Kdyby tisíc klarinetů / Kdyby tisíc klarinetů (1964/130/Československo/Muzikál, Komedie, Fantasy) 75% -Originál DVD-
17.09.2023 20:34
JEDNOU VĚTOU
„Muzikál, který se zamýšlí nad tím, co by se stalo, kdyby se zbraně znenadání změnily v hudební nástroje...“
OBSAH
Dnes již legendární český filmový muzikál je postaven na groteskní možnosti přeměny zbraní v hudební nástroje. Hudební nástroje nemohou nikoho zabít, nikomu ublížit. A vojáci, jak se zdá, v těchto "zbraních" nacházejí daleko vězší zalíbení než v čemkoli jiném. Proti posádce je podniknuta trestná výprava, leč bezvýsledně...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Dlouhé pásmo estrádních čísel, jejichž integrace do vyprávění je ještě bídnější než tomu u muzikálů bývá. Písně největších hvězd československé popmusic 60. let, sekané bez kdovíjaké logiky jedna za druhou, přehlušují nejen nicotnou zápletku, ale také obě hlásaná hesla, která tvoří myšlenkový základ filmu: "Co Čech, to muzikant" a "Make Music, Not War." Klarinety dnes neobstojí ani jako muzikál, ani jako satirická pohádka, nanejvýš jako na filmový pás zakonzervovaný kabaret, do něhož zavítalo neobyčejné množství známých tváří. 55% (Matty) 3*
Klarinety jsou velmi zvláštní film - na jedné straně stojí příběhově naprosto za..., a je až bolestivě zjevné, že jde jen o dost chabě seřazené scénky jako u nepříliš promyšleného estrádního pásma. Jenže tomu "jen" patří uvozovky zvíci sebevědomí našich dvou posledních prezidentů dohromady (je to sice obtížně představitelný rozměr, ale zkuste to;)), protože díky tomu, co předvádí Vlastimil Brodský, Bohumil Šmída a další herci ve vedlejších rolích, kteří dělají tu "výplň" mezi hudebními čísly, to je samo o sobě velmi dobré. A ta hudební čísla jsou naprosto úžasná - z "Vy byste pořád seděla..." v podání Hany Hegerové, Waldemara Matušky a Karla Gotta, tryská živelnost a létají jiskry. Takže i když je to víc než cokoliv jiného pomník zlaté éry SeMaForu, patří se projevit náležitou úctu a nad "filmovými nedostatky" tohoto filmu přimhouřit oko. 80% (Gemini) 4*
Skvělá prezentace špičky naší popkultury. Všichni zpěváci zde vystupující jsou dávno legendami. Takhle silnou sestavu už se nepodařilo nikdy zopakovat. Je tu několik opravdu fenomenálních výstupů, které by v dnešní době zvládl z našich sólistů asi málokdo. Nemohu nejmenovat duet JE NEBEZPEČNÉ DOTÝKAT SE HVĚZD. Samotný příběh nic úžasného. Choreografie, ve své době pěkná, je v dobách dnešního taneční drilu podprůměr. Menzel před kamerou klasicky tragickej. Z celého filmu ale čiší velké nadšení všech zúčastněných, kteří si byli vědomi toho, že dělají něco výjimečného, něco co tu do té doby nikdy nebylo. Netřeba říkat, že soudruhům to ani trochu nevonělo a přáli si, aby film propadl, k čemuž šířili i nepodložené pomluvy. Diváci se zachovali přesně, jak soudruzi nechtěli, a není se co divit. I my se tak můžeme těšit z tohoto kulturního a dnes již archivního klenotu české populární hudby. 74% (GilEstel) 4*
VELKÁ RECENZE
