Strážci - Watchmen / Watchmen (2009/162/USA/Akční, Mysteriózní, Sci-Fi) 79%
21.01.2024 08:47
JEDNOU VĚTOU
„Kdosi zabíjí naše superhrdiny.“
OBSAH
Anglický komiksový scenárista Alan Moore bývá považován za jednoho z nejschopnějších a nejvšestrannějších autorů. Legendární komiksový tvůrce se proslavil tituly jako V jako vendeta nebo Bažináč, ale za jeho přelomové dílo bývá považována komiksová minisérie Strážci (v originále Watchmen), kterou vytvořil s kreslířem Dave Gibbonsem v roce 1986. Strážci se setkali s nadšeným kritickým přijetím a představují milník v moderním pojetí komiksového žánru. Alan Moore vytvořil temný mnohovrstevnatý příběh, v němž dekonstruoval superhrdinský mýtus a současně reflektoval tehdejší ohrožení jadernou válkou. Spletité mnohovrstevnaté vyprávění odehrávající se v zároveň v časové souběžnosti i minulosti využívalo všech možností komiksového média a dlouho zaznívaly domněnky, že předlohu nelze převést na stříbrné plátno. Filmové adaptace se nakonec ujal režisér Zack Snyder, který si předtím vydobyl renomé adaptací komiksové verze řecké historie 300: Bitva u Thermopyl. Děj Strážců se odehrává v alternativní historii Spojených států amerických v roce 1985, kdy naplno zuří studená válka a svět se ocitá na pokraji jaderné zkázy. Zápletka se zaměřuje na příběhy jednotlivých superhrdinů během vyšetřování vraždy jednoho z nich – Komedianta. Nekompromisní Rorschach za jeho smrtí vidí rozsáhlé spiknutí, které má zlikvidovat nebo zdiskreditovat bývalé superhrdiny. Ti už dávno nejsou považování za ochránce lidstva, ale živoří na okraji společnosti. Rorschach se je pokusí zmobilizovat ve snaze zabránit jaderné katastrofě. Jejich cílem by mělo být strážit lidstvo. (Česká televize)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Maskovaní hrdinové v plné kráse včetně všech brutalit eRkové přístupnosti zabalené ve zpomaleném a stylovém světe Zacka Snydera. Vícevrstvý, komplexní a pravděpodobně první komiksový film, který ve mě vyvolal opravdové a silné emoce spojené s mrazením v zádech. Pár neznámých herců překvapí a jejich postavy stejně jako "styl Watchmenů" jistě těží ze slavného komiksu, který jsem bohužel nečetl. Přesto Snydera musím pochválit a poklonit se mu za stylovou záležitost, která sází na více než pár hezkých obrázků a trochu krve (viz. 300). Tahle zábava totiž není jen na jedno použití. Jde o film plný detailů, které uniknou, kterých si divák napoprvé nevšimne, ale také těch, kterého osloví a podsunou myšlenku "pan režisér si opravdu vyhrál" (např geniální úvodní titulky, hudební složka hitů 80 let). Osobně mě překvapivě oslovily i postavy, které nejsou jen plochými "tenhle mlátí" a "tenhle lítá", ale promítá se do nich nejen samotný úpadek a zákaz maskovaných hrdinů, ale taky psychologie a jejich motivace. Zde však bezkonkurenčně vítězí Dr. Manhattan (latexová kráska promine). Nelze však vypisovat vše, co se mi líbilo (atmosféra, krev...) a uchvátilo (alternativní historie...), protože toho je hodně. Přesto jsou Strážci velmi nekomerční film a doufám, že se to nepodepíše na jejich zasloužených tržbách (peníze jsou na filmu hodně vidět...). Někomu bude vadit větší délka, ale vše má svůj smysl a každá scéna ve filmu má svůj důvod. I proto se těším na rozšířenou verzi, která nabídne ještě více a zajímá mě, kam až Snyder dokázal zajít.... Strážci jsou filmem, který se zbavil plochosti 300ky, přibral myšlenku a skvělé postavy a na konec přináší i morální otázky. To vše podpořené audio-vizuální slastí... Teď ještě pročíst komiks a čekat na režisérský sestřih. PS: pro mě zajímavější než komiks a za povedenější považuji filmový konec. PPS: ultimate cut postrádá intenzitu původního sestřihu. (Djkoma) 5*
Netknut komiksem, zato s myšlenkami na Gilliama i Greengrasse, nakonec děkuji právě za Zacka Snydera, který ve svém třetím snímku filmařsky dospěl. Umožnila mu to sice evidentně silná předloha, potažmo její scénáristické ošetření, ale způsob, jakým Snyder představuje rozsáhlý svět odmítnutých superhrdinů bere dech. Silná reflexe Ameriky s téměř až meditativním myšlenkovým přesahem o člověku samotném stojí na výborných dialozích party neokoukaných hereckých tváří, které občas režisér pošle do vynikajících akčních sekvencí. Rorschachovo randevous s policajty mě přivedlo hluboko za hranici obyčejné divácké extáze. Z kina jsem odcházel hodně zadumaný, den nato jásám a vím, že to musím vidět minimálně ještě jednou. Edit I.: A stálo to za to, už dlouho jsem nezažil druhou projekci nějakého filmu, kterou bych si tak intenzivně vychutnal. Edit II. A D.C. verze je už 'jenom' labužnická třešnička. (Isherwood) 5*
Nejsem nějaký velký fanda komixů ani komixových filmů a už vůbec ne jejich znalec. Ale hned po úvodní akční scéně (podbarvené nádhernou poetickou písní Unforgettable) a následující velmi netradiční titulkové sekvenci, která nás provede (lehce upravenými) novodobými dějinami USA a jejich Strážců (podbarvené Dylanovým Times They Are A-Changing) mi bylo jasné, že se dívám na něco výjimečného. Kromě velmi netradiční (na komixový nebo akční film) dějové struktury a hudebního doprovodu (kromě dobových písní mě ohromě zaujala sekvence podbarvená Philipem Glassem) mě zaujalo celkové zpracování a kamera, používání zpomalených sekvencí tak, že mi to vůbec nevadilo, celá vizuální atmosféra a zvuk, syrovost ale i poetika... A po asi dvou hodinách užívání si Strážců mi došlo, proč se mi to vlastně tak líbí - vlastně po celý film chybí záporak, velkej padouch, prostě někdo, komu by hrdinové chtěli nakopat zadek, ale ona chybí vlastně i nějaká ta "krásně" kladná postava. Všichni Strážci mají svou minulost, která opravdu není zrovna zářivá, takže to do toho, co si obvykle představíme pod pojmem "komix" má opravdu hodně daleko. Takže přestože jsem komix nečetla (a řadím se tím do potenciálně velmi špatné cílové skupina, podle Tetsua), film mě nadchnul. Je jiný, složitý, filozofický, přitom akční ale pořád zábavný! (Galadriel) 5*
VELKÁ RECENZE
Watchmeni jsou neadaptovatelní! I když by čerstvá interpretace asi nejlepšího comicsu všech dob dál sbírala převážně pozitivní recenze, na téhle tezi by se nic nezměnilo. Zack Snyder se totiž nástrahám spojeným s přepracováním a svébytným uchopením látky elegantně vyhnul. Neadaptoval, jen otiskoval na plátno. Překlopil a ukázal. Na rozdíl od Sin City nebo 300 se ovšem nesoustředil na výtvarno, nýbrž na obsah. I proto se mu podařilo sestrojit film, jenž není urážkou předlohy a který může některým divákům nabídnout jisté potěšení. Není to fiasko, což potěší, protože málokdo zkusil v krátkém sledu tři tak náročné, zároveň odlišné a ještě k tomu halasně sledované projekty jako Zack Snyder. Neselhal. Podařilo se mu ovšem ten košatý, komplexní a komplikovaný grafický román, jenž v sobě nese „příliš mnoho“ myšlenek, motivů i překvapivých obratů, předělat i ve vytříbený film?
Než vyslovím ono „Ne“, sluší se poznamenat, že Watchmeni, Strážci, jsou už rozpadlou skupinou superhrdinů, jež si v šedesátých letech vytkla za cíl pečovat o bezpečí lidí. Lidé však nikdy nepatřili k dvakrát vděčným tvorům - jednoho dne si položili věčnou otázku „Kdo bude hlídat hlídače?“ a vzepřeli se. Bouřlivé události oněch dní vedly k přijetí tzv. Keenenova zákona, jenž postavil Watchmeny mimo zákon. Všechny s výjimkou dvou: Všemocného Dr. Manhattana, tak trochu boha a novodobého světového poldu, a Komedianta, jenž pracoval ve prospěch americké vlády. Léta plynula, čas běžel... Z maskovaných ochránců jsou dnes vyhnanci a nuly. Teď navíc zavraždili Komedianta. Jeho bývalý kolega, věčně urputný Rorschach, začíná pátrat, jestli se náhodou někdo nesnaží vykostit všechny padlé superhrdiny…
O nesnadném úkolu pro Zacka Snydera vypovídá to, že už samotnou synopsi nemusí divák neznalý předlohy z filmu pochopit. A že kupříkladu nepobere, kdo jsou Minutemani nebo proč se Watchmeni rozpadli. Jsou to zásadní otázky, ale není prostor na ně odpovídat natolik srozumitelně, aby diváky nepoznamenané comicsem opravdu zajímaly… a to je jen začátek.
Na něm se vyplatí poznamenat, že i „zredukovaní“ celuloidoví Watchmeni jsou velmi inteligentní comicsárnou. Jen to podtrhuje genialitu předlohy. Snyderův počin dokáže říct o superhrdinech, válkách, míru, násilí a celé Americe mezi Kennedym a Reaganem mnoho zajímavého, aniž by k Mooreovu comicsu přidal cokoliv nového. I filmoví Watchmeni jsou mnohovrstevnatým a myšlenkově velmi rozmáchlým dílem, které důsledně vybírá to nejcennější ze svého literárního předobrazu. Zlato z hlavy Alana Moorea těží s velikou pečlivostí a s pochopením všech důležitých souvislostí, bohužel nepřispívá k němu ani jednou vlastní myšlenkou. Látka pod rukama tvůrců nenabírá na žádných nových kvalitách, spíš naopak… i tahle filmová verze občas zplošťuje, osekává některé motivy a linie, byť mnohonánsobně méně než se očekávalo. A citlivěji. Veškerým přínosem Snydera tak je zasazení Watchmenů do nového kontextu – cenný je fakt, že inspirativní román doputoval ze stránek comicsu na filmové plátno.
Kinematografie totiž tak sofistikovaný pohled na superhrdiny dosud neznala. Není zvyklá demytizovat borce v pláštěnkách a ukazovat je jako podivíny, zakomplexovance, frustrovaná agresivní hovada i polobohy, pro něž jsou strasti smrtelníků nepodstatnou maličkostí v kosmických dějinách. Je samo o sobě velmi osvěžující vidět na plátně postavy z masa a kostí, pro něž je maska a řádění v ulicích jen způsobem, jak zakrýt šrámy z dětství, jak znovu najít svoji potenci nebo jak si udělat jednoduše dobře po těle (co na tom, že u toho postřílí pár demonstrantů nebo odbouchne těhotnou Vietnamku).
Snyder naštěstí výborně nacastoval herce a těm se daří probarvovat jednotlivé postavy přesně v duchu Mooreovy předlohy. Nejvíc nesporně zaujme – a to i na omezeném prostoru - Komediant Jeffreyho Deana Morgana, cynické hovádko, které si s úsměvem na rtech užívá svého superhrdinského postavení. Mlátí, znásilňuje a vraždí a přesto mu uvěříte i jeho poslední slzu. Výborně na plátně vypadá Rorschach, funguje i lovestory mezi Hedvábným přízrakem a Sůvou. První jmenované dodala Malin Akerman přesnou kombinaci modelkovské připitomělosti s žhavého sex-appealu (co teprve když je nahá!), tvůrci se trefili i s Patrickem Wilsonem jako uťápnutým neurotikem, jenž by bez sovího kostýmu a lodi Archimédes vypadal jen jako nudný newyorský úředníček. Přesně v souladu s comicsem. Slabý je tak pouze Matthew Goode jako Adrian Veidt, vzdálený od ideálu nedostižného antického krasavce jak svým vzezřením, tak hereckým projevem (ne, šišlání není cool).
