Rozmarné léto / Rozmarné léto (1967/74/Československo/Komedie, Poetický) 78% -Originál DVD-
21.01.2024 08:54
JEDNOU VĚTOU
„Příjezd potulného komedianta a jeho půvabné asistentky rozvíří ospalou letní atmosféru lázeňského městečka...“
OBSAH
"Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným..." V poněkud zpustlých říčních lázních na břehu řeky Orše se denně setkávají tři postarší pánové: majitel lázní Antonín Důra, sečtělý abbé Roch a major ve výslužbě Hugo. Počasí je nestálé, většinou poprchává a tak má pan Důra nouzi o zákazníky. Většinu času tudíž tráví v rozmluvách a drobných půtkách se svými přáteli. Žádná hádka ovšem není tak vážná, aby ji nespravila sklenice vína a pár utopenců s cibulí. Rozruch do jejich života však přinese potulný kouzelník Arnoštek a především jeho půvabná schovanka Anna. Ta totiž hned při prvním večerním vystoupení okouzlí každého ze tří svérázných filosofů. A ti se o ni začnou každý po svém ucházet... Vladislav Vančura za své nejlepší dílo považoval právě útlou knížku rozprav tří přátel, v nichž se zabývali smyslem existence, krásou a věrností žen a nepostižitelností rozmarů letního počasí. Ovšem hlubokomyslná věta jednoho z nich "Tento způsob léta..." se stala známou až díky filmu, který v roce 1967 natočil režisér Jiří Menzel. S naprostou jistotou a velkou uměleckou erudicí zvládl problém adaptace Vančurovy prózy do řeči filmových obrazů. Vytěžil z ní obrazy plné krásy, poezie a životní moudrosti. A přesně věděl, kdo se do postav, promlouvajících krásným, ale přece jen literárním jazykem, převtělí - Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský a František Řehák. Půvabnou Annu ztvárnila Jana Preissová, tehdy ovšem pod svým dívčím jménem Drchalová. (Česká televize)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Jak se tohle Menzelovi podařilo, dodnes nechápu. Přenést na plátno hřejivost, laskavost a rozšafnost Vančurovy předlohy je čin hodný blázna, ale světe zboř se, ono to funguje! Vančurova "nadpozemština" v ústech velkých jmen českého filmu nezní násilně, ani nepatřičně, zní přesně tak, jak znít má. Navíc takřka poetistické kulisy malého města a malého kouzelnického varieté dokonale pasují k původnímu textu. "Humor není smáti se, ale lépe vědět", napsal Vančura a je to koneckonců nejkrásnější motto k téhle komedii, kterou stavím ve svém osobním žebříčku nejvýše ze všech. (Marigold) 5*
Top 10 Českého filmu. Druhý celovečerní Menzelův film. Film natočený podle předlohy V. Vančury. Lázeňské městečko Krokovy Vary. Plovárna na řece Orši je místem setkání tří starých dobrých přátel : mistra Antonína, majora a abbého kteří tu tráví chladné a deštivé dny nevydařeného léta v přátelském hašteření až jednoho dne mezi ně zavítá potulný komediant Arnoštek (Menzel) s jeho krásnou společnicí Annou (Preissová v té době ještě studentka Damu J. Drchalová) a všem se tak náhle od základu změní život a vůbec názory na něj a ty tři pánové jsou náhle jako opaření a každý z nich by rád skončil v obětí této mladé slečny. Vynikající hřejivý a laskavý film (nebo spíše próza, pozoruhodného parodického humoru, jiskřícího napětí mezi patosem přednesu a malostí látky s typickou Vančurovským stylizovaným jazykem bravurně převedeným na filmové plátno. Dále bych upozornil na výraznou, malebnou až téměř až idylickou kamerou Jaromíra Šofra. Po Oskarových Vlacích další mimořádně zdařilé dílo. Které snad ani nenudí ale zas uteče jako voda. Moje oblíbená a všem známá hláška z tohoto filmu :"Tento způsob léta se mi zdá poněkud nešťastný"doslova zkultovněla. (Karlos80) 5*
