Nejmladší z rodu Hamrů (TV seriál) / Nejmladší z rodu Hamrů (TV seriál) (Drama Československo, 1975, 11 h 2 min (Minutáž: 43–73 min)) 43%
13.11.2023 00:38
JEDNOU VĚTOU
„11-dílný seriál vypráví o cestě české vesnice k socialismu a vykresluje širokou obrazovou fresku třiceti let našeho zemědělství, hospodářské oblasti, která prodělala snad největší změnu a zasáhla do myšlení a způsobu života každého člověka.
OBSAH
Jedenáctidílný seriál z pohraničí mapuje třicetiletý vývoj české vsi po druhé světové válce. Od září 1945 a do září 1974 sleduje především životní cestu rodiny Hamrů. Na nejmladšího z nich, Honzíka, připadne záhy starost o celý Hamrův grunt... Je léto roku 1945, pár měsíců po válce. Rodina Hamrova pod vedením maminky se rozhodne osídlit pohraničí a získat tak majetek. Po přestěhování se však rodina rozpadá. Nejstarší syn Štěpán s ženou Jiřinou osídlí jinou chalupu, prostřední syn Václav uteče do města dělat automechanika. Otec Hamr při těžké práci dostane infarkt a hospodářem se stává nejmladší syn Honzík. Zůstane s rodiči a z pozice soukromého hospodáře se vypracuje na post předsedy JZD a nakonec ředitele zemědělského podniku. Jeho soukromý život je však v troskách. Jeho velká láska Marie se odstěhuje do města a jeho žena Věra od něj odchází, protože nechce žít na vesnici. K dovršení všeho umírá jeho maminka, kterou velice miloval. Nakonec se však opět sejde s Marií, která má již syna. Oba přijíždí za Janem, aby s ním již zůstali... Televizní seriál, jehož autorem je Jaroslav Dietl, je dalším z řady propagandistických projektů, které v období normalizace oslavovaly socialistickou zemědělskou velkovýrobu. Vypráví o cestě české vesnice k socialismu a vykresluje širokou obrazovou fresku třiceti let našeho zemědělství, hospodářské oblasti, která prodělala snad největší změnu a zasáhla do myšlení a způsobu života každého člověka. (TV JOJ)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Jézedáci a kolchozníci, spojte se. A pak tu naši malou zemi rozkrademe a svedeme to na "buržousty". A kradlo se i v padesátých letech a pan scenárista Dietl o té době věděl hovno, respektive ani mu nebylo možno se pravdivě o ní vyjádřit, a i když otepi slámy se zlatily pod ještě zdravým sluncem a úroda byla trochu víc bio, tak se tak mohutně budovalo, až nebylo nic, co by se za pšeničný klásek vlezlo. Ne každá správná budovatelka socialismu si lehne před kombajn po vzoru matky Hamrové, ztvárněné Libuší Havelkovou A ne každý správný komunista je tak čestný, poctivý a dodržující desatero socialismu jako Jan Hamr, ztvárněný Jaroslavem Satoranským. Dohromady seriál nabízí široký a krásně idylický pohled na naše "vzkvétající" hospodářství, které bylo postupem času na úrovni Peru, a v seriálu se hlavních, a tedy stěžejních partů, zmocnili jen ti angažovaní straníci, jako pan Moučka a spol. Režisér Evžen Sokolovský, který byl pověstí pruďas, to celé natočil opravdu hezky, dokonce i černobíle, to už asi podvědomě věděl, jak to s celým tím naším hospodářstvím je, a že se tehdy ještě nenatáčelo v barevném formátu, se klidně dá brát jako soudružská výmluva. Nicméně, pokud seriál má své řemeslné kvality, a jakože je rozhodně má, tak mu citelně chybí nezkreslený pohled na celou tu situaci, která s odstupem času budí pobavený smích spolu s odhodláním Jana Hamra být za každou cenu ctnostným bolševikem, který nepodrazí svoji stranu, i kdyby mu ufikli rudé koule. 40% (kingik) 2*
K tomuto seriálu mám osobní vztah, protože jsem zemědělec rodem i původním povoláním. Kdyby nebyl situován do pohraničí a neměl tak optimistický konec, řekla bych že se pan Dietl s naší rodinou znal. Uvádím to proto, že příběh byl napsán se znalostí lidských osudů, doby i prostředí, v němž se odehrával. Važme si ho, protože podobný už nebude nikdy natočen o pokračování nemluvě, protože zemědělský stav udělal po roce 1989 krok zpět. Není o kom točit, protože těch pár prosperujících farmářů a chovatelů koz nikoho nezajímá, jedině snad reality show „Farmář hledá ženu“. Škoda jen, že je černobílý a televize ho nevysílá. Ještě mi napadá nikdy nezodpovězená otázka, která byla v souvislosti s tímto seriálem nejčastěji kladena panu Dietlovi - „Čí je to dítě?“ (Skuby47) 5*
První spolupráce Evži Sokolovského a Jardy Dietla! Máma Hamrová, dominantní hlava rodiny, zavelí a jede se konfiskovat do pohraničí. Zde jsme svědky toho, jak to s národem myslí dobře jenom komunisti a jak k nim má nejmladší Hamr blíž a blíž. Ostatní politické strany jen politikaří, pánbíčkáři jsou pokrytečtí, sedláci keťasí a hospoda je plná kritických řečí. Obhajoba kolektivizace, družstev je vystavěna na jeho úhlu pohledu a opozici matky (velké dílo pro všechny X moje!). Oproti dřívějším budovatelským dílům je zde snaha o zobrazení kolektivizace jako komplikovaného procesu, který přináší i sporné momenty (např. plačící matka lehající si do cesty traktoru při rozorávání mezí). Když se Honzík stane předsedou JZD a zadaří se mu, vyslouží si na konci šestého dílu několikaminutový potlesk. Družstvo je pro něj vždy na prvním místě, i osobní život jde stranou a ani na ženění není čas. Ale do strany konečně vstoupí! I VŠ dokončí (promoce – opět obří potlesk) a pak se konečně poprvé ožení. Nové výzvy, pořád „pařez“, ale paní Věra mu uteče zpátky do Prahy. Rok 1968 je „překryt“ smrtí matky, ale díla minulého se i přes „agitaci chrapounů“ nezříká („být s velkou myšlenkou v časech dobrých i zlých“). Nakonec návrat femme fatale Marie a otevřený, už normalizační, happy end. Tento seriál vnímám jako mnohem „nebezpečnější“ než pozdější normalizační díla, protože je poměrně sofistikovaně vystavěný a propaganda zde není často explicitní (i v některých komentářích kolem se můžete dočíst, že jej uživatelé nepovažují za agitku). Přerod Hamra v komunistu se jeví jako organický proces, jako nevyhnutelný dějinný vývoj a černobílá kamera nám dodává na pocitu, že sledujeme objektivní historický film. Diváci bez hlubších historických znalostí ho tak skutečně mohou brát a na jeho základě si utvářet mylné obrazy o tehdejší době a událostech. (Všežrout) 2*