Pražské divadlo Semafor představovalo v roce 1964 takovou jistotu, že se Barrandovu vyplatilo investovat do nákladného muzikálu, volně inspirovaného divadelní hrou, která měla v roce 1958 premiéru v Divadle Na zábradlí. Napsali ji Jiří Suchý a Ivan Vyskočil (premiéru v samotném Semaforu měly „Klarinety“ až v roce 1980). Písničky, které ve filmu zazní, jsou ovšem novějšího data a představují reprezentativní průřez semaforskými hity z dílny textaře Suchého a skladatele Jiřího Šlitra, aranžovanými ovšem pro velký orchestr. Písňová a taneční čísla jsou spojena jednoduchým protiválečným příběhem o vojenské posádce, jíž se zbraně záhadně promění v hudební nástroje. Zatímco zaskočené vedení armády se snaží zapeklitou situaci vyřešit a uchyluje se i k podlým intrikám, vojáci se zvesela pustí do nacvičování velké hudební estrády, kterou se rozhodne v přímém přenosu odvysílat televize. Do kasáren tak přijíždí televizní štáb vedený krásnou režisérkou Terezou (Jana Brejchová). Ve filmu, který se otevřeně hlásí k hudebním show hollywoodského typu, vystupuje množství dobových hudebních a hereckých celebrit. Některé hrají víceméně samy sebe (Karel Gott, Hana Hegerová), jiné vystupují v rolích vojáků (např. Suchý se Šlirem či Waldemar Matuška). Scénář k filmu napsal Suchý s Jánem Roháčem, který se spolu s Vladimírem Svitáčkem ujal režie. Ve filmu nevystupují jen herci, zpěváci a hudebníci ze Semaforu (např. Gott, Eva Pilarová, Matuška…), ale i dívčí pěvecký sbor, v němž se mihne řada tehdy začínajících mladých hereček a zpěvaček (např. z Divadla Paravan nebo Laterny magiky). Velkoryse pojatá taneční čísla zajistil baletní soubor Hudebního divadla v Karlíně a taneční soubor music hallu Alhambra. Komplexnost obsazení doplňují i populární herci Vlastimil Brodský či Martin Růžek. V roličce vojína-dezertéra Schulzeho, který celou situaci zaviní, se objevuje tehdy ještě nepříliš známý Jiří Menzel.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Z vojenského prostoru nedaleko lázní Alkalis uprchne před drilem vojín Schulze a najde azyl u mladé učitelky. V lázních se chystá slavnost odhalení sochy hudebního skladatele Johanna Sebastiana Bacha. Na místě je televizní štáb soukromé společnosti Televis. Mladá režisérka Tereza má natočit reportáž. Schulze, donucený k útěku ze školy, je dostižen vojenskou jednotkou u lesa. Ve chvíli, kdy mu hrozí zastřelení, se zbraně pronásledovatelů změní v hudební nástroje. Žák Vágner způsobí předčasné odhalení sochy a reportáž je zmařena. Tereza využije situaci a rozhodne se odvysílat daleko senzačnější zprávu o proměně zbraní. Vydá se spolu se zpěváky Editou a Benjaminem a svým štábem do kasáren. Reportáž prudce zvýší sledovanost Televisu a vyvolá zájem o reklamní časy. Edita, Tereza a ostatní pracovníci televize přespí v kasárnách. Šéf televize ráno pověří Terezu vytvořením revuálního pořadu, který bude hned večer vysílán. Ochotní vojáci, nyní hudebníci, i narychlo přivezené baletky, nacvičí program. Skrytý štáb několika odpůrců z řad důstojníků se pokusí akci překazit. Nadšení všech účinkujících překoná nástrahy a pořad je odvysílán. Pak ale zvláštní komando najde Schulzeho a bránícímu se dezertérovi se klarinet v rukou změní v samopal. Ze všech hudebních nástrojů v kasárnách se opět stanou zbraně.
