Jára Cimrman ležící, spící / Jára Cimrman ležící, spící (1983/81/Československo/Komedie, Životopisný) 87% -Originál DVD-
17.09.2023 20:41
JEDNOU VĚTOU
„V několika epizodách z Cimrmanova bohatého života se nám představuje fiktivní postava všestranného génia naší minulosti."
OBSAH
Filmem Jára Cimrman ležící, spící se nám představuje fiktivní postava všestranného génia naší minulosti, protagonisty desítky her, uvedených v pražském divadélku, nesoucím jeho jméno. Filmový příběh, v němž se Cimrman poprvé zhmotnil do konkrétnější podoby, je tvořen několika "rekonstruovanými" epizodami z jeho života, zasazenými do rámce exkurze v jeho světničce ve vsi Liptákov. Jednotlivé kapitoly, prodchnuté typickým humorem autorské dvojice Smoljak - Svěrák, přinášejí většinou zcela nový pohled na dosud neznámé "aspekty" Mistrova života a díla... (Ateliéry Bonton Zlín)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Jára Cimrman, jakožto nejoblíbenější fiktivní Čech se i v anketě o nejoblíbenějšího Čecha objevil hodně vysoko, že TAKŘKA přeskočil i Božského Karla, což ho rozhodně nepoznamenalo. Já jsem po shlédnutí tohoto filmu prozatím žádnou divadelní hru o něm neviděl celou, ale u tohoto filmu jsem se i tak musel neskutečně smát. Takových narážek na minulost, taková zábava, ta může vypadnout opravdu jen z pera Svěráka a Smoljaka. Je to totiž tak hezké sledovat život Čecha, který vlastně nikdy nežil, ale který zná celý národ. Právě pro Svěráka a Smoljaka to musí být opravdu nádherný pocit vědět, že stvořili něco, nebo v tomto případě někoho, který bude znát celý národ dejme tomu dále i po několik století. Protože Jára Cimrman se jen tak nezapomene. Tento všeuměl z Liptákova totiž nikdy nezůstane nepoznamenán. --- Pane Holube, tak kam budete raisovat příště? - Nikam nepude, už se nacestoval dost - Tak asi nikam no. (Malarkey) 4*
Divadlo a humor Járy Cimrmana je excelentní záležitost, jenže právě divadlo má zcela jiné nároky a přednosti, než film, každé vystoupení je jedinečné a probíhá větší interakce mezi představiteli a diváky. Převod nejvýznamější fiktivní osoby české historie, všeználka Cimrmana do filmu se dle mě nepovedl úplně na výbornou. Film není celistvý, sled poslepovaných scének s vlastními pointami nemůže vynahradit plnohodnotný děj a navíc spousta vtípků zkrátka ani tak dobře nevyzní, d'Este byl nesympatický hlupák a závěr byl skoro až trapný... A z principu, že jde o Cimrmana vysoké hodnocení dávat rozhodně nemohu. Takže bylo to docela dobré, Svěrák hraje moc příjemně, ale celkově jen za silnější 3*, pardon. 7/10 (H34D) 3*
Humor pánů Smoljaka a Svěrák je opravdu geniální a veškeré jejich aktivity okolo zneuznaného génia Járy Cimrmana by si zasloužily nějaké významné ocenění. Už jen proto, že cimrmanovský humor bavil a stále ještě baví už několikátou generaci a rozhodně se nedá říct, že by jeho popularita nějak skomírala. I tento film jasně dokazuje mimořádnou inteligenci obou zmíněných pánů a všichni fandové zmíněného humoru se jistě při sledování osudů slavného génia skvěle bavili. (Radyo) 5*
VELKÁ RECENZE