Papíroví Watchmeni jsou výjimeční zejména svou vyprávěcí strukturou. Kombinují několik různých pramenů, kdy se na hlavní dějovou linku o několika různých postavách navěšují nejen desítky flashbacků, ale i novinové články, výňatky z knižních životopisů i zápisy z kartotéky FBI. Tvůrci se odmítli vzdát některých pasáží či odboček a víceméně vše podstatné zbrousili do jednolitého kolosu, dlouhého sto šedesát minut (režisérská verze bude čítat rovnou tři a půl hodiny!), přičemž zachovali posloupnost z knihy. Problém je, že takto splácnutý comics se automaticky nerovná kvalitnímu filmovému scénáři. Na Watchemenech je v každou chvíli patrné, že nejsou napsáni pro plátno. Že nebyli adaptováni, ale prostě jen přetaženi na jiné médium a tam rozhýbáni.
Čekejte proto velmi monotónní přehlídku „toho, co bylo v knize a co vám musíme, milí zlatí, postupně sdělit“. Skoro každá postava, která se dostaví na plátno, se musí „vykecat“ ze své minulosti, zasadit sebe sama do děje pomocí několika flashbacků a pak pokračovat dál. Netýká se to jen prvních dvaceti minut filmu, ani hodiny, ale kompletní stopáže! Ústřední linka se už po chvíli prohýbá pod ohromným nánosem vzpomínek a doplňujících informací, až ve zbytnělém a velmi literárním vyprávění pomalu ztrácí na přitažlivosti. Sledovat Watchmeny je docela úmorný zážitek, protože film netáhne nic kupředu – samotné pátrání, jež bylo dynamem comicsu, neustále přerušují různé odbočky, a to tak dlouho, až z něj zmizí většina napětí. Watchmeni mají navíc dramatickou kompozici uzpůsobenou pouze papíru a ne plátnu, takže i náznaky katarze a velkého finále vyznívají poněkud hluše.
Snyderův film svou stavbou připomíná ze všeho nejvíc puzzle – jak za sebe kladete dílky, obraz získává srozumitelnější obrysy, až vám na úplném konci poskytne onen kýžený „komplexní“ dojem. Až tady se projeví, že Snyder opravdu obsáhl tři dekády alternativních amerických dějin druhé poloviny 20. století, a to od oné „velké historie“, kam spadá atentát na Kennedyho nebo zahraniční politika, až po „malé dějiny“ plné intimních problémů několika postav. V tu chvíli už lze uznale pokývat, protože najednou dostanete barvitou a rozmáchlou fresku… ale dokodrcat se k ní může při tak mechanickém vyprávění člověka pěkně unavit (o to divněji mimochodem zní srovnání s brilantně zkomponovaným a vygradovaným Temným rytířem).
Watchmeni tak líčí nástrahy na všechny divácké tábory. Pro nezasvěcené mohou být zkratkovití, klopotní i jednostrunní, znalci comicsu si naopak budou uvědomovat, co všechno je třeba ještě odvyprávět, a jak dloooouho bude při tomhle přístupu trvat, než Snyder na plátně ukáže všechno podstatné (a neobohatí to ničím jiným než sexy vizuálem!). Nad knihou má člověk výhodu, že si může svobodně rozhodovat o tom, jakým tempem a po jakých dávkách budou příběh nasávat. Jestli zalistuje zpátky, překočí na další stránku, vrátí se, nebo si dá pauzu. U filmových Watchmenů logicky musíte dát celý opus v kuse na jeden zátah, bez možnosti doplňovat si mezery mezi políčky vlastní představivostí. Tak jako se o některých filmech říká, že připomínají počítačovou hru, kterou za vás paří někdo jiný a vy mu akorát koukáte přes rameno, platí u Watchmenů, že někdo místo vás čte comics. A jak jej rozpohyboval ve své hlavě, tak na něj musíte koukat. Není to trochu nuda?
Dokážu si představit v zásadě tři důvody, proč by mohli Watchmeni někoho nadchnout. Zaprvé, ctitelé předlohy si u nich můžou libovat, že své oblíbené hrdiny prostě vidí v pohybu. Víc ke štěstí nepotřebují (vzpomeňte na fanoušky Harryho Pottera nebo Stmívání). Neznalí comicsu můžou být udiveni sofistikovaností celého příběhu a jeho dílčích motivů, čímž de facto ocení zejména Mooreovu vizi. A pak je zde potenciálně třetí skupina, které bude připadat to barevné hemžení na plátně jednoduše cool. Cool jak se to celé třpytí, leskne, bouchá, že po Vietnamu chodí obrovský modrý paňác, co všechno rozmetá, a že Snyder necukl v podstatě před ničím, co dovoluje eRkový rating (sex, nahota a jako efektní vějička i comicsově přestylizované násilí).
Poslední skupině by se ani nešlo divit. Režisér se znovu ukazuje jako prvotřídní klipař, na rozdíl od 300 se však neutápí v nekonečných zpomalovačkách. Úvodní sekvencí spolehlivě nadchne, pak zaujme každým hudebním klipem, kdy se na prověřené šlágry roubují vycíděné vizuály. Snyderovi jdou výtečně od ruky i tři krátké akční scény (bitky jak z Matrixu, i díky hudebnímu podkresu). Celkově však oslňuje pouze jednotlivostmi. Watchmeni jsou v jeho režii vypulírovanou a místy trochu sterilní kronikou, rozkročenou do ohromné šíře. Vizuálně opulentní, ovšem bez adekvátně strhujícího filmového výrazu, díky kterému by snímek obstál i bez předlohy, anebo s ní naopak snesl přímou konfrontaci.
Ve zkratce: Strážci rozhodně nejsou špatným filmem, vedle původního comicsu však působí trochu zbytečně. Ale chápu, že producenti budou mít asi tak čtyři sta milionů dobrých důvodů, proč se mnou nesouhlasit…
O FILMU
New York 1985, svět potemněl kvůli strachu a paranoie. Svět, kde si normální smrtelníci kdysi nasadili masky, aby bojovali proti zločinu, a nyní se snaží před svojí identitou utéct. Svět, kde nejnebezpečnější ze zbraní - všehoschopný superčlověk změnil celkové rozložení sil a neúprosně posunul svět k nukleární půlnoci. Svět, kde zoufalí muži, tváří v tvář Armagedonu, vymýšlí zoufalá opatření.
To je svět Strážců, filmové adaptace nejslavnějšího komiksu všech dob, kterou jako první divákům přináší visionářský režisér Zack Snyder. Nápis nastříkaný sprejem ve tmavé, špinavé uličce New Yorku je to, co Strážce znepokojuje: “Kdo ohlídá Strážce?” Režisér Snyder nápis upřesňuje: “Kdo má právo říkat, co je správné a co ne? A kdo dohlíží na ty, kteří určují, co je správně a co ne?”
Strážci se poprvé objevily jako limitovaný, dvanáctidílný komiksový seriál. V letech 1986 - 1987 ho vydalo nakladatelství DC Comics, později bylo upraveno do současné, proslulé podoby komiksové knihy. Krví potřísněná tvář smajlíka na titulní straně, hodiny s rafičkami ukazující za minutu půlnoc a dvanáctidílná struktura jsou symboly bohaté, obsáhlé práce, která je dlouhodobě ceněna za to, že povznesla komiks na nový druh umění: Jako jediný komiks v historii byl v roce 2005 zařazen časopisem Time mezi “100 nejlepších anglicky psaných knih od roku 1923 do současnosti.”
Po vydání našli Strážci ohlas především u generace, která vyrůstala v době hrozby nukleární války. Komiks, jako jedna z prvních knih, nahlas vyslovil znepokojení a nejistotu doby, strach a hrůzu ze síly a jejího zneužití a tíhu obav a bezmoci, kterou každý den zažívali obyčejní lidé, jež držitelé moci považovali za nevýznamné. Od doby prvního vydání se zástup skalních fanoušků mnohonásobně rozrostl a jejich počet se stále zvyšuje.
“80. léta se nesla ve znamení obav ze Studené války - vyhrotí se situace, co se potom stane, jak křehká je naše společnost a jak málo stačí, aby bylo všechno smeteno ze zemského povrchu,” připomíná autor a ilustrátor komiksu Dave Gibbons. “Ačkoliv v dnešní době tyto obavy opadly, existují jiné hrozby, díky kterým tady strach a nejistota budou stále.”
Komiks rozbil běžnou představu o superhrdinech a v příběhu představil postavy “více lidské než super”, normální lidi, kteří mají osobní i morální problémy, bojují s nezdary a neurózami, a kteří až na Dr. Manhattana nemají žádné mimořádné schopnosti. Původní tým Minutemen tvořili Silhouette, Silk Spectre, Komediant, Hooded Justice, Captain Metropolis, Nite Owl, Mothman a Dollar Bill. Další generace dobrodruhů v maskách, kteří jsou hlavními hrdiny zmiňovaného komiksového dobrodružství, jsou Silk Spectre II, Nite Owl II, Rorschach, Dr. Manhattan, Ozymandias a Komediant, který jako jediný byl převzat z týmu Minutemen. Každý představuje jiný druh síly, posedlosti a nenormálnosti. Jiný druh superhrdiny.
Strážci byli díky své tajemnosti, spletitému, víceúrovňovému vyprávění a dialogům, použitým symbolům, časové souběžnosti, návratům do minulosti a fikci dlouho považováni za jedinečné ve své třídě a proto fakticky nezfilmovatelné.
Producenti Lawrence Gordon a Lloyd Levin více než dekádu doufali, že není pozdě a že se vyplatí počkat na správnou chvíli a správného režiséra, který oživí knihu způsobem, jakým si zaslouží. “Jako velký milovník komiksů, jsem Strážce přečetl hned, když poprvé vyšli. Bylo to výjimečné, nic takového jsem nikdy nečetl. Naprosto jsem se s tím světem ztotožnil. Nápad s hodinami, pohled na lidské smýšlení a výpravný způsob vyprávění - to všechno z toho dělá napínavé a provokativní čtení,” říká producent Levin. Ještě při práci na filmu 300: Bitva u Thermopyl vyjádřil Zack Snyder svůj zájem Strážce režírovat.
Snyder se rozhodl, že Strážce převede na plátno v podobě, která bude maximálně podobná komiksové předloze. Žádná změna doby, zdůraznění některé z postav na úkor ostatních, nic takového. Vše by bylo v neprospěch příběhu.
“Všichni říkali, že Strážci jsou nezfilmovatelný komiks,” připouští Zack Snyder. “Příběh je celkem jednoznačný, ale uvnitř je velká zápletka s mezinárodním dosahem a příkladným padouchem, prostě vším, co čekáte od příběhu o superhrdinech. Všechno je propracované do nejmenšího detailu - od postav, přes výpravu po způsob vyprávění, jestli jde o návrat do minulosti, pohled do budoucnosti nebo paralelní děj. Způsob uspořádání je místy velmi tradiční a jindy velmi neobvyklý. Autoři komiksu jakoby nezapomněli na žádný specifický žánr, jsou zde zastoupeny všechny, což dohromady tvoří jedinečný celek.”
Scénář Davide Haytera a Alexe Tsea zachoval komiksovou podobu superhrdinů jako velmi lidských postav, které jsou vystaveny stejným společenským a psychogickým tlakům jako kdokoliv jiný.
“Strážci ukazují víc než jen jednoznačně klidné superhdiny. Nabízí různé možnosti, proč si obléct kostým a vydat se do boje proti zločinu,” říká producent Gibbons. “Jste tak trochu blázen? Rozkrájel byste se pro ostatní? Co se stane, pokud kromě těchto vlastností budete navíc mít nadpřirozené schopnosti?”
Strážci se odehrávají ve světě na pokraji války, kde superhrdinové v kostýmech, dříve obdivovaní, jsou nyní vyvrženi a zatraceni. Jedinečnost projektu přilákalo mnoho herců. “Na konkurzu jsme měli hodně zájemců,” potvrzuje producent Levin. “Výsledkem je parta talentovaných herců, kteří se naprosto ztotožnili se svými postavami.”