„Muzikál, který se zamýšlí nad tím, co by se stalo, kdyby se zbraně znenadání změnily v hudební nástroje...“
OBSAH
Dnes již legendární český filmový muzikál je postaven na groteskní možnosti přeměny zbraní v hudební nástroje. Hudební nástroje nemohou nikoho zabít, nikomu ublížit. A vojáci, jak se zdá, v těchto "zbraních" nacházejí daleko vězší zalíbení než v čemkoli jiném. Proti posádce je podniknuta trestná výprava, leč bezvýsledně...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Dlouhé pásmo estrádních čísel, jejichž integrace do vyprávění je ještě bídnější než tomu u muzikálů bývá. Písně největších hvězd československé popmusic 60. let, sekané bez kdovíjaké logiky jedna za druhou, přehlušují nejen nicotnou zápletku, ale také obě hlásaná hesla, která tvoří myšlenkový základ filmu: "Co Čech, to muzikant" a "Make Music, Not War." Klarinety dnes neobstojí ani jako muzikál, ani jako satirická pohádka, nanejvýš jako na filmový pás zakonzervovaný kabaret, do něhož zavítalo neobyčejné množství známých tváří. 55% (Matty) 3*
Klarinety jsou velmi zvláštní film - na jedné straně stojí příběhově naprosto za..., a je až bolestivě zjevné, že jde jen o dost chabě seřazené scénky jako u nepříliš promyšleného estrádního pásma. Jenže tomu "jen" patří uvozovky zvíci sebevědomí našich dvou posledních prezidentů dohromady (je to sice obtížně představitelný rozměr, ale zkuste to;)), protože díky tomu, co předvádí Vlastimil Brodský, Bohumil Šmída a další herci ve vedlejších rolích, kteří dělají tu "výplň" mezi hudebními čísly, to je samo o sobě velmi dobré. A ta hudební čísla jsou naprosto úžasná - z "Vy byste pořád seděla..." v podání Hany Hegerové, Waldemara Matušky a Karla Gotta, tryská živelnost a létají jiskry. Takže i když je to víc než cokoliv jiného pomník zlaté éry SeMaForu, patří se projevit náležitou úctu a nad "filmovými nedostatky" tohoto filmu přimhouřit oko. 80% (Gemini) 4*
Skvělá prezentace špičky naší popkultury. Všichni zpěváci zde vystupující jsou dávno legendami. Takhle silnou sestavu už se nepodařilo nikdy zopakovat. Je tu několik opravdu fenomenálních výstupů, které by v dnešní době zvládl z našich sólistů asi málokdo. Nemohu nejmenovat duet JE NEBEZPEČNÉ DOTÝKAT SE HVĚZD. Samotný příběh nic úžasného. Choreografie, ve své době pěkná, je v dobách dnešního taneční drilu podprůměr. Menzel před kamerou klasicky tragickej. Z celého filmu ale čiší velké nadšení všech zúčastněných, kteří si byli vědomi toho, že dělají něco výjimečného, něco co tu do té doby nikdy nebylo. Netřeba říkat, že soudruhům to ani trochu nevonělo a přáli si, aby film propadl, k čemuž šířili i nepodložené pomluvy. Diváci se zachovali přesně, jak soudruzi nechtěli, a není se co divit. I my se tak můžeme těšit z tohoto kulturního a dnes již archivního klenotu české populární hudby. 74% (GilEstel) 4*
VELKÁ RECENZE
Pražské divadlo Semafor představovalo v roce 1964 takovou jistotu, že se Barrandovu vyplatilo investovat do nákladného muzikálu, volně inspirovaného divadelní hrou, která měla v roce 1958 premiéru v Divadle Na zábradlí. Napsali ji Jiří Suchý a Ivan Vyskočil (premiéru v samotném Semaforu měly „Klarinety“ až v roce 1980). Písničky, které ve filmu zazní, jsou ovšem novějšího data a představují reprezentativní průřez semaforskými hity z dílny textaře Suchého a skladatele Jiřího Šlitra, aranžovanými ovšem pro velký orchestr. Písňová a taneční čísla jsou spojena jednoduchým protiválečným příběhem o vojenské posádce, jíž