupí bývalý estébák Ivan Canis. Parťáci navštíví Kloknerova tehdejšího nadřízeného, faráře Janetku. Stařec jim nic podstatného neřekne a ještě na ně nahlíží jako na fízly. Edo nechce mít se zločinem nic společného, ví, že je nebezpečné šťourat se v estébáckých věcech. Ale pro Ríšu je to nepromlčená vražda, kterou je nutné vyřešit. Krauz požádá o pomoc Canise; chce, aby mu něco řekl o skupině Spirituál, o níž se zmínil Janetka. Ivan ho i s Edou seznámí s bývalým majorem StB Ranincem. Agent v bavoráku s německou značkou je sebejistý, ale Krauz ho nevybíravě přiměje k řeči. Podle estébáka se Klokner dostal ke spisu, k němuž se dostat neměl. Krauz vyhledá paní Mariku. Ta mu přizná, že se s Kloknerem přátelila. Kostelník měl potíže s režimem už od mládí a podle ní ho udal Janetka; ten ho také pohřbil. Úřednice dá detektivovi zmíněný spis. Po návratu domů se Krauz dozví od manželky Sylvy, že jeho parťáka někdo pobodal. Ihned jede do špitálu, kde už jsou kolegové z oddělení. Burger je po operaci. Krauz se setká s Ranincem, který mu zavolal. Estébák mu ukáže v kufru svého auta spoutaného Kyblíka. Byl prý právě za Burgerem, kterého kriminálník napadl. Raninec také přizná, že šéfoval Spirituálu, což bylo oddělení zaměřené na monitoring církve a na práci s informátory z jejích kruhů. Ovšem nastoupil až rok po Kloknerově smrti. Ukáže mu fotky se zločiny kněží (pedofilie, znásilnění apod.). Chce, aby Krauz nechal vyšetřování. Pak mu řekne, že Kloknera tehdy dostal „na starost“ obávaný mučitel Rudý kapitán (Vlastimil Miloučký). Ten prý už dávno podlehl drogám a alkoholu a skončil na psychiatrii. Teď se o něj stará bratr, který má řeznictví v Olomouci. Krauz si vezme Ranincovo auto a předhodí Kyblíka kolegům. Bývalí estébáci vyhledají Canise. Podle nich Raninec zmizel a jejich šéf Generál chce, aby Canis našel a zničil spis Spirituálu. Naštvaná Sylva pochopí, že manžel s ní a s astmatickou dcerkou Laurou nepojede do Tater na léčebný pobyt. Muž s nimi sice nastoupí do vlaku, ale pak vystoupí a odjede do Olomouce. Sleduje tam obchod řezníka Miloučkého. Farář Janetka navštíví biskupa Jastraba. Vyčte mu, že jeho vinou je zodpovědný za Kloknerovu smrt. U jednání je i estébák Stříbro, který dobře ví, kdo z kněží pracoval pro ně. Canis navštíví paní Mariku. Generál volá k Miloučkým, ale Rudý kapitán s ním nechce nic mít. Bratr se domnívá, že Krauz, který vešel do krámu, patří k bývalým estébákům. Večer jde Richard do bytu Miloučkého, kde najde umírajícího estébáka Voláka. Ten napadl kapitána, ale ve rvačce s ním podlehl. Miloučký ujel jeho autem. Krauz objeví v bytě schovaného jeho vyděšeného synovce. Podle chlapcovy kresby hledá estébáka v chatové osadě u vody. Kapitán ho napadne, ale potom si s ním promluví. Chce, aby mu detektiv pomohl ohledně smrti Voláka (bylo to prý v sebeobraně). Podle něj Klokner našel spis v kostele, při zpovědi to řekl Janetkovi, a ten ho udal. On sám z něj pak měl spis dostat. Přizná, že ho mučil i že mu zarazil do hlavy hřebík, ale rozhodně odmítne, že by mu dával jehly pod nehty u nohou. Konstatuje, že teď je