Roming / Roming (2007/105/Česko, Rumunsko, Slovensko/Komedie, Road movie) 52% -Originál DVD-
21.01.2024 08:53
JEDNOU VĚTOU
„Road movie o strastiplné cestě tří mužů za tajemnou nevěstou.“
OBSAH
Komediálně laděná road movie o putování tří Romů ze severu Čech na Slovensko. Jura je moderní, racionálně uvažující mladý muž, který úspěšně studuje vysokou školu v Praze, kde má i svou přítelkyni. Když ho jeho otec, za kterým přijel na krátkou povinnou návštěvu, požádá, aby s ním odcestoval na Slovensko za nevěstou, kterou mu ještě jako chlapci domluvil se svým nejlepším přítelem, nemůže tomu Jura uvěřit. Zprvu absurdní žádost odmítá, ale rychle podlehne tatínkovu citovému vydírání. Společně s temperamentním a nezkrotným rodinným přítelem Stanem vyrážejí v otřískaném náklaďáčku na cestu napříč oběma republikami… Do hlavních rolí obsadil režisér Jiří Vejdělek oblíbené herce – Mariána Labudu a Bolka Polívku. (Česká televize)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Převeliká škoda sledovat film, který měl naděje opravdu veliké a nakonec po shlédnutí vyzněl naprosto opačným dojmem. Od Jiřího Vejdělka jsem čekal po slabých Účastnících zájezdů reputaci, která dokáže, že špatný režisér rozhodně není, ale zde zahodil svoji jedinečnou šanci nekompromisně takříkajíc do hnoje stejně tak jako podal herecký výkon Bolek Polívka, který pyčoval na všechny strany a i když mi to přišlo vtipné ke konci jsem se nemohl zbavit dojmu z toho, že některé scény řádně přihrával. To samé se nedá říct o Mariánu Labudovi, který zasněného a hodného tatíka hrál od srdce a s láskou a s Bolkem tvořil relativně dobrou dvojku. Nejde ale jen o ně dva. To co mi neméně rušilo sled hereckých gagů byla hromada cigánské muziky, ke které podle mě pasuje jedno ohleduplné pravidlo: čeho je moc, toho je příliš a zde to je krásně znát. Krom toho ani příběh nebyl zas tak jednoduchý jak se na první pohled zdá a chvílemi jsem byl sledováním filmu vcelku zmatený a ze začátku také znuděný. Do Romingu jsem vkládal hodně nadějí, ale ukázal mi, že ne každé jistojistě zajímavé téma dostane stejně kvalitního zpracování a to je zatracená škoda. --- Jistě máte lékárníčku..a nůžky?...jsou nerezové? - Já nevím, já jsem na ně nechcal.(Malarkey) 3*
Ach jo! Navnaděn upoutávkami, rozhodl jsem se absolvovat za letošní rok již druhou projekci českého filmu, což je o dvě projekce více než loni. Zjištění, co udělal Jiří Vejdělek (resp. producenti) s penězi utrženými za Účastníky zájezdu, uvrhlo mne do těžké deprese. ROMing jistě nestál málo peněz a jistě nemálo peněz vydělá, což je vzhledem k jeho kvalitám zpráva smutná, nezbývá nám však, než se s ní smířit. Jeho hlavním problémem je nejasnost v otázce, chce-li bavit, anebo nést i nějaké to poselství. Ve snaze zalíbit se co možná největší skupině diváctva zklamává na obou frontách. Když do komedie založené na ohraných vtipech o Romech začnete cpát alegorické motivy, nic dobrého z toho vzejít nemůže. Bez vedlejší linie, která navíc nikam nevede, byl by ROMing sice jenom lacinou komedií kameňákovského ražení s malinko lepšími herci, byl by však snímkem žánrově čistým a slušně zrežírovaným. O něčem podobné, může si nechat takový Karel Janák leda tak zdát. Zcela jasné také není, proč zrovna Romové jsou hlavními hrdiny. Romská otázka nijak řešená není, ani být nemá, romskou kulturu reprezentuje všehovšudy temperamentní muzika a herečtí představitelé působí ve svých rolích rozpačitě. Obzvlášť Polívka, který nedokázal, přesněji neměl prostor dokázat, obohatit svého věčně klejícího notorického alkoholika o lidštější rozměr. Takhle jenom neustálým vytvářením rádoby vtipných situací popohání věčně stagnující děj, v jeho stínu paradoxně zůstává také Marian Labuda a pro příběh důležitá ústřední milostnou dvojice. Mezigenerační střet, naznačený také chytře zvoleným názvem, je z přehršle témat tím nejlépe rozpracovaným, bohužel, stejně jako všechna ostatní, tématem nedotaženým do zdárného konce, čili nevypointovaným. Už ani nemám sílu vyjadřovat svou lítost nad dalším nezdařeným českým filmem, navíc je to lítost znásobená nesporným talentem, jenž ve Vejdělkovi vězí. Kdyby s ním uměl lépe nakládat, kdyby dostal do rukou pořádný scénář, kdyby přestal být za každou cenu komerční, kdybych při komentování dalšího českého filmu nemusel použít ani jednou slovo kdyby, byl bych neskonale rád. 50% (Matty) 2*
Tenhle film Jiřího Vejdělka působí velmi schizofrenně. Vzbuzuje převeliká očekávání (výběrem skvělých herců, tématem, trailerem, slibovanou komediálností...), ale při setkání s ním je nenaplňuje. Chce být žánrovým mixem, skoro vším (komedií, vážným snímkem na vážné téma, road-moviem, balkánskou crazy komedií, uměleckým filmem i magicko-realistickou poémou...), nakonec však ve výsledku není ničím, působí to skoro jako takový žánrový mišmaš. Roming jde ve stopách balkánských komedií Emira Kusturici, ve srovnání s nimi ale nemá ani jejich hloubku, ani onen příslovečný divoký komediální spád a potenci. Roming byl určitě skvělý projekt, výborná myšlenka, měl vysoké ambice, ale nenaplnil je...a to vinou spíše režiséra a scénáristy, než herců, ti odvádí skvělou práci (především Bolek Polívka a Vladimír Javorský v pětiroli listonoše, Boha, Ďábla, jeho pohůnka a Smrtky...). Místy barevný, místy ale velmi šedý film... (Radek99) 3*
VELKÁ RECENZE
Z propagačního klokotu okolo Romingu se zdá, že produkce láká hlavně na novou dávku lidové bžundy z úst Bolka Polívky. „Standa Zaječí, každou rozječí“ a „chcaní“ na nůžky z lékárničky můžou umocnit mylný dojem: V Romingu se nešťouchá do jednoduchých komediálních skulptur, nekoná se přímočará řachanda a ani leckterá sarkastická poznámka či „pičus“ nebo „lofas“ neslibují cosi na způsob nového Dědictví. Žádné nové zlidovělé citáty, asi ani žádné hlášky... a to je protentokrát prosím dobře.