VELKÁ RECENZE
Pár poznámek: 1. Že Hamrovi nikdy nevlastnili hlídacího psa, nebyla náhoda, dokud Havelková alespoň trochu vládla silami, žádného nepotřebovali. 2. Seriál alespoň zezačátku nepůsobil úplně černobíle, vyznamenávala se zejména výše zmíněná Havelková („v pohraničí je velký bohatství“, „k čemu by byla válka, kdybychom si nepolepšili“), hezky ukazoval, že Sudety byly pro Čechy to, co klondajk pro Američany. 3. Jaký je rozdíl mezi Colombem a Moučkou? Moučka má skleněný obě oči. 4. Třetí díl byl plný zázraků – nejmladší z rodu Hamrů zestárl během měsíce o dvacet třicet let, zatímco ostatní zůstali stejní, Vala přišel během chvilky ke třem dětem a kverulanta Lohniského nabila atmosféra v únorové Praze natolik, že se stal nadšeným komunistou. 5. Ve čtvrtém díle už byli všichni komunisti na přesdržku, a tak mi udělalo velkou radost, že časem přes tu držku někteří dostali (Vala pořádně od osudu, Pešek aspoň tak symbolicky, když po několika dílech šel do penze, juchů) 6. Komunisti měli pravdu, jednotná zemědělská družstva skutečně náramně zvedla úroveň života. Lidi přestali pracovat a stejně neumřeli a měli se dobře. Jenom Hamr tuhle vymoženost nepochopil a v době masopustu místo veselení nosí dobytku kbelíky s vodou, aby ostatní morálně zahanbil. 7. Anglický překlad názvu seriálu je špatně, správně by měl znít „Youngest of the Iron-mills Family“. 8. Dlouhé spory se vedou o to, kdo vlastně udal Prachaře, kdy si pro něj příslušníci veřejné bezpečnosti přišli těsně před tím, než provdal svoji dceru za Hamra. Podle mého názoru se udal sám, neboť slyšel od kovaného komunisty Bláhy, že „svatebčani pojedou na obřad všema našima traktorama!“, a té ostudy prostě nechtěl být svědkem. 9. Se divím, že Jeníka Hamra, když byl takovej odborník zejména přes semeno, nenapadlo jednoduché řešení neustálých překážek, které okolí kladlo jeho vztahu se Šulcovou. Měl jí zkrátka naprcat dítě a bylo by, rodiče už by se určitě neodvážili stát v cestě. 10. Překvapilo mě, že jednoho z družstevníků hrál i strýček Jedlička, ale ono je to logické… Družstvo nemělo peníze na skutečná hospodářská zvířata, a tak je Jedlička před kontrolou imitoval (tzv. systém Potěmkinových JZD). 11. Pořád mi není jasné, jak Hamr z lemplů vychovával pracanty. Jeden díl končí tím, že Hamr sebere otráveným členům zuboženého družstva záhumenky, začne prodávat písek z pískovny a v dalším dílu už si vozí zadek v luxusním vozu a je předsedou nejbohatšího družstva široko daleko. 12. Ten starej komouš, kterýho hraje někdo, jehož jsem viděl poprvé v životě, jehož jméno neznám a ani ho v tom místním telefonním seznamu účinkujících hledat nemíním, byl dokladem, že se socialismus v šedesátých letech alespoň v některých oblastech zcela vyrovnal západním společnostem. Páč ty jeho nápady lze vysvětlit pouze intenzivním braním LSD. Sloučí neúspěšná družstva s veleúspěšným, předsedu veleúspěšného družstva Hamra sesadí a dosadí do vedoucí funkce kádra z jednoho neúspěšného družstva. A sesazeného pošle studovat do Prahy, nešťastný divák pak dva díly musí poslouchat jeho lamentace, jak už je ve třiceti na učení děsně starý. 13. Hamr, kterej v padesátých letech zachránil družstvo prodejem písku, tvrdě a pohrdavě odmítá podobné nápady podnikavých družstevníků v r. 1968. 14. V souvislosti s bodem 13 – Zatímco pro Rychlé Šípy byla nejhorší nadávka „plantážník“, pro Hamra je to „živnostník“. Ještě jsem neviděl nikoho, kdo by tohle slovo pronášel s takovým odporem jako Satoranský (snad kromě ministra Mládka a jeho parazitů). 15. Dietl mě překvapil, že se padouch Prachař objeví v dílu o roce 1968 mi bylo jasné, ale rozhodně jsem nepředpokládal, že se tam objeví jako kajícník a nakonec uzná, že měl Jeník Hamrů pravdu. No, asi se vše připravovalo na červenoknihovní závěr, přece jenom uvědomělý předseda si nemůže vzít dceru nepolepšeného reakcionáře. 16. Hamr byl jasným příkladem, že i mamánek to může dotáhnout na místa nejvyšší. Do čtyřiceti padesáti u maminky a jen co mu umřela, si tam nastěhoval další babu ze sousedství (babu jako doopravdy babu, né babu jako přenesenou babu). (pytlik...)
Obsah dílů
1.série (1975)
DÍL 1: Velké rozhodnutí (Velké rozhodnutí) - Je léto roku 1945, pár měsíců po válce. Rodina Hamrová: otec Alois Hamr (Jaroslav Moučka), matka Hamrová (Libuše Havelková), bratr Václav Hamr (Petr Svojtka), Štěpán Hamr (Antonín Molčík) a benjamínek Jan Hamr, (Martin Velda) který právě ukončil měšťanku. Hamrovi žijí ve skromné chalupě na vsi a živí se prací pro sedláka. Objevuje se ale možnost jít do pohraničí, kde zůstali volná hospodářství po vystěhovalcích a matka Hamrová rozhodne, že otec pojede do pohraničí a vybere pro ně grunt. Rodina opouští svou rodnou obec a odchází do Bernartic za lepším. Štěpán má však vážnou známost Jiřinu (Stanislava Bartošová), kterou nechce opustit, matka rozhodne, že se vezmou, a narychlo se zařídí veselka, aby mohla odjet s nimi.
DÍL 2: Splněné přání (Splněné přání) - Děj se odehrává od října 1945 do dubna 1947. Hamrovi přejíždějí do Bernartic. Hamrová je nešťastná, protože vybrané stavení nevypadá příliš vábně. Přesto se nastěhují a dávají jej postupně do pořádku. Na scéně se objevuje soused Zajíček (Ilja Prachař) z Moravy s dcerou Marií, muzikanti cestář a komunista Pudil (Ladislav Pešek) a předseda MNV Fiala (Josef Bláha), z čehož má radost Alois Hamr, sám muzikant. Jenda (Martin Velda) se setkává s posmutnělým a osamělým partyzánem Hubertem (Jiří Vala). Jiřina (Stanislava Bartošová), věčně nespokojená novomanželka Štěpána, chce bydlet ve svém a přinutí svého muže, aby zašel na výbor a požádal o nějakou usedlost. Ten to ale neudělá a Jiřina, která nevychází s direktivní Hamrovou, odchází sama do přiděleného domu, bázlivý Štěpán ji nakonec následuje. Syn Václav (Petr Svojtka) odchází z domu do města, jako šikovný opravář chce podnikat v autech. Při vypjaté práci při žních zasahuje rodinu infarkt otce Aloise (Jaroslav Moučka).
