Masaryk / Masaryk (2016/113/Česko, Slovensko/Životopisný, Drama, Historický) 70%
23.10.2023 14:49
JEDNOU VĚTOU
„Život, ženy a další osudy Jana Masaryka, syna TGM. Měl bouřlivý život, prožil dvě války a jeho konec je spojen s nástupem komunistů."
OBSAH
Prožil život bohéma, miloval ženy, hudbu, velká gesta. V jeho srdci bojovala nespoutanost extravagantního umělce s povinností a morálkou úředníka, diplomata. Velkou část života procestoval, ale nikdy nezapomněl na zemi, z níž pocházel, na republiku, kterou založil jeho otec Tomáš Garrigue. Smrt Jana Masaryka je dodnes zahalena tajemstvím. Mnohá tajemství se však skrývají i v jeho životě! Dramatický příběh, věnovaný osudům velvyslance a pozdějšího československého ministra zahraničí, Jana Masaryka, se vrací do doby těsně před druhou světovou válkou. Ve třicátých letech vrcholí Masarykova diplomatická kariéra, kterou tráví převážně ve Velké Británii, kde se snaží dostat světové mocnosti na stranu Československa. Muž, oceňovaný jako brilantní řečník, zábavný společník a milovník života, má však i svou temnou stránku. Masaryk hledá únik před svým jménem, před odpovědností i před sebou samým v hýřivém životě, alkoholu a drogách, ale také v neustálém sebetrýznění. Tehdejší velvyslanec v Londýně se najednou ztrácí z veřejného života. Přerušuje kontakt s politickými kolegy i s přáteli. Na několik měsíců mizí, kamsi do Ameriky... Na pozadí historických událostí se odehrává napínavý životní příběh okouzlujícího, ale nevyrovnaného, sebedestruktivního muže a jeho marného boje o budoucnost vlastní země.(Bioscop)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Naprosto světový film, který ale ocení asi jenom Čechoslovák. Je totiž, dle předpokladů, plný zásadních dialogů, který nejlépe vstřebá nějaký historik a nebo našinec se zájmem o českou historii. Osobně mě třeba zaujal rozhovor s Konrádem Henleinem, který pro film nebyl vysloveně zásadní, ale člověk znalý si ho okamžitě všimne a vstřebává každé další slovo, který s Janem Masarykem pronese. K tomu můžu říct, že jsem pročítal řadu názorů historiků na tento film a jsem rád, že se pokusili držet co největší historickou přesnost. Na druhou stranu mě trošku mrzí, že nádherná, podle mě kvalitně až světová kamera, která se imaginárně roztočila v Americe, Anglii, ale i v nacisty okupované Praze, nebyla trošku víc akční. Vše ale vynahrazovaly herecké výkony, kde Karel Roden byl naprosto excelentní, ale Oldřich Kaiser, coby Edvard Beneš, byl ještě lepší. Celkově ale musím říct, že tak dobrý a stylový film jsem v Česku viděl snad naposled s filmem Ve stínu. Zároveň jsem rád za objasnění některých historických situací samotnými tvůrci a děkuji jim za to, že něco takového mohlo vzniknout. (Malarkey) 4*
Nebyl to název filmu co mě lákalo do kina, ale především velká zvědavost, jak se jeden z elitních českých herců vypořádá s reálnou postavou. Musím říct, že jméno Juliuse Ševčika mě nenaplňovalo příliš velkým optimismem, ale je to mladej kluk, začátek kariéry, tak má právo na další šanci. Začátek filmu mě tedy příliš neoslnil, Masaryk tam do sebe sázel jednu lajnu za druhou až jsem měl pocit, že spíš než syn "tatíčka zakladatele" to je příbuznej Vincenta Vegy, ale čím víc začaly ve filmu převažovat dialogy, tím víc získával na síle. Určitě bych nedělal tak dlouhou "boxerskou" scénu a naopak dialogy Masaryk vs Beneš resp. Roden vs Kaiser bych s klidem protáhl, protože nejen, že tyto dialogy mají co dát z hlediska příběhu, z hlediska vnímání situace naší země, ale i z hlediska hereckého, protože sledovat ty dva, to je luxusní zážitek. Copak u Karla Rodena to snad už ani nepřekvapí, že opět zaválel a nepochybuji o jeho nominačce na Lva, ale u Oldy Kaisera mě mrzí, že neměl víc scén, to je u nás naprosto nedoceněnej herec a moc, moc bych mu přál velkou dramatickou filmovou roli. Trošku jsem odbočil od filmu, ale má to svůj záměr, protože další pochvala bude pro Juliuse Ševčíka, vzal si na zpracování velmi těžké téma a obstál. Film působí po obrazové a herecké stránce velmi profesionálně. Možná je fakt škoda jen těch kratších dialogů, ty poslední mezi Benešem a Masarykem to byla vysoveně výstavní scéna. Stupňující gradace a emotivní složka dělají svoje. Navíc jsem si tak říkal, jaký osud by naše země měla, kdyby byl u moci Jan Masaryk a ne Beneš. Nejedná se o žádní moderní politický thriller, ale o řemeslně kvalitně odvedenou práci na poli komorního dramata a to je zřejmě to nejlepší co mohl Julius Ševčík udělat. (Enšpígl) 4*
Mladého Masaryka filmaři opomíjeli. Režisér Julius Ševčík se to rozhodl změnit a vypíchl jedno stěžejní období v životě syna zakladatele „našeho tatíčka“. Konkrétně léta páně 1937-1939, kdy nejprve přichází o otce a pak se jako velvyslanec ve Velké Británii snaží zabránit Mnichovské dohodě. Aby vše nakonec skončilo jeho emigrací za velkou louži. Atmosféra je i přes několik scén z večírků napjatá a tíživá, podíváme se (významně) i do psychiatrické léčebny, kam se na vlastní žádost dostává. Drtivá většina snímku je v angličtině, což může být pro řadu tuzemských diváků nepříjemné. Spíš to ovšem pomáhá s realitou vyprávění, stejně jako dobová stylizace se vydařila na jedničku. Ostatně veškeré technické položky jsou na tuzemské poměry na vysoké úrovni (střih, zvuk, kamera, výprava). Naopak scénář, který vznikal několik let, není nejpevnější. Takže třeba Českého lva za scénář bych raději viděl v jiných rukách, pár odvážnějších a propracovanějších snímků se daný rok určitě našlo. Žádný však neměl takové herecké eso v rukávu – herecký chameleon Karel Roden je bezchybný, jednou divoce flámuje, jindy se rve o trochu kokainu, pak mezi politiky bojuje o lepší příští. A pokaždé je naprosto přesvědčivý a soustředěný. Všechna čest. (castor) 4*
VELKÁ RECENZE
Blíží se výročí úmrtí Jana Masaryka a s ním přichází do kin nové česko-slovenské drama Masaryk, jehož scénář vznikal v průběhu pěti let. O velkém zájmu o film svědčí jak množství českých kin, které si objednalo na první víkend jeho promítání (přes 180), i uvedení snímku do hlavního programu filmového festivalu Berlinale.