Roming si totiž zaslouží zařadit mezi dobré filmy. Navzdory lehkému žánrovému zmatení a důmyslně zvoleným propagačním mimikrám... V Čechách si profesionálně zvládnutých titulů musíme vážit, a to i při letošní nadúrodě. Zas uhodí zima, přijde mráz. Bude plískanice. Ale do té doby dostáváme další film, který se bez problémů srovnává se světovými parametry. Až na dva blbě nadabované herce odpovídá naším přísným (Michaelem Bayem vštípeným) technickým požadavkům. Hlídá si soudržnost, když nenechá odbíhat své hvězdy k samoúčelným exhibicím. Stíhá rolovat před sebou příběh i překlikávat k jemným komediálním vsuvkám. Prostě film, za který se nemusíme stydět, což bych dle ohlasů svých kolegů tak úplně netvrdil o Účastnících zájezdu (neviděl jsem).
Roming sliboval mnohé díky spojení (neoficiálně) nejlepšího mladého českého scenáristy Marka Epsteina s (oficiálně) nejúspěšnějším mladým českým režisérem Jiřím Vejdělkem. Epsteinův původní scénář Amen Sam byl navíc (oficiálně) pochválen porotou v rámci vedlejší „lví“ kategorie, Ceny Sazky, u níž tak často slýcháváme Epsteinovo jméno. Pevně uchopená látka ale nemusí za každou cenu předznamenávat triumf. V záplavě bezdějových tragikomedií samozřejmě potěší mohutný scenáristický konstrukt, ale ne když z celovečerní podoby tak okatě vystupuje. Epstein si zvolil oblíbenou metodu a na osobní cestu tří chlapíků navařil „první romský mýtus“. V jednom pruhu se pohybuje tradičně napsaná báchorka o Stanovi, Romanovi a jeho „vyběleném“ synkovi Jurovi, který má poznat zvyky (a půvab) svého etnika, v tom druhém se odehrává velkopříběh, který Roman sepisuje, aby romskému národu daroval vlastní mytologii. Tyhle dvě roviny se blíží, blíží, blíží... až dospějí ke společné katarzi.
Očividná scenáristická vykonstruovanost se bohužel vůbec neobrousila. Pozorný divák proto po hodině zaznamená mechaničnost s jakou se překlápíme z velkopříběhu do starostí běžného dne. Pozná se, že ona školometsky sestavená látka by si zasloužila režiséra, který ji výrazně projasní, zbaví papíru a dodá ji tah i v rámci filmového vyprávění. V tomhle směru není Vejdělek Epsteinovi dostatečně silnou protiváhou, řekl bych i vyspělým autorem. Literární předloha z Romingu čučí prakticky neustále a nemůžu se zbavit pocitu, že Roming trpí - s trochou nadsázky - syndromem Harryho Pottera, kdy režisér dodává pouze ilustrace. Jako by se člověk díval na nástěnku Zdeňka Svěráka, kde si pan scenárista vyznačuje charakter jednotlivých sekvencí, tak aby se jednotlivé scény víceméně pravidelně střídaly. Mladý Svěrák však na rozdíl od mladého Vejdělka dokáže takovéto analytické schéma zakamuflovat a, jak už jsem podotkl, dodat příběhu tah. Takovou těžko definovatelnou substanci, u níž nevnímáte vůli scenáristy (natož nějakou blížící se nutnost spojit dvě linie anebo je dávkovat ve stejných intervalech), zato se držíte postav, které vás volným tempem provedou promyšlenou kompozicí.