obětí on. Oba muži se začnou rvát. Přitom chytne chata. Krauz se zachrání, ale Miloučký uhoří. Detektiv utopí Ranincova bavoráka. Krauz napadne Canise. Ví, že to hraje na obě strany a že spolupracuje s bývalými kolegy. Podle Ivana odjede Kovačičová z nádraží za synem. Krauz prchá před estébáky, kteří ho pronásledují. Dostane se na nádraží a setká se tu s paní Marikou. Z jejích slov se dovtípí, že Klokner se stal obětí vyřizování účtů mezi estébáckými klikami. Sám asi spolupracoval (podobně jako paní Marika), protože ho tajná policie mučila už mnohem dříve než Rudý kapitán. Spis měl sloužit k diskreditaci Generála, který už si byl jist povýšením. Canis, kolega z mordparty Mayor a bývalí estébáci honí v kolejišti Kovačičovou a Krauze. Paní Mariku přejede vlak. Ríšu nechá Canis utéct. Muž odjede za manželkou a dcerkou do Tater. V přístavu je v autě mrtvý Raninec jako oběť svých bývalých kolegů. Po pohřbu Kovačičové, který celebruje Janetka, uklidňuje vyléčený Edo parťáka: ne všechno v životě se podaří!
Ocenění:
Český lev
2016 - Zuzana Kronerová (Nejlepší vedlejší herečka)
2016 - Petr Ostrouchov (Nejlepší hudba)
Slnko v sieti
2017 - Zuzana Kronerová (Najlepší ženský herecký výkon vo vedľajšej úlohe)
2017 - Marián Geišberg (Najlepší mužský herecký výkon vo vedľajšej úlohe)
2017 - Tomáš Svoboda (Najlepší architekt - scénograf)
Tallinn Black Nights Film Festival
2016 - Nejlepší filmový debut
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 10.3.2016 A-Company CZ
Premiéra Slovensko: 10.3.2016 Forum Film SK
Premiéra Polsko: 26.8.2016 Kino Świat
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: -
Poprvé na VHS: -
Poprvé na DVD: 2.11.2016 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 2.11.2016 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 1 848 993
Návštěvnost v ČR 13 342
Tvůrci a herci
Michal Kollár (Režie), Viktor Taus (Produkce), Petr Ostrouchov (Hudba), Kacper Fertacz (Kamera), Lucie Haladová (Střih), Tomáš Svoboda (Scénografie), Simona Rybáková (Kostýmy), Lukáš Moudrý (Zvuk), Pavlína Ždáňská (Masky), Hana Fraňková (Masky), Miro Šifra (Scénář), Michal Kollár (Scénář), Anna Fifíková (Scénář), Maciej Stuhr (Herec), Oldřich Kaiser (Herec), Martin Finger (Herec), Michal Suchánek (Herec), Marián Geišberg (Herec), Zuzana Kronerová (Herec), Ladislav Chudík (Herec), Martin Pechlát (Herec), Ondřej Malý (Herec), Helena Krajčiová (Herec), Ivan Vodochodský (Herec), Jan Vlasák (Herec), Mário Kubec (Herec), Martin Sitta (Herec), Petra Navrátilová (Herec), Matyáš Svoboda (Herec), Peter Šimun (Herec), Boris Hybner (Herec), Lola Hrabovská (Herec)
2016/115/Česko, Slovensko, Polsko/Krimi, Thriller
Zajímavost k filmu
- Scény odehrávající se na bratislavském nádraží, se natáčely na železniční stanici v Berouně.
- Rudý kapitán byl v českých kinech uváděn převážně v českém dabingu, pro větší autenticitu raných 90. let, ve kterých se odehrává, však byly ve vybraných kinech nasazeny i verze česko-slovenské.
- Postava Červeného kapitána (Oldřich Kaiser) bola údajne inšpirovaná náčelníkom Štátnej bezpečnosti, Alojzom Lorencom.
