Musíme si pomáhat / Musíme si pomáhat (2000/120/Česko/Komedie, Drama, Válečný) 85% -Originál DVD-
12.11.2023 03:38
JEDNOU VĚTOU
„Příběh hrdiny proti své vůli…“
OBSAH
Velmi úspěšná okupační komedie je dalším společným dílem autorské dvojice scenáristy Petra Jarchovského a režiséra Jana Hřebejka. Tvůrci se dívají na tragické období českých dějin s odstupem, s komediální nadsázkou i s porozuměním pro lidskou slabost. V místy až překvapivě napínavém příběhu vycházejí ze skutečných epizod, jež se odehrály během protektorátu. Smutným hrdinou vyprávění je maloměstský penzionovaný úředník Josef Čížek, který pod tlakem okolností schová ve svém bytě mladého židovského uprchlíka. Situaci mu značně komplikuje zejména čechoněmecký kolaborant Prohaska, který nadbíhá jeho půvabné ženě Marii. Určitou smířlivostí k různým typům postojů českých lidí vůči okupantům, jež je ostatně naznačena již názvem, vyvolal snímek polemiku. Ta však byla zcela zastíněna obrovským diváckým ohlasem i řadou cen z domácích i zahraničních filmových akcí. Film získal mj. pět Českých lvů a Cenu české filmové kritiky a byl nominován na Oscara v kategorii cizojazyčných filmů.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Pro mě zní slogan "Musíme si pomáhat" tou nejlidštější větou, kterou kdy člověk jinému může pronést. A když se tak nazývá pro mě nejlepší český film od roku 1989, nemohu jinak, než dát plný počet. Jan Hřebejk sice dokázal že umí, a stále se snaží točit momentálně nejúspěšnější filmy, ale tenhle on sám nikdy nepřekoná. Spolu s Jarchovským, jako výkonné tvůrčí duo, totiž dokázal vymyslet tu nejpřirozenější, nejnormálnější a přitom nejlidštější tak trochu černou komedii, kterou kdy divák mohl v českých luzích a hájích vidět. Je zvláštní sledovat vážné tváře herců, kteří nenápadně z dost temné atmosféry dělají chvílemi humornou záležitost, i když se to zdá nemožné. Bolek Polívka zde předvádí ultimátní výkon a tváří se tak prostě, jako kdyby ho on sám prožíval. Škoda jen, že tak emotivně silné a přesto jednoduché filmy nevznikají častěji. Film, který šplhal na Oskara, Musíme si pomáhat, je filmem, kterým se naše země rozhodně může chlubit, má v čem. Znázorňuje přesně do puntíku to, co by člověk, pokud to prožil, nejradši zapomněl, ale díky humorným vsuvkám, vzniká naprosto jiná dimenze, která koncem přeci jenom potěší. --- Teď! Teď vůbec nevím, co si myslíš. - Já taky ne.(Malarkey) 5*
Nejlepší Hřebejkův film, který dost možná dojel na očekavání "to budou zase nějaké Pelíšky". Jenže nejsou. Je to precizně natočená studie charakterů lidí v ohrožení života. Studie sounáležitosti a ochoty pomoci bližnímu, i když nasazuji vlastní krk. Figurky páně Jarchovského jsou napsané velmi plasticky a takový Horst Prohaszka v nezapomenutelně slizkém balení Jaroslava Duška náleží do Valhally slavných postav českého filmu. Skvělý výkon předvádí i "podělaný vlastenec" Jiří Pecha, který navzdory poměrně malému prostoru představuje jednu ze stěžejních postav. Ale absolutorium zaslouží "slušní" manželé v podání Polívky a Šiškové a samozřejmě také jejich židovský "schovanec" ztvárněný Csongorem Kassiem. Trocha humoru v tomhle filmu je, ale mnohem více je v něm tragiky, dramatičnosti a empatie, která charakterizovala i Pelíšky. Není to jen válečný film, je v něm něco univerzálního a nadčasového, co už zkrátka v dobrých filmech bývá... (Marigold) 5*
Jsem rád, že jsem filmy typu Pupendo nebo Musíme si pomáhat od Jana Hřebejka viděl znovu až v pozdějším věku. Tehdy mi totiž nebylo ani dvacet a oba jsem vnímal všelijak, každopádně určitě ne tak pochvalně jako kouzelné Pelíšky. Ona touží po potomkovi, on po klidu s cigaretou na palandě, společně pak skrývají ve spíži židovského mladíka. Přitom k nim nepozván dochází loajální fašista, který jim občas donese klobásky, ale ve skutečnosti má zálusk na paní domu. Válka ničí životy tisíců lidí, smutnou dobu duo Jarchovský-Hřebejk okořeňuje komickými momenty. Výsledek o tragikomické podobě hrdinství mísí hořké drama a situační komiku, přitom je velmi celistvý a velmi zkušeně uchopený. Humor je jemný, mnohdy skrytý, ale velmi účinný. Složitou partii tvůrci rozehráli skvostně zejména díky hercům – hlučný a živelný šmírák Jaroslava Duška je opět skvělý, Bolek Polívka projde zajímavou proměnou a nejen v dramatických scénách je přesný, u Anny Šiškové je s podivem, že šlo s ohledem na vyzrálý herecký projev o filmový debut. Moc mě potěšila i Simona Stašová v drobné roli. Hluboká lidskost i pokřivenost národního charakteru v jednom balíčku!! PS: Trhavá, rozostřená kamera jednou, dvakrát fajn, kameraman Malíř to s ní ovšem přepískl. (castor) 4*
