Na samotě u lesa / Na samotě u lesa (1976/95/Československo/Komedie, Rodinný, Drama) 88% -Blu-ray-

17.09.2023 19:00
JEDNOU VĚTOU
„Moudrá a zábavná komedie o tom, kterak Pražáci přišli k chalupě a nečekaně i k dědečkovi...“

OBSAH
Hrdiny jsou manželé Oldřich a Věra Lavičkovi, kteří se svými dětmi Petříkem a Zuzankou odjíždějí do Loukova na chalupu svého známého, inženýra Radima Zvona. Chtějí také koupit chalupu a doufají, že jim Zvon pomůže. Nakonec si vyhlédnou malebnou chalupu dědy Komárka, který souhlasí, že ji prodá a zatím pronajme Lavičkovým jednu místnost. Lavičkovi se rozhodnou strávit na chalupě dovolenou. Zatímco Olda považuje pobyt na venkově za nejen zdraví prospěšný a děti se spřátelí s dobrosrdečným dědou Komárkem, Věra je stále rozčilenější. Vadí jí spousta věcí a tak stále důrazněji naléhá na manžela, aby s dědou, který jí zcela zjevně překáží, promluvil o prodeji. Olda na víkend pozve na chalupu svého kamaráda, lékaře Houdka, který zjistí, že děda je zcela zdráv a když se pak ještě navíc seznámí s dědovým stařičkým otcem, pochopí, že dělat si naděje, že tu pan Komárek už dlouho nebude jsou liché. V zimě však děda přesto onemocní a přes veškeré odmlouvání jej Houdek pošle do nemocnice. Když se však celá rodina o něco později vypraví do vsi s notářem, aby projednali prodej, najdou dědu opět doma, zdravého a čilého...(oficiální text distributora)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Menzel a "svěrákovský" humor nejdou až tak dohromady. Vzájemně si překáží a jejich vzájemná koexistence brání většímu přesahu, na který jsem u Menzelových filmů zvyklý. Vyzkoušet si něco jiného, co režijně není až tak u Menzela obvyklé, je sice pěkné, ale natlačení "cimrmanovského" humoru nebylo až tak šťastné, alespoň ne pro mě. Jistě, legendárními hláškami se nešetří a herci jsou bezchybní, ale od poloviny jsem se u filmu vzhledem k jeho monotónnosti začínal nudit a závěr filmu mně připadal z kategorie odfláklých. Rovněž hudba byla taková až moc úzkostně melancholická, a čím více se film blížil k závěru, tím byl stále méně vtipný. 50% (kingik) 3*

No co k tomuto výbornému a snad nikdy neokoukatelnému českému filmu (mimochodem typicky českému), ještě více napsat...? Ukázkový příklad toho že kvalitní divácké filmy se dají točit v každé době (a může to být i bez politiky, nebo přímo politických objednávek), záleží však na samostatných tvůrcích a samozřejmě se to musí i tak trochu umět..Zde autorská dvojice cimrmanologu Svěrák a Smoljak ve spolupráci s renomovaným Jiřím Menzelem se ukázala více než velmi šťastná..Byl to vlastně takový obyčejný film, ale o to víc reálný v životních zážitcích obou scénáristů, v tomto případě tvůrci zúročili své chalupářské zkušenosti, společně s docela dobře podanou rodinou-jako základem každého státu..Nesmrtelný film, od začátku až dokonce prošpikovaný známými scénami a momenty (které zná divák už dnes nazpaměť), jako například (povídka o vodníkovi, na podzim prodám kravku a na jaře už nezaseju, umřel pan Pokorný nebo pan nebožtík? stavitel na kolečkovém křesle, který projede seníkem, psí blechy na lidech, která na člověka nejdou atd..atd...), a především vtipnými glosami a hláškami, které dnes už zlidověly viz. chčije a chčije. V nich tu ale jasně vítězí starý děda Komárek-vesnický samorost-kterému žádná práce není cizí a ještě všechny kolem udivuje jak svým elánem s chutí do života, tak svými životními a především vesnicko-pracovními zkušenostmi, o kterých rodina velkoměšťáků z Prahy nemá ani šajnu, a sami se tak střetávají s životem na vesnicí, se zvyky a obyčeji :-)) Ve filmu si mimo jiné zahráli i herecké legendy František Kovářík (otec samotného Komárka-tehdy 90.letý ! ) a starý Vondruška (Václav Trégl-který ten rok a to ve svých 74.letech si stihl zahrát ještě v dalších čtyřech filmech !). Klasika která nikoho neurazí, a nenajdete v ní ani žádné jiné vulgárnosti. TOP 20 ČESKÉHO FILMU. (Karlos80) 5*