“‘Strážci zkoumají chování i životní přístup hlavních postav, jejich úchylky a nedostatky,” řík Patrick Wilson, který hraje Nite Owla II. Carla Gugino, představitelka Sally Jupiter, říká, že oživení postav toho, čemu říká “Občan Kane mezi komiksy” bylo radostné i děsivé zároveň. “Všichni jsme považovali za důležité, abychom to natočili co nejlépe,” říká. “Nikdo nechtěl vyčnívat nad ostatní, byli jsme skvělý tým.”
Jackieho Earle Haleye coby Rorschacha oslovila příležitost ztvárnit “lidskou povahu ukrytou za maskou”. “Dovolilo to ukázat, jaký by byl svět, kdyby se lidé zahalili do kostýmů a začali strážit okolí. Jaké jsou slabosti, zásady a přesvědčení, která řídí jejich chování?”
Herci se shodují na tom, že nadšení režiséra Snydera bylo nakažlivé. “Nikdy jsem neviděl nikoho, kdo by byl pro něco tak zapálený,” říká Jeffrey Dean Morgan, představitel Komedianta.
Fanoušci komiksu už dříve navrhovali, kdo by se pro jednotlivé role hodil nejvíc, i když poslední slovo měli samozřejmě tvůrci. Haley vzpomíná: “Před třemi lety mě lidé na netu doporučovali pro roli Rorschacha. V té době jsem komiks vůbec neznal. Přečetl jsem si ho a byl jsem jím fascinovaný. Když jsem se později dozvěděl, že se podle něj bude točit film, bojoval jsem jako lev, abych tu roli získal.”
Rorschach je jediná Maska, která se otevřeně vzepře prohlášení, jež zatratí hrdiny v kostýmech, a která zůstane strážcem, který hlídá temná zákoutí New Yorku a honí škůdce společnosti…Jeho maska je poslední věc, kterou padouchové vidí, než vykoná svůj rozsudek. Rorschachův morální kompas ukazuje jen dva póly: dobro a zlo. “Normálně žijeme ve světě různých odstínů šedi, ale pro Rorschacha je svět černobílý,” říká Haley.
Jeho povaha a smysl pro čestnost jsou vyobrazeny v jeho masce, na které se mění vzory černé a bílé, jako inkoustové skvrny představující jeho pokušení. Jak říká režisér Snyder, i Rorschach má svou temnou stránku. Je hlavním obhájcem práva, ale na druhou stranu jeho nekompromisní smysl pro spravedlnost je téměř psychopatický. Je to rozporuplná postava, pochází z rozvrácené rodiny, vyrostl na ulicích a postupně se díky událostem stal strážcem.
Tajemství se začne rozvíjet poté, co Rorschach zjistí, že Edward Blake, známý také jako Komediant, byl zavražděn pádem z 30. patra mrakodrapu. Komediant byl vraždící mašina, která v časech válečných i mírových vykonával pro vládu nechutné úkoly. Malé skutky hrdinství či brutality pro něj byly to samé.
“Komediant je Američan každým coulem, ale zároveň ukazuje temnou stránku toho, co by Amerika mohla být,” poznamenává režisér. “Pohybuje se na hraně, pro vládu dělá špinavou práci, ale vykonává ji způsobem statečného hrdiny.” Pro Rorschacha je to patriot, americký hrdina, který zemřel ve službě pro svou zemi.
Dnes v noci v New Yorku zemřel Komediant, napsal Rorschach ve svých novinách. A někdo ví proč. Rorschach je přesvědčen, že Komediant je první v řadě maskovaných, které si někdo vybírá, aby je zavraždil. Rozhodne se, že musí varovat ostatní členy skupiny, která dřív pod jeho vedením bojovala. Nejprve navštíví Dana Dreiberga alias Nite Owla II, který byl ve slavné éře Masek jeho parťákem.
“Dan je Rorschachův nejbližší přítel,” říká Haley. “Rorschacha nemá nikdo rád, policie ani normální lidé. Když náhodou objeví vraždu Komedianta, je rozhodnut ji detailně vyšetřit. Zároveň to pro něj znamená záminku, proč by se hoši v maskách měli dát zase dohromady.”
Dan se, narozdíl od Rorschacha, změnil. Než přijal identitu Nite Owla, byl Dreiberg “bohatý a znuděný snílek, který viděl superhrdinu jako někoho, kdo zachrání a osvobodí krásnou dívku,” říká Patrick Wilson. “Jeho představy o spravedlnosti jsou staromódní. Chce v lidech vidět dobro. Když se rozhodne, že bude bojovat proti zločinu, je to kvůli spravedlnosti a touze pomoci lidem.”
Nyní Dan žije tichý život, každý týden navštěvuje svého předchůdce, původního Nite Owla - Hollise Masona a klábosí s ním nad pivem. Dan se zklidnil - fyzicky, politicky i sexuálně. Bez kostýmu nemá identitu. Nemá své místo ve společnosti a proti problémům se cítí bezbranný. Má strach si kostým znovu obléci, ale zároveň je jasné, že bez Nite Owla nedokáže žít.
“Až když se začne rozplétat tajemství kolem smrti jeho kolegy, začne vidět pozitiva spojené s opětovným oblečením starého kostýmu,” říká režisér. “Ve chvíli, kdy si znovu nasadí masku, uvědomí si, kým opravdu je. Je to ten typ obyčejného člověka, který dokud nenajde smysl své existence, je ztracen.”
Adrian Veidt alias Ozymandias svůj nový život po odložení masky už našel. Jeden z nejchytřejších a nyní i nejbohatších mužů světa odešel ze “strážnické” profese ještě před osudným, zavrhujícím rozhodnutím a své štěstí udělal v prodeji akčních figurek, komiksů, parfémů, knih a filmů. Nicméně stále věří, že má vyšší poslání. Je posedlý dobou Alexandra Velikého a egyptského faraona Ramsess II. (Ozymandias je řecká verze tohoto jména), které ho motivují k touze zdokonalit lidský svět.
Když se Rorschach rozhodne, že potrestá viníky vraždy, Veidt to považuje za zbytečné, neboť “všechno co znají, může být ve vteřině vymazáno”. “Adrian trpí komplexem pána lidstva, má pocit, že je v jeho moci všechno napravit,” vysvětluje Matthew Goode, který magnáta hraje. “Je přesvědčen, že je nutné napravit svět, neboť lidstvo je zkažené. Věří, že žádná cena není příliš vysoká, aby se svět opět sjednotil.”
“Tato filosofie je svým způsobem kostrou filmu,” tvrdí Snyder. “Jak změníte lidstvo a donutíte ho nebojovat? A má někdo takovou moc?” “Všechny hlavní postavy jsou svým způsobem fundamentalisté,” říká Billy Crudup, který hraje Dr. Manhattana, jedinou Masku se skutečnými nadpřirozenými schopnostmi. “Všichni vidí hrozivý svět, který zachrání jen oni, když vezmou záležitosti do svých rukou. Jejich touha po pořádku přebíjí mravní zásady.”
“Před nehodou v nukleární laboratoři, která provždy změnila jeho život, byl Dr. Manhattan Jon Osterman, syn hodináře, vynikající fyzik a prototyp muže z 50. let,” říká Crudup, herec za modrým světlem ozařujícím Manhattanovo tělo.
“Ačkoliv se Manhattan dobrovolně rozhodl připojit ke skupině Mask, ostatní si na rozdíl od něj na masky jen hrají,” vysvětluje Crudup. “Jsou to strážci. Nevěří ve stabilitu vlády ani ve schopnost společnosti postarat se sama o sebe. Osterman je pravý opak - ukázkový příklad člověka, který věří ve svoji zemi a v morální sílu její vlády. Pro svoji zemi udělal cokoliv, co po něm chtěli. A pokračuje v tom i poté, co se stane Dr. Manhattanem.”
Nehoda z Jona Ostermana udělala superčlověka, který vidí minulost, současnost a budoucnost a má schopnost kontrolovat věci sám. “Nevrátil se jako smrtelník, ale jako bůh,” říká Crudup.
Režisér Snyder přirovnává Dr. Manhattana k nukleární bombě. “Pouhá její existence změnila náš pohled na svět. Svým způsobem to samé představuje Manhattan - má schopnost nás ve stejnou chvíli zachránit i zničit. Otázky plynoucí z jeho síly jsou děsivé. Je skutečně na naší straně? Co když se jeho síla obrátí proti nám? Jak se k tomu máme postavit?”
Manhattan se ponořuje do nekonečné dimenze času a prostoru, čímž se vzdaluje lidskosti a bytí. “Je lhostejný ke všemu kromě vnitřního fungování atomu,” potvrzuje Crudup. “Rozumí, jak funguje vesmír. Lidství má proměnné, které fyzika nemá. Fyzika je přesně uspořádaný systém, zatímco lidské vztahy jsou chaotické a člověk jim může porozumět jen prožitím těžkých okamžiků. Pro Manhattana začne být toto poznání natolik frustrující, že se o lidi přestane zajímat.”
“Svým způsobem touží po přátelství, ale je už lidem příliš vzdálen,” popisuje Snyder. “Vidí nás jako skupinu atomů, čímž se pro něj staneme abstrakcí, se kterou není možné navázat vztah.”
Jediný člověk, který s Dr. Manhattanem nějaký vztah má, je Laurie Jupiter alias Silk Spectre II, která se do něj jako puberťačka zamilovala. Představitelka Laurie - Malin Akerman vysvětluje, “Laurie do něj byla po uši zamilovaná, ale jak se víc a víc odcizoval, jejich vztah vyprchal Laurie má pocit, že je mu práce přednější. Cítí, že na ni začíná zapomínat, a čím víc si to uvědomuje, tím víc se ztrácí sama v sobě.”
Po smrti Komedianta se dá Laurie dohromady s Danem Dreibergem, který její ztrátu nahradí. “Vztah s Danem vrátí Laurie ženské sebevědomí. Po bůhví jak dlouhé době na ni někdo kouká jako na ženu. Ten záblesk v ní zažehne oheň, který mívala jako Silk Spectre, a který potřebuje pro svoji mimořádnou rychlost.”
“Pojítkem jsou jim vzpomínky na boje se zločinem,” dodává Wilson. “Od doby, kdy přestali být superhrdiny, se jen tak potloukají životem. Díky Laurie si Dan opět obleče kostým. To je věc, kterou chtěl udělat ze všeho nejvíc, ale potřeboval někoho, kdo se na něj podívá a řekne, ‘Tak pojďme.’”
Laurie do role superhrdinky natlačila její matka, která bývala první Silk Spectre. “Coby Silk Spectre II se Laurie naučila bojovat jako muž,” říká Akerman. “Díky Masce byla silnou, mocnou ženou. A přes určitý odpor ji někde uvnitř měla ráda.”
Její matka Sally Jupiter žije v domově důchodců a tráví čas vzpomínkami na slávu, kterou si užívala jako jedna z nemnoho žen superhrdinek. “Sally je stejně jako Komediant ze staré školy,” říká režisér Snyder. “Je symbolem zlaté éry superhrdinů. Byli skoro stejně slavní jako filmové hvězdy. Ano, svým způsobem je to pohaslá filmová hvězda, která už nikdy nedokázala znovu získat slávu a lesk, jež měla ve svých hvězdných dnech.”
Carla Gugino popisuje svoji postavu jako “někoho, kdo si o sobě myslí víc, než je. Určitě chtěla bojovat proti zločinu, ale také chtěla slávu. A jak stárla, vkládala své ambice do dcery Laurie. Sally toho zažila hodně, i když spoustu problémů si způsobila sama. Z celého srdce milovala Komedianta, přesto, že se jim nikdy nepodařilo být spolu.”
Sally a Edward Blake neboli Komediant k sobě měli hodně blízko během zlaté éry původního týmu superhrdinů. Jejich vztah byl nenávratně zničen sporem, který jim změnil život. “Tím okamžikem se pro Edwarda Blaka všechno změnilo,” říká Jeffrey Dean Morgan, který ho hraje. “Uvědomí si, že neumí dávat najevo city a místo toho ženě, kterou miluje, ublíží. Od té chvíle tráví svůj život osamoceně. Na Komediantovi je něco tragického. Chce od života víc než je schopný unést. Je to ztracená duše. Jediné chvíle, kdy si nepřipadá sám, jsou chvíle, kdy bojuje po boku svých kamarádů. Všemu se vysmívá, na ničem mu nezáleží. Ani smrt ho nezajímá - do chvíle, než si uvědomí, o co skutečně jde.”