VELKÁ RECENZE
Po úspěchu Pelíšků (1999) přichází tandem režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského s okupační hořkou komedií Musíme si pomáhat. Snímek, odehrávající se na českém maloměstě, vznikl podle Jarchovského stejnojmenné novely (nakl. Paseka, Praha/Litomyšl 1998), jejíž inspirací byly různé autentické příběhy z dob protektorátu. Bezdětní manželé Josef a Marie Čížkovi začnou v roce 1943 ukrývat v tajné spíži svého bytu židovského uprchlíka Davida Wienera, jenž je synem bývalého Čížkova zaměstnavatele. Čížek si uvědomuje nebezpečí, do něhož přivedl svou domácnost i sousedy, avšak pomoc bližnímu v nouzi považuje za samozřejmou věc. Jako značně nehrdinský hrdina ovšem umírá strachy, a aby odvrátil pozornost udavačů a úřadů, začne spolupracovat se svým bývalým podřízeným, nyní čechoněmeckým kolaborantem Prohaskou. S blížícím se koncem války Čížkovi hrozí nebezpečí jak ze strany Němců, tak ze strany „poctivých“ českých spoluobčanů. Shodou okolností je nakonec jedinou možností záchrany přivést Marii do jiného stavu. Avšak Čížek nemůže mít děti... Film i jeho literární předloha (psaná již se „scenáristickým“ důrazem na vizuální popis skutečnosti) akcentují problematičnost a mnohovrstevnost zdánlivě jednoznačných rolí, do nichž se lidé v mezních situacích dostávají nebo jež jsou jim okolnostmi vnuceny. Podobné téma v naší kinematografii poprvé po válce zpracovali Jan Procházka s Karlem Kachyňou ve filmech Ať žije republika (1965) a Kočár do Vídně (1966). Autoři zvolili podstatně laskavější polohu vyprávění a vypravěčskou licenci, která jim umožnila s pozoruhodnou přesvědčivostí zredukovat rozdíly mezi kolaborantem, hrdinou či falešným hrdinou (Prohaska, Čížek, Šimáček). V tomto smyslu je snímek Musíme si pomáhat vyjádřením několikageneračního odstupu tvůrců od dobového rámce i komentářem k obdobné, dnes už rovněž historické, avšak autory intenzivně prožité situaci po zhroucení socialismu ve východní Evropě. Hřebejk s Jarchovským mimo to poskytli vynikající herecké příležitosti Boleslavu Polívkovi a Jaroslavu Duškovi. V rámci symbolické narážky na neposkvrněné početí a na Svatou rodinu se z literárního Václava Čížka stal ve filmu Josef. Předfilmem a zároveň neoddělitelnou součástí snímku je krátká animovaná parafráze dobových týdeníků Aktualita (2000; r. Helena Dušková), vycházející z knižních ilustrací Pavla Reisenauera.
PODROBNÝ POPIS FILMU
1937. Syn židovského továrníka David Wiener a jeho vedoucí odbytu Josef Čížek si dělají legraci z Čížkova podřízeného, čechoněmeckého skladníka Horsta Prohasky. 1939. Prohaska jako představitel německého úřadu řídí exekuci Wienerovic majetku. Rodina se musí vystěhovat ze své vily a nakrátko najde azyl u Josefa a jeho ženy Marie. 1941. Židé hromadně odjíždějí do Terezína. 1943. Zubožený David Wiener se večer objeví v ulici, kde bydlí Čížkovi. Spatří ho jeden ze sousedů, František Šimáček. Ten ze strachu o sebe a o rodinu volá naštěstí marně na německou hlídku. David zmizí. Josef Čížek s manželkou nemohou mít děti. Jejich častým hostem je Prohaska, z něhož se stal žoviální přisluhovač Němců a Mariin vytrvalý nápadník. Muž dobře ví o Čížkových sympatiích s exilovou vládou, ale nehodlá ho udávat. Zato si starého kamaráda rád dobírá kvůli jeho věčnému polehávání na pohovce. Čížek marně upozorňuje, že je invalida po zranění při stavbě bunkru. Čížek se od Prohasky dozví, že druhý den se mají do Wienerovy vily nastěhovat noví obyvatelé. V noci se tam navzdory nebezpečí vydá, aby odnesl do bezpečí ukryté cennosti původních majitelů. Najde uvnitř Davida, jemuž se podařilo utéct před transportem. Čížek propašuje mladíka na noc domů. Strachy si přitom nadělá do kalhot. David dostane najíst; ráno chce pokračovat v cestě s jiným uprchlíkem. Zatímco Prohaska stěhuje do Wienerovic vily rodinu svého německého šéfa, úředníka Kepkeho, Čížek (vybavený díky Prohaskovi řidičským povolením) odveze Davida v kufru auta na místo schůzky. Ale k setkání nedojde a Čížek vezme uprchlíka zase domů. Prožije šok, když ho zastaví oficír SS s rozbitým autem. Josef odmítne vzít si od Davida odměnu. Manželé ukryjí mladíka v tajné spíži za skříní, kterou si dali postavit jako řada jiných rodin ještě před válkou. Bázlivý Čížek je teď vznětlivý kvůli kdejaké maličkosti. Uvědomuje si, že doba ho „vtáhla“. Nebezpečí hrozí nejen jemu a manželce, nýbrž celé ulici. Protože manželé museli z tajné spíže vyklidit poraženého čuníka, konají se u nich vepřové hody. Vůni masa manželé