Věta, kterou tady cituje Anglie, je opravdu skoro kultovní a taky dědeček Záhorský je opravdu úžasný. :) Za pět hvězd to nedám jen proto, že se mi zdá onen skoro básnický jazyk, jímž spolu promlouvají hlavní postavy (včetně zmiňované jedinečné věty) pro film snad až nevhodným, čímž nechci říct že je ten způsob mluvy špatný, ale v knize zkrátka má své nezaměnitelné kouzlo, kdežto ve filmu trochu méně vyniká. Škoda, přesto jde o výbornou podívanou a díky za ni. (Radyo) 4*
VELKÁ RECENZE
Režisér Jiří Menzel je nejtěsněji spjatý s adaptacemi děl Bohumila Hrabala, na svém kontě má však i dvojí adaptátorské setkání se spisovatelem Vladislavem Vančurou. V roce 1967 se spolu se scenáristou Václavem Nývltem ujal přepisu novely Rozmarné léto a v roce 1989 společně s Jiřím Blažkem převedl do filmové podoby Konec starých časů. První z Menzelových vančurovských adaptací představuje jeden z vrcholů režisérovy tvorby, který se však z kontextu československé nové vlny vymyká svým eskapickým, nostalgizujícím laděním. Tehdy devětadvacetiletý Menzel tak mimoděk předjal charakter většiny svých snímků ze sedmdesátých a osmdesátých let. Na rozdíl od řady hrabalovských adaptací ovšem přepis Rozmarného léta ladí s náladou předlohy, již Vančura vydal v roce 1926. Humoristická novela ovlivněná poetismem se odehrává v říčních lázních Krokovy Vary na slezské řece Orši. Majitel malé osvěžovny, požitkářský Antonín Důra (Rudolf Hrušínský), tráví deštivé červnové dny rozkošnicky malicherným pseudofilozofováním ve společnosti svých přátel introvertního, idealistického abbého Rocha (František Řehák) a racionalistického majora Huga (Vlastimil Brodský). Rozruch do života lázeňských povalečů vnese kočovný kouzelník Arnoštek se svou asistentkou Annou (Jana Preissová). Krásnou dívku se trojice okouzlených, stárnoucích mužů marně pokouší získat. Antonínova manželka Kateřina (Míla Myslíková) je zase očarována mladým Arnoštkem… Stylově precizní vyprávění se opírá o krásnou kameru Jaromíra Šofra, Menzelovu zálibu v tragikomické drobnokresbě, krásný vančurovský jazyk a vynikající herecké výkony hlavních představitelů. Hrušínský, Brodský a Jana Preissová si své role ještě zopakovali v rozhlasové dramatizaci, kterou představitel Arnoštka Jiří Menzel - napsal a režíroval v roce 1972. Snímek získal Křišťálový glóbus na MFF Karlovy Vary 1968 a dodnes představuje vynikající ukázku adaptační práce s náročným textem.
Ocenění:
Cannes Film Festival
1968 - Jiří Menzel (Velká mezinárodní cena festivalu) (nominace)
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
1968 - Jiří Menzel (Velká cena - Křišťálový glóbus)
Film získal ocenenie Veľká cena MFF Karlove Vary 1968.
