Apokalypsa / Apocalypse Now (1979/147/USA/Drama, Válečný) 86% -Originál DVD-

JEDNOU VĚTOU
„Srdce temnoty ve vietnamském pekle.“

OBSAH
Kapitán Willard (Martin Sheen) si během služby ve Vietnamu získal pověst vynikajícího vojáka. Je pověřen důležitou misí: musí v džungli najít a zlikvidovat amerického plukovníka Waltera E. Kurtze (Marlon Brando), který dezertoval a vede v čele oddaných domorodců soukromou válku proti Vietnamcům i proti Američanům. Cestou proti proudu Mekongu na hlídkovém člunu Willard se svými muži poznávají nejpodivnější a nejrůznější aspekty válečného pekla.(H.C.E.)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Jediněčný film nejen díky způsobu jakým je natočen, ale i průběhem natáčení a celkově jeho historií. Při čtení zajímavostí jsem byl chvílemi i zděšen. Například: Dennis Hopper dával na place plný průchod své závislosti na drogách a alkoholu. Předčítal mi z Bible a řezal k tomu tlusté špalky hašiše: řekl Laurence Fishbourne, kterému tehdy bylo 14 let !! Nebo samotný režisér prodělal během natáčení epileptický záchvat a pod vlivem drog nadiktoval pokyny, aby v případě jeho smrti dokončil film George Lucas !! Nemluvě o tom, že Americká armáda nechtěla film financovat a neposkytla žádné prostředky, režisér si je musel propůjčit od diktátora Filipín, kde se film natáčel, Fernanda Marcose. Docela nářez, co tento film měl za sebou a nejlepší na tom je, že mrtvoly, kterých je ve filmu nepřeberné množství nejsou jen figuríny...Jestli to byla Apokalypsa tak nejen pro samotné vojáky v té době, ale i pro filmový štáb jako takový. Musím podotknout, že téměř každá scéna je tak nádherně kamerou nasnímaná, a sledovat vzlet vrtulníku za východu slunce je tak oslnivý a symbolický, že se Vám až zachvěje žaludek. (Malarkey) 5*

Naprosto genialní, atmosférický, chytlavý, realistický, promyšlený, natočený a ozvučený film. Nevim o žádné chybě tohoto DÍLA. Viděl jsem pouze Apokalypsu now redux a ta si mě naprosto získala nejen přeměnou Willarda a názoru Kurtze. Celý tento film je jedna velká jízda válkou a hnusem v ní. Poprvé jsem obdivoval (krom celého filmu) i dokonalé mrtvoly hlavně v závěru...Po té jsem si přečetl, že jsou to skutečné mrtvoly, pro mě další šok tohoto filmu. Obdivoval jsem temnou atmosféru a temné scény při níchž je na scéně Kurtz, které byli úžasně natočené. Životně zahrané role nejen Sheena, Branda a Duvalla, ale všechno v tomto filmu je životní vrchol. Sám Brando je herec nad nějž není. To, že stloustl a kameraman ho musel snímat ve velkém šeru a přítmí neuvěřitelně napomohlo magičnosti jeho postavy. Francis Ford Coppola vytvořil své životní dílo o válce(se snažim vyhnout názorům, že Kmotr je lepší ;-)). Tento velký režisér přežil těžkou cestu tohoto filmu na plátna, ale stálo to za to. Všiml jsem si ještě mnoha genialit, které dohromady tvoří legendární film, který však není pro každého a na to se nesmí zapomínat!!! (Djkoma) 5*

Tohle není film o válce, to je drásavé vyhřeznutí pekla lidské duše do kulis Vietnamu. Podobně jako Conradův Marlow v Srdci temnoty, i Coppolův Wilard se po řece pouští do cesty očistcem, aby na jejím konci našel peklo. Apokalypsa je koncipována jako sled různorodých historek, které z rozdílných úhlů nasvěcují hrůzu. Hrůza je klíčové slovo filmu. Je jedno, jestli se jedná o hrůzu z pohledu tomíků, rákosníků, nebo Francouzů... je to tatáž hrůza, kterou Kurtz ztělesnil ve svém apokalyptickém a pohansky brutálním ležení. Je to tatáž hrůza, která Willarda stravuje od počátku... Prázdnota. Odlidštěnost. Coppolův film je natočený v takřka cynickém tónu. Absurdita mnohdy svojí silou evokuje Hellerovu Hlavu XXII... Gradace, navzdory stopáži, úžasná... Nenašel jsem slabé místo. Každý záběr, každá promluva, každý zvuk tvoří na zakrváceném plátně vietnamské džungle strhující obraz hrůzy – utrpení, ztráty lidskosti, ztráty sebe sama. Zdráhám se napsat, že Apokalypsa je metaforou. Ne, je děsivě doslovná a explicitní. Je přímým obrazem, který zasahuje všemi použitými prostředky. Filmovým mistrovstvím po všech stránkách. Co do sugestivity neznám silnější válečné dílo. Herci působí neuvěřitelně naturalistickým dojmem – šílený Brando, šílející Sheen... jakoby i je peklo pohltilo. Apokalypsa je mistrovská i v tom smyslu, že ač říká mnohé o podstatě vietnamského konfliktu, její dopad je univerzální. Prozrazuje něco z temnoty lidské duše... A co se často zmiňované nedořečenosti zápletky týče... lze doříci něco, co stále trvá? Coppolova Apokalypsa nekončí titulky... ve filmové světě možná. (Marigold) 5*

