Jen ho nechte, ať se bojí / Jen ho nechte, ať se bojí (1977/89/Československo/Komedie, Muzikál) 58% -Originál DVD-
17.09.2023 20:42
JEDNOU VĚTOU
„Komedie o nesmělém hudebním skladateli - skvělé hity dokáže napsat jen v ohrožení života.“
OBSAH
Nesmělý suplent lidové školy umění Aleš Brabec získal první cenu na hudebním festivalu a dostane proto nabídku, aby pracoval pro pražské Divadélko v suterénu. Jeho ředitel Soukup právě potřebuje několik písniček pro chystaný muzikál a tak je ochoten udělat všechno proto, aby Alešovi vytvořit vhodnou atmosféru ke skládání. Skladatel se však zamiloval do zpěvačky souboru Marcely Malé a místo skládání jen zamilovaně hledí. Soukupova manželka Jitka však tvrdí, že Alešovou inspirací je šok, což také ihned dokáže na předchozích písničkách. Soukup s divadelním mistrem Čermákem se tedy rozhodnou vyrobit Alešovi tu správnou tvůrčí atmosféru a pustí se do vymýšlení inspirativních šoků. Metoda má úspěch, alespoň to tak zpočátku vypadá a povzbuzená dvojice doplněná o Marcelina bývalého snoubence Mydlocha se pustí do dalších nepříjemných překvapení. Ať se však snaží sebevíc, finálová píseň stále chybí a proto se rozhodnou pro opravdu drsný implus a snaží se Aleše přesvědčit, že se stal vrahem...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Nuceným normalizačním optimismem prostoupená variace na hollywoodské backstage muzikály je vyjma urputně idiotského hereckého projevu Luďka Soboty (jehož vinou selhává romantická podzápletka) nad očekávání snesitelná a dobře šlape. Zejména zásluhou scénáře, nevariujícího stále dokola jeden nápad (takže nejde o pásmo ledabyle poslepovaných videoklipů), a zručné režie Ladislava Rychmana, který měl cit pro rytmus (jestli něco takového existuje). Dokonce i „akční“ scény (hořící dům) jsou přehledné a věrohodné a mají patřičně svižné tempo, což u českých komedií z tohoto období není pravidlem. Sklouznout se po tenkém ledě interpretace, můžeme premisu filmu chápat jako metaforu podmínek, v nichž byli nuceni tvořit umělci žijící za totality, tj. ve strachu. Ačkoli nositeli hrozby, kteří narušují lidumilnou image komunistického režimu, jsou dva kapitalisticky smýšlející podnikavci, pro něž má hotové dílo větší hodnotu než lidské zdraví a pohoda. 55% (Matty) 3*
Strach je docela přirozená lidská reakce na nějaký nepříjemný podnět. Mladému skladateli z této komedie pomáhá k mimořádným výkonům při jeho tvorbě. A tak když je potřeba zapnout na plné obrátky, a přijít s top finálovou podobou chystaného muzikálu pro menší pražské divadlo, vyrukuje jeho šéf na skladatele s neotřelou a málo obvyklou metodou jež má zaručit optimální výsledek. Zkrátka vyděsit ho k smrti a pak se dílo podaří. Role je přímo psaná pro Ludka Sobotu, který předvedl sérii roztržitých výstupů pro jaké proslul. Jeho hudební skladatel je tradičně nesmělý, posléze zamilovaný do Vondráčkové alias Marcely Malé (počáteční písmeno M v ženském jméně má poslední dobou něco do sebe) a hrál tuhle roli stejně jako všechny své ostatní. Podobně laděný film nakonec v ničem příliš nepřekvapí. Rychman natočil tuto hudební komedii nejlépe jak to jen šlo, s dobrými herci, ale přesto by se dalo od ní očekávat více, zvláště v hudebních číslech a od scénáře, který je jednoduchý a to se odrazilo na výsledné podobě filmu. Pobavit se u toho ale dá. 60% (kingik) 3*