Premiéra ČSSR: 24.5.1968
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.9.1995 (VHS) AB Barrandov Home Video
Poprvé na VHS: 1:10:1995 AB Barrandov Home Video
Poprvé na DVD: 1.12.2005 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
„Příjezd potulného komedianta a jeho půvabné asistentky rozvíří ospalou letní atmosféru lázeňského městečka...“
OBSAH
"Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným..." V poněkud zpustlých říčních lázních na břehu řeky Orše se denně setkávají tři postarší pánové: majitel lázní Antonín Důra, sečtělý abbé Roch a major ve výslužbě Hugo. Počasí je nestálé, většinou poprchává a tak má pan Důra nouzi o zákazníky. Většinu času tudíž tráví v rozmluvách a drobných půtkách se svými přáteli. Žádná hádka ovšem není tak vážná, aby ji nespravila sklenice vína a pár utopenců s cibulí. Rozruch do jejich života však přinese potulný kouzelník Arnoštek a především jeho půvabná schovanka Anna. Ta totiž hned při prvním večerním vystoupení okouzlí každého ze tří svérázných filosofů. A ti se o ni začnou každý po svém ucházet... Vladislav Vančura za své nejlepší dílo považoval právě útlou knížku rozprav tří přátel, v nichž se zabývali smyslem existence, krásou a věrností žen a nepostižitelností rozmarů letního počasí. Ovšem hlubokomyslná věta jednoho z nich "Tento způsob léta..." se stala známou až díky filmu, který v roce 1967 natočil režisér Jiří Menzel. S naprostou jistotou a velkou uměleckou erudicí zvládl problém adaptace Vančurovy prózy do řeči filmových obrazů. Vytěžil z ní obrazy plné krásy, poezie a životní moudrosti. A přesně věděl, kdo se do postav, promlouvajících krásným, ale přece jen literárním jazykem, převtělí - Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský a František Řehák. Půvabnou Annu ztvárnila Jana Preissová, tehdy ovšem pod svým dívčím jménem Drchalová. (Česká televize)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Jak se tohle Menzelovi podařilo, dodnes nechápu. Přenést na plátno hřejivost, laskavost a rozšafnost Vančurovy předlohy je čin hodný blázna, ale světe zboř se, ono to funguje! Vančurova "nadpozemština" v ústech velkých jmen českého filmu nezní násilně, ani nepatřičně, zní přesně tak, jak znít má. Navíc takřka poetistické kulisy malého města a malého kouzelnického varieté dokonale pasují k původnímu textu. "Humor není smáti se, ale lépe vědět", napsal Vančura a je to koneckonců nejkrásnější motto k téhle komedii, kterou stavím ve svém osobním žebříčku nejvýše ze všech. (Marigold) 5*
Top 10 Českého filmu. Druhý celovečerní Menzelův film. Film natočený podle předlohy V. Vančury. Lázeňské městečko Krokovy Vary. Plovárna na řece Orši je místem setkání tří starých dobrých přátel : mistra Antonína, majora a abbého kteří tu tráví chladné a deštivé dny nevydařeného léta v přátelském hašteření až jednoho dne mezi ně zavítá potulný komediant Arnoštek (Menzel) s jeho krásnou společnicí Annou (Preissová v té době ještě studentka Damu J. Drchalová) a všem se tak náhle od základu změní život a vůbec názory na něj a ty tři pánové jsou náhle jako opaření a každý z nich by rád skončil v obětí této mladé slečny. Vynikající hřejivý a laskavý film (nebo spíše próza, pozoruhodného parodického humoru, jiskřícího napětí mezi patosem přednesu a malostí látky s typickou Vančurovským stylizovaným jazykem bravurně převedeným na filmové plátno. Dále bych upozornil na výraznou, malebnou až téměř až idylickou kamerou Jaromíra Šofra. Po Oskarových Vlacích další mimořádně zdařilé dílo. Které snad ani nenudí ale zas uteče jako voda. Moje oblíbená a všem známá hláška z tohoto filmu :"Tento způsob léta se mi zdá poněkud nešťastný"doslova zkultovněla. (Karlos80) 5*