Domácímu i zahraničnímu publiku je tak předkládán příběh o českém politikovi a velvyslanci, synu Tomáše G. Masaryka, jeho životě a politickém zápolení v období přibližně dvou let, od smrti jeho otce v roce 1937 až po mnichovské události.Sledujeme jak politickou hru odehrávající jak v kancelářích politiků, tak v drahých restauracích, na recepcích hotelů a třeba i při nelegálním boxerském zápase. I když se v dramatu odehrávají důležité události českých dějin, snímek se snaží ukázat, jak asi mohl velvyslancův život v průběhu oněch let vypadat i po osobní stránce. Režisér Julius Ševčík ukazuje Masaryka jako účastníka divokých večírků, svůdného milence i pacienta na vlastní žádost v psychiatrické léčebně (odtud anglický název A Prominent Patient).
Jednotlivé zážitky poskakují vpřed a zase zpátky po dějové ose, až se na několika místech může zdát příběh poněkud nepřehledný. Veškeré zahraniční rozhovory jsou ponechány v anglických či francouzských originálech. Méně jazykově zdatní si tak musí vystačit s titulky, ale atmosféře filmu to jedině přidává. Snímek je natočen velmi působivě, ať už se jedná o kameru (Martin Štrba), střih, či hudbu (Michał Lorenc, Kryštof Marek).
Masaryk je sice natočen „podle skutečné události“, ale můžeme v něm najít historicky nepodložené scény i nepřesnosti. Jak se však filmaři vyjádřili při tiskové konferenci, je podle nich důležitá především optika snímku, kterou na příběh Jana Masaryka nahlížejí.
Karel Roden opět nezklamal a podal ve své roli excelentní výkon. Na otázku, jestli měl z role radost, novinářům odpověděl, že hrát komplikované postavy, jakou byl Jan Masaryk, ho baví a že film ukazuje Masaryka jinak, než jak byl obvykle předkládán médii. Skvělý byl i Oldřich Kaiser, který si zahrál Edvarda Beneše. Ostatní vedlejší role se pak ve filmu spíše v rychlosti míhají.
I přes několik divokých scén z večírků a často se opakující motiv šňupání kokainu nepřevažuje ve filmu pochopitelně žádné bujaré veselí. Atmosféra je celkově tíživá, a kromě zajímavého diváckého zážitku si odnášíme také pocit úlevy, že se nemusíme angažovat v nejvyšší politice. Drama Masaryk celkem věrohodně zobrazuje drásavost údělu politika, jenž se chtě nechtě podílí na údělu celého národa, cítí za jeho vývoj až nesnesitelnou zodpovědnost, připadá si osamělý a zrazený.
Ti, kdo Jana Masaryka nebo jeho dobu zažili osobně, mají možná pocit, že ve filmu dostatečně nevynikla jeho schopnost ironizovat ani jeho šarm. Ty, kteří nemohou srovnávat s vlastním zážitkem, asi film potěší více.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Podle skutečné události. Vineland, New Jersey, říjen 1938. Dezorientovaný Jan Masaryk je odveden z cizího domu, v němž hrál na klavír českou hymnu a v němž ho přistihl majitel se zbraní v ruce. Z cely na policejní stanici mu pomůže dr. Stein, šéf zdejšího psychiatrického sanatoria, kde Masaryk na vlastní žádost skončí. Pobýval tu již v roce 1912, ale tehdejší lékař už zde nepracuje. Stein mu jasně naznačí, že tam nebude mít takovou svobodu jako kdysi. Jan vzpomíná na minulost. Zúčastnil se velkého večírku, kde se pomiloval se zpěvačkou Madlou, zazpíval si s ní před publikem a šňupal kokain. Ráno 13. září 1937 dorazil s kocovinou na Pražský hrad ke smrtelné posteli svého otce, Tomáše Garriguea Masaryka. Setká se tu s prezidentem Edvardem Benešem, s nímž mluví o situaci v Británii, kde je velvyslancem. Poslední otcova slova jej nabádají, aby vždy jednal podle svého, ale aby se také radil s Benešem. 14. září 1937 bývalý prezident zemře. V sanatoriu vidí doktor Sheldon stát Masaryka na okraji střechy. Stein se pak s pacientem dohaduje. Podle původní diagnózy z roku 1912 trpí schizofrenií. V březnu 1938 se v Anglii setká Masaryk s britským státním podtajemníkem sirem Robertem Vansittartem, který doporučuje, aby Češi projevili dobrou vůli a zúčastnili se chystané konference o Sudetech. Ale Beneš to odmítne. V londýnském hotelu Mycroft se Jan miluje s Annií, jejíž manžel Henry Higgins je vysokým vládním úředníkem. Dozví se od ní o jeho chystaném setkání s francouzským velvyslancem Bonnetem na nelegálních pěstních zápasech a přidá se tam k nim. Vyhraje nad Bonnetem sázku a později u jídla s ním diskutuje o politické situaci. Podle Francouze jeho vláda dodrží smlouvu s Československem o případné pomoci při napadení země Hitlerem, ale zároveň podepíše smlouvu s Británií, která se do eventuálního konfliktu nemíní vměšovat. V sanatoriu Jan stále trpí depresemi, vyčítá si před Steinem, že nedokázal ochránit vlast a že kvůli němu teď umírají lidé. Vzpomíná na to, jak chtěl být hudebníkem, ale nevěděl, co sám se sebou. Proto kdysi odjel do Ameriky, kde jen utrácel peníze a v dopisech lhal rodičům. Právě