neúspěšně maskují pomocí domácky vyráběného aromatického mýdla. Prohaska je na další návštěvě dobromyslně varuje a zároveň si velmi pochutná. Čížek ví, že Horst k nim chodí hlavně kvůli Marii. Kdyby přijal jeho nabídku pracovat v úřadě, vzal by mu záminku k návštěvám. To však zatím ze zásady odmítá. David vypráví, jak měla jeho sestra v lágru ubít vlastní rodiče holí a jak ji otec s maminkou prosili, aby to udělala. Aby Prohaska neobjevil Davida, rozhodne se Čížek nakonec přijmout jeho nabídku. Asistují Kepkemu při exekucích. Josef tvrdí, že Marie onemocněla; dostane od Prohasky nějaké léky, jež však užívá David. Kepke je hrdý na svého nejstaršího syna, který padl v Rusku. Prohaska se marně vnucuje k Čížkovi na návštěvu. Před domem pak okapovou rourou slyší, jak kdosi učí Marii francouzsky. Sousedé Šimáčkovi považují Čížka za kolaboranta. Marie opravdu onemocní. Josef musí vzít domů Prohasku a opilého Kepkeho, jemuž zabili i prostředního syna. Horst se dvoří Marii, v jejíž posteli je David, který se předtím nestačil ukrýt do komory. Čížek odláká pozornost hostů německou písničkou, znějící z okna do celé ulice. Také Kepkeho nejmladší syn, ještě dítě, odchází po čase do války. Když je Čížek na vyšetření u lékaře, přiměje Prohaska jeho Marii, aby s ním jela na výlet autem. Vypráví o své německé manželce, s níž má tři děti a již dávno přestal milovat. Později se pokusí Marii znásilnit, ale žena se ubrání pomocí kopance do chlípníkova rozkroku a tvrzením, že je těhotná. Čížek se dozví od doktora Fischera, že je neplodný. Na ulici se Josef pokusí zapříst hovor se Šimáčkovou, aby jí objasnil svou „kolaboraci“. Ale zkazí mu to oficír SS, kterému nedávno pomohl s autem a který se k němu hlásí jako k příteli. Kepke se musí vystěhovat z vily. Už není otcem válečných hrdinů: nejmladšího syna zastřelili vlastní vojáci při pokusu o dezerci. Zlomený otec je po mrtvici. Prohaska ho chce nastěhovat k Čížkům, ale Marie to odmítne s tím, že potřebují pokoj pro očekávané dítě. Kepke se Čížkovi (jako Čechovi) za vše omluví... Marie musí žárlícímu manželovi vysvětlit, že si těhotenství vymyslela. Josef ví, že pokud žena neotěhotní doopravdy a neopatří si o tom lékařské potvrzení pro Prohasku, oba skončí na šibenici. Jejich jedinou nadějí je David. Marie, jež byla vždy Josefovi věrná, se na manželův nátlak zapře a ulehne do postele s Davidem. Prohaska v té době přijde Čížka varovat, že ho dál krýt nebude. Čížek musí nutit oba „milence“", aby spolu počali dítě. Po nějaké době je Marie opravdu těhotná. Prohaska se omluví a věnuje jí výbavičku po svých dětech. Jeho žena ze strachu před pomstou Čechů utekla před půlrokem do Německa. Horst narychlo shání někoho, koho by mohl „ukrýt před Němci“, aby se očistil. Čížek se s ním krutě pohádá. Když Němci dělají důkladné domovní prohlídky v ulici, Prohaska je ze své pozice pošle o dům dál. Zatímco u Šimáčků najdou Němci zásoby jídla (ty má ovšem každý), Čížek ví, že Horst zachránil život jemu i ostatním. Kolaborant konstatuje (německy): „Musíme si pomáhat.“ Po osvobození jsou Němci (včetně apatického Kepkeho) a kolaboranti v ulicích lynčováni. Marie dostane po jednom výbuchu v ulici porodní bolesti. Čížek u ní nechá Davida a vydá se pro doktora Fischera. Ten je však s ostatními kolaboranty zajat armádou a zavřen ve sklepě. Čížek tam požádá o pomoc velícího českého kapitána a revolučního gardistu, souseda Šimáčka. Ten jako náhlý představitel domácího odboje prohlásí souseda za přisluhovače Němců. Když Čížek tvrdí, že dva roky doma ukrýval Davida Wienera, Šimáček se začne bát. Čížek musí ovšem své tvrzení prokázat kapitánovi. Prozatím je mu dovoleno vzít s sebou lékaře. Ale doktor Fischer spáchal sebevraždu. Čížek objeví ve sklepě mezi ostatními zadrženými zuboženého Prohasku. Tvrdí, že lékařem je právě on. Tak dostane Horsta z nejhoršího. Marie musí strpět, že ji rodí bývalý nápadník (který má s porody vlastní zkušenosti). Čížka málem stojí život, když se David schová před vojáky. Ale mladík se v poslední chvíli ukáže. Kapitán si ověří pravost jeho tetování z koncentráku, a pak se Josefovi omluví za svou nedůvěřivost; dnes každý tvrdí, že někoho statečně ukrýval před Němci. David se před kapitánem zastane i Prohasky: možná to není doktor, ale rozhodně věděl o jeho přítomnosti u Čížků a dodával mu léky. I Šimáček prohlásí, že Prohaska je „jeden z nás“. Nakonec se Marii narodí syn. Šťastný Čížek se s kočárkem promenuje v ulici plné trosek. Ve vizi spatří Wienerovic rodinu i s Kepkeho nejmladším synkem. Ukazuje Wienerovým svého/jejich potomka...