Komediální detektivka Rozpuštěný a vypuštěný (1984), tragikomedie o osudech divadelního souboru Nejistá sezóna (1987) a životopisná mystifikace Jára Cimrman ležící, spící (1983) – to jsou tři filmy, jejichž prostřednictvím se v osmdesátých letech pražské Divadlo Járy Cimrmana prosadilo na filmovém plátně. Neplánovaná „trilogie“ představuje komplexní svědectví o svébytném českém fenoménu fiktivního geniálního všeuměla, o jeho díle a o jeho tvůrcích. Brilantní komedie Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka rozkrývá životní příběh neprávem zapomenutého génia, odhaluje rozsah a obsah jeho díla a umisťuje protagonistu do historických souvislostí. Jára da Cimrman (1969/1874, Vídeň - ?, Liptákov) je sice fiktivní postavou vymyšlenou v roce 1966, jeho tvůrci ho však opatřili důkladnou biografií, pevně ukotvenou v reálném českém (kulturním, vědeckém, politickém či lyžařském) kontextu. To vše se Svěrkovi a Smoljakovi jako scenáristům povedlo ústrojně převést do vyprávění, jež rámuje návštěva divadelního vědce (Josef Abrhám) v liptákovském Muzeu peří. Tam ho stará průvodkyně (Valerie Kaplanová) seznamuje s osudy Cimrmana (Zdeněk Svěrák) členěnými do kapitol týkajících se protagonistova dětství, inspirace, kterou poskytl bezradným kolegům z rozličných oborů, i vynálezů, o jejichž autorství přišel vinou chronických pozdních příchodů na patentní úřad. Jára Cimrman je ovšem i přítelem českých celebrit a vlastencem, jenž se zasloužil o samostatnost české země. Stárnoucí génius pak zažívá trpké nepochopení a v Liptákově ho zastihuje konec starých časů – počátek 1. světové války… Snímek Jára Cimrman ležící, spící je dodnes divácky hravou, důvtipnou mystifikací, která neobsahuje jen ironickou nostalgii za starými časy, ale i vážný příspěvek k diskusi na téma českého charakteru, vlasteneckých ikon a národní důstojnosti.
“Největším světovým spisovatelem, vynálezcem, malířem, fyzikem, lyžařem a filozofem za posledních sto let byl český velikán Jára Cimrman. Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat.“ Slova staré kostnaté průvodkyně v liptákovském Muzeu peří zaujala divadelního vědce, pátrajícího po stopách zapomenutého génia. V Járově světničce je expozice předmětů, které po něm zbyly. Průvodkyně vzpomíná. Jára Cimrman, školní léta, Praha 18??: Rodiče Járovi tajili, že je chlapec, aby donosil šaty po starší sestře Luise. Až v 15 letech uviděl poprvé nahou ženu, převlékající se učitelku. Po zjištění, že on sám je muž, byl vyloučen z dívčí školy. Jára Cimrman, inspirující: Potkává vynálezce, spisovatele, konstruktéry, skladatele. Svými nápady je vede ke špičkovým výkonům. Jára Cimrman pozdě přicházející: Vynalézá, ale na patentní úřad přichází pozdě. S totožnými objevy ho předešli Bell, Lumierové, Edison i Nobel.. Jára Cimrman, tvořící, Praha 1897: Je přítelem slavných českých žen a mužů. Nemá-li Praha moře, Jára ho alespoň na půl hodiny vytvoří v centru města ve formě iluzivního obrazu. Jára Cimrman, bořící, Konopiště 1909: Stane se vychovatelem dětí následníka trůnu, aby mohl využít arcivévodova dvojníka, vraha Nývlta. Jeho hrubý nátlak má císaře Franze Josefa II. přinutit podepsat Čechům samostatnost. Z muže v císařově pracovně se vyklube rovněž dvojník a také zručný škrtič - Nývltův bývalý spoluvězeň Macháně. Jára Cimrman, Pacov 1911: Potulná divadelní společnost nemá s Járovými hrami úspěch. Před nespokojenými diváky prchá za pomoci scénky Vichr z hor. Imaginární silný vítr „odnese“ z jeviště herce i s rekvizitami a dekoracemi. Jára Cimrman, Liptákov 1914: Po zemřelé sestře se zde stane učitelem, ale s počátkem války odchází. Na místě, kde byl naposled spatřen, je pamětní deska. - Je večer turisté odjeli. Jen vědec zůstává. Šokován vidí oknem světničky průvodkyni, která oblékne Járovu košili, ulehne do jeho postele a zapálí si zbytek památečního doutníku. Scéna připomíná muzejní exponát Jára Cimrman, ležící, spící.
„V několika epizodách z Cimrmanova bohatého života se nám představuje fiktivní postava všestranného génia naší minulosti."