A že na to ty figury byly! Bolek Polívka i upozaděný Marián Labuda si zaslouží absolutorium, protože i na omezeném prostoru stihli vybavit své postavy věrohodným psychologickým obsahem a zároveň si odehrát i tu svou přidělenou šarži: Polívka jako nalitý bavič i Labuda jako hodný medvídek, který se snaží být se všemi za dobře, si vystačí i bez doslovných scenáristických berliček (když řekne Polívka do kamery „Jsem pí*a“, znovu šustí předloha), až by jim člověk pro jejich přirozenost svěřil každý druhý český film. Vejdělkovi lze určitě přiznat pochvalu za jejich ladné vedení, protože se prostě nedočkáme samoúčelných excesů. Totéž platí i pro několik postav Vladimíra Javorského, které by v područí jiného šéfa zavinily další průšvih s přepjatou rádoby symbolikou, stejně jako pro romské přivandrovalce i naturščiky. Vztyčený palec si ale zaslouží i vizuály obecně. Navádí mě ke kacířské myšlence: Pří pohledu na ptáčka vylétajícího z vodní hladiny (jak z reklamy na Gorenje) nebo zpomalený skok Polívkova Stana přes kaluži bych Vejdělka šiboval spíš mezi popcornové žánrovky než k tak-trochu-intelektuálním Epsteinovým předlohám. Protože tahle mladá krev probublává spíš klipařinou než poetismem, který zachytíte „on the road.“
Roming je tak trochu paradoxním úkazem, v němž dobře sestavený scénář brzdí plynulost filmu, z něhož jinak sálá důvtip, v určitých pasážích i milý humor. Smůla, že po hodině a půl zní to romské švitoření spíš jako výstřel do prázdna, který svým alibistickým přístupem (á la „nic nebudeme řešit, budeme se jen chytře usmívat“) trochu irituje. Přeci jen romové jsou v Romingu do jednoho pohodáři, kterým do kroku vyhrává energická cimbálovka a na silnici jim překáží jen karikovaní bílí policisté, s nimiž je nakonec vlastně taky docela veselo. Roming se vylhává do bezpečného a poklidného světa, který se odváží leda ironicky dotýkat neplacených účtů za elektriku. Vždyť i ti romové jsou falešní... jsou to gádžové, že... Samozřejmě, patří to k autorské licenci, na druhou stranu to ale i dopomáhá k tomu, aby se na Roming – na jinak chytrou, ale i nedotaženou a neškodnou zábavu na jeden večer – příliš rychle zapomnělo. Aby zůstal malopříběhem.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Romský král Somáli furiantsky vládne své malé komunitě, ve skutečnosti však tajně chodí pracovat do fabriky, protože neumí krást. Z výplaty pak nakupuje v bazaru věci, jež před početnou rodinou vydává za kradené. Trápí ho však, že neumí jako správný cikán tančit. Příběh o Somálim sepisuje do notýsku postarší Rom Roman, který skromně žije na vybydleném romském sídlišti. Ze snění ho vytrhne pošťák, jemuž Rom za neomarkovaný dopis zaplatí lahvemi. Romanův syn Jura se v Praze loučí se svou bílou přítelkyní Věrou, která nečekaně odjíždí s rodiči k moři. Jura přijede za otcem. Vyčte mu, že neplatí složenky, přestože mu na ně dal peníze. Roman nepoužívá elektřinu ze solidarity k sousedům. Jura není nijak nadšen představou, že podle dopisu od otcova kamaráda na něj ve slovenské vsi Bojůvky čeká romská dívka, s níž byl v dětství podle tradice zasnouben. Ivetce je právě osmnáct a mohla by se konat svatba. Somáli v noci trénuje tanec. Na slavnosti v odstaveném železničním vagonu pak exceluje. Jura večer telefonuje odtažité Věře. Ráno se od otce dozví, že dorazí jeho kamarád Stano, kterého nesnáší. Roman ukáže synovi svůj sešitek: své dílo považuje za romský epos. Jura však vidí jen to, že tatínek, který nikdy nepřečetl žádnou knihu, dělá v romštině chyby. Místo hloupostí by měl prý raději chodit do práce. Mladík se však přece jen se zájmem do sešitku začte. Somáliho podvod je odhalen. Když mu manželka vrazí facku, uletí mu zpod klobouku ptáček, představující tradiční romský oheň. Poddaní svého krále vyženou. Jura neochotně svolí, že pojede s otcem na Slovensko. Těžko však snáší Stana, který přijel v noci rozhrkaným náklaďáčkem a hned rozpoutal hlučnou pitku. Ráno se trojice vydá na cestu. Jura sklidí posměch za svou tábornickou výbavu. Správný Rom se podle „přírodně“ žijícího Stana vyspí pod širým nebem a jídlo si už vždycky nějak opatří. Roman se ještě staví na místním úřadě pro podporu. Stano s ním předběhne dlouhou frontu a přitom si zatančí čardáš s hezkou ženou. Cestou Roman spřádá další Somáliho osudy. Bývalý král hledá ztraceného ptáčka na rameni jeřábu. Jeřábník-pánbůh mu řekne, že ptáček byl polapen, a dá Romovi klíč od klícky. Stanův náklaďáček se zastaví v prvním kopci. Noc stráví Jura ve stanu a jeho otec s kamarádem u ohně venku. Idylku však vyznavačům romského způsobu života překazí noční déšť. Stanovi se povede auto nastartovat. Vyhladovělý Roman si za kamarádovými zády vyškemrá u syna jídlo. Stano ukradne slepici a pokouší se ji marně upéct po starém romském způsobu