Výborná komedie, která těží z dokonalé znalosti českého malého člověka a nectností, které stačil pochytit a rozvinout v období budování "reálného socialismu". Hlubinná studie maloměšťáctví okořeněná spoustou většinou dobře fungujících vtípků. Evergreen našich televizních obrazovek, který pro mě nikdy nezestárne. Na druhou stranu jde o specificky české téma, protože když uvedli snímek na festivalech v západní Evropě, drtivou většinu narážek diváci nechápali a film vyšuměl. Celkový dojem: 95 %. (gudaulin) 5*

VELKÁ RECENZE
Fenomén chalupářství byl v sedmdesátých letech spjatý s únikem normalizovaných obyvatel z veřejné sféry do soukromých „pelíšků“. Znamenitým způsobem se s ním vyrovnala tragikomedie, kterou napsali scenáristé Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Vůdčí osobnosti pražského Divadla Járy Cimrmana i ve filmu počínaje veselohrou Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974) a konče tragikomedií Nejistá sezóna (1987) fungovaly jako osvědčený autorský tým. Ten rozvolnily až Smoljakovy režisérské ambice a Svěrákovo rozhodnutí rozjet coby scenárista i samostatné projekty. Mezi společné nestárnoucí snímky dvojice ovšem patří prázdninová komedie Na samotě u lesa. Na té oba scenáristé spolupracovali s režisérem Jiřím Menzelem (s nímž Svěráka spojilo už budovatelská drama Kdo hledá zlaté dno /1974/ a později i snímky Vesničko má, středisková /1985/ a Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina /1993/). Příběh pražské rodiny, která se rozhodne zakoupit venkovskou chalupu, sice inspirovaly vlastní zkušenosti autorů, současně však nabízí modelový příběh s jemným, humanistickým přesahem. Skutečnou předlohu měl i děda Komárek venkovan, jehož chátrající usedlost se rodina Lavičkova rozhodne odkoupit. Stařík však prodej neustále odkládá, takže dychtiví Pražáci jsou nuceni s ním o víkendech a o dovolené soužít. Z konfrontace lidí z města a venkovského prostředí dokázali autoři vytěžit řadu vděčných komediálních situací. K citlivému přístupu Lavičkových, kteří si Komárka nakonec oblíbí, tvoří protiklad rodina Zvonova, jež zakoupený mlýn proměnila v kýčovitou usedlost... Otce Lavičku si zahrál Zdeněk Svěrák a „mlynáře“ Zvona Ladislav Smoljak. Snímek však stojí a padá s hereckým výkonem představitele zemitého Komárka Josefa Kemra, jemuž bylo ovšem v době natáčení jen čtyřiapadesát let. Lavičkova přítele, lékaře Oldu, si zahrál Jan Tříska, kterého však cenzoři z verze uváděné v předrevoluční televizi vystřihli.
Manželé Věra a Olda Lavičkovi chtějí koupit kvůli dětem Petříkovi a Zuzance chalupu na venkově. Jejich známí, manželé Zvonovi, vlastní mlýn v malebné vesnici. Najdou jim nedaleko domek dědy Komárka. Ten pronajme Lavičkovým jednu místnost a slíbí jim prodat celou chalupu. Dovolenou vnímá každý jinak. Olda je nadšen a budoucí opravy konzultuje s chalupářem Kosem, který má najatého zedníka Lorence. Ten sice pouze sedí a popíjí pivo, ale je úžasně levný. Věra je nespokojená s hygienou, se sprostými slovy, která děti chytají od rázovitého Komárka, i s blechami od psa. Děti dědu milují a tomu situace naprosto vyhovuje, přes všechny plány, že už nezaseje, prodá krávu a odstěhuje se. Když se děda opije, musí Věra i podojit krávu. Přesto by se Lavičkovi nikdy nesnížili k tomu - aby jako soused Kokeš - vyháněli původní majitele hrubým chováním. Dovolená končí, děda navrhne, že jim chalupu prodá, ale zůstane v ní dál. Lavička vezme s sebou na víkend kamaráda Václava. Ten jako lékař Oldovi potvrdí, že Komárek je starý, ale zdravý. Navíc se při návštěvě posvícení v sousední vsi seznámí s Komárkovým otcem - pošetilým křepkým staříkem. V zimě Komárek dostane těžký zápal plic. Na nátlak Zvonových začne Olda vyřizovat prodej chalupy, než bude pozdě. Obíhá různé úřady a když se dozví, že dědu v beznadějném stavu propustili z nemocnice, vydá se celá rodina za ním. V chalupě děda není a Petřík ho už opláče. Pak najdou Komárka na poli, jak seje obilí. Děti se k němu nadšeně rozběhnou.

