Jménem krále / Jménem krále ( 2009/77/Česko, Dánsko/Historický, Drama) 55%
17.09.2023 19:08
JEDNOU VĚTOU
„Aby dopadl vraha, musí nasadit vlastní život.“
OBSAH
Píše se 13. století. Království českému a markrabství moravskému vládne Přemysl Otakar II. Na zásnuby, které mají usmířit znesvářené rody pánů z Dubé a z Vartemberka, vysílá král svého zástupce v severních Čechách, správce královského hradu Bezdězu, Oldřicha z Chlumu (Karel Roden). Cestou na hrad najdou Oldřich a jeho pomocníci (Jan Dolanský, David Matásek) stopy po loupežné vraždě neznámého kupce. Na vartemberském panství se Oldřich setkává s Ludmilou (Klára Issová), dcerou Markvarta z Vartemberka, kterou zná od jejího dětství. Ludmila se mu svěří, že se nechce vdát za Beneše z Dubé (David Prachař), přestože jejich svatba je podmínkou křehkého míru mezi oběma rody. Během slavnostní hostiny, pořádané na Oldřichovu počest, je zavražděn purkrabí (Miloš Vávra). Podezření padne na loutnistu (Saša Rašilov), jehož snoubenku se purkrabí pokusil zneužít. Druhého dne ráno je Markvart (Martin Štěpánek), hlava rodu Vartemberků, nalezen mrtev pod okny hradu. Sebevražda je vyloučena! Oldřich se pouští do vyšetřování. I přes smrt hradního pána se koná rytířský turnaj, ve kterém Beneš z Dubé vítězí. Všichni vidí, že místo své nastávající Ludmile se věnuje čerstvé vdově po Markvartovi, Kláře z Vartemberka (Markéta Hrubešová). Oldřich se mezitím snaží o rekonstrukci Markvartovy vraždy a důvtipně prokazuje, že tělo pána z Vartemberka mohlo být svrženo jedině z okna komnaty jeho mladé ženy Kláry. Kdo stojí za podivnými vraždami a jaká je mezi nimi souvislost?(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Už docela dlouhou dobu si říkám, proč se v české kinematografii tak málo objevují vysokorozpočtové filmy z období středověku v Českých zemích. Dokonce i spisovatele Vondrušku znám a pár knih jsem od něj s radostí četl. Takže po zjištění, že existuje Jménem krále jsem měl velkou radost, že někoho také napadlo zfilmovat české dějiny starší, než po první republice. Výsledkem je ale film, který je levný na každým rohu a nejlevnější z toho všeho je ve výsledku závěr. Nejenom, že samotná závěrečná scéna je dost zkažená a odfláklá, samotný závěr je tak brutálně ustřihnut, že Vám příjde, jako kdyby jste si zrovna vyslechli jeden z řady příběhů Oldřicha z Chlumu, který na hradě vyřešil případ a v závěrečné scéně se bezhlavě žena za dalším případem, který se pro změnu bude konat na hradě o kopec vedlejším. Film se mně líbil, což o to, ale je to kvalitně spíš příjemné uvedení zajímavého historického seriálu, což vlastně i původně mělo být. Škoda že ve výsledku nebylo. Osobně mě to mrzí a jednou bych si přál vysvětlení. To jsou tyto náměty v Česku tak neoblíbené a nezajímavé, že se nezaplatí? Nebo je problém v něčem jiném? Přitom herci ani kulisy nezklamali. Tak co tedy? (Malarkey) 3*
Případy bratra Cadfaela potkávají světskou realitu "železného a zlatého" věku českého království - a odehrávají se samozřejmě mezi šlechtou, protože kdo by se díval na příběhy bezprávné chudiny;) Není to kombinace špatná, bohužel došlo ke katastrofálnímu omylu ve formě, která byla příběhu Oldřicha Z Chlumu odkudsi shora (nebo lépe řečeno zpoza peněz) přidělena. Už stěží hodinu a čtvrt dlouhá stopáž signalizuje, že nejde o plnohodnotný celovečerní film, a výprava, práce s kamerou atd. tento dojem jen dotvrzují. Je škoda, že si zodpovědní neuvědomili limity svých možností, protože jako televizní seriál by byly příhody spravedlivého sympaťáka Oldřicha z Chlumu, královského vyslance, dohližitele, koronera a kdovíkoho ještě, příjemným zpestřením programové skladby. Jenže toho se díky neodvratitelnému neúspěchu bohužel nedočkáme, a tak se diváci mohli v nejhorším případě za multiplexových 170,- Kč dívat na to, jak se mezi sebou šlechta třináctého století přetahovala o moc, jaké zájmy byly ve hře, a jak se kdysi praktikovala kriminalistika. Z posledně uvedeného je vám asi zřejmé, že Jménem Krále je na průměrného diváka cílená a scénáristicky dosti prostá záležitost, která stojí skutečně jen na hereckých výkonech. A ani v tomto ohledu nejde o špičkové dílo, jen o slušně odvedenou práci. 60%, a to jenom proto, že jsem film viděl tam, kam patří, tj. v televizi a zadarmo;) (Gemini) 3*
