Ležáky 42 / Ležáky 42 (2010/90/Česko/Dokumentární, Drama, Válečný) 57%
23.10.2023 14:11
JEDNOU VĚTOU
„Nejdelší den jedné malé vesnice.“
OBSAH
V Anglii roku 1941 se připravuje skupina mladých československých vojáků na náročné úkoly v okupované vlasti. V té době nikdo z nich netuší, jaké konečné důsledky bude mít jejich čin pro historii. V malé osadě Ležáky na Chrudimsku se formuje nová odbojová skupina. Jejich úkol je jednoduchý - shromaždují zbraně na budoucí boj proti německému okupantovi. Na první pohled ale romantické údolí žije svým poklidným každodenním životem. Do místního mlýna nastupuje jako učedník cechu mlynářského Jan Pavliš, mladík původem s Pusté Rybné. V té době ještě netuší jak zásadně tato volba ovlivní jeho budoucí život. S příchodem nového roku se poblíž mlýna objevují i českoslovenští výsadkáři s úkolem koordinovat odbojovou činnost v Protektorátu. Honzík pochopí jediné, a to, že klidné období jeho života je pryč. Výsadkáři s pomocí obyvatel Ležáků a přilehlých Miřetic organizují různé odbojové akce, mezi nimiž je i jedna prioritní - připravit atentát na zastupujícího říšského protektora, Reinharda Heydricha. Důsledky tohoto činu na sebe nenechají dlouho čekat. Jak prožije osudové okamžiky mlynářský učedník?(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Takováto velká témata si zasluhují také patřičnou úctu, to je bez debat. Jako dokument nelze toto dílo příliš brát, jde pouze zfimovaný popis děje, o filmu však také nemůže být řeč, v tomto směru bylo zpracování špatné, akceptovatelné pouze v případě, jednalo-li by se o amatérský film. Proto autoři tento výtvor takticky označili jako filmový dokument, což může v divákovi vyvolat pocit, že může jít o zajímavou podívanou, ale jedná se však o velmi podprůměrné, nedotažené cosi. Zachraňuje to jen doprovodný text čtený Radoslavem Brzobohatým. Protože jinak... ani nechci pomyslet. Téma Léžáky buď veloklepě a s úctou, nebo radši vůbec. Ale rozhodně ne takhle. (Avalon820) 1*
No tak nevidím důvod, proč to tu má tak slabé hodnocení. Mě to naprosto dostalo, až jsem měl mrazení. Ono to má nádech dokumentů BBC. Je to pojato jako dokument, ale vše je doplněno hranými záběry. Příběh je vyprávěn Radoslavem Brzobohatým, který mluví za Jana Pavliše, svědka těch strašných událostí, které následovaly po atentátu na Heydricha. A mluví to z úctou, až strachem, který je i po tolika letech stále v nás, a tím na mě velice zapůsobil. Celý příběh má spád, v některých místech dokonale vygradovaný. Jediné, co bylo až na amatérské úrovni, byly dialogy herců. Jakoby se jim do toho nechtělo, jakoby to četli a tím to pak vypadá jako odříkání nějaké básničky a nepůsobí to přirozeně. Ale jinak naprosto skvělý dokument, který připomíná, k čemu války, která dělá z lidí bestie. (Tomassi) 1*
Konečně se do podvědomí diváků dostaly i dlouho opomíjené Ležáky ( stejně jako třeba Javoříčko ) Jen převeliká škoda, že zrovna takhle nepovedenou formou hraného dokumentu. Herecky naprosto příšerné, dialogy strašné a celkové zpracování je neuvěřitelně amatérské. Celá podoba dokumentu se mi příliš nezamlouvala a žádné nové, podstatné informace jsem se vlastně nedověděl, jen několik spekulací o osudech jednotlivých postav. V závěru potěší i dojmou dobové fotografie obětí a stručný popisek o jejich životě. Film mi sice v paměti nezůstane, ale osudy obyvatel Ležáků rozhodně ano! (Lottr) 2*
VELKÁ RECENZE
Autorský hraný dokument Miloše Pilaře Ležáky 42 mapuje okolnosti vyhlazení obce Ležáky, k němuž došlo ve dnech 24. a 25. června 1942 během heydrichiády za to, že v obci byla ukryta vysílačka Libuše odbojové skupiny Silver A. Film přibližuje činnost skupiny a spolupráci místních lidí s ní. Jedním z nich byl i Jan Pavliš (1925–1991), pod jehož jménem je příběh vyprávěn. Hrané pasáže jsou ilustrovány dobovými dokumenty a i záběry z hraných filmů Atentát (1964; r. Jiří Sequens) a Sokolovo (1974; r. Otakar Vávra). Rekonstrukce, oslavující hrdinství Čechů v odboji, působí i přes nesporné nasazení tvůrců amatérským dojmem.
V prologu jsou načrtnuty základní historická fakta o okupaci ČSR. – Jan Pavliš pracuje v Ležákách jako učeň ve Švandově mlýně (pozdějším centru domácí odbojové skupiny). – Probíhá výcvik dobrovolníků pro budoucí diverzní činnost. – Do funkce nastupuje protektor Reinhard Heydrich. – V prosinci 1941 dojde u Pardubic k výsadkům skupiny Antropoid s pozdějšími atentátníky Gabčíkem a Kubišem a skupiny Silver A s vysílačkou Libuše. Tu odbojáři umístí do opuštěného lomu Hluboká poblíž Ležáků a navážou spojení s Anglií. – Na jaře 1942 je v dalším výsadku rotný Karel Čurda. – Vysílačka je dočasně přesunuta do Lázní Bohdaneč, později se vrací zpět do lomu. – Parašutista Potůček dochází pravidelně do mlýna. – Byl spáchán atentát na Heydricha. Kdosi udal, že do Švandova mlýna bylo dovezeno nějaké zboží. Přijde zpráva o masakru v Lidicích. – Gestapo zastrašuje lidi ve mlýně. – Kolaborant Čurda udá atentátníky; následují zatýkání a výslechy. Po varování dá Potůček vysílačku odvézt do Rosic nad Labem. – Atentátníci jsou dopadeni. – Gestapo pátrá v okolí Ležáků, tvrdě vyslýchá i ženy. Mlynář Švanda je zatčen. Pavliš pomáhá ve mlýně ukrýt zbraně a rádio. Zapojí se i strážmistr Kněz, který později ze strachu volí sebevraždu. – Gestapo vyhrožuje, že pokud se nepřihlásí vybraní jedinci, skončí i jiné obce jako Lidice. Ve mlýně udeří na Pavliše a dál zatýkají. – Pavliš odjíždí do Pardubic do školy. – 24. června 1942 vjíždí do obklíčených Ležáků němečtí vojáci. Všichni obyvatelé jsou shromážděni, probíhá selekce. Vojáci rabují a zapalují domy. Děti jsou odvezeny do Prahy, ostatní lidé skončí zavření ve sklepích. – Pavliš se dozví o vypálení obce; ve škole ho hledali Němci. – Ležáčtí muži a ženy jsou hromadně popraveni. Vesnice je srovnána se zemí. Potůček pošle radiostanicí poslední zprávu než ho dopadnou a zastřelí. Jeho smrtí bylo vykoupeno hned několik obcí. – Pavliš se vrátí do Ležáků a vykope pistole. – V říjnu 1943 rozhodli Němci o likvidaci ležáckých trosek. – Po osvobození Československa se vrací prezident Beneš. – Ležáky jsou jen opuštěným údolím. Zdejšího vzpomínkového mítinku v roce 1946 se zúčastní pár zbylých obyvatel, hlavně děti, které byly dány na poněmčení. Mnohé však skončily v plynových komorách... – Závěrečné titulky přinášejí medailonky hlavních aktérů a jména obětí.
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 27.9.2010
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
„Nejdelší den jedné malé vesnice.“
OBSAH
V Anglii roku 1941 se připravuje skupina mladých československých vojáků na náročné úkoly v okupované vlasti. V té době nikdo z nich netuší, jaké konečné důsledky bude mít jejich čin pro historii. V malé osadě Ležáky na Chrudimsku se formuje nová odbojová skupina. Jejich úkol je jednoduchý - shromaždují zbraně na budoucí boj proti německému okupantovi. Na první pohled ale romantické údolí žije svým poklidným každodenním životem. Do místního mlýna nastupuje jako učedník cechu mlynářského Jan Pavliš, mladík původem s Pusté Rybné. V té době ještě netuší jak zásadně tato volba ovlivní jeho budoucí život. S příchodem nového roku se poblíž mlýna objevují i českoslovenští výsadkáři s úkolem koordinovat odbojovou činnost v Protektorátu. Honzík pochopí jediné, a to, že klidné období jeho života je pryč. Výsadkáři s pomocí obyvatel Ležáků a přilehlých Miřetic organizují různé odbojové akce, mezi nimiž je i jedna prioritní - připravit atentát na zastupujícího říšského protektora, Reinharda Heydricha. Důsledky tohoto činu na sebe nenechají dlouho čekat. Jak prožije osudové okamžiky mlynářský učedník?(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Takováto velká témata si zasluhují také patřičnou úctu, to je bez debat. Jako dokument nelze toto dílo příliš brát, jde pouze zfimovaný popis děje, o filmu však také nemůže být řeč, v tomto směru bylo zpracování špatné, akceptovatelné pouze v případě, jednalo-li by se o amatérský film. Proto autoři tento výtvor takticky označili jako filmový dokument, což může v divákovi vyvolat pocit, že může jít o zajímavou podívanou, ale jedná se však o velmi podprůměrné, nedotažené cosi. Zachraňuje to jen doprovodný text čtený Radoslavem Brzobohatým. Protože jinak... ani nechci pomyslet. Téma Léžáky buď veloklepě a s úctou, nebo radši vůbec. Ale rozhodně ne takhle. (Avalon820) 1*
No tak nevidím důvod, proč to tu má tak slabé hodnocení. Mě to naprosto dostalo, až jsem měl mrazení. Ono to má nádech dokumentů BBC. Je to pojato jako dokument, ale vše je doplněno hranými záběry. Příběh je vyprávěn Radoslavem Brzobohatým, který mluví za Jana Pavliše, svědka těch strašných událostí, které následovaly po atentátu na Heydricha. A mluví to z úctou, až strachem, který je i po tolika letech stále v nás, a tím na mě velice zapůsobil. Celý příběh má spád, v některých místech dokonale vygradovaný. Jediné, co bylo až na amatérské úrovni, byly dialogy herců. Jakoby se jim do toho nechtělo, jakoby to četli a tím to pak vypadá jako odříkání nějaké básničky a nepůsobí to přirozeně. Ale jinak naprosto skvělý dokument, který připomíná, k čemu války, která dělá z lidí bestie. (Tomassi) 1*
Konečně se do podvědomí diváků dostaly i dlouho opomíjené Ležáky ( stejně jako třeba Javoříčko ) Jen převeliká škoda, že zrovna takhle nepovedenou formou hraného dokumentu. Herecky naprosto příšerné, dialogy strašné a celkové zpracování je neuvěřitelně amatérské. Celá podoba dokumentu se mi příliš nezamlouvala a žádné nové, podstatné informace jsem se vlastně nedověděl, jen několik spekulací o osudech jednotlivých postav. V závěru potěší i dojmou dobové fotografie obětí a stručný popisek o jejich životě. Film mi sice v paměti nezůstane, ale osudy obyvatel Ležáků rozhodně ano! (Lottr) 2*
VELKÁ RECENZE
Autorský hraný dokument Miloše Pilaře Ležáky 42 mapuje okolnosti vyhlazení obce Ležáky, k němuž došlo ve dnech 24. a 25. června 1942 během heydrichiády za to, že v obci byla ukryta vysílačka Libuše odbojové skupiny Silver A. Film přibližuje činnost skupiny a spolupráci místních lidí s ní. Jedním z nich byl i Jan Pavliš (1925–1991), pod jehož jménem je příběh vyprávěn. Hrané pasáže jsou ilustrovány dobovými dokumenty a i záběry z hraných filmů Atentát (1964; r. Jiří Sequens) a Sokolovo (1974; r. Otakar Vávra). Rekonstrukce, oslavující hrdinství Čechů v odboji, působí i přes nesporné nasazení tvůrců amatérským dojmem.
V prologu jsou načrtnuty základní historická fakta o okupaci ČSR. – Jan Pavliš pracuje v Ležákách jako učeň ve Švandově mlýně (pozdějším centru domácí odbojové skupiny). – Probíhá výcvik dobrovolníků pro budoucí diverzní činnost. – Do funkce nastupuje protektor Reinhard Heydrich. – V prosinci 1941 dojde u Pardubic k výsadkům skupiny Antropoid s pozdějšími atentátníky Gabčíkem a Kubišem a skupiny Silver A s vysílačkou Libuše. Tu odbojáři umístí do opuštěného lomu Hluboká poblíž Ležáků a navážou spojení s Anglií. – Na jaře 1942 je v dalším výsadku rotný Karel Čurda. – Vysílačka je dočasně přesunuta do Lázní Bohdaneč, později se vrací zpět do lomu. – Parašutista Potůček dochází pravidelně do mlýna. – Byl spáchán atentát na Heydricha. Kdosi udal, že do Švandova mlýna bylo dovezeno nějaké zboží. Přijde zpráva o masakru v Lidicích. – Gestapo zastrašuje lidi ve mlýně. – Kolaborant Čurda udá atentátníky; následují zatýkání a výslechy. Po varování dá Potůček vysílačku odvézt do Rosic nad Labem. – Atentátníci jsou dopadeni. – Gestapo pátrá v okolí Ležáků, tvrdě vyslýchá i ženy. Mlynář Švanda je zatčen. Pavliš pomáhá ve mlýně ukrýt zbraně a rádio. Zapojí se i strážmistr Kněz, který později ze strachu volí sebevraždu. – Gestapo vyhrožuje, že pokud se nepřihlásí vybraní jedinci, skončí i jiné obce jako Lidice. Ve mlýně udeří na Pavliše a dál zatýkají. – Pavliš odjíždí do Pardubic do školy. – 24. června 1942 vjíždí do obklíčených Ležáků němečtí vojáci. Všichni obyvatelé jsou shromážděni, probíhá selekce. Vojáci rabují a zapalují domy. Děti jsou odvezeny do Prahy, ostatní lidé skončí zavření ve sklepích. – Pavliš se dozví o vypálení obce; ve škole ho hledali Němci. – Ležáčtí muži a ženy jsou hromadně popraveni. Vesnice je srovnána se zemí. Potůček pošle radiostanicí poslední zprávu než ho dopadnou a zastřelí. Jeho smrtí bylo vykoupeno hned několik obcí. – Pavliš se vrátí do Ležáků a vykope pistole. – V říjnu 1943 rozhodli Němci o likvidaci ležáckých trosek. – Po osvobození Československa se vrací prezident Beneš. – Ležáky jsou jen opuštěným údolím. Zdejšího vzpomínkového mítinku v roce 1946 se zúčastní pár zbylých obyvatel, hlavně děti, které byly dány na poněmčení. Mnohé však skončily v plynových komorách... – Závěrečné titulky přinášejí medailonky hlavních aktérů a jména obětí.
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 27.9.2010
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Miloš Pilař (Režie), Jana Pilařová (Produkce), Martin Štědroň (Hudba), Vít Mazánek (Kamera), Miloš Pilař (Střih), Pavel Doucek (Casting), Josef Hnát st. (Scénografie), Kateřina Pilná (Kostýmy), Jiří Klenka (Zvuk), Lukáš Martina (Zvuk), Linda Pavlasová (Masky), Miloš Pilař (Scénář), Radoslav Brzobohatý (vyp.) (Herec), Martin Veselý (Herec), Miroslav Hruška (Herec), Petr Kubes (Herec), Johana Jančaříková (Herec), Pavel Doucek (Herec), Radek Balcárek (Herec), Henrieta Hornáčková (Herec), Tomáš Kolomaznik (Herec)
2010/90/Česko/Dokumentární, Drama, Válečný
Zajímavost k filmu
- Scéna popravy nebyla natočena na původním místě, jelikož na něm leží pamatník. Doba filmování se však již s časem popravy shodovala.
- Protože neměl štáb finance na zaplacení hotelu, spali herci ve stanech.
- První dvě projekce filmu pro veřejnost se uskutečnili 20.6.2010 v Památníku Ležáky při pietním aktu a 24.6. v 19.00 v kině DUKLA v Pardubicích.
- Dokumentární dramatizace Ležáky 42 se natáčela 25 nat. dní. od 3.7.2009 do 18.4.2010. Většinu scén filmaři snímali na původních místech.
- Protože neměl štáb finance na zaplacení hotelu, spali herci ve stanech.
- První dvě projekce filmu pro veřejnost se uskutečnili 20.6.2010 v Památníku Ležáky při pietním aktu a 24.6. v 19.00 v kině DUKLA v Pardubicích.
- Dokumentární dramatizace Ležáky 42 se natáčela 25 nat. dní. od 3.7.2009 do 18.4.2010. Většinu scén filmaři snímali na původních místech.
Odkazy
Hrají:
Petr Žitný, Martin Veselý, Radoslav Brzobohatý (vypravěč), Petr Kubes, Alice Šnirychová, Michaela Doležalová, Pavel Doucek, Jaromír Sluka, Ilona Bláhová, Lída Vlášková, Henrieta Hornáčková, Johanka Jančaříková, Monika Vodičková, Kateřina Falcová, Tomáš Kolomazník, Libor Strašek, Petr Ondroušek, Jan Dalecký, Jan Sýkora, Petr Weiss, Jiří Nebenführ, Jakub Jaroš, Dušan Urban, Jan Čízek, Vladyslav Nikolenko, Irena Křepinská, Jaroslav Krejčí, Miroslav Hruška, Martin Zahálka, Hynek Pech, Pavel Konvalina, Tomáš Moravanský, Zuzana Šebková, Jindřich Kratochvíl, Radek Balcárek