Lída Baarová / Lída Baarová (2016/106/Česko/Životopisný, Drama, Romantický) 53%
23.10.2023 14:11
JEDNOU VĚTOU
„Příběh ženy, která milovala Ďábla.“
OBSAH
Česká herečka Lída Baarová je v roce 1934 pozvána do berlínských filmových ateliérů Babelsberg, považovaných za evropský Hollywood. Po počátečních potížích nakonec okouzlí i davy fanoušků v celém Německu. Tisk ji vynese na titulní strany jako jednu z nejkrásnějších žen Evropy. Užívá si slávy i náklonnosti Gustava Fröhlicha, tehdejšího idolu všech německých žen. Ten je nejen jejím partnerem před kamerou, ale stane se i jejím milencem. Obdiv neskrývá ani sám Hitler, který po návštěvě ateliérů Baarovou pozve k soukromé audienci na Říšském kancléřství. Hvězda Baarové strmě stoupá. Lída s Fröhlichem se nastěhují do luxusní vily na prestižní berlínské adrese. Aniž tuší, že mají tak významného souseda – pána filmového průmyslu, ministra propagandy Goebbelse. Goebbels je k sobě začne zvát na vyhlášené večírky za účasti umělecké i politické smetánky. A při nich postupně vtahuje Baarovou do svých „ďábelských" sítí. Fröhlich žárlí a po jednom z mnoha dalších žárlivých výstupů ji vyžene z domu. Na tuto příležitost čeká bezhlavě zamilovaný Ďábel. Chce se kvůli Lídě vzdát úplně všeho – rodiny, kariéry, Říše. Baarová odmítne nabídku na dlouhodobé angažmá v Hollywoodu, zůstane v Berlíně a nové lásce nezvladatelně propadne. Zásadní otázku, zda je možné milovat zločince, si bude klást až za pár let a pak po celý zbytek života. Hitler na základě proseb Goebbelsovy manželky rozkáže svému ministrovi, aby ukončil skandální, s velkoněmeckými ideály neslučitelný vztah s Baarovou. Goebbels protestuje, ale po Hitlerově nátlaku svou lásku zavrhne. Baarové je zakázáno hrát v německých filmech a nesmí opustit Říši. Během Křišťálové noci v roce 1938 se jí podaří uprchnout zpět do vlasti, kde natočí ještě několik úspěšných filmů. Po okupaci Československa ale musí před nacisty opět prchat. Když skončí válka, vrací se plná nadějí do Prahy. Zde se však setká jen s výsměchem a ponížením. To pravé peklo ji ale teprve čeká...(CinemArt CZ)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
První půlka se mě líbila, byla dramatická, bavila, věnovala se především pozici Lidy Baarová v Německu. Zde musím bohužel říct, že Táňa mě herecky poprvé zklamala, věřím, že se na roli poctivě připravovala, je krásná a v kostýmu jí to moc slušelo, ale v jejím projevu nebylo nic z emocí, prostě profi výkon bez duše. Výbornou práci naopak odvedl Karl Markoics, to byla postava plná emocí jak těch tragických, tak těch romantických. Od doby co Karl zmizí ze scény to jde však z kopce uplně ze vším, ani se mě nechce věřit, že scénář psal Ivan Hubač, tam se přeskakovali časové useky, jak Rambo mrtvoly, jinde zase 30sekund pro scénu a šup do dalšího časového pásma, to přece nemůže strhnout ani prase bradavičnatý natož diváka a aby nebylo výserů málo, tak Hitler a spol mluví česky a všechno to završuje nejtrapnější filmová milostná scéna posledních let. Kdepak tohle ani zdaleka nesplnilo očekávání a už vůbec neomluvilo tu ohromnou křivdu všem filmařům na který se kvůli Renčovi ten rok od fondu nedostalo. (Enšpígl) 2*
Urputná snaha vytvořit něco autorského a zároveň alespoň evropského formátu je očividná, nicméně výsledkem je neforemný životopisný výtah o hodnotě tweetů hradního spíkra.. Mladá naivní huSSa dostává v Berlíně lekci o neslučitelnosti lásky a povinností a důsledným PR namotivovaný divák to má baštit. Jenže co? Tu jalovou strojenost v okamžicích dramatu? Nechtěnou fraškovitost? Plamenný koitus s ministrem propagandy? Vilného převaděče Mádla ochmatávajícího kozy? Nevím, jestli je Renč gentleman, ale Lída Baarová si zasloužila lepší film než tenhle televizní šantán. Nic z toho však není tak hrozné, jako že si Stockinger ještě doteď smývá z obličeje sliny führera Šafránka.. (Gilmour93) 2*