proto, že byl dobrý lhář, jej otec později poslal do politiky. V té však podle vlastních slov totálně selhal. Od dětství obdivoval bratra Herberta, který zemřel na tyfus. Místo něj měl prý zemřít on... Ačkoliv se pacient stále cítí špatně, pošle jej Stein na přednášku do Stone Harboru. Před tamní smetánkou mluví Masaryk o otci a o situaci židů v Německu. Setká se tu s americkou novinářkou Marcií Davenportovou a stráví s ní večer v baru. Žena mu přeje, aby se uzdravil, ale aby se přitom nestal nudným. Londýn, květen 1938. Masaryk se sejde na ambasádě s Konradem Henleinem, který má v Británii bohatý program. Podle vůdce sudetských Němců buď dostanou Sudety autonomii, nebo se v nich odbude plebiscit o jejich odtržení (s jasným výsledkem). Třetí možností je jejich německá okupace. Masaryk ho marně před Hitlerem varuje. Za velvyslancem přijde do hotelu Mycroft plukovník Emanuel Moravec. Apeluje na něj, aby Brity přesvědčil, že Češi jsou připraveni se bránit. Do hovoru se vmísí Janova milenka Annie. Když Masaryk souhlasí s Moravcem, že Britové se chovají zbaběle, dá mu políček a rozejde se s ním. Beneš pak v telefonu varuje diplomata, aby Moravcovi, který chce mobilizovat, nevěřil. Je přesvědčen, že Francouzi dodrží smlouvu, a potřebuje Masaryka na své straně. Vineland, Vánoce 1938. Při partii šachu vykládá doktor Stein Masarykovi o sobě. Měl v Mnichově prosperující kliniku a dlouholetého milence. Kvůli Hitlerovi však musel uprchnout. Londýn, září 1938. Masaryka nepustí v opeře k ministru zahraničí Halifaxovi. Podtajemník Vansittart pak velvyslanci radí, aby Češi odmítli chystanou dohodu s Německem. Masaryk o tom přesvědčuje Beneše. Ten však po několika rozhovorech s Brity a Francouzi přistoupí na jejich ultimátum, podle nějž má Hitler dostat sudetská území, kde žije alespoň padesát procent Němců. Pochopil, že Francouzi ani Britové nehodlají poskytnout Československu vojenskou pomoc. Vineland, březen 1939. Masaryk se z novin dozví o okupaci okleštěného Československa. Dobývá se do skříně s kokainem a porve se s doktorem Sheldonem. Musí dostat uklidňující injekci a je připoután k posteli. Má divoké vize, v nichž se mu zjeví i bratr Herbert. Když se pacient vzpamatuje, mluví s ním Stein o sebevraždě. Masaryk si vyčítá, že on a Beneš to před Mnichovem všechno zkazili. Vzpomíná, jak byl 23. září 1938 zaskočen Benešovým souhlasem s původní smlouvou. Vzápětí se od lorda Halifaxe dozví o Hitlerových vystupňovaných požadavcích. V Praze se konají manifestace a vláda 25. září vyhlásí mobilizaci, což Benešovi doporučoval i Masaryk. Ten vzápětí diktuje v Londýně sekretářce Božence zásadní nótu, v níž za Československo odmítne Hitlerovy požadavky. S prohlášením je pak u premiéra Chamberlaina. Upozorní ho, že jen pevný postoj Británie může zabránit vypuknutí války. Vineland, srpen 1939. Masaryk slyší v rádiu zprávu o podepsání paktu Ribbentrop-Molotov. Doktor Stein mu vyčte, že v sanatoriu tajně krade kokain. Pak ho vezme na projížďku k moři. Na břehu na zaskočeného Jana čeká Beneš. 27. září 1938 se v letadle baví zástupci britské a francouzské vlády o situaci. Bonnet má k dispozici text dohody, o níž chtějí jednat s Hitlerem bez Čechů. Londýn, 28. 9. 1938. Masaryk slyší v rádiu zprávu, že Britové jsou s Čechoslováky. Vzápětí se však z další aktuality dozví, že Chamberlain odlétá do Mnichova. Jan premiéra osloví ve vestibulu před cestou na letiště. Zjistí, že Beneš s Brity jednal za jeho zády a že vše je ztraceno. Praha, 30. 9. 1938. Ve městě vládne chaos; všude jsou utečenci ze Sudet a konají se bouřlivé demonstrace na protest proti kapitulaci. Masaryk telefonuje s Benešem, který mu tvrdí, že neměl jinou možnost: nedovolí, aby Češi umírali. Prezident chce, aby mu Jan nadále věřil, ale ten to odmítne a vyčte mu, že z něj udělal šaška. Vineland. Masaryk se na pobřeží s Benešem pohádá. Politik ho přesvědčuje, aby s ním odletěl do Londýna a podílel se na exilové činnosti. Jan to odmítne. Stein ho v autě také přesvědčuje. Když ho Masaryk v hádce urazí, vyhodí ho z vozu. Politik skončí v baru, kde byl před časem s Marcií. New York, 3. 9. 1939. Všude jsou zprávy o vyhlášení války v Evropě. Masaryk navštíví v redakci Marcii Davenportovou. Odjíždí do Londýna a potěší ho, když se dozví, že novinářka tam kvůli práci jede také. Masaryk přesvědčivě mluví v londýnském rozhlase. Dr. Stein dostane od bývalého pacienta telegram, v němž Jan tvrdí, že po válce se lékař bude moci vrátit do vlasti. Jan Masaryk se po válce stal ministrem zahraničí a zůstal jím i po komunistickém převratu v únoru 1948. Následující měsíc, 10. března 1948, bylo jeho mrtvé tělo nalezeno pod okny ministerstva zahraničí. Okolnosti jeho smrti dodnes nebyly objasněny.