DÍL 3: Hospodář (Hospodář) - Děj probíhá od října 1947 do listopadu 1950. Do Bernartic přijíždí Betka (Miriam Hynková), matka tří dětí, kterou sem přivez její muž (Karel Urbánek), protože si našel jinou ženu. Své příležitosti, jak skoncovat s trýznivou samotou, se okamžitě chopí partyzán Hubert (Jiří Vala), který ji od začátku pomáhá. Jenda Hamr (Jaroslav Satoránský) nabyl přesvědčení, že vědomosti, které má starší generace o zemědělství, už jsou překonané a přihlásí se na Zemědělskou školu do Boru, kde se potkává se studentem Kódlem (Václav Postránecký), se kterým si padnou okamžitě do oka. Nastávají první poválečné volby, které jsou předzvěstí velkých a bolestných změn. Jenda s Kódlem po nabytí nových zkušeností studiem se rozhodnou, že budou pěstovat něco, co před nimi ještě nikdo nezkusil a jsou ostatním k smíchu. Pokračuje velká láska mezi Marií Zajíčkovou (Jana Šulcová) a Janem Hamrem. Do vesnice přijíždí Betin muž.
DÍL 4: Z bouřného času (Z bouřného času) - Děj probíhá od listopadu 1951 do listopadu 1952. Po převratu v únoru 1948 následuje násilná kolektivizace. Lidé na vesnicích jsou v šoku, protože komunistická strana, která se uchopila násilně moci, ještě pár týdnů před volbama slibovala, že brát lidem majetky nebudou. Hospodáři, kteří měli po generace silný vztah k půdě, jsou o ni okradeni a mezi lidmi to způsobí spousty bolesti nenávisti a rezignace. Vznikají první jednotná zemědělská družstva. Jan Hamr (Jaroslav Satoránský) je zaskočen a říká: „Takhle by se to dělat nemělo,“ neví na čí stranu se postavit, ale v příštím záběru už stojí ve svazácké košili na pódiu a přesvědčuje o prospěšnosti družstev. Partyzán Hubert (Jiří Vala), na jehož místo vedle Bety (Miriam Hynková) se vrátil její muž, zahořkne a přestává vycházet s lidmi. Jan Hamr vstupuje do družstva a matka jej vyžene z domu. Marie Zajíčková (Jana Šulcová) se družstevníka Hamra odmítá vzdát a otec ji též vyhání z domu. Jan s Marií se chtějí se brát, ale Jan dostává povolávací rozkaz.
DÍL 5: Zvednutý kámen (Zvednutý kámen) - Děj se odehrává od dubna 1954 do ledna 1956. Jan Hamr se vrací z vojny domů ve smutnou chvíli, otec mu umírá v náručí. Přichází do zbídačené vesnice, plné strachu a beznaděje. Hubert (Jiří Vala) se stal předsedou JZD, s lidmi jedná tak, že si znepřátelil celou vesnici a družstvo přivedl do bídy. Věta holiče Čumíka (Zdenek Martínek) ve zkratce vyjádřila, co se stalo. „Tak ti tak holím a koukám do zrcadla, ale lidé uhýbají pohledem, ten přímý pohled z očí do očí tady v Bernarticích jakoby se někam ztratil.“ Bratr Václav (Petr Svojtka), který žije ve městě, se oženil a jediný z rodiny je na tom finančně dobře a zaplatí pomník otci, na který rodina nemá. Hrstka lidí, kteří ještě v družstvu jsou, se chystá na pole, ale neví kam dřív. Když přijíždí agitátorské auto, ze kterého na ně vykřikují prázdné fráze, pln nenávisti po nich hodí Jan Hamr kamenem. Odvádí jej státní bezpečnost, jen díky přímluvě tajemníka KSČ to s ním dopadne dobře. Další lidé utíkají z vesnice do města za lepším. Když uteče i Bětin (Miriam Hynková) muž, Hubert cítí možnost se vrátit, ta jej ale razantně odmítne a Hubert si pod tíhou beznaděje vezme život. Jan Hamr dostává nabídku stát se předsedou po něm.
DÍL 6: Svatba (Svatba) - Děj se odehrává od února 1956 do února 1957. Jan Hamr (Jaroslav Satoránský) přebírá zbídačené družstvo i se zdecimovanými vztahy mezi lidmi, kterým se za bídnou mzdu a v drsných podmínkách nechce pracovat. Jeho vztah k podřízeným je nevyrovnaný, zkouší a hledá, jak je přimět k práci. Hamr dává přednost před vztahem s Marií své práci. Družstvům se nedaří, a tak začínají lidem zabírat záhumenky. Jan to nejdřív odmítne, ale jako mnohdy předtím udělá pravý opak. Jan Hamr konečně požádal o ruku Marii (Jana Šulcová), vypočítavý otec Zajíček (Ilja Prachař) svolí. Do hry však vstupuje náhodný objev nakradeného semene v Zajíčkově sklepě, který ale předseda řeší jen domluvou a podmínkou okamžitého vrácení. V den svatby přijede police Zajíčka zatknout z důvodu organizovaného šmelinářství. Zajíčková (Eva Jirousková) odmítne Hamrovi dceru dát. Zajíčková s dcerou opouštějí Bernartice a odjíždějí do města. Družstvu se daří, a tak je Hamr jednomyslně zvolen předsedou JZD na další období.
DÍL 7: Zrádce (Zrádce) - Děj se odehrává od října 1960 do dubna 1961. Jan Hamr (Jaroslav Satoranský) se sebejistě usadil ve funkci předsedy JZD. Vychází najevo, že vlastně není straník, a tak dostává přihlášku do KSČ. Straník Pudil (Ladislav Pešek) oznamuje, že odchází do důchodu. Hamrova maminka (Libuše Havelková) má v hlavě jedinou myšlenku – svatbu svého syna, má to však háček, Jan žádnou ženu nemá. Do Bernartic se chtějí vrátit bratr Štěpán (Antonín Molčík) a jeho žena, čekají protekční místa od svého švagra, jsou však zklamání. Jan potkává ve městě Marii (Jana Šulcová) a chce navázat na vztah, ta však už je maminkou. Stranické orgány se rozhodují spojit, teď už úspěšné družstvo Jana Hamra, s neprosperujícími družstvy ve vesnicích kolem Bernartic. Hamr je razantně proti, ale stranická disciplina je nad jeho názorem a družstva se spojí v jedno se třemi dalšími. Předsedou se ale překvapivě nestává zklamaný Hamr, ale jeho kamarád Kodl (Václav Postranecký), protože straničtí funkcionáři chtějí, aby studoval vysokou školu zemědělskou. Dvoří se mu ekonomka (Jana Paulová), ale Hamr odolává…
DÍL 8: Student (Student) - Děj se odehrává od září 1961 do dubna 1965. Jan Hamr (Jaroslav Satoránský) nastoupil k dennímu studiu na zemědělskou školu v Praze. Učení mu moc nejde, myslí si, že je to proto, že je přeci jen o dost starší než spolužáci, koketuje i s možností, že by studium vzdal. Objevuje se však studentka Věra (Regina Rázlová), která mu ale vysvětluje, že je to jen tím, že se neumí učit, a nabízí mu svou pomoc. S pomocí ve studiu se zvolna rodí vztah mezi oběma studenty. Jejich světy jsou od sebe ale velmi vzdáleny, jejich kořeny i rodiny jsou velmi odlišné. A Jan vztah ukončuje. Oba úspěšně promují a ve chvíli, kdy se chtějí rozloučit, vyzná se mu Věra ze svých citů a díl končí jejich svatbou.