OBSAH
Filmem Jára Cimrman ležící, spící se nám představuje fiktivní postava všestranného génia naší minulosti, protagonisty desítky her, uvedených v pražském divadélku, nesoucím jeho jméno. Filmový příběh, v němž se Cimrman poprvé zhmotnil do konkrétnější podoby, je tvořen několika "rekonstruovanými" epizodami z jeho života, zasazenými do rámce exkurze v jeho světničce ve vsi Liptákov. Jednotlivé kapitoly, prodchnuté typickým humorem autorské dvojice Smoljak - Svěrák, přinášejí většinou zcela nový pohled na dosud neznámé "aspekty" Mistrova života a díla... (Ateliéry Bonton Zlín)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Jára Cimrman, jakožto nejoblíbenější fiktivní Čech se i v anketě o nejoblíbenějšího Čecha objevil hodně vysoko, že TAKŘKA přeskočil i Božského Karla, což ho rozhodně nepoznamenalo. Já jsem po shlédnutí tohoto filmu prozatím žádnou divadelní hru o něm neviděl celou, ale u tohoto filmu jsem se i tak musel neskutečně smát. Takových narážek na minulost, taková zábava, ta může vypadnout opravdu jen z pera Svěráka a Smoljaka. Je to totiž tak hezké sledovat život Čecha, který vlastně nikdy nežil, ale který zná celý národ. Právě pro Svěráka a Smoljaka to musí být opravdu nádherný pocit vědět, že stvořili něco, nebo v tomto případě někoho, který bude znát celý národ dejme tomu dále i po několik století. Protože Jára Cimrman se jen tak nezapomene. Tento všeuměl z Liptákova totiž nikdy nezůstane nepoznamenán. --- Pane Holube, tak kam budete raisovat příště? - Nikam nepude, už se nacestoval dost - Tak asi nikam no. (Malarkey) 4*
Divadlo a humor Járy Cimrmana je excelentní záležitost, jenže právě divadlo má zcela jiné nároky a přednosti, než film, každé vystoupení je jedinečné a probíhá větší interakce mezi představiteli a diváky. Převod nejvýznamější fiktivní osoby české historie, všeználka Cimrmana do filmu se dle mě nepovedl úplně na výbornou. Film není celistvý, sled poslepovaných scének s vlastními pointami nemůže vynahradit plnohodnotný děj a navíc spousta vtípků zkrátka ani tak dobře nevyzní, d'Este byl nesympatický hlupák a závěr byl skoro až trapný... A z principu, že jde o Cimrmana vysoké hodnocení dávat rozhodně nemohu. Takže bylo to docela dobré, Svěrák hraje moc příjemně, ale celkově jen za silnější 3*, pardon. 7/10 (H34D) 3*
Humor pánů Smoljaka a Svěrák je opravdu geniální a veškeré jejich aktivity okolo zneuznaného génia Járy Cimrmana by si zasloužily nějaké významné ocenění. Už jen proto, že cimrmanovský humor bavil a stále ještě baví už několikátou generaci a rozhodně se nedá říct, že by jeho popularita nějak skomírala. I tento film jasně dokazuje mimořádnou inteligenci obou zmíněných pánů a všichni fandové zmíněného humoru se jistě při sledování osudů slavného génia skvěle bavili. (Radyo) 5*
VELKÁ RECENZE
Komediální detektivka Rozpuštěný a vypuštěný (1984), tragikomedie o osudech divadelního souboru Nejistá sezóna (1987) a životopisná mystifikace Jára Cimrman ležící, spící (1983) – to jsou tři filmy, jejichž prostřednictvím se v osmdesátých letech pražské Divadlo Járy Cimrmana prosadilo na filmovém plátně. Neplánovaná „trilogie“ představuje komplexní svědectví o svébytném českém fenoménu fiktivního geniálního všeuměla, o jeho díle a o jeho tvůrcích. Brilantní komedie Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka rozkrývá životní příběh neprávem zapomenutého génia, odhaluje rozsah a obsah jeho díla a umisťuje protagonistu do historických souvislostí. Jára da Cimrman (1969/1874, Vídeň - ?, Liptákov) je sice fiktivní postavou vymyšlenou v roce 1966, jeho tvůrci ho však opatřili důkladnou biografií, pevně ukotvenou v reálném českém (kulturním, vědeckém, politickém či lyžařském) kontextu. To vše se Svěrkovi a Smoljakovi jako scenáristům povedlo ústrojně převést do vyprávění, jež rámuje návštěva divadelního vědce (Josef Abrhám) v liptákovském Muzeu peří. Tam ho stará průvodkyně (Valerie Kaplanová) seznamuje s osudy Cimrmana (Zdeněk Svěrák) členěnými do kapitol týkajících se protagonistova dětství, inspirace, kterou poskytl bezradným kolegům z rozličných oborů, i vynálezů, o jejichž autorství přišel vinou chronických pozdních příchodů na patentní úřad. Jára Cimrman je ovšem i přítelem českých celebrit a vlastencem, jenž se zasloužil o samostatnost české země. Stárnoucí génius pak zažívá trpké nepochopení a v Liptákově ho zastihuje konec starých časů – počátek 1. světové války… Snímek Jára Cimrman ležící, spící je dodnes divácky hravou, důvtipnou mystifikací, která neobsahuje jen ironickou nostalgii za starými časy, ale i vážný příspěvek k diskusi na téma českého charakteru, vlasteneckých ikon a národní důstojnosti.