Ocenění:
Český lev
2016 - Julius Ševčík, Rudolf Biermann (Nejlepší film)
2016 - Julius Ševčík (Nejlepší režie)
2016 - Karel Roden (Nejlepší herec)
2016 - Oldřich Kaiser (Nejlepší vedlejší herec)
2016 - Alex Koenigsmark, Julius Ševčík, Petr Kolečko (Nejlepší scénář)
2016 - Martin Štrba (Nejlepší kamera)
2016 - Marek Opatrný (Nejlepší střih)
2016 - Pavel Rejholec, Viktor Ekrt (Nejlepší zvuk)
2016 - Kryštof Marek, Michał Lorenc (Nejlepší hudba)
2016 - Milan Býček (Nejlepší výprava)
2016 - Katarína Štrbová Bieliková (Nejlepší kostýmy)
2016 - Lukáš Král (Nejlepší masky)
2016 - Hanns Zischler (Nejlepší vedlejší herec) (nominace)
2016 - Arly Jover (Nejlepší vedlejší herečka) (nominace)
2016 - Nejlepší filmový plakát (nominace)
Slnko v sieti
2017 - Karel Roden (Najlepší mužský herecký výkon v hlavnej úlohe)
2017 - Oldřich Kaiser (Najlepší mužský herecký výkon vo vedľajšej úlohe)
2017 - Martin Štrba (Najlepší kameramanský výkon)
2017 - Marek Opatrný (Najlepší filmový strih)
2017 - Pavel Rejholec, Viktor Ekrt (Najlepší filmový zvuk)
2017 - Milan Býček (Najlepší architekt - scénograf)
2017 - Katarína Štrbová Bieliková (Najlepšie kostýmy)
2017 - Lukáš Král (Najlepšie masky)
2017 - Julius Ševčík (Najlepší hraný film) (nominace)
2017 - Julius Ševčík (Najlepšia filmová réžia) (nominace)
2017 - Alex Koenigsmark, Julius Ševčík, Petr Kolečko (Najlepší filmový scenár) (nominace)
2017 - Kryštof Marek, Michał Lorenc (Najlepšia filmová hudba) (nominace)
Ceny české filmové kritiky
2017 - Karel Roden (Nejlepší hlavní herec)
Montreal World Film Festival
2017 - Karel Roden (Nejlepší herec)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 9.3.2017 Bioscop
Premiéra Slovensko: 23.3.2017 Garfield Film
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 9.9.2017 (DVD)
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: 9.9.2017
Poprvé na DVD: 13.9.2017 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 13.9.2017 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 41 746 040
Návštěvnost v ČR 343 563
Náklady (Rozpočet) - Kč 57 000 000
„Život, ženy a další osudy Jana Masaryka, syna TGM. Měl bouřlivý život, prožil dvě války a jeho konec je spojen s nástupem komunistů."
OBSAH
Prožil život bohéma, miloval ženy, hudbu, velká gesta. V jeho srdci bojovala nespoutanost extravagantního umělce s povinností a morálkou úředníka, diplomata. Velkou část života procestoval, ale nikdy nezapomněl na zemi, z níž pocházel, na republiku, kterou založil jeho otec Tomáš Garrigue. Smrt Jana Masaryka je dodnes zahalena tajemstvím. Mnohá tajemství se však skrývají i v jeho životě! Dramatický příběh, věnovaný osudům velvyslance a pozdějšího československého ministra zahraničí, Jana Masaryka, se vrací do doby těsně před druhou světovou válkou. Ve třicátých letech vrcholí Masarykova diplomatická kariéra, kterou tráví převážně ve Velké Británii, kde se snaží dostat světové mocnosti na stranu Československa. Muž, oceňovaný jako brilantní řečník, zábavný společník a milovník života, má však i svou temnou stránku. Masaryk hledá únik před svým jménem, před odpovědností i před sebou samým v hýřivém životě, alkoholu a drogách, ale také v neustálém sebetrýznění. Tehdejší velvyslanec v Londýně se najednou ztrácí z veřejného života. Přerušuje kontakt s politickými kolegy i s přáteli. Na několik měsíců mizí, kamsi do Ameriky... Na pozadí historických událostí se odehrává napínavý životní příběh okouzlujícího, ale nevyrovnaného, sebedestruktivního muže a jeho marného boje o budoucnost vlastní země.(Bioscop)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Naprosto světový film, který ale ocení asi jenom Čechoslovák. Je totiž, dle předpokladů, plný zásadních dialogů, který nejlépe vstřebá nějaký historik a nebo našinec se zájmem o českou historii. Osobně mě třeba zaujal rozhovor s Konrádem Henleinem, který pro film nebyl vysloveně zásadní, ale člověk znalý si ho okamžitě všimne a vstřebává každé další slovo, který s Janem Masarykem pronese. K tomu můžu říct, že jsem pročítal řadu názorů historiků na tento film a jsem rád, že se pokusili držet co největší historickou přesnost. Na druhou stranu mě trošku mrzí, že nádherná, podle mě kvalitně až světová kamera, která se imaginárně roztočila v Americe, Anglii, ale i v nacisty okupované Praze, nebyla trošku víc akční. Vše ale vynahrazovaly herecké výkony, kde Karel Roden byl naprosto excelentní, ale Oldřich Kaiser, coby Edvard Beneš, byl ještě lepší. Celkově ale musím říct, že tak dobrý a stylový film jsem v Česku viděl snad naposled s filmem Ve stínu. Zároveň jsem rád za objasnění některých historických situací samotnými tvůrci a děkuji jim za to, že něco takového mohlo vzniknout. (Malarkey) 4*