Ale vlastně mi ani nedělá dobře kritizovat Lídu Baarovou, když vidím, jak dobrý film to mohl být! Nejenom námětem, který ke zfilmování úplně vybízí, ale několik hereckých výkonů bylo velmi přesvědčivých - zejména Huba v roli otce, Vlasáková jako Mrs Goebbels, Anna Fialová jako křehká Zorka nebo výborný Gedeon Burkhard. Pauhofová nehraje špatně, na vině je přiblble napsaná postava Baarové (pokud to nebyl záměr), která se vážně od začátku do konce chová jako tupá slepice a nelze s ní vůbec soucítit nebo jí nějak omlouvat, spíš naopak a ani v závěru nedojde nějakého prozření. Kříž jako Hitler je nepřesvědčivý proto, že je to prostě náš herec Kříž, ten slaďoušek, co najednou hraje Hitlera. Podle mě by bylo stokrát lepší obsadit někoho neznámého nebo cizího a nebylo by to tak trapné. Některé scény se povedly - např. natáčení s Baarovou v ateliérech, scény s otcem a sestrou Lídy, romantično s Fröhlichem a vedle toho bizarnosti jako Hitlerovo nabalování na Wagnerovy Valkýry ("Máta ráda Wagnera?" WTF?) - jako jestli chtěl Renč Valkýry tak nutně zakomponovat, mohl to vymyslet trochu míň debilně, dále stupidní přehrávající Stašová nebo über mimo souložící scéna s vybuchujícími ohni a vzdechy - EH? A otřesná je taky nevhodná dramatická hudba ve VŠECH scénách, ta mě srala asi nejvíc. A Preissův dabing skřeta Goebbelse je konečná. Škoda, přeškoda, protože tohle mohlo vážně být dobré! (akisha) 2*
VELKÁ RECENZE
Tímto gratuluju Rimsymu k tomu, že nemusí na Lídu Baarovou. Černého Petra jsem si tentokrát vytáhnul já, nebohá duše trpící už u trailerů. Že jste na tom byli stejně? No tak to vás nepřekvapí, jak to celé dopadlo. Ano, Lída Baarová je na ploše dvou hodin stejně televizní a křečovitá jako v upoutávkách. A navrch přihazuje spoustu bizarních momentů a obdivuhodné tvůrčí neschopnosti.
Nejbolestivější je ale něco zcela jiného, a to marnění naprosto očividného potenciálu. Ze života Lídy Baarové by Paul Verhoeven (Černá kniha) z fleku udělal výživný erotický biják a třeba z Olivera Hirschbiegela (Pád třetí říše) by nejspíš vypadlo hutné nacistické drama. Když si totiž poskládáte stěžejní události a uvědomíte si jejich nejednoznačnost, protože je známe jen z pohledu šikovné herečky, je jasné, že by z toho mohla být unikátní sonda do fungování předválečného Berlína. S luxusním mezinárodním obsazením, s mapováním tehdejšího filmového i politického zákulisí a s oscarovými šancemi. No prostě hrozná pecka.
Když se ale člověk vrátí zpátky na zem, do českého filmového rybníčku, vypadne na něj jen zoufale neuchopená přehlídka plochých postav a úmorných dialogů. V první řadě je problém u samotné Baarové, která je líčena jako naivní mladičké neviňátko, jež se čas od času přepne do vypočítavé sexbomby, která má situaci plně pod kontrolou. Jen aby její sebevědomí v další scéně zmizelo a Baarová se zase divila tomu, že se jí nesmírně vysoká hra sype jako domeček z karet. Stěžejním bodem filmu přitom má být její propadnutí Josephu Goebbelsovi, šéfovi nacistické propagandy a jednomu z největších monster naší historie. V ideálním případě by tu byl Goebbels za elektrizujícího géniálního padoucha, jenž z Karla Markovicse občas i vypadne. Jenže pak se znovu ozve nepasující hlas Viktora Preisse, Goebbels se začne chovat jako pomýlený chlapeček a všechno jde rychle do kopru.