“Každá postava, a hlavně Komediant, má dvě tváře,” říká manželka režiséra a koproducentka Deborah Snyder. “Když střílí na rozzuřený dav, říkáte si, ‘Kdo je lepší, dav nebo Komediant?’ Způsob, jakým ho Jeffrey hraje, by ho měl zprotivit, přesto je vám sympatický.”
Od New Yorku až k Marsu se odehrávají spiknutí a komploty s přesvědčením, že osud země je v rukou několika vyvolených. Hodiny posledního soudu se pomalu posouvají k půlnoci, lidstvo upadá do temnoty a naši maskovaní hrdinové - osamělí nebo přátelští, plní soucitu nebo zrazení, milovaní nebo zavržení, lidé nebo superlidé - se musí rozhodnout, jestli dokážou změnit svět nebo jestli je jejich osudem pouhé nalezení radosti ze svého poslání a následné smíření se s tím, že jsou jen součástí historie, která se kolem nich odehrává.
“Kdo tvoří svět?” přemítá Dave Gibbons. “Jsou to lidé, jež zde žijí. A jejich plány, bez kterých nic nedokážou. Nakonec to je ale jen náhoda a shoda okolností, které utvářejí svět. Nezáleží na tom, jak pečlivě plánujete nebo kolik lidí něco chce, ani to neznamená, že se tak stane. Stejně nakonec všichni musíme sklonit hlavu před vyšší mocí vesmíru.”
Cílem režiséra Snydera a potažmo celého filmového štábu, bylo natočit film co nejvíce podobný původnímu komiksu. “Ten film je jedna velká podívaná,” říká režisér. “Je to mix reality a snů, při které Dr. Manhattan létá ve skleněném paláci nad povrchem Marsu nebo se nepřirozený, 20 metrů vysoký prochází vietnamskou džunglí. Děj příběhu skáče mezi současností a minulostí, aby vysvětlil konání strážců. Udělali jsme maximum, aby film působil jako oživlá verze legendárního komiksu.”
Základem scénáře byl zmiňovaný komiks, který Snyder postupně rozpracoval do detailních storyboardů. Filmový architekt Alex McDowell říká, že Snyderova kniha storyboardů byla jako další komiks. Štáb ji proto celé natáčení říkal Zackova bible. Narozdíl od předchozího filmu 300: Bitva u Thermopyl, chtěl Snyder maximum scén vytvořit reálné, ne pomocí počítačové grafiky. Výsledkem bylo více než 200 samostatných scén.
Film zahrnuje i méně pozemská místa. Čtvrtina příběhu se odehrává na Marsu, další scény jsou z Antakrtidy, což samozřejmě vyžadovala moderní počítačovou techniku. Jedna scéna je kompletně digitální: Skleněný palác Dr. Manhattana na Marsu. “Vzhled vychází z kvantové fyziky a hodin,” říká McDowell. “Ve filmu jsou mraky odkazů na hodiny - tikající hodiny odpočítávající nukleární katastrofu nebo Ostermanovy hodinky, které ztratí a tím rozeběhne sled událostí vedoucích ke stvoření Dr. Manhattana. Není překvapením, že i Skleněný palác vypadá jako mechanismus hodinek, který Dr. Manhattan postavil podle otcových předloh.”
Bylo jasné, že pro tolik scén, včetně celého města, bude potřeba najít velké, prázdné prostranství, aby se tam vešlo vše, co režisér Snyder vymyslel. Filmování proběhlo v několika lokacích kolem kanadského Vancouveru a velká část byla postavena v kanadských filmových studiích. Na rozsáhlém smetišti vancouverského předměstí vyrostl New York, takový jaký znají fanoušci komiksu.
“Ve Strážcích je mnoho drobných zápletek a souvislostí. Jak říká McDowell, úkolem architekta je vytvořit prostředí, které diváky pohltí, potom se architektova práce stává součástí vyprávění.”
Stejně jako u vizuální podoby filmu, tak u kostýmů se tvůrci snažili maximálně přiblížit barevné paletě komiksu. Ve filmu převládá zelená, fialová, oranžová a hnědá... tmavé barvy, které během pokračujícího děje ještě ztmavnou.
Práce na kostýmech byla mimořádně náročná. Příběh se odehrává v různých érách, v rozmezí let 1938 až 1985, takže bylo důležité vybrat oblečení tak, aby jasně odkazovalo na dobu, ve které se děj zrovna odehrává. Ve filmu se objeví široká plejáda uniforem, od válečných z 2. světové války, přes nacistické a vietnamské. Kromě toho se na scéně objeví lidé různých profesí a zájmů, od vězeňských kuchařů, astronautů, přes sovětské vojáky a květinové děti. Počet kostýmů stoupl k neuvěřitelným 150 000! Jejich seznam, včetně doplňků čítal přes 600 stránek.
Největší pozornost byla samozřejmě věnovaná kostýmům hlavních postav - Strážců. Detailní podobu tvůrci vytvořili nejprve z hlíny a podle toho poté z latexové pěny. Díky tomu mohly být masky bohaté a plné detailů a zároveň pohodlné svým nositelům.
Za zmínku stojí kostým Nite Owla II, při kterém se návrháři inspirovali NASA skafandry ze 70. let. Výjimečný je také žluto-černý latexový obleček Larrie Jupiter alias Silk Spectre II, díky kterému se tichá, nevýrazná Larrie mění v sexy dračici.
V naprostém kontrastu s extrémními obleky většiny Strážců je kostým Rorschacha, který nosí obyčejný kabát, což symbolizuje jeho nezájem o běžné, lidské věci. Jeho jediným zájmem je snaha vnést do světa trochu spravedlnosti.
Přesto Rorschach oplývá nejvýraznějšími znaky ze všech kostýmovaných hrdinů: má masku s měnícími se inkoustovými skvrnami. Maska je výsledkem spolupráce kostýmních návrhářů a specialistů na vizuální efekty.
Ti si hodně “užili” i s postavou Dr. Manhattana, který v jednu chvíli vypadá jako 30i metrový bůh, kolem kterého se šíří světle modrá záře a za okamžik se zmenší do lidské, pozemské velikosti.
Kromě hlavních postav se ve filmu objeví i tváře slavných lidí - prezidenti Kennedy a Nixon, Mick Jagger, David Bowie, Annie Leibowitz nebo skupina The Village People - i jejich tváře byly vytvořené pomocí masek a efektů.
Důležitou roli hraje hudba, utváří časovou linii příběhů. Ve filmu zazní klasické hity od Nat “King” Colea, Billie Holidaye, Simona & Garfunkela, Jimiho Hendrixe nebo Janis Joplin. Další, původní hudbu napsal skladatel Tyler Bates.
Na závěr slova režiséra Zacka Snydera: “Strážci jsou milníkem v historii komiksů, byla to pro mne čest zfilmovat je. Podstatou tohoto filmu jsou malé otázky týkající se morálních zásad, které vedou k té velké, zásadní otázce, jež vlastně nemá odpověď. Cílem filmu je rozpoutat debatu. Doufám, že lidé půjdou z kina a budou přemýšlet, na kterou stranu té otázky by se přidali. Původní komiks ve vás vyvolává otázku, kdo je ten dobrý a kdo ten špatný chlapík. Doufám, že stejné přemýšlení v divácích vyvolá náš film.”
“Co z někoho udělá hrdinu, v našem reálném světě? Tato otázka nemá jednoznačnou odpověď, jako tomu obvykle je ve filmech. Chci, aby závěr Strážců nebyl jednoduchý a vzbudil v lidech dohady. Tak to podle mne má být.”
Ocenění:
The Saturn Awards
2010 - Nejlepší fantasy
2010 - Michael Wilkinson (Nejlepší kostýmy)
2010 - Nejlepší speciální DVD vydání
2010 - Zack Snyder (Nejlepší režie) (nominace)
2010 - Alex Tse, David Hayter (Nejlepší scénář) (nominace)
2010 - Malin Akerman (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
2010 - Alex McDowell (Nejlepší scénografie) (nominace)
2010 - Jessica Norman, Joel Whist, John 'D.J.' Des Jardin, Peter G. Travers (Nejlepší speciální efekty) (nominace)
DABING
V českém znění: Filip Jančík - Billy Crudup (Dr. Manhattan / Jon Osterman), Regina Řandová - Carla Gugino (Sally Jupiter / Silk Spectre), Libor Hruška - Jeffrey Dean Morgan (Edward Blake / The Comedian), Zdeněk Mahdal - Jackie Earle Haley (Walter Kovacs / Rorschach), Otakar Brousek ml. - Patrick Wilson (Dan Dreiberg / Nite Owl II), Jitka Moučková - Malin Akerman (Laurie Jupiter / Silk Spectre II), Libor Bouček - Matthew Goode (Adrian Veidt / Ozymandias), Libor Terš - Matt Frewer (Moloch), Bohdan Tůma - John Shaw (Doug Roth), Bedřich Šetena - Stephen McHattie (Hollis Mason) + Gary Houston (John McLaughlin), Daniel Rous - Jerry Wasserman (detektiv Fine), Jiří Čapka - Don Thompson (detektiv Gallagher), Drahomíra Kočová - Mary Ann Burger (Eleanor Cliftová), Jaroslav Horák - James M. Connor (Pat Buchanan), Ludvík Král - Danny Woodburn (Big Figure), Jiří Zavřel - Robert Wisden (Richard Nixon), Karel Richter - Walter Addison (Lee Iacocca), Petra Hobzová - Laura Mennell (Janey Slaterová), Zbyšek Horák, Václav Mareš, Oldřich Hajlich, Roman Hajlich a další
Překlad: David Záleský, Markéta Záleská (s využitím literárního překladu Viktora Janiše)
Zvuk: David Pavlíček
Produkce: Leoš Lanči
Dialogy a režie českého znění: Jiří Balcárek
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska ve studiu Pro-Time 2009
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 5.3.2009 Bontonfilm
Premiéra USA: 6.03.2009 Warner Bros. US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 7.9.2009 (DVD) Magicbox
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: 7.9.2009 Magicbox
Poprvé na DVD: 7.9.2009 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 7.9.2009 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 5 969 625
Tržby celkem - $ 185 382 813
Návštěvnost v ČR 51 995
Náklady (Rozpočet) - $ 130 000 000
„Kdosi zabíjí naše superhrdiny.“
OBSAH
Anglický komiksový scenárista Alan Moore bývá považován za jednoho z nejschopnějších a nejvšestrannějších autorů. Legendární komiksový tvůrce se proslavil tituly jako V jako vendeta nebo Bažináč, ale za jeho přelomové dílo bývá považována komiksová minisérie Strážci (v originále Watchmen), kterou vytvořil s kreslířem Dave Gibbonsem v roce 1986. Strážci se setkali s nadšeným kritickým přijetím a představují milník v moderním pojetí komiksového žánru. Alan Moore vytvořil temný mnohovrstevnatý příběh, v němž dekonstruoval superhrdinský mýtus a současně reflektoval tehdejší ohrožení jadernou válkou. Spletité mnohovrstevnaté vyprávění odehrávající se v zároveň v časové souběžnosti i minulosti využívalo všech možností komiksového média a dlouho zaznívaly domněnky, že předlohu nelze převést na stříbrné plátno. Filmové adaptace se nakonec ujal režisér Zack Snyder, který si předtím vydobyl renomé adaptací komiksové verze řecké historie 300: Bitva u Thermopyl. Děj Strážců se odehrává v alternativní historii Spojených států amerických v roce 1985, kdy naplno zuří studená válka a svět se ocitá na pokraji jaderné zkázy. Zápletka se zaměřuje na příběhy jednotlivých superhrdinů během vyšetřování vraždy jednoho z nich – Komedianta. Nekompromisní Rorschach za jeho smrtí vidí rozsáhlé spiknutí, které má zlikvidovat nebo zdiskreditovat bývalé superhrdiny. Ti už dávno nejsou považování za ochránce lidstva, ale živoří na okraji společnosti. Rorschach se je pokusí zmobilizovat ve snaze zabránit jaderné katastrofě. Jejich cílem by mělo být strážit lidstvo. (Česká televize)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Maskovaní hrdinové v plné