Nebyl to název filmu co mě lákalo do kina, ale především velká zvědavost, jak se jeden z elitních českých herců vypořádá s reálnou postavou. Musím říct, že jméno Juliuse Ševčika mě nenaplňovalo příliš velkým optimismem, ale je to mladej kluk, začátek kariéry, tak má právo na další šanci. Začátek filmu mě tedy příliš neoslnil, Masaryk tam do sebe sázel jednu lajnu za druhou až jsem měl pocit, že spíš než syn "tatíčka zakladatele" to je příbuznej Vincenta Vegy, ale čím víc začaly ve filmu převažovat dialogy, tím víc získával na síle. Určitě bych nedělal tak dlouhou "boxerskou" scénu a naopak dialogy Masaryk vs Beneš resp. Roden vs Kaiser bych s klidem protáhl, protože nejen, že tyto dialogy mají co dát z hlediska příběhu, z hlediska vnímání situace naší země, ale i z hlediska hereckého, protože sledovat ty dva, to je luxusní zážitek. Copak u Karla Rodena to snad už ani nepřekvapí, že opět zaválel a nepochybuji o jeho nominačce na Lva, ale u Oldy Kaisera mě mrzí, že neměl víc scén, to je u nás naprosto nedoceněnej herec a moc, moc bych mu přál velkou dramatickou filmovou roli. Trošku jsem odbočil od filmu, ale má to svůj záměr, protože další pochvala bude pro Juliuse Ševčíka, vzal si na zpracování velmi těžké téma a obstál. Film působí po obrazové a herecké stránce velmi profesionálně. Možná je fakt škoda jen těch kratších dialogů, ty poslední mezi Benešem a Masarykem to byla vysoveně výstavní scéna. Stupňující gradace a emotivní složka dělají svoje. Navíc jsem si tak říkal, jaký osud by naše země měla, kdyby byl u moci Jan Masaryk a ne Beneš. Nejedná se o žádní moderní politický thriller, ale o řemeslně kvalitně odvedenou práci na poli komorního dramata a to je zřejmě to nejlepší co mohl Julius Ševčík udělat. (Enšpígl) 4*
Mladého Masaryka filmaři opomíjeli. Režisér Julius Ševčík se to rozhodl změnit a vypíchl jedno stěžejní období v životě syna zakladatele „našeho tatíčka“. Konkrétně léta páně 1937-1939, kdy nejprve přichází o otce a pak se jako velvyslanec ve Velké Británii snaží zabránit Mnichovské dohodě. Aby vše nakonec skončilo jeho emigrací za velkou louži. Atmosféra je i přes několik scén z večírků napjatá a tíživá, podíváme se (významně) i do psychiatrické léčebny, kam se na vlastní žádost dostává. Drtivá většina snímku je v angličtině, což může být pro řadu tuzemských diváků nepříjemné. Spíš to ovšem pomáhá s realitou vyprávění, stejně jako dobová stylizace se vydařila na jedničku. Ostatně veškeré technické položky jsou na tuzemské poměry na vysoké úrovni (střih, zvuk, kamera, výprava). Naopak scénář, který vznikal několik let, není nejpevnější. Takže třeba Českého lva za scénář bych raději viděl v jiných rukách, pár odvážnějších a propracovanějších snímků se daný rok určitě našlo. Žádný však neměl takové herecké eso v rukávu – herecký chameleon Karel Roden je bezchybný, jednou divoce flámuje, jindy se rve o trochu kokainu, pak mezi politiky bojuje o lepší příští. A pokaždé je naprosto přesvědčivý a soustředěný. Všechna čest. (castor) 4*
VELKÁ RECENZE
Blíží se výročí úmrtí Jana Masaryka a s ním přichází do kin nové česko-slovenské drama Masaryk, jehož scénář vznikal v průběhu pěti let. O velkém zájmu o film svědčí jak množství českých kin, které si objednalo na první víkend jeho promítání (přes 180), i uvedení snímku do hlavního programu filmového festivalu Berlinale.
Domácímu i zahraničnímu publiku je tak předkládán příběh o českém politikovi a velvyslanci, synu Tomáše G. Masaryka, jeho životě a politickém zápolení v období přibližně dvou let, od smrti jeho otce v roce 1937 až po mnichovské události.Sledujeme jak politickou hru odehrávající jak v kancelářích politiků, tak v drahých restauracích, na recepcích hotelů a třeba i při nelegálním boxerském zápase. I když se v dramatu odehrávají důležité události českých dějin, snímek se snaží ukázat, jak asi mohl velvyslancův život v průběhu oněch let vypadat i po osobní stránce. Režisér Julius Ševčík ukazuje Masaryka jako účastníka divokých večírků, svůdného milence i pacienta na vlastní žádost v psychiatrické léčebně (odtud anglický název A Prominent Patient).
Jednotlivé zážitky poskakují vpřed a zase zpátky po dějové ose, až se na několika místech může zdát příběh poněkud nepřehledný. Veškeré zahraniční rozhovory jsou ponechány v anglických či francouzských originálech. Méně jazykově zdatní si tak musí vystačit s titulky, ale atmosféře filmu to jedině přidává. Snímek je natočen velmi působivě, ať už se jedná o kameru (Martin Štrba), střih, či hudbu (Michał Lorenc, Kryštof Marek).
Masaryk je sice natočen „podle skutečné události“, ale můžeme v něm najít historicky nepodložené scény i nepřesnosti. Jak se však filmaři vyjádřili při tiskové konferenci, je podle nich důležitá především optika snímku, kterou na příběh Jana Masaryka nahlížejí.
Karel Roden opět nezklamal a podal ve své roli excelentní výkon. Na otázku, jestli měl z role radost, novinářům odpověděl, že hrát komplikované postavy, jakou byl Jan Masaryk, ho baví a že film ukazuje Masaryka jinak, než jak byl obvykle předkládán médii. Skvělý byl i Oldřich Kaiser, který si zahrál Edvarda Beneše. Ostatní vedlejší role se pak ve filmu spíše v rychlosti míhají.