se zbraně záhadně promění v hudební nástroje. Zatímco zaskočené vedení armády se snaží zapeklitou situaci vyřešit a uchyluje se i k podlým intrikám, vojáci se zvesela pustí do nacvičování velké hudební estrády, kterou se rozhodne v přímém přenosu odvysílat televize. Do kasáren tak přijíždí televizní štáb vedený krásnou režisérkou Terezou (Jana Brejchová). Ve filmu, který se otevřeně hlásí k hudebním show hollywoodského typu, vystupuje množství dobových hudebních a hereckých celebrit. Některé hrají víceméně samy sebe (Karel Gott, Hana Hegerová), jiné vystupují v rolích vojáků (např. Suchý se Šlirem či Waldemar Matuška). Scénář k filmu napsal Suchý s Jánem Roháčem, který se spolu s Vladimírem Svitáčkem ujal režie. Ve filmu nevystupují jen herci, zpěváci a hudebníci ze Semaforu (např. Gott, Eva Pilarová, Matuška…), ale i dívčí pěvecký sbor, v němž se mihne řada tehdy začínajících mladých hereček a zpěvaček (např. z Divadla Paravan nebo Laterny magiky). Velkoryse pojatá taneční čísla zajistil baletní soubor Hudebního divadla v Karlíně a taneční soubor music hallu Alhambra. Komplexnost obsazení doplňují i populární herci Vlastimil Brodský či Martin Růžek. V roličce vojína-dezertéra Schulzeho, který celou situaci zaviní, se objevuje tehdy ještě nepříliš známý Jiří Menzel.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Z vojenského prostoru nedaleko lázní Alkalis uprchne před drilem vojín Schulze a najde azyl u mladé učitelky. V lázních se chystá slavnost odhalení sochy hudebního skladatele Johanna Sebastiana Bacha. Na místě je televizní štáb soukromé společnosti Televis. Mladá režisérka Tereza má natočit reportáž. Schulze, donucený k útěku ze školy, je dostižen vojenskou jednotkou u lesa. Ve chvíli, kdy mu hrozí zastřelení, se zbraně pronásledovatelů změní v hudební nástroje. Žák Vágner způsobí předčasné odhalení sochy a reportáž je zmařena. Tereza využije situaci a rozhodne se odvysílat daleko senzačnější zprávu o proměně zbraní. Vydá se spolu se zpěváky Editou a Benjaminem a svým štábem do kasáren. Reportáž prudce zvýší sledovanost Televisu a vyvolá zájem o reklamní časy. Edita, Tereza a ostatní pracovníci televize přespí v kasárnách. Šéf televize ráno pověří Terezu vytvořením revuálního pořadu, který bude hned večer vysílán. Ochotní vojáci, nyní hudebníci, i narychlo přivezené baletky, nacvičí program. Skrytý štáb několika odpůrců z řad důstojníků se pokusí akci překazit. Nadšení všech účinkujících překoná nástrahy a pořad je odvysílán. Pak ale zvláštní komando najde Schulzeho a bránícímu se dezertérovi se klarinet v rukou změní v samopal. Ze všech hudebních nástrojů v kasárnách se opět stanou zbraně.
Postavy a obsazení
• Jiří Menzel - Schulze
• Jana Brejchová - Tereza
• Waldemar Matuška - Patrik
• Hana Hegerová - Edita
• Eva Pilarová - Klaudia
• Karel Gott - Benjamin
• Jiří Jelínek - Nicolas
• Jana Malknechtová - Jana
• Jiří Suchý - parašutista
• Jiří Šlitr - parašutista
• Vlastimil Brodský - pluk. Helmuth
• Martin Růžek - ministr
• Darek Vostřel - kulatý major
• Václav Lohniský - stařičký major
• Pavlína Filipovská - chovanka
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 29.01.1965
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.2.1992, Lucernafilm Video, Barrandov Biografia
Poprvé na VHS: 1.10.1996 Lucernafilm Video, Barrandov Biografia
Poprvé na DVD: 1.7.2003 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
• Jiří Menzel - Schulze
• Jana Brejchová - Tereza
• Waldemar Matuška - Patrik