Historické filmy se v našich poměrech netočí přílš často, a tak tohle dílo mohlo být svěžím větrem v naší kinematografii, ale nejásám z něj radostí. Herci se sice pohybují v dobových kostýmech za doprovodu chorálů, ale to samo o sobě nestačí, zvláště v případě, pokud na režisérské sesli trůní netalentovaný režisér Petr Nikolaev, který vůbec nectí žánrová pravidla a divákovi servíruje v podprůměrném balení jakýsi paskvil mísící historické drama s detektivním žánrem. Už pouhé naroubování příběhu s detektivní zápletkou pramálo funguje a od historického žánru žádám především pořádnou porci akce v podobě historických soubojů či naturalisticky vyvedenou řežbu, ale ani jedno se nekoná, nebot tvůrci se akci důsledně vyhýbají dobře si vědomi, že ji zkrátka neumí natočit. Když se přece jen akce dvakrát dostane ke slovu, je velmi zoufale natočena, a rytířský turnaj nebo závěrečný souboj s meči, budí smích. Když nám nejde akce, předhodíme divákovi pořádnou porci mluveného slova, řekli si tvůrci, a tak se divák utápí ve stupidních dialozích a proslovech, které nemají hlavu ani patu, a přitom se vehementně pátrá po vrahovi šlechticů, ale nečekejte pointu ve stylu Šestého smyslu. Po herecké stránce se mně nikdo moc nelíbil, a někteří zúčastnění vysloveně budí smích (Vaculík, Rašilov, Kanyza), někteří se snaží nepropadat panice (Roden, Prachař, Issová, Zima), jediná Markéta Hrubešová ve své roli exceluje a svou postavu obdařila životností, která právě většině postav schází. Diváka pouze může spasit milostivá stopáž, protože tohle mělo s dobrým historickým filmem pramálo společného. 40% (kingik) 2*
VELKÁ RECENZE
ak prosím? Rytírna a navíc pajcnutá detektivkou? Původně zamýšlená pro televizi a nakonec přenesená na kinoformát? Na zlatém podnose servíruje TV NOVA? No promiňte mi mou skepsi, vážení... V hlavní roli Karel Roden? Hm. Režie Petr Nikolaev? Že by se karta obracela? Ale kdeže, to jen marnivá paní štěstěna si s námi pohrává a skrývá skutečnou podstatu pokusu českých filmařů vrátit se ke středověké látce, kterou se tuzemská kinematografie v 60. letech nesmazatelně zapsala do dějin.
Píše se 13. století a na královské stolici sedí král železný a zlatý, čili Přemysl Otakar II. Toho zlobí nenechaví sousedi cizozemci, jakožto i dovádivá česká šlechta, jež si hledá lecjakou záminku k nezbedným alotriím. Na severu Čech se nicméně schyluje k průlomu, to když znesváření Hynek Berka z Dubé a Markvart z Vartemberka chystají slavným sňatkem svých dětí stvrdit smír. Král na místo zásnub vysílá věrného zástupce koruny, Oldřicha z Chlumu, výkonného a chytrého státního úředníka, jakých se dnes nedostává. Aby byla detektivka, nesmí chybět mrtvola a záhady. Během pár minut počet nebožtíků utěšeně naroste, objeví se obligátní pokoj zamčený zevnitř a ve filmu to začne vřít...
Bohužel nikoli napětím, jak by se u detektivky slušelo. Jménem krále je už ze své podstaty generálním přehmatem, vždyť každý divák začátečník snad ví, že aby detektivka uspokojivě fungovala, musí svádět z cesty a klamat tělem. Jenže scénář Nikolaevova snímku byl slepen natolik hajdalácky, že všechny záhady už předem odhaluje panoptikem průhledných postav. Záhy není pochyb o tom, kdo je zloduch a kdo hrdina a nezbývá než si pospojovat indicie a vyluštit primitivní tajenku. Vlastimil Vondruška navíc celou záhadu slátal z těch nejzákladnějších detektivních klišé, která nemohou diváka oklamat a nabídnout nějakou alternativní verzi rozluštění (a tím alespoň iluzi napětí). Oldřich z Chlumu svými brilantními dedukcemi mimoděk připomene zašlé časy, kdy pražské kriminálce vládl rukou pevnou a laskavou Honza Zeman. Většina pokusů o zvrat a překvapivost budí v lepším případě shovívavý úsměv. Jako když vám někdo s přehnaným zápalem sděluje to, co už dávno musíte vědět.
Druhý výrazný problém filmu tkví v pojetí dialogů. Scénář stylisticky brousí od archaických větných konstrukcí až po obecnou češtinu a výsledek nemůže být jiný než tragický. Herci se své postavy pokoušejí uchopit v jednotící stylizaci, ale chvíli jakoby se hrálo naivní historické drama, chvíli zase současná komedie. Nikolaev navíc v dialozích zhusta volí detail, což jen zesiluje hrozivý dojem nepřesvědčivosti replik a okaté přehrávání všech zúčastněných. V takto nastolené situaci nejde ani tak o to, kdo z herců bude jednooký mezi slepými, ale kdo bude slepý ze všech nejméně. Z tohoto pohledu lze chápat obsazení Markéty Hrubešové do dramatické role femme fatale jako jediný podařený detektivní tah. Její patetické neherectví září jako svícen a pod svícnem... však víte.
Jménem krále modelově zastupuje film, který snad mohl fungovat jako televizní zákusek po nedělním obědě se všemi klady a zápory. Provedení je laciné, výprava vysloveně spartánská, hudba uměle nedobová a vyvrcholení v podobě božího soudu choreograficky na úrovni výstupu opilých šermířů za obecním výčepem. Úporná snaha do chabé detektivky propašovat i něco z historického kontextu (jmenovitě spor šlechticů a krále) naráží na nepřeklenutelnou bariéru amatérských dialogů a nepřesvědčivého zpracování, které by se snad hodilo pro televizní pohádku, ale rozhodně ne pro film, kde se vedou řeči o bohu, šlechtické cti a královském majestátu.