v jílu. Jura se mu směje, že si na Roma jenom hraje. Málem se poperou. Během další cesty sní Roman o zemřelé manželce, která pracovala jako průvodčí. Stano zastaví u venkovské usedlosti. Připojí se k místním Romům, kteří se baví skákáním přes bahnitou kaluž. Jeho machrování však skončí neslavně. Následuje veselá bitka v blátě. Z usedlosti Stano odveze kapelu se zpěvačkou Bebetkou, která má už navzdory mládí dítě. Muzikanti mají cestovatelům zpříjemnit dlouhou cestu. Jura se znovu marně pokouší dovolat se Věře. Pečuje o Bebetčina synka. Somáli dorazí do „pekelné“ severočeské krajiny. Ďábel se svým pomocníkem ho obehrají o klíč ve „skořápkách“ a uvězní ho. Duchapřítomný Jura zachrání posádku náklaďáčku před nadutými venkovskými policisty: otce prohlásí za romského delegáta v Evropské unii. Somáli, uvězněný ve vagonu (reminiscence na romský holocaust), zoufale přihlíží tomu, jak lovci ptáčka zastřelí. Vypraví se za smrtí, aby získal zpět jeho duši. Cestovatelé trhají ovoce u silnice. Roman jim k tomu čte svůj „epos“. Večer Stano přesvědčí Romana, aby s ním šel krást ryby do sádky. Porybný však začne střílet. Zraněnému Romanovi vyndá broky Bebetka, která chtěla být zdravotní sestrou. Raněný v horečce mluví se Somálim. Kolem obchází smrt. Zatímco nemocný odpočívá v houpací síti, ostatní se vypraví do kostela na křest romského chlapečka. Kněz při zápisu do matriky nedokáže vyřešit komplikovanou situaci kolem otcovství, jež na sebe nakonec dobrácky vezme Stano. Jura si uvědomí, že si otcova kamaráda začíná vážit. Konečně se dovolá Věře, ale jenom se s ní pohádá. Ze žalu se opije na oslavě křtin. Začne si všímat Bebetky. Ta má o hezkého mladíka také zájem. Když však Jura zjistí, že si dívka kvůli němu odbarvila vlasy, protože se chtěla podobat jeho bílé přítelkyni, odmítne ji. Nešťastný je i Stano, který si na dívku tajně myslel. Hosty vyžene od stolů v zahradě bouřka. Roman sní o setkání Somáliho se smrtí. Ta žádá výměnou za ptáčkovu duši Romovy nohy. Král tančí na stole… Trojice pokračuje v cestě. Řídí Jura, protože Stano má zanícené oči (furiantsky svářel bez ochranných brýlí). Kamarád přizná Romanovi, že ho trápí blížící se stáří. Ten má radost, že se syn má konečně k světu i podle romských měřítek. Při převozu dodávky přes řeku se přívoz uvolní z lan a směřuje po proudu do mlhy… Křižuje jej Ivetka, která na loďce prchá před nechtěným ženichem. Od Stanovy cigarety vzplane nafta kapající z nádrže. Při požáru je poškozena Romanova kniha a její autor se málem utopí. Stano přítele obětavě vytáhne. Z vody vyletí i ztracený ptáček. Smrt tančí se Somálim, ale nepokoří ho… Jura s Ivetkou, která je nejen krásná, ale i studovaná, dávají v dokonalé shodě dohromady zpřeházené stránky z Romanova eposu.
Ocenění:
Český lev
2007 - Boleslav Polívka (Nejlepší vedlejší herec) (nominace)
Premiéra ČR: 31.5.2007 Falcon
Premiéra Slovensko: 6.9.2007 Tatrafilm
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 12.10.2007 (DVD) Magic Box
Poprvé na DVD: 31.10.2007 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 24 529 780
Návštěvnost v ČR 219 153
„Road movie o strastiplné cestě tří mužů za tajemnou nevěstou.“
OBSAH
Komediálně laděná road movie o putování tří Romů ze severu Čech na Slovensko. Jura je moderní, racionálně uvažující mladý muž, který úspěšně studuje vysokou školu v Praze, kde má i svou přítelkyni. Když ho jeho otec, za kterým přijel na krátkou povinnou návštěvu, požádá, aby s ním odcestoval na Slovensko za nevěstou, kterou mu ještě jako chlapci domluvil se svým nejlepším přítelem, nemůže tomu Jura uvěřit. Zprvu absurdní žádost odmítá, ale rychle podlehne tatínkovu citovému vydírání. Společně s temperamentním a nezkrotným rodinným přítelem Stanem vyrážejí v otřískaném náklaďáčku na cestu napříč oběma republikami… Do hlavních rolí obsadil režisér Jiří Vejdělek oblíbené herce – Mariána Labudu a Bolka Polívku. (Česká televize)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Převeliká škoda sledovat film, který měl naděje opravdu veliké a nakonec po shlédnutí vyzněl naprosto opačným dojmem. Od Jiřího Vejdělka jsem čekal po slabých Účastnících zájezdů reputaci, která dokáže, že špatný režisér rozhodně není, ale zde zahodil svoji jedinečnou šanci nekompromisně takříkajíc do hnoje stejně tak jako podal herecký výkon Bolek Polívka, který pyčoval na všechny strany a i když mi to přišlo vtipné ke konci jsem se nemohl zbavit dojmu z toho, že některé scény řádně přihrával. To samé se nedá říct o Mariánu Labudovi, který zasněného a hodného tatíka hrál od srdce a s láskou a s Bolkem tvořil relativně dobrou dvojku. Nejde ale jen o ně dva. To co mi neméně rušilo sled hereckých gagů byla hromada cigánské muziky, ke které podle mě pasuje jedno ohleduplné pravidlo: čeho je moc, toho je příliš a zde to je krásně znát. Krom toho ani příběh nebyl zas tak jednoduchý jak se na první pohled zdá a chvílemi jsem byl sledováním filmu vcelku zmatený a ze začátku také znuděný. Do Romingu jsem vkládal hodně nadějí, ale ukázal mi, že ne každé jistojistě zajímavé téma dostane stejně kvalitního zpracování a to je zatracená škoda. --- Jistě máte lékárníčku..a nůžky?...jsou nerezové? - Já nevím, já jsem na ně nechcal.(Malarkey) 3*