• Hana Hegerová - Edita
• Eva Pilarová - Klaudia
• Karel Gott - Benjamin
• Jiří Jelínek - Nicolas
• Jana Malknechtová - Jana
• Jiří Suchý - parašutista
• Jiří Šlitr - parašutista
• Vlastimil Brodský - pluk. Helmuth
• Martin Růžek - ministr
• Darek Vostřel - kulatý major
• Václav Lohniský - stařičký major
• Pavlína Filipovská - chovanka
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 29.01.1965
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.2.1992, Lucernafilm Video, Barrandov Biografia
Poprvé na VHS: 1.10.1996 Lucernafilm Video, Barrandov Biografia
Poprvé na DVD: 1.7.2003 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Ján Roháč (Režie), Vladimír Svitáček (Režie), Miloš Bergl (Produkce/Vedoucí výroby), Václav Rouha (Produkce/Vedoucí výroby), Jiří Šlitr (Hudba), Rudolf Stahl ml. (Kamera), Miloslav Hájek (Střih), Boris Moravec (Scénografie), Ester Krumbachová (Kostýmy), Josef Vlček (Zvuk), František Černý (Zvuk), Karel Konrád (Masky), Ján Roháč (Scénář), Jiří Suchý (Scénář), Jana Brejchová (Herec), Waldemar Matuška (Herec), Hana Hegerová (Herec), Eva Pilarová (Herec), Karel Gott (Herec), Jiří Suchý (Herec), Jiří Šlitr (Herec), Pavlína Filipovská (Herec), Jana Malknechtová (Herec), Jiří Jelínek (Herec), Vlastimil Brodský (Herec), Martin Růžek (Herec), Darek Vostřel (Herec), Václav Lohniský (Herec), Karel Mareš (Herec), Rudolf Cortés (Herec), Ota Žebrák (Herec), Jiří Bruder (Herec), Vladimír Hrabánek (Herec), Jiří Lír (Herec), Jan Pohan (Herec), Jiří Šašek (Herec), Karel Štědrý (Herec), Vlastimil Bedrna (Herec), Bohumil Šmída (Herec), Evelyna Steimarová (Herec), Jiří Menzel (Herec), Juraj Herz (Herec), Dalibor Brázda (Herec), Vladislav Pietras (Herec), Antonín Šůra (Herec), Zdeněk Najman (Herec), Ivana Fišerová (Herec), Vladimír Očenášek (Herec), Štěpánka Cittová (Herec), Majka Gillarová (Herec), Jana Hladká (Herec), Jana Kopecká (Herec), Michaela Lohniská (Herec), Consuela Morávková (Herec), Růžena Nickelová (Herec), Lilka Ročáková (Herec), Heda Škrdlantová (Herec), Naďa Urbánková (Herec), Jitka Zelenohorská (Herec), Alena Zunová (Herec), Věra Nerušilová (Herec), Sylvie Daníčková (Herec), Klára Jerneková (Herec), Zuzana Martínková (Herec), Josef Šulc (Herec), Ivan Frič (Herec), Jaroslav Franta (Herec), Petr Volf (Herec), Vojtěch Kuthan (Herec), Bohumil Paleček (Herec), Rudolf Gregor (Herec), Pavel Šmok (Herec), Ferdinand Havlík (Herec), Milan Kindl (Herec), Antonín Jedlička (Herec), Vlastimil Čaněk (Herec), Zdeněk Novotný (Herec), Karel Hlinický (Herec), Lubomír Kostelka (Herec), Adolf Král (Herec), Jan Vostrčil (Herec), Antonín Gondolán (Herec), Luděk Hulan (Herec), Karel Vejvoda (Herec), Stanislav Zeman (Herec), František Bechyně (Herec), Ivan Dominák (Herec), Karel Turnovský (Herec), Vladimír Žižka (Herec), Václav Hybš (Herec), Karel Krautgartner (Herec), Karel Vlach (Herec), Jiří Baur (Herec), Bedřich Beránek (Herec), Miloslav Bureš (Herec), Jan Čapoun (Herec), Karel Hála (Herec), Oto Hercík (Herec), Jaromír Honzák (Herec), Vlastimil Horák (Herec), Miroslav Horský (Herec), Vladimír Hruška (Herec), Miroslav Kloc (Herec), Zdeněk Kobliha (Herec), Jaroslav Kopáček (Herec), Zdeněk Kopecký (Herec), Miroslav Koželuh (Herec), František Kryka (Herec), Richard Kubernát (Herec), Bedřich Kuník (Herec), Ivo Matějček (Herec), Ladislav Pikart (Herec), František Plichta (Herec), Rudolf Přibík (Herec), Vladimír Raška (Herec), Václav Rezek (Herec), Miroslav Rücker (Herec), František