“Největším světovým spisovatelem, vynálezcem, malířem, fyzikem, lyžařem a filozofem za posledních sto let byl český velikán Jára Cimrman. Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat.“ Slova staré kostnaté průvodkyně v liptákovském Muzeu peří zaujala divadelního vědce, pátrajícího po stopách zapomenutého génia. V Járově světničce je expozice předmětů, které po něm zbyly. Průvodkyně vzpomíná. Jára Cimrman, školní léta, Praha 18??: Rodiče Járovi tajili, že je chlapec, aby donosil šaty po starší sestře Luise. Až v 15 letech uviděl poprvé nahou ženu, převlékající se učitelku. Po zjištění, že on sám je muž, byl vyloučen z dívčí školy. Jára Cimrman, inspirující: Potkává vynálezce, spisovatele, konstruktéry, skladatele. Svými nápady je vede ke špičkovým výkonům. Jára Cimrman pozdě přicházející: Vynalézá, ale na patentní úřad přichází pozdě. S totožnými objevy ho předešli Bell, Lumierové, Edison i Nobel.. Jára Cimrman, tvořící, Praha 1897: Je přítelem slavných českých žen a mužů. Nemá-li Praha moře, Jára ho alespoň na půl hodiny vytvoří v centru města ve formě iluzivního obrazu. Jára Cimrman, bořící, Konopiště 1909: Stane se vychovatelem dětí následníka trůnu, aby mohl využít arcivévodova dvojníka, vraha Nývlta. Jeho hrubý nátlak má císaře Franze Josefa II. přinutit podepsat Čechům samostatnost. Z muže v císařově pracovně se vyklube rovněž dvojník a také zručný škrtič - Nývltův bývalý spoluvězeň Macháně. Jára Cimrman, Pacov 1911: Potulná divadelní společnost nemá s Járovými hrami úspěch. Před nespokojenými diváky prchá za pomoci scénky Vichr z hor. Imaginární silný vítr „odnese“ z jeviště herce i s rekvizitami a dekoracemi. Jára Cimrman, Liptákov 1914: Po zemřelé sestře se zde stane učitelem, ale s počátkem války odchází. Na místě, kde byl naposled spatřen, je pamětní deska. - Je večer turisté odjeli. Jen vědec zůstává. Šokován vidí oknem světničky průvodkyni, která oblékne Járovu košili, ulehne do jeho postele a zapálí si zbytek památečního doutníku. Scéna připomíná muzejní exponát Jára Cimrman, ležící, spící.
Postavy a obsazení
• Zdeněk Svěrák - Jára Cimrman jako dospělý
• Valerie Kaplanová - Jára Cimrman jako průvodkyně v Museu peří Liptákov
• Josef Abrhám - vědec, pátrající po Cimrmanově historii
• Petr Kostka - malíř Josef Mánes
• Leoš Suchařípa - konstruktér Gustave Eiffel
• Pavel Vondruška - hudební skladatel Johann Strauss mladší
• Jiří Hálek - spisovatel Anton Pavlovič Čechov
• František Volf - vynálezce Alexander Graham Bell
• Bořík Procházka - vynálezce Alfred Nobel
• Petr Brukner - vynálezce Viktor Kaplan
• Jaromír Kučera - spisovatel Jaroslav Vrchlický
• Gustav Skála - houslista Jan Kubelík
• Jiří Wimmer - vynálezce František Křižík
• Věra Bublíková - spisovatelka Karolina Světlá
• Jan Cmíral - sochař Josef Václav Myslbek
• Karel Houska - hudební skladatel Antonín Dvořák
• Jiří Zahajský - cestovatel Emil Holub
• Petr Čepek - arcivévoda František Ferdinand d'Este, vrah Nývlt (dvojník Františka Ferdinanda d'Este)
• Jiří Kostka - císař František Josef I., vrah Macháně (dvojník Františka Josefa I.)