No a takhle je to s většinou filmu. Renč sem tam pozve na plac schopného herce, který odehraje dobrou malou roli (a se štěstím mu ji nepohnojí tragické postsynchrony). Jenže veškerá snaha Jiřího Dvořáka, Lenky Vlasákové, Michala Dlouhého nebo Martina Huby pozvedne jen pár krátkých scén. Kolem těchhle pár „vyvolených“ bohužel rotují důležitější postavy, které vás buď nudí, nezajímají anebo do filmu vůbec nepasují. Je super, že se v jednu chvíli natlačí dopředu Jirka Mádl a začne úspěšně dělat humory. Do vypjatého romantické dramatu se to ale moc nehodí, protože to jen přidává na dojmu, že Renč nemá svůj film pevně v rukou.
Celá Baarová je tak jen odškrtáváním povinných událostí, které jsou v tom lepším případě podány jako rutina z malé obrazovky a v tom horším jako totálně selhávající pokus o zcela zásadní filmový moment, u něhož se publikum akorát nevěřícně hihňá. Na jednu stranu nejde zapřít, že se třeba na „ohnivou soulož“ Baarové a Goebbelse prakticky nedá zapomenout. Na tu druhou ale budete chtít vyhnat z hlavy třeba Křížova Hitlera, kterému chybí byť základní rysy nechvalně známého diktátora. Kde je charisma a pocit nebezpečí? Kde je totální respekt? A hlavně, kde je alespoň pozvolná a promyšlená dikce, jíž Robert Carlyle, Bruno Ganz nebo David Bamber (Valkýra) zvládali naprosto s přehledem?
Renč v Baarové zkrátka neumí ani „big picture“ ani celkem jednoduché detaily a servíruje vizuálně odfláknutou podívanou (s nevhodně našponovanou hudbou), která nezvládá byť na minutu přesvědčit o tom, že se před vámi odehrává ona filmová událost roku. Podivné časové skoky a vůbec diletantskou práci s informacemi snad ani nemá cenu zmiňovat. Na to má Lída Baarová moc viditelnějších vad, které snad nebudou statisíce diváků pohodlně ignorovat.
Z tohohle příběhu vlastně česká událost roku klidně být mohla. To by ji ale museli natočit Němci, HBO nebo kdokoliv zvládající strhující a pulzující filmařinu. Že takový film jednou možná dostaneme? Kéž by. Já bych stál ve frontě na lístky jako první!
Ocenění:
Český lev
2016 - Simona Stašová (Nejlepší vedlejší herečka)
2016 - Ondřej Soukup (Nejlepší hudba)
2016 - Zdeněk Flemming (Nejlepší výprava)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 21.1.2016 CinemArt
Premiéra Slovensko: 21.1.2016 Saturn
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.7.2016 (DVD) NOGUP Agency
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: 1.7.2016 NOGUP Agency
Poprvé na DVD: 6.7.2016 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 6.7.2016 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 53 140 546
Návštěvnost v ČR 414 732
Náklady (Rozpočet) - Kč 68 000 000
„Příběh ženy, která milovala Ďábla.“
OBSAH
Česká herečka Lída Baarová je v roce 1934 pozvána do berlínských filmových ateliérů Babelsberg, považovaných za evropský Hollywood. Po počátečních potížích nakonec okouzlí i davy fanoušků v celém Německu. Tisk ji vynese na titulní strany jako jednu z nejkrásnějších žen Evropy. Užívá si slávy i náklonnosti Gustava Fröhlicha, tehdejšího idolu všech německých žen. Ten je nejen jejím partnerem před kamerou, ale stane se i jejím milencem. Obdiv neskrývá ani sám Hitler, který po návštěvě ateliérů Baarovou pozve k soukromé audienci na Říšském kancléřství. Hvězda Baarové strmě stoupá. Lída s Fröhlichem se nastěhují do luxusní vily na prestižní berlínské adrese. Aniž tuší, že mají tak významného souseda – pána filmového průmyslu, ministra propagandy