Ach jo! Navnaděn upoutávkami, rozhodl jsem se absolvovat za letošní rok již druhou projekci českého filmu, což je o dvě projekce více než loni. Zjištění, co udělal Jiří Vejdělek (resp. producenti) s penězi utrženými za Účastníky zájezdu, uvrhlo mne do těžké deprese. ROMing jistě nestál málo peněz a jistě nemálo peněz vydělá, což je vzhledem k jeho kvalitám zpráva smutná, nezbývá nám však, než se s ní smířit. Jeho hlavním problémem je nejasnost v otázce, chce-li bavit, anebo nést i nějaké to poselství. Ve snaze zalíbit se co možná největší skupině diváctva zklamává na obou frontách. Když do komedie založené na ohraných vtipech o Romech začnete cpát alegorické motivy, nic dobrého z toho vzejít nemůže. Bez vedlejší linie, která navíc nikam nevede, byl by ROMing sice jenom lacinou komedií kameňákovského ražení s malinko lepšími herci, byl by však snímkem žánrově čistým a slušně zrežírovaným. O něčem podobné, může si nechat takový Karel Janák leda tak zdát. Zcela jasné také není, proč zrovna Romové jsou hlavními hrdiny. Romská otázka nijak řešená není, ani být nemá, romskou kulturu reprezentuje všehovšudy temperamentní muzika a herečtí představitelé působí ve svých rolích rozpačitě. Obzvlášť Polívka, který nedokázal, přesněji neměl prostor dokázat, obohatit svého věčně klejícího notorického alkoholika o lidštější rozměr. Takhle jenom neustálým vytvářením rádoby vtipných situací popohání věčně stagnující děj, v jeho stínu paradoxně zůstává také Marian Labuda a pro příběh důležitá ústřední milostnou dvojice. Mezigenerační střet, naznačený také chytře zvoleným názvem, je z přehršle témat tím nejlépe rozpracovaným, bohužel, stejně jako všechna ostatní, tématem nedotaženým do zdárného konce, čili nevypointovaným. Už ani nemám sílu vyjadřovat svou lítost nad dalším nezdařeným českým filmem, navíc je to lítost znásobená nesporným talentem, jenž ve Vejdělkovi vězí. Kdyby s ním uměl lépe nakládat, kdyby dostal do rukou pořádný scénář, kdyby přestal být za každou cenu komerční, kdybych při komentování dalšího českého filmu nemusel použít ani jednou slovo kdyby, byl bych neskonale rád. 50% (Matty) 2*
Tenhle film Jiřího Vejdělka působí velmi schizofrenně. Vzbuzuje převeliká očekávání (výběrem skvělých herců, tématem, trailerem, slibovanou komediálností...), ale při setkání s ním je nenaplňuje. Chce být žánrovým mixem, skoro vším (komedií, vážným snímkem na vážné téma, road-moviem, balkánskou crazy komedií, uměleckým filmem i magicko-realistickou poémou...), nakonec však ve výsledku není ničím, působí to skoro jako takový žánrový mišmaš. Roming jde ve stopách balkánských komedií Emira Kusturici, ve srovnání s nimi ale nemá ani jejich hloubku, ani onen příslovečný divoký komediální spád a potenci. Roming byl určitě skvělý projekt, výborná myšlenka, měl vysoké ambice, ale nenaplnil je...a to vinou spíše režiséra a scénáristy, než herců, ti odvádí skvělou práci (především Bolek Polívka a Vladimír Javorský v pětiroli listonoše, Boha, Ďábla, jeho pohůnka a Smrtky...). Místy barevný, místy ale velmi šedý film... (Radek99) 3*
VELKÁ RECENZE
Z propagačního klokotu okolo Romingu se zdá, že produkce láká hlavně na novou dávku lidové bžundy z úst Bolka Polívky. „Standa Zaječí, každou rozječí“ a „chcaní“ na nůžky z lékárničky můžou umocnit mylný dojem: V Romingu se nešťouchá do jednoduchých komediálních skulptur, nekoná se přímočará řachanda a ani leckterá sarkastická poznámka či „pičus“ nebo „lofas“ neslibují cosi na způsob nového Dědictví. Žádné nové zlidovělé citáty, asi ani žádné hlášky... a to je protentokrát prosím dobře.
Roming si totiž zaslouží zařadit mezi dobré filmy. Navzdory lehkému žánrovému zmatení a důmyslně zvoleným propagačním mimikrám... V Čechách si profesionálně zvládnutých titulů musíme vážit, a to i při letošní nadúrodě. Zas uhodí zima, přijde mráz. Bude plískanice. Ale do té doby dostáváme další film, který se bez problémů srovnává se světovými parametry. Až na dva blbě nadabované herce odpovídá naším přísným (Michaelem Bayem vštípeným) technickým požadavkům. Hlídá si soudržnost, když nenechá odbíhat své hvězdy k samoúčelným exhibicím. Stíhá rolovat před sebou příběh i překlikávat k jemným komediálním vsuvkám. Prostě film, za který se nemusíme stydět, což bych dle ohlasů svých kolegů tak úplně netvrdil o Účastnících zájezdu (neviděl jsem).