kráse včetně všech brutalit eRkové přístupnosti zabalené ve zpomaleném a stylovém světe Zacka Snydera. Vícevrstvý, komplexní a pravděpodobně první komiksový film, který ve mě vyvolal opravdové a silné emoce spojené s mrazením v zádech. Pár neznámých herců překvapí a jejich postavy stejně jako "styl Watchmenů" jistě těží ze slavného komiksu, který jsem bohužel nečetl. Přesto Snydera musím pochválit a poklonit se mu za stylovou záležitost, která sází na více než pár hezkých obrázků a trochu krve (viz. 300). Tahle zábava totiž není jen na jedno použití. Jde o film plný detailů, které uniknou, kterých si divák napoprvé nevšimne, ale také těch, kterého osloví a podsunou myšlenku "pan režisér si opravdu vyhrál" (např geniální úvodní titulky, hudební složka hitů 80 let). Osobně mě překvapivě oslovily i postavy, které nejsou jen plochými "tenhle mlátí" a "tenhle lítá", ale promítá se do nich nejen samotný úpadek a zákaz maskovaných hrdinů, ale taky psychologie a jejich motivace. Zde však bezkonkurenčně vítězí Dr. Manhattan (latexová kráska promine). Nelze však vypisovat vše, co se mi líbilo (atmosféra, krev...) a uchvátilo (alternativní historie...), protože toho je hodně. Přesto jsou Strážci velmi nekomerční film a doufám, že se to nepodepíše na jejich zasloužených tržbách (peníze jsou na filmu hodně vidět...). Někomu bude vadit větší délka, ale vše má svůj smysl a každá scéna ve filmu má svůj důvod. I proto se těším na rozšířenou verzi, která nabídne ještě více a zajímá mě, kam až Snyder dokázal zajít.... Strážci jsou filmem, který se zbavil plochosti 300ky, přibral myšlenku a skvělé postavy a na konec přináší i morální otázky. To vše podpořené audio-vizuální slastí... Teď ještě pročíst komiks a čekat na režisérský sestřih. PS: pro mě zajímavější než komiks a za povedenější považuji filmový konec. PPS: ultimate cut postrádá intenzitu původního sestřihu. (Djkoma) 5*
Netknut komiksem, zato s myšlenkami na Gilliama i Greengrasse, nakonec děkuji právě za Zacka Snydera, který ve svém třetím snímku filmařsky dospěl. Umožnila mu to sice evidentně silná předloha, potažmo její scénáristické ošetření, ale způsob, jakým Snyder představuje rozsáhlý svět odmítnutých superhrdinů bere dech. Silná reflexe Ameriky s téměř až meditativním myšlenkovým přesahem o člověku samotném stojí na výborných dialozích party neokoukaných hereckých tváří, které občas režisér pošle do vynikajících akčních sekvencí. Rorschachovo randevous s policajty mě přivedlo hluboko za hranici obyčejné divácké extáze. Z kina jsem odcházel hodně zadumaný, den nato jásám a vím, že to musím vidět minimálně ještě jednou. Edit I.: A stálo to za to, už dlouho jsem nezažil druhou projekci nějakého filmu, kterou bych si tak intenzivně vychutnal. Edit II. A D.C. verze je už 'jenom' labužnická třešnička. (Isherwood) 5*
Nejsem nějaký velký fanda komixů ani komixových filmů a už vůbec ne jejich znalec. Ale hned po úvodní akční scéně (podbarvené nádhernou poetickou písní Unforgettable) a následující velmi netradiční titulkové sekvenci, která nás provede (lehce upravenými) novodobými dějinami USA a jejich Strážců (podbarvené Dylanovým Times They Are A-Changing) mi bylo jasné, že se dívám na něco výjimečného. Kromě velmi netradiční (na komixový nebo akční film) dějové struktury a hudebního doprovodu (kromě dobových písní mě ohromě zaujala sekvence podbarvená Philipem Glassem) mě zaujalo celkové zpracování a kamera, používání zpomalených sekvencí tak, že mi to vůbec nevadilo, celá vizuální atmosféra a zvuk, syrovost ale i poetika... A po asi dvou hodinách užívání si Strážců mi došlo, proč se mi to vlastně tak líbí - vlastně po celý film chybí záporak, velkej padouch, prostě někdo, komu by hrdinové chtěli nakopat zadek, ale ona chybí vlastně i nějaká ta "krásně" kladná postava. Všichni Strážci mají svou minulost, která opravdu není zrovna zářivá, takže to do toho, co si obvykle představíme pod pojmem "komix" má opravdu hodně daleko. Takže přestože jsem komix nečetla (a řadím se tím do potenciálně velmi špatné cílové skupina, podle Tetsua), film mě nadchnul. Je jiný, složitý, filozofický, přitom akční ale pořád zábavný! (Galadriel) 5*
VELKÁ RECENZE
Watchmeni jsou neadaptovatelní! I když by čerstvá interpretace asi nejlepšího comicsu všech dob dál sbírala převážně pozitivní recenze, na téhle tezi by se nic nezměnilo. Zack Snyder se totiž nástrahám spojeným s přepracováním a svébytným uchopením látky elegantně vyhnul. Neadaptoval, jen otiskoval na plátno. Překlopil a ukázal. Na rozdíl od Sin City nebo 300 se ovšem nesoustředil na výtvarno, nýbrž na obsah. I proto se mu podařilo sestrojit film, jenž není urážkou předlohy a který může některým divákům nabídnout jisté potěšení. Není to fiasko, což potěší, protože málokdo zkusil v krátkém sledu tři tak náročné, zároveň odlišné a ještě k tomu halasně sledované projekty jako Zack Snyder. Neselhal. Podařilo se mu ovšem ten košatý, komplexní a komplikovaný grafický román, jenž v sobě nese „příliš mnoho“ myšlenek, motivů i překvapivých obratů, předělat i ve vytříbený film?
Než vyslovím ono „Ne“, sluší se poznamenat, že Watchmeni, Strážci, jsou už rozpadlou skupinou superhrdinů, jež si v šedesátých letech vytkla za cíl pečovat o bezpečí lidí. Lidé však nikdy nepatřili k dvakrát vděčným tvorům - jednoho dne si položili věčnou otázku „Kdo bude hlídat hlídače?“ a vzepřeli se. Bouřlivé události oněch dní vedly k přijetí tzv. Keenenova zákona, jenž postavil Watchmeny mimo zákon. Všechny s výjimkou dvou: Všemocného Dr. Manhattana, tak trochu boha a novodobého světového poldu, a Komedianta, jenž pracoval ve prospěch americké vlády. Léta plynula, čas běžel... Z maskovaných ochránců jsou dnes vyhnanci a nuly. Teď navíc zavraždili Komedianta. Jeho bývalý kolega, věčně urputný Rorschach, začíná pátrat, jestli se náhodou někdo nesnaží vykostit všechny padlé superhrdiny…
O nesnadném úkolu pro Zacka Snydera vypovídá to, že už samotnou synopsi nemusí divák neznalý předlohy z filmu pochopit. A že kupříkladu nepobere, kdo jsou Minutemani nebo proč se Watchmeni rozpadli. Jsou to zásadní otázky, ale není prostor na ně odpovídat natolik srozumitelně, aby diváky nepoznamenané comicsem opravdu zajímaly… a to je jen začátek.
Na něm se vyplatí poznamenat, že i „zredukovaní“ celuloidoví Watchmeni jsou velmi inteligentní comicsárnou. Jen to podtrhuje genialitu předlohy. Snyderův počin dokáže říct o superhrdinech, válkách, míru, násilí a celé Americe mezi Kennedym a Reaganem mnoho zajímavého, aniž by k Mooreovu comicsu přidal cokoliv nového. I filmoví Watchmeni jsou mnohovrstevnatým a myšlenkově velmi rozmáchlým dílem, které důsledně vybírá to nejcennější ze svého literárního předobrazu. Zlato z hlavy Alana Moorea těží s velikou pečlivostí a s pochopením všech důležitých souvislostí, bohužel nepřispívá k němu ani jednou vlastní myšlenkou. Látka pod rukama tvůrců nenabírá na žádných nových kvalitách, spíš naopak… i tahle filmová verze občas zplošťuje, osekává některé motivy a linie, byť mnohonánsobně méně než se očekávalo. A citlivěji. Veškerým přínosem Snydera tak je zasazení Watchmenů do nového kontextu – cenný je fakt, že inspirativní román doputoval ze stránek comicsu na filmové plátno.
Kinematografie totiž tak sofistikovaný pohled na superhrdiny dosud neznala. Není zvyklá demytizovat borce v pláštěnkách a ukazovat je jako podivíny, zakomplexovance, frustrovaná agresivní hovada i polobohy, pro něž jsou strasti smrtelníků nepodstatnou maličkostí v kosmických dějinách. Je samo o sobě velmi osvěžující vidět na plátně postavy z masa a kostí, pro něž je maska a řádění v ulicích jen způsobem, jak zakrýt šrámy z dětství, jak znovu najít svoji potenci nebo jak si udělat jednoduše dobře po těle (co na tom, že u toho postřílí pár demonstrantů nebo odbouchne těhotnou Vietnamku).
Snyder naštěstí výborně nacastoval herce a těm se daří probarvovat jednotlivé postavy přesně v duchu Mooreovy předlohy. Nejvíc nesporně zaujme – a to i na omezeném prostoru - Komediant Jeffreyho Deana Morgana, cynické hovádko, které si s úsměvem na rtech užívá svého superhrdinského postavení. Mlátí, znásilňuje a vraždí a přesto mu uvěříte i jeho poslední slzu. Výborně na plátně vypadá Rorschach, funguje i lovestory mezi Hedvábným přízrakem a Sůvou. První jmenované dodala Malin Akerman přesnou kombinaci modelkovské připitomělosti s žhavého sex-appealu (co teprve když je nahá!), tvůrci se trefili i s Patrickem Wilsonem jako uťápnutým neurotikem, jenž by bez sovího kostýmu a lodi Archimédes vypadal jen jako nudný newyorský úředníček. Přesně v souladu s comicsem. Slabý je tak pouze Matthew Goode jako Adrian Veidt, vzdálený od ideálu nedostižného antického krasavce jak svým vzezřením, tak hereckým projevem (ne, šišlání není cool).
Papíroví Watchmeni jsou výjimeční zejména svou vyprávěcí strukturou. Kombinují několik různých pramenů, kdy se na hlavní dějovou linku o několika různých postavách navěšují nejen desítky flashbacků, ale i novinové články, výňatky z knižních životopisů i zápisy z kartotéky FBI. Tvůrci se odmítli vzdát některých pasáží či odboček a víceméně vše podstatné zbrousili do jednolitého kolosu, dlouhého sto šedesát minut (režisérská verze bude čítat rovnou tři a půl hodiny!), přičemž zachovali posloupnost z knihy. Problém je, že takto splácnutý comics se automaticky nerovná kvalitnímu filmovému scénáři. Na Watchemenech je v každou chvíli patrné, že nejsou napsáni pro plátno. Že nebyli adaptováni, ale prostě jen přetaženi na jiné médium a tam rozhýbáni.
Čekejte proto velmi monotónní přehlídku „toho, co bylo v knize a co vám musíme, milí zlatí, postupně sdělit“. Skoro každá postava, která se dostaví na plátno, se musí „vykecat“ ze své minulosti, zasadit sebe sama do děje pomocí několika flashbacků a pak pokračovat dál. Netýká se to jen prvních dvaceti minut filmu, ani hodiny, ale kompletní stopáže! Ústřední linka se už po chvíli prohýbá pod ohromným nánosem vzpomínek a doplňujících informací, až ve zbytnělém a velmi literárním vyprávění pomalu ztrácí na přitažlivosti. Sledovat Watchmeny je docela úmorný zážitek, protože film netáhne nic kupředu – samotné pátrání, jež bylo dynamem comicsu, neustále přerušují různé odbočky, a to tak dlouho, až z něj zmizí většina napětí. Watchmeni mají navíc dramatickou kompozici uzpůsobenou pouze papíru a ne plátnu, takže i náznaky katarze a velkého finále vyznívají poněkud hluše.