DÍL 9: Rozchod (Rozchod) - Děj se odehrává od dubna 1965 do března 1967. Čerstvý Inženýr Jan Hamr (Jaroslav Satoranský) jde žádat na okres o místo. Dostává místo v Malé Dobré, JZD se špatnou pověstí. Přijat je s nelibostí a nepřátelstvím. Přestože na schůzi družstva slíbí, že nikoho vyhazovat nebude, v zápětí je na okrese a žádá o propuštění celého vedení. Novomanželka Věra (Regina Rázlová) nevychází již tradičně s maminkou Hamrovou (Libuše Havelková), která se ani na stará kolena nevzdala „patentu na rozum“ a rozhodování za druhé. Věra našla pro sebe a Honzu dvě pracovní místa u Prahy, neumí být na vsi... Jan odmítá odejít, Věra ho opouští. Do Malé Dobré přijíždějí jeho přátelé z vysoké školy, Petr (Josef Čáp), Břetislav (Ivan Luťanský), Josef (Vladimír Kudla), kteří budou pracovat za uvolněné vedení družstva.
DÍL 10: Tíha (Tíha) - Příběh se odehrává od března 1967 do října 1971. Z Prahy přichází politické předjaří změn, uvolňují se poměry v zemi, povoluje se tržní hospodářství. Družstevník Sýkora (Václav Lohniský) vystupuje z družstva. Lidé ve svobodných podmínkách začínají zkoušet podnikat. Za Janem Hamrem (Jaroslav Satoránský) přijedou sourozenci s nápady na podnikání, ten však stranicky pevný neuhne a směje se jim, rozcházejí se ve zlém. Jan přijde na to, že jeho maminka je nevyléčitelně nemocná, ona sama to tají, situace se zhoršuje, odvážejí ji do nemocnice. V nemocnici se setkává s umírajícím Zajíčkem (Ilja Prachař), překvapilo ho, že se na něj nezlobí, ta mu dokonce říká, že si ho váží. Maminku Hamrovou pouští umřít domů, synovi po cestě umírá v náručí. Ani pohřeb maminky však nedokáže překonat odcizení mezi Janem a jeho bratry. Schůze o bytí nebo nebytí družstva ve svobodných podmínkách dopadá ve prospěch stávajícího předsedy Jana Hamra. Dostává nabídku stát se šéfem megalomanské vize stranického tajemníka (Bedřich Prokoš) na spojení mnoho družstev do jediného podniku, kterou přijímá.
DÍL 11: Setkání (Setkání) - Děj se odehrává od listopadu 1971 do září 1974. Jan Hamr (Jaroslav Satoránský), nový šéf vytvořeného mega družstva, neví kam dřív. Jeho bratr Štěpán se svou ženou za ním přicházejí, aby ho zbavil funkce, na kterou nestačí. V nemocnici navštěvuje nemocného a život rekapitulujícího tajemníka Hrstku (Bedřich Prokoš). Po návratech z práce se Jan cítí v opuštěném domě velmi osamělý, bolest ze ztráty maminky, nejbližšího člověka, je v něm stále přítomna. Ve městě se potkává se svým bratrem Václavem, ale setkání je velmi rozpačité, nemají si co říct. Hamrův kolega Pudil (Ladislav Pešek), první předseda JZD, slaví 75. narozeniny, blahopřát mu přicházejí všichni jeho souputníci. Jan Hamr se potkává po letech se svou první velkou láskou Marií (Jana Šulcová), přišla orodovat za svého bývalého manžela, který byl odvolán ze své funkce. Jan ji i jejího syna pozve k sobě do Bernartic.
Postavy a obsazení
• Jaroslav Satoranský - Jan Hamr
• Jaroslav Moučka - otec Hamr
• Libuše Havelková - matka Hamrová
• Ladislav Pešek - cestář Pudil
• Josef Bláha - Fiala
• Václav Lohniský - Sýkora
• Petr Svojtka - Václav Hamr
• Antonín Molčík - Štěpán Hamr
• Světla Amortová - selka
• Stanislava Bartošová - Jiřina
• Martin Velda - Jan Hamr v prvních dílech
• Jiří Vala - Hubert
• Zdeněk Martínek - Čumík
• Jiří Bruder - Čaha
• Miriam Hynková - Bětka
• Josef Patočka - Maryška
• Eva Jiroušková - Zajíčková
• Bedřich Prokoš - tajemník Hrstka
• Bohuslav Čáp - inženýr Trávníček
• Jana Boušková - Bětka mladší
• Josef Čáp - Petr
• Ivan Luťanský - Břetislav
• Vladimír Kudla - Josef
• Břetislav Slováček - Franta
• Vladimír Krška - zootechnik
• Václav Bouška - agronom
• Jan Kotva - traktoriska
• Bohumil Švarc - zemědělský tajemník Sklenář
• Čestmír Řanda - sedlák
• Regina Rázlová - Věra
• Ilja Prachař - Zajíček
• Jana Šulcová - Marie Zajíčková
• Václav Postránecký - Kódl
• Viktor Maurer - mechanizátor
• Jana Paulová - ekonomka
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 15.května 1975 - 22.června 1975 Československá televize
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 8.8.2011 Česká televize
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
„11-dílný seriál vypráví o cestě české vesnice k socialismu a vykresluje širokou obrazovou fresku třiceti let našeho zemědělství, hospodářské oblasti, která prodělala snad největší změnu a zasáhla do myšlení a způsobu života každého člověka.