Sojka (Herec), Ladislav Štaidl (Herec), Vladimír Tomek (Herec), Vladimír Tymich (Herec), Milan Ulrich (Herec), Pavel Vitoch (Herec), Jiří Vošický (Herec), Bohumil Vyšín (Herec), Bohumil Zoula (Herec), Milan Dvořák (Herec), Rudolf Rokl (Herec), Max Kulhavý (Herec), Eugen Jegorov (Herec), Miroslav Moravec (Herec), Oskar Hák (Herec), Heribert Vyhnálek (Herec), Zdenka Asmusová (Herec), Marta Bursáková (Herec), Jana Heyduková (Herec), Věra Chocová (Herec), Eva Kaprálová (Herec), Jarmila Kostlivá (Herec), Helena Koudelková (Herec), Eva Melicharová (Herec), Renáta Pospíšilová (Herec), Věra Sudková (Herec), Soňa Šroubková (Herec), Olga Šulcová (Herec), Marcela Trsková (Herec), Věra Vaštová (Herec), Eva Víšková (Herec), Antonie Zacpalová (Herec), Milena Zahrynowská (Herec), Rudolf Brom (Herec), Jaroslav Čejka (Herec), Jiří Kaftan (Herec), Lubomír Melichar (Herec), Jaromír Petřík (Herec), Josef Pivonka (Herec), Josef Starosta (Herec), Vladimír Šedivý (Herec), Lubomír Mohyla (Herec), Jan Stanislav Kolár (Herec), Emanuel Kovařík (Herec), Karel Peyr (Herec), Miloslav Šiling (Herec), Jaroslav Vlk (Herec), Václav Wasserman (Herec), Emil Beneš (Herec), Zdeněk Braunschläger (Herec), Petr Brožek (Herec), Vlasta Dušek (Herec), Ivan Englich (Herec), Karel Hovorka st. (Herec), Vladimír Linka (Herec), Pavel Rubeš (Herec), Pavel Sedláček (Herec), Rudolf Smolík (Herec), Miloslav Šindler (Herec), Jan Vala (Herec), Jiří Zobač (Herec), Jiří Koutek (Herec), Monika Lankašová (Herec), Zuzana Ondrouchová (Herec), Michal Pospíšil (Herec), Tamara Vaněčková (Herec), Zuzana Pišnová (Herec)
1964/130/Československo/Muzikál, Komedie, Fantasy
Zajímavost k filmu
- Snímek patřil k nejdražším projektům své doby - stál 7 milionů korun.
- Film měl být dvojdílný, nakonec se však muselo krátit.
- Pan Suchý, ač autor scénáře, se netajil tím, že mu megalomanské pojetí filmu nesedělo. V jeho představě měl být snímek více komorní a odehrávat by se mohl v nějaké zapomenuté posádce s několika zanedbanými vojáky.
- Ve filmu se objevuje Jeep, osobní terénní automobil české provenience s názvem Škoda 973, později nazývaný Babeta. Tento kus nikdy nebyl zaveden do výroby. Více se o něm lze dozvědět v cyklu ČT Zašlapané projekty (od r. 2008).
- Waldemara Matušku, který byl ve své době už velmi pracovně vytížen, v davových scénách nahrazoval dvojník, který mu byl opravdu velmi podoben. Ten situace zneužíval a vydávaje se za mistra nechal se zvát na různé oslavy a hostit se, což se neobešlo bez ostudy. Waldemar se poté divil, co všechno vyváděl.
- Zvukové efekty pro film vytvořil známý imitátor Antonín "strýček" Jedlička.
- Po natáčení Waldemar Matuška a Eva Pilarová dostali téměř roční zákaz umělecké činnosti. Důvodem byla fáma o tom, jak z balkóna Karlových Varů močili na delegaci a Karel Gott do toho zpíval "Tam kde šumí proud" a Waldemar Matuška "A cáká, á cáká...".
- Píseň "Tereza" byla napsaná původně pro Karla Gotta, ale byla nabídnuta i Waldemarovi Matuškovi. Jako náhradu složili Suchý a Šlitr Gottovi píseň "Je nebezpečné dotýkat se hvězd", kterou zpíval s Evou Pilarovou.
- Písničku "Kapitáne, kam s tou lodí" měl původně zpívat její autor hudby Jiří Šlitr. Jemu se ale nelíbila, protože byla krátká. Pak jí navrhnul Pavlíně Filipovské, která díky ní měla jako řadová schovanka ve filmu sólo.
- Pri exteriérových natáčaniach došlo údajne k verejným spoločenským škandálom, ktoré mali negatívne trvalé následky na vývoj kariéry niektorých zúčastnených.