PODROBNÝ POPIS FILMU
13. století. Král Přemysl Otakar II. pověří svého vyšetřovatele a správce hradu Bezděz Oldřicha z Chlumu, aby jej zastupoval při zásnubách Beneše z Dubé a Ludmily z Vartemberka. Chystaná svatba má zažehnat spory mezi dvěma nejmocnějšími rody na severu Čech. Král nemůže navzdory svému slibu na slavnost jet kvůli naléhavějším vladařským povinnostem. Na pusté cestě přepadnou lapkové kupecký vůz. K místu přepadení dorazí Oldřichova družina, směřující na hrad Vartemberk. Zbrojnoši najdou ukryté mrtvoly vozky a kupce. Oldřich pošle po stopách lupičů svého panoše Otu ze Zástřizlí a velitele Diviše. Purkrabí vartemberského hradu Jošt se vrhne na pomocnici kuchařky a chce ji znásilnit. Vyruší ho však Oldřichův příjezd. Markvart z Vartemberku a jeho syn Marek přivítají hosta. Starý šlechtic se netají zlobou nad tím, že nepřijel král. Ota a Diviš objeví prázdný vůz a marně pronásledují jednoho jezdce. Panoš najde ve vodě citron. Oldřich, jemuž před časem zemřela manželka, se baví s nastávající nevěstou, jíž jako holčičce zachránil život, když se ztratila na lovu. Dívka si nechce vzít hrubého Beneše, ale podle vyšetřovatele se jako šlechtična nemůže vdát jen tak z lásky. Na Vartemberk přijede Adalbert z Jestřebí a jako obvykle obchoduje s purkrabím. Dorazí také Oto a informuje svého pána. Večer při hostině připije ženichův otec, jednonohý Hynek Berka z Dubé, snoubencům. Markvart představí Oldřichovi svou druhou ženu, krásnou Kláru, k níž se Marek chová odtažitě. Hostitel nabízí „jablka“ ze země nevěřících (citrony). Loutnista Arnošt zazpívá písničku, v níž obviní purkrabího z napadení své dívky (pomocnice). Jošt se na něj vrhne, avšak ostatní je odtrhnou. Hostina pokračuje. - Stráže zahlédnou, jak muž v kápi na temném místě zabije Jošta. Oldřich tančí s Ludmilou, když přiběhne voják se zprávou o vraždě. Beneš ihned obviní ze zločinu loutnistu, který zmizel. Oldřich s Markem však trvají na důkladném vyšetřování. Diviš a Ota, který se zajímal, kde se na hradě vzaly citrony, zjistí, že Arnošt utekl z hradu v ukradeném vojenském plášti. Vydají se za ním. Hynek a Markvart se dohadují kvůli Benešovi. Pán z Vartemberka odmítne vyplatit věno hned. V hospodě se pronásledovatelé dozvědí od smyslné sklepnice, že loutnista spí ve stodole. Ota pošle Diviše na hrad a spáče spoutá. Oldřich se ptá Markvarta na kupce, který dodal citrony, ale podle šlechtice ho znal jen Jošt. Rozzlobený pán hradu se odmítá bavit o dceři a její svatbě. Pak se vydá za manželkou. Do hospody přijede z hradu voják Křenek. Ota mu svěří zajatce a pak se pomiluje se sklepnicí. Ráno se Oldřich vyptává kuchařky. Vyruší ho Beneš se zprávou, že Markvart je zamčen ve své ložnici a neozývá se. Muži vyrazí dveře. Z okna vidí ležet mrtvolu pána pod hradem. Po ohledání Oldřich konstatuje, že Markvarta kdosi zavraždil tenkou dýkou, a pak tělo vyhodil z okna. Marek podezírá ze zločinu pány z Dubé, ale podle Hynka mohl zabít otce on kvůli dědictví. Mladý muž navzdory událostem nechce zrušit odpolední turnaj ani zásnuby. Podle Hynka bez svatby nebude v severních Čechách mír. Loutnista při výslechu tvrdí, že viděl Joštova tajemného společníka a že by ho poznal. Proto má v převlečení za vojáka sledovat dění při turnaji. Později označí jako vraha Adalberta. Ludmila řekne Oldřichovi, že košile, v níž byl otec nalezen mrtvý, nebyla jeho. Vyšetřovatel s Otou pak zjistí, že tělo bylo vyhozeno z Klářiny komnaty. Beneš zvítězí v turnaji. Ludmila pochopí, že nastávající manžel má pletky s macechou. Oldřich a Ota hledají motiv, proč Adalbert zabil purkrabího. Arnošt jim řekne, že slyšel mluvit Jošta s mladým pánem z Dubé o nějaké Kláře. Beneš v posteli uklidňuje vystrašenou Kláru. Před shromážděním šlechticů dokáže Oldřich Adalbertovi, že přepadl a zabil kupce a že také zavraždil purkrabího. Pán z Jestřebí pak přizná, že jednal na Benešův popud. Jošt totiž vydíral mladého pána z Dubé kvůli jeho milence Kláře. Hynek se zastane syna a postaví se proti Oldřichovi. Ten však obviní Beneše z vraždy pána z Vartemberka a ukáže, jak se to stalo. Markvart přistihl milence v ženině komnatě, Beneš ho zabil a vyhodil ho z okna v noční košili, jež patřila Kláře. Pak vyšel ven v jeho šatech, takže ho hlídkující voják nepoznal. Z Markvartovy zamčené komnaty se dostal pomocí provazu, který mu tam z horního patra shodila milenka. Vyšetřovatel má i vražednou zbraň, již Ota nalezl v Benešově komnatě. Mladý muž vše popře a vyzve Oldřicha na souboj, jenž má být božím soudem. V souboji meči Beneš vítězí, avšak vyšetřovatel ho nakonec probodne. Klára se vrhne z hradeb. Ludmila ošetřuje raněného Oldřicha, kterého tajně miluje. Hynek Berka z Dubé opouští Vartemberk. Je ochoten udržet mír pod podmínkou, že Oldřich z Chlumu se nebude ucházet o Markovu sestru. Pro oba rody je výhodné držet krále a jeho zástupce co nejdále od svých panství. Oldřich se vrací na Bezděz. Ví, že spory v českém království budou pokračovat...