Věta, kterou tady cituje Anglie, je opravdu skoro kultovní a taky dědeček Záhorský je opravdu úžasný. :) Za pět hvězd to nedám jen proto, že se mi zdá onen skoro básnický jazyk, jímž spolu promlouvají hlavní postavy (včetně zmiňované jedinečné věty) pro film snad až nevhodným, čímž nechci říct že je ten způsob mluvy špatný, ale v knize zkrátka má své nezaměnitelné kouzlo, kdežto ve filmu trochu méně vyniká. Škoda, přesto jde o výbornou podívanou a díky za ni. (Radyo) 4*
VELKÁ RECENZE
Režisér Jiří Menzel je nejtěsněji spjatý s adaptacemi děl Bohumila Hrabala, na svém kontě má však i dvojí adaptátorské setkání se spisovatelem Vladislavem Vančurou. V roce 1967 se spolu se scenáristou Václavem Nývltem ujal přepisu novely Rozmarné léto a v roce 1989 společně s Jiřím Blažkem převedl do filmové podoby Konec starých časů. První z Menzelových vančurovských adaptací představuje jeden z vrcholů režisérovy tvorby, který se však z kontextu československé nové vlny vymyká svým eskapickým, nostalgizujícím laděním. Tehdy devětadvacetiletý Menzel tak mimoděk předjal charakter většiny svých snímků ze sedmdesátých a osmdesátých let. Na rozdíl od řady hrabalovských adaptací ovšem přepis Rozmarného léta ladí s náladou předlohy, již Vančura vydal v roce 1926. Humoristická novela ovlivněná poetismem se odehrává v říčních lázních Krokovy Vary na slezské řece Orši. Majitel malé osvěžovny, požitkářský Antonín Důra (Rudolf Hrušínský), tráví deštivé červnové dny rozkošnicky malicherným pseudofilozofováním ve společnosti svých přátel introvertního, idealistického abbého Rocha (František Řehák) a racionalistického majora Huga (Vlastimil Brodský). Rozruch do života lázeňských povalečů vnese kočovný kouzelník Arnoštek se svou asistentkou Annou (Jana Preissová). Krásnou dívku se trojice okouzlených, stárnoucích mužů marně pokouší získat. Antonínova manželka Kateřina (Míla Myslíková) je zase očarována mladým Arnoštkem… Stylově precizní vyprávění se opírá o krásnou kameru Jaromíra Šofra, Menzelovu zálibu v tragikomické drobnokresbě, krásný vančurovský jazyk a vynikající herecké výkony hlavních představitelů. Hrušínský, Brodský a Jana Preissová si své role ještě zopakovali v rozhlasové dramatizaci, kterou představitel Arnoštka Jiří Menzel - napsal a režíroval v roce 1972. Snímek získal Křišťálový glóbus na MFF Karlovy Vary 1968 a dodnes představuje vynikající ukázku adaptační práce s náročným textem.
Ocenění:
Cannes Film Festival
1968 - Jiří Menzel (Velká mezinárodní cena festivalu) (nominace)
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
1968 - Jiří Menzel (Velká cena - Křišťálový glóbus)
Film získal ocenenie Veľká cena MFF Karlove Vary 1968.
Premiéra ČSSR: 24.5.1968
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.9.1995 (VHS) AB Barrandov Home Video
Poprvé na VHS: 1:10:1995 AB Barrandov Home Video
Poprvé na DVD: 1.12.2005 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Jiří Menzel (Režie), Zdeněk Oves (Produkce/Vedoucí výroby), Jiří Šust (Hudba), Jaromír Šofr (Kamera), Jiřina Lukešová (Střih), Oldřich Bosák (Scénografie), Olga Dimitrovová (Kostýmy), Jiří Pavlík (Zvuk), Rudolf Hammer (Masky), Růžena Richterová (Masky), Marie Machová (Masky), Václav Nývlt (Scénář), Jiří Menzel (Scénář), Vladislav Vančura (kniha) (Předloha), Rudolf Hrušínský (Herec), Vlastimil Brodský (Herec), František Řehák (Herec), Míla Myslíková (Herec), Jana Preissová (Herec), Jiří Menzel (Herec), Bohuš Záhorský (Herec), Vlasta Jelínková (Herec), Alois Vachek (Herec), Bohumil Koška (Herec), Karel Hovorka st. (Herec), Antonín Pražák (Herec), Pavel Bošek (Herec), Vladimír Pátek (Herec), Ludvík Wolf (Herec), Jaroslav Tomsa (Herec), Karel Engel (Herec), Jiří Kasík (Herec), Jindra Fenclová (Herec), Růžena Preisslerová (Herec)
1967/74/Československo/Komedie, Poetický
Zajímavost k filmu
- Dřevěná plovárna stála na soutoku řeky Lužnice a Bechyňského potoka, dnes už ji nenajdeme.