Snyderův film svou stavbou připomíná ze všeho nejvíc puzzle – jak za sebe kladete dílky, obraz získává srozumitelnější obrysy, až vám na úplném konci poskytne onen kýžený „komplexní“ dojem. Až tady se projeví, že Snyder opravdu obsáhl tři dekády alternativních amerických dějin druhé poloviny 20. století, a to od oné „velké historie“, kam spadá atentát na Kennedyho nebo zahraniční politika, až po „malé dějiny“ plné intimních problémů několika postav. V tu chvíli už lze uznale pokývat, protože najednou dostanete barvitou a rozmáchlou fresku… ale dokodrcat se k ní může při tak mechanickém vyprávění člověka pěkně unavit (o to divněji mimochodem zní srovnání s brilantně zkomponovaným a vygradovaným Temným rytířem).
Watchmeni tak líčí nástrahy na všechny divácké tábory. Pro nezasvěcené mohou být zkratkovití, klopotní i jednostrunní, znalci comicsu si naopak budou uvědomovat, co všechno je třeba ještě odvyprávět, a jak dloooouho bude při tomhle přístupu trvat, než Snyder na plátně ukáže všechno podstatné (a neobohatí to ničím jiným než sexy vizuálem!). Nad knihou má člověk výhodu, že si může svobodně rozhodovat o tom, jakým tempem a po jakých dávkách budou příběh nasávat. Jestli zalistuje zpátky, překočí na další stránku, vrátí se, nebo si dá pauzu. U filmových Watchmenů logicky musíte dát celý opus v kuse na jeden zátah, bez možnosti doplňovat si mezery mezi políčky vlastní představivostí. Tak jako se o některých filmech říká, že připomínají počítačovou hru, kterou za vás paří někdo jiný a vy mu akorát koukáte přes rameno, platí u Watchmenů, že někdo místo vás čte comics. A jak jej rozpohyboval ve své hlavě, tak na něj musíte koukat. Není to trochu nuda?
Dokážu si představit v zásadě tři důvody, proč by mohli Watchmeni někoho nadchnout. Zaprvé, ctitelé předlohy si u nich můžou libovat, že své oblíbené hrdiny prostě vidí v pohybu. Víc ke štěstí nepotřebují (vzpomeňte na fanoušky Harryho Pottera nebo Stmívání). Neznalí comicsu můžou být udiveni sofistikovaností celého příběhu a jeho dílčích motivů, čímž de facto ocení zejména Mooreovu vizi. A pak je zde potenciálně třetí skupina, které bude připadat to barevné hemžení na plátně jednoduše cool. Cool jak se to celé třpytí, leskne, bouchá, že po Vietnamu chodí obrovský modrý paňác, co všechno rozmetá, a že Snyder necukl v podstatě před ničím, co dovoluje eRkový rating (sex, nahota a jako efektní vějička i comicsově přestylizované násilí).
Poslední skupině by se ani nešlo divit. Režisér se znovu ukazuje jako prvotřídní klipař, na rozdíl od 300 se však neutápí v nekonečných zpomalovačkách. Úvodní sekvencí spolehlivě nadchne, pak zaujme každým hudebním klipem, kdy se na prověřené šlágry roubují vycíděné vizuály. Snyderovi jdou výtečně od ruky i tři krátké akční scény (bitky jak z Matrixu, i díky hudebnímu podkresu). Celkově však oslňuje pouze jednotlivostmi. Watchmeni jsou v jeho režii vypulírovanou a místy trochu sterilní kronikou, rozkročenou do ohromné šíře. Vizuálně opulentní, ovšem bez adekvátně strhujícího filmového výrazu, díky kterému by snímek obstál i bez předlohy, anebo s ní naopak snesl přímou konfrontaci.
Ve zkratce: Strážci rozhodně nejsou špatným filmem, vedle původního comicsu však působí trochu zbytečně. Ale chápu, že producenti budou mít asi tak čtyři sta milionů dobrých důvodů, proč se mnou nesouhlasit…
O FILMU
New York 1985, svět potemněl kvůli strachu a paranoie. Svět, kde si normální smrtelníci kdysi nasadili masky, aby bojovali proti zločinu, a nyní se snaží před svojí identitou utéct. Svět, kde nejnebezpečnější ze zbraní - všehoschopný superčlověk změnil celkové rozložení sil a neúprosně posunul svět k nukleární půlnoci. Svět, kde zoufalí muži, tváří v tvář Armagedonu, vymýšlí zoufalá opatření.
To je svět Strážců, filmové adaptace nejslavnějšího komiksu všech dob, kterou jako první divákům přináší visionářský režisér Zack Snyder. Nápis nastříkaný sprejem ve tmavé, špinavé uličce New Yorku je to, co Strážce znepokojuje: “Kdo ohlídá Strážce?” Režisér Snyder nápis upřesňuje: “Kdo má právo říkat, co je správné a co ne? A kdo dohlíží na ty, kteří určují, co je správně a co ne?”
Strážci se poprvé objevily jako limitovaný, dvanáctidílný komiksový seriál. V letech 1986 - 1987 ho vydalo nakladatelství DC Comics, později bylo upraveno do současné, proslulé podoby komiksové knihy. Krví potřísněná tvář smajlíka na titulní straně, hodiny s rafičkami ukazující za minutu půlnoc a dvanáctidílná struktura jsou symboly bohaté, obsáhlé práce, která je dlouhodobě ceněna za to, že povznesla komiks na nový druh umění: Jako jediný komiks v historii byl v roce 2005 zařazen časopisem Time mezi “100 nejlepších anglicky psaných knih od roku 1923 do současnosti.”
Po vydání našli Strážci ohlas především u generace, která vyrůstala v době hrozby nukleární války. Komiks, jako jedna z prvních knih, nahlas vyslovil znepokojení a nejistotu doby, strach a hrůzu ze síly a jejího zneužití a tíhu obav a bezmoci, kterou každý den zažívali obyčejní lidé, jež držitelé moci považovali za nevýznamné. Od doby prvního vydání se zástup skalních fanoušků mnohonásobně rozrostl a jejich počet se stále zvyšuje.
“80. léta se nesla ve znamení obav ze Studené války - vyhrotí se situace, co se potom stane, jak křehká je naše společnost a jak málo stačí, aby bylo všechno smeteno ze zemského povrchu,” připomíná autor a ilustrátor komiksu Dave Gibbons. “Ačkoliv v dnešní době tyto obavy opadly, existují jiné hrozby, díky kterým tady strach a nejistota budou stále.”
Komiks rozbil běžnou představu o superhrdinech a v příběhu představil postavy “více lidské než super”, normální lidi, kteří mají osobní i morální problémy, bojují s nezdary a neurózami, a kteří až na Dr. Manhattana nemají žádné mimořádné schopnosti. Původní tým Minutemen tvořili Silhouette, Silk Spectre, Komediant, Hooded Justice, Captain Metropolis, Nite Owl, Mothman a Dollar Bill. Další generace dobrodruhů v maskách, kteří jsou hlavními hrdiny zmiňovaného komiksového dobrodružství, jsou Silk Spectre II, Nite Owl II, Rorschach, Dr. Manhattan, Ozymandias a Komediant, který jako jediný byl převzat z týmu Minutemen. Každý představuje jiný druh síly, posedlosti a nenormálnosti. Jiný druh superhrdiny.
Strážci byli díky své tajemnosti, spletitému, víceúrovňovému vyprávění a dialogům, použitým symbolům, časové souběžnosti, návratům do minulosti a fikci dlouho považováni za jedinečné ve své třídě a proto fakticky nezfilmovatelné.
Producenti Lawrence Gordon a Lloyd Levin více než dekádu doufali, že není pozdě a že se vyplatí počkat na správnou chvíli a správného režiséra, který oživí knihu způsobem, jakým si zaslouží. “Jako velký milovník komiksů, jsem Strážce přečetl hned, když poprvé vyšli. Bylo to výjimečné, nic takového jsem nikdy nečetl. Naprosto jsem se s tím světem ztotožnil. Nápad s hodinami, pohled na lidské smýšlení a výpravný způsob vyprávění - to všechno z toho dělá napínavé a provokativní čtení,” říká producent Levin. Ještě při práci na filmu 300: Bitva u Thermopyl vyjádřil Zack Snyder svůj zájem Strážce režírovat.
Snyder se rozhodl, že Strážce převede na plátno v podobě, která bude maximálně podobná komiksové předloze. Žádná změna doby, zdůraznění některé z postav na úkor ostatních, nic takového. Vše by bylo v neprospěch příběhu.
“Všichni říkali, že Strážci jsou nezfilmovatelný komiks,” připouští Zack Snyder. “Příběh je celkem jednoznačný, ale uvnitř je velká zápletka s mezinárodním dosahem a příkladným padouchem, prostě vším, co čekáte od příběhu o superhrdinech. Všechno je propracované do nejmenšího detailu - od postav, přes výpravu po způsob vyprávění, jestli jde o návrat do minulosti, pohled do budoucnosti nebo paralelní děj. Způsob uspořádání je místy velmi tradiční a jindy velmi neobvyklý. Autoři komiksu jakoby nezapomněli na žádný specifický žánr, jsou zde zastoupeny všechny, což dohromady tvoří jedinečný celek.”
Scénář Davide Haytera a Alexe Tsea zachoval komiksovou podobu superhrdinů jako velmi lidských postav, které jsou vystaveny stejným společenským a psychogickým tlakům jako kdokoliv jiný.
“Strážci ukazují víc než jen jednoznačně klidné superhdiny. Nabízí různé možnosti, proč si obléct kostým a vydat se do boje proti zločinu,” říká producent Gibbons. “Jste tak trochu blázen? Rozkrájel byste se pro ostatní? Co se stane, pokud kromě těchto vlastností budete navíc mít nadpřirozené schopnosti?”
Strážci se odehrávají ve světě na pokraji války, kde superhrdinové v kostýmech, dříve obdivovaní, jsou nyní vyvrženi a zatraceni. Jedinečnost projektu přilákalo mnoho herců. “Na konkurzu jsme měli hodně zájemců,” potvrzuje producent Levin. “Výsledkem je parta talentovaných herců, kteří se naprosto ztotožnili se svými postavami.”
“‘Strážci zkoumají chování i životní přístup hlavních postav, jejich úchylky a nedostatky,” řík Patrick Wilson, který hraje Nite Owla II. Carla Gugino, představitelka Sally Jupiter, říká, že oživení postav toho, čemu říká “Občan Kane mezi komiksy” bylo radostné i děsivé zároveň. “Všichni jsme považovali za důležité, abychom to natočili co nejlépe,” říká. “Nikdo nechtěl vyčnívat nad ostatní, byli jsme skvělý tým.”
Jackieho Earle Haleye coby Rorschacha oslovila příležitost ztvárnit “lidskou povahu ukrytou za maskou”. “Dovolilo to ukázat, jaký by byl svět, kdyby se lidé zahalili do kostýmů a začali strážit okolí. Jaké jsou slabosti, zásady a přesvědčení, která řídí jejich chování?”
Herci se shodují na tom, že nadšení režiséra Snydera bylo nakažlivé. “Nikdy jsem neviděl nikoho, kdo by byl pro něco tak zapálený,” říká Jeffrey Dean Morgan, představitel Komedianta.
Fanoušci komiksu už dříve navrhovali, kdo by se pro jednotlivé role hodil nejvíc, i když poslední slovo měli samozřejmě tvůrci. Haley vzpomíná: “Před třemi lety mě lidé na netu doporučovali pro roli Rorschacha. V té době jsem komiks vůbec neznal. Přečetl jsem si ho a byl jsem jím fascinovaný. Když jsem se později dozvěděl, že se podle něj bude točit film, bojoval jsem jako lev, abych tu roli získal.”
Rorschach je jediná Maska, která se otevřeně vzepře prohlášení, jež zatratí hrdiny v kostýmech, a která zůstane strážcem, který hlídá temná zákoutí New Yorku a honí škůdce společnosti…Jeho maska je poslední věc, kterou padouchové vidí, než vykoná svůj rozsudek. Rorschachův morální kompas ukazuje jen dva póly: dobro a zlo. “Normálně žijeme ve světě různých odstínů šedi, ale pro Rorschacha je svět černobílý,” říká Haley.
