Smrt v sedle / Smrt v sedle (1958/84/Československo/Dobrodružný, Drama, Krimi, Western) 61% -Originál DVD-
21.01.2024 08:47
JEDNOU VĚTOU
„Český barevný film o hře na dobrodružství, končící zločinem."
OBSAH
Film vypráví příběh sedmnáctiletého Tomáše, který je vášnivým čtenářem románů z divokého západu. Ve skutečném životě pracuje v hřebčíně. Jeho kamarádi mu chtějí umožnit prožít westernové dobrodružství na vlastní kůží a zinscenují v hřebčíně přepadení, jejich hry ale využijí skuteční lupiči. Tomáš pak napomůže k odhalení pachatelů.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Já na to čuměl jak tele na nový vrata. Velmi vydařený příběh ve westernovém obalu s kriminální zápletkou sice z počátku jenom tak přicmrdává, ale postupně přidává na obratkách. Předfinálová část filmu je asi úplně nejlepší. Sice mě přijde trošku divné jak to cajti všechno tak rychle ošefovali a kde se vzali tu se vzali, ale přiznávám, že Jelínek cválající na koni českou krajinou a do toho vypravěč čtoucí tehdy kultovní rodokaps mě uměj rajcnout i po letech. (Enšpígl) 3*
Bez rodokopasové linie by mohlo jít o další Krškovu adaptaci Šrámka: lyrické záběry přírody, mladá láska, vždy vzorně upravení herci. Westernová poetika do filmu proniká jen náznakově ve formě zpívání countryových písniček, točení lasem nebo jednotvárně nasnímaného cválání na koni s typicky ruským jménem Ivan. Jalová kriminální zápletka se rozbíhá až po nějakých čtyřiceti minutách her na kovboje, které jsou podány jako nezodpovědná, ba přímo nebezpečná kratochvíle, od níž by každý slušný socialistický občan měl v dospělosti přejít k rozumnějšímu trávení volného času. Hlavním postavou oproti pravým westernům není výrazně individualizovaný hrdina, který by jednal dle vlastních rozhodnutí, ale naivní plantážník, řídící se příkazy uvědomělých jezeďáků. Sám přitom není pro vyřešení spáchaného zločinu přínosný jinak než jako svědek. Namísto nespoutané akce v otevřené krajině mají nejdramatičtější scény filmu podobu relativně klidného popojíždění po vhodných cestách, přičemž veškeré potenciálně nebezpečné dění koordinují příslušníci SNB. Kromě cinemaskopického formátu tak západní kulturu reprezentují akorát zloduši, kteří mají cizí jména, ovládají cizí jazyky a pro peníze jsou schopni vraždit. Tuzemská snaha vyhovět poptávce po exotických dějových filmech západního střihu tak zplodila skoro dokonalou negaci koňských oper a jimi reprezentovaných hodnot. Nic to nemění na skutečnosti, že jakéhokoli dobrodružství lační doboví diváci byli kromobyčejně spokojeni a do kina jich do konce roku 1959 přišlo přes dva miliony. 50% (Matty) 2*
Mladý fanoušek Rodokapsů prožívá svůj život jako jejich postavy. Při jízdě na koni si připadá jako westernový hrdina, bojující proti bezpráví. Pořád je to hra, až do doby, kdy se stane svědkem opravdového zločinu. Krásné koně v nádherné přírodě Slovenského ráje, chvílema dramatické honičky na koních. Děj je stejně naivní jako ty rodokapsy, ale na svoji dobu to byla velice solidní zábava, která potěší i dnes. (Lima) 4*
VELKÁ RECENZE
Příběh se odehrává v prostředí státního hřebčína a jeho hlavním hrdinou je sedmnáctiletý Tomáš Bouček, který patří mezi chlapce, připravující se na statku na budoucí povolání jezdčíka. Má rád koně, o které vzorně pečuje, a romantiku rodokapsových westernů, která beze zbytku vyplňuje jeho sny i volný čas... Nadšeně naslouchá vyprávění bývalého slavného žokeje Kosiny, stejně jako jeho kamarád Franta miluje půvabnou Věru, dceru trenéra Mikoty a ve svých snech se stává odvážným Hevery Kidem, který zachraňuje před nebezpečím všeho druhu Věru, tedy plavovlasou Maud. Netuší, že mu život umožní prožít jedno takové dobrodružství na vlastní kůži. Všechno to začne nevinně.