- Ve filmu se jako komparzista objevil i uznávaný kardiochirug z IKEM prof. MUDr. Jan Pirk, který si tím přivydělával při studiu na vysoké škole.
- Film obdržel mimo jiné i cenu na filmovém festivalu v Plzni, kde bylo ocenění doprovázeno předáním sudu piva a prasečí hlavy.
- Rudolf Hrušínský se v době natáčení filmu zotavoval z těžké nemoci, proto se režisér Menzel snažil, aby se co nejvíc scén točilo blízko Hrušínského chalupě, kde herec odpočíval.
- Na rolu abbého Rocha režisér počítal s Josefom Bláhom.
- Hudbu složil Jiří Šust, jehož talentu režisér využíval ve všech svých filmech.
- Když byl film hotov, Menzel v jeho kvality příliš nevěřil. Tím spíš ho překvapil Miloš Forman, který mu ho pochválil.
- Pro Františka Řeháka byl jeho abbé první filmovou rolí. Režisér ho proto neustále chválil, aby mu dodal sebevědomí. Jiří Menzel na herce používal i jiné praktiky - pány Hrušínského a Brodského například jednou pozval na oběd ke své mamince na švestkové knedlíky.
- Roli, kterou ve filmu ztvárnil František Řehák, měl původně hrát Josef Somr.
- Shodou okolností bylo počasí v době natáčení velmi slunečné, a takfilmaři trávili mnoho času čekáním na oblaka. Některé deštivé scény bylo pak nutno natočit s pomocí hasičů.
- Při hereckých zkouškách si František Řehák, který měl původně hrát Důru, vyměnil roli s Rudolfem Hrušínským.
- Režisér Menzel, který si zahrál postavu kouzelníka, zvládl všechny triky sám. Provazochodectví jej naučil člen artistické rodiny Třísků.
- Režisér Menzel vzpomíná, že za vrchol svého režijního umění považuje, že dostal do vody pana Brodského, který se vody bál, a pana Hrušinského, který se vody štítil.
- Film se natáčel ve Veselí nad Lužnicí a okolí.
- Jana Preissová, představitelka Anny, byla v té době ještě studentkou DAMU a jmenovala se Drchalová, až později se provdala za svého kolegu Viktora Preisse a změnila si tak jméno.
- Film získal ocenenie Veľká cena MFF Karlove Vary 1968.
- Jiří Menzel musel zastávať aj rolu kúzelníka Arnoštka, ktorého mal hrať pôvodne spevák Josef Laufer, aj režiséra, čo bolo niekedy dosť náročné. Zábery museli skúšať s dablérom.
- Jiří Menzel trval na tom, že každá čiarka z predlohy zostane zachovaná aj v dialógoch. Herci si archaizující literárny jazyk osvojili aj s pomocou magnetofónu a reprodukovali ho úplne spontánne.
- Františka Řeháka ponúkol miesto seba jeho šéf z Divadla za bránou Otomar Krejča, ktorý bol režisérom oslovený na rolu majstra plavčíka.