- Kořeny filmu sahají až k roku 1958, ke stejnojmenné divadelní revui Ivana Vyskočila a Jiřího Suchého v Divadle Na zábradlí.
- Diskuze a pochybnosti v době premiéry přebila více než čtyřmilionová návštěvnost.
- Písnička Tereza zazní ve filmu třikrát, ovšem pokaždé v jiné podobě: jako zpívané sólo W. Matušky, posléze poloinstrumentální verze v podání stejného zpěváka a nakonec jako duet Matušky a Karla Gotta.
- Nárameníky vojáků a důstojníků neodpovídají skutečnosti. Hodnosti už ano, s výjimkou jediné - seržant v Československé lidové armádě nikdy nebyl.
- Role Karla Gotta je ve filmu jediná, která má jméno a příjmení - Benjamin Novák.
- Natáčení probíhalo ve městech jako Karlovy Vary, Františkovy Lázně, Mariánské Lázně či na zámku Kynžvart.
- Film měl být dvojdílný, nakonec se však muselo krátit.
- Pan Suchý, ač autor scénáře, se netajil tím, že mu megalomanské pojetí filmu nesedělo. V jeho představě měl být snímek více komorní a odehrávat by se mohl v nějaké zapomenuté posádce s několika zanedbanými vojáky.
- Ve filmu se objevuje Jeep, osobní terénní automobil české provenience s názvem Škoda 973, později nazývaný Babeta. Tento kus nikdy nebyl zaveden do výroby. Více se o něm lze dozvědět v cyklu ČT Zašlapané projekty (od r. 2008).
- Waldemara Matušku, který byl ve své době už velmi pracovně vytížen, v davových scénách nahrazoval dvojník, který mu byl opravdu velmi podoben. Ten situace zneužíval a vydávaje se za mistra nechal se zvát na různé oslavy a hostit se, což se neobešlo bez ostudy. Waldemar se poté divil, co všechno vyváděl.
- Zvukové efekty pro film vytvořil známý imitátor Antonín "strýček" Jedlička.
- Po natáčení Waldemar Matuška a Eva Pilarová dostali téměř roční zákaz umělecké činnosti. Důvodem byla fáma o tom, jak z balkóna Karlových Varů močili na delegaci a Karel Gott do toho zpíval "Tam kde šumí proud" a Waldemar Matuška "A cáká, á cáká...".
- Píseň "Tereza" byla napsaná původně pro Karla Gotta, ale byla nabídnuta i Waldemarovi Matuškovi. Jako náhradu složili Suchý a Šlitr Gottovi píseň "Je nebezpečné dotýkat se hvězd", kterou zpíval s Evou Pilarovou.
- Písničku "Kapitáne, kam s tou lodí" měl původně zpívat její autor hudby Jiří Šlitr. Jemu se ale nelíbila, protože byla krátká. Pak jí navrhnul Pavlíně Filipovské, která díky ní měla jako řadová schovanka ve filmu sólo.
- Pri exteriérových natáčaniach došlo údajne k verejným spoločenským škandálom, ktoré mali negatívne trvalé následky na vývoj kariéry niektorých zúčastnených.
- Kořeny filmu sahají až k roku 1958, ke stejnojmenné divadelní revui Ivana Vyskočila a Jiřího Suchého v Divadle Na zábradlí.
- Diskuze a pochybnosti v době premiéry přebila více než čtyřmilionová návštěvnost.
- Písnička Tereza zazní ve filmu třikrát, ovšem pokaždé v jiné podobě: jako zpívané sólo W. Matušky, posléze poloinstrumentální verze v podání stejného zpěváka a nakonec jako duet Matušky a Karla Gotta.
- Nárameníky vojáků a důstojníků neodpovídají skutečnosti. Hodnosti už ano, s výjimkou jediné - seržant v Československé lidové armádě nikdy nebyl.
- Role Karla Gotta je ve filmu jediná, která má jméno a příjmení - Benjamin Novák.
- Natáčení probíhalo ve městech jako Karlovy Vary, Františkovy Lázně, Mariánské Lázně či na zámku Kynžvart.