• Marian Cingroš - starosta Liptákova
• Rudolf Hrušínský mladší - člen Cimrmanova divadelního souboru (Tomáš)
• Vlasta Žehrová - členka Cimrmanova divadelního souboru (Karla)
• Jiřina Jirásková - členka Cimrmanova divadelního souboru (není Tomášovou maminkou, nýbrž babičkou)
• Oldřich Vlach - člen Cimrmanova divadelního souboru (není Tomášovým otcem, nýbrž synem)
• Miroslav Vladyka - člen Cimrmanova divadelního souboru (není Tomášovým švagrem)
• Jaroslava Kretschmerová - členka Cimrmanova divadelního souboru (není Tomášovou tetou)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 1.10.1983
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.12.1996 (VHS) Barrandov Biografia
Poprvé na DVD: 16.11.2005 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
• Zdeněk Svěrák - Jára Cimrman jako dospělý
• Valerie Kaplanová - Jára Cimrman jako průvodkyně v Museu peří Liptákov
• Josef Abrhám - vědec, pátrající po Cimrmanově historii
• Petr Kostka - malíř Josef Mánes
• Leoš Suchařípa - konstruktér Gustave Eiffel
• Pavel Vondruška - hudební skladatel Johann Strauss mladší
• Jiří Hálek - spisovatel Anton Pavlovič Čechov
• František Volf - vynálezce Alexander Graham Bell
• Bořík Procházka - vynálezce Alfred Nobel
• Petr Brukner - vynálezce Viktor Kaplan
• Jaromír Kučera - spisovatel Jaroslav Vrchlický
• Gustav Skála - houslista Jan Kubelík
• Jiří Wimmer - vynálezce František Křižík
• Věra Bublíková - spisovatelka Karolina Světlá
• Jan Cmíral - sochař Josef Václav Myslbek
• Karel Houska - hudební skladatel Antonín Dvořák
• Jiří Zahajský - cestovatel Emil Holub
• Petr Čepek - arcivévoda František Ferdinand d'Este, vrah Nývlt (dvojník Františka Ferdinanda d'Este)
• Jiří Kostka - císař František Josef I., vrah Macháně (dvojník Františka Josefa I.)
• Marian Cingroš - starosta Liptákova
• Rudolf Hrušínský mladší - člen Cimrmanova divadelního souboru (Tomáš)
• Vlasta Žehrová - členka Cimrmanova divadelního souboru (Karla)
• Jiřina Jirásková - členka Cimrmanova divadelního souboru (není Tomášovou maminkou, nýbrž babičkou)
• Oldřich Vlach - člen Cimrmanova divadelního souboru (není Tomášovým otcem, nýbrž synem)
• Miroslav Vladyka - člen Cimrmanova divadelního souboru (není Tomášovým švagrem)
• Jaroslava Kretschmerová - členka Cimrmanova divadelního souboru (není Tomášovou tetou)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 1.10.1983
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.12.1996 (VHS) Barrandov Biografia
Poprvé na DVD: 16.11.2005 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Ladislav Smoljak (Režie), Jan Balzer (Produkce), Petr Skoumal (Hudba), Richard Valenta (Kamera), Jiří Brožek (Střih), Jiří Matolín (Scénografie), Irena Greifová (Kostýmy), Petra Barochová (Kostýmy), Pavel Jelínek (Zvuk), Ivo Špalj (Zvuk), Bohuslav Sobotka (Masky), František Čížek (Masky), Ladislav Smoljak (Scénář), Zdeněk Svěrák (Scénář), Zdeněk Svěrák (Herec), Jan Unger (Herec), Valerie Kaplanová (Herec), Petr Čepek (Herec), Josef Abrhám (Herec), Libuše Šafránková (Herec), Ladislav Frej