Mravenci nesou smrt / Mravenci nesou smrt (1985/83/Československo/Krimi) 42%
12.11.2023 03:37
JEDNOU VĚTOU
„Dramatický boj s pašeráky a překupníky drog.“
OBSAH
Pašování a překupnictví drog bylo jistě závažným problémem i za minulého režimu, avšak v tomto filmu se režisér Zbyněk Brynych, jenž o zvolené problematice asi máloco věděl, vzmohl jedině na povrchně zpracovanou historku s nezbytným mravním ponaučením. Rádoby akční scény jsou neumělostí vyvolávají jediný trpné pousmání, osudy mladistvých narkomanů sotva někoho přesvědčily o hrozbě tragické drogové závislosti.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Společensky angažovaná krimikomedie, která příchodem asasína Jelínka začala nebezpečně připomínat filmy ze série o Růžovém panterovi. Vždyť má bránice byla od smíchu vytahanější než svetr Nely Boudové! Teď už vím, proč v 80.letech rozjel Tony Montana svůj byznys na Floridě a ne na Karlovarsku - přes náčelníka z protidrogového v podání Pepy Vinkláře to zkrátka nešlo.. (Gilmour) 2*
„Tohle se nemělo stát.“ Film, ve kterém se Vinklář během výslechu Kanyzy z nějakého důvodu drží za prsa. Vy se budete od začátku do konce držet za hlavu. Výsměch filmové formě (strašlivě zmatečné vyprávění) a stylu (ty akční scény!), tím zábavnější, čím urputněji se nás snaží přesvědčit, že drogy jsou největší zlo. Naopak si budete sami přát, abyste byli něčím sjetí a mohli si tuhle agresivní reklamu na VB vychutnat se vším všudy. Na párty ovšem ideální materiál. Panáka si můžete dát pokaždé, když začne Boudová hystericky křičet, když si nebudete jisti, zda sledujete zlého Kanyzu, nebo jeho hodný klon, když uvidíte socialistickou mládež kroutící se v rytmu disco hudby, když někdo řekne „Barták“, když se mezi záběry vytvářejícími iluzi Západního Německa objeví logo C&A, když Mrkvička vrhne nůž… 15% (Matty) 1*
Bolševik oslaboval a filmový tvůrci toho v polovině osmdesátých let využívali k odvážněji natočeným krimi v západním stylu. Nepříliš protěžovaný Zbyněk Brynych byl jedním z nich. Zvolil provokativní téma pašování a překupnictví drog, ze kterého se jistě soudruhům ježily chlupy, a zaprovokoval ještě o stupínek výš, když film protkal řadou akčních scén, které sice vypadají bez rozdílu nevyzrále a neumětelsky, ale do té doby nikdo nepřišel s takovým akčním nášupem. Aby toho nebylo málo, přimíchal obraz mladistvých narkomanů, což bylo rovněž ve filmech socialistické éry něco maximálně nepřípustného a tedy i málo vídaného. Spojení sil režiséra Brynycha se scenáristou Vojtěchem Měšťanem však vneslo do příběhu nerealistický a zkreslený pohled, který v mnoha scénách dosáhl šílené absurdity. Je to škoda, protože s hereckým obsazením na tom byl film velmi dobře. S charismatickým Josefem Vinklářem není žádný film hned ztracen a s dalšími jeho souputníky existuje naděje, že film má něco do sebe. Garda předních českých kaskadérů se tady nebývale vyřádila. Je to i jejich zásluha, že film není rozbředlá šlichta, ale ani o příliš pochoutkovou záležitost se rozhodně nejedná. Nebylo v technických možnostech imitovat západní vzory, a jak už je zmíněno výše, je nutné přistupovat k ději i k akci se značnou dávkou tolerance. V opačném případě není nouze na trapné pokoukání, které však svým sympatickým přístupem změnit něco zásadního na socialismem nasáknuté české filmografii, má určitě na tu dobu své novátorské plusy a současně i řemeslné mínusy, které převažují. 40 % (kinhik) 2*
VELKÁ RECENZE
Problematiku drog nemohla věčně ignorovat ani československá kinematografie. Podle stejnojmenného románu Vladimíra Vítka (pseudonym důlního inženýra Vladimíra Popova) tak vznikl kriminální snímek, jehož režie se v roce 1985 ujal zkušený Zbyněk Brynych. Autor scénáře, Vojtěch Měšťan, na základě svých zkušeností s kriminálním žánrem (mj. Smrt stopařek /1979/) vystavěl zápletku kolem mezinárodní narkomafie, jejíž zlotřilé činnosti se pokoušejí úspěšně zabránit příslušníci československé kontrarozvědky. Největší hrozbu pro úspěšný zátah proti překupníkům a konzumentům drog představuje mezinárodní zabiják Barták (Rudolf Jelínek), poslaný do Čech, aby zlikvidoval všechny spolupracovníky… Společensky angažovaný snímek si dodnes získává diváckou pozornost řadou nevěrohodných, nechtěně komediálních situací.