I přes několik divokých scén z večírků a často se opakující motiv šňupání kokainu nepřevažuje ve filmu pochopitelně žádné bujaré veselí. Atmosféra je celkově tíživá, a kromě zajímavého diváckého zážitku si odnášíme také pocit úlevy, že se nemusíme angažovat v nejvyšší politice. Drama Masaryk celkem věrohodně zobrazuje drásavost údělu politika, jenž se chtě nechtě podílí na údělu celého národa, cítí za jeho vývoj až nesnesitelnou zodpovědnost, připadá si osamělý a zrazený.
Ti, kdo Jana Masaryka nebo jeho dobu zažili osobně, mají možná pocit, že ve filmu dostatečně nevynikla jeho schopnost ironizovat ani jeho šarm. Ty, kteří nemohou srovnávat s vlastním zážitkem, asi film potěší více.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Podle skutečné události. Vineland, New Jersey, říjen 1938. Dezorientovaný Jan Masaryk je odveden z cizího domu, v němž hrál na klavír českou hymnu a v němž ho přistihl majitel se zbraní v ruce. Z cely na policejní stanici mu pomůže dr. Stein, šéf zdejšího psychiatrického sanatoria, kde Masaryk na vlastní žádost skončí. Pobýval tu již v roce 1912, ale tehdejší lékař už zde nepracuje. Stein mu jasně naznačí, že tam nebude mít takovou svobodu jako kdysi. Jan vzpomíná na minulost. Zúčastnil se velkého večírku, kde se pomiloval se zpěvačkou Madlou, zazpíval si s ní před publikem a šňupal kokain. Ráno 13. září 1937 dorazil s kocovinou na Pražský hrad ke smrtelné posteli svého otce, Tomáše Garriguea Masaryka. Setká se tu s prezidentem Edvardem Benešem, s nímž mluví o situaci v Británii, kde je velvyslancem. Poslední otcova slova jej nabádají, aby vždy jednal podle svého, ale aby se také radil s Benešem. 14. září 1937 bývalý prezident zemře. V sanatoriu vidí doktor Sheldon stát Masaryka na okraji střechy. Stein se pak s pacientem dohaduje. Podle původní diagnózy z roku 1912 trpí schizofrenií. V březnu 1938 se v Anglii setká Masaryk s britským státním podtajemníkem sirem Robertem Vansittartem, který doporučuje, aby Češi projevili dobrou vůli a zúčastnili se chystané konference o Sudetech. Ale Beneš to odmítne. V londýnském hotelu Mycroft se Jan miluje s Annií, jejíž manžel Henry Higgins je vysokým vládním úředníkem. Dozví se od ní o jeho chystaném setkání s francouzským velvyslancem Bonnetem na nelegálních pěstních zápasech a přidá se tam k nim. Vyhraje nad Bonnetem sázku a později u jídla s ním diskutuje o politické situaci. Podle Francouze jeho vláda dodrží smlouvu s Československem o případné pomoci při napadení země Hitlerem, ale zároveň podepíše smlouvu s Británií, která se do eventuálního konfliktu nemíní vměšovat. V sanatoriu Jan stále trpí depresemi, vyčítá si před Steinem, že nedokázal ochránit vlast a že kvůli němu teď umírají lidé. Vzpomíná na to, jak chtěl být hudebníkem, ale nevěděl, co sám se sebou. Proto kdysi odjel do Ameriky, kde jen utrácel peníze a v dopisech lhal rodičům. Právě proto, že byl dobrý lhář, jej otec později poslal do politiky. V té však podle vlastních slov totálně selhal. Od dětství obdivoval bratra Herberta, který zemřel na tyfus. Místo něj měl prý zemřít on... Ačkoliv se pacient stále cítí špatně, pošle jej Stein na přednášku do Stone Harboru. Před tamní smetánkou mluví Masaryk o otci a o situaci židů v Německu. Setká se tu s americkou novinářkou Marcií Davenportovou a stráví s ní večer v baru. Žena mu přeje, aby se uzdravil, ale aby se přitom nestal nudným. Londýn, květen 1938. Masaryk se sejde na ambasádě s Konradem Henleinem, který má v Británii bohatý program. Podle vůdce sudetských Němců buď dostanou Sudety autonomii, nebo se v nich odbude plebiscit o jejich odtržení (s jasným výsledkem). Třetí možností je jejich německá okupace. Masaryk ho marně před Hitlerem varuje. Za velvyslancem přijde do hotelu Mycroft plukovník Emanuel Moravec. Apeluje na něj, aby Brity přesvědčil, že Češi jsou připraveni se bránit. Do hovoru se vmísí Janova milenka Annie. Když Masaryk souhlasí s Moravcem, že Britové se chovají zbaběle, dá mu políček a rozejde se s ním. Beneš pak v telefonu varuje diplomata, aby Moravcovi, který chce mobilizovat, nevěřil. Je přesvědčen, že Francouzi dodrží smlouvu, a potřebuje Masaryka na své straně. Vineland, Vánoce 1938. Při partii šachu vykládá doktor Stein Masarykovi o sobě. Měl v Mnichově prosperující kliniku a dlouholetého milence. Kvůli Hitlerovi však musel uprchnout. Londýn, září 1938. Masaryka nepustí v opeře k ministru zahraničí Halifaxovi. Podtajemník Vansittart pak velvyslanci radí, aby Češi odmítli chystanou dohodu s Německem. Masaryk o tom přesvědčuje Beneše. Ten však po několika rozhovorech s Brity a Francouzi přistoupí na jejich ultimátum, podle nějž má Hitler dostat sudetská území, kde žije alespoň padesát procent