GOLDIE FILMU
Válka z Vietnamu má svoje tři věčné reprezentanty. Kubrickovu Full Metal Jacket, Stoneovu Četu a právě Coppolovu Apokalypsu. Poslednímu jmenovanému se budeme věnovat jako prvnímu (ovšem jistě ne poslednímu) z tohoto velkolepého trojlístku antimilitaristické klasiky. Pravděpodobně proto, že nejvíc vybočuje z válečného žánru. K vylíčení hrůz války přistupuje trochu od lesa. Bojové vřavy tu totiž najdeme jen překvapivě málo a rozhodně nehraje první housle.
Mnohem spíš řešíme vnitřní démony kapitána Benjamina L. Willarda, jenž má spáchat atentát na bývalého válečného hrdinu, nyní někde uprostřed vietnamské džungle hrajícího si na boha. Fascinace člověkem v minulosti zažívajícím stejné hrůzy jako on sám postupně ve Willarovi stoupá. Veškeré "příhody", jimž se stane svědkem na cestě za splněním rozkazu, mu pak slouží jako nápovědy k pochopení na první pohled nepochopitelného plukovníkova šílenství.
Z premisy vyplývá i jedna z mála věcí, které lze Apokalypse vyčíst - linearita a schematičnost. Protože když se nad dějem zamyslíme, parta vojáků jen pluje proti proudu řeky Mekong a potkává různé skupiny lidí, co ve Vietnamu bojují/přežívají z vlastních víceméně nesouvisejících důvodů. S těmi chvíli pobudou, pak si je na svém seznamu návštěv odškrtnou a jedou dál... až za "vytouženým" cílem.
Na první pohled skutečně nic objevného. Tato základní kostra vyprávění působí nezajímavě a ohraně. Na druhou stranu je stejně tak jednoduchá i hlavní dějová linie třeba prvního Kmotra, takže uznejme, že Coppola víc zkrátka nepotřebuje a hloubka i síla Apokalypsy tkví jinde než v samotném příběhu. Ani pointa nespočívá ve zvratech. Jde hlavně o sledování stavu hlavního hrdiny a jeho postupně gradujícího vývoje.
Předmět Coppolova zájmu - Willard - se stává jediným středobodem světa. Veškeré dění je zajímavé jen tím, co zanechává v něm.
Přes veškerou válečnou vřavu, přes všechny ty Pochody Valkýr, se jedná o dopad té nezměrné nelidskosti vyprodukované válkou na konkrétního jedince, jenž se během své cesty dostává do kontaktu s tolika odlišnými pohledy na věc. Máme tu řadové vojíny, čekající kdesi na základně na své rozkazy, následované skupinou kolonizátorů, kteří chtějí jen přežít, a ke slovu se dostane i původní obyvatelstvo, jež žije prakticky mimo válku a vyhlíží svého Boha. Všechny tyto skupiny jsou odříznuté a jejich zkušenosti a informace omezené. A jak se Willard setkává s dalšími z nich, může začít vnímat válku komplexněji než kdokoliv jiný na plátně. Tedy s výjimkou Kurtze.
Jeho "vyšší cíl", původně tak jednoduchý a jasný, se začíná rozpadat a drolit. Čím víc znalostí Willard má, tím méně válce odolává, tím víc ztrácí své hodnoty a zprvu jasné názory. Podobně jako podplukovník Kilgore a jistě i Kurtz. Zatímco druzí dva se s odpovědností a povinnostmi, které je vlastně nezajímají a které nechápou, vypořádali po svém, nás zajímá právě Willardův osud. Skončí jako Kilgore své úkoly dál plnící bez ohledu na cokoliv, nebo jako Kurtz ztratí kontakt s realitou a propadne šílenství?
Proto v sobě poslední dějství, kdy se konečně objeví filosofující Marlon Brando a my můžeme vyloženě cítit, co všechno má hrdina za sebou, co se mu asi honí hlavou, nese obrovskou sílu.
Vše je samozřejmě ošetřeno Coppolovou vytříbenou režií. Technická preciznost jeho děl asi nepřekvapí, ovšem v Apokalypse dosahuje stále větších výšin. A to přesto, že si vysloužila pověst "prokletého filmu". Málokdy provázelo štáb tolik nemocí, nehod, úmrtí. Martina Sheena dokonce postihl uprostřed natáčení infarkt.
Coppola to ale ukočíroval tak bravurně, že ani na jedinou vteřinu nemáme pocit, že by snad situaci nedržel pevně ve svých sebevědomých rukách. Něco takového dokáže jen skutečný režisérský mistr a jeho nechybující preciznost opět budí respekt každou vteřinu. Jako když stařešina vypráví před kmenem svůj příběh. Má neuvěřitelnou sílu už jen proto, kolik úcty vzbuzuje. Pocit důležitosti totiž Apokalypsa dokáže navodit s přehledem - opět další Coppolův trademark. Nahlas vykřikuje "jsem víc než jen film", aniž by to ale působilo povýšeně. Spíš jako konstatování faktu. Vytknout se dá určitě jistý chlad a odstup, ten si ale Coppola ostatně od diváka držel vždy. Proto ale dokáže k životu přivést postavu tak monumentální a nadlidskou, až se zdá nedotknutelná a nezničitelná (asi ne náhodou opět v podání Marlona Branda), tentokrát navíc silně kontrastující s nicotnými vojáky, jejichž životy může utnout i vržený naostřený klacek.
Není to tedy vyloženě na škodu. Hlavně proto, že Coppola zná míru a ví, kdy si ještě s divákem udržuje dostatečný kontakt. V Apokalypse se toho daří docílit i díky hlavní postavě, kterou můžeme považovat za kladnou a "klasicky řečeno" jí držet palce (není to samozřejmě tak jednoduché).
Coppola opět předvedl bravurní práci, kdy na jednoduchou dějovou kostru navlékl tolik emocí a myšlenek, že vzniklo monumentální dílo budící respekt a obdiv. Někomu může být podobná "důležitost především" protivná, ale já musím říct, že zatímco takový Kmotr (jakkoli je výborně natočen a mám ho rád) je v podstatě docela jednoduchým snímkem, který toho zas tolik nesděluje, Apokalypsa dává možnost k zamyšlení a utvoření si vlastního názoru. A to rozhodně není málo.