O NATÁČENÍ
Jako milovník čínských detektivek Roberta Van Gulika o soudci Ti, jsem hledal témata, která by částečně korespondovala s naším geografickým a kulturním prostředím a zároveň spadala do středověku. Zajímaly mě historické náměty, kde by se v osobě vyšetřovatele snoubila rytířská čest s vtipem, bojovností a vytrvalostí.
Jednoho večera jsem se ve Viole potkal s dr. Vlastimilem Vondruškou, který zde uváděl svůj pořad za doprovodu Petra Traxlera. Některá jeho ranná díla jsem již znal (to ještě dr. Vondruška publikoval pod jiným jménem), ale od tohoto večera jsem se stal jeho pilným čtenářem. Vondruškovy knihy splňovaly mou představu seriálu se středověkým detektivem, rytířem i soudcem v jedné osobě.
Již ten večer ve Viole jsem dr. Vondrušku oslovil se svým nápadem natočit seriál s tématikou středověkých detektivek. Dr. Vondruška napsal první scénář, který jsem dal posoudit dramaturgům. Po nezbytných úpravách a s přesvědčením o smysluplnosti projektu jsem scénář nabízel k realizaci našim i zahraničním partnerům. Tak se zrodila spolupráce s TV Nova. Podobná tematika není často prezentována a tak doufám, že diváky film v kině zaujme.
Natáčelo se v srpnu a září 2008 na hradě Točník, ve skanzenu Řepova a ve Staré Huti - v okolí obory a vily Karla Čapka.
V poslední době se návštěvníci hradu Bezdězu stále častěji ptají průvodců, v které části paláce bydlel ve 13. století proslulý královský prokurátor Oldřich z Chlumu. Tuhle drobnou literární mystifikaci mají na svědomí historické romány Vlastimila Vondrušky. Sám autor říká o době, kterou popisuje: „Každý člověk touží mít svůj vzor, svého hrdinu. Rozdíl mezi námi a středověkem je především v hodnotách. Pojmy jako čest, víra, odvaha, spravedlnost a láska měly dříve jiný, mnohem pravdivější obsah. Je toho hodně, co by nás mohli naši předkové učit, neboť my dnes tak trochu zapomínáme na morální hodnoty, které zdobí naši dávnou historii. Někdy mám dokonce pocit, jako bychom se skoro styděli za to, že jsme národem, který dokázal vítězit nad okolními zeměmi. Historický román by neměl jen pobavit, měl by také čtenáře donutit k zamyšlení, zda dnes děláme všechno správně.“
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 28.5.2009 Bioscop
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 5.10.2009 (DVD) Magicbox
Poprvé na DVD: 5.10.2009 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 5 512 156
Návštěvnost v ČR 61 025
„Aby dopadl vraha, musí nasadit vlastní život.“
OBSAH
Píše se 13. století. Království českému a markrabství moravskému vládne Přemysl Otakar II. Na zásnuby, které mají usmířit znesvářené rody pánů z Dubé a z Vartemberka, vysílá král svého zástupce v severních Čechách, správce královského hradu Bezdězu, Oldřicha z Chlumu (Karel Roden). Cestou na hrad najdou Oldřich a jeho pomocníci (Jan Dolanský, David Matásek) stopy po loupežné vraždě neznámého kupce. Na vartemberském panství se Oldřich setkává s Ludmilou (Klára Issová), dcerou Markvarta z Vartemberka, kterou zná od jejího dětství. Ludmila se mu svěří, že se nechce vdát za Beneše z Dubé (David Prachař), přestože jejich svatba je podmínkou křehkého míru mezi oběma rody. Během slavnostní hostiny, pořádané na Oldřichovu počest, je zavražděn purkrabí (Miloš Vávra). Podezření padne na loutnistu (Saša Rašilov), jehož snoubenku se purkrabí pokusil zneužít. Druhého dne ráno je Markvart (Martin Štěpánek), hlava rodu Vartemberků, nalezen mrtev pod okny hradu. Sebevražda je vyloučena! Oldřich se pouští do vyšetřování. I přes smrt hradního pána se koná rytířský turnaj, ve kterém Beneš z Dubé vítězí. Všichni vidí, že místo své nastávající Ludmile se věnuje čerstvé vdově po Markvartovi, Kláře z Vartemberka (Markéta Hrubešová). Oldřich se mezitím snaží o rekonstrukci Markvartovy vraždy a důvtipně prokazuje, že tělo pána z Vartemberka mohlo být svrženo jedině z okna komnaty jeho mladé ženy Kláry. Kdo stojí za podivnými vraždami a jaká je mezi nimi souvislost?