Goebbelse. Goebbels je k sobě začne zvát na vyhlášené večírky za účasti umělecké i politické smetánky. A při nich postupně vtahuje Baarovou do svých „ďábelských" sítí. Fröhlich žárlí a po jednom z mnoha dalších žárlivých výstupů ji vyžene z domu. Na tuto příležitost čeká bezhlavě zamilovaný Ďábel. Chce se kvůli Lídě vzdát úplně všeho – rodiny, kariéry, Říše. Baarová odmítne nabídku na dlouhodobé angažmá v Hollywoodu, zůstane v Berlíně a nové lásce nezvladatelně propadne. Zásadní otázku, zda je možné milovat zločince, si bude klást až za pár let a pak po celý zbytek života. Hitler na základě proseb Goebbelsovy manželky rozkáže svému ministrovi, aby ukončil skandální, s velkoněmeckými ideály neslučitelný vztah s Baarovou. Goebbels protestuje, ale po Hitlerově nátlaku svou lásku zavrhne. Baarové je zakázáno hrát v německých filmech a nesmí opustit Říši. Během Křišťálové noci v roce 1938 se jí podaří uprchnout zpět do vlasti, kde natočí ještě několik úspěšných filmů. Po okupaci Československa ale musí před nacisty opět prchat. Když skončí válka, vrací se plná nadějí do Prahy. Zde se však setká jen s výsměchem a ponížením. To pravé peklo ji ale teprve čeká...(CinemArt CZ)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
První půlka se mě líbila, byla dramatická, bavila, věnovala se především pozici Lidy Baarová v Německu. Zde musím bohužel říct, že Táňa mě herecky poprvé zklamala, věřím, že se na roli poctivě připravovala, je krásná a v kostýmu jí to moc slušelo, ale v jejím projevu nebylo nic z emocí, prostě profi výkon bez duše. Výbornou práci naopak odvedl Karl Markoics, to byla postava plná emocí jak těch tragických, tak těch romantických. Od doby co Karl zmizí ze scény to jde však z kopce uplně ze vším, ani se mě nechce věřit, že scénář psal Ivan Hubač, tam se přeskakovali časové useky, jak Rambo mrtvoly, jinde zase 30sekund pro scénu a šup do dalšího časového pásma, to přece nemůže strhnout ani prase bradavičnatý natož diváka a aby nebylo výserů málo, tak Hitler a spol mluví česky a všechno to završuje nejtrapnější filmová milostná scéna posledních let. Kdepak tohle ani zdaleka nesplnilo očekávání a už vůbec neomluvilo tu ohromnou křivdu všem filmařům na který se kvůli Renčovi ten rok od fondu nedostalo. (Enšpígl) 2*
Urputná snaha vytvořit něco autorského a zároveň alespoň evropského formátu je očividná, nicméně výsledkem je neforemný životopisný výtah o hodnotě tweetů hradního spíkra.. Mladá naivní huSSa dostává v Berlíně lekci o neslučitelnosti lásky a povinností a důsledným PR namotivovaný divák to má baštit. Jenže co? Tu jalovou strojenost v okamžicích dramatu? Nechtěnou fraškovitost? Plamenný koitus s ministrem propagandy? Vilného převaděče Mádla ochmatávajícího kozy? Nevím, jestli je Renč gentleman, ale Lída Baarová si zasloužila lepší film než tenhle televizní šantán. Nic z toho však není tak hrozné, jako že si Stockinger ještě doteď smývá z obličeje sliny führera Šafránka.. (Gilmour93) 2*