V.I.M. FILMU
Apokalypsa by si zasloužila pozornost snad už jen za své technické parametry. Šestnáct měsíců dlouhé natáčení přivedlo kde koho z herců i štábu na pokraj šílenství (sledování dokumentu o natáčení – Hearts of Darkness: A Filmmaker´s Apocalypse – je vysilující i v lenošce). V některých davových scénách vystupovalo přes 1000 komparsistů. Štáb natočil 230 hodin hrubého materiálu. Mnohdy se natáčelo až osmi kamerami najednou, žádná scéna se však podruhé nejela úplně stejně. Střihači tudíž u každé scény museli zpracovat obrovské množství nesourodého materiálu. Coppolův dvorní střihač Walter Murch ve své knize In the Blink of An Eye uvádí, že si na konci střihačských prací udělal propočet produktivity práce - vzal v úvahu celkovou délku stříhání a konečný počet střihů ve filmu, a vyšlo mu, že každý ze čtyř aktivních střihačů provedl denně méně než jeden a půl střihu. Je jasné, že tyto skutečnosti samy o sobě by z natočeného materiálu neudělaly o mnoho lepší biják než jakým je  Bathory, kde se tvůrci dopředu pokoušeli omráčit informacemi o rozpočtu, anglicky mluvených rolích, počtu lokací, kostýmů... a stejně jim to nakonec bylo na nic.
Apokalypsa přitahuje generace nových a nových diváků tím, jak se jí obrazem a zvukem podařilo ukázat absolutní zlo. Zlo, jež nemá hmatatelnou podobu, ale o to víc jde cítit v zeleni džungle, v toku řeky, v bezvýrazných tvářích lidí či mihotavých stínech za Kurtzovými zády. V tomto smyslu film obstojí i jako civilní horor, v němž postupné odkrývání indicií strach nezmenšuje, ale právě naopak diváka efektně tlačí do rohu. Strastiplná cesta Willarda vyčerpala, změnila a postupně v něm otupila veškeré civilizační bariéry. Je otevřený všemu. Ostatně, kdo by ve stavu, kdy je víc mrtvý než živý, nebyl? To co Kurtz dělá a říká, se v kontrastu s obrazy válečných hrůz najednou zdá jako srozumitelné, pochopitelné, ba nutné zlo. Má vůbec smysl jej zabíjet, když Američané na okupovaných územích jednají ještě barbarštěji než on a roztáčejí tak spirálu dalšího násilí? Co mu říká rozum? A co mu sděluje oceán nevědomí?
Apokalypsa jako každý film, který se zapsal do historie, umožňuje celou řadu interpretací. Její síla spočívá v tom, že nefavorizuje žádné "čtení", netlačí na morálku ani strunu válečného patosu, takže si ji užije jak divák - psychoanalytik tak otevřený fanoušek válečných filmů, který připustí, že se zápletky daného žánru nemusí točit jen kolem tmelení jednotky a konečného vítězství.
V Apokalypse se protnulo silné téma s hereckými výkony ze skupiny životních, režijním nasazením, řemeslnou zručností... s něčím navíc. Je celkem jedno, zda si ono "něco navíc" definujeme jako společné překonávání objektivních překážek, žár posledních uhlíků Nového Hollywoodu, který Coppola pomáhal definovat, či úplně jinak. Podstatné je, že to "něco" lze z filmu stále cítit. Jsem přesvědčen, že kdyby měli dnešní tvůrci zaručený výsledek rovnice "čím větší útrapy při natáčení, tím lepší film", neváhali by ani minutu. Kult bohužel naplánovat nejde...
P.S. Osobně mám raději kinoverzi, o 50 minut delší Redux podle mě filmu trochu ulamuje ostří. Jak jste na tom vy?