„Příběh hrdiny proti své vůli…“
OBSAH
Velmi úspěšná okupační komedie je dalším společným dílem autorské dvojice scenáristy Petra Jarchovského a režiséra Jana Hřebejka. Tvůrci se dívají na tragické období českých dějin s odstupem, s komediální nadsázkou i s porozuměním pro lidskou slabost. V místy až překvapivě napínavém příběhu vycházejí ze skutečných epizod, jež se odehrály během protektorátu. Smutným hrdinou vyprávění je maloměstský penzionovaný úředník Josef Čížek, který pod tlakem okolností schová ve svém bytě mladého židovského uprchlíka. Situaci mu značně komplikuje zejména čechoněmecký kolaborant Prohaska, který nadbíhá jeho půvabné ženě Marii. Určitou smířlivostí k různým typům postojů českých lidí vůči okupantům, jež je ostatně naznačena již názvem, vyvolal snímek polemiku. Ta však byla zcela zastíněna obrovským diváckým ohlasem i řadou cen z domácích i zahraničních filmových akcí. Film získal mj. pět Českých lvů a Cenu české filmové kritiky a byl nominován na Oscara v kategorii cizojazyčných filmů.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Pro mě zní slogan "Musíme si pomáhat" tou nejlidštější větou, kterou kdy člověk jinému může pronést. A když se tak nazývá pro mě nejlepší český film od roku 1989, nemohu jinak, než dát plný počet. Jan Hřebejk sice dokázal že umí, a stále se snaží točit momentálně nejúspěšnější filmy, ale tenhle on sám nikdy nepřekoná. Spolu s Jarchovským, jako výkonné tvůrčí duo, totiž dokázal vymyslet tu nejpřirozenější, nejnormálnější a přitom nejlidštější tak trochu černou komedii, kterou kdy divák mohl v českých luzích a hájích vidět. Je zvláštní sledovat vážné tváře herců, kteří nenápadně z dost temné atmosféry dělají chvílemi humornou záležitost, i když se to zdá nemožné. Bolek Polívka zde předvádí ultimátní výkon a tváří se tak prostě, jako kdyby ho on sám prožíval. Škoda jen, že tak emotivně silné a přesto jednoduché filmy nevznikají častěji. Film, který šplhal na Oskara, Musíme si pomáhat, je filmem, kterým se naše země rozhodně může chlubit, má v čem. Znázorňuje přesně do puntíku to, co by člověk, pokud to prožil, nejradši zapomněl, ale díky humorným vsuvkám, vzniká naprosto jiná dimenze, která koncem přeci jenom potěší. --- Teď! Teď vůbec nevím, co si myslíš. - Já taky ne.(Malarkey) 5*
Nejlepší Hřebejkův film, který dost možná dojel na očekavání "to budou zase nějaké Pelíšky". Jenže nejsou. Je to precizně natočená studie charakterů lidí v ohrožení života. Studie sounáležitosti a ochoty pomoci bližnímu, i když nasazuji vlastní krk. Figurky páně Jarchovského jsou napsané velmi plasticky a takový Horst Prohaszka v nezapomenutelně slizkém balení Jaroslava Duška náleží do Valhally slavných postav českého filmu. Skvělý výkon předvádí i "podělaný vlastenec" Jiří Pecha, který navzdory poměrně malému prostoru představuje jednu ze stěžejních postav. Ale absolutorium zaslouží "slušní" manželé v podání Polívky a Šiškové a samozřejmě také jejich židovský "schovanec" ztvárněný Csongorem Kassiem. Trocha humoru v tomhle filmu je, ale mnohem více je v něm tragiky, dramatičnosti a empatie, která charakterizovala i Pelíšky. Není to jen válečný film, je v něm něco univerzálního a nadčasového, co už zkrátka v dobrých filmech bývá... (Marigold) 5*