Petr Nárožný v bonusech litoval absence nějakých chytlavých písniček. S tím souhlasím, hudba za moc nestála a jako muzikál Jen ho nechte, ať se bojí selhal. Bohužel o moc lépe si nevedl ani jako komedie. Pár vtipných momentů se zde sice najde, ale jinak je to spíš nuda skoro bez humoru. Osobně nemám žádnou averzi vůči Sobotovi, ostatně jeho herecký projev v Jáchymovi považuju za naprosto perfektní (přesný), tady to však se svým hraním nesmělého hlupáka už přehání a některé situace zavání trapností. Stejně tak šaškování Šimka s Nárožným (hlavně) směrem ke konci filmu. Ostatně od prvního jmenovaného jsem si vůbec sliboval více. A když si k tomu přidám docela prkennou Vondráčkovou a nanejvýš otravné děti (které se bohužel objevily ve více scénách), tak prostě nemůžu hodnotit průměrem. (Sarkastic) 2*
VELKÁ RECENZE
Druhým z řady „geniálních nekňubů“ populárního herce Luďka Soboty se v hudební komedii z roku 1978 stal skladatel Aleš Brabec. Podobě jako František Koudelka z veselohry Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974) je to mladý muž, který sice působí naprosto neschopně, pod vlivem správného podnětu však dokáže překonat sám sebe. Nesmělý suplent Lidové školy umění Brabec je angažován, aby pro pražské Divadélko v suterénu napsal několik písní. Mladík se však zamiloval do tamní zpěvačky Marcely a na tvorbu se nedokáže soustředit. Manželka ředitele divadla, psycholožka Jitka, usoudí, že Aleš ke komponování potřebuje hororové situace. Její předpoklad je správný: pod nátlakem mladý skladatel tvoří jeden hit za druhým. Ústřední song však stále zůstává nesložen – a je jasné, že Aleš k jeho složení potřebuje opravdu mocnou vzpruhu… Pro realizaci zábavného snímku byl angažován režisér Ladislav Rychman, který měl ve svém autorském portfoliu muzikál Starci na chmelu (1964), Dáma na kolejích (1966) a Hvězda padá vzhůru (1974). Podle scénáře, na němž spolupracoval s Františkem Vlčkem a V. P. Borovičkou, natočil Rychman oddechovou podívanou, v níž zazněly písně Jiřího Maláska a Jiřího Bažanta. Zajímavostí snímku, v němž zpěvačku Marcelu ztvárnila Helena Vondráčková, je herecké angažmá nových hvězd divadla Semafor: vedle Luďka Soboty a Miloslava Šimka (ředitel divadla) se ve filmu objevuje v roli bývalého Marcelina Manžela Mydlocha i další člen komediální divadelní trojice - Petr Nárožný. Pokud jde o Sobotu, pokusil se po Rychmanově filmu vymanit ze stereotypu hodného naivky rolí v satirické komedii Petra Schulhoffa „Já to tedy beru, šéfe!“. Diváci si však „svého“ komika přáli vidět v jeho standardní roli, takže zůstal uvězněn v daném stereotypu, potvrzovaném zmíněným účinkováním po boku Šimka a Nárožného.
Na krumlovském festivalu získá první cenu píseň Jitrocel a rozmarýn nesmělého suplenta Lidové školy umění Aleše Brabce. Interpretka písně Marcela z pražského Divadélka v suterénu si uvědomí, že divadlo by potřebovalo takové písně. Ředitel Divadélka Soukup pozve Aleše do Prahy. Aleš váhá, ale když zjistí, že ho opustila snoubenka, odjede s Marcelou. Divadlo musí mít několik písní pro představení, a tak má Aleš zajištěn klid pro tvorbu. Ten se však mezitím zamiloval do Marcely a jen se zasněně dívá do stropu. Soukupova manželka Jitka, která studuje psychologii, se domnívá, že Aleš ke komponování nepotřebuje klid, ale že se musí bát. Soukup, mistr Čermák a bývalý Marcelin manžel Mydloch začnou tedy pro Aleše připravovat hororové situace. Mají úspěch - Aleš usilovně skládá. Stále jim však chybí finálová píseň. Rozhodnou se proto učinit z Aleše vraha. Marcela se to dozví a ukryje skladatele v opuštěném domě. Soukup a Mydloch jeho úkryt objeví. Při vstupu do domu odhodí Soukup nedopalek cigarety a za chvíli je dům v plamenech. Aleš nebezpečí nevnímá a pracuje. Teprve v poslední chvíli se vzpamatuje a prokáže nečekanou pohotovost. Vyhodí oba omdlelé muže do požární plachty a pak vyskočí sám. Potom odevzdá žádanou píseň a věnuje se milované Marcele.