st. (Herec), Jiří Zahajský (Herec), Marie Drahokoupilová (Herec), Míla Myslíková (Herec), Vladimír Svitáček (Herec), Milena Dvorská (Herec), Jiří Kostka (Herec), Petr Kostka (Herec), Pavel Vondruška (Herec), Boris Hybner (Herec), Leoš Suchařípa (Herec), Jiří Hálek (Herec), Nina Divíšková (Herec), Jaroslav Weigel (Herec), Ladislav Šimek (Herec), Petr Brukner (Herec), Karel Houska (Herec), Jan Hraběta (Herec), Jan Kehár (Herec), František Husák (Herec), Bohumil Vávra (Herec), Jaroslav Tomsa (Herec), Jana Viščaková (Herec), Lena Birková (Herec), Václav Kotva (Herec), Jiří Wimmer (Herec), Zdeněk Podskalský st. (Herec), Miroslav Vladyka (Herec), Vlasta Žehrová (Herec), Jaroslava Kretschmerová (Herec), Jiřina Jirásková (Herec), Oldřich Vlach (Herec), Jaroslav Vozáb (Herec), Věra Bublíková (Herec), Bořík Procházka (Herec), Martin Šotola (Herec), Josef Kubíček (Herec), Miloslav Štibich (Herec), Jan Kašpar (Herec), Ladislav Smoljak (Herec), Edita Dindělová (Herec), Ivan Lukeš (Herec), Václav Král (Herec), Zdeňka Rosolová (Herec), Jaromír Kučera (Herec), Jožka Stoklasa (Herec), Marian Cingroš (Herec), Vladimír Švabík (Herec), Rudolf Hrušínský ml. (Herec), Ivan Šlapeta (Herec), Jiří Bruder (Herec), Monika Žáková (Herec), Jan Cmíral ml. (Herec), Linda Dřevikovská (Herec), Radka Dulíková (Herec)
1983/81/Československo/Komedie, Životopisný
Zajímavost k filmu
- Přestože je scéna s kočárem krátká, režisér Ladislav Smoljak s týmem kvůli ní jel natáčet před skutečný zámek Schönbrunn do Vídně. Točilo se za běžného provozu, takže Smoljak při jejím natáčení běhal k turistům a přemlouval je, aby počkali mimo záběr.
- „Ta scéna s kočovným divadlem, takzvaný vichr z hor, musela být ze scénáře vyškrtnuta. Ani už nevím, co jim na ní vadilo, ale točit se prostě nemohla," zavzpomínal Ladislav Smoljak. Když byl film dokončen a Smoljak si ho celý přehrál, tahle komediální pasáž mu tam chyběla. Sebral veškerou odvahu, zašel za tehdejším ředitelem Barrandova a světe div se, podařilo se mu nemožné. „Mé žádosti, aby se natáčení znovu otevřelo a ta scéna tam byla dotočena, se vyhovělo," prozradil.
- Ve scéně se střílením zajíců v oblečcích se ve skutečnosti nejednalo o zajíce, ale o králíky. „Myslivci nám řekli, že je nesmyslitelné, aby zajícům dali oblečky. Že by ta zvířátka přitom dostala infarkt, a tak byli tu scénu vychováni králíci. Vzhledem k tomu, že byli pořád v kotcích, nebyli zvyklí běhat, takže se na place spíše šourali," uvedl režisér Ladislav Smoljak.
- Jára Cimrman by se podle výpočtu měl narodit mezi lety 1880 a 1883.
- Scéna lovu na zajíce, kteří jsou oblečení, měla symbolizovat blížící se 1. světovou válku. Ladislav Smoljak tuto záležitost nazývá jako svůj režisérský hřích a po dlouhá léta litoval toho "masakru", jak sám říká, kterého se na speciálně pro film odchovaných zajíců dopustil.
- Do role Járy Cimrmana zvažovali tvůrci více herců. Ladislav Smoljak se ovšem rozhodl sám a Zdeněk Svěrák se o své hlavní roli dozvěděl nečekaně z rozhlasu. Po letech přiznává, že se svou rolí není úplně spokojen.