Jsem rád, že jsem filmy typu Pupendo nebo Musíme si pomáhat od Jana Hřebejka viděl znovu až v pozdějším věku. Tehdy mi totiž nebylo ani dvacet a oba jsem vnímal všelijak, každopádně určitě ne tak pochvalně jako kouzelné Pelíšky. Ona touží po potomkovi, on po klidu s cigaretou na palandě, společně pak skrývají ve spíži židovského mladíka. Přitom k nim nepozván dochází loajální fašista, který jim občas donese klobásky, ale ve skutečnosti má zálusk na paní domu. Válka ničí životy tisíců lidí, smutnou dobu duo Jarchovský-Hřebejk okořeňuje komickými momenty. Výsledek o tragikomické podobě hrdinství mísí hořké drama a situační komiku, přitom je velmi celistvý a velmi zkušeně uchopený. Humor je jemný, mnohdy skrytý, ale velmi účinný. Složitou partii tvůrci rozehráli skvostně zejména díky hercům – hlučný a živelný šmírák Jaroslava Duška je opět skvělý, Bolek Polívka projde zajímavou proměnou a nejen v dramatických scénách je přesný, u Anny Šiškové je s podivem, že šlo s ohledem na vyzrálý herecký projev o filmový debut. Moc mě potěšila i Simona Stašová v drobné roli. Hluboká lidskost i pokřivenost národního charakteru v jednom balíčku!! PS: Trhavá, rozostřená kamera jednou, dvakrát fajn, kameraman Malíř to s ní ovšem přepískl. (castor) 4*
VELKÁ RECENZE
Po úspěchu Pelíšků (1999) přichází tandem režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského s okupační hořkou komedií Musíme si pomáhat. Snímek, odehrávající se na českém maloměstě, vznikl podle Jarchovského stejnojmenné novely (nakl. Paseka, Praha/Litomyšl 1998), jejíž inspirací byly různé autentické příběhy z dob protektorátu. Bezdětní manželé Josef a Marie Čížkovi začnou v roce 1943 ukrývat v tajné spíži svého bytu židovského uprchlíka Davida Wienera, jenž je synem bývalého Čížkova zaměstnavatele. Čížek si uvědomuje nebezpečí, do něhož přivedl svou domácnost i sousedy, avšak pomoc bližnímu v nouzi považuje za samozřejmou věc. Jako značně nehrdinský hrdina ovšem umírá strachy, a aby odvrátil pozornost udavačů a úřadů, začne spolupracovat se svým bývalým podřízeným, nyní čechoněmeckým kolaborantem Prohaskou. S blížícím se koncem války Čížkovi hrozí nebezpečí jak ze strany Němců, tak ze strany „poctivých“ českých spoluobčanů. Shodou okolností je nakonec jedinou možností záchrany přivést Marii do jiného stavu. Avšak Čížek nemůže mít děti... Film i jeho literární předloha (psaná již se „scenáristickým“ důrazem na vizuální popis skutečnosti) akcentují problematičnost a mnohovrstevnost zdánlivě jednoznačných rolí, do nichž se lidé v mezních situacích dostávají nebo jež jsou jim okolnostmi vnuceny. Podobné téma v naší kinematografii poprvé po válce zpracovali Jan Procházka s Karlem Kachyňou ve filmech Ať žije republika (1965) a Kočár do Vídně (1966). Autoři zvolili podstatně laskavější polohu vyprávění a vypravěčskou licenci, která jim umožnila s pozoruhodnou přesvědčivostí zredukovat rozdíly mezi kolaborantem, hrdinou či falešným hrdinou (Prohaska, Čížek, Šimáček). V tomto smyslu je snímek Musíme si pomáhat vyjádřením několikageneračního odstupu tvůrců od dobového rámce i komentářem k obdobné, dnes už rovněž historické, avšak autory intenzivně prožité situaci po zhroucení socialismu ve východní Evropě. Hřebejk s Jarchovským mimo to poskytli vynikající herecké příležitosti Boleslavu Polívkovi a Jaroslavu Duškovi. V rámci symbolické narážky na neposkvrněné početí a na Svatou rodinu se z literárního Václava Čížka stal ve filmu Josef. Předfilmem a zároveň neoddělitelnou součástí snímku je krátká animovaná parafráze dobových týdeníků Aktualita (2000; r. Helena Dušková), vycházející z knižních ilustrací Pavla Reisenauera.