Ale vlastně mi ani nedělá dobře kritizovat Lídu Baarovou, když vidím, jak dobrý film to mohl být! Nejenom námětem, který ke zfilmování úplně vybízí, ale několik hereckých výkonů bylo velmi přesvědčivých - zejména Huba v roli otce, Vlasáková jako Mrs Goebbels, Anna Fialová jako křehká Zorka nebo výborný Gedeon Burkhard. Pauhofová nehraje špatně, na vině je přiblble napsaná postava Baarové (pokud to nebyl záměr), která se vážně od začátku do konce chová jako tupá slepice a nelze s ní vůbec soucítit nebo jí nějak omlouvat, spíš naopak a ani v závěru nedojde nějakého prozření. Kříž jako Hitler je nepřesvědčivý proto, že je to prostě náš herec Kříž, ten slaďoušek, co najednou hraje Hitlera. Podle mě by bylo stokrát lepší obsadit někoho neznámého nebo cizího a nebylo by to tak trapné. Některé scény se povedly - např. natáčení s Baarovou v ateliérech, scény s otcem a sestrou Lídy, romantično s Fröhlichem a vedle toho bizarnosti jako Hitlerovo nabalování na Wagnerovy Valkýry ("Máta ráda Wagnera?" WTF?) - jako jestli chtěl Renč Valkýry tak nutně zakomponovat, mohl to vymyslet trochu míň debilně, dále stupidní přehrávající Stašová nebo über mimo souložící scéna s vybuchujícími ohni a vzdechy - EH? A otřesná je taky nevhodná dramatická hudba ve VŠECH scénách, ta mě srala asi nejvíc. A Preissův dabing skřeta Goebbelse je konečná. Škoda, přeškoda, protože tohle mohlo vážně být dobré! (akisha) 2*
VELKÁ RECENZE
Tímto gratuluju Rimsymu k tomu, že nemusí na Lídu Baarovou. Černého Petra jsem si tentokrát vytáhnul já, nebohá duše trpící už u trailerů. Že jste na tom byli stejně? No tak to vás nepřekvapí, jak to celé dopadlo. Ano, Lída Baarová je na ploše dvou hodin stejně televizní a křečovitá jako v upoutávkách. A navrch přihazuje spoustu bizarních momentů a obdivuhodné tvůrčí neschopnosti.
Nejbolestivější je ale něco zcela jiného, a to marnění naprosto očividného potenciálu. Ze života Lídy Baarové by Paul Verhoeven (Černá kniha) z fleku udělal výživný erotický biják a třeba z Olivera Hirschbiegela (Pád třetí říše) by nejspíš vypadlo hutné nacistické drama. Když si totiž poskládáte stěžejní události a uvědomíte si jejich nejednoznačnost, protože je známe jen z pohledu šikovné herečky, je jasné, že by z toho mohla být unikátní sonda do fungování předválečného Berlína. S luxusním mezinárodním obsazením, s mapováním tehdejšího filmového i politického zákulisí a s oscarovými šancemi. No prostě hrozná pecka.
Když se ale člověk vrátí zpátky na zem, do českého filmového rybníčku, vypadne na něj jen zoufale neuchopená přehlídka plochých postav a úmorných dialogů. V první řadě je problém u samotné Baarové, která je líčena jako naivní mladičké neviňátko, jež se čas od času přepne do vypočítavé sexbomby, která má situaci plně pod kontrolou. Jen aby její sebevědomí v další scéně zmizelo a Baarová se zase divila tomu, že se jí nesmírně vysoká hra sype jako domeček z karet. Stěžejním bodem filmu přitom má být její propadnutí Josephu Goebbelsovi, šéfovi nacistické propagandy a jednomu z největších monster naší historie. V ideálním případě by tu byl Goebbels za elektrizujícího géniálního padoucha, jenž z Karla Markovicse občas i vypadne. Jenže pak se znovu ozve nepasující hlas Viktora Preisse, Goebbels se začne chovat jako pomýlený chlapeček a všechno jde rychle do kopru.
No a takhle je to s většinou filmu. Renč sem tam pozve na plac schopného herce, který odehraje dobrou malou roli (a se štěstím mu ji nepohnojí tragické postsynchrony). Jenže veškerá snaha Jiřího Dvořáka, Lenky Vlasákové, Michala Dlouhého nebo Martina Huby pozvedne jen pár krátkých scén. Kolem těchhle pár „vyvolených“ bohužel rotují důležitější postavy, které vás buď nudí, nezajímají anebo do filmu vůbec nepasují. Je super, že se v jednu chvíli natlačí dopředu Jirka Mádl a začne úspěšně dělat humory. Do vypjatého romantické dramatu se to ale moc nehodí, protože to jen přidává na dojmu, že Renč nemá svůj film pevně v rukou.