Ocenění:
San Sebastián International Film Festival
1976 - Jiří Menzel (Zlatá mušle pro nejlepší film) (nominace)

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 1.09.1976
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 25.8.2004 (DVD) Bontonfilm
Poprvé na DVD: 1.6.2005 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 19.6.2019 Magic Box
 
Tvůrci a herci
Jiří Menzel (Režie), Jan Šuster (Produkce/Vedoucí výroby), Jiří Šust (Hudba), Jaromír Šofr (Kamera), Jiřina Lukešová (Střih), Zbyněk Hloch (Scénografie), Zdena Štěpánová (Kostýmy), Adam Kajzar (Zvuk), Miloslav Jandera (Masky), Eva Vyplelová (Masky), Zuzana Kadlecová (Masky), Zdeněk Svěrák (Scénář), Ladislav Smoljak (Scénář), Josef Kemr (Herec), Zdeněk Svěrák (Herec), Daniela Kolářová (Herec), Marie Hradilková (Herec), Martin Hradilek (Herec), Ladislav Smoljak (Herec), Naďa Urbánková (Herec), Jan Tříska (Herec), Zdeněk Blažek (Herec), Alois Liškutín (Herec), František Řehák (Herec), Václav Trégl (Herec), Vlasta Jelínková (Herec), Oldřich Vlach (Herec), František Kovářík (Herec), Míla Myslíková (Herec), Eugen Jegorov (Herec), Miloslav Štibich (Herec), Petr Brukner (Herec), Jaroslav Vozáb (Herec), Karel Fiala (Herec), Karel Hovorka st. (Herec), Rudolf Kalina (Herec), Miloš Šustr (Herec), Jan Waldmann (Herec), Alois Vachek (Herec), Karla Chadimová (Herec), Vlastimil Brodský (Herec), Miloň Čepelka (Herec), Jaroslav Weigel (Herec)
 