(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Už docela dlouhou dobu si říkám, proč se v české kinematografii tak málo objevují vysokorozpočtové filmy z období středověku v Českých zemích. Dokonce i spisovatele Vondrušku znám a pár knih jsem od něj s radostí četl. Takže po zjištění, že existuje Jménem krále jsem měl velkou radost, že někoho také napadlo zfilmovat české dějiny starší, než po první republice. Výsledkem je ale film, který je levný na každým rohu a nejlevnější z toho všeho je ve výsledku závěr. Nejenom, že samotná závěrečná scéna je dost zkažená a odfláklá, samotný závěr je tak brutálně ustřihnut, že Vám příjde, jako kdyby jste si zrovna vyslechli jeden z řady příběhů Oldřicha z Chlumu, který na hradě vyřešil případ a v závěrečné scéně se bezhlavě žena za dalším případem, který se pro změnu bude konat na hradě o kopec vedlejším. Film se mně líbil, což o to, ale je to kvalitně spíš příjemné uvedení zajímavého historického seriálu, což vlastně i původně mělo být. Škoda že ve výsledku nebylo. Osobně mě to mrzí a jednou bych si přál vysvětlení. To jsou tyto náměty v Česku tak neoblíbené a nezajímavé, že se nezaplatí? Nebo je problém v něčem jiném? Přitom herci ani kulisy nezklamali. Tak co tedy? (Malarkey) 3*
Případy bratra Cadfaela potkávají světskou realitu "železného a zlatého" věku českého království - a odehrávají se samozřejmě mezi šlechtou, protože kdo by se díval na příběhy bezprávné chudiny;) Není to kombinace špatná, bohužel došlo ke katastrofálnímu omylu ve formě, která byla příběhu Oldřicha Z Chlumu odkudsi shora (nebo lépe řečeno zpoza peněz) přidělena. Už stěží hodinu a čtvrt dlouhá stopáž signalizuje, že nejde o plnohodnotný celovečerní film, a výprava, práce s kamerou atd. tento dojem jen dotvrzují. Je škoda, že si zodpovědní neuvědomili limity svých možností, protože jako televizní seriál by byly příhody spravedlivého sympaťáka Oldřicha z Chlumu, královského vyslance, dohližitele, koronera a kdovíkoho ještě, příjemným zpestřením programové skladby. Jenže toho se díky neodvratitelnému neúspěchu bohužel nedočkáme, a tak se diváci mohli v nejhorším případě za multiplexových 170,- Kč dívat na to, jak se mezi sebou šlechta třináctého století přetahovala o moc, jaké zájmy byly ve hře, a jak se kdysi praktikovala kriminalistika. Z posledně uvedeného je vám asi zřejmé, že Jménem Krále je na průměrného diváka cílená a scénáristicky dosti prostá záležitost, která stojí skutečně jen na hereckých výkonech. A ani v tomto ohledu nejde o špičkové dílo, jen o slušně odvedenou práci. 60%, a to jenom proto, že jsem film viděl tam, kam patří, tj. v televizi a zadarmo;) (Gemini) 3*
Historické filmy se v našich poměrech netočí přílš často, a tak tohle dílo mohlo být svěžím větrem v naší kinematografii, ale nejásám z něj radostí. Herci se sice pohybují v dobových kostýmech za doprovodu chorálů, ale to samo o sobě nestačí, zvláště v případě, pokud na režisérské sesli trůní netalentovaný režisér Petr Nikolaev, který vůbec nectí žánrová pravidla a divákovi servíruje v podprůměrném balení jakýsi paskvil mísící historické drama s detektivním žánrem. Už pouhé naroubování příběhu s detektivní zápletkou pramálo funguje a od historického žánru žádám především pořádnou porci akce v podobě historických soubojů či naturalisticky vyvedenou řežbu, ale ani jedno se nekoná, nebot tvůrci se akci důsledně vyhýbají dobře si vědomi, že ji zkrátka neumí natočit. Když se přece jen akce dvakrát dostane ke slovu, je velmi zoufale natočena, a rytířský turnaj nebo závěrečný souboj s meči, budí smích. Když nám nejde akce, předhodíme divákovi pořádnou porci mluveného slova, řekli si tvůrci, a tak se divák utápí ve stupidních dialozích a proslovech, které nemají hlavu ani patu, a přitom se vehementně pátrá po vrahovi šlechticů, ale nečekejte pointu ve stylu Šestého smyslu. Po herecké stránce se mně nikdo moc nelíbil, a někteří zúčastnění vysloveně budí smích (Vaculík, Rašilov, Kanyza), někteří se snaží nepropadat panice (Roden, Prachař, Issová, Zima), jediná Markéta Hrubešová ve své roli exceluje a svou postavu obdařila životností, která právě většině postav schází. Diváka pouze může spasit milostivá stopáž, protože tohle mělo s dobrým historickým filmem pramálo společného. 40% (kingik) 2*
VELKÁ RECENZE
ak prosím? Rytírna a navíc pajcnutá detektivkou? Původně zamýšlená pro televizi a nakonec přenesená na kinoformát? Na zlatém podnose servíruje TV NOVA? No promiňte mi mou skepsi, vážení... V hlavní roli Karel Roden? Hm. Režie Petr Nikolaev? Že by se karta obracela? Ale kdeže, to jen marnivá paní štěstěna si s námi pohrává a skrývá skutečnou podstatu pokusu českých filmařů vrátit se ke středověké látce, kterou se tuzemská kinematografie v 60. letech nesmazatelně zapsala do dějin.