Roming sliboval mnohé díky spojení (neoficiálně) nejlepšího mladého českého scenáristy Marka Epsteina s (oficiálně) nejúspěšnějším mladým českým režisérem Jiřím Vejdělkem. Epsteinův původní scénář Amen Sam byl navíc (oficiálně) pochválen porotou v rámci vedlejší „lví“ kategorie, Ceny Sazky, u níž tak často slýcháváme Epsteinovo jméno. Pevně uchopená látka ale nemusí za každou cenu předznamenávat triumf. V záplavě bezdějových tragikomedií samozřejmě potěší mohutný scenáristický konstrukt, ale ne když z celovečerní podoby tak okatě vystupuje. Epstein si zvolil oblíbenou metodu a na osobní cestu tří chlapíků navařil „první romský mýtus“. V jednom pruhu se pohybuje tradičně napsaná báchorka o Stanovi, Romanovi a jeho „vyběleném“ synkovi Jurovi, který má poznat zvyky (a půvab) svého etnika, v tom druhém se odehrává velkopříběh, který Roman sepisuje, aby romskému národu daroval vlastní mytologii. Tyhle dvě roviny se blíží, blíží, blíží... až dospějí ke společné katarzi.
Očividná scenáristická vykonstruovanost se bohužel vůbec neobrousila. Pozorný divák proto po hodině zaznamená mechaničnost s jakou se překlápíme z velkopříběhu do starostí běžného dne. Pozná se, že ona školometsky sestavená látka by si zasloužila režiséra, který ji výrazně projasní, zbaví papíru a dodá ji tah i v rámci filmového vyprávění. V tomhle směru není Vejdělek Epsteinovi dostatečně silnou protiváhou, řekl bych i vyspělým autorem. Literární předloha z Romingu čučí prakticky neustále a nemůžu se zbavit pocitu, že Roming trpí - s trochou nadsázky - syndromem Harryho Pottera, kdy režisér dodává pouze ilustrace. Jako by se člověk díval na nástěnku Zdeňka Svěráka, kde si pan scenárista vyznačuje charakter jednotlivých sekvencí, tak aby se jednotlivé scény víceméně pravidelně střídaly. Mladý Svěrák však na rozdíl od mladého Vejdělka dokáže takovéto analytické schéma zakamuflovat a, jak už jsem podotkl, dodat příběhu tah. Takovou těžko definovatelnou substanci, u níž nevnímáte vůli scenáristy (natož nějakou blížící se nutnost spojit dvě linie anebo je dávkovat ve stejných intervalech), zato se držíte postav, které vás volným tempem provedou promyšlenou kompozicí.
A že na to ty figury byly! Bolek Polívka i upozaděný Marián Labuda si zaslouží absolutorium, protože i na omezeném prostoru stihli vybavit své postavy věrohodným psychologickým obsahem a zároveň si odehrát i tu svou přidělenou šarži: Polívka jako nalitý bavič i Labuda jako hodný medvídek, který se snaží být se všemi za dobře, si vystačí i bez doslovných scenáristických berliček (když řekne Polívka do kamery „Jsem pí*a“, znovu šustí předloha), až by jim člověk pro jejich přirozenost svěřil každý druhý český film. Vejdělkovi lze určitě přiznat pochvalu za jejich ladné vedení, protože se prostě nedočkáme samoúčelných excesů. Totéž platí i pro několik postav Vladimíra Javorského, které by v područí jiného šéfa zavinily další průšvih s přepjatou rádoby symbolikou, stejně jako pro romské přivandrovalce i naturščiky. Vztyčený palec si ale zaslouží i vizuály obecně. Navádí mě ke kacířské myšlence: Pří pohledu na ptáčka vylétajícího z vodní hladiny (jak z reklamy na Gorenje) nebo zpomalený skok Polívkova Stana přes kaluži bych Vejdělka šiboval spíš mezi popcornové žánrovky než k tak-trochu-intelektuálním Epsteinovým předlohám. Protože tahle mladá krev probublává spíš klipařinou než poetismem, který zachytíte „on the road.“
Roming je tak trochu paradoxním úkazem, v němž dobře sestavený scénář brzdí plynulost filmu, z něhož jinak sálá důvtip, v určitých pasážích i milý humor. Smůla, že po hodině a půl zní to romské švitoření spíš jako výstřel do prázdna, který svým alibistickým přístupem (á la „nic nebudeme řešit, budeme se jen chytře usmívat“) trochu irituje. Přeci jen romové jsou v Romingu do jednoho pohodáři, kterým do kroku vyhrává energická cimbálovka a na silnici jim překáží jen karikovaní bílí policisté, s nimiž je nakonec vlastně taky docela veselo. Roming se vylhává do bezpečného a poklidného světa, který se odváží leda ironicky dotýkat neplacených účtů za elektriku. Vždyť i ti romové jsou falešní... jsou to gádžové, že... Samozřejmě, patří to k autorské licenci, na druhou stranu to ale i dopomáhá k tomu, aby se na Roming – na jinak chytrou, ale i nedotaženou a neškodnou zábavu na jeden večer – příliš rychle zapomnělo. Aby zůstal malopříběhem.