OBSAH
Jedenáctidílný seriál z pohraničí mapuje třicetiletý vývoj české vsi po druhé světové válce. Od září 1945 a do září 1974 sleduje především životní cestu rodiny Hamrů. Na nejmladšího z nich, Honzíka, připadne záhy starost o celý Hamrův grunt... Je léto roku 1945, pár měsíců po válce. Rodina Hamrova pod vedením maminky se rozhodne osídlit pohraničí a získat tak majetek. Po přestěhování se však rodina rozpadá. Nejstarší syn Štěpán s ženou Jiřinou osídlí jinou chalupu, prostřední syn Václav uteče do města dělat automechanika. Otec Hamr při těžké práci dostane infarkt a hospodářem se stává nejmladší syn Honzík. Zůstane s rodiči a z pozice soukromého hospodáře se vypracuje na post předsedy JZD a nakonec ředitele zemědělského podniku. Jeho soukromý život je však v troskách. Jeho velká láska Marie se odstěhuje do města a jeho žena Věra od něj odchází, protože nechce žít na vesnici. K dovršení všeho umírá jeho maminka, kterou velice miloval. Nakonec se však opět sejde s Marií, která má již syna. Oba přijíždí za Janem, aby s ním již zůstali... Televizní seriál, jehož autorem je Jaroslav Dietl, je dalším z řady propagandistických projektů, které v období normalizace oslavovaly socialistickou zemědělskou velkovýrobu. Vypráví o cestě české vesnice k socialismu a vykresluje širokou obrazovou fresku třiceti let našeho zemědělství, hospodářské oblasti, která prodělala snad největší změnu a zasáhla do myšlení a způsobu života každého člověka. (TV JOJ)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Jézedáci a kolchozníci, spojte se. A pak tu naši malou zemi rozkrademe a svedeme to na "buržousty". A kradlo se i v padesátých letech a pan scenárista Dietl o té době věděl hovno, respektive ani mu nebylo možno se pravdivě o ní vyjádřit, a i když otepi slámy se zlatily pod ještě zdravým sluncem a úroda byla trochu víc bio, tak se tak mohutně budovalo, až nebylo nic, co by se za pšeničný klásek vlezlo. Ne každá správná budovatelka socialismu si lehne před kombajn po vzoru matky Hamrové, ztvárněné Libuší Havelkovou A ne každý správný komunista je tak čestný, poctivý a dodržující desatero socialismu jako Jan Hamr, ztvárněný Jaroslavem Satoranským. Dohromady seriál nabízí široký a krásně idylický pohled na naše "vzkvétající" hospodářství, které bylo postupem času na úrovni Peru, a v seriálu se hlavních, a tedy stěžejních partů, zmocnili jen ti angažovaní straníci, jako pan Moučka a spol. Režisér Evžen Sokolovský, který byl pověstí pruďas, to celé natočil opravdu hezky, dokonce i černobíle, to už asi podvědomě věděl, jak to s celým tím naším hospodářstvím je, a že se tehdy ještě nenatáčelo v barevném formátu, se klidně dá brát jako soudružská výmluva. Nicméně, pokud seriál má své řemeslné kvality, a jakože je rozhodně má, tak mu citelně chybí nezkreslený pohled na celou tu situaci, která s odstupem času budí pobavený smích spolu s odhodláním Jana Hamra být za každou cenu ctnostným bolševikem, který nepodrazí svoji stranu, i kdyby mu ufikli rudé koule. 40% (kingik) 2*
K tomuto seriálu mám osobní vztah, protože jsem zemědělec rodem i původním povoláním. Kdyby nebyl situován do pohraničí a neměl tak optimistický konec, řekla bych že se pan Dietl s naší rodinou znal. Uvádím to proto, že příběh byl napsán se znalostí lidských osudů, doby i prostředí, v němž se odehrával. Važme si ho, protože podobný už nebude nikdy natočen o pokračování nemluvě, protože zemědělský stav udělal po roce 1989 krok zpět. Není o kom točit, protože těch pár prosperujících farmářů a chovatelů koz nikoho nezajímá, jedině snad reality show „Farmář hledá ženu“. Škoda jen, že je černobílý a televize ho nevysílá. Ještě mi napadá nikdy nezodpovězená otázka, která byla v souvislosti s tímto seriálem nejčastěji kladena panu Dietlovi - „Čí je to dítě?“ (Skuby47) 5*
První spolupráce Evži Sokolovského a Jardy Dietla! Máma Hamrová, dominantní hlava rodiny, zavelí a jede se konfiskovat do pohraničí. Zde jsme svědky toho, jak to s národem myslí dobře jenom komunisti a jak k nim má nejmladší Hamr blíž a blíž. Ostatní politické strany jen politikaří, pánbíčkáři jsou pokrytečtí, sedláci keťasí a hospoda je plná kritických řečí. Obhajoba kolektivizace, družstev je vystavěna na jeho úhlu pohledu a opozici matky (velké dílo pro všechny X moje!). Oproti dřívějším budovatelským dílům je zde snaha o zobrazení kolektivizace jako komplikovaného procesu, který přináší i sporné momenty (např. plačící matka lehající si do cesty traktoru při rozorávání mezí). Když se Honzík stane předsedou JZD a zadaří se mu, vyslouží si na konci šestého dílu několikaminutový potlesk. Družstvo je pro něj vždy na prvním místě, i osobní život jde stranou a ani na ženění není čas. Ale do strany konečně vstoupí! I VŠ dokončí (promoce – opět obří potlesk) a pak se konečně poprvé ožení. Nové výzvy, pořád „pařez“, ale paní Věra mu uteče zpátky do Prahy. Rok 1968 je „překryt“ smrtí matky, ale díla minulého se i přes „agitaci chrapounů“ nezříká („být s velkou myšlenkou v časech dobrých i zlých“). Nakonec návrat femme fatale Marie a otevřený, už normalizační, happy end. Tento seriál vnímám jako mnohem „nebezpečnější“ než pozdější normalizační díla, protože je poměrně sofistikovaně vystavěný a propaganda zde není často explicitní (i v některých komentářích kolem se můžete dočíst, že jej uživatelé nepovažují za agitku). Přerod Hamra v komunistu se jeví jako organický proces, jako nevyhnutelný dějinný vývoj a černobílá kamera nám dodává na pocitu, že sledujeme objektivní historický film. Diváci bez hlubších historických znalostí ho tak skutečně mohou brát a na jeho základě si utvářet mylné obrazy o tehdejší době a událostech. (Všežrout) 2*
VELKÁ RECENZE
Pár poznámek: 1. Že Hamrovi nikdy nevlastnili hlídacího psa, nebyla náhoda, dokud Havelková alespoň trochu vládla silami, žádného nepotřebovali. 2. Seriál alespoň zezačátku nepůsobil úplně černobíle, vyznamenávala se zejména výše zmíněná Havelková („v pohraničí je velký bohatství“, „k čemu by byla válka, kdybychom si nepolepšili“), hezky ukazoval, že Sudety byly pro Čechy to, co klondajk pro Američany. 3. Jaký je rozdíl mezi Colombem a Moučkou? Moučka má skleněný obě oči. 4. Třetí díl byl plný zázraků – nejmladší z rodu Hamrů zestárl během měsíce o dvacet třicet let, zatímco ostatní zůstali stejní, Vala přišel během chvilky ke třem dětem a kverulanta Lohniského nabila atmosféra v únorové Praze natolik, že se stal nadšeným komunistou. 5. Ve čtvrtém díle už byli všichni komunisti na přesdržku, a tak mi udělalo velkou radost, že časem přes tu držku někteří dostali (Vala pořádně od osudu, Pešek aspoň tak symbolicky, když po několika dílech šel do penze, juchů) 6. Komunisti měli pravdu, jednotná zemědělská družstva skutečně náramně zvedla úroveň života. Lidi přestali pracovat a stejně neumřeli a měli se dobře. Jenom Hamr tuhle vymoženost nepochopil a v době masopustu místo veselení nosí dobytku kbelíky s vodou, aby ostatní morálně zahanbil. 7. Anglický překlad názvu seriálu je špatně, správně by měl znít „Youngest of the Iron-mills Family“. 8. Dlouhé spory se vedou o to, kdo vlastně udal Prachaře, kdy si pro něj příslušníci veřejné bezpečnosti přišli těsně před tím, než provdal svoji dceru za Hamra. Podle mého názoru se udal sám, neboť slyšel od kovaného komunisty Bláhy, že „svatebčani pojedou na obřad všema našima traktorama!“, a té ostudy prostě nechtěl být svědkem. 9. Se divím, že Jeníka Hamra, když byl takovej odborník zejména přes semeno, nenapadlo jednoduché řešení neustálých překážek, které okolí kladlo jeho vztahu se Šulcovou. Měl jí zkrátka naprcat dítě a bylo by, rodiče už by se určitě neodvážili stát v cestě. 10. Překvapilo mě, že jednoho z družstevníků hrál i strýček Jedlička, ale ono je to logické… Družstvo nemělo peníze na skutečná hospodářská zvířata, a tak je Jedlička před kontrolou imitoval (tzv. systém Potěmkinových JZD). 11. Pořád mi není jasné, jak Hamr z lemplů vychovával pracanty. Jeden díl končí tím, že Hamr sebere otráveným členům zuboženého družstva záhumenky, začne prodávat písek z pískovny a v dalším dílu už si vozí zadek v luxusním vozu a je předsedou nejbohatšího družstva široko daleko. 12. Ten starej komouš, kterýho hraje někdo, jehož jsem viděl poprvé v životě, jehož jméno neznám a ani ho v tom místním telefonním seznamu účinkujících hledat nemíním, byl dokladem, že se socialismus v šedesátých letech alespoň v některých oblastech zcela vyrovnal západním společnostem. Páč ty jeho nápady lze vysvětlit pouze intenzivním braním LSD. Sloučí neúspěšná družstva s veleúspěšným, předsedu veleúspěšného družstva Hamra sesadí a dosadí do vedoucí funkce kádra z jednoho neúspěšného družstva. A sesazeného pošle studovat do Prahy, nešťastný divák pak dva díly musí poslouchat jeho lamentace, jak už je ve třiceti na učení děsně starý. 13. Hamr, kterej v padesátých letech zachránil družstvo prodejem písku, tvrdě a pohrdavě odmítá podobné nápady podnikavých družstevníků v r. 1968. 14. V souvislosti s bodem 13 – Zatímco pro Rychlé Šípy byla nejhorší nadávka „plantážník“, pro Hamra je to „živnostník“. Ještě jsem neviděl nikoho, kdo by tohle slovo pronášel s takovým odporem jako Satoranský (snad kromě ministra Mládka a jeho parazitů). 15. Dietl mě překvapil, že se padouch Prachař objeví v dílu o roce 1968 mi bylo jasné, ale rozhodně jsem nepředpokládal, že se tam objeví jako kajícník a nakonec uzná, že měl Jeník Hamrů pravdu. No, asi se vše připravovalo na červenoknihovní závěr, přece jenom uvědomělý předseda si nemůže vzít dceru nepolepšeného reakcionáře. 16. Hamr byl jasným příkladem, že i mamánek to může dotáhnout na místa nejvyšší. Do čtyřiceti padesáti u maminky a jen co mu umřela, si tam nastěhoval další babu ze sousedství (babu jako doopravdy babu, né babu jako přenesenou babu). (pytlik...)