Píše se 13. století a na královské stolici sedí král železný a zlatý, čili Přemysl Otakar II. Toho zlobí nenechaví sousedi cizozemci, jakožto i dovádivá česká šlechta, jež si hledá lecjakou záminku k nezbedným alotriím. Na severu Čech se nicméně schyluje k průlomu, to když znesváření Hynek Berka z Dubé a Markvart z Vartemberka chystají slavným sňatkem svých dětí stvrdit smír. Král na místo zásnub vysílá věrného zástupce koruny, Oldřicha z Chlumu, výkonného a chytrého státního úředníka, jakých se dnes nedostává. Aby byla detektivka, nesmí chybět mrtvola a záhady. Během pár minut počet nebožtíků utěšeně naroste, objeví se obligátní pokoj zamčený zevnitř a ve filmu to začne vřít...
Bohužel nikoli napětím, jak by se u detektivky slušelo. Jménem krále je už ze své podstaty generálním přehmatem, vždyť každý divák začátečník snad ví, že aby detektivka uspokojivě fungovala, musí svádět z cesty a klamat tělem. Jenže scénář Nikolaevova snímku byl slepen natolik hajdalácky, že všechny záhady už předem odhaluje panoptikem průhledných postav. Záhy není pochyb o tom, kdo je zloduch a kdo hrdina a nezbývá než si pospojovat indicie a vyluštit primitivní tajenku. Vlastimil Vondruška navíc celou záhadu slátal z těch nejzákladnějších detektivních klišé, která nemohou diváka oklamat a nabídnout nějakou alternativní verzi rozluštění (a tím alespoň iluzi napětí). Oldřich z Chlumu svými brilantními dedukcemi mimoděk připomene zašlé časy, kdy pražské kriminálce vládl rukou pevnou a laskavou Honza Zeman. Většina pokusů o zvrat a překvapivost budí v lepším případě shovívavý úsměv. Jako když vám někdo s přehnaným zápalem sděluje to, co už dávno musíte vědět.
Druhý výrazný problém filmu tkví v pojetí dialogů. Scénář stylisticky brousí od archaických větných konstrukcí až po obecnou češtinu a výsledek nemůže být jiný než tragický. Herci se své postavy pokoušejí uchopit v jednotící stylizaci, ale chvíli jakoby se hrálo naivní historické drama, chvíli zase současná komedie. Nikolaev navíc v dialozích zhusta volí detail, což jen zesiluje hrozivý dojem nepřesvědčivosti replik a okaté přehrávání všech zúčastněných. V takto nastolené situaci nejde ani tak o to, kdo z herců bude jednooký mezi slepými, ale kdo bude slepý ze všech nejméně. Z tohoto pohledu lze chápat obsazení Markéty Hrubešové do dramatické role femme fatale jako jediný podařený detektivní tah. Její patetické neherectví září jako svícen a pod svícnem... však víte.
Jménem krále modelově zastupuje film, který snad mohl fungovat jako televizní zákusek po nedělním obědě se všemi klady a zápory. Provedení je laciné, výprava vysloveně spartánská, hudba uměle nedobová a vyvrcholení v podobě božího soudu choreograficky na úrovni výstupu opilých šermířů za obecním výčepem. Úporná snaha do chabé detektivky propašovat i něco z historického kontextu (jmenovitě spor šlechticů a krále) naráží na nepřeklenutelnou bariéru amatérských dialogů a nepřesvědčivého zpracování, které by se snad hodilo pro televizní pohádku, ale rozhodně ne pro film, kde se vedou řeči o bohu, šlechtické cti a královském majestátu.
PODROBNÝ POPIS FILMU
13. století. Král Přemysl Otakar II. pověří svého vyšetřovatele a správce hradu Bezděz Oldřicha z Chlumu, aby jej zastupoval při zásnubách Beneše z Dubé a Ludmily z Vartemberka. Chystaná svatba má zažehnat spory mezi dvěma nejmocnějšími rody na severu Čech. Král nemůže navzdory svému slibu na slavnost jet kvůli naléhavějším vladařským povinnostem. Na pusté cestě přepadnou lapkové kupecký vůz. K místu přepadení dorazí Oldřichova družina, směřující na hrad Vartemberk. Zbrojnoši najdou ukryté mrtvoly vozky a kupce. Oldřich pošle po stopách lupičů svého panoše Otu ze Zástřizlí a velitele Diviše. Purkrabí vartemberského hradu Jošt se vrhne na pomocnici kuchařky a chce ji znásilnit. Vyruší ho však Oldřichův příjezd. Markvart z Vartemberku a jeho syn Marek přivítají hosta. Starý šlechtic se netají zlobou nad tím, že nepřijel král. Ota a Diviš objeví prázdný vůz a marně pronásledují jednoho jezdce. Panoš najde ve vodě citron. Oldřich, jemuž před časem zemřela manželka, se baví s nastávající nevěstou, jíž jako holčičce zachránil život, když se ztratila na lovu. Dívka si nechce vzít hrubého Beneše, ale podle vyšetřovatele se jako šlechtična nemůže vdát jen tak z lásky. Na Vartemberk přijede Adalbert z Jestřebí a jako obvykle obchoduje s purkrabím. Dorazí také Oto a informuje svého pána. Večer při hostině připije ženichův otec, jednonohý Hynek Berka z Dubé, snoubencům. Markvart představí Oldřichovi svou druhou ženu, krásnou Kláru, k níž se Marek chová odtažitě. Hostitel nabízí „jablka“ ze země nevěřících (citrony). Loutnista