Odkazy
Hrají:
Waldemar Matuška, Jana Brejchová, Hana Hegerová, Eva Pilarová, Karel Gott, Jiří Šlitr, Jiří Suchý, Jiří Jelínek, Jana Malknechtová, Pavlína Filipovská, Martin Růžek, Vlastimil Brodský, Jiří Bruder, Otakar Žebrák, Karel Mareš, Rudolf Cortés, Darek Vostřel, Václav Lohniský, Vladimír Hrabánek, Vladislav Pietras, Dalibor Brázda, Vlastimil Bedrna, Juraj Herz, Jiří Menzel, Pavel Rubeš, Bohumil Šmída, Jan Pohan, Jiří Lír, Jiří Šašek, Karel Štědrý, Zdeněk Najman, Antonín Šůra, Vladimír Očenášek, Ivana Fišerová, Jitka Zelenohorská, Štěpánka Cittová, Zuzana Martínková, Věra Nerušilová, Consuela Morávková, Sylvie Daníčková, Naďa Urbánková, Heda Škrdlantová, Alena Zunová, Evelyna Steimarová, Michaela Lohniská, Lilka Ročáková, Růžena Nickelová, Jaroslav Franta, Pavel Sedláček, Zdeněk Braunschläger, Lubomír Kostelka, Dagmar Cejnková, Eugen Jegorov, Václav Wasserman, Antonín Jedlička, Heribert Vyhnálek, Petr Brožek, Emanuel Kovařík, Karel Peyr, Vojtěch Kuthan, Karel Hlinický, Josef Pivonka, Vlastimil Čaněk, Ladislav Štaidl, Ivan Frič, Petr Volf, Josef Šulc, Milan Kindl, Oskar Hák, Jiří Kysilka, Jan S. Kolár, Rudolf Gregor, Renáta Pospíšilová, Soňa Šroubková, Antonie Zacpalová, Helena Koudelková, Eva Melicharová, Táňa Blažejová, Táňa Vávrová, Milena Zahrynowská, Věra Vaštová, Jana Kopecká, Eva Víšková, Jaroslav Čejka, Jiří Kaftan, Lubomír Mohyla, Vladimír Šedivý, Josef Starosta, Rudolf Brom, Jaromír Petřík, Pavel Šmok, Majka Gillarová, Jana Hladká, Bohumil Paleček, Ferdinand Havlík, Zdeněk Novotný, Klára Jerneková, Adolf Král, Jan Vostrčil, Antonín Gondolán, Luděk Hulan, Karel Vejvoda, Ivan Dominák, Karel Turnovský, Vladimír Žižka, Václav Hybš, Karel Krautgartner, Karel Vlach, Jiří Baur, Bedřich Beránek, Miloslav Bureš, Jan Čapoun, Karel Hála, Oto Hercík, Jaromír Honzák, Vlastimil Horák, Miroslav Horský, Vladimír Hruška, Miroslav Kloc, Zdeněk Kobliha, Jaroslav Kopáček, Zdeněk Kopecký, Miroslav Koželuh, František Kryka, Richard Kubernát, Bedřich Kuník, Ivo Matějček, Ladislav Pikart, František Plichta, Rudolf Přibík, Vladimír Raška, Václav Rezek, Miroslav Rücker, František Sojka, Vladimír Tomek, Vladimír Tymich, Milan Ulrich, Pavel Vitoch, Jiří Vošický, Bohumil Vyšín, Bohumil Zoula, Milan Dvořák, Rudolf Rokl, Max Kulhavý, Miroslav Moravec, Zdenka Asmusová, Marta Bursáková, Jana Heyduková, Věra Chocová, Eva Kaprálová, Jarmila Kostlivá, Věra Sudková, Olga Šulcová, Lubomír Melichar, Miloslav Šiling, Jaroslav Vlk, František Bechyně, Emil Beneš, Vlasta Dušek, Ivan Englich, Karel Hovorka st., Vladimír Linka, Rudolf Smolík, Miloslav Šindler, Jan Vala, Jiří Zobač, Monika Lankašová, Zuzana Ondrouchová, Michal Pospíšil, Tamara Vaněčková, Jiří Koutek, Zuzana Pišnová, Viktor Schwarcz, Marcela Baťková