Klárka a Zdeněk oloupí u karlovarského zřídla nočního chodce, aby mohli koupit drogu svému příteli Petrovi. Na hraniční přechod přijede z NSR Eva Krausová, čelná exponentka centrály evropského obchodu s drogami. Ve skutečnosti je to příslušnice československé rozvědky. Nadřízenému Burešovi oznámí všechny údaje o budoucí zásilce drog do Karlových Varů. Podplukovník Bezpečnosti Kořán připravuje rozsáhlou akci proti pašerákům drog, překupníkům a narkomanům. Spojku pašeráků Jana Železného nahrazuje dvojník Tomáš a Krausovou při jednání s Železným zahraje příslušnice VB Barborka, která dodá pašerákovi dobu převzetí drogy posunutou o dvě hodiny. Pravou drogu převezme Tomáš a Železný, Černý a Cejp odvezou „pajcovanou“ drogu od fingovaných dodavatelů. Distribuce této drogy proběhne obvyklým způsobem. Petr po jejím požití zemře. Teprve po jeho smrti Klárka a Zdeněk vše oznámí na VB. Kořán už akci nemůže zastavit. Železný nahlásí rezidentu Moučkovi zdržení o dvě hodiny a Moučka volá ihned centrálu. Později Železný ještě přizná, že se sešel s Krausovou až po jejím druhém zavolání. To už v centrále pochopí, že zasahovala československá Bezpečnost. Pošlou do Varů profesionálního zabijáka Bartáka, aby zlikvidoval všechny spolupracovníky. Barták začne Černým, ale ten jeho útok přežije. Pak zabije Cejpa a vyděšený Železný se raději uchýlí na Bezpečnost. Rozsáhlá akce přinese své plody: jsou zadrženi překupníci a distributoři drog i narkomani. Bartákovi se podaří prostřílet z obklíčení a prchá v náklaďáku se sodovkami. V nastalé honičce ho však Kořán s kolegy zneškodní.
Ocenění:
1986
Celostátní festival zdravotnických filmů Podbořany (3. místo v anketě celovečerních filmů)
1985
Soutěžní přehlídka filmů a televizních pořadů s bezpečnostní tematikou Terezín (Diplom za ztvárnění postavy) - Josef Vinklář za ztvárnění postavy podplukovníka Bezpečnosti Kořána
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 1.4.1986
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
„Dramatický boj s pašeráky a překupníky drog.“
OBSAH
Pašování a překupnictví drog bylo jistě závažným problémem i za minulého režimu, avšak v tomto filmu se režisér Zbyněk Brynych, jenž o zvolené problematice asi máloco věděl, vzmohl jedině na povrchně zpracovanou historku s nezbytným mravním ponaučením. Rádoby akční scény jsou neumělostí vyvolávají jediný trpné pousmání, osudy mladistvých narkomanů sotva někoho přesvědčily o hrozbě tragické drogové závislosti.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Společensky angažovaná krimikomedie, která příchodem asasína Jelínka začala nebezpečně připomínat filmy ze série o Růžovém panterovi. Vždyť má bránice byla od smíchu vytahanější než svetr Nely Boudové! Teď už vím, proč v 80.letech rozjel Tony Montana svůj byznys na Floridě a ne na Karlovarsku - přes náčelníka z protidrogového v podání Pepy Vinkláře to zkrátka nešlo.. (Gilmour) 2*
„Tohle se nemělo stát.“ Film, ve kterém se Vinklář během výslechu Kanyzy z nějakého důvodu drží za prsa. Vy se budete od začátku do konce držet za hlavu. Výsměch filmové formě (strašlivě zmatečné vyprávění) a stylu (ty akční scény!), tím zábavnější, čím urputněji se nás snaží přesvědčit, že drogy jsou největší zlo. Naopak si budete sami přát, abyste byli něčím sjetí a mohli si tuhle agresivní reklamu na VB vychutnat se vším všudy. Na párty ovšem ideální materiál. Panáka si můžete dát pokaždé, když začne Boudová hystericky křičet, když si nebudete jisti, zda sledujete zlého Kanyzu, nebo jeho hodný klon, když uvidíte socialistickou mládež kroutící se v rytmu disco hudby, když někdo řekne „Barták“, když se mezi záběry vytvářejícími iluzi Západního Německa objeví logo C&A, když Mrkvička vrhne nůž… 15% (Matty) 1*