- Červený kapitán prekonal tržby filmov ako Jánošík - Pravdivá história (2009) alebo Bathory (2008), ktoré boli dovtedy najziskovejšie filmy slovenskej kinematografie.
- Arcibiskup vo filme je v knihe spomenutý priezviskom Jastrab. Dominik Dán totiž postavy podobné s realitou v románoch šifruje veľmi okato (Mlynská dolina – Pekárska dolina, SIS – ISI, Róbert Remiáš – Róbert Eliáš a podobne). Tvorcovia filmu meno arcibiskupa zámerne vynechali. Ide o postavu podobnú s arcibiskupom Sokolom, ktorý mal koncom 90. rokov aféru s otvorením zväzkov ŠtB, kde figuroval ako spolupracovník. Román a teda aj filmová línia ohľadom spisu ostala zachovaná.
- Pre herca Ladislava Chudíka to bol posledný film, pretože krátko po skončení natáčania zomrel.
- Kým si herec Maciej Stuhr v Prahe prechádzal s režisérom scenár, ukradli mu špeciálny triatlonový bicykel za 8000 €.
- Poľský herec Maciej Stuhr sa kvôli svojej postave naučil po slovensky. Všetko, čo vo filme povie, na pľaci nahovoril plynulou slovenčinou.
- Režisér si vybral do filmu poľského herca Macieja Stuhra, pretože chcel do hlavnej úlohy obsadiť niekoho, koho nepoznajú diváci na Slovensku a v Česku. Tento výber schválil aj autor predlohy, Dominik Dán.
- Natáčanie scény, v ktorej na Richarda Krauza zaútočí rozzúrený pes, museli prerušiť z nezvyklého dôvodu – pes už nevládal.
- Maciej Stuhr, ktorý stvárnil detektíva Richarda Krauza, si počas natáčania scény rozbíjania dverí porezal ruku. Odmietol prerušiť natáčanie a ísť do nemocnice, a tak natáčanie pokračovalo dlho do noci.
- Film se odehrává v 90. letech, a tak se hodně záběrů na ulici muselo upravovat trikově.
- V čase premiéry sa jednalo o jeden z najvýpravnejších a produkčne najnáročnejších snímok novodobej slovenskej kinematografie s rekordným počtom 360 vizuálnych efektov.
- Filmaři si na natáčení najímali vozidla z Muzea socialistických vozů Velké Hamry - Svárov.
- Knižná predloha k tomuto filmu, román "Červený kapitán" od Dominika Dána, vyšla na Slovensku v roku 2007, v Čechách o rok neskôr pod názvom "Kapitán Smrt".
- Prvá klapka padla 24. júna 2014 v Olomouci, hoci sa film chystal už viac než štyri roky predtým. Natáčalo sa aj v okolí Olomouca (Šumperk, Žermanice), na diaľnici u Lovosic, v Tepliciach, Prahe, Brne, na lúke za barrandovskými ateliérmi či tiež v centre Bratislavy (Špitálska ulica, Most SNP, kúpalisko Delfín). Bitka sa filmovala v Krakove.
- Autor předlohy je kriminalista z oddělení vražd píšící pod pseudonymem Dominik Dán.
- Jedná se o zcela první adaptaci kriminálních knížek úspešného Dominika Dána. Který je na rodném Slovensku velmi populární. Jeho knížky se dočkali i českého překladu.
- Herec Oldřich Kaiser svojí roli záporáka okomentoval slovy: "Je to lepší, než hrát prince."
- Napriek odlišnému vypointovaniu (bez templárskeho motívu) sa záver odohráva, rovnako ako kniha, na vlakovej stanici, kde dochádza k úmrtiu. V knihe ide o dcéru Karola Kloknera. Vo filme je to iná postava.
- Rudý kapitán byl v českých kinech uváděn převážně v českém dabingu, pro větší autenticitu raných 90. let, ve kterých se odehrává, však byly ve vybraných kinech nasazeny i verze česko-slovenské.