Celá Baarová je tak jen odškrtáváním povinných událostí, které jsou v tom lepším případě podány jako rutina z malé obrazovky a v tom horším jako totálně selhávající pokus o zcela zásadní filmový moment, u něhož se publikum akorát nevěřícně hihňá. Na jednu stranu nejde zapřít, že se třeba na „ohnivou soulož“ Baarové a Goebbelse prakticky nedá zapomenout. Na tu druhou ale budete chtít vyhnat z hlavy třeba Křížova Hitlera, kterému chybí byť základní rysy nechvalně známého diktátora. Kde je charisma a pocit nebezpečí? Kde je totální respekt? A hlavně, kde je alespoň pozvolná a promyšlená dikce, jíž Robert Carlyle, Bruno Ganz nebo David Bamber (Valkýra) zvládali naprosto s přehledem?
Renč v Baarové zkrátka neumí ani „big picture“ ani celkem jednoduché detaily a servíruje vizuálně odfláknutou podívanou (s nevhodně našponovanou hudbou), která nezvládá byť na minutu přesvědčit o tom, že se před vámi odehrává ona filmová událost roku. Podivné časové skoky a vůbec diletantskou práci s informacemi snad ani nemá cenu zmiňovat. Na to má Lída Baarová moc viditelnějších vad, které snad nebudou statisíce diváků pohodlně ignorovat.
Z tohohle příběhu vlastně česká událost roku klidně být mohla. To by ji ale museli natočit Němci, HBO nebo kdokoliv zvládající strhující a pulzující filmařinu. Že takový film jednou možná dostaneme? Kéž by. Já bych stál ve frontě na lístky jako první!
Ocenění:
Český lev
2016 - Simona Stašová (Nejlepší vedlejší herečka)
2016 - Ondřej Soukup (Nejlepší hudba)
2016 - Zdeněk Flemming (Nejlepší výprava)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 21.1.2016 CinemArt
Premiéra Slovensko: 21.1.2016 Saturn
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.7.2016 (DVD) NOGUP Agency
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: 1.7.2016 NOGUP Agency
Poprvé na DVD: 6.7.2016 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 6.7.2016 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 53 140 546
Návštěvnost v ČR 414 732
Náklady (Rozpočet) - Kč 68 000 000
Tvůrci a herci
Filip Renč (Režie), Jiří Jurtin (Produkce), Ondřej Soukup (Hudba), Petr Hojda (Kamera), Václav Hrtan Ilem (Kamera Film o filmu), Luděk Hudec (Střih), Daniel Severa (Casting), Soňa Ticháčková (Casting), Zdeněk Flemming (Scénografie), Jan Růžička (Kostýmy), Michal Deliopulos (Zvuk), Jana Radilová (Masky), Ivan Hubač (Scénář), Táňa Pauhofová (Herec), Karl Markovics (Herec), Gedeon Burkhard (Herec), Zdenka Procházková (Herec), Simona Stašová (Herec), Martin Huba (Herec), Anna Fialová (Herec), Jiří Mádl (Herec), Lenka Vlasáková (Herec), Pavel Kříž (Herec), Michal Dlouhý (Herec), Hana Vagnerová (Herec), Karel Dobrý (Herec), David Novotný (Herec), Helena Dvořáková (Herec), Miroslav Táborský (Herec), Jiří Štrébl (Herec), Igor Bareš (Herec), Jan Révai (Herec), Matěj Dadák (Herec), Jiří Dvořák (Herec), Alois Švehlík (Herec), Jana Plodková (Herec), Kateřina Klausová (Herec), Evženie Nízká (Herec), Jan Slovák (Herec), Petr Halberstadt (Herec), Jan Lepšík (Herec), Petr Vondráček (Herec), Ondřej Malý (Herec), Jiří Ployhar ml. (Herec), Zuzana Juračková (Herec), Johana Matoušková (Herec), Václav Chalupa (Herec), Jiří Jurtin (Herec), Petr Hanzlík (Herec), Zdeněk Dušek (Herec), Marie Kružíková (Herec), Viktor Preiss (Herec), Martin Stránský (Herec), Antonie Talacková (Herec), Jitka Moučková (Herec), Petra Ben Messaoud (Herec), Christian Harting (Herec), Petra Navrátilová (Herec), Štěpán Vlček (Herec)
2016/106/Česko/Životopisný, Drama, Romantický
Zajímavost k filmu
- V scéne, keď Goebbelsova manželka Magda žaluje Hitlerovi na Lídu, leží pod stolom vodcov vlčiak Blondi.