Bolševik oslaboval a filmový tvůrci toho v polovině osmdesátých let využívali k odvážněji natočeným krimi v západním stylu. Nepříliš protěžovaný Zbyněk Brynych byl jedním z nich. Zvolil provokativní téma pašování a překupnictví drog, ze kterého se jistě soudruhům ježily chlupy, a zaprovokoval ještě o stupínek výš, když film protkal řadou akčních scén, které sice vypadají bez rozdílu nevyzrále a neumětelsky, ale do té doby nikdo nepřišel s takovým akčním nášupem. Aby toho nebylo málo, přimíchal obraz mladistvých narkomanů, což bylo rovněž ve filmech socialistické éry něco maximálně nepřípustného a tedy i málo vídaného. Spojení sil režiséra Brynycha se scenáristou Vojtěchem Měšťanem však vneslo do příběhu nerealistický a zkreslený pohled, který v mnoha scénách dosáhl šílené absurdity. Je to škoda, protože s hereckým obsazením na tom byl film velmi dobře. S charismatickým Josefem Vinklářem není žádný film hned ztracen a s dalšími jeho souputníky existuje naděje, že film má něco do sebe. Garda předních českých kaskadérů se tady nebývale vyřádila. Je to i jejich zásluha, že film není rozbředlá šlichta, ale ani o příliš pochoutkovou záležitost se rozhodně nejedná. Nebylo v technických možnostech imitovat západní vzory, a jak už je zmíněno výše, je nutné přistupovat k ději i k akci se značnou dávkou tolerance. V opačném případě není nouze na trapné pokoukání, které však svým sympatickým přístupem změnit něco zásadního na socialismem nasáknuté české filmografii, má určitě na tu dobu své novátorské plusy a současně i řemeslné mínusy, které převažují. 40 % (kinhik) 2*
VELKÁ RECENZE
Problematiku drog nemohla věčně ignorovat ani československá kinematografie. Podle stejnojmenného románu Vladimíra Vítka (pseudonym důlního inženýra Vladimíra Popova) tak vznikl kriminální snímek, jehož režie se v roce 1985 ujal zkušený Zbyněk Brynych. Autor scénáře, Vojtěch Měšťan, na základě svých zkušeností s kriminálním žánrem (mj. Smrt stopařek /1979/) vystavěl zápletku kolem mezinárodní narkomafie, jejíž zlotřilé činnosti se pokoušejí úspěšně zabránit příslušníci československé kontrarozvědky. Největší hrozbu pro úspěšný zátah proti překupníkům a konzumentům drog představuje mezinárodní zabiják Barták (Rudolf Jelínek), poslaný do Čech, aby zlikvidoval všechny spolupracovníky… Společensky angažovaný snímek si dodnes získává diváckou pozornost řadou nevěrohodných, nechtěně komediálních situací.
Klárka a Zdeněk oloupí u karlovarského zřídla nočního chodce, aby mohli koupit drogu svému příteli Petrovi. Na hraniční přechod přijede z NSR Eva Krausová, čelná exponentka centrály evropského obchodu s drogami. Ve skutečnosti je to příslušnice československé rozvědky. Nadřízenému Burešovi oznámí všechny údaje o budoucí zásilce drog do Karlových Varů. Podplukovník Bezpečnosti Kořán připravuje rozsáhlou akci proti pašerákům drog, překupníkům a narkomanům. Spojku pašeráků Jana Železného nahrazuje dvojník Tomáš a Krausovou při jednání s Železným zahraje příslušnice VB Barborka, která dodá pašerákovi dobu převzetí drogy posunutou o dvě hodiny. Pravou drogu převezme Tomáš a Železný, Černý a Cejp odvezou „pajcovanou“ drogu od fingovaných dodavatelů. Distribuce této drogy proběhne obvyklým způsobem. Petr po jejím požití zemře. Teprve po jeho smrti Klárka a Zdeněk vše oznámí na VB. Kořán už akci nemůže zastavit. Železný nahlásí rezidentu Moučkovi zdržení o dvě hodiny a Moučka volá ihned centrálu. Později Železný ještě přizná, že se sešel s Krausovou až po jejím druhém zavolání. To už v centrále pochopí, že zasahovala československá Bezpečnost. Pošlou do Varů profesionálního zabijáka Bartáka, aby zlikvidoval všechny spolupracovníky. Barták začne Černým, ale ten jeho útok přežije. Pak zabije Cejpa a vyděšený Železný se raději uchýlí na Bezpečnost. Rozsáhlá akce přinese své plody: jsou zadrženi překupníci a distributoři drog i narkomani. Bartákovi se podaří prostřílet z obklíčení a prchá v náklaďáku se sodovkami. V nastalé honičce ho však Kořán s kolegy zneškodní.