„Komedie o nesmělém hudebním skladateli - skvělé hity dokáže napsat jen v ohrožení života.“
OBSAH
Nesmělý suplent lidové školy umění Aleš Brabec získal první cenu na hudebním festivalu a dostane proto nabídku, aby pracoval pro pražské Divadélko v suterénu. Jeho ředitel Soukup právě potřebuje několik písniček pro chystaný muzikál a tak je ochoten udělat všechno proto, aby Alešovi vytvořit vhodnou atmosféru ke skládání. Skladatel se však zamiloval do zpěvačky souboru Marcely Malé a místo skládání jen zamilovaně hledí. Soukupova manželka Jitka však tvrdí, že Alešovou inspirací je šok, což také ihned dokáže na předchozích písničkách. Soukup s divadelním mistrem Čermákem se tedy rozhodnou vyrobit Alešovi tu správnou tvůrčí atmosféru a pustí se do vymýšlení inspirativních šoků. Metoda má úspěch, alespoň to tak zpočátku vypadá a povzbuzená dvojice doplněná o Marcelina bývalého snoubence Mydlocha se pustí do dalších nepříjemných překvapení. Ať se však snaží sebevíc, finálová píseň stále chybí a proto se rozhodnou pro opravdu drsný implus a snaží se Aleše přesvědčit, že se stal vrahem...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Nuceným normalizačním optimismem prostoupená variace na hollywoodské backstage muzikály je vyjma urputně idiotského hereckého projevu Luďka Soboty (jehož vinou selhává romantická podzápletka) nad očekávání snesitelná a dobře šlape. Zejména zásluhou scénáře, nevariujícího stále dokola jeden nápad (takže nejde o pásmo ledabyle poslepovaných videoklipů), a zručné režie Ladislava Rychmana, který měl cit pro rytmus (jestli něco takového existuje). Dokonce i „akční“ scény (hořící dům) jsou přehledné a věrohodné a mají patřičně svižné tempo, což u českých komedií z tohoto období není pravidlem. Sklouznout se po tenkém ledě interpretace, můžeme premisu filmu chápat jako metaforu podmínek, v nichž byli nuceni tvořit umělci žijící za totality, tj. ve strachu. Ačkoli nositeli hrozby, kteří narušují lidumilnou image komunistického režimu, jsou dva kapitalisticky smýšlející podnikavci, pro něž má hotové dílo větší hodnotu než lidské zdraví a pohoda. 55% (Matty) 3*
Strach je docela přirozená lidská reakce na nějaký nepříjemný podnět. Mladému skladateli z této komedie pomáhá k mimořádným výkonům při jeho tvorbě. A tak když je potřeba zapnout na plné obrátky, a přijít s top finálovou podobou chystaného muzikálu pro menší pražské divadlo, vyrukuje jeho šéf na skladatele s neotřelou a málo obvyklou metodou jež má zaručit optimální výsledek. Zkrátka vyděsit ho k smrti a pak se dílo podaří. Role je přímo psaná pro Ludka Sobotu, který předvedl sérii roztržitých výstupů pro jaké proslul. Jeho hudební skladatel je tradičně nesmělý, posléze zamilovaný do Vondráčkové alias Marcely Malé (počáteční písmeno M v ženském jméně má poslední dobou něco do sebe) a hrál tuhle roli stejně jako všechny své ostatní. Podobně laděný film nakonec v ničem příliš nepřekvapí. Rychman natočil tuto hudební komedii nejlépe jak to jen šlo, s dobrými herci, ale přesto by se dalo od ní očekávat více, zvláště v hudebních číslech a od scénáře, který je jednoduchý a to se odrazilo na výsledné podobě filmu. Pobavit se u toho ale dá. 60% (kingik) 3*