Arnošt zazpívá písničku, v níž obviní purkrabího z napadení své dívky (pomocnice). Jošt se na něj vrhne, avšak ostatní je odtrhnou. Hostina pokračuje. - Stráže zahlédnou, jak muž v kápi na temném místě zabije Jošta. Oldřich tančí s Ludmilou, když přiběhne voják se zprávou o vraždě. Beneš ihned obviní ze zločinu loutnistu, který zmizel. Oldřich s Markem však trvají na důkladném vyšetřování. Diviš a Ota, který se zajímal, kde se na hradě vzaly citrony, zjistí, že Arnošt utekl z hradu v ukradeném vojenském plášti. Vydají se za ním. Hynek a Markvart se dohadují kvůli Benešovi. Pán z Vartemberka odmítne vyplatit věno hned. V hospodě se pronásledovatelé dozvědí od smyslné sklepnice, že loutnista spí ve stodole. Ota pošle Diviše na hrad a spáče spoutá. Oldřich se ptá Markvarta na kupce, který dodal citrony, ale podle šlechtice ho znal jen Jošt. Rozzlobený pán hradu se odmítá bavit o dceři a její svatbě. Pak se vydá za manželkou. Do hospody přijede z hradu voják Křenek. Ota mu svěří zajatce a pak se pomiluje se sklepnicí. Ráno se Oldřich vyptává kuchařky. Vyruší ho Beneš se zprávou, že Markvart je zamčen ve své ložnici a neozývá se. Muži vyrazí dveře. Z okna vidí ležet mrtvolu pána pod hradem. Po ohledání Oldřich konstatuje, že Markvarta kdosi zavraždil tenkou dýkou, a pak tělo vyhodil z okna. Marek podezírá ze zločinu pány z Dubé, ale podle Hynka mohl zabít otce on kvůli dědictví. Mladý muž navzdory událostem nechce zrušit odpolední turnaj ani zásnuby. Podle Hynka bez svatby nebude v severních Čechách mír. Loutnista při výslechu tvrdí, že viděl Joštova tajemného společníka a že by ho poznal. Proto má v převlečení za vojáka sledovat dění při turnaji. Později označí jako vraha Adalberta. Ludmila řekne Oldřichovi, že košile, v níž byl otec nalezen mrtvý, nebyla jeho. Vyšetřovatel s Otou pak zjistí, že tělo bylo vyhozeno z Klářiny komnaty. Beneš zvítězí v turnaji. Ludmila pochopí, že nastávající manžel má pletky s macechou. Oldřich a Ota hledají motiv, proč Adalbert zabil purkrabího. Arnošt jim řekne, že slyšel mluvit Jošta s mladým pánem z Dubé o nějaké Kláře. Beneš v posteli uklidňuje vystrašenou Kláru. Před shromážděním šlechticů dokáže Oldřich Adalbertovi, že přepadl a zabil kupce a že také zavraždil purkrabího. Pán z Jestřebí pak přizná, že jednal na Benešův popud. Jošt totiž vydíral mladého pána z Dubé kvůli jeho milence Kláře. Hynek se zastane syna a postaví se proti Oldřichovi. Ten však obviní Beneše z vraždy pána z Vartemberka a ukáže, jak se to stalo. Markvart přistihl milence v ženině komnatě, Beneš ho zabil a vyhodil ho z okna v noční košili, jež patřila Kláře. Pak vyšel ven v jeho šatech, takže ho hlídkující voják nepoznal. Z Markvartovy zamčené komnaty se dostal pomocí provazu, který mu tam z horního patra shodila milenka. Vyšetřovatel má i vražednou zbraň, již Ota nalezl v Benešově komnatě. Mladý muž vše popře a vyzve Oldřicha na souboj, jenž má být božím soudem. V souboji meči Beneš vítězí, avšak vyšetřovatel ho nakonec probodne. Klára se vrhne z hradeb. Ludmila ošetřuje raněného Oldřicha, kterého tajně miluje. Hynek Berka z Dubé opouští Vartemberk. Je ochoten udržet mír pod podmínkou, že Oldřich z Chlumu se nebude ucházet o Markovu sestru. Pro oba rody je výhodné držet krále a jeho zástupce co nejdále od svých panství. Oldřich se vrací na Bezděz. Ví, že spory v českém království budou pokračovat...
O NATÁČENÍ
Jako milovník čínských detektivek Roberta Van Gulika o soudci Ti, jsem hledal témata, která by částečně korespondovala s naším geografickým a kulturním prostředím a zároveň spadala do středověku. Zajímaly mě historické náměty, kde by se v osobě vyšetřovatele snoubila rytířská čest s vtipem, bojovností a vytrvalostí.
Jednoho večera jsem se ve Viole potkal s dr. Vlastimilem Vondruškou, který zde uváděl svůj pořad za doprovodu Petra Traxlera. Některá jeho ranná díla jsem již znal (to ještě dr. Vondruška publikoval pod jiným jménem), ale od tohoto večera jsem se stal jeho pilným čtenářem. Vondruškovy knihy splňovaly mou představu seriálu se středověkým detektivem, rytířem i soudcem v jedné osobě.
Již ten večer ve Viole jsem dr. Vondrušku oslovil se svým nápadem natočit seriál s tématikou středověkých detektivek. Dr. Vondruška napsal první scénář, který jsem dal posoudit dramaturgům. Po nezbytných úpravách a s přesvědčením o smysluplnosti projektu jsem scénář nabízel k realizaci našim i zahraničním partnerům. Tak se zrodila spolupráce s TV Nova. Podobná tematika není často prezentována a tak doufám, že diváky film v kině zaujme.
Natáčelo se v srpnu a září 2008 na hradě Točník, ve skanzenu Řepova a ve Staré Huti - v okolí obory a vily Karla Čapka.