Ocenění:
1986
Celostátní festival zdravotnických filmů Podbořany (3. místo v anketě celovečerních filmů)
1985
Soutěžní přehlídka filmů a televizních pořadů s bezpečnostní tematikou Terezín (Diplom za ztvárnění postavy) - Josef Vinklář za ztvárnění postavy podplukovníka Bezpečnosti Kořána
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 1.4.1986
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Věra Chytilová (Režie), Přemysl Pražský (Produkce/Vedoucí výroby), Jiří F. Svoboda (Hudba), Josef Pávek (Kamera), Miroslav Hájek (Střih), Oldřich Okáč (Scénografie), Ludmila Novotná (Kostýmy), Jiří Kříž (Zvuk), Stanislav Petřek (Masky), Václav Frank (Masky), Miroslava Rožková (Masky), Vojtěch Měšťan (Scénář), Josef Vinklář (Herec), Ladislav Mrkvička (Herec), Zora Jandová (Herec), Marek Brodský (Herec), Jana Březinová (Herec), Nela Boudová (Herec), Ladislav Potměšil (Herec), Jan Kanyza (Herec), Rudolf Jelínek (Herec), Rudolf Hrušínský ml. (Herec), Vladimír Kratina (Herec), Jan Přeučil (Herec), Dana Homolová (Herec), Jiří Zahajský (Herec), Milan Mach (Herec), Michal Pešek (Herec), Igor Smržík (Herec), Vladimír Salač (Herec), Petr Skarke (Herec), Jiří Vršťala (Herec), Roman Hájek (Herec), Karel Vávrovec (Herec), Jiří Klem (Herec), Roman Hemala (Herec), Jaroslav Tomsa (Herec), Jaroslav Šanda (Herec), Ladislav Lahoda (Herec), Zbyněk Krákora (Herec), Arnošt Böhm (Herec), Jindřich Sejk (Herec), Vladimír Míka (Herec), Mirko Musil (Herec), Jarmila Derková (Herec), Zdeněk David (Herec), Jana Andresíková (Herec), Oldřich Velen (Herec), Jitka Zelenohorská (Herec), František Olšovský (Herec), Zuzana Talpová (Herec), Pavel Cajzl (Herec), Petr Hošek (Herec)
1985/83/Československo/Krimi
Zajímavost k filmu
- Jan Kanyza ve filmu ztrárnil dvojroli, příslušníka VB a člena drogové skupiny.
- Píseň z baru zazněla i v první epizodě seriálu Přítelkyně z domu smutku (od r. 1992).
- V roli punkáčů-feťáků se objevili Petr Hošek z punkové skupiny Plexis a Jan Peterka z Mrtvých miminek. Za natáčení dostali 100 korun.
- Filmovalo se v Karlových Varech.
- Píseň z baru zazněla i v první epizodě seriálu Přítelkyně z domu smutku (od r. 1992).
- V roli punkáčů-feťáků se objevili Petr Hošek z punkové skupiny Plexis a Jan Peterka z Mrtvých miminek. Za natáčení dostali 100 korun.
- Filmovalo se v Karlových Varech.
Odkazy
Hrají:
Josef Vinklář, Ladislav Mrkvička, Zora Jandová, Marek Brodský, Jana Březinová, Nela Boudová, Ladislav Potměšil, Jan Kanyza, Rudolf Jelínek, Rudolf Hrušínský ml., Vladimír Kratina, Jan Přeučil, Dana Homolová, Jiří Zahajský, Milan Mach, Michal Pešek, Igor Smržík, Vladimír Salač, Petr Skarke, Jiří Vršťala, Roman Hájek, Karel Vávrovec, Jiří Klem, Roman Hemala, Jaroslav Tomsa, Jaroslav Šanda, Ladislav Lahoda, Zbyněk Krákora, Arnošt Böhm, Jindřich Sejk, Vladimír Míka, Mirko Musil, Jarmila Derková, Zdeněk David, Jana Andresíková, Oldřich Velen, Jitka Zelenohorská, František Olšovský, Zuzana Talpová, Pavel Cajzl, Petr Hošek