Petr Nárožný v bonusech litoval absence nějakých chytlavých písniček. S tím souhlasím, hudba za moc nestála a jako muzikál Jen ho nechte, ať se bojí selhal. Bohužel o moc lépe si nevedl ani jako komedie. Pár vtipných momentů se zde sice najde, ale jinak je to spíš nuda skoro bez humoru. Osobně nemám žádnou averzi vůči Sobotovi, ostatně jeho herecký projev v Jáchymovi považuju za naprosto perfektní (přesný), tady to však se svým hraním nesmělého hlupáka už přehání a některé situace zavání trapností. Stejně tak šaškování Šimka s Nárožným (hlavně) směrem ke konci filmu. Ostatně od prvního jmenovaného jsem si vůbec sliboval více. A když si k tomu přidám docela prkennou Vondráčkovou a nanejvýš otravné děti (které se bohužel objevily ve více scénách), tak prostě nemůžu hodnotit průměrem. (Sarkastic) 2*
VELKÁ RECENZE
Druhým z řady „geniálních nekňubů“ populárního herce Luďka Soboty se v hudební komedii z roku 1978 stal skladatel Aleš Brabec. Podobě jako František Koudelka z veselohry Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974) je to mladý muž, který sice působí naprosto neschopně, pod vlivem správného podnětu však dokáže překonat sám sebe. Nesmělý suplent Lidové školy umění Brabec je angažován, aby pro pražské Divadélko v suterénu napsal několik písní. Mladík se však zamiloval do tamní zpěvačky Marcely a na tvorbu se nedokáže soustředit. Manželka ředitele divadla, psycholožka Jitka, usoudí, že Aleš ke komponování potřebuje hororové situace. Její předpoklad je správný: pod nátlakem mladý skladatel tvoří jeden hit za druhým. Ústřední song však stále zůstává nesložen – a je jasné, že Aleš k jeho složení potřebuje opravdu mocnou vzpruhu… Pro realizaci zábavného snímku byl angažován režisér Ladislav Rychman, který měl ve svém autorském portfoliu muzikál Starci na chmelu (1964), Dáma na kolejích (1966) a Hvězda padá vzhůru (1974). Podle scénáře, na němž spolupracoval s Františkem Vlčkem a V. P. Borovičkou, natočil Rychman oddechovou podívanou, v níž zazněly písně Jiřího Maláska a Jiřího Bažanta. Zajímavostí snímku, v němž zpěvačku Marcelu ztvárnila Helena Vondráčková, je herecké angažmá nových hvězd divadla Semafor: vedle Luďka Soboty a Miloslava Šimka (ředitel divadla) se ve filmu objevuje v roli bývalého Marcelina Manžela Mydlocha i další člen komediální divadelní trojice - Petr Nárožný. Pokud jde o Sobotu, pokusil se po Rychmanově filmu vymanit ze stereotypu hodného naivky rolí v satirické komedii Petra Schulhoffa „Já to tedy beru, šéfe!“. Diváci si však „svého“ komika přáli vidět v jeho standardní roli, takže zůstal uvězněn v daném stereotypu, potvrzovaném zmíněným účinkováním po boku Šimka a Nárožného.
Na krumlovském festivalu získá první cenu píseň Jitrocel a rozmarýn nesmělého suplenta Lidové školy umění Aleše Brabce. Interpretka písně Marcela z pražského Divadélka v suterénu si uvědomí, že divadlo by potřebovalo takové písně. Ředitel Divadélka Soukup pozve Aleše do Prahy. Aleš váhá, ale když zjistí, že ho opustila snoubenka, odjede s Marcelou. Divadlo musí mít několik písní pro představení, a tak má Aleš zajištěn klid pro tvorbu. Ten se však mezitím zamiloval do Marcely a jen se zasněně dívá do stropu. Soukupova manželka Jitka, která studuje psychologii, se domnívá, že Aleš ke komponování nepotřebuje klid, ale že se musí bát. Soukup, mistr Čermák a bývalý Marcelin manžel Mydloch začnou tedy pro Aleše připravovat hororové situace. Mají úspěch - Aleš usilovně skládá. Stále jim však chybí finálová píseň. Rozhodnou se proto učinit z Aleše vraha. Marcela se to dozví a ukryje skladatele v opuštěném domě. Soukup a Mydloch jeho úkryt objeví. Při vstupu do domu odhodí Soukup nedopalek cigarety a za chvíli je dům v plamenech. Aleš nebezpečí nevnímá a pracuje. Teprve v poslední chvíli se vzpamatuje a prokáže nečekanou pohotovost. Vyhodí oba omdlelé muže do požární plachty a pak vyskočí sám. Potom odevzdá žádanou píseň a věnuje se milované Marcele.