Obsah dílů
1.série (1975)
DÍL 1: Velké rozhodnutí (Velké rozhodnutí) - Je léto roku 1945, pár měsíců po válce. Rodina Hamrová: otec Alois Hamr (Jaroslav Moučka), matka Hamrová (Libuše Havelková), bratr Václav Hamr (Petr Svojtka), Štěpán Hamr (Antonín Molčík) a benjamínek Jan Hamr, (Martin Velda) který právě ukončil měšťanku. Hamrovi žijí ve skromné chalupě na vsi a živí se prací pro sedláka. Objevuje se ale možnost jít do pohraničí, kde zůstali volná hospodářství po vystěhovalcích a matka Hamrová rozhodne, že otec pojede do pohraničí a vybere pro ně grunt. Rodina opouští svou rodnou obec a odchází do Bernartic za lepším. Štěpán má však vážnou známost Jiřinu (Stanislava Bartošová), kterou nechce opustit, matka rozhodne, že se vezmou, a narychlo se zařídí veselka, aby mohla odjet s nimi.
DÍL 2: Splněné přání (Splněné přání) - Děj se odehrává od října 1945 do dubna 1947. Hamrovi přejíždějí do Bernartic. Hamrová je nešťastná, protože vybrané stavení nevypadá příliš vábně. Přesto se nastěhují a dávají jej postupně do pořádku. Na scéně se objevuje soused Zajíček (Ilja Prachař) z Moravy s dcerou Marií, muzikanti cestář a komunista Pudil (Ladislav Pešek) a předseda MNV Fiala (Josef Bláha), z čehož má radost Alois Hamr, sám muzikant. Jenda (Martin Velda) se setkává s posmutnělým a osamělým partyzánem Hubertem (Jiří Vala). Jiřina (Stanislava Bartošová), věčně nespokojená novomanželka Štěpána, chce bydlet ve svém a přinutí svého muže, aby zašel na výbor a požádal o nějakou usedlost. Ten to ale neudělá a Jiřina, která nevychází s direktivní Hamrovou, odchází sama do přiděleného domu, bázlivý Štěpán ji nakonec následuje. Syn Václav (Petr Svojtka) odchází z domu do města, jako šikovný opravář chce podnikat v autech. Při vypjaté práci při žních zasahuje rodinu infarkt otce Aloise (Jaroslav Moučka).
DÍL 3: Hospodář (Hospodář) - Děj probíhá od října 1947 do listopadu 1950. Do Bernartic přijíždí Betka (Miriam Hynková), matka tří dětí, kterou sem přivez její muž (Karel Urbánek), protože si našel jinou ženu. Své příležitosti, jak skoncovat s trýznivou samotou, se okamžitě chopí partyzán Hubert (Jiří Vala), který ji od začátku pomáhá. Jenda Hamr (Jaroslav Satoránský) nabyl přesvědčení, že vědomosti, které má starší generace o zemědělství, už jsou překonané a přihlásí se na Zemědělskou školu do Boru, kde se potkává se studentem Kódlem (Václav Postránecký), se kterým si padnou okamžitě do oka. Nastávají první poválečné volby, které jsou předzvěstí velkých a bolestných změn. Jenda s Kódlem po nabytí nových zkušeností studiem se rozhodnou, že budou pěstovat něco, co před nimi ještě nikdo nezkusil a jsou ostatním k smíchu. Pokračuje velká láska mezi Marií Zajíčkovou (Jana Šulcová) a Janem Hamrem. Do vesnice přijíždí Betin muž.
DÍL 4: Z bouřného času (Z bouřného času) - Děj probíhá od listopadu 1951 do listopadu 1952. Po převratu v únoru 1948 následuje násilná kolektivizace. Lidé na vesnicích jsou v šoku, protože komunistická strana, která se uchopila násilně moci, ještě pár týdnů před volbama slibovala, že brát lidem majetky nebudou. Hospodáři, kteří měli po generace silný vztah k půdě, jsou o ni okradeni a mezi lidmi to způsobí spousty bolesti nenávisti a rezignace. Vznikají první jednotná zemědělská družstva. Jan Hamr (Jaroslav Satoránský) je zaskočen a říká: „Takhle by se to dělat nemělo,“ neví na čí stranu se postavit, ale v příštím záběru už stojí ve svazácké košili na pódiu a přesvědčuje o prospěšnosti družstev. Partyzán Hubert (Jiří Vala), na jehož místo vedle Bety (Miriam Hynková) se vrátil její muž, zahořkne a přestává vycházet s lidmi. Jan Hamr vstupuje do družstva a matka jej vyžene z domu. Marie Zajíčková (Jana Šulcová) se družstevníka Hamra odmítá vzdát a otec ji též vyhání z domu. Jan s Marií se chtějí se brát, ale Jan dostává povolávací rozkaz.