- Samotní tvůrci Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak měli obrovské dilema, zda film vůbec natočit. Podstatou bylo to, že skutečnou podobu Járy Cimrmana nechtěli nikdy odhalit. Zvažovali dokonce i možnost, celý film natočit z pohledu Cimrmana. Tuto myšlenku ovšem rychle opustili. Nakonec využili možnosti film natočit a vrchol své absurdní mystifikace převedli na plátno v klasické podobě.
- Ve filmu jsou k vidění čeští velikáni typu Marolda, Kaplana, Vrchlického, Kubelíka, Křižíka, Světlé, Myslbeka, Dvořáka a Holuba. Z Historického hlediska se dokonce všechny tyto postavy mohly společně skutečně setkat.
- Ladislav Smoljak v knize rozhovorů "Mým divákům" vzpomíná, že tehdejší cenzoři neschválili scénu, kdy Jára Cimrman (Zdeněk Svěrák) radil K. E. Ciolkovskému (Ladislav Šimek), jak má spojit rakety.
- Patent Office London, kam Cimrman pozdě chodí zapsat své vynálezy, je ve skutečnosti budova Severočeského muzea v Liberci.
- Natáčelo se v Praze, Liberci, na Konopišti a Vesci u Sobotky.
- Scéna, ve které je vyvěšen obří obraz moře a následně pochoduje sokolský průvod, se natáčela v den, kdy měl pohřeb Leonid Iljič Brežněv, někteří přihlížející lidé netušili, že se zde natáčí film a jeden z nich podle Zdeňka Svěráka prohlásil, že "Sotva Brežněv natáhne brka, tak už se Sokolové rojej."
- Jára Cimrman se snaží zlikvidovat Habsburskou monarchii mj. tím, že bude děti následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este učit o prohnilosti monarchie a o tom, že nejlepším zřízením je republika. Tyto snahy jsou však zcela zbytečné, protože Ferdinandovy děti neměly následnické právo díky jeho sňatku s Žofií Chotkovou. Od smrti Ferdinandova bratra Otty Franze v roce 1906 byl druhým následníkem v pořadí Ottův syn Karel, který se císařem v roce 1916 skutečně stal. V roce 1909 kdy se zmíněná "likvidace monarchie" odehrává měl tedy Cimrman své snahy zaměřit spíše ke Karlovi.
- „Ta scéna s kočovným divadlem, takzvaný vichr z hor, musela být ze scénáře vyškrtnuta. Ani už nevím, co jim na ní vadilo, ale točit se prostě nemohla," zavzpomínal Ladislav Smoljak. Když byl film dokončen a Smoljak si ho celý přehrál, tahle komediální pasáž mu tam chyběla. Sebral veškerou odvahu, zašel za tehdejším ředitelem Barrandova a světe div se, podařilo se mu nemožné. „Mé žádosti, aby se natáčení znovu otevřelo a ta scéna tam byla dotočena, se vyhovělo," prozradil.
- Ve scéně se střílením zajíců v oblečcích se ve skutečnosti nejednalo o zajíce, ale o králíky. „Myslivci nám řekli, že je nesmyslitelné, aby zajícům dali oblečky. Že by ta zvířátka přitom dostala infarkt, a tak byli tu scénu vychováni králíci. Vzhledem k tomu, že byli pořád v kotcích, nebyli zvyklí běhat, takže se na place spíše šourali," uvedl režisér Ladislav Smoljak.
- Jára Cimrman by se podle výpočtu měl narodit mezi lety 1880 a 1883.
- Scéna lovu na zajíce, kteří jsou oblečení, měla symbolizovat blížící se 1. světovou válku. Ladislav Smoljak tuto záležitost nazývá jako svůj režisérský hřích a po dlouhá léta litoval toho "masakru", jak sám říká, kterého se na speciálně pro film odchovaných zajíců dopustil.
- Do role Járy Cimrmana zvažovali tvůrci více herců. Ladislav Smoljak se ovšem rozhodl sám a Zdeněk Svěrák se o své hlavní roli dozvěděl nečekaně z rozhlasu. Po letech přiznává, že se svou rolí není úplně spokojen.