PODROBNÝ POPIS FILMU
1937. Syn židovského továrníka David Wiener a jeho vedoucí odbytu Josef Čížek si dělají legraci z Čížkova podřízeného, čechoněmeckého skladníka Horsta Prohasky. 1939. Prohaska jako představitel německého úřadu řídí exekuci Wienerovic majetku. Rodina se musí vystěhovat ze své vily a nakrátko najde azyl u Josefa a jeho ženy Marie. 1941. Židé hromadně odjíždějí do Terezína. 1943. Zubožený David Wiener se večer objeví v ulici, kde bydlí Čížkovi. Spatří ho jeden ze sousedů, František Šimáček. Ten ze strachu o sebe a o rodinu volá naštěstí marně na německou hlídku. David zmizí. Josef Čížek s manželkou nemohou mít děti. Jejich častým hostem je Prohaska, z něhož se stal žoviální přisluhovač Němců a Mariin vytrvalý nápadník. Muž dobře ví o Čížkových sympatiích s exilovou vládou, ale nehodlá ho udávat. Zato si starého kamaráda rád dobírá kvůli jeho věčnému polehávání na pohovce. Čížek marně upozorňuje, že je invalida po zranění při stavbě bunkru. Čížek se od Prohasky dozví, že druhý den se mají do Wienerovy vily nastěhovat noví obyvatelé. V noci se tam navzdory nebezpečí vydá, aby odnesl do bezpečí ukryté cennosti původních majitelů. Najde uvnitř Davida, jemuž se podařilo utéct před transportem. Čížek propašuje mladíka na noc domů. Strachy si přitom nadělá do kalhot. David dostane najíst; ráno chce pokračovat v cestě s jiným uprchlíkem. Zatímco Prohaska stěhuje do Wienerovic vily rodinu svého německého šéfa, úředníka Kepkeho, Čížek (vybavený díky Prohaskovi řidičským povolením) odveze Davida v kufru auta na místo schůzky. Ale k setkání nedojde a Čížek vezme uprchlíka zase domů. Prožije šok, když ho zastaví oficír SS s rozbitým autem. Josef odmítne vzít si od Davida odměnu. Manželé ukryjí mladíka v tajné spíži za skříní, kterou si dali postavit jako řada jiných rodin ještě před válkou. Bázlivý Čížek je teď vznětlivý kvůli kdejaké maličkosti. Uvědomuje si, že doba ho „vtáhla“. Nebezpečí hrozí nejen jemu a manželce, nýbrž celé ulici. Protože manželé museli z tajné spíže vyklidit poraženého čuníka, konají se u nich vepřové hody. Vůni masa manželé neúspěšně maskují pomocí domácky vyráběného aromatického mýdla. Prohaska je na další návštěvě dobromyslně varuje a zároveň si velmi pochutná. Čížek ví, že Horst k nim chodí hlavně kvůli Marii. Kdyby přijal jeho nabídku pracovat v úřadě, vzal by mu záminku k návštěvám. To však zatím ze zásady odmítá. David vypráví, jak měla jeho sestra v lágru ubít vlastní rodiče holí a jak ji otec s maminkou prosili, aby to udělala. Aby Prohaska neobjevil Davida, rozhodne se Čížek nakonec přijmout jeho nabídku. Asistují Kepkemu při exekucích. Josef tvrdí, že Marie onemocněla; dostane od Prohasky nějaké léky, jež však užívá David. Kepke je hrdý na svého nejstaršího syna, který padl v Rusku. Prohaska se marně vnucuje k Čížkovi na návštěvu. Před domem pak okapovou rourou slyší, jak kdosi učí Marii francouzsky. Sousedé Šimáčkovi považují Čížka za kolaboranta. Marie opravdu onemocní. Josef musí vzít domů Prohasku a opilého Kepkeho, jemuž zabili i prostředního syna. Horst se dvoří Marii, v jejíž posteli je David, který se předtím nestačil ukrýt do komory. Čížek odláká pozornost hostů německou písničkou, znějící z okna do celé ulice. Také Kepkeho nejmladší syn, ještě dítě, odchází po čase do války. Když je Čížek na vyšetření u lékaře, přiměje Prohaska jeho Marii, aby s ním jela na výlet autem. Vypráví o své německé manželce, s níž má tři děti a již dávno přestal milovat. Později se pokusí Marii znásilnit, ale žena se ubrání pomocí kopance do chlípníkova rozkroku a tvrzením, že je těhotná. Čížek se dozví od doktora Fischera, že je neplodný. Na ulici se Josef pokusí zapříst hovor se Šimáčkovou, aby jí objasnil svou „kolaboraci“. Ale zkazí mu to oficír SS, kterému nedávno pomohl s autem a který se k němu hlásí jako k příteli. Kepke se musí vystěhovat z vily. Už není otcem válečných hrdinů: nejmladšího syna zastřelili vlastní vojáci při pokusu o dezerci. Zlomený otec je po mrtvici. Prohaska ho chce nastěhovat k Čížkům, ale Marie to odmítne s tím, že potřebují pokoj pro očekávané dítě. Kepke se Čížkovi (jako Čechovi) za vše omluví... Marie musí žárlícímu manželovi vysvětlit, že si těhotenství vymyslela. Josef ví, že pokud žena neotěhotní doopravdy a neopatří