V poslední době se návštěvníci hradu Bezdězu stále častěji ptají průvodců, v které části paláce bydlel ve 13. století proslulý královský prokurátor Oldřich z Chlumu. Tuhle drobnou literární mystifikaci mají na svědomí historické romány Vlastimila Vondrušky. Sám autor říká o době, kterou popisuje: „Každý člověk touží mít svůj vzor, svého hrdinu. Rozdíl mezi námi a středověkem je především v hodnotách. Pojmy jako čest, víra, odvaha, spravedlnost a láska měly dříve jiný, mnohem pravdivější obsah. Je toho hodně, co by nás mohli naši předkové učit, neboť my dnes tak trochu zapomínáme na morální hodnoty, které zdobí naši dávnou historii. Někdy mám dokonce pocit, jako bychom se skoro styděli za to, že jsme národem, který dokázal vítězit nad okolními zeměmi. Historický román by neměl jen pobavit, měl by také čtenáře donutit k zamyšlení, zda dnes děláme všechno správně.“
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 28.5.2009 Bioscop
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 5.10.2009 (DVD) Magicbox
Poprvé na DVD: 5.10.2009 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 5 512 156
Návštěvnost v ČR 61 025
Tvůrci a herci
Petr Nikolaev (Režie), Boris Krištof (Produkce), Igor Krištof (Produkce), Viktor Krištof (Produkce), Daniel Severa (Produkce), Jiří Chlumecký (Hudba), Petr Traxler (Hudba), David Ployhar (Kamera), Alois Fišárek (Střih), Dagmar Frantová (Casting), Daniel Severa (Casting), Beata Brentnerová (Scénografie), Zuzana Brožová (Kostýmy), Jiřina Eisenhamerová (Kostýmy), Kateřina Mírová (Kostýmy), David Matušek (Zvuk), Jiří Klenka (Zvuk), Roman Čapek (Zvuk), Nevena Thielová (Masky), Vlastimil Vondruška (Scénář), Vlastimil Vondruška (kniha) (Předloha), Karel Roden (Herec), David Matásek (Herec), Jan Dolanský (Herec), Klára Issová (Herec), Jan Kanyza (Herec), David Prachař (Herec), Lukáš Vaculík (Herec), Markéta Hrubešová (Herec), Martin Štěpánek (Herec), Karel Dobrý (Herec), Miloš Vávra (Herec), Saša Rašilov nejml. (Herec), Sandra Pogodová (Herec), Jiří Dvořák (Herec), Jaromír Dulava (Herec), Karel Polišenský (Herec), Karel Zima (Herec), Hynek Čermák (Herec), Petr Traxler (Herec), Radek Suchý (Herec), Zdeněk Netví Zahálka (Herec), Eva Ujfaluši (Herec), Jiří Zavřel (Herec)
2009/77/Česko, Dánsko/Historický, Drama
Zajímavost k filmu
- V německé distribuci byl film uveden pod názvem "Knights of Blood", v překladu "Rytíři krve". Velkým písmem je na plakátu uveden Karel Roden. Ten se však ve filmu ve zbroji vůbec neukáže, takže na obalu lze vidět postavu Davida Matáska s digitálně doplněným zakrvaveným mečem. Postava je doplněna velkou skupinou bojujících rytířů před hradem a dále fotografiemi rytířů na koních v plátových zbrojích.
- Jan Kanyza mal počas nakrúcania vážne zranenú nohu. Musel používať barle, ktoré boli nakoniec vo filme prerobené tak, aby vyzerali ako zo stredoveku.
- Snímek Jménem krále byl podle všeho pilotní díl seriálu, který však nikdy nespatřil světlo světa a v rámci ekonomického zhodnocení zamířil z televize do kin. Pikantní je, že ani sami herci netušili, že účinkují ve snímku směřujícím do přítmí kinosálů, a ono zjištění je notně překvapilo.
- Filmovalo se ve Staré Huti u Dobříše, na hradě Točník a ve skanzenu Řeporyje.
- Film byl natočen podle příběhu Osudný turnaj z knihy Vlastimila Vondrušky "Vražda v ambitu".
- Hlavní postava filmu Oldřich z Chlumu je literární fikce autora a nikdy nebyl správcem na Bezdězu.
- Jan Kanyza mal počas nakrúcania vážne zranenú nohu. Musel používať barle, ktoré boli nakoniec vo filme prerobené tak, aby vyzerali ako zo stredoveku.
- Snímek Jménem krále byl podle všeho pilotní díl seriálu, který však nikdy nespatřil světlo světa a v rámci ekonomického zhodnocení zamířil z televize do kin. Pikantní je, že ani sami herci netušili, že účinkují ve snímku směřujícím do přítmí kinosálů, a ono zjištění je notně překvapilo.
- Filmovalo se ve Staré Huti u Dobříše, na hradě Točník a ve skanzenu Řeporyje.
- Film byl natočen podle příběhu Osudný turnaj z knihy Vlastimila Vondrušky "Vražda v ambitu".
- Hlavní postava filmu Oldřich z Chlumu je literární fikce autora a nikdy nebyl správcem na Bezdězu.
Odkazy
Hrají:
Karel Roden, David Matásek, Jan Dolanský, Klára Issová, Jan Kanyza, David Prachař, Lukáš Vaculík, Markéta Hrubešová, Martin Štěpánek, Karel Dobrý, Miloš Vávra, Saša Rašilov nejml., Sandra Pogodová, Jiří Dvořák, Jaromír Dulava, Karel Polišenský, Karel Zima, Hynek Čermák, Petr Traxler, Radek Suchý, Zdeněk Netví Zahálka, Eva Ujfaluši, Jiří Zavřel, Filip Bradáč, Naděžda Husáková