Němců. Pochopil, že Francouzi ani Britové nehodlají poskytnout Československu vojenskou pomoc. Vineland, březen 1939. Masaryk se z novin dozví o okupaci okleštěného Československa. Dobývá se do skříně s kokainem a porve se s doktorem Sheldonem. Musí dostat uklidňující injekci a je připoután k posteli. Má divoké vize, v nichž se mu zjeví i bratr Herbert. Když se pacient vzpamatuje, mluví s ním Stein o sebevraždě. Masaryk si vyčítá, že on a Beneš to před Mnichovem všechno zkazili. Vzpomíná, jak byl 23. září 1938 zaskočen Benešovým souhlasem s původní smlouvou. Vzápětí se od lorda Halifaxe dozví o Hitlerových vystupňovaných požadavcích. V Praze se konají manifestace a vláda 25. září vyhlásí mobilizaci, což Benešovi doporučoval i Masaryk. Ten vzápětí diktuje v Londýně sekretářce Božence zásadní nótu, v níž za Československo odmítne Hitlerovy požadavky. S prohlášením je pak u premiéra Chamberlaina. Upozorní ho, že jen pevný postoj Británie může zabránit vypuknutí války. Vineland, srpen 1939. Masaryk slyší v rádiu zprávu o podepsání paktu Ribbentrop-Molotov. Doktor Stein mu vyčte, že v sanatoriu tajně krade kokain. Pak ho vezme na projížďku k moři. Na břehu na zaskočeného Jana čeká Beneš. 27. září 1938 se v letadle baví zástupci britské a francouzské vlády o situaci. Bonnet má k dispozici text dohody, o níž chtějí jednat s Hitlerem bez Čechů. Londýn, 28. 9. 1938. Masaryk slyší v rádiu zprávu, že Britové jsou s Čechoslováky. Vzápětí se však z další aktuality dozví, že Chamberlain odlétá do Mnichova. Jan premiéra osloví ve vestibulu před cestou na letiště. Zjistí, že Beneš s Brity jednal za jeho zády a že vše je ztraceno. Praha, 30. 9. 1938. Ve městě vládne chaos; všude jsou utečenci ze Sudet a konají se bouřlivé demonstrace na protest proti kapitulaci. Masaryk telefonuje s Benešem, který mu tvrdí, že neměl jinou možnost: nedovolí, aby Češi umírali. Prezident chce, aby mu Jan nadále věřil, ale ten to odmítne a vyčte mu, že z něj udělal šaška. Vineland. Masaryk se na pobřeží s Benešem pohádá. Politik ho přesvědčuje, aby s ním odletěl do Londýna a podílel se na exilové činnosti. Jan to odmítne. Stein ho v autě také přesvědčuje. Když ho Masaryk v hádce urazí, vyhodí ho z vozu. Politik skončí v baru, kde byl před časem s Marcií. New York, 3. 9. 1939. Všude jsou zprávy o vyhlášení války v Evropě. Masaryk navštíví v redakci Marcii Davenportovou. Odjíždí do Londýna a potěší ho, když se dozví, že novinářka tam kvůli práci jede také. Masaryk přesvědčivě mluví v londýnském rozhlase. Dr. Stein dostane od bývalého pacienta telegram, v němž Jan tvrdí, že po válce se lékař bude moci vrátit do vlasti. Jan Masaryk se po válce stal ministrem zahraničí a zůstal jím i po komunistickém převratu v únoru 1948. Následující měsíc, 10. března 1948, bylo jeho mrtvé tělo nalezeno pod okny ministerstva zahraničí. Okolnosti jeho smrti dodnes nebyly objasněny.
Ocenění:
Český lev
2016 - Julius Ševčík, Rudolf Biermann (Nejlepší film)
2016 - Julius Ševčík (Nejlepší režie)
2016 - Karel Roden (Nejlepší herec)
2016 - Oldřich Kaiser (Nejlepší vedlejší herec)
2016 - Alex Koenigsmark, Julius Ševčík, Petr Kolečko (Nejlepší scénář)
2016 - Martin Štrba (Nejlepší kamera)
2016 - Marek Opatrný (Nejlepší střih)
2016 - Pavel Rejholec, Viktor Ekrt (Nejlepší zvuk)
2016 - Kryštof Marek, Michał Lorenc (Nejlepší hudba)
2016 - Milan Býček (Nejlepší výprava)
2016 - Katarína Štrbová Bieliková (Nejlepší kostýmy)
2016 - Lukáš Král (Nejlepší masky)
2016 - Hanns Zischler (Nejlepší vedlejší herec) (nominace)
2016 - Arly Jover (Nejlepší vedlejší herečka) (nominace)
2016 - Nejlepší filmový plakát (nominace)
Slnko v sieti
2017 - Karel Roden (Najlepší mužský herecký výkon v hlavnej úlohe)
2017 - Oldřich Kaiser (Najlepší mužský herecký výkon vo vedľajšej úlohe)
2017 - Martin Štrba (Najlepší kameramanský výkon)
2017 - Marek Opatrný (Najlepší filmový strih)
2017 - Pavel Rejholec, Viktor Ekrt (Najlepší filmový zvuk)
2017 - Milan Býček (Najlepší architekt - scénograf)
2017 - Katarína Štrbová Bieliková (Najlepšie kostýmy)
2017 - Lukáš Král (Najlepšie masky)
2017 - Julius Ševčík (Najlepší hraný film) (nominace)
2017 - Julius Ševčík (Najlepšia filmová réžia) (nominace)
2017 - Alex Koenigsmark, Julius Ševčík, Petr Kolečko (Najlepší filmový scenár) (nominace)
2017 - Kryštof Marek, Michał Lorenc (Najlepšia filmová hudba) (nominace)
Ceny české filmové kritiky
2017 - Karel Roden (Nejlepší hlavní herec)
Montreal World Film Festival
2017 - Karel Roden (Nejlepší herec)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 9.3.2017 Bioscop
Premiéra Slovensko: 23.3.2017 Garfield Film
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 9.9.2017 (DVD)
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: 9.9.2017