VELKÁ RECENZE
Kapitán Willard (Martin Sheen) je pověřen tajným úkolem zlikvidovat plukovníka Kurtze (Marlon Brando), který si v odlehlé džungli vybudoval vlastní království, v němž dovedl oficiálně proklamovanou filozofii války do zrůdné, nelidské podoby. Willardovo očistné putování po řece, klikatící se do nitra divočiny, se stává symbolickou paralelou cesty na samé dno poznání. Setkání s machistickým plukovníkem Kilgorem (Robert Duvall) a jeho leteckou kavalerií, s dezorientovanými vojáky, kteří už ani nevědí, proti komu bojují, a nakonec s bolestně rozpolceným Kurtzem, dokreslují šílenost nesmyslného válečného běsnění...
Scenárista a režisér Francis Ford Coppola se u většiny filmových diváků zapsal především svou mafiánskou trilogii Kmotr, jeho kariéra ale skrývá ještě jeden kousek, který je dokonce schopen se kvalitám prvních dvou dílů Coppoly trilogie o rodině Corleonových nejen vyrovnat, ale já osobně Apokalypsu beru za nejlepší Coppolův film, jeden z nejlepších válečných filmů všech dob a především i dost možná jeden z nejzásadnějších milníků celé historie světové kinematografie- Tento film se jmenuje Apocalypse Now.
O samotném natáčení Apokalypsy by mohl vzniknout samotný film (ostatně existuje filmový dokument Srdce temnoty: Režisérská apokalypsa, který se snaží o zachycení obtížnosti realizace tohoto snímku), protože šlo nešlo o jednoduché natáčení. Samotný film byl několikrát odložen a Coppola tímto filmem v podstatě zabil 5 let života. Volná adaptace knihy Srdce temnoty od Josepha Conrada měla problém už při samotném zvolení ústředních rolí- Coppola se do role plukovníka Kurtze rozhodl obsadit Marlona Branda, jednu z největších tehdejších filmových hvězd (který už navíc s Coppolou pracoval na Kmotrovi I), která ovšem už touto dobou měla problém s nadváhou, což zásadně ovlivnilo i fakt, že tato postava není celou dobu viděna v celé své kráse. Představitelem hlavní role kapitána Willarda se poté stal Martin Sheen, jenž během samotného natáčení dostal infarkt, protože Sheen fyzicky náročné natáčení spojil s nadmírnou konzumací alkoholu a depresemi z čerstvého rozvodu. Do toho všeho počasí zničilo mnoho drahých kulis a zoufalý režisér FFC nejednou prohlásil, že kvůli komplikovanosti realizace tohoto filmu spáchá sebevraždu. Natáčení původně stanovené na 6 týdnů tak nakonec trvalo dohromady 16 měsíců a vzniklo dohromady 230 hodin hrubého materiálu, přičemž nakonec Brando skutečně nebyl přeobsazen a jen se filmaři snažili nezachytit jeho nevyhovující veliké břicho, Martina Sheena při natáčení ve scénách kdy mu nebylo vidět do obličeje nahradil jeho bratr Joe Estevez. Ze všech těchto detailů se tak film Apokalypsa může zdát jako prokletý projekt, který se snadno mohl rozpadnout pod rukami a skončit jako nešťastné uskutečnění vize jednoho velkého režisérského talentu. Jenže to ve finále skutečně nehrozí?
Jak Apokalypsu vlastně shrnout ve zkratce a jde to vůbec? Dokonalá v každém detailu, v rámci 147/196 minut (záleží na určité verzi snímku) neslábnoucí ani vteřinu a především jde o parádně vypadající, geniálně zahrané a totálně depresivní peklo. Pohled Francise Forda Coppoly na Válku ve Vietnamu je v tomhle filmu jednoznačný- Apokalypsa představuje Válku ve Vietnamu jako novodobé peklo, kde i ty nejsilnější povahy podléhají neustálým obávám o své přežití a samotná válka na nich zanechává výrazné psychické následky. Protivníky americké armády je tak pořád především Vietcong, nepřátelé se ale z ničeho nic mohou objevit i ve vlastních řadách, přičemž je ale opět vina na účet samotného brutálního válečného konfliktu. A teď není nutné přemýšlet nad tím, kdo vlastně start tohoto válečného konfliktu kdysi odstartoval a za jakých okolností. Samotný hrdina Benjamin L. Willard je na začátku Válkou ve Vietnamu unaven a mise na kterou je vyslán je pro něj pouze další rozkaz, který se neodmítá. Samotný Willard je poté šokován tím jak se ve svém cíli, kterým je právě plukovník Kurtz nalézá a v jeho hlavě najednou proudí i myšlenky typu, že by se z něj klidně jednou mohl též stát další Kurtz nebo zda samotná americká armáda za účelem udělat z Kurtze silného velitele toho maniaka, který se vymkl kontrole neudělala Kurtze právě tím čím se stal. O to více je zajímavý fakt, že Kurtz je dosti brutální i na poměry samotné americké armády, což jenom podtrhuje fakt, že je něco špatně.