si o tom lékařské potvrzení pro Prohasku, oba skončí na šibenici. Jejich jedinou nadějí je David. Marie, jež byla vždy Josefovi věrná, se na manželův nátlak zapře a ulehne do postele s Davidem. Prohaska v té době přijde Čížka varovat, že ho dál krýt nebude. Čížek musí nutit oba „milence“", aby spolu počali dítě. Po nějaké době je Marie opravdu těhotná. Prohaska se omluví a věnuje jí výbavičku po svých dětech. Jeho žena ze strachu před pomstou Čechů utekla před půlrokem do Německa. Horst narychlo shání někoho, koho by mohl „ukrýt před Němci“, aby se očistil. Čížek se s ním krutě pohádá. Když Němci dělají důkladné domovní prohlídky v ulici, Prohaska je ze své pozice pošle o dům dál. Zatímco u Šimáčků najdou Němci zásoby jídla (ty má ovšem každý), Čížek ví, že Horst zachránil život jemu i ostatním. Kolaborant konstatuje (německy): „Musíme si pomáhat.“ Po osvobození jsou Němci (včetně apatického Kepkeho) a kolaboranti v ulicích lynčováni. Marie dostane po jednom výbuchu v ulici porodní bolesti. Čížek u ní nechá Davida a vydá se pro doktora Fischera. Ten je však s ostatními kolaboranty zajat armádou a zavřen ve sklepě. Čížek tam požádá o pomoc velícího českého kapitána a revolučního gardistu, souseda Šimáčka. Ten jako náhlý představitel domácího odboje prohlásí souseda za přisluhovače Němců. Když Čížek tvrdí, že dva roky doma ukrýval Davida Wienera, Šimáček se začne bát. Čížek musí ovšem své tvrzení prokázat kapitánovi. Prozatím je mu dovoleno vzít s sebou lékaře. Ale doktor Fischer spáchal sebevraždu. Čížek objeví ve sklepě mezi ostatními zadrženými zuboženého Prohasku. Tvrdí, že lékařem je právě on. Tak dostane Horsta z nejhoršího. Marie musí strpět, že ji rodí bývalý nápadník (který má s porody vlastní zkušenosti). Čížka málem stojí život, když se David schová před vojáky. Ale mladík se v poslední chvíli ukáže. Kapitán si ověří pravost jeho tetování z koncentráku, a pak se Josefovi omluví za svou nedůvěřivost; dnes každý tvrdí, že někoho statečně ukrýval před Němci. David se před kapitánem zastane i Prohasky: možná to není doktor, ale rozhodně věděl o jeho přítomnosti u Čížků a dodával mu léky. I Šimáček prohlásí, že Prohaska je „jeden z nás“. Nakonec se Marii narodí syn. Šťastný Čížek se s kočárkem promenuje v ulici plné trosek. Ve vizi spatří Wienerovic rodinu i s Kepkeho nejmladším synkem. Ukazuje Wienerovým svého/jejich potomka...
Postavy a obsazení
• Bolek Polívka - Josef Čížek
• Anna Šišková - Marie Čížková
• Csongor Kassai - David Wiener
• Jaroslav Dušek - Horst Prohaska
• Martin Huba - Dr. Albrecht Kepke
• Jiří Pecha - František Šimáček
• Simona Stašová - Libuše Šimáčková
• Vladimír Marek - důstojník SS
• Richard Tesařík - kapitán osvobozenecké armády
• Karel Heřmánek - kapitán
• Oto Ševčík - důstojník SS
• Jiří Kodet - Dr. Fischer-Rybář
Ocenění:
Academy Awards
2001 - Jan Hřebejk (Nejlepší cizojazyčný film) (nominace)
Český lev
2000 - Nejlepší film
2000 - Jan Hřebejk (Nejlepší režie)
2000 - Boleslav Polívka (Nejlepší herec)
2000 - Anna Šišková (Nejlepší herečka)
2000 - Petr Jarchovský (Nejlepší scénář)
2000 - Jaroslav Dušek (Nejlepší vedlejší herec) (nominace)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 16.3.2000 Space Films
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.11.2000 (VHS) Centrum českého videa, 1.2.2021 (DVD) Sony Music
Poprvé na DVD: 1.12.2000 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 23.06.2021 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 19 470 510
Návštěvnost v ČR 323 981
• Bolek Polívka - Josef Čížek
• Anna Šišková - Marie Čížková
• Csongor Kassai - David Wiener
• Jaroslav Dušek - Horst Prohaska
• Martin Huba - Dr. Albrecht Kepke
• Jiří Pecha - František Šimáček
• Simona Stašová - Libuše Šimáčková
• Vladimír Marek - důstojník SS
• Richard Tesařík - kapitán osvobozenecké armády
• Karel Heřmánek - kapitán
• Oto Ševčík - důstojník SS
• Jiří Kodet - Dr. Fischer-Rybář
Ocenění:
Academy Awards
2001 - Jan Hřebejk (Nejlepší cizojazyčný film) (nominace)
Český lev
2000 - Nejlepší film
2000 - Jan Hřebejk (Nejlepší režie)
2000 - Boleslav Polívka (Nejlepší herec)
2000 - Anna Šišková (Nejlepší herečka)
2000 - Petr Jarchovský (Nejlepší scénář)
2000 - Jaroslav Dušek (Nejlepší vedlejší herec) (nominace)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 16.3.2000 Space Films