- Joseph Goebbels mal dohromady 6 detí, ktorých mená sa začínali písmenom "H", ako úcta k Hitlerovi. V poradí to boli Helga, Hildegard, Helmut, Holdine, Hedwig a Heidrun.
- V německém znění filmu, na rozdíl od české verze, zaznívají původní hlasy herců Karla Markovicse (Joseph Goebbels) a Gedeona Burkharda (Gustav Fröhlich). Tatiana Pauhofová (Lída Baarová zamlada) a Zdenka Procházková (Lída Baarová na sklonku života) se do němčiny nadabovaly samy.
- Film byl v Německu kritizován pro opomíjení nacistického zla.
- Herečka Zdenka Procházková (role Lídy Baarové ve stáří) potvrdila v rozhovoru, že Lída Baarová, kterou znala, byla naivní a pro svou kariéru by udělala cokoliv.
- Dobové barevné záběry na pozadí ve scéně, kdy Lída (Tatiana Pauhofová) přijíždí s matkou (Simona Stašová) roku 1934 do Berlína, jsou z krátkého snímku Berlin - Reichshauptstadt (1936).
- Pracovným názvom filmu bol názov Hodina pokušenia.
- Evženii Nízkou (hraje Ljubu Hermannovou) a Kateřinu Klausovou (hraje Adinu Mandlovou) při postsynchronech nadabovaly Antonie Barešová a Jitka Špiková. (funhouse)
- V některých dialozích jsou použity doslovné citace z vlastního životopisu Lídy Baarové "Života sladké hořkosti".
- Táňa Pauhofová (v roli Lídy Baarové) měla na sobě 85 kostýmů v hodnotě 1 700 000 korun. Vynosila také 35 klobouků. Nejluxusnější kostým z celého šatníku byla kožešinová pelerína v hodnotě 50 000 korun.
- Karla Markovicse (hraje Josepha Goebbelse) při postsynchronech nadaboval Viktor Preiss a Gedeona Burkharda (hraje Gustava Fröhlicha) Martin Stránský.
- Smrtelný skok z domu Zorky Janů (hraje ji Anna Fialová) se natáčel ve stejném domě na Hanspaulce, kde se zabila Zorka Janů.
- Bílá, Renč, Soukup a Osvaldová se sešli na společné hudebně-filmové práci už popáté. K jejich prvnímu setkání došlo v roce 1992 při vzniku klipu pro píseň k filmu Requiem pro panenku, poté natočili např. klip k písni Láska je láska.
- K titulní písni vznikl i dobově laděný videoklip s Lucií Bílou coby prvorepublikovou hvězdou. Režíroval jej sám Filip Renč, který se tak vrátil do prostředí Hudebního divadla Karlín, kde do filmu natáčel několik zásadních scén.
- Jednu ze skladeb na soundtracku z filmu zpívá i představitelka hlavní role, Táňa Pauhofová.
- Stěžejní píseň Když tančí ďábel s andělem nazpívala Lucie Bílá, která se tím po delší odmlce vrátila ke spolupráci s dvojicí Ondřej Soukup a Gabriela Osvaldová.
- Zájem o uvedení tohoto filmu v českých kinech (180 kin) předčil i bondovku Spectre (140 kin).
- Filip Renč sa po nakrúcaní vyjadril, že skončilo presne v plánovanom termíne a podľa jeho predstáv. „Bolo to moje najnáročnejšie nakrúcanie, ale z ničoho som nezľavil. Ako som film roky nosil v hlave, tak bude vyzerať na plátne.“
- Film se mimo jiné natáčel i v pražské Thomayerově nemocnici, která ve filmu zastupuje filmové ateliery. Točilo se také na Švehlově koleji v Praze 3. Na jaře 2015 se několik dní natáčelo v Brně ve vile Stiassni a vile Tugendhat. Při té příležitosti byly také vybrány děti z brněnských mateřských škol do rolí Goebbelsových dětí. Scény z berlínské opery se natáčely v brněnském Mahenově divadle.