- Samotní tvůrci Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak měli obrovské dilema, zda film vůbec natočit. Podstatou bylo to, že skutečnou podobu Járy Cimrmana nechtěli nikdy odhalit. Zvažovali dokonce i možnost, celý film natočit z pohledu Cimrmana. Tuto myšlenku ovšem rychle opustili. Nakonec využili možnosti film natočit a vrchol své absurdní mystifikace převedli na plátno v klasické podobě.
- Ve filmu jsou k vidění čeští velikáni typu Marolda, Kaplana, Vrchlického, Kubelíka, Křižíka, Světlé, Myslbeka, Dvořáka a Holuba. Z Historického hlediska se dokonce všechny tyto postavy mohly společně skutečně setkat.
- Ladislav Smoljak v knize rozhovorů "Mým divákům" vzpomíná, že tehdejší cenzoři neschválili scénu, kdy Jára Cimrman (Zdeněk Svěrák) radil K. E. Ciolkovskému (Ladislav Šimek), jak má spojit rakety.
- Patent Office London, kam Cimrman pozdě chodí zapsat své vynálezy, je ve skutečnosti budova Severočeského muzea v Liberci.
- Natáčelo se v Praze, Liberci, na Konopišti a Vesci u Sobotky.
- Scéna, ve které je vyvěšen obří obraz moře a následně pochoduje sokolský průvod, se natáčela v den, kdy měl pohřeb Leonid Iljič Brežněv, někteří přihlížející lidé netušili, že se zde natáčí film a jeden z nich podle Zdeňka Svěráka prohlásil, že "Sotva Brežněv natáhne brka, tak už se Sokolové rojej."
- Jára Cimrman se snaží zlikvidovat Habsburskou monarchii mj. tím, že bude děti následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este učit o prohnilosti monarchie a o tom, že nejlepším zřízením je republika. Tyto snahy jsou však zcela zbytečné, protože Ferdinandovy děti neměly následnické právo díky jeho sňatku s Žofií Chotkovou. Od smrti Ferdinandova bratra Otty Franze v roce 1906 byl druhým následníkem v pořadí Ottův syn Karel, který se císařem v roce 1916 skutečně stal. V roce 1909 kdy se zmíněná "likvidace monarchie" odehrává měl tedy Cimrman své snahy zaměřit spíše ke Karlovi.
Odkazy
Hrají:
Zdeněk Svěrák, Valerie Kaplanová, Josef Abrhám, Libuše Šafránková, Marie Drahokoupilová, Vladimír Svitáček, Jaroslav Vozáb, Petr Kostka, Míla Myslíková, Boris Hybner, Jaroslav Weigel, Edita Dindělová, Zdeňka Rosolová, Ladislav Šimek, Ivan Lukeš, Leoš Suchařípa, Pavel Vondruška, Jiří Hálek, Václav Král, Bořík Procházka, Ladislav Frej st., Jiří Zahajský, Nina Divíšková, Petr Brukner, Jiří Wimmer, Karel Houska, Věra Bublíková, Jan Cmíral st., Petr Čepek, Milena Dvorská, František Husák, Jiří Kostka, Jan Hraběta, Marian Cingroš, Jan Kašpar, Jan Kehár, Linda Dřevikovská, Radka Dulíková, Bohumil Vávra, Jožka Stoklasa, Jaroslav Tomsa, Jana Viščaková, Lena Birková, Václav Kotva, Josef Kubíček, Vladimír Švabík, Rudolf Hrušínský ml., Miroslav Vladyka, Vlasta Žehrová, Oldřich Vlach, Jiřina Jirásková, Jaroslava Kretschmerová, Zdeněk Podskalský st., Jaromír Kučera, Gustav Skála, Vlastimil Zavřel, Eva Trunečková, Gustav Vondráček, Nina Strnadová-Jarková, Josef A. Stehlík, Filip Švarc, Jan Unger, Miloslav Štibich, Jiří Bruder, Ladislav Smoljak, Ivan Šlapeta, Eva Kudláčková, František Kubíček, Milan Klacek, Eliška Sirová, Martin Šotola, Jan Laibl, Ivan Kubíček, Lubomír Krystlík, Olga Michálková, Jiří Schmiedt, Jindřich Sejk, Zdeněk Skalický, Olga Světelská, Martin Mikuláš, Monika Žáková, Kateřina Smoljaková, Alžběta Smoljaková, Richard Honzovič, Stanislav Šimek