Strastiplná pouť Hillarda za svým cílem je tak protkaná nejenom různými typy vojáků, nepřátelských vietnamců a dalšími překážkami, ale právě i těmi duševními dilematy, přičemž je v podstatě na divákovi ať si Hillardovo smýšlení pojme po svém. Apokalypsa je prostě protkaná různými filozofickými motivy, což dokazuje i samotné vykreslení plukovníka Kurtze. Marlon Brando možná tuto roli ztvárnil v časech, kdy začínalo jeho temnější období (které následně tak brutálně smutně vyvrcholilo výkonem ve filmu Ostrov Dr. Moreau), přesto ale vytvořil jednoho z nejikoničtějších filmových záporáků, jenž je sice maniakem a šílencem, ale přesto jeho motivace a některé myšlenky dávají zvráceným způsobem smysl, což je upevňuje osobní Hillardův konflikt.
Dokonalost tohoto snímku dokazuje fakt, že si ho můžete užít jak v kratší (145 minut) tak i delší/redux verzi (196 minut) a nebudete mít při zhlédnutí kratší verze pocit, že vám něco chybí. Zároveň ale redux verze ještě lépe rozkresluje psychické rozpoložení hlavního hrdiny, podzápletky či motivy a tudíž je verze redux jedna z těch prodloužených verzí, jejíž existence je skutečně opodstatněna a dává smysl.
Marlon Brando je výborný, Martin Sheen psychicky nalomeného vojáka střihnul fenomenálně, Robert Duvall tu též dostal příležitost herecky ztvárnit naprosto zajímavý charakter, který opět vrhá trochu jinou perspektivu na probíhající válečný konflikt. Je tu solidní Dennis Hopper, tehdy 14-letý Laurence Fishburne (roli získal díky tomu, že lhal o tom, že je mu víc), který už zde předvedl, že má potenciál v následujících letech ještě něco předvést a také pár dalších představitelů vedlejších roliček, kteří jsou ale po zhlédnutí filmu pamětihodní jako třeba Sam Bottoms, Frederic Forrest nebo Harrison Ford.
,, Horror, Horror“- Tyto slova padlá ve filmu nejlépe definují samotný film z pohledu toho do jak brutálního a protáhlého válečného konfliktu je samotný film zasazen. Coppolův postoj k této Válce ve Vietnamu je prostě jednoznačný a odsuzuje to jako velký omyl lidské historie. O to více působivěji, pocitově silněji a audiovizuálně dechberoucí podívanou Coppola servíruje a kameraman Vittorio Storaro tento film udělal skutečně vizuálně překrásným. Celkově je Válka ve Vietnamu nejlépe zachycený válečný konflikt (krom Apokalypsy existují také další pecky jako Lovec jelenů nebo Olověná vesta, dále také třeba Četa), Apokalypsa ale tuhle válku opravdu zpracovává v jedinečném podání a je prodána jako velkolepá a zároveň osudová pouť jednoho muže, jehož mise je ve finále pro něj osobně důležitější než by se mohlo zdát. Finále Apokalypsy je v podstatě ztělesněním váhání ohledně těch správných ideálů hlavního hrdiny a skutečně máte po jejím konci pocit, že jste viděli něco co se jen tak nevidí. A asi jen tak neuvidí.
Kmotr 1 je skvělý. Kmotr 2 je skvělý. Kmotr 3 je.......... oukey. Pro mně osobně je ale Francis Ford Coppola především tvůrce právě Apokalypsy. Film, který ho stál hodně fyzických i psychických sil a málem stál (nejen) jeho život, přesto ale vznikl jeden z nejzásadnějších milníků kinematografie, jehož důležitosti nic neubírá ani fakt, že jde o film, který nedávno oslavil 40. výročí. I právě takto se možná jednoznačná nestárnoucí filmová klasika, která patří mezi nejlepší válečné filmy všech dob (po Olověné vestě nejlepší film z prostředí Války ve Vietnamu) a u mně osobně by si i obhájila pozici v nějaké osobní TOP 30 nejoblíbenějších filmů. Pocitově neskutečně silný a především náročný, o to více ale ve finále působivější a skutečně parádní. Miluju vůni napalmu!