DÍL 5: Zvednutý kámen (Zvednutý kámen) - Děj se odehrává od dubna 1954 do ledna 1956. Jan Hamr se vrací z vojny domů ve smutnou chvíli, otec mu umírá v náručí. Přichází do zbídačené vesnice, plné strachu a beznaděje. Hubert (Jiří Vala) se stal předsedou JZD, s lidmi jedná tak, že si znepřátelil celou vesnici a družstvo přivedl do bídy. Věta holiče Čumíka (Zdenek Martínek) ve zkratce vyjádřila, co se stalo. „Tak ti tak holím a koukám do zrcadla, ale lidé uhýbají pohledem, ten přímý pohled z očí do očí tady v Bernarticích jakoby se někam ztratil.“ Bratr Václav (Petr Svojtka), který žije ve městě, se oženil a jediný z rodiny je na tom finančně dobře a zaplatí pomník otci, na který rodina nemá. Hrstka lidí, kteří ještě v družstvu jsou, se chystá na pole, ale neví kam dřív. Když přijíždí agitátorské auto, ze kterého na ně vykřikují prázdné fráze, pln nenávisti po nich hodí Jan Hamr kamenem. Odvádí jej státní bezpečnost, jen díky přímluvě tajemníka KSČ to s ním dopadne dobře. Další lidé utíkají z vesnice do města za lepším. Když uteče i Bětin (Miriam Hynková) muž, Hubert cítí možnost se vrátit, ta jej ale razantně odmítne a Hubert si pod tíhou beznaděje vezme život. Jan Hamr dostává nabídku stát se předsedou po něm.
DÍL 6: Svatba (Svatba) - Děj se odehrává od února 1956 do února 1957. Jan Hamr (Jaroslav Satoránský) přebírá zbídačené družstvo i se zdecimovanými vztahy mezi lidmi, kterým se za bídnou mzdu a v drsných podmínkách nechce pracovat. Jeho vztah k podřízeným je nevyrovnaný, zkouší a hledá, jak je přimět k práci. Hamr dává přednost před vztahem s Marií své práci. Družstvům se nedaří, a tak začínají lidem zabírat záhumenky. Jan to nejdřív odmítne, ale jako mnohdy předtím udělá pravý opak. Jan Hamr konečně požádal o ruku Marii (Jana Šulcová), vypočítavý otec Zajíček (Ilja Prachař) svolí. Do hry však vstupuje náhodný objev nakradeného semene v Zajíčkově sklepě, který ale předseda řeší jen domluvou a podmínkou okamžitého vrácení. V den svatby přijede police Zajíčka zatknout z důvodu organizovaného šmelinářství. Zajíčková (Eva Jirousková) odmítne Hamrovi dceru dát. Zajíčková s dcerou opouštějí Bernartice a odjíždějí do města. Družstvu se daří, a tak je Hamr jednomyslně zvolen předsedou JZD na další období.
DÍL 7: Zrádce (Zrádce) - Děj se odehrává od října 1960 do dubna 1961. Jan Hamr (Jaroslav Satoranský) se sebejistě usadil ve funkci předsedy JZD. Vychází najevo, že vlastně není straník, a tak dostává přihlášku do KSČ. Straník Pudil (Ladislav Pešek) oznamuje, že odchází do důchodu. Hamrova maminka (Libuše Havelková) má v hlavě jedinou myšlenku – svatbu svého syna, má to však háček, Jan žádnou ženu nemá. Do Bernartic se chtějí vrátit bratr Štěpán (Antonín Molčík) a jeho žena, čekají protekční místa od svého švagra, jsou však zklamání. Jan potkává ve městě Marii (Jana Šulcová) a chce navázat na vztah, ta však už je maminkou. Stranické orgány se rozhodují spojit, teď už úspěšné družstvo Jana Hamra, s neprosperujícími družstvy ve vesnicích kolem Bernartic. Hamr je razantně proti, ale stranická disciplina je nad jeho názorem a družstva se spojí v jedno se třemi dalšími. Předsedou se ale překvapivě nestává zklamaný Hamr, ale jeho kamarád Kodl (Václav Postranecký), protože straničtí funkcionáři chtějí, aby studoval vysokou školu zemědělskou. Dvoří se mu ekonomka (Jana Paulová), ale Hamr odolává…
DÍL 8: Student (Student) - Děj se odehrává od září 1961 do dubna 1965. Jan Hamr (Jaroslav Satoránský) nastoupil k dennímu studiu na zemědělskou školu v Praze. Učení mu moc nejde, myslí si, že je to proto, že je přeci jen o dost starší než spolužáci, koketuje i s možností, že by studium vzdal. Objevuje se však studentka Věra (Regina Rázlová), která mu ale vysvětluje, že je to jen tím, že se neumí učit, a nabízí mu svou pomoc. S pomocí ve studiu se zvolna rodí vztah mezi oběma studenty. Jejich světy jsou od sebe ale velmi vzdáleny, jejich kořeny i rodiny jsou velmi odlišné. A Jan vztah ukončuje. Oba úspěšně promují a ve chvíli, kdy se chtějí rozloučit, vyzná se mu Věra ze svých citů a díl končí jejich svatbou.
DÍL 9: Rozchod (Rozchod) - Děj se odehrává od dubna 1965 do března 1967. Čerstvý Inženýr Jan Hamr (Jaroslav Satoranský) jde žádat na okres o místo. Dostává místo v Malé Dobré, JZD se špatnou pověstí. Přijat je s nelibostí a nepřátelstvím. Přestože na schůzi družstva slíbí, že nikoho vyhazovat nebude, v zápětí je na okrese a žádá o propuštění celého vedení. Novomanželka Věra (Regina Rázlová) nevychází již tradičně s maminkou Hamrovou (Libuše Havelková), která se ani na stará kolena nevzdala „patentu na rozum“ a rozhodování za druhé. Věra našla pro sebe a Honzu dvě pracovní místa u Prahy, neumí být na vsi... Jan odmítá odejít, Věra ho opouští. Do Malé Dobré přijíždějí jeho přátelé z vysoké školy, Petr (Josef Čáp), Břetislav (Ivan Luťanský), Josef (Vladimír Kudla), kteří budou pracovat za uvolněné vedení družstva.
DÍL 10: Tíha (Tíha) - Příběh se odehrává od března 1967 do října 1971. Z Prahy přichází politické předjaří změn, uvolňují se poměry v zemi, povoluje se tržní hospodářství. Družstevník Sýkora (Václav Lohniský) vystupuje z družstva. Lidé ve svobodných podmínkách začínají zkoušet podnikat. Za Janem Hamrem (Jaroslav Satoránský) přijedou sourozenci s nápady na podnikání, ten však stranicky pevný neuhne a směje se jim, rozcházejí se ve zlém. Jan přijde na to, že jeho maminka je nevyléčitelně nemocná, ona sama to tají, situace se zhoršuje, odvážejí ji do nemocnice. V nemocnici se setkává s umírajícím Zajíčkem (Ilja Prachař), překvapilo ho, že se na něj nezlobí, ta mu dokonce říká, že si ho váží. Maminku Hamrovou pouští umřít domů, synovi po cestě umírá v náručí. Ani pohřeb maminky však nedokáže překonat odcizení mezi Janem a jeho bratry. Schůze o bytí nebo nebytí družstva ve svobodných podmínkách dopadá ve prospěch stávajícího předsedy Jana Hamra. Dostává nabídku stát se šéfem megalomanské vize stranického tajemníka (Bedřich Prokoš) na spojení mnoho družstev do jediného podniku, kterou přijímá.