Poprvé na DVD: 13.9.2017 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 13.9.2017 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 41 746 040
Návštěvnost v ČR 343 563
Náklady (Rozpočet) - Kč 57 000 000
Tvůrci a herci
Julius Ševčík (Režie), Rudolf Biermann (Produkce), Julius Ševčík (Produkce), Michał Lorenc (Hudba), Kryštof Marek (Hudba), Martin Štrba (Kamera), Marek Opatrný (Střih), Margareta Abena (Casting), Milan Býček (Scénografie), Katarína Štrbová-Bieliková (Kostýmy), Viktor Ekrt (Zvuk), Pavel Rejholec (Zvuk), Lukáš Král (Masky), Petr Kolečko (Scénář), Alex Koenigsmark (Scénář), Julius Ševčík (Scénář), Karel Roden (Herec), Hanns Zischler (Herec), Oldřich Kaiser (Herec), Arly Jover (Herec), Jiří Vyorálek (Herec), Emília Vášáryová (Herec), Eva Herzigová (Herec), Martin Hofmann (Herec), Zuzana Krónerová (Herec), Jiří Ornest (Herec), Ján Greššo (Herec), Dermot Crowley (Herec), Milton Welsh (Herec), Joan Blackham (Herec), Gina Bramhill (Herec), Kevin Clarke (Herec), James Flynn (Herec), Hoji Fortuna (Herec), Ady Hajdu (Herec), Ján Jackuliak (Herec), Robert Jašków (Herec), Kateřina Lojdová (Herec), Tim Preece (Herec), Abigail Rice (Herec), Joe Weintraub (Herec), Ivan Herma (Herec), Lenka Burianová (Herec)
2016/113/Česko, Slovensko/Životopisný, Drama, Historický
Zajímavost k filmu
- Karel Roden si v jednom roce zahrál jak Jana Masaryka, tak i jeho otce, T. G. Masaryka, a to ve filmu Zločin v Polné (2016).
- Z faktografického hlediska diskutabilní uchopení snímku Masaryk zastínily kontroverze spojené s jeho premiérou. Česká filmová a televizní akademie mu nadělila tucet Českých lvů, ačkoli do zdejší oficiální distribuce vstoupil až pět dní po jejich předávání. Producenti totiž využili mezery ve statutu výročních cen ČFTA a snímek „exkluzivně“ nasadili na sedm dní do pražského kina Lucerna již v prosinci 2016.
- Ve filmu den po vyhlášení protektorátu vidíme Jana Masaryka (Karel Roden) přikurtovaného k posteli po záchvatu vzteku a pokusu o krádež kokainu. Skutečný Jan Masaryk ale 16. března 1939 podle historika Zbyňka Zemana přednášel v Chicagu projev ke krajanům místo nemocného prezidenta Beneše.
- V jedné z úvodních scén je smrtelné lože Tomáše Garrigue Masaryka umístěno na Pražský hrad, nikoli do Lán, kde bylo ve skutečnosti.
- Ve scéně s kokainem byla použita směs namíchaná od magistra z lékárny - jedná se o prášek, který se přidává do léčiv, aby se např. pilulka lépe polykala, ale nemá žádné jiné účinky. Pro film byla namíchána speciální konzistence, aby připomínala kokain.
- Natáčelo se také v areálu VTM Lešany a v Rudolfinu.
- Jako vojáci byli v komparzu členové klubu vojenské historie (konkrétně 43. pěší pluk Brno).
- Z faktografického hlediska diskutabilní uchopení snímku Masaryk zastínily kontroverze spojené s jeho premiérou. Česká filmová a televizní akademie mu nadělila tucet Českých lvů, ačkoli do zdejší oficiální distribuce vstoupil až pět dní po jejich předávání. Producenti totiž využili mezery ve statutu výročních cen ČFTA a snímek „exkluzivně“ nasadili na sedm dní do pražského kina Lucerna již v prosinci 2016.
- Ve filmu den po vyhlášení protektorátu vidíme Jana Masaryka (Karel Roden) přikurtovaného k posteli po záchvatu vzteku a pokusu o krádež kokainu. Skutečný Jan Masaryk ale 16. března 1939 podle historika Zbyňka Zemana přednášel v Chicagu projev ke krajanům místo nemocného prezidenta Beneše.
- V jedné z úvodních scén je smrtelné lože Tomáše Garrigue Masaryka umístěno na Pražský hrad, nikoli do Lán, kde bylo ve skutečnosti.
- Ve scéně s kokainem byla použita směs namíchaná od magistra z lékárny - jedná se o prášek, který se přidává do léčiv, aby se např. pilulka lépe polykala, ale nemá žádné jiné účinky. Pro film byla namíchána speciální konzistence, aby připomínala kokain.
- Natáčelo se také v areálu VTM Lešany a v Rudolfinu.
- Jako vojáci byli v komparzu členové klubu vojenské historie (konkrétně 43. pěší pluk Brno).
Odkazy
Hrají:
Karel Roden, Hanns Zischler, Arly Jover, Oldřich Kaiser, Paul Nicholas, Milton Welsh, Dermot Crowley, Tim Preece, Gina Bramhill, James Flynn, Emília Vášáryová, Eva Herzigová, Joan Blackham, Kevin Michael Clarke, Marek Dobeš, Hoji Fortuna, Ján Greššo, Vladimír Hajdu, Martin Hofmann, Ján Jackuliak, Robert Jašków, Ignát Kinol, Zuzana Kronerová, Kateřina Lojdová, Robert Nebřenský, Jiří Ornest, Rostislav Osička, Pierre Peyrichout, Michael Pitthan, Abigail Rice, Zdeněk Sedláček, Aneta Vignerová, Jiří Vyorálek, Joe Weintraub, Jiří Žaloudek, Radovan Ernest, Štepánka Fingerhutová, Ivan Herma, René Hlavsa, Peter Hosking, Karel Hung, Jaromír Janeček, Jan Kružík, Tony Mašek, Anna Pačesová, Daniel Zeman, Marek Zelinka, Tomáš Chmel, Ivan Sochor