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Romský král Somáli furiantsky vládne své malé komunitě, ve skutečnosti však tajně chodí pracovat do fabriky, protože neumí krást. Z výplaty pak nakupuje v bazaru věci, jež před početnou rodinou vydává za kradené. Trápí ho však, že neumí jako správný cikán tančit. Příběh o Somálim sepisuje do notýsku postarší Rom Roman, který skromně žije na vybydleném romském sídlišti. Ze snění ho vytrhne pošťák, jemuž Rom za neomarkovaný dopis zaplatí lahvemi. Romanův syn Jura se v Praze loučí se svou bílou přítelkyní Věrou, která nečekaně odjíždí s rodiči k moři. Jura přijede za otcem. Vyčte mu, že neplatí složenky, přestože mu na ně dal peníze. Roman nepoužívá elektřinu ze solidarity k sousedům. Jura není nijak nadšen představou, že podle dopisu od otcova kamaráda na něj ve slovenské vsi Bojůvky čeká romská dívka, s níž byl v dětství podle tradice zasnouben. Ivetce je právě osmnáct a mohla by se konat svatba. Somáli v noci trénuje tanec. Na slavnosti v odstaveném železničním vagonu pak exceluje. Jura večer telefonuje odtažité Věře. Ráno se od otce dozví, že dorazí jeho kamarád Stano, kterého nesnáší. Roman ukáže synovi svůj sešitek: své dílo považuje za romský epos. Jura však vidí jen to, že tatínek, který nikdy nepřečetl žádnou knihu, dělá v romštině chyby. Místo hloupostí by měl prý raději chodit do práce. Mladík se však přece jen se zájmem do sešitku začte. Somáliho podvod je odhalen. Když mu manželka vrazí facku, uletí mu zpod klobouku ptáček, představující tradiční romský oheň. Poddaní svého krále vyženou. Jura neochotně svolí, že pojede s otcem na Slovensko. Těžko však snáší Stana, který přijel v noci rozhrkaným náklaďáčkem a hned rozpoutal hlučnou pitku. Ráno se trojice vydá na cestu. Jura sklidí posměch za svou tábornickou výbavu. Správný Rom se podle „přírodně“ žijícího Stana vyspí pod širým nebem a jídlo si už vždycky nějak opatří. Roman se ještě staví na místním úřadě pro podporu. Stano s ním předběhne dlouhou frontu a přitom si zatančí čardáš s hezkou ženou. Cestou Roman spřádá další Somáliho osudy. Bývalý král hledá ztraceného ptáčka na rameni jeřábu. Jeřábník-pánbůh mu řekne, že ptáček byl polapen, a dá Romovi klíč od klícky. Stanův náklaďáček se zastaví v prvním kopci. Noc stráví Jura ve stanu a jeho otec s kamarádem u ohně venku. Idylku však vyznavačům romského způsobu života překazí noční déšť. Stanovi se povede auto nastartovat. Vyhladovělý Roman si za kamarádovými zády vyškemrá u syna jídlo. Stano ukradne slepici a pokouší se ji marně upéct po starém romském způsobu v jílu. Jura se mu směje, že si na Roma jenom hraje. Málem se poperou. Během další cesty sní Roman o zemřelé manželce, která pracovala jako průvodčí. Stano zastaví u venkovské usedlosti. Připojí se k místním Romům, kteří se baví skákáním přes bahnitou kaluž. Jeho machrování však skončí neslavně. Následuje veselá bitka v blátě. Z usedlosti Stano odveze kapelu se zpěvačkou Bebetkou, která má už navzdory mládí dítě. Muzikanti mají cestovatelům zpříjemnit dlouhou cestu. Jura se znovu marně pokouší dovolat se Věře. Pečuje o Bebetčina synka. Somáli dorazí do „pekelné“ severočeské krajiny. Ďábel se svým pomocníkem ho obehrají o klíč ve „skořápkách“ a uvězní ho. Duchapřítomný Jura zachrání posádku náklaďáčku před nadutými venkovskými policisty: otce prohlásí za romského delegáta v Evropské unii. Somáli, uvězněný ve vagonu (reminiscence na romský holocaust), zoufale přihlíží tomu, jak lovci ptáčka zastřelí. Vypraví se za smrtí, aby získal zpět jeho duši. Cestovatelé trhají ovoce u silnice. Roman jim k tomu čte svůj „epos“. Večer Stano přesvědčí Romana, aby s ním šel krást ryby do sádky. Porybný však začne střílet. Zraněnému Romanovi vyndá broky Bebetka, která chtěla být zdravotní sestrou. Raněný v horečce mluví se Somálim. Kolem obchází smrt. Zatímco nemocný odpočívá v houpací síti, ostatní se vypraví do kostela na křest romského chlapečka. Kněz při zápisu do matriky nedokáže vyřešit komplikovanou situaci kolem otcovství, jež na sebe nakonec dobrácky vezme Stano. Jura si uvědomí, že si otcova kamaráda začíná vážit. Konečně se dovolá Věře, ale jenom se s ní pohádá. Ze žalu se opije na oslavě křtin. Začne si všímat Bebetky. Ta má o hezkého mladíka také zájem. Když však Jura zjistí, že si dívka kvůli němu odbarvila vlasy, protože se chtěla podobat jeho bílé přítelkyni, odmítne ji. Nešťastný je i Stano, který si na dívku tajně myslel. Hosty vyžene od stolů v zahradě bouřka. Roman sní o setkání Somáliho se smrtí. Ta žádá výměnou za ptáčkovu duši Romovy nohy. Král tančí na stole… Trojice pokračuje v cestě. Řídí Jura, protože Stano má zanícené oči (furiantsky svářel bez ochranných brýlí). Kamarád přizná Romanovi, že ho trápí blížící se stáří. Ten má radost, že se syn má konečně k světu i podle romských měřítek. Při převozu dodávky přes řeku se přívoz uvolní z lan a směřuje po proudu do mlhy… Křižuje jej Ivetka, která na loďce prchá před nechtěným ženichem. Od Stanovy cigarety vzplane nafta kapající z nádrže. Při požáru je poškozena Romanova kniha a její autor se málem utopí. Stano přítele obětavě vytáhne. Z vody vyletí i ztracený ptáček. Smrt tančí se Somálim, ale nepokoří ho… Jura s Ivetkou, která je nejen krásná, ale i studovaná, dávají v dokonalé shodě dohromady zpřeházené stránky z Romanova eposu.