Postavy a obsazení
• Luděk Sobota - hudební skladatel Aleš Brabec
• Helena Vondráčková - hudební skladatel Aleš Brabec
• Petr Nárožný - Metoděj Mydloch
• Miloslav Šimek - ředitel divadla Karel Soukup
• Vladimír Menšík - rekvizitář Václav Čermák
• Jaroslava Brousková - Jitka Soukupová
• Zdeněk Dítě - ředitel Lidové školy umění
• Jiří Krampol - soused František Kalenda
• Dana Hlaváčová - Kalendová
• František Filipovský - penzistka
• Luděk Sobota - hudební skladatel Aleš Brabec
• Helena Vondráčková - hudební skladatel Aleš Brabec
• Petr Nárožný - Metoděj Mydloch
• Miloslav Šimek - ředitel divadla Karel Soukup
• Vladimír Menšík - rekvizitář Václav Čermák
• Jaroslava Brousková - Jitka Soukupová
• Zdeněk Dítě - ředitel Lidové školy umění
• Jiří Krampol - soused František Kalenda
• Dana Hlaváčová - Kalendová
• František Filipovský - penzistka
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 1.7.1978
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na VHS: 1.1.1997 Barrandov Biografia
Poprvé na DVD: 12.12.2005 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Premiéra ČSSR: 1.7.1978
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na VHS: 1.1.1997 Barrandov Biografia
Poprvé na DVD: 12.12.2005 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Ladislav Rychman (Režie), Eliška Nejedlá (Produkce), Jiří Bažant (Hudba), Jiří Malásek (Hudba), Josef Hanuš (Kamera), Miroslav Hájek (Střih), Oldřich Bosák (Scénografie), Irena Greifová (Kostýmy), Ladislav Hausdorf (Zvuk), Jiří Budín (Masky), Jana Dolejší, Vondrašová (Masky), František Vlček st. (Scénář), Václav P. Borovička (Scénář), Luděk Sobota (Herec), Helena Vondráčková (Herec), Petr Nárožný (Herec), Miloslav Šimek (Herec), Vladimír Menšík (Herec), Jaroslava Brousková (Herec), Zdeněk Dítě (Herec), Jiří Krampol (Herec), Dana Hlaváčová (Herec), František Filipovský (Herec), Mirko Musil (Herec), Eva Svobodová (Herec), Vladimír Hrabánek (Herec), Pavel Římovský (Herec), Miloslav Šindler (Herec), Jiří Wimmer (Herec), Ladislav Žid (Herec), Lena Birková (Herec), Eva Fiedlerová (Herec), Michael Hofbauer (Herec), Erna Červená (Herec), Karel Hluchý (Herec), Jaroslava Janovová (Herec), Ivana Kuchařová (Herec), Helena Postránecká (Herec), Blažena Vrzalová (Herec), Uršula Kluková (Herec), Libuše Vojáčková (Herec), Antonín Loužecký (Herec), Pavel Rubeš (Herec), Miloslav Vojnar (Herec), Václav Hybš (Herec), Jan Čapoun (Herec), Václav Fišer (Herec), Otto Kotýnek (Herec), Miroslav Koželuh (Herec), Pavel Vitoch (Herec), Vladimír Brož (Herec), Jaroslav Čech (Herec), Jan Janeček (Herec), Jiří Jelínek (Herec), Josef Novák-Wajda (Herec), Jiří Žalud (Herec), Jana Fořtová-Krampolová (Herec), Vlastimila Vlková (Herec)
1977/89/Československo/Komedie, Muzikál
Zajímavost k filmu
Odkazy
Hrají:
Luděk Sobota, Helena Vondráčková, Petr Nárožný, Miloslav Šimek, Vladimír Menšík, Jaroslava Brousková, Zdeněk Dítě, Jiří Krampol, Dana Hlaváčová, František Filipovský, Mirko Musil, Eva Svobodová, Vladimír Hrabánek, Pavel Římovský, Miloslav Šindler, Jiří Wimmer, Ladislav Žid, Lena Birková, Eva Fiedlerová, Michal Hofbauer, Erna Červená, Karel Hluchý, Jaroslava Janovová, Ivana Kuchařová, Helena Postránecká, Blažena Vrzalová, Uršula Kluková, Libuše Vojáčková, Antonín Loužecký, Pavel Rubeš, Miloslav Vojnar, Václav Hybš, Jan Čapoun, Václav Fišer, Otto Kotýnek, Miroslav Koželuh, Pavel Vitoch, Vladimír Brož, Jaroslav Čech, Jan Janeček, Jiří Jelínek, Josef Novák-Wajda, Jiří Žalud, Jana Fořtová, Vlastimila Vlková