DÍL 11: Setkání (Setkání) - Děj se odehrává od listopadu 1971 do září 1974. Jan Hamr (Jaroslav Satoránský), nový šéf vytvořeného mega družstva, neví kam dřív. Jeho bratr Štěpán se svou ženou za ním přicházejí, aby ho zbavil funkce, na kterou nestačí. V nemocnici navštěvuje nemocného a život rekapitulujícího tajemníka Hrstku (Bedřich Prokoš). Po návratech z práce se Jan cítí v opuštěném domě velmi osamělý, bolest ze ztráty maminky, nejbližšího člověka, je v něm stále přítomna. Ve městě se potkává se svým bratrem Václavem, ale setkání je velmi rozpačité, nemají si co říct. Hamrův kolega Pudil (Ladislav Pešek), první předseda JZD, slaví 75. narozeniny, blahopřát mu přicházejí všichni jeho souputníci. Jan Hamr se potkává po letech se svou první velkou láskou Marií (Jana Šulcová), přišla orodovat za svého bývalého manžela, který byl odvolán ze své funkce. Jan ji i jejího syna pozve k sobě do Bernartic.
Postavy a obsazení
• Jaroslav Satoranský - Jan Hamr
• Jaroslav Moučka - otec Hamr
• Libuše Havelková - matka Hamrová
• Ladislav Pešek - cestář Pudil
• Josef Bláha - Fiala
• Václav Lohniský - Sýkora
• Petr Svojtka - Václav Hamr
• Antonín Molčík - Štěpán Hamr
• Světla Amortová - selka
• Stanislava Bartošová - Jiřina
• Martin Velda - Jan Hamr v prvních dílech
• Jiří Vala - Hubert
• Zdeněk Martínek - Čumík
• Jiří Bruder - Čaha
• Miriam Hynková - Bětka
• Josef Patočka - Maryška
• Eva Jiroušková - Zajíčková
• Bedřich Prokoš - tajemník Hrstka
• Bohuslav Čáp - inženýr Trávníček
• Jana Boušková - Bětka mladší
• Josef Čáp - Petr
• Ivan Luťanský - Břetislav
• Vladimír Kudla - Josef
• Břetislav Slováček - Franta
• Vladimír Krška - zootechnik
• Václav Bouška - agronom
• Jan Kotva - traktoriska
• Bohumil Švarc - zemědělský tajemník Sklenář
• Čestmír Řanda - sedlák
• Regina Rázlová - Věra
• Ilja Prachař - Zajíček
• Jana Šulcová - Marie Zajíčková
• Václav Postránecký - Kódl
• Viktor Maurer - mechanizátor
• Jana Paulová - ekonomka
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 15.května 1975 - 22.června 1975 Československá televize
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 8.8.2011 Česká televize
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Evžen Sokolovský (Režie), - (Produkce), Zdeněk Liška (Hudba), Eduard Landisch (Kamera), Vladimír Opletal (Kamera), Marie Pačajová (Střih), Jiří Šebelka (Střih), - (Scénografie), Petr Diviš (Kostýmy), Zdeněk Stropek (Zvuk), Jiří Zelenka (Zvuk), Jitka Pazderová (Masky), Josef Borovička (Masky), Jaroslav Dietl (Scénář), Václav Postránecký (Herec), Josef Bláha (Herec), Ilja Prachař (Herec), Ladislav Pešek (Herec), Jaroslav Satoranský (Herec), Jana Paulová (Herec), Jaroslav Moučka (Herec), Libuše Havelková (Herec), Regina Rázlová (Herec), Václav Lohniský (Herec), Jana Šulcová (Herec), Petr Svojtka (Herec), Stanislava Bartošová (Herec), Antonín Molčík (Herec), Světla Amortová (Herec), Zdeněk Šavrda (Herec), Vanda Švarcová (Herec), Martin Velda (Herec), Vladimír Bičík (Herec), Jana Boušková (Herec), Jiří Bruder (Herec), Otto Budín (Herec), Štěpán Bulejko (Herec), Bohuslav Čáp (Herec), Josef Čáp (Herec), Hana Davidová (Herec), Božena Franková (Herec), Roman Hemala (Herec), Jiří Holý (Herec), Miroslav Homola (Herec), Vladimír Huber (Herec), Miriam Hynková (Herec), Oldřich Janovský (Herec), Antonín Jedlička (Herec), Eva Jiroušková (Herec), Vítězslav Jirsák (Herec), Jan Kotva (Herec), Vladimír Krška (Herec), Ferdinand Krůta (Herec), Vladimír Kudla (Herec), Ivan Luťanský (Herec), Zdeněk Martínek (Herec), Viktor Maurer (Herec), Taťjana Medvecká (Herec), Oldřich Musil (Herec), Josef Patočka (Herec), Bedřich Prokoš (Herec), Jaroslav Raušer (Herec), Ludmila Roubíková (Herec), Soběslav Sejk (Herec), František Skřípek (Herec), Břetislav Slováček (Herec), Simona Stašová (Herec), Václav Stýblo (Herec), Bohumil Švarc st. (Herec), Jaroslava Tichá (Herec), Karel Urbánek (Herec), Jiří Vala (Herec), Karel Vavřík (Herec), Josef Vondráček (Herec), Miloš Willig (Herec), Bohuš Záhorský (Herec), Miluše Zoubková (Herec), Eliška Velímská (Herec), Čestmír Řanda st. (Herec), Vilém Lipský (Herec), Josef A. Stehlík (Herec), Bohumil Šeda (Herec), Karel Meister ml. (Herec), Tomáš Sedláček (Herec), Jana Jiskrová (Herec), Čestmír Válek (Herec), Karel Fridrich (Herec), Miroslav Rous (Herec), Václav Jeřábek (Herec), Ivan Pokorný (Herec), Vladimír Kratina (Herec), Jan Houdek (Herec), Mária Nováková (Herec), Květoslava Houdlová (Herec), Adolf Filip (Herec), Václav Fišer (Herec), Václav Bouška (Herec), Bohuslav Ličman (Herec), Petr Patera (Herec), Jan Bartoš (Herec), Hana Šedivá (Herec), Anuše Pejskarová (Herec)
1975/664/Československo/Drama
Zajímavost k filmu
- Jaroslav Satoranský, který si zahrál Jana Hamra, se tohoto jména dlouhou dobu nemohl zbavit. Ještě několik let od vysílání na něj lidé na ulici pokřikovali seriálovým příjmením.
- V seriálu si zahrál i Miloš Willig, kterého proslavila především postava majora Kaliny v seriálu 30 případů majora Zemana (od r. 1974). Během natáčení prodělal infarkt. Čtyři roky poté ve věku 58 let zemřel na srdeční slabost.
- Libuše Havelková, která hraje v seriálu matku Jaroslavu Satoránskému, učila Satoránského na DAMU.
- Scény z chalupy Jana Hamra (Jaroslav Satoranský), kde žije se svou matkou, byly natočeny ve studiu.
- Filmové Bernartice ve skutečnosti jsou Konojedy u Prahy.
- V seriálu si zahrál i Miloš Willig, kterého proslavila především postava majora Kaliny v seriálu 30 případů majora Zemana (od r. 1974). Během natáčení prodělal infarkt. Čtyři roky poté ve věku 58 let zemřel na srdeční slabost.
- Libuše Havelková, která hraje v seriálu matku Jaroslavu Satoránskému, učila Satoránského na DAMU.
- Scény z chalupy Jana Hamra (Jaroslav Satoranský), kde žije se svou matkou, byly natočeny ve studiu.
- Filmové Bernartice ve skutečnosti jsou Konojedy u Prahy.
Odkazy