Ocenění:
Český lev
2007 - Boleslav Polívka (Nejlepší vedlejší herec) (nominace)
Premiéra ČR: 31.5.2007 Falcon
Premiéra Slovensko: 6.9.2007 Tatrafilm
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 12.10.2007 (DVD) Magic Box
Poprvé na DVD: 31.10.2007 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 24 529 780
Návštěvnost v ČR 219 153
Tvůrci a herci
Jiří Vejdělek (Režie), Rudolf Biermann (Produkce), Tomáš Hoffman (Produkce), Andrei Boncea (Produkce), Vojtěch Lavička (Hudba), Jakub Šimůnek (Kamera), Jan Daňhel (Střih), Henrich Boráros (Scénografie), Andrea Králová (Kostýmy), Zuzana Krejzková (Kostýmy), Jiří Melcher (Zvuk), Tomáš Kuchta (Masky), Marek Epstein (Scénář), Boleslav Polívka (Herec), Marián Labuda st. (Herec), Vítězslav Holub (Herec), Oldřich Vlach (Herec), Vladimír Javorský (Herec), Jaromír Nosek (Herec), Miroslav Hanuš (Herec), Eva Leinweberová (Herec), Jean Constantin (Herec), Saša Rašilov nejml. (Herec), Jiří Plachý ml. (Herec), Jitka Ježková (Herec), Dorota Nvotová (Herec), David Šír (Herec), Jitka Moučková (Herec), Viliam Čonka (Herec), Hana Štěpánová (Herec), Martha Olšrová (Herec), Petr Surmaj (Herec), Robert Šenki ml. (Herec), Jan Surmaj st. (Herec), Robert Šenki (Herec), Jan Surmaj ml. (Herec), Renáta Demeterová (Herec), Květa Demeterová (Herec), Iveta Demeterová (Herec), Božena Šenkiová (Herec), Stanislava Ličartovská (Herec), Adam Zdeněk (Herec)
2007/105/Česko, Rumunsko, Slovensko/Komedie, Road movie
Zajímavost k filmu
- Až během natáčení napadlo Vladimíra Javorského ve scéně, kdy mu Marian Labuda spouští láhve od piva v košíku, aby vyrovnal dluh za známku, použít skutečnou pošťáckou peněženku.
- Během natáčení scény, kdy měl Bolek Polívka, který má hrůzu z vody a výšek, přeskočit na dvoře almaru, dostal herec takový strach, že prohlásil, že zde není proto, aby dělal kaskadéra, a k natočení scény téměř nedošlo.
- Na hradě Hněvíně, kde se také točilo, byl vězněn známý alchymista Edward Kelly.
- Natáčení probíhalo v Mostě na sídlišti Chanov. Scéna křtu byla nafilmována v kostele sv. Kateřiny v Choteči u Prahy.
- Bolek Polívka byl nominován na Českého lva za výkon ve vedlejší roli.
- Nákladné vozidlo vo filme je Tatra 805.
- Keď z Kačeny (nákladné vozidlo na ktorom sa vezú hlavný protagonisti filmu) odletí kus plechu a Bolek Polívka z Mariánom Labudom sa sklonia k odletenej časti, je jasne nad ich hlavami vidieť biely chlpatý obal mikrofónu.
- Během natáčení scény, kdy měl Bolek Polívka, který má hrůzu z vody a výšek, přeskočit na dvoře almaru, dostal herec takový strach, že prohlásil, že zde není proto, aby dělal kaskadéra, a k natočení scény téměř nedošlo.
- Na hradě Hněvíně, kde se také točilo, byl vězněn známý alchymista Edward Kelly.
- Natáčení probíhalo v Mostě na sídlišti Chanov. Scéna křtu byla nafilmována v kostele sv. Kateřiny v Choteči u Prahy.
- Bolek Polívka byl nominován na Českého lva za výkon ve vedlejší roli.
- Nákladné vozidlo vo filme je Tatra 805.
- Keď z Kačeny (nákladné vozidlo na ktorom sa vezú hlavný protagonisti filmu) odletí kus plechu a Bolek Polívka z Mariánom Labudom sa sklonia k odletenej časti, je jasne nad ich hlavami vidieť biely chlpatý obal mikrofónu.
Odkazy