Jeho povaha a smysl pro čestnost jsou vyobrazeny v jeho masce, na které se mění vzory černé a bílé, jako inkoustové skvrny představující jeho pokušení. Jak říká režisér Snyder, i Rorschach má svou temnou stránku. Je hlavním obhájcem práva, ale na druhou stranu jeho nekompromisní smysl pro spravedlnost je téměř psychopatický. Je to rozporuplná postava, pochází z rozvrácené rodiny, vyrostl na ulicích a postupně se díky událostem stal strážcem.
Tajemství se začne rozvíjet poté, co Rorschach zjistí, že Edward Blake, známý také jako Komediant, byl zavražděn pádem z 30. patra mrakodrapu. Komediant byl vraždící mašina, která v časech válečných i mírových vykonával pro vládu nechutné úkoly. Malé skutky hrdinství či brutality pro něj byly to samé.
“Komediant je Američan každým coulem, ale zároveň ukazuje temnou stránku toho, co by Amerika mohla být,” poznamenává režisér. “Pohybuje se na hraně, pro vládu dělá špinavou práci, ale vykonává ji způsobem statečného hrdiny.” Pro Rorschacha je to patriot, americký hrdina, který zemřel ve službě pro svou zemi.
Dnes v noci v New Yorku zemřel Komediant, napsal Rorschach ve svých novinách. A někdo ví proč. Rorschach je přesvědčen, že Komediant je první v řadě maskovaných, které si někdo vybírá, aby je zavraždil. Rozhodne se, že musí varovat ostatní členy skupiny, která dřív pod jeho vedením bojovala. Nejprve navštíví Dana Dreiberga alias Nite Owla II, který byl ve slavné éře Masek jeho parťákem.
“Dan je Rorschachův nejbližší přítel,” říká Haley. “Rorschacha nemá nikdo rád, policie ani normální lidé. Když náhodou objeví vraždu Komedianta, je rozhodnut ji detailně vyšetřit. Zároveň to pro něj znamená záminku, proč by se hoši v maskách měli dát zase dohromady.”
Dan se, narozdíl od Rorschacha, změnil. Než přijal identitu Nite Owla, byl Dreiberg “bohatý a znuděný snílek, který viděl superhrdinu jako někoho, kdo zachrání a osvobodí krásnou dívku,” říká Patrick Wilson. “Jeho představy o spravedlnosti jsou staromódní. Chce v lidech vidět dobro. Když se rozhodne, že bude bojovat proti zločinu, je to kvůli spravedlnosti a touze pomoci lidem.”
Nyní Dan žije tichý život, každý týden navštěvuje svého předchůdce, původního Nite Owla - Hollise Masona a klábosí s ním nad pivem. Dan se zklidnil - fyzicky, politicky i sexuálně. Bez kostýmu nemá identitu. Nemá své místo ve společnosti a proti problémům se cítí bezbranný. Má strach si kostým znovu obléci, ale zároveň je jasné, že bez Nite Owla nedokáže žít.
“Až když se začne rozplétat tajemství kolem smrti jeho kolegy, začne vidět pozitiva spojené s opětovným oblečením starého kostýmu,” říká režisér. “Ve chvíli, kdy si znovu nasadí masku, uvědomí si, kým opravdu je. Je to ten typ obyčejného člověka, který dokud nenajde smysl své existence, je ztracen.”
Adrian Veidt alias Ozymandias svůj nový život po odložení masky už našel. Jeden z nejchytřejších a nyní i nejbohatších mužů světa odešel ze “strážnické” profese ještě před osudným, zavrhujícím rozhodnutím a své štěstí udělal v prodeji akčních figurek, komiksů, parfémů, knih a filmů. Nicméně stále věří, že má vyšší poslání. Je posedlý dobou Alexandra Velikého a egyptského faraona Ramsess II. (Ozymandias je řecká verze tohoto jména), které ho motivují k touze zdokonalit lidský svět.
Když se Rorschach rozhodne, že potrestá viníky vraždy, Veidt to považuje za zbytečné, neboť “všechno co znají, může být ve vteřině vymazáno”. “Adrian trpí komplexem pána lidstva, má pocit, že je v jeho moci všechno napravit,” vysvětluje Matthew Goode, který magnáta hraje. “Je přesvědčen, že je nutné napravit svět, neboť lidstvo je zkažené. Věří, že žádná cena není příliš vysoká, aby se svět opět sjednotil.”
“Tato filosofie je svým způsobem kostrou filmu,” tvrdí Snyder. “Jak změníte lidstvo a donutíte ho nebojovat? A má někdo takovou moc?” “Všechny hlavní postavy jsou svým způsobem fundamentalisté,” říká Billy Crudup, který hraje Dr. Manhattana, jedinou Masku se skutečnými nadpřirozenými schopnostmi. “Všichni vidí hrozivý svět, který zachrání jen oni, když vezmou záležitosti do svých rukou. Jejich touha po pořádku přebíjí mravní zásady.”
“Před nehodou v nukleární laboratoři, která provždy změnila jeho život, byl Dr. Manhattan Jon Osterman, syn hodináře, vynikající fyzik a prototyp muže z 50. let,” říká Crudup, herec za modrým světlem ozařujícím Manhattanovo tělo.
“Ačkoliv se Manhattan dobrovolně rozhodl připojit ke skupině Mask, ostatní si na rozdíl od něj na masky jen hrají,” vysvětluje Crudup. “Jsou to strážci. Nevěří ve stabilitu vlády ani ve schopnost společnosti postarat se sama o sebe. Osterman je pravý opak - ukázkový příklad člověka, který věří ve svoji zemi a v morální sílu její vlády. Pro svoji zemi udělal cokoliv, co po něm chtěli. A pokračuje v tom i poté, co se stane Dr. Manhattanem.”
Nehoda z Jona Ostermana udělala superčlověka, který vidí minulost, současnost a budoucnost a má schopnost kontrolovat věci sám. “Nevrátil se jako smrtelník, ale jako bůh,” říká Crudup.
Režisér Snyder přirovnává Dr. Manhattana k nukleární bombě. “Pouhá její existence změnila náš pohled na svět. Svým způsobem to samé představuje Manhattan - má schopnost nás ve stejnou chvíli zachránit i zničit. Otázky plynoucí z jeho síly jsou děsivé. Je skutečně na naší straně? Co když se jeho síla obrátí proti nám? Jak se k tomu máme postavit?”
Manhattan se ponořuje do nekonečné dimenze času a prostoru, čímž se vzdaluje lidskosti a bytí. “Je lhostejný ke všemu kromě vnitřního fungování atomu,” potvrzuje Crudup. “Rozumí, jak funguje vesmír. Lidství má proměnné, které fyzika nemá. Fyzika je přesně uspořádaný systém, zatímco lidské vztahy jsou chaotické a člověk jim může porozumět jen prožitím těžkých okamžiků. Pro Manhattana začne být toto poznání natolik frustrující, že se o lidi přestane zajímat.”
“Svým způsobem touží po přátelství, ale je už lidem příliš vzdálen,” popisuje Snyder. “Vidí nás jako skupinu atomů, čímž se pro něj staneme abstrakcí, se kterou není možné navázat vztah.”
Jediný člověk, který s Dr. Manhattanem nějaký vztah má, je Laurie Jupiter alias Silk Spectre II, která se do něj jako puberťačka zamilovala. Představitelka Laurie - Malin Akerman vysvětluje, “Laurie do něj byla po uši zamilovaná, ale jak se víc a víc odcizoval, jejich vztah vyprchal Laurie má pocit, že je mu práce přednější. Cítí, že na ni začíná zapomínat, a čím víc si to uvědomuje, tím víc se ztrácí sama v sobě.”
Po smrti Komedianta se dá Laurie dohromady s Danem Dreibergem, který její ztrátu nahradí. “Vztah s Danem vrátí Laurie ženské sebevědomí. Po bůhví jak dlouhé době na ni někdo kouká jako na ženu. Ten záblesk v ní zažehne oheň, který mívala jako Silk Spectre, a který potřebuje pro svoji mimořádnou rychlost.”
“Pojítkem jsou jim vzpomínky na boje se zločinem,” dodává Wilson. “Od doby, kdy přestali být superhrdiny, se jen tak potloukají životem. Díky Laurie si Dan opět obleče kostým. To je věc, kterou chtěl udělat ze všeho nejvíc, ale potřeboval někoho, kdo se na něj podívá a řekne, ‘Tak pojďme.’”
Laurie do role superhrdinky natlačila její matka, která bývala první Silk Spectre. “Coby Silk Spectre II se Laurie naučila bojovat jako muž,” říká Akerman. “Díky Masce byla silnou, mocnou ženou. A přes určitý odpor ji někde uvnitř měla ráda.”
Její matka Sally Jupiter žije v domově důchodců a tráví čas vzpomínkami na slávu, kterou si užívala jako jedna z nemnoho žen superhrdinek. “Sally je stejně jako Komediant ze staré školy,” říká režisér Snyder. “Je symbolem zlaté éry superhrdinů. Byli skoro stejně slavní jako filmové hvězdy. Ano, svým způsobem je to pohaslá filmová hvězda, která už nikdy nedokázala znovu získat slávu a lesk, jež měla ve svých hvězdných dnech.”
Carla Gugino popisuje svoji postavu jako “někoho, kdo si o sobě myslí víc, než je. Určitě chtěla bojovat proti zločinu, ale také chtěla slávu. A jak stárla, vkládala své ambice do dcery Laurie. Sally toho zažila hodně, i když spoustu problémů si způsobila sama. Z celého srdce milovala Komedianta, přesto, že se jim nikdy nepodařilo být spolu.”
Sally a Edward Blake neboli Komediant k sobě měli hodně blízko během zlaté éry původního týmu superhrdinů. Jejich vztah byl nenávratně zničen sporem, který jim změnil život. “Tím okamžikem se pro Edwarda Blaka všechno změnilo,” říká Jeffrey Dean Morgan, který ho hraje. “Uvědomí si, že neumí dávat najevo city a místo toho ženě, kterou miluje, ublíží. Od té chvíle tráví svůj život osamoceně. Na Komediantovi je něco tragického. Chce od života víc než je schopný unést. Je to ztracená duše. Jediné chvíle, kdy si nepřipadá sám, jsou chvíle, kdy bojuje po boku svých kamarádů. Všemu se vysmívá, na ničem mu nezáleží. Ani smrt ho nezajímá - do chvíle, než si uvědomí, o co skutečně jde.”
“Každá postava, a hlavně Komediant, má dvě tváře,” říká manželka režiséra a koproducentka Deborah Snyder. “Když střílí na rozzuřený dav, říkáte si, ‘Kdo je lepší, dav nebo Komediant?’ Způsob, jakým ho Jeffrey hraje, by ho měl zprotivit, přesto je vám sympatický.”
Od New Yorku až k Marsu se odehrávají spiknutí a komploty s přesvědčením, že osud země je v rukou několika vyvolených. Hodiny posledního soudu se pomalu posouvají k půlnoci, lidstvo upadá do temnoty a naši maskovaní hrdinové - osamělí nebo přátelští, plní soucitu nebo zrazení, milovaní nebo zavržení, lidé nebo superlidé - se musí rozhodnout, jestli dokážou změnit svět nebo jestli je jejich osudem pouhé nalezení radosti ze svého poslání a následné smíření se s tím, že jsou jen součástí historie, která se kolem nich odehrává.
“Kdo tvoří svět?” přemítá Dave Gibbons. “Jsou to lidé, jež zde žijí. A jejich plány, bez kterých nic nedokážou. Nakonec to je ale jen náhoda a shoda okolností, které utvářejí svět. Nezáleží na tom, jak pečlivě plánujete nebo kolik lidí něco chce, ani to neznamená, že se tak stane. Stejně nakonec všichni musíme sklonit hlavu před vyšší mocí vesmíru.”
Cílem režiséra Snydera a potažmo celého filmového štábu, bylo natočit film co nejvíce podobný původnímu komiksu. “Ten film je jedna velká podívaná,” říká režisér. “Je to mix reality a snů, při které Dr. Manhattan létá ve skleněném paláci nad povrchem Marsu nebo se nepřirozený, 20 metrů vysoký prochází vietnamskou džunglí. Děj příběhu skáče mezi současností a minulostí, aby vysvětlil konání strážců. Udělali jsme maximum, aby film působil jako oživlá verze legendárního komiksu.”