- Kameraman Jaromír Šofr sa počas nakrúcania exteriérov do reportáže Mladého sveta vyjadril: "Režisér má osobitnú metódu, ktorou pracuje rekreačného rozptýlenia. Tá všetkým prospieva, ale kameramana ničí."
- Ve filmu se jako komparzista objevil i uznávaný kardiochirug z IKEM prof. MUDr. Jan Pirk, který si tím přivydělával při studiu na vysoké škole.
- Film obdržel mimo jiné i cenu na filmovém festivalu v Plzni, kde bylo ocenění doprovázeno předáním sudu piva a prasečí hlavy.
- Rudolf Hrušínský se v době natáčení filmu zotavoval z těžké nemoci, proto se režisér Menzel snažil, aby se co nejvíc scén točilo blízko Hrušínského chalupě, kde herec odpočíval.
- Na rolu abbého Rocha režisér počítal s Josefom Bláhom.
- Hudbu složil Jiří Šust, jehož talentu režisér využíval ve všech svých filmech.
- Když byl film hotov, Menzel v jeho kvality příliš nevěřil. Tím spíš ho překvapil Miloš Forman, který mu ho pochválil.
- Pro Františka Řeháka byl jeho abbé první filmovou rolí. Režisér ho proto neustále chválil, aby mu dodal sebevědomí. Jiří Menzel na herce používal i jiné praktiky - pány Hrušínského a Brodského například jednou pozval na oběd ke své mamince na švestkové knedlíky.
- Roli, kterou ve filmu ztvárnil František Řehák, měl původně hrát Josef Somr.
- Shodou okolností bylo počasí v době natáčení velmi slunečné, a takfilmaři trávili mnoho času čekáním na oblaka. Některé deštivé scény bylo pak nutno natočit s pomocí hasičů.
- Při hereckých zkouškách si František Řehák, který měl původně hrát Důru, vyměnil roli s Rudolfem Hrušínským.
- Režisér Menzel, který si zahrál postavu kouzelníka, zvládl všechny triky sám. Provazochodectví jej naučil člen artistické rodiny Třísků.
- Režisér Menzel vzpomíná, že za vrchol svého režijního umění považuje, že dostal do vody pana Brodského, který se vody bál, a pana Hrušinského, který se vody štítil.
- Film se natáčel ve Veselí nad Lužnicí a okolí.
- Jana Preissová, představitelka Anny, byla v té době ještě studentkou DAMU a jmenovala se Drchalová, až později se provdala za svého kolegu Viktora Preisse a změnila si tak jméno.
- Film získal ocenenie Veľká cena MFF Karlove Vary 1968.
- Jiří Menzel musel zastávať aj rolu kúzelníka Arnoštka, ktorého mal hrať pôvodne spevák Josef Laufer, aj režiséra, čo bolo niekedy dosť náročné. Zábery museli skúšať s dablérom.
- Jiří Menzel trval na tom, že každá čiarka z predlohy zostane zachovaná aj v dialógoch. Herci si archaizující literárny jazyk osvojili aj s pomocou magnetofónu a reprodukovali ho úplne spontánne.
- Františka Řeháka ponúkol miesto seba jeho šéf z Divadla za bránou Otomar Krejča, ktorý bol režisérom oslovený na rolu majstra plavčíka.
- Kameraman Jaromír Šofr sa počas nakrúcania exteriérov do reportáže Mladého sveta vyjadril: "Režisér má osobitnú metódu, ktorou pracuje rekreačného rozptýlenia. Tá všetkým prospieva, ale kameramana ničí."
Odkazy
Hrají:
Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský, František Řehák, Míla Myslíková, Jana Preissová, Jiří Menzel, Bohuš Záhorský, Vlasta Jelínková, Alois Vachek, Bohumil Koška, Karel Hovorka st., Antonín Pražák, Pavel Bošek, Vladimír Pátek, Ludvík Wolf, Jaroslav Tomsa, Karel Engel, Jiří Kasík, Jindra Fenclová, Růžena Preisslerová