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.11.2000 (VHS) Centrum českého videa, 1.2.2021 (DVD) Sony Music
Poprvé na DVD: 1.12.2000 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 23.06.2021 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 19 470 510
Návštěvnost v ČR 323 981
Tvůrci a herci
Jan Hřebejk (Režie), Pavel Borovan (Produkce), Ondřej Trojan (Produkce), Aleš Březina (Hudba), Jan Malíř (Kamera), Vladimír Barák (Střih), Milan Býček (Scénografie), Katarína Hollá (Kostýmy), Karel Jaroš (Zvuk), František Příhoda (Masky), Vlasta Maléřová (Masky), Hana Šímová (Masky), Radek John (Scénář), Ivo Pelant (Scénář), Bolek Polívka (Herec), Csongor Kassai (Herec), Jaroslav Dušek (Herec), Anna Šišková (Herec), Jiří Pecha (Herec), Martin Huba (Herec), Simona Stašová (Herec), Vladimír Marek (Herec), Jiří Kodet (Herec), Richard Tesařík (Herec), Kryštof Hanzlík (Herec), Anička Jarchovská (Herec), Iveta Dušková (Herec), Oto Ševčík (Herec), Karel Heřmánek (Herec), Martin Dušek (Herec), Pjér la Šé'z (Herec), Martin Dušek (Herec)
2000/120/Česko/Komedie, Drama, Válečný
Zajímavost k filmu
- Richard Tesařík hrá vo filme vojaka 1. československého armádneho zboru ZSSR. Jeho otec Richard Tesařík starší v skutočnosti za 2. svetovej vojny slúžil v československej tankovej brigáde ZSSR. Zúčastnil sa bojov o Kyjev, bojoval aj na Dukle a bol jedným z osloboditeľov Ostravy. Po vojne bol ocenený titulom "Hrdina ZSSR".
- Martin Huba hraje ve filmu postavu přívržence německé strany. Naproti tomu ve filmu Obsluhoval jsem anglického krále (2006) hrál postavu, která odmítla obsloužit německé důstojníky.
- V rolích komparzistů účinkovali i josefovští občané.
- Čtveřice Bolek Polívka, Jaroslav Dušek, Simona Stašová a Jiří Kodet se sešla již o rok dříve během natáčení filmu Pelíšky (1999).
- V jednom rozhovoru Bolek Polívka prozradil, že předobrazem pro vytvoření postavy Josefa Čížka mu byl jeho vlastní otec.
- Podobné téma v naší kinematografii poprvé po válce zpracovali Jan Procházka s Karlem Kachyňou ve filmech Ať žije republika a Kočár do Vídně.
- Předfilmem a zároveň neoddělitelnou součástí snímku je krátká animovaná parafráze dobových týdeníků Aktualita, vycházející z knižních ilustrací Pavla Reisenauera.
- Film byl komerčně úspěšný i za hranicemi. Za tři měsíce promítání ve Spojených státech amerických dosáhly tržby 3 000 000 amerických dolarů. Promítal se také v Německu, Polsku, Švýcarsku, Velké Británii a Asii.
- Filmovalo se v Josefově u Jaroměře a ve Smiřicích.
- Český lev 2000 za Nejlepší film, Režii, Scénář, Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli (B. Polívka), Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli (A. Šišková).
- Martin Huba hraje ve filmu postavu přívržence německé strany. Naproti tomu ve filmu Obsluhoval jsem anglického krále (2006) hrál postavu, která odmítla obsloužit německé důstojníky.
- V rolích komparzistů účinkovali i josefovští občané.
- Čtveřice Bolek Polívka, Jaroslav Dušek, Simona Stašová a Jiří Kodet se sešla již o rok dříve během natáčení filmu Pelíšky (1999).
- V jednom rozhovoru Bolek Polívka prozradil, že předobrazem pro vytvoření postavy Josefa Čížka mu byl jeho vlastní otec.
- Podobné téma v naší kinematografii poprvé po válce zpracovali Jan Procházka s Karlem Kachyňou ve filmech Ať žije republika a Kočár do Vídně.
- Předfilmem a zároveň neoddělitelnou součástí snímku je krátká animovaná parafráze dobových týdeníků Aktualita, vycházející z knižních ilustrací Pavla Reisenauera.
- Film byl komerčně úspěšný i za hranicemi. Za tři měsíce promítání ve Spojených státech amerických dosáhly tržby 3 000 000 amerických dolarů. Promítal se také v Německu, Polsku, Švýcarsku, Velké Británii a Asii.
- Filmovalo se v Josefově u Jaroměře a ve Smiřicích.
- Český lev 2000 za Nejlepší film, Režii, Scénář, Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli (B. Polívka), Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli (A. Šišková).
Hrají:
Bolek Polívka, Csongor Kassai, Jaroslav Dušek, Anna Šišková, Jiří Pecha, Martin Huba, Simona Stašová, Vladimír Marek, Jiří Kodet, Richard Tesařík, Kryštof Hanzlík, Anna Jarchovská, Iveta Dušková, Oto Ševčík, Karel Heřmánek, Pjér la Šé'z, Martin Dušek, Robert Štěrba