Základem scénáře byl zmiňovaný komiks, který Snyder postupně rozpracoval do detailních storyboardů. Filmový architekt Alex McDowell říká, že Snyderova kniha storyboardů byla jako další komiks. Štáb ji proto celé natáčení říkal Zackova bible. Narozdíl od předchozího filmu 300: Bitva u Thermopyl, chtěl Snyder maximum scén vytvořit reálné, ne pomocí počítačové grafiky. Výsledkem bylo více než 200 samostatných scén.
Film zahrnuje i méně pozemská místa. Čtvrtina příběhu se odehrává na Marsu, další scény jsou z Antakrtidy, což samozřejmě vyžadovala moderní počítačovou techniku. Jedna scéna je kompletně digitální: Skleněný palác Dr. Manhattana na Marsu. “Vzhled vychází z kvantové fyziky a hodin,” říká McDowell. “Ve filmu jsou mraky odkazů na hodiny - tikající hodiny odpočítávající nukleární katastrofu nebo Ostermanovy hodinky, které ztratí a tím rozeběhne sled událostí vedoucích ke stvoření Dr. Manhattana. Není překvapením, že i Skleněný palác vypadá jako mechanismus hodinek, který Dr. Manhattan postavil podle otcových předloh.”
Bylo jasné, že pro tolik scén, včetně celého města, bude potřeba najít velké, prázdné prostranství, aby se tam vešlo vše, co režisér Snyder vymyslel. Filmování proběhlo v několika lokacích kolem kanadského Vancouveru a velká část byla postavena v kanadských filmových studiích. Na rozsáhlém smetišti vancouverského předměstí vyrostl New York, takový jaký znají fanoušci komiksu.
“Ve Strážcích je mnoho drobných zápletek a souvislostí. Jak říká McDowell, úkolem architekta je vytvořit prostředí, které diváky pohltí, potom se architektova práce stává součástí vyprávění.”
Stejně jako u vizuální podoby filmu, tak u kostýmů se tvůrci snažili maximálně přiblížit barevné paletě komiksu. Ve filmu převládá zelená, fialová, oranžová a hnědá... tmavé barvy, které během pokračujícího děje ještě ztmavnou.
Práce na kostýmech byla mimořádně náročná. Příběh se odehrává v různých érách, v rozmezí let 1938 až 1985, takže bylo důležité vybrat oblečení tak, aby jasně odkazovalo na dobu, ve které se děj zrovna odehrává. Ve filmu se objeví široká plejáda uniforem, od válečných z 2. světové války, přes nacistické a vietnamské. Kromě toho se na scéně objeví lidé různých profesí a zájmů, od vězeňských kuchařů, astronautů, přes sovětské vojáky a květinové děti. Počet kostýmů stoupl k neuvěřitelným 150 000! Jejich seznam, včetně doplňků čítal přes 600 stránek.
Největší pozornost byla samozřejmě věnovaná kostýmům hlavních postav - Strážců. Detailní podobu tvůrci vytvořili nejprve z hlíny a podle toho poté z latexové pěny. Díky tomu mohly být masky bohaté a plné detailů a zároveň pohodlné svým nositelům.
Za zmínku stojí kostým Nite Owla II, při kterém se návrháři inspirovali NASA skafandry ze 70. let. Výjimečný je také žluto-černý latexový obleček Larrie Jupiter alias Silk Spectre II, díky kterému se tichá, nevýrazná Larrie mění v sexy dračici.
V naprostém kontrastu s extrémními obleky většiny Strážců je kostým Rorschacha, který nosí obyčejný kabát, což symbolizuje jeho nezájem o běžné, lidské věci. Jeho jediným zájmem je snaha vnést do světa trochu spravedlnosti.
Přesto Rorschach oplývá nejvýraznějšími znaky ze všech kostýmovaných hrdinů: má masku s měnícími se inkoustovými skvrnami. Maska je výsledkem spolupráce kostýmních návrhářů a specialistů na vizuální efekty.
Ti si hodně “užili” i s postavou Dr. Manhattana, který v jednu chvíli vypadá jako 30i metrový bůh, kolem kterého se šíří světle modrá záře a za okamžik se zmenší do lidské, pozemské velikosti.
Kromě hlavních postav se ve filmu objeví i tváře slavných lidí - prezidenti Kennedy a Nixon, Mick Jagger, David Bowie, Annie Leibowitz nebo skupina The Village People - i jejich tváře byly vytvořené pomocí masek a efektů.
Důležitou roli hraje hudba, utváří časovou linii příběhů. Ve filmu zazní klasické hity od Nat “King” Colea, Billie Holidaye, Simona & Garfunkela, Jimiho Hendrixe nebo Janis Joplin. Další, původní hudbu napsal skladatel Tyler Bates.
Na závěr slova režiséra Zacka Snydera: “Strážci jsou milníkem v historii komiksů, byla to pro mne čest zfilmovat je. Podstatou tohoto filmu jsou malé otázky týkající se morálních zásad, které vedou k té velké, zásadní otázce, jež vlastně nemá odpověď. Cílem filmu je rozpoutat debatu. Doufám, že lidé půjdou z kina a budou přemýšlet, na kterou stranu té otázky by se přidali. Původní komiks ve vás vyvolává otázku, kdo je ten dobrý a kdo ten špatný chlapík. Doufám, že stejné přemýšlení v divácích vyvolá náš film.”
“Co z někoho udělá hrdinu, v našem reálném světě? Tato otázka nemá jednoznačnou odpověď, jako tomu obvykle je ve filmech. Chci, aby závěr Strážců nebyl jednoduchý a vzbudil v lidech dohady. Tak to podle mne má být.”
Ocenění:
The Saturn Awards
2010 - Nejlepší fantasy
2010 - Michael Wilkinson (Nejlepší kostýmy)
2010 - Nejlepší speciální DVD vydání
2010 - Zack Snyder (Nejlepší režie) (nominace)
2010 - Alex Tse, David Hayter (Nejlepší scénář) (nominace)
2010 - Malin Akerman (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
2010 - Alex McDowell (Nejlepší scénografie) (nominace)
2010 - Jessica Norman, Joel Whist, John 'D.J.' Des Jardin, Peter G. Travers (Nejlepší speciální efekty) (nominace)
DABING
V českém znění: Filip Jančík - Billy Crudup (Dr. Manhattan / Jon Osterman), Regina Řandová - Carla Gugino (Sally Jupiter / Silk Spectre), Libor Hruška - Jeffrey Dean Morgan (Edward Blake / The Comedian), Zdeněk Mahdal - Jackie Earle Haley (Walter Kovacs / Rorschach), Otakar Brousek ml. - Patrick Wilson (Dan Dreiberg / Nite Owl II), Jitka Moučková - Malin Akerman (Laurie Jupiter / Silk Spectre II), Libor Bouček - Matthew Goode (Adrian Veidt / Ozymandias), Libor Terš - Matt Frewer (Moloch), Bohdan Tůma - John Shaw (Doug Roth), Bedřich Šetena - Stephen McHattie (Hollis Mason) + Gary Houston (John McLaughlin), Daniel Rous - Jerry Wasserman (detektiv Fine), Jiří Čapka - Don Thompson (detektiv Gallagher), Drahomíra Kočová - Mary Ann Burger (Eleanor Cliftová), Jaroslav Horák - James M. Connor (Pat Buchanan), Ludvík Král - Danny Woodburn (Big Figure), Jiří Zavřel - Robert Wisden (Richard Nixon), Karel Richter - Walter Addison (Lee Iacocca), Petra Hobzová - Laura Mennell (Janey Slaterová), Zbyšek Horák, Václav Mareš, Oldřich Hajlich, Roman Hajlich a další
Překlad: David Záleský, Markéta Záleská (s využitím literárního překladu Viktora Janiše)
Zvuk: David Pavlíček
Produkce: Leoš Lanči
Dialogy a režie českého znění: Jiří Balcárek
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska ve studiu Pro-Time 2009
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 5.3.2009 Bontonfilm
Premiéra USA: 6.03.2009 Warner Bros. US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 7.9.2009 (DVD) Magicbox
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: 7.9.2009 Magicbox
Poprvé na DVD: 7.9.2009 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 7.9.2009 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 5 969 625
Tržby celkem - $ 185 382 813
Návštěvnost v ČR 51 995
Náklady (Rozpočet) - $ 130 000 000
Tvůrci a herci
Zack Snyder (Režie), David Hayter (Produkce), Alex Tse (Produkce), Dave Gibbons (Produkce), Tyler Bates (Hudba), Larry Fong (Kamera), William Hoy (Střih), Kristy Carlson (Casting), Alex McDowell (Scénografie), Jim Erickson (Scénografie), Michael Wilkinson (Kostýmy), Frank A. Montano, Ai-Ling Lee (Zvuk), Rita Ciccozzi (Masky), Rosalina Da Silva (Masky), Greg Cannom (Masky), Emanuela Daus (Masky), David Hayter (Scénář), Alex Tse, Dave Gibbons (Scénář), Alan Moore (komiks) (Předloha), Billy Crudup (Herec), Malin Akerman (Herec), Carla Gugino (Herec), Patrick Wilson (Herec), Jeffrey Dean Morgan (Herec), Jackie Earle Haley (Herec), Matthew Goode (Herec), Matt Frewer (Herec), Stephen McHattie (Herec), Niall Matter (Herec), Sonya Salomaa (Herec), Matthew Harrison (Herec), Carrie Genzel (Herec), Jay Brazeau (Herec), Isabelle Champeau (Herec), Laura Mennell (Herec), Robert Wisden (Herec), Alessandro Juliani (Herec), Haley Guiel (Herec), Dan Payne (Herec), Fulvio Cecere (Herec), Chris Gauthier (Herec), Zack Snyder (Herec), Darren Shahlavi (Herec), Michael Eklund (Herec), Tom McBeath (Herec), Agam Darshi (Herec), Colin Lawrence (Herec), Leah Gibson (Herec), Douglas Chapman (Herec), Michael Kopsa (Herec), Rob LaBelle (Herec), Jerry Wasserman (Herec), Kevin McNulty (Herec), Monique Ganderton (Herec), Alison Araya (Herec), Patrick Sabongui (Herec), John Tench (Herec), Michael Adamthwaite (Herec), Don Thompson (Herec), Greg Travis (Herec), Ted Cole (Herec), Jesse Reid (Herec), Mark Gash (Herec), L. Harvey Gold (Herec), Terence Kelly (Herec), Jason Schombing (Herec), Daryl Shuttleworth (Herec), Manoj Sood (Herec), Danny Wattley (Herec), Mark Acheson (Herec), Frank Cassini (Herec), Brett Stimely (Herec), Tara Frederick (Herec), James M. Connor (Herec), Gary Houston (Herec), Carly Bentall (Herec), Walter Addison (Herec), Frank Novak (Herec), Sayla de Goede (Herec), Stephanie Belding (Herec), Danny Woodburn (Herec), John Destry (Herec), Heidi Iro (Herec), Carmen Lavigne (Herec), Kurt Evans (Herec), Eli Snyder (Herec), Apollonia Vanova (Herec), Marsha Regis (Herec), Tony Ali (Herec), Nhi Do (Herec), Marshall Virtue (Herec), Louis Chirillo (Herec), Deborah Finkel (Herec), John Shaw (Herec), Dawn Chubai (Herec), Darryl Scheelar (Herec), Lynn Colliar (Herec), Ron Chartier (Herec)
2009/162/USA/Akční, Mysteriózní, Sci-Fi
Zajímavost k filmu
- Během pohřbu Komedianta (Jeffrey Dean Morgan) zazní píseň od Simona & Garfunkela „The Sound of Silence“. Simon a Garfunkel nazpívali tuto píseň v potemnělé atmosféře atentátu na prezidenta Kennedyho, který je vyobrazen v úvodní montáži, v níž vidíme Komedianta prchat z místa činu.
- Hollis Mason (Stephen McHattie) má ve své knihovně výtisk komiksové předlