Román pro muže / Román pro muže (2010/95/Česko/Komedie, Drama) 45% -Originál DVD-
21.01.2024 08:53
JEDNOU VĚTOU
„Odjíždějí na tradiční výlet do hor, který díky náhodě neskončí vraždou...“
OBSAH
Román pro muže vypráví příběh tří sourozenců – Cyrila, Bruna a Anety. Pevné pouto, které se mezi nimi utvořilo po tragické smrti rodičů, kdy starost o výchovu mladšího bratra a sestry převzal výrazně starší Cyril, prochází zvláštní zkouškou. Sourozenci odjíždějí na tradiční výlet do hor v zádech se stínem neodvratně se blížící Brunovy smrti. Výlet, který má být jakousi cestou posledních splněných přání – včetně tajných erotických fantazií, se však mění v tragikomickou konfrontaci základních hodnot a životních postojů. Podle scénáře a literárního bestselleru Román pro muže, nejprodávanějšího českého spisovatele Michala Viewegha, vzniká další z adaptací jeho románů. Filmy podle Vieweghových předloh patří již řadu let k divácky nejúspěšnějším titulům. První adaptaci jeho knihy Báječná léta pod psa natočil již před třinácti lety režisér Petr Nikolaev. Následovaly Výchova dívek v Čechách (r. Petr Koliha, 1997), Román pro ženy (r. Filip Renč, 2005), Účastníci zájezdu (r. Jiří Vejdělek, 2006) a Nestyda (r. Jan Hřebejk, 2008). Film Báječná léta pod psa byl nejnavštěvovanějším českým filmem roku 1997. Román pro ženy vidělo přes 600 tisíc diváků a film získal Českého lva pro divácky nejúspěšnější snímek roku 2005. Film Účastníci zájezdu se stal s téměř 800 tisíci diváky nejnavštěvovanějším filmem roku 2006 v ČR. Podle knihy Povídky o manželství a o sexu natočil Jan Hřebejk komedii Nestyda, kterou v kinech vidělo na půl milionu diváků.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Doprdele...47 %? A víte, že mě to vůbec nepřekvapuje? Stačí, aby film byl nad normu, co by si mohl dovolit a hned se tady z toho můžete posrat. Stačí, aby Donutil ve filmu naprosto s přehledem řekl pár slov, který nejste zvyklý poslouchat, a hned film srážíte dolů s tím, že je to trapná, ubohá sračka. Abyste se z těch vulgárních slov neposrali. V americkejch filmech se nadávat může, a je to cool, ale jakmile se upřímnost projeví v českém filmu, je to všecko vlastně špatně. Tak proč na ty filmy koukáte? Nemáte co jinýho na práci? Vůbec nesledujete, že Donutil tu postavu toho sráče, kterýho tady tak kritizujete a o kterýho bych osobně nevopřel ani lopatu, zahrál vlastně naprosto skvěle. Že závěrečné scéna s Miroslavem Vladykou vlastně představila to nejkrásnější na životě, volnost, fakt, že stačí málo, aby člověk mohl být šťastný. Že samotný Miroslav Vladyka taky vlastně zahrál naprosto skvěle, i když toho příliš nenamluvil. Vám prostě tenhle film nepřišel natolik originální a zajímavej, a tak jste ho opět sundali do sraček, ve kterejch tady na databázi teď plave. Tomáš Bařina Román pro muže nenatočil vůbec špatně. Jediný, co bych skutečně vytknul, by byla asi jenom hudba.(Malarkey) 3*
Aby nedošlo k omylu, nevadí mě odlišný hodnocení žádnýho filmu, ale opravdu nechápu zdejší nedodělky chodící strojově na každý film jen proto, že ho mají na novinářské premiéře zdarma. Bohužel tyto samozvaný vodborníci nehodnotí film, ale výhradně svoje ego. Chtěl bych se touto cestou zeptat distributorů, opravdu je nutné zvát na novinářské premiéry děti, kteří nedostávají od rodičů kapesné na kino nebo panice, kteří si svou sexuální flustraci vybíjej ve zdejších komentářích ? Vždyť jen tady po novinářských premiérách pro vodborníky přibude přes 60 hodnocení, které se podobají jako vejce vejci, zejména u českých filmů je to až trapný nekonečný příběh. Pokud film natočí divácky úspěšný režisér okamžitě se tady dočítám, že film je blbej a že je určen debilům, atd. Nevím kdo je tady debil, zda lidi, kteří si zaplatí lístek do kina jen na filmy který je zajímaj a nebo nedodělci, kteří se cpou na všechno, ačkoli ve většině svých komentářů dávají najevo jak je vlastně sledování filmů vůbec nebaví. Chápu, že novinářské premiéry musí být, ale bylo by fajn na ně zvát jen ty, co si dokáží udržet alespoň nadhled (Fuka- po 12.3.2012 Fuka už ne po oscarech je jasný, že je to nedodělek) ), objektivitu (Prokopová ) nebo mají určité filmové vzdělání (Douglas) a ne kdejakýho zdejšího chrousta co si založí blog či web a myslí si, že sežral všechnu moudrost světa a není nad jeho názor. Apeluji na lidi mimo csfd, na zdejší hodnocení se naprosto vyserte a pokud máte chuť, zajděte si na film do kina. Jedná se o nenáročný snímek, který rozhodně neurazí. PS. po dalších projekcí v říjnu na HBO zvedám o jednu hvězdičku, tvůrcům tleskám a jen tak dál a víc podobných filmů. (Enšpígl) 4*
Skutečně velmi příjemné překvapení.. Poslední cesta trojice sourozenců na luxusní dovolenou není ani zdaleka tak špatná, jak některé recenze ÚPLNĚ ZBYTEČNĚ pravily. Sympaticky dávkuje humor s vážnějšími momenty a hořkými pravdami, které nejsou až tak úplně triviální jako u podobně laděných tuzemských snímků. Je to k nevíře, ale když pán tvorstva Cyril (skvěle sebejistý Donutil) začne rozhazovat moudra, příkazy i urážky, tak to prostě funguje. Viewegh je se svým sociálně-kulturním přesahem cítit i tentokrát, jen je škoda, že „ústřední“ postava, která je tu na své úplně poslední dovolené, nepříliš funguje. Spíš jen tak prázdně naráží do ostatních postav, tu a tam ze sebe něco vyhrkne a pak zase nasadí ten svůj prosťáčkovský výraz. Což je s ohledem na herecké kvality Miroslava Vladyky škoda. Nepotěší ani Vanda Hybnerová v takové nijaké (i když trochu revoltující) doplňovačce sourozeneckého tria. U Donutila je to s otazníkem, někdo ho v roli může, jiný ne, mě každopádně bavil. A baví i herci v menších úlohách – Pauhofová, Budař nebo Čapka. Baví i obrazově zručný režisér Tomáš Bařina, který ve své tragikomedii s takovou na český film příjemně zvláštní atmosférou dávkuje velmi povedené scény!! (castor) 3*
VELKÁ RECENZE
Na úvod je patrně třeba abych vyjasnil svůj vztah k nejprodávanějšímu současnému tuzemskému spisovateli Michalu Vieweghovi, či přesněji k jeho románům a příslušným adaptacím. Tak tedy: Nečetl jsem bohužel ani jednu knížku, ale filmy jsem viděl všechny, a s výjimkou italského Případu nevěrné Kláry ani jeden z nich nepovažuji za vyloženě špatný. Ba naopak, většinou mě docela hladily po srsti, navzdory tomu, že se v nich bez výjimky vyskytují sekvence podivné, anorganické, rozpačité až vyloženě blbé (nejvíc líto mi to bylo při asi napůlmilionkrát nastavovaném konci jinak dobré Výchovy dívek v Čechách).
Viewegh je bez debaty fenoménem, který mi evidentně nepřísluší posuzovat z hlediska literárního - ale podle všech indicií mně připadá zřetelné, že jde o populárního autora s lehkým sociálně-kulturním přesahem, řadou čtenářů a čtenářek považovaným za přesah těžší, což může ve výsledku být krapet absurdní. Asi jako když někdo poctivě prokalkulované, v tom nejčistším slova smyslu komerční thrilleříky Dana Browna vnímá coby důležitá díla, plná zásadních odhalení, a kritizuje je kvůli naivitě a děravosti téhož.
K věci. Sourozenci Cyril (Miroslav Donutil), Aneta (Vanda Hybnerová) a Bruno (Miroslav Vladyka) vyrůstali po smrti rodičů jako sirotci, do značné míry formováni pevnou, evidentně až despotickou rukou nejstaršího Cyrila, z něhož v dospělosti vyrostl zkorumpovaný státní zástupce. Ostatní neměli takové štěstí. Aneta je reportérkou, jejíž snahy o poctivé rozkrývání prožluklosti politické scény efektivně dusí bratrovo sebestředné autoritářství. A Bruno? O něm nevíme téměř nic kromě toho, že má uondané manželství, zálibu v internetové striptérce Tali a čerstvě též nevyléčitelnou chorobu.
Vidina jeho blížící se smrti vnukne jinak mimořádně sebestřednému Cyrilovi nápad „zpříjemnit mu dopad zlatým padákem.“ V praxi to znamená, že trojlístek za jeho peníze odjede do ultraluxusního hotelu v Tatrách, kde si budou užívat a užívat a užívat a tak dále. Nádavkovým dárečkem pro Bruna je pak ještě přítomnost Tali (Táňa Pauhofová), kterou si cestou Cyril za tučný peníz pronajme od jejího přítele (a „zaměstnavatele“) Reného (Jan Budař), přičemž se evidentně předpokládá, že nezůstane jen u svlékání. Tuší to i René, který se v následujících dnech intenzivně užírá žárlivostí hraničící s paranoiou (oprávněnou, bo mu po fakt ní jdou), a nakonec se spolu se svým trochu „jednodušším“ kamarádem – jinak též prvoligovým fotbalovým Sparťanem - Šimim (Filip Čapka) vydá do Tater taktéž.
Tam se „mezitím dějí věci“, chtělo by se klišoidně říct. Jenže ono se jich zase tak moc neděje. Cyril všechny buzeruje a neustále si dokazuje své alfasamectví. Aneta tiše pění pod tíhou jeho manipulártorství a jen tu a tam se zmůže na malou vzpouru. Tali si užívá přepychu a ve své podprahové čistotě bezelstně akceptuje, že má být Brunovou tělesnou utěšitelkou. Jenže Bruno… a tady se dostáváme k jednomu z největších kamenů úrazu.
Postava smrtelně nemocného dobráka by podle vší logiky měla v příběhu plnit katalyzátorskou funkci. Být tím, kdo rozhýbe všechny ostatní k nějaké činnosti, k vykrystalizování situace či obrácení rozdaných charakterových karet. Čekáme na to… a čekáme… a čekáme… jenže Bruno kupodivu zůstává prázdným, placatým prosťáčkem, a příslušný kotrmelec - který nic neodhalí, ale konečně alespoň posune děj kupředu - obstarají Tali a Cyril, a to způsobem, který v příslušnou chvíli nepůsobí ani trochu věrohodně (byť jeho vyústění svým způsobem ano).
Viewegh, který tentokrát působil i jako scenárista, selhává coby stavitel dramatických oblouků. Místo nich podpírají stominutovou stopáž jen pilířky více či méně kvalitních scének, jež často příliš nedrží pohromadě, byť jsou jejich protagonisté nezřídka velmi schopní. Bohužel nemám až tak na mysli Miroslava Donutila, za jehož poslední opravdu dobrý výkon před kamerou považuji vedlejší roli kněze v Želarech, protože ten tentokrát až nepříjemně často klouže k šarži ze svých televizních estrád (přesto bude patrně v očích mnoha diváků „fakt hustá svině“ nebo tak něco). Spíš ve mně zanechali dojem Táňa Pauhofová, zase jednou dokazující, že je mnohem víc, než jen pěknou tvářičkou (a tělíčkem), Filip Čapka v chirurgicky přesné miniatuře superhvězdně fotbalového prosťáčka, či Jan Budař jako (zdánlivě?) nebezpečný psychopat. Obecně vzato tu vlastně platí, že čím menší postava, tím větší paráda. Což obloukem opět něco dokládá o páně Vieweghově scenáristické práci.
Naštěstí je tu režisér Tomáš Bařina, reklamami vycepovaný veterán, který ve svém (taktéž jistého druhu výjimečném, ještě o něco více scenáristicky nedotaženém) celovečerním debutu Bobule výrazně naznačil, že je mužem atmosférokresby a obrazového vyprávění. Přivádí mě to k určitému zamyšlení na téma současných českých filmů, o nichž míváme v případě těch výživnějších kousků sklony konstatovat cosi jako „na českej film je to docela dobře natočený.“ Přistihl jsem se, že to říkám čím dál tím častěji (namátkou Protektor, Kawasakiho růže, 3 sezóny v pekle, cokoli od Svěráka, Normal, Kajínek…), což nejspíš znamená, že se ona výjimečnost naštěstí vytrácí, a i řemeslná zručnost začíná nabírat obrysy jakéhosi standardu, v jehož rámci už není výjimečné, když jsou obrázky zaostřené a muzika neimituje kolovrátek.
A Bařina zachraňuje, co se dá. Souzní s kameramanem Tomášem Syslem, se střihačem Petrem Mrkousem, krouží umné videoklipové etudy, a potenciálně prvoplánové, oku lahodící scény civilizační i přírodní opulentnosti. Ty ovšem působí organicky a nikoli jako placatý propagační spot cestovní kanceláře, či pokrytecké přehlídky zbohatlického luxusu ve stylu chemicky páchnoucího Bestiáře či lidsky odporného antivkusu Ulovit miliardáře.
Na závěr tudíž můžu snad jen projevit upřímný údiv nad hurikánem splašků, který začal Román pro muže bičovat hned po první projekci pro novináře. Není to dokonalý film, to ani náhodou. Ale patří jak mezi nadprůměrné vieweghovské adaptace (raději se podívám znovu na něj než třeba na ničím kromě knižního původu spřízněný Román pro ženy, a nijak to nesouvisí s mým pohlavím), tak mezi to lepší z domácí produkce poslední doby. Nečekejte třeskutou bžundu - ono „tragi“ ve slově „tragikomedie“ je tentokrát neopomenutelné. Ale jako román pro lidi to docela ujde.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Osmdesátá léta. Čtrnáctiletá Aneta a osmnáctiletý Bruno čekají na ulici na třicetiletého bratra Cyrila, který jim přiveze dárky. Po tragické smrti rodičů žijí sami v rodinné vilce. Večer se přidají k policistům, pátrajícím v okolí po ztracených chlapcích Reném a Šimim O 25 let později. Cyril volá Anetě, která je televizní redaktorkou, že připravuje tradiční „pánskou jízdu“ na hory Smutný Bruno odchází z nemocnice. Volá sestře Šimi je slavný fotbalista. Před stadionem na něj mezi fanoušky čeká René, oblečený jako skinhead. Kamarád má před sebou první zápas za Spartu. Baví se o Reného přítelkyni, slovenské striptérce Tali Cyril vystoupí z limuzíny před soudem. Na schodech potká svého předchůdce, státního zástupce, o jehož vyhazov se zjevně postaral. Právě telefonuje s ministrem, když ho vyruší sestra, která se rozpláče: Bruno je smrtelně nemocný Brunova rázná žena se při večeři zlobí na manžela i na dceru, že nejedí. Muž se potom na internetových pornostránkách spojí on-line s Tali, která se v lascivním prádle řídí jeho pokyny. Zákazník netuší, že přitom zároveň s Reném odstrojuje vánoční stromeček. Bruna přistihne dcera, která to hned zatelefonuje strýčkovi Cyril oznámí v nóbl restauraci Anetě, že chce dát bráškovi před smrtí „zlatý padák“, tedy exkluzivní pobyt ve Vysokých Tatrách. Pojedou tam všichni tři Aneta se před odjezdem na hory loučí se svým novým milencem Alanem. Vyruší je zvonek: Cyril čeká dole Sourozenci pak vyzvednou před vilkou Bruna, jemuž bratr koupil nové lyže a boty Při cestě v autě panuje ticho: Cyril neposlouchá rádio ani hudbu Sourozenci se zastaví u pomníčku při silnici, kde na Štědrý den v roce 1971 zahynuli jejich rodiče při autonehodě U pumpy oznámí starší bratr sestře, že má pro nemocného ještě jedno překvapení. Aneta však nedokáže Brunovi říct, že mu Cyril koupil na týden jeho „internetovou kurvu“. Vyzvednou Tali u Reného venkovského stripbaru. „Pasák“ si přepočítá peníze a trvá na dodržení smlouvy, kterou sám prezentuje před dívkou a Šimim jako humanitární akci. Nakázal Tali, již miluje, že se tam nesmí s nikým vyspat; může jen dělat striptýz Při zastávce v restauraci naivní Tali obdivuje Anetu, kterou zná z televize, a Bruna se přímo zeptá na jeho nemoc, což je degenerace mozkomíšních neuronů. Cyril udělá scénu kvůli polévce. Kuchař se nechce dát, ale muž ho zastraší svým úřadem. Pak ještě přinutí Anetu, aby na něj šla dohlédnout do kuchyně. Sestra tam plivne bratrovi do jídla místo kuchaře V tatranském hotelu dá Cyril rozpačitému Brunovi prášky na erekci a prezervativy. Čtveřice si pak užívá ve vířivce. Dobrou náladu pokazí Cyril, když přikáže Tali udělat první striptýz. Aneta znechuceně odejde Večer v hotelovém baru stárnoucí právník „balí“ vdanou recepční. Anetě volá milenec a René telefonicky kontroluje Tali. Dvakrát rozvedený Cyril pak dívce přikáže, aby šla spát k Brunovi. Ten se jen neochotně připravuje na soulož, ale společnice v posteli usne Tali druhý den u sjezdovky řekne Anetě, že jí pomůže upravit vlasy a nehty, a dává jí rady ohledně chlapů. Bruno ji pak učí lyžovat Bratr přizná Cyrilovi svůj ostych vůči najaté prostitutce; schází mu romantika. Právník prohlásí, že se mu o ni postará Bruno jede sám s Tali lanovkou na Lomnický štít. Kabinka na chvíli zastaví. Bruno je vystrašený. Nahoře čeká na dvojici najatý číšník, který se o ně stará i při romantické večeři v připravené jizbě. Dívka se pak v posteli ptá společníka, jak by to chtěl. Nakonec mu místo soulože masíruje hlavu a povídají si při tom Po návratu Tali dovádí s Brunem v hotelovém bazénu. Aneta má nový účes a manikúru. Cyril se vzteká, že se bratr s prostitutkou ještě nevyspal. Sestra se ho zeptá, proč má v mobilu čísla politiků, a vyčte mu, že se zpronevěřuje svému dřívějšímu přesvědčení. On však tvrdí, že chce ze života „vydojit maximum“; využívá pro to každou příležitost. Aneta konstatuje, že oni mu ještě navíc pomáhají utrácet jeho špinavé peníze. Naštvaný Cyril přikáže Tali, aby s ním šla na pokoj, a tady se s ní s pomocí prášků na erekci divoce pomiluje Žárlící René se rozhodne odjet se Šimim za dívkou Cyril ráno přijde na snídani za sourozenci se spokojenou Tali. Odjedou lyžovat do Nízkých Tater. V kabince lanovky sedí s Brunem a Anetou matka se dvěma dětmi. Volá jí tam manžel, v němž šokovaná žena pozná svého milence Alana. Rychle sjede dolů a udělá tam překvapenému muži nedůstojnou scénu. Vzápětí přijede i Bruno, který ho překvapivě srazí pěstí René volá z auta Tali a ta mu sdělí, že s ním končí. Do hovoru vstoupí jako vždy sebevědomý Cyril. Zhrzený milenec mu vyhrožuje zabitím. A myslí to vážně. Vytáhne před zaskočeným Šimim pistoli. Pak s kumpánem nakupuje věci, potřebné ke zločinu, mimo jiné i krumpáč, lopatu nebo provaz Sourozenci s Tali čekají v nemocnici na Bruna, který si při úderu zlomil prst. Cestou do hotelu zraněný prohlásí, že chce jet domů. Aneta se k němu přidá. Cyril konstatuje, že je ráno odveze na vlak V hotelu dostane Tali vzkaz od Reného: Zabiju ho. Ukáže ho Anetě. Pak spolu s Brunem marně hledají Cyrila v pokoji a zavolají policii René v lese trénuje střelbu, ale není schopen strefit se do melounu. Vzápětí u jejich auta zastaví policisté. Na zem vypadne pistole a v kufru jsou objeveny koupené věci.. Mezitím trojice našla nic netušícího Cyrila ve vířivce Sourozenci a Tali se rozloučí ráno u motoráčku. Ve vagonu je Bruno spokojený: vždycky měl rád vlaky (sledoval dokonce specializovaný kanál Zug TV). Také Aneta je už vyrovnaná.. Po Brunově pohřbu na venkovském hřbitově se sestra, která je tu s novým milencem, vyhozeným státním zástupcem, konečně bratrovi vzepře. Odmítne s ním jet na oběd. Osamělý Cyril má slzy v očích. V jeho drahém autě na něj čeká těhotná Tali.
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 23.9.2010 Bontonfilm
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 25.2.2011 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 25.2.2011 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 58 601 411
Návštěvnost v ČR 501 591
„Odjíždějí na tradiční výlet do hor, který díky náhodě neskončí vraždou...“
OBSAH
Román pro muže vypráví příběh tří sourozenců – Cyrila, Bruna a Anety. Pevné pouto, které se mezi nimi utvořilo po tragické smrti rodičů, kdy starost o výchovu mladšího bratra a sestry převzal výrazně starší Cyril, prochází zvláštní zkouškou. Sourozenci odjíždějí na tradiční výlet do hor v zádech se stínem neodvratně se blížící Brunovy smrti. Výlet, který má být jakousi cestou posledních splněných přání – včetně tajných erotických fantazií, se však mění v tragikomickou konfrontaci základních hodnot a životních postojů. Podle scénáře a literárního bestselleru Román pro muže, nejprodávanějšího českého spisovatele Michala Viewegha, vzniká další z adaptací jeho románů. Filmy podle Vieweghových předloh patří již řadu let k divácky nejúspěšnějším titulům. První adaptaci jeho knihy Báječná léta pod psa natočil již před třinácti lety režisér Petr Nikolaev. Následovaly Výchova dívek v Čechách (r. Petr Koliha, 1997), Román pro ženy (r. Filip Renč, 2005), Účastníci zájezdu (r. Jiří Vejdělek, 2006) a Nestyda (r. Jan Hřebejk, 2008). Film Báječná léta pod psa byl nejnavštěvovanějším českým filmem roku 1997. Román pro ženy vidělo přes 600 tisíc diváků a film získal Českého lva pro divácky nejúspěšnější snímek roku 2005. Film Účastníci zájezdu se stal s téměř 800 tisíci diváky nejnavštěvovanějším filmem roku 2006 v ČR. Podle knihy Povídky o manželství a o sexu natočil Jan Hřebejk komedii Nestyda, kterou v kinech vidělo na půl milionu diváků.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Doprdele...47 %? A víte, že mě to vůbec nepřekvapuje? Stačí, aby film byl nad normu, co by si mohl dovolit a hned se tady z toho můžete posrat. Stačí, aby Donutil ve filmu naprosto s přehledem řekl pár slov, který nejste zvyklý poslouchat, a hned film srážíte dolů s tím, že je to trapná, ubohá sračka. Abyste se z těch vulgárních slov neposrali. V americkejch filmech se nadávat může, a je to cool, ale jakmile se upřímnost projeví v českém filmu, je to všecko vlastně špatně. Tak proč na ty filmy koukáte? Nemáte co jinýho na práci? Vůbec nesledujete, že Donutil tu postavu toho sráče, kterýho tady tak kritizujete a o kterýho bych osobně nevopřel ani lopatu, zahrál vlastně naprosto skvěle. Že závěrečné scéna s Miroslavem Vladykou vlastně představila to nejkrásnější na životě, volnost, fakt, že stačí málo, aby člověk mohl být šťastný. Že samotný Miroslav Vladyka taky vlastně zahrál naprosto skvěle, i když toho příliš nenamluvil. Vám prostě tenhle film nepřišel natolik originální a zajímavej, a tak jste ho opět sundali do sraček, ve kterejch tady na databázi teď plave. Tomáš Bařina Román pro muže nenatočil vůbec špatně. Jediný, co bych skutečně vytknul, by byla asi jenom hudba.(Malarkey) 3*
Aby nedošlo k omylu, nevadí mě odlišný hodnocení žádnýho filmu, ale opravdu nechápu zdejší nedodělky chodící strojově na každý film jen proto, že ho mají na novinářské premiéře zdarma. Bohužel tyto samozvaný vodborníci nehodnotí film, ale výhradně svoje ego. Chtěl bych se touto cestou zeptat distributorů, opravdu je nutné zvát na novinářské premiéry děti, kteří nedostávají od rodičů kapesné na kino nebo panice, kteří si svou sexuální flustraci vybíjej ve zdejších komentářích ? Vždyť jen tady po novinářských premiérách pro vodborníky přibude přes 60 hodnocení, které se podobají jako vejce vejci, zejména u českých filmů je to až trapný nekonečný příběh. Pokud film natočí divácky úspěšný režisér okamžitě se tady dočítám, že film je blbej a že je určen debilům, atd. Nevím kdo je tady debil, zda lidi, kteří si zaplatí lístek do kina jen na filmy který je zajímaj a nebo nedodělci, kteří se cpou na všechno, ačkoli ve většině svých komentářů dávají najevo jak je vlastně sledování filmů vůbec nebaví. Chápu, že novinářské premiéry musí být, ale bylo by fajn na ně zvát jen ty, co si dokáží udržet alespoň nadhled (Fuka- po 12.3.2012 Fuka už ne po oscarech je jasný, že je to nedodělek) ), objektivitu (Prokopová ) nebo mají určité filmové vzdělání (Douglas) a ne kdejakýho zdejšího chrousta co si založí blog či web a myslí si, že sežral všechnu moudrost světa a není nad jeho názor. Apeluji na lidi mimo csfd, na zdejší hodnocení se naprosto vyserte a pokud máte chuť, zajděte si na film do kina. Jedná se o nenáročný snímek, který rozhodně neurazí. PS. po dalších projekcí v říjnu na HBO zvedám o jednu hvězdičku, tvůrcům tleskám a jen tak dál a víc podobných filmů. (Enšpígl) 4*
Skutečně velmi příjemné překvapení.. Poslední cesta trojice sourozenců na luxusní dovolenou není ani zdaleka tak špatná, jak některé recenze ÚPLNĚ ZBYTEČNĚ pravily. Sympaticky dávkuje humor s vážnějšími momenty a hořkými pravdami, které nejsou až tak úplně triviální jako u podobně laděných tuzemských snímků. Je to k nevíře, ale když pán tvorstva Cyril (skvěle sebejistý Donutil) začne rozhazovat moudra, příkazy i urážky, tak to prostě funguje. Viewegh je se svým sociálně-kulturním přesahem cítit i tentokrát, jen je škoda, že „ústřední“ postava, která je tu na své úplně poslední dovolené, nepříliš funguje. Spíš jen tak prázdně naráží do ostatních postav, tu a tam ze sebe něco vyhrkne a pak zase nasadí ten svůj prosťáčkovský výraz. Což je s ohledem na herecké kvality Miroslava Vladyky škoda. Nepotěší ani Vanda Hybnerová v takové nijaké (i když trochu revoltující) doplňovačce sourozeneckého tria. U Donutila je to s otazníkem, někdo ho v roli může, jiný ne, mě každopádně bavil. A baví i herci v menších úlohách – Pauhofová, Budař nebo Čapka. Baví i obrazově zručný režisér Tomáš Bařina, který ve své tragikomedii s takovou na český film příjemně zvláštní atmosférou dávkuje velmi povedené scény!! (castor) 3*
VELKÁ RECENZE
Na úvod je patrně třeba abych vyjasnil svůj vztah k nejprodávanějšímu současnému tuzemskému spisovateli Michalu Vieweghovi, či přesněji k jeho románům a příslušným adaptacím. Tak tedy: Nečetl jsem bohužel ani jednu knížku, ale filmy jsem viděl všechny, a s výjimkou italského Případu nevěrné Kláry ani jeden z nich nepovažuji za vyloženě špatný. Ba naopak, většinou mě docela hladily po srsti, navzdory tomu, že se v nich bez výjimky vyskytují sekvence podivné, anorganické, rozpačité až vyloženě blbé (nejvíc líto mi to bylo při asi napůlmilionkrát nastavovaném konci jinak dobré Výchovy dívek v Čechách).
Viewegh je bez debaty fenoménem, který mi evidentně nepřísluší posuzovat z hlediska literárního - ale podle všech indicií mně připadá zřetelné, že jde o populárního autora s lehkým sociálně-kulturním přesahem, řadou čtenářů a čtenářek považovaným za přesah těžší, což může ve výsledku být krapet absurdní. Asi jako když někdo poctivě prokalkulované, v tom nejčistším slova smyslu komerční thrilleříky Dana Browna vnímá coby důležitá díla, plná zásadních odhalení, a kritizuje je kvůli naivitě a děravosti téhož.
K věci. Sourozenci Cyril (Miroslav Donutil), Aneta (Vanda Hybnerová) a Bruno (Miroslav Vladyka) vyrůstali po smrti rodičů jako sirotci, do značné míry formováni pevnou, evidentně až despotickou rukou nejstaršího Cyrila, z něhož v dospělosti vyrostl zkorumpovaný státní zástupce. Ostatní neměli takové štěstí. Aneta je reportérkou, jejíž snahy o poctivé rozkrývání prožluklosti politické scény efektivně dusí bratrovo sebestředné autoritářství. A Bruno? O něm nevíme téměř nic kromě toho, že má uondané manželství, zálibu v internetové striptérce Tali a čerstvě též nevyléčitelnou chorobu.
Vidina jeho blížící se smrti vnukne jinak mimořádně sebestřednému Cyrilovi nápad „zpříjemnit mu dopad zlatým padákem.“ V praxi to znamená, že trojlístek za jeho peníze odjede do ultraluxusního hotelu v Tatrách, kde si budou užívat a užívat a užívat a tak dále. Nádavkovým dárečkem pro Bruna je pak ještě přítomnost Tali (Táňa Pauhofová), kterou si cestou Cyril za tučný peníz pronajme od jejího přítele (a „zaměstnavatele“) Reného (Jan Budař), přičemž se evidentně předpokládá, že nezůstane jen u svlékání. Tuší to i René, který se v následujících dnech intenzivně užírá žárlivostí hraničící s paranoiou (oprávněnou, bo mu po fakt ní jdou), a nakonec se spolu se svým trochu „jednodušším“ kamarádem – jinak též prvoligovým fotbalovým Sparťanem - Šimim (Filip Čapka) vydá do Tater taktéž.
Tam se „mezitím dějí věci“, chtělo by se klišoidně říct. Jenže ono se jich zase tak moc neděje. Cyril všechny buzeruje a neustále si dokazuje své alfasamectví. Aneta tiše pění pod tíhou jeho manipulártorství a jen tu a tam se zmůže na malou vzpouru. Tali si užívá přepychu a ve své podprahové čistotě bezelstně akceptuje, že má být Brunovou tělesnou utěšitelkou. Jenže Bruno… a tady se dostáváme k jednomu z největších kamenů úrazu.
Postava smrtelně nemocného dobráka by podle vší logiky měla v příběhu plnit katalyzátorskou funkci. Být tím, kdo rozhýbe všechny ostatní k nějaké činnosti, k vykrystalizování situace či obrácení rozdaných charakterových karet. Čekáme na to… a čekáme… a čekáme… jenže Bruno kupodivu zůstává prázdným, placatým prosťáčkem, a příslušný kotrmelec - který nic neodhalí, ale konečně alespoň posune děj kupředu - obstarají Tali a Cyril, a to způsobem, který v příslušnou chvíli nepůsobí ani trochu věrohodně (byť jeho vyústění svým způsobem ano).
Viewegh, který tentokrát působil i jako scenárista, selhává coby stavitel dramatických oblouků. Místo nich podpírají stominutovou stopáž jen pilířky více či méně kvalitních scének, jež často příliš nedrží pohromadě, byť jsou jejich protagonisté nezřídka velmi schopní. Bohužel nemám až tak na mysli Miroslava Donutila, za jehož poslední opravdu dobrý výkon před kamerou považuji vedlejší roli kněze v Želarech, protože ten tentokrát až nepříjemně často klouže k šarži ze svých televizních estrád (přesto bude patrně v očích mnoha diváků „fakt hustá svině“ nebo tak něco). Spíš ve mně zanechali dojem Táňa Pauhofová, zase jednou dokazující, že je mnohem víc, než jen pěknou tvářičkou (a tělíčkem), Filip Čapka v chirurgicky přesné miniatuře superhvězdně fotbalového prosťáčka, či Jan Budař jako (zdánlivě?) nebezpečný psychopat. Obecně vzato tu vlastně platí, že čím menší postava, tím větší paráda. Což obloukem opět něco dokládá o páně Vieweghově scenáristické práci.
Naštěstí je tu režisér Tomáš Bařina, reklamami vycepovaný veterán, který ve svém (taktéž jistého druhu výjimečném, ještě o něco více scenáristicky nedotaženém) celovečerním debutu Bobule výrazně naznačil, že je mužem atmosférokresby a obrazového vyprávění. Přivádí mě to k určitému zamyšlení na téma současných českých filmů, o nichž míváme v případě těch výživnějších kousků sklony konstatovat cosi jako „na českej film je to docela dobře natočený.“ Přistihl jsem se, že to říkám čím dál tím častěji (namátkou Protektor, Kawasakiho růže, 3 sezóny v pekle, cokoli od Svěráka, Normal, Kajínek…), což nejspíš znamená, že se ona výjimečnost naštěstí vytrácí, a i řemeslná zručnost začíná nabírat obrysy jakéhosi standardu, v jehož rámci už není výjimečné, když jsou obrázky zaostřené a muzika neimituje kolovrátek.
A Bařina zachraňuje, co se dá. Souzní s kameramanem Tomášem Syslem, se střihačem Petrem Mrkousem, krouží umné videoklipové etudy, a potenciálně prvoplánové, oku lahodící scény civilizační i přírodní opulentnosti. Ty ovšem působí organicky a nikoli jako placatý propagační spot cestovní kanceláře, či pokrytecké přehlídky zbohatlického luxusu ve stylu chemicky páchnoucího Bestiáře či lidsky odporného antivkusu Ulovit miliardáře.
Na závěr tudíž můžu snad jen projevit upřímný údiv nad hurikánem splašků, který začal Román pro muže bičovat hned po první projekci pro novináře. Není to dokonalý film, to ani náhodou. Ale patří jak mezi nadprůměrné vieweghovské adaptace (raději se podívám znovu na něj než třeba na ničím kromě knižního původu spřízněný Román pro ženy, a nijak to nesouvisí s mým pohlavím), tak mezi to lepší z domácí produkce poslední doby. Nečekejte třeskutou bžundu - ono „tragi“ ve slově „tragikomedie“ je tentokrát neopomenutelné. Ale jako román pro lidi to docela ujde.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Osmdesátá léta. Čtrnáctiletá Aneta a osmnáctiletý Bruno čekají na ulici na třicetiletého bratra Cyrila, který jim přiveze dárky. Po tragické smrti rodičů žijí sami v rodinné vilce. Večer se přidají k policistům, pátrajícím v okolí po ztracených chlapcích Reném a Šimim O 25 let později. Cyril volá Anetě, která je televizní redaktorkou, že připravuje tradiční „pánskou jízdu“ na hory Smutný Bruno odchází z nemocnice. Volá sestře Šimi je slavný fotbalista. Před stadionem na něj mezi fanoušky čeká René, oblečený jako skinhead. Kamarád má před sebou první zápas za Spartu. Baví se o Reného přítelkyni, slovenské striptérce Tali Cyril vystoupí z limuzíny před soudem. Na schodech potká svého předchůdce, státního zástupce, o jehož vyhazov se zjevně postaral. Právě telefonuje s ministrem, když ho vyruší sestra, která se rozpláče: Bruno je smrtelně nemocný Brunova rázná žena se při večeři zlobí na manžela i na dceru, že nejedí. Muž se potom na internetových pornostránkách spojí on-line s Tali, která se v lascivním prádle řídí jeho pokyny. Zákazník netuší, že přitom zároveň s Reném odstrojuje vánoční stromeček. Bruna přistihne dcera, která to hned zatelefonuje strýčkovi Cyril oznámí v nóbl restauraci Anetě, že chce dát bráškovi před smrtí „zlatý padák“, tedy exkluzivní pobyt ve Vysokých Tatrách. Pojedou tam všichni tři Aneta se před odjezdem na hory loučí se svým novým milencem Alanem. Vyruší je zvonek: Cyril čeká dole Sourozenci pak vyzvednou před vilkou Bruna, jemuž bratr koupil nové lyže a boty Při cestě v autě panuje ticho: Cyril neposlouchá rádio ani hudbu Sourozenci se zastaví u pomníčku při silnici, kde na Štědrý den v roce 1971 zahynuli jejich rodiče při autonehodě U pumpy oznámí starší bratr sestře, že má pro nemocného ještě jedno překvapení. Aneta však nedokáže Brunovi říct, že mu Cyril koupil na týden jeho „internetovou kurvu“. Vyzvednou Tali u Reného venkovského stripbaru. „Pasák“ si přepočítá peníze a trvá na dodržení smlouvy, kterou sám prezentuje před dívkou a Šimim jako humanitární akci. Nakázal Tali, již miluje, že se tam nesmí s nikým vyspat; může jen dělat striptýz Při zastávce v restauraci naivní Tali obdivuje Anetu, kterou zná z televize, a Bruna se přímo zeptá na jeho nemoc, což je degenerace mozkomíšních neuronů. Cyril udělá scénu kvůli polévce. Kuchař se nechce dát, ale muž ho zastraší svým úřadem. Pak ještě přinutí Anetu, aby na něj šla dohlédnout do kuchyně. Sestra tam plivne bratrovi do jídla místo kuchaře V tatranském hotelu dá Cyril rozpačitému Brunovi prášky na erekci a prezervativy. Čtveřice si pak užívá ve vířivce. Dobrou náladu pokazí Cyril, když přikáže Tali udělat první striptýz. Aneta znechuceně odejde Večer v hotelovém baru stárnoucí právník „balí“ vdanou recepční. Anetě volá milenec a René telefonicky kontroluje Tali. Dvakrát rozvedený Cyril pak dívce přikáže, aby šla spát k Brunovi. Ten se jen neochotně připravuje na soulož, ale společnice v posteli usne Tali druhý den u sjezdovky řekne Anetě, že jí pomůže upravit vlasy a nehty, a dává jí rady ohledně chlapů. Bruno ji pak učí lyžovat Bratr přizná Cyrilovi svůj ostych vůči najaté prostitutce; schází mu romantika. Právník prohlásí, že se mu o ni postará Bruno jede sám s Tali lanovkou na Lomnický štít. Kabinka na chvíli zastaví. Bruno je vystrašený. Nahoře čeká na dvojici najatý číšník, který se o ně stará i při romantické večeři v připravené jizbě. Dívka se pak v posteli ptá společníka, jak by to chtěl. Nakonec mu místo soulože masíruje hlavu a povídají si při tom Po návratu Tali dovádí s Brunem v hotelovém bazénu. Aneta má nový účes a manikúru. Cyril se vzteká, že se bratr s prostitutkou ještě nevyspal. Sestra se ho zeptá, proč má v mobilu čísla politiků, a vyčte mu, že se zpronevěřuje svému dřívějšímu přesvědčení. On však tvrdí, že chce ze života „vydojit maximum“; využívá pro to každou příležitost. Aneta konstatuje, že oni mu ještě navíc pomáhají utrácet jeho špinavé peníze. Naštvaný Cyril přikáže Tali, aby s ním šla na pokoj, a tady se s ní s pomocí prášků na erekci divoce pomiluje Žárlící René se rozhodne odjet se Šimim za dívkou Cyril ráno přijde na snídani za sourozenci se spokojenou Tali. Odjedou lyžovat do Nízkých Tater. V kabince lanovky sedí s Brunem a Anetou matka se dvěma dětmi. Volá jí tam manžel, v němž šokovaná žena pozná svého milence Alana. Rychle sjede dolů a udělá tam překvapenému muži nedůstojnou scénu. Vzápětí přijede i Bruno, který ho překvapivě srazí pěstí René volá z auta Tali a ta mu sdělí, že s ním končí. Do hovoru vstoupí jako vždy sebevědomý Cyril. Zhrzený milenec mu vyhrožuje zabitím. A myslí to vážně. Vytáhne před zaskočeným Šimim pistoli. Pak s kumpánem nakupuje věci, potřebné ke zločinu, mimo jiné i krumpáč, lopatu nebo provaz Sourozenci s Tali čekají v nemocnici na Bruna, který si při úderu zlomil prst. Cestou do hotelu zraněný prohlásí, že chce jet domů. Aneta se k němu přidá. Cyril konstatuje, že je ráno odveze na vlak V hotelu dostane Tali vzkaz od Reného: Zabiju ho. Ukáže ho Anetě. Pak spolu s Brunem marně hledají Cyrila v pokoji a zavolají policii René v lese trénuje střelbu, ale není schopen strefit se do melounu. Vzápětí u jejich auta zastaví policisté. Na zem vypadne pistole a v kufru jsou objeveny koupené věci.. Mezitím trojice našla nic netušícího Cyrila ve vířivce Sourozenci a Tali se rozloučí ráno u motoráčku. Ve vagonu je Bruno spokojený: vždycky měl rád vlaky (sledoval dokonce specializovaný kanál Zug TV). Také Aneta je už vyrovnaná.. Po Brunově pohřbu na venkovském hřbitově se sestra, která je tu s novým milencem, vyhozeným státním zástupcem, konečně bratrovi vzepře. Odmítne s ním jet na oběd. Osamělý Cyril má slzy v očích. V jeho drahém autě na něj čeká těhotná Tali.
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 23.9.2010 Bontonfilm
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 25.2.2011 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 25.2.2011 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 58 601 411
Návštěvnost v ČR 501 591
Tvůrci a herci
Tomáš Bařina (Režie), Rudolf Biermann (Produkce), Zdeněk Vřešťál (Hudba), Tomáš Sysel (Kamera), Petr Mrkous (Střih), Milan Býček (Scénografie), Milan Čorba (Kostýmy), Jiří Klenka (Zvuk), Jana Radilová (Masky), Michal Viewegh (Scénář), Miroslav Donutil (Herec), Miroslav Vladyka (Herec), Vanda Hybnerová (Herec), Táňa Pauhofová (Herec), Jan Budař (Herec), Filip Čapka (Herec), Ági Gubíková (Herec), Pavel Řezníček (Herec), Igor Chmela (Herec), Lukáš Langmajer (Herec), Pavel Šimčík (Herec), Maxmilián Mráz (Herec), Pavlína Jurková (Herec), David Šír (Herec), Jana Štěpánová (Herec), Lukáš Vacek (Herec), Václav Legner (Herec), Pavel Göbl (Herec), Zuzana Koliandrová (Herec), Václav Drahotínský (Herec), Michal Pátek (Herec), Ivan G'Vera (Herec), Jakub Adamík (Herec), Ivan Kollár (Herec), Daniela Ernestová (Herec), Jakub Tlapák (Herec), Lukáš Houdek (Herec), Magda Chýlková (Herec), Michal Soltész (Herec), Anna Mizičová (Herec), Martina Kavanová (Herec)
2010/95/Česko/Komedie, Drama
Zajímavost k filmu
- Táňa Pauhofová ve skutečnosti tetování, které je vidět na její postavě Tali v bazénové scéně, nemá.
- Kasting na natáčanie filmu prebiehal vo výške takmer 2200 m.n.m. v Lomnickom sedle ako oslava 40. výročia natáčania snímok Medená veža (1970) a Orlie pierko (1971).
- Interiérové scény z Tater - pokoj, bazén a bar - byly natočeny v hotelu Kempinski. Závěrečná scéna byla natočena v obci Třebotov nedaleko Prahy.
- Při natáčení komedie Román pro ženy naléhal Miroslav Donutil na spisovatele Michala Viewegha, aby napsal pokračování, v němž by se jeho tehdejší postava posunula do centra děje. Místo toho však Viewegh vytvořil nový příběh a postavu Cyrila psal ve scénáři Románu pro muže přímo pro M. Donutila.
- I během natáčení na Slovensku občas herce odvelili povinnosti. Donutil musel stihnout představení "Sluha dvou pánů" v Národním divadle, Vladyka zase "Musíme si pomáhat" na pražské Jezerce a Slovenku Táňu Pauhofovou přivezli filmaři vrtulníkem, protože hrála v Bratislavě.
- Jde už o šestou adaptaci díla Michala Viewegha po Báječných letech pod psa (1997), Výchově dívek v Čechách (1997), Účastnících zájezdu (2006), Románu pro ženy (2004), Nestydovi (2008) a Případu nevěrné Kláry (2009).
- Vanda Hybnerová je nekuřačka, i přes to vykouřila asi krabičku cigaret každý natáčecí den.
- Na steak, který byl opravdu připravený šéfkuchařem, odmítla Vanda Hybnerová plivnout, tak se toho musel ujmout asistent režie.
- Ve filmu je mnohem míň vulgárních slov než v knize.
- Hlavní roli měl Donutil slíbenou už dávno předtím, než Michal Viewegh napsal román.
- Výlet ve filmu se odehrává v Tatrách místo Dolomit, jak je tomu v knize. Tatry byly zvoleny proto, že jsou levnější.
- Kasting na natáčanie filmu prebiehal vo výške takmer 2200 m.n.m. v Lomnickom sedle ako oslava 40. výročia natáčania snímok Medená veža (1970) a Orlie pierko (1971).
- Interiérové scény z Tater - pokoj, bazén a bar - byly natočeny v hotelu Kempinski. Závěrečná scéna byla natočena v obci Třebotov nedaleko Prahy.
- Při natáčení komedie Román pro ženy naléhal Miroslav Donutil na spisovatele Michala Viewegha, aby napsal pokračování, v němž by se jeho tehdejší postava posunula do centra děje. Místo toho však Viewegh vytvořil nový příběh a postavu Cyrila psal ve scénáři Románu pro muže přímo pro M. Donutila.
- I během natáčení na Slovensku občas herce odvelili povinnosti. Donutil musel stihnout představení "Sluha dvou pánů" v Národním divadle, Vladyka zase "Musíme si pomáhat" na pražské Jezerce a Slovenku Táňu Pauhofovou přivezli filmaři vrtulníkem, protože hrála v Bratislavě.
- Jde už o šestou adaptaci díla Michala Viewegha po Báječných letech pod psa (1997), Výchově dívek v Čechách (1997), Účastnících zájezdu (2006), Románu pro ženy (2004), Nestydovi (2008) a Případu nevěrné Kláry (2009).
- Vanda Hybnerová je nekuřačka, i přes to vykouřila asi krabičku cigaret každý natáčecí den.
- Na steak, který byl opravdu připravený šéfkuchařem, odmítla Vanda Hybnerová plivnout, tak se toho musel ujmout asistent režie.
- Ve filmu je mnohem míň vulgárních slov než v knize.
- Hlavní roli měl Donutil slíbenou už dávno předtím, než Michal Viewegh napsal román.
- Výlet ve filmu se odehrává v Tatrách místo Dolomit, jak je tomu v knize. Tatry byly zvoleny proto, že jsou levnější.
Odkazy