O FILMU
Když jsem začal natáčet film Apokalypsa, mým záměrem bylo vytvořit velkolepý, akčně-dobrodružný film se silnou hlavní myšlenkou a filozofickými otázkami ohledně války.
Na jaře 1979 jsme však začali být znepokojeni jeho délkou, zvláštní povahou a absencí obvyklé závěrečné bitvy. Hrozila nám finanční katastrofa. Zastavil jsem veškerý svůj majetek, abych mohl zaplatit 16 milionů dolarů, o které jsme překročili původně plánovaný rozpočet. A tisk nám neustále pokládal ironickou otázku Apokalypsa - kdy? Z těchto důvodů jsme upravili film do podoby, která by nejlépe vyhovovala tehdejšímu publiku. Zaměřili jsme se na cestování hrdinů po řece a posunuli film co nejvíce do válečného žánru.
Po více než dvaceti letech jsem shodou okolností zhlédl film v televizi. Uvědomil jsem si, že na upravenou verzi, která byla v době své premiéry považována za velmi náročnou a zvláštní, si publikum zvyklo a dnes působí spíše fádně. To mě v kombinaci s telefonáty od lidí, kteří viděli film v původní čtyřhodinové podobě, povzbudilo k tomu, abych se pokusil vrátit zpět a vytvořit jeho novou verzi.
Se sestřihem nové verze jsme začali v březnu 2000 a během šesti měsíců jsme celý film kompletně zrekonstruovali. Místo toho, abychom do filmu pouze vraceli vystřižené scény, jsme jej znovu sestavili z původního, nesestříhaného materiálu.
Tentokrát jsme nemuseli bojovat se strachem z neúspěchu, což nám dalo více prostoru k přemýšlení o tématickém zaměření filmu, zejména co se týče morálních otázek v souvislosti s válkou. Myslím si, že každý umělec, který točí film o válce, musí nutně natočit protiválečný film a válečné snímky většinou takovou povahu mají. Můj film je ale zaměřen spíše proti lžím - je o tom, jak mohou být lidé manipulováni falešnými tvrzeními o tom, co se ve válce skutečně děje, jak může být mučení, týrání, mrzačení a zabíjení lidí ospravedlňováno a předkládáno jako morální. To je věc, která mě děsí. Jedna věta z původního scénáře Johna Miliuse zněla takto: "Učí ty kluky, jak shazovat na lidi napalm, ale nedovolí jim, aby si na letadla napsali slovo ,fuck'." Slovy Josepha Conrada: "Nesnáším smrad lží."
Tato nová, kompletní a definitivní verze filmu rozšiřuje původní myšlenku na všechny mladé lidi, od kterých se očekává, že se budou chovat morálně v nemorálním světě. Výsledkem je film, který obsahuje 49 minut dosud nikdy neviděných záběrů a více se věnuje základnímu tématu. Je dráždivější, zábavnější, bizarnější, romantičtější a také zajímavější z politického hlediska. Mezi nové záběry patří scéna s francouzskou osadou, rozšířená sekvence s modelkami Playboye, scéna ze začátku putování po řece a nová scéna s Marlonem Brando, která by před dvaceti lety pravděpodobně nemohla být součástí filmu, protože zcela otevřeně předkládá fakta o tom, jakým způsobem byla obelhávána americká veřejnost.
Mým záměrem bylo vytvořit bohatší, obsáhlejší a barvitější film, který by - stejně jako originál - dal publiku pocítit, jaká byla ve skutečnosti válka ve Vietnamu. Film, který by znázorňoval bezprostřednost, šílenství, veselí, hrůzu, smyslnost a morální dilema nejděsivějšího válečného konfliktu v dějinách Ameriky.
V roce 1979, více než tři roky po začátku natáčení, režisér Francis Ford Coppola představil na Filmovém festivalu v Cannes pracovní verzi svého filmu Apokalypsa. Film získal na festivalu Zlatou palmu, byl nominován na 8 Oscarů, ohromil všechny skeptiky velkým komerčním úspěchem a stal se jedním z nejvýznamnějších filmových děl posledního čtvrtstoletí.
11. března 2001 byl tento film uveden v Cannes znovu - tentokrát však ve zcela nové verzi, která obsahuje 49 minut dosud neviděných záběrů. Film byl odměněn bouřlivými ovacemi a vyvolal nadšení u kritiky.
"Nová verze filmu nese úplně stejné poselství, jako ta původní. Hlavní myšlenka je však vyjádřena mnohem lépe a komplexněji a jednotlivá témata vystupují na povrch zřetelnějším a jasnějším způsobem," říká Coppola.