- Přípravy na natočení tohoto filmu trvaly čtrnáct let.
- Joseph Goebbels mal dohromady 6 detí, ktorých mená sa začínali písmenom "H", ako úcta k Hitlerovi. V poradí to boli Helga, Hildegard, Helmut, Holdine, Hedwig a Heidrun.
- V německém znění filmu, na rozdíl od české verze, zaznívají původní hlasy herců Karla Markovicse (Joseph Goebbels) a Gedeona Burkharda (Gustav Fröhlich). Tatiana Pauhofová (Lída Baarová zamlada) a Zdenka Procházková (Lída Baarová na sklonku života) se do němčiny nadabovaly samy.
- Film byl v Německu kritizován pro opomíjení nacistického zla.
- Herečka Zdenka Procházková (role Lídy Baarové ve stáří) potvrdila v rozhovoru, že Lída Baarová, kterou znala, byla naivní a pro svou kariéru by udělala cokoliv.
- Dobové barevné záběry na pozadí ve scéně, kdy Lída (Tatiana Pauhofová) přijíždí s matkou (Simona Stašová) roku 1934 do Berlína, jsou z krátkého snímku Berlin - Reichshauptstadt (1936).
- Pracovným názvom filmu bol názov Hodina pokušenia.
- Evženii Nízkou (hraje Ljubu Hermannovou) a Kateřinu Klausovou (hraje Adinu Mandlovou) při postsynchronech nadabovaly Antonie Barešová a Jitka Špiková. (funhouse)
- V některých dialozích jsou použity doslovné citace z vlastního životopisu Lídy Baarové "Života sladké hořkosti".
- Táňa Pauhofová (v roli Lídy Baarové) měla na sobě 85 kostýmů v hodnotě 1 700 000 korun. Vynosila také 35 klobouků. Nejluxusnější kostým z celého šatníku byla kožešinová pelerína v hodnotě 50 000 korun.
- Karla Markovicse (hraje Josepha Goebbelse) při postsynchronech nadaboval Viktor Preiss a Gedeona Burkharda (hraje Gustava Fröhlicha) Martin Stránský.
- Smrtelný skok z domu Zorky Janů (hraje ji Anna Fialová) se natáčel ve stejném domě na Hanspaulce, kde se zabila Zorka Janů.
- Bílá, Renč, Soukup a Osvaldová se sešli na společné hudebně-filmové práci už popáté. K jejich prvnímu setkání došlo v roce 1992 při vzniku klipu pro píseň k filmu Requiem pro panenku, poté natočili např. klip k písni Láska je láska.
- K titulní písni vznikl i dobově laděný videoklip s Lucií Bílou coby prvorepublikovou hvězdou. Režíroval jej sám Filip Renč, který se tak vrátil do prostředí Hudebního divadla Karlín, kde do filmu natáčel několik zásadních scén.
- Jednu ze skladeb na soundtracku z filmu zpívá i představitelka hlavní role, Táňa Pauhofová.
- Stěžejní píseň Když tančí ďábel s andělem nazpívala Lucie Bílá, která se tím po delší odmlce vrátila ke spolupráci s dvojicí Ondřej Soukup a Gabriela Osvaldová.
- Zájem o uvedení tohoto filmu v českých kinech (180 kin) předčil i bondovku Spectre (140 kin).
- Filip Renč sa po nakrúcaní vyjadril, že skončilo presne v plánovanom termíne a podľa jeho predstáv. „Bolo to moje najnáročnejšie nakrúcanie, ale z ničoho som nezľavil. Ako som film roky nosil v hlave, tak bude vyzerať na plátne.“
- Film se mimo jiné natáčel i v pražské Thomayerově nemocnici, která ve filmu zastupuje filmové ateliery. Točilo se také na Švehlově koleji v Praze 3. Na jaře 2015 se několik dní natáčelo v Brně ve vile Stiassni a vile Tugendhat. Při té příležitosti byly také vybrány děti z brněnských mateřských škol do rolí Goebbelsových dětí. Scény z berlínské opery se natáčely v brněnském Mahenově divadle.
- Přípravy na natočení tohoto filmu trvaly čtrnáct let.
Odkazy