- Postava Červeného kapitána (Oldřich Kaiser) bola údajne inšpirovaná náčelníkom Štátnej bezpečnosti, Alojzom Lorencom.
- Červený kapitán prekonal tržby filmov ako Jánošík - Pravdivá história (2009) alebo Bathory (2008), ktoré boli dovtedy najziskovejšie filmy slovenskej kinematografie.
- Arcibiskup vo filme je v knihe spomenutý priezviskom Jastrab. Dominik Dán totiž postavy podobné s realitou v románoch šifruje veľmi okato (Mlynská dolina – Pekárska dolina, SIS – ISI, Róbert Remiáš – Róbert Eliáš a podobne). Tvorcovia filmu meno arcibiskupa zámerne vynechali. Ide o postavu podobnú s arcibiskupom Sokolom, ktorý mal koncom 90. rokov aféru s otvorením zväzkov ŠtB, kde figuroval ako spolupracovník. Román a teda aj filmová línia ohľadom spisu ostala zachovaná.
- Pre herca Ladislava Chudíka to bol posledný film, pretože krátko po skončení natáčania zomrel.
- Kým si herec Maciej Stuhr v Prahe prechádzal s režisérom scenár, ukradli mu špeciálny triatlonový bicykel za 8000 €.
- Poľský herec Maciej Stuhr sa kvôli svojej postave naučil po slovensky. Všetko, čo vo filme povie, na pľaci nahovoril plynulou slovenčinou.
- Režisér si vybral do filmu poľského herca Macieja Stuhra, pretože chcel do hlavnej úlohy obsadiť niekoho, koho nepoznajú diváci na Slovensku a v Česku. Tento výber schválil aj autor predlohy, Dominik Dán.
- Natáčanie scény, v ktorej na Richarda Krauza zaútočí rozzúrený pes, museli prerušiť z nezvyklého dôvodu – pes už nevládal.
- Maciej Stuhr, ktorý stvárnil detektíva Richarda Krauza, si počas natáčania scény rozbíjania dverí porezal ruku. Odmietol prerušiť natáčanie a ísť do nemocnice, a tak natáčanie pokračovalo dlho do noci.
- Film se odehrává v 90. letech, a tak se hodně záběrů na ulici muselo upravovat trikově.
- V čase premiéry sa jednalo o jeden z najvýpravnejších a produkčne najnáročnejších snímok novodobej slovenskej kinematografie s rekordným počtom 360 vizuálnych efektov.
- Filmaři si na natáčení najímali vozidla z Muzea socialistických vozů Velké Hamry - Svárov.
- Knižná predloha k tomuto filmu, román "Červený kapitán" od Dominika Dána, vyšla na Slovensku v roku 2007, v Čechách o rok neskôr pod názvom "Kapitán Smrt".
- Prvá klapka padla 24. júna 2014 v Olomouci, hoci sa film chystal už viac než štyri roky predtým. Natáčalo sa aj v okolí Olomouca (Šumperk, Žermanice), na diaľnici u Lovosic, v Tepliciach, Prahe, Brne, na lúke za barrandovskými ateliérmi či tiež v centre Bratislavy (Špitálska ulica, Most SNP, kúpalisko Delfín). Bitka sa filmovala v Krakove.
- Autor předlohy je kriminalista z oddělení vražd píšící pod pseudonymem Dominik Dán.
- Jedná se o zcela první adaptaci kriminálních knížek úspešného Dominika Dána. Který je na rodném Slovensku velmi populární. Jeho knížky se dočkali i českého překladu.
- Herec Oldřich Kaiser svojí roli záporáka okomentoval slovy: "Je to lepší, než hrát prince."
- Napriek odlišnému vypointovaniu (bez templárskeho motívu) sa záver odohráva, rovnako ako kniha, na vlakovej stanici, kde dochádza k úmrtiu. V knihe ide o dcéru Karola Kloknera. Vo filme je to iná postava.
Odkazy