"Při dokončování původního filmu jsme museli čelit spekulacím ze strany tisku, který neustále naznačoval, že ,film nikdy nebude dokončen', že je to ,příšerný chaos' a podobně. Vždycky jsem cítil, že ve filmu mohlo být mnohem lépe vyjádřeno jeho hlavní téma, které se týká morálních hodnot v období válečného konfliktu. Věděl jsem také, že některé nepoužité scény by dokázaly filmu dodat více názorové rozmanitosti a propůjčily by mu možnost nahlížet na základní téma z několika různých perspektiv. Před dvaadvaceti lety jsem byl pod tlakem, abych z tohoto snímku vytvořil ,normální' válečný film. Teď mám příležitost rozšířit jeho tématické zaměření," dodává Coppola.
Mezi nové scény ve filmu patří: 1) Sekvence s francouzskou osadou, jejíž součástí je setkání poblíž řeky, pohřeb Cleana, hostina a Willardovo milostné vzplanutí k mladé francouzské vdově Roxanne (Aurore Clement). "Proč tady zůstáváme? Drží to naši rodinu pohromadě. Bojujeme o to, co je naše. Vy Američani bojujete za největší nic v historii," říká během hostiny nejstarší obyvatel osady Hubert deMarais (Christian Marquand).
"Myslím, že část s osadou je ve filmu důležitá, protože jí předchází spousta válečného běsnění. Tato scéna je ale o lidských citech a lásce. Je to jedna z velmi vzácných erotických scén ve válečných filmech. Pojednává o dvou stránkách lidské přirozenosti - jedna z nich miluje a druhá zabíjí," říká představitelka Roxanne Aurore Clement.
2) Delší sekvence s Playboy Playmates. Vrtulníku, se kterým v původní verzi odlétají modelky Playboye, v režisérské verzi Apokalypsy dojde palivo a posádka lodi jej nachází na letišti, které slouží k evakuaci raněných. Když se pak vojáci k vrtulníku dostanou, odehraje se nezvyklá výměna.
"Tato část filmu nebyla ani ve čtyřhodinové pracovní verzi, protože nás během jejího natáčení zastihl tajfun a scéna nebyla nikdy dokončena. Walter ale našel způsob, jak ji do filmu zakomponovat," říká Coppola.
3) Nová scéna s Marlonem Brando, která je hlubší sondou do Kurtzovy mysli. Zatímco vězní Willarda v kovové boudě, hovoří o šílenství války. Během scény cituje analytika americké výzvědné služby, který se vrátil do Vietnamu, aby pro prezidenta Nixona zjistil současnou situaci: "Minulý týden řekl prezidentovi, že ,To tady vypadá mnohem líp a míň to tady smrdí.'" "A jak to tady voní tobě, vojáku?" ptá se Willarda.
4) Nové záběry ze začátku cesty po řece. "Mezi členy posádky je nyní více kamarádství. Willard se svými vojáky žertuje, všichni vyrážejí na cestu jako docela normální mladí vojáci. Právě tato počáteční naivita podtrhuje tragičnost následujícího dění," říká Coppola.
"S touto verzí jsem velmi spokojen, protože dokonale využívá potenciálu natočeného materiálu. Když jsme sestříhali dodatečné sekvence, vzali jsme původní negativ a všechen nový materiál k němu přidali. Technicky vzato film v současné době existuje pouze v této verzi," říká Coppola.
"Byl jsem částečně znepokojen myšlenkou, že bych se měl znovu vydat ,do džungle'. Usilovnou prací na tomto filmu jsem v minulosti strávil dva náročné a vyčerpávající roky svého života a věděl jsem, že je před námi skoro 400 tisíc metrů filmového pásu, který vážil sám o sobě přes 7 tun. Po deseti dnech práce jsem se ale opět cítil jako ryba ve vodě," říká Walter Murch, který novou verzi filmu sestříhal.
Coppola začal film natáčet jako oscarový režisér na vrcholu svého tvůrčího potenciálu. V průběhu jeho dokončování už Apokalypse neřekl jinak než Idiodysea. "Stejně jako kapitán Willard jsem tehdy postupoval po řece v daleké džungli, hledal odpovědi a doufal v příchod nějaké spásné katarze. Natočili jsme Apokalypsu způsobem, kterým vedli Američané válku ve Vietnamu: bylo nás příliš moc, stálo nás to příliš mnoho peněz a měli jsme příliš mnoho technických prostředků. A s každým dalším dnem jsme byli o krůček blíže k šílenství."