1976/95/Československo/Komedie, Rodinný, Drama
 
Zajímavost k filmu
- Automobil, jež vlastní Lavičkovi, je Škoda 100.
- Záběr, ve kterém Lavičkovi odjíždějí z Prahy na chatu, a ve kterém Daniela Kolářová musí potupně prosit ostatní řidiče o to, aby je vpustili do vozovky, byl natočen na rohu ulic Revoluční a Klimentská v Praze.
- Film měl úspěch i na několika zahraničních filmových festivalech. Na XII. MMF v Chicagu v 1976 získal ocenění Stříbrný Hugo. Na XXV. mezinárodním filmovém týdnu Mannheimu získal čestné uznání FIPRESCI. A na XXIV. MFF v San Sebastiánu získal cenu OCIC (Mezinárodní katolická organizace).
- Scény s mlýnem byly filmovány na třech různých mlýnech. V jednom byly filmovány interiéry, v dalším exteriéry a na třetím mlýnice a mlýnské kolo.
- Mlýn, kde bydlí Radim Zvon (Ladislav Smoljak) a Marta Zvonová (Naďa Urbánková), pracoval naposledy ve 40. letech minulého století. Poté sloužil jako obydlí.
- Napriek tomu, že Josef Kemr (Komárek) hrá vo filme dôchodcu, mal v dobe natáčania len 54 rokov.
- Svěrák se Smoljakem si zahrávali s myšlenkou, že by děda Komárek (Josef Kemr) ve ?lmu zemřel. „Se smrtí jsme koketovali už i u dědy Komárka ve snímku Na samotě u lesa. I toho jsme zemřít nenechali. Vždycky jsme si řekli, že v komedii by prostě zemřít nikdo neměl. I když nás ta představa teda lákala,“ uvedl Svěrák.
- Scéna s pilou a prasklým chladičem je stejně jako mnoho dalších založena na skutečnosti. Štáb ale nemohl stejnou pilu značky Slavia sehnat, a tak autoři jeli za panem Lukšíčkem, který byl předobrazem dědy Komárka (Josef Kemr), a pilu od něj koupili i s prasklým chladičem.
- Zdeněk Svěrák nosil běžně plnovous. S nápadem oholit jej přišel režisér Menzel, aby jako Pražák vypadal věrohodněji.
- Postava pana Komárka byla inspirovaná člověkem, kterého Josef Kemr sice nikdy osobně nepoznal, avšak přesto ho podle zasvěcených zahrál s neuvěřitelnou přesností.
- Zdeněk Svěrák dostal za scénář omylem dvakrát vyplacený honorář. V barrandovském účetnictví na to přišli až po několika letech při revizi. Tenkrát dali Svěrákovi na vybranou. Buď omylem inkasované peníze vrátí, nebo napíše další scénář s podobnou tématikou. Svěrák zvolil druhou možnost a tím vznikl další klenot - Vesničko, má středisková.
- Během vyprávění slavné historky s vodníkem prý Ladislav Smoljak ve skutečnosti odříkává protipožární bezpečnostní poučku.
- Při repríze filmu v Československé televizi před rokem 1989 byly scény s Janem Třískou vystříhány.
- V okamžiku, kdy Josef Kemr poslouchá rozhlasovou pohádku, vypráví Vlastimil Brodský stejný text, jako ve filmu Slavnosti sněženek Josef Abrhám.
- Daniela Kolářová si u produkce vydobyla, že může mít u sebe během natáčení svého tehdy osmiměsíčního syna. S hlídáním jí pomáhala také tchyně a občas manžel.
- Chalupa se nachází u obce Radešice na GPS souřadnicích 49.553889, 14.388056. Exteriéry mlýna ze scénky s mlynářem (Ladislav Smoljak) se nachází v Nedvězí u Rabyně na Benešovsku.
- Účast Jana Třísky jako doktora Houdka byla, kvůli jeho antikomunismu, jen velmi těžce prosazena režisérem Jiřím Menzelem a představitelem hlavní role Zdeňkem Svěrákem. Jeho účast měla být podle režiséra dárek pro diváky.
- Film sa opiera o chalupársku skúsenosť autorov filmu (Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak) ktorí počas hľadania narazili na majiteľa chalupy a ten im sľuboval, že predá kravu a na jar už nezaseje. Nikdy to však nesplnil. Od neho pochádza aj známa veta: "Chčije a chčije".
- Alternativní název filmu je "Pražáci dědy Komárka".
 
Odkazy