Ostatní chlapci v čele s Věrou, kteří se Tomášovu snění vysmívají, se rozhodnou mladého kovboje z jeho iluzí vyléčit. Prostřednictvím číšníka Vaníčka získají kovbojské převleky a pak na Tomáše políčí scénu jako vystřiženou z jeho westernů. Jejich hry na kovboje však využijí skuteční lupiči a přepadnou účetního Šulce, který se vracel do hřebčína s penězi na mzdy. Tomáš si uvědomí, jaký je ve skutečnosti jeho idealizovaný Kosina, ve skutečnosti zatrpklý stárnoucí muž, který se kdejakými pochybnými metodami snaží získat peníze, a když žokej v noci tajně odjede z hřebčína, sleduje ho. Zjistí, že byl jedním z pachatelů a stane se svědkem jeho hádky s komplicem, který starého žokeje zastřelí. Tomáš vraha pronásleduje na koni, zmocní se peněz a dopomůže nejen k odhalení jeho totožnosti, ale také k jeho dopadení.
Smrt v sedle je český film pro mládež s prvky westernu. Film šel do kin v roce 1958, režíroval jej Jindřich Polák a v hlavní roli jezdce Tomáše Boučka účinkoval Rudolf Jelínek.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Tomáš se ve státním hřebčíně připravuje s dalšími chlapci na povolání žokeje. Rád čte kovbojky a rodokapsy a je pro tuto svou vášeň terčem posměchu svých druhů i hezké Věry, dcery trenéra Mikoty. Tomáš hledá útočiště u stárnoucího žokeje Kosiny, s obdivem naslouchá jeho vyprávění o staré slávě žokejů. Netuší, že Kosina musel opustit závodní dráhu pro podvody a že i nyní hledá cesty, jak lehce přijít k penězům. Chlapci a Věra se rozhodnou vyléčit Tomáše z blouznění o Divokém západě. V převlečení za kovboje a s kašírovanými revolvery přepadnou Tomáše v rokli.
Tomu se podaří uniknout. Na útěku nalezne bezvládné tělo účetního Šulce, který přivážel peníze na mzdy. Dva neznámí muži využili rozruchu při „přepadení“ a účetního oloupili o brašnu s penězi a zabili. Neblahá událost otevřela Tomášovi oči. Začne podezřívat Kosinu a tajně ho stopuje. Z úkrytu sleduje hádku Kosiny a jeho společníka o kořist. Společník nakonec Kosinu zastřelí. Tomáš vraha, jímž byl číšník Vaníček, sleduje na koni, vezme mu brašnu a pomůže při jeho dopadení.
Ocenění:
San Sebastián International Film Festival
1959 - Jindřich Polák (Zlatá mušle pro nejlepší film)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 27.3.1959
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na VHS: 1.12.1995 ÚPF - Ústřední půjčovna filmů, FEX
Poprvé na DVD: 1.4.2007 Filmexport
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
„Český barevný film o hře na dobrodružství, končící zločinem."