Ocenění:
Academy Awards
1980 - Vittorio Storaro (Kamera)
1980 - Mix zvuku
1980 - Nejlepší film (nominace)
1980 - Francis Ford Coppola (Režie) (nominace)
1980 - Robert Duvall (Vedlejší herec) (nominace)
1980 - Francis Ford Coppola, John Milius (Adaptovaný scénář) (nominace)
1980 - Střih (nominace)
1980 - Výprava (nominace)

Golden Globes
1980 - Francis Ford Coppola (Nejlepší režie)
1980 - Robert Duvall (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
1980 - Carmine Coppola (Nejlepší hudba)
1980 - Nejlepší film - drama (nominace)

The Saturn Awards
2021 - Nejlepší vydání ve 4K (nominace)

BAFTA
1980 - Francis Ford Coppola (Nejlepší režie)
1980 - Robert Duvall (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
1980 - Nejlepší film (nominace)
1980 - Martin Sheen (Nejlepší herec v hlavní roli) (nominace)
1980 - Vittorio Storaro (Nejlepší kamera) (nominace)
1980 - Nejlepší střih (nominace)
1980 - Carmine Coppola, Francis Ford Coppola (Hudba) (nominace)
1980 - Výprava (nominace)
1980 - Soundtrack (nominace)

Cannes IFF
1979 - Francis Ford Coppola (Zlatá palma)
1979 - Francis Ford Coppola (Cena mezinárodní kritiky - F.I.P.R.E.S.C.I.)

San Sebastián IFF
1979 - Francis Ford Coppola (Zlatá mušle pro nejlepší film) (nominace)

César du cinéma
1980 - Nejlepší zahraniční film (nominace)

DABING
1.DABING (DVD, BD - 196 min.)
V českém znění: Jiří Hromada - Marlon Brando (Walter E. Kurtz), Aleš Jarý - Robert Duvall (Bill Kilgore), Jiří Schwarz - Martin Sheen (Benjamin L. Willard), Filip Švarc - Laurence Fishburne (Tyrone), Marcel Rošetzký - Harrison Ford (plukovník Lucas), Radek Hoppe, Miloš Vávra, Petr Štěpánek - G.D. Spradlin (generál Corman), Ladislav Cigánek - Frederic Forrest (Jay 'Šéf' Hicks), Oldřich Vlach, Tereza Chudobová - Cynthia Wood (playmate roku), Tomáš Juřička, Monika Žáková - Aurore Clément (Roxanne Sarrault), Ivo Novák, Claudia Vašeková - Colleen Camp (Playmate - miss máj), Jan Kalous, Jaroslav Horák, Roman Hájek, Milan Bouška (titulky)
Překlad: Evelina Koublová, Zbyněk Černík
Zvuk: Petr Nový
Produkce: Petr Tichý ml.
Dialogy a režie: Petr Tichý
Vyrobilo: Studio Auvit 2003

2.DABING (ČT - 147 min.)
V českém znění: Martin Stropnický - Marlon Brando (Walter E. Kurtz), David Novotný - Robert Duvall (Bill Kilgore), Filip Čapka - Martin Sheen (Benjamin L. Willard), Martin Stránský - Frederic Forrest (Jay 'Šéf' Hicks), Braňo Holiček - Sam Bottoms (Lance B. Johnson), Radek Škvor - Laurence Fishburne (Tyrone), Petr Lněnička - Albert Hall (Phillips), Lumír Olšovský - Harrison Ford (Lucas), Petr Štěpánek - G.D. Spradlin (Corman), Petr Rychlý - Dennis Hopper (žurnalista), Petr Gelnar - Glenn Walken (poručík Carlsen), Radovan Vaculík, Zbyšek Horák, Tomáš Borůvka
Překlad: Pavel Medek
Dramaturg: Michael Málek
Mistr zvuku: Zdeněk Dušek
Asistent režie: Petr Skarke
Vedoucí produkce: Miloš Kostner
Vedoucí dramaturg: Alena Poledňáková
Vedoucí realizace: Vladimír Tišnovský
Dialogy a režie: Michal Vostřez
Vyrobila: Česká televize 2012

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST    
Premiéra ČR: 15.2.1996 Falcon
Premiéra USA: 15.8.1979 United Artists
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 28.4.2003 Vapet Production
Poprvé na Blu-ray: 27.7.2011 Magic Box

Tržby v ČR - Kč 3 402 467
Tržby celkem - $ 150 000 000
Návštěvnost v ČR 95 582
Náklady (Rozpočet) - $ 31 000 000

 

Tvůrci a herci