OBSAH
Film vypráví příběh sedmnáctiletého Tomáše, který je vášnivým čtenářem románů z divokého západu. Ve skutečném životě pracuje v hřebčíně. Jeho kamarádi mu chtějí umožnit prožít westernové dobrodružství na vlastní kůží a zinscenují v hřebčíně přepadení, jejich hry ale využijí skuteční lupiči. Tomáš pak napomůže k odhalení pachatelů.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Já na to čuměl jak tele na nový vrata. Velmi vydařený příběh ve westernovém obalu s kriminální zápletkou sice z počátku jenom tak přicmrdává, ale postupně přidává na obratkách. Předfinálová část filmu je asi úplně nejlepší. Sice mě přijde trošku divné jak to cajti všechno tak rychle ošefovali a kde se vzali tu se vzali, ale přiznávám, že Jelínek cválající na koni českou krajinou a do toho vypravěč čtoucí tehdy kultovní rodokaps mě uměj rajcnout i po letech. (Enšpígl) 3*
Bez rodokopasové linie by mohlo jít o další Krškovu adaptaci Šrámka: lyrické záběry přírody, mladá láska, vždy vzorně upravení herci. Westernová poetika do filmu proniká jen náznakově ve formě zpívání countryových písniček, točení lasem nebo jednotvárně nasnímaného cválání na koni s typicky ruským jménem Ivan. Jalová kriminální zápletka se rozbíhá až po nějakých čtyřiceti minutách her na kovboje, které jsou podány jako nezodpovědná, ba přímo nebezpečná kratochvíle, od níž by každý slušný socialistický občan měl v dospělosti přejít k rozumnějšímu trávení volného času. Hlavním postavou oproti pravým westernům není výrazně individualizovaný hrdina, který by jednal dle vlastních rozhodnutí, ale naivní plantážník, řídící se příkazy uvědomělých jezeďáků. Sám přitom není pro vyřešení spáchaného zločinu přínosný jinak než jako svědek. Namísto nespoutané akce v otevřené krajině mají nejdramatičtější scény filmu podobu relativně klidného popojíždění po vhodných cestách, přičemž veškeré potenciálně nebezpečné dění koordinují příslušníci SNB. Kromě cinemaskopického formátu tak západní kulturu reprezentují akorát zloduši, kteří mají cizí jména, ovládají cizí jazyky a pro peníze jsou schopni vraždit. Tuzemská snaha vyhovět poptávce po exotických dějových filmech západního střihu tak zplodila skoro dokonalou negaci koňských oper a jimi reprezentovaných hodnot. Nic to nemění na skutečnosti, že jakéhokoli dobrodružství lační doboví diváci byli kromobyčejně spokojeni a do kina jich do konce roku 1959 přišlo přes dva miliony. 50% (Matty) 2*
Mladý fanoušek Rodokapsů prožívá svůj život jako jejich postavy. Při jízdě na koni si připadá jako westernový hrdina, bojující proti bezpráví. Pořád je to hra, až do doby, kdy se stane svědkem opravdového zločinu. Krásné koně v nádherné přírodě Slovenského ráje, chvílema dramatické honičky na koních. Děj je stejně naivní jako ty rodokapsy, ale na svoji dobu to byla velice solidní zábava, která potěší i dnes. (Lima) 4*
VELKÁ RECENZE
Příběh se odehrává v prostředí státního hřebčína a jeho hlavním hrdinou je sedmnáctiletý Tomáš Bouček, který patří mezi chlapce, připravující se na statku na budoucí povolání jezdčíka. Má rád koně, o které vzorně pečuje, a romantiku rodokapsových westernů, která beze zbytku vyplňuje jeho sny i volný čas... Nadšeně naslouchá vyprávění bývalého slavného žokeje Kosiny, stejně jako jeho kamarád Franta miluje půvabnou Věru, dceru trenéra Mikoty a ve svých snech se stává odvážným Hevery Kidem, který zachraňuje před nebezpečím všeho druhu Věru, tedy plavovlasou Maud. Netuší, že mu život umožní prožít jedno takové dobrodružství na vlastní kůži. Všechno to začne nevinně.
Ostatní chlapci v čele s Věrou, kteří se Tomášovu snění vysmívají, se rozhodnou mladého kovboje z jeho iluzí vyléčit. Prostřednictvím číšníka Vaníčka získají kovbojské převleky a pak na Tomáše políčí scénu jako vystřiženou z jeho westernů. Jejich hry na kovboje však využijí skuteční lupiči a přepadnou účetního Šulce, který se vracel do hřebčína s penězi na mzdy. Tomáš si uvědomí, jaký je ve skutečnosti jeho idealizovaný Kosina, ve skutečnosti zatrpklý stárnoucí muž, který se kdejakými pochybnými metodami snaží získat peníze, a když žokej v noci tajně odjede z hřebčína, sleduje ho. Zjistí, že byl jedním z pachatelů a stane se svědkem jeho hádky s komplicem, který starého žokeje zastřelí. Tomáš vraha pronásleduje na koni, zmocní se peněz a dopomůže nejen k odhalení jeho totožnosti, ale také k jeho dopadení.
Smrt v sedle je český film pro mládež s prvky westernu. Film šel do kin v roce 1958, režíroval jej Jindřich Polák a v hlavní roli jezdce Tomáše Boučka účinkoval Rudolf Jelínek.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Tomáš se ve státním hřebčíně připravuje s dalšími chlapci na povolání žokeje. Rád čte kovbojky a rodokapsy a je pro tuto svou vášeň terčem posměchu svých druhů i hezké Věry, dcery trenéra Mikoty. Tomáš hledá útočiště u stárnoucího žokeje Kosiny, s obdivem naslouchá jeho vyprávění o staré slávě žokejů. Netuší, že Kosina musel opustit závodní dráhu pro podvody a že i nyní hledá cesty, jak lehce přijít k penězům. Chlapci a Věra se rozhodnou vyléčit Tomáše z blouznění o Divokém západě. V převlečení za kovboje a s kašírovanými revolvery přepadnou Tomáše v rokli.
Tomu se podaří uniknout. Na útěku nalezne bezvládné tělo účetního Šulce, který přivážel peníze na mzdy. Dva neznámí muži využili rozruchu při „přepadení“ a účetního oloupili o brašnu s penězi a zabili. Neblahá událost otevřela Tomášovi oči. Začne podezřívat Kosinu a tajně ho stopuje. Z úkrytu sleduje hádku Kosiny a jeho společníka o kořist. Společník nakonec Kosinu zastřelí. Tomáš vraha, jímž byl číšník Vaníček, sleduje na koni, vezme mu brašnu a pomůže při jeho dopadení.
Ocenění:
San Sebastián International Film Festival
1959 - Jindřich Polák (Zlatá mušle pro nejlepší film)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 27.3.1959
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na VHS: 1.12.1995 ÚPF - Ústřední půjčovna filmů, FEX
Poprvé na DVD: 1.4.2007 Filmexport
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Jindřich Polák (Režie), Gustav Rohan (Produkce/Vedoucí výroby), Evžen Illín (Hudba), Rudolf Milič (Kamera), Josef Dobřichovský (Střih), - (Casting), Bohumil Nový (Scénografie), Oldřich Bosák (Scénografie), Lída Novotná (Kostýmy), Jiří Pavlík (Zvuk), Vladimír Černý (Masky), Jiří Cirkl (Scénář), Jiří Cirkl (kniha) (Předloha), Rudolf Jelínek (Herec), Eduard Dubský (Herec), Radovan Lukavský (Herec), Jiří Sovák (Herec), Jana Kasanová (Herec), Miloš Vavruška (Herec), Josef Beyvl (Herec), Martin Růžek (Herec), Miloš Nesvadba (Herec), Ludvík Veselý (Herec), Jan Přeučil (Herec), Jan Kaiser (Herec), Jiří Michný (Herec), Harald Štipka (Herec), Michal Kulič (Herec), Ema Skálová (Herec), Jan Skopeček (Herec), Jindřich Narenta (Herec), Stanislav Fišer (Herec)
1958/84/Československo/Dobrodružný, Drama, Krimi, Western
Zajímavost k filmu
- Scény z hřebčína byly natáčeny v hřebčíně ve Slatiňanech.
- Začátek natáčení byl 28.3.1958, jeho konec 4.10.1958.
- Dle vyjádření Jana Přeučila byla jeho postava Franty předabována proto, že prý tehdy dle mínění režiséra Jindřicha Poláka jeho hlas neodpovídal roli. Rozhodnutí o předabování Jana Přeučila velmi nemile překvapilo.
- Rudolf Jelínek (Tomáš) absolvoval před natáčením kurz jízdy na koni v jezdeckém oddíle na Invalidovně. Řekl, že tam měli dobrou formu výuky: kdo spadl, dal láhev kořalky do místního baru. Ten prý byl přeplněn různými druhy alkoholu.
- Když je Rudolf Jelínek obklíčen kovboji z hřebčína, přeříkává si v duchu text: "Věděl už, kdo usiluje o jeho život, ale byl klidnější, než hladina Arkansasu." Arkansas přitom není jen stát, scenárista měl na mysli řeku Arkansas, pramenící v Coloradu a protékající bývalými indiánskými teritorii divokého středozápadu.
- Stanislav Fišer namluvil Jana Přeučila.
- Rudolf Jelínek měl na pády z koně zkušeného dabléra.
- Režijní debut Jindřicha Poláka a zároveň filmový debut Jana Přeučila.
- Herečka Jana Kasanová bola vo filme nadabovaná. Ako neskôr spomínala, o tom, že ju nadabovali, sa dozvedela až na premiére filmu.
- Tomášov (Rudolf Jelínek) kôň sa volal Ivan a bol zapožičaný z Pardubickej jazdiarne.
- Komunistické vedenie požadovalo, aby bol film viac angažovaný a aby sa tam objavila aj skupina ľudí znázorňujúca Československý zväz mládeže.
- Domovským prostredím hrdinov filmu sa stala Výskumná stanica pre chov koní vo Slatiňanoch, preto sa celoštátne slávnostná premiéra konala v Pardubiciach.
- Film si do kín prišlo pozrieť vyše tri milióny divákov.
- Film sa súbežne točil vo formáte CinemaScope a v štandardnom akademickom formáte (1,37:1) kvôli kinám bez širokého plátna. Vyhotovili sa dva zvukové mixy: monofónny a štvorkanálový, ktorý sa bohužiaľ nezachoval.
- Začátek natáčení byl 28.3.1958, jeho konec 4.10.1958.
- Dle vyjádření Jana Přeučila byla jeho postava Franty předabována proto, že prý tehdy dle mínění režiséra Jindřicha Poláka jeho hlas neodpovídal roli. Rozhodnutí o předabování Jana Přeučila velmi nemile překvapilo.
- Rudolf Jelínek (Tomáš) absolvoval před natáčením kurz jízdy na koni v jezdeckém oddíle na Invalidovně. Řekl, že tam měli dobrou formu výuky: kdo spadl, dal láhev kořalky do místního baru. Ten prý byl přeplněn různými druhy alkoholu.
- Když je Rudolf Jelínek obklíčen kovboji z hřebčína, přeříkává si v duchu text: "Věděl už, kdo usiluje o jeho život, ale byl klidnější, než hladina Arkansasu." Arkansas přitom není jen stát, scenárista měl na mysli řeku Arkansas, pramenící v Coloradu a protékající bývalými indiánskými teritorii divokého středozápadu.
- Stanislav Fišer namluvil Jana Přeučila.
- Rudolf Jelínek měl na pády z koně zkušeného dabléra.
- Režijní debut Jindřicha Poláka a zároveň filmový debut Jana Přeučila.
- Herečka Jana Kasanová bola vo filme nadabovaná. Ako neskôr spomínala, o tom, že ju nadabovali, sa dozvedela až na premiére filmu.
- Tomášov (Rudolf Jelínek) kôň sa volal Ivan a bol zapožičaný z Pardubickej jazdiarne.
- Komunistické vedenie požadovalo, aby bol film viac angažovaný a aby sa tam objavila aj skupina ľudí znázorňujúca Československý zväz mládeže.
- Domovským prostredím hrdinov filmu sa stala Výskumná stanica pre chov koní vo Slatiňanoch, preto sa celoštátne slávnostná premiéra konala v Pardubiciach.
- Film si do kín prišlo pozrieť vyše tri milióny divákov.
- Film sa súbežne točil vo formáte CinemaScope a v štandardnom akademickom formáte (1,37:1) kvôli kinám bez širokého plátna. Vyhotovili sa dva zvukové mixy: monofónny a štvorkanálový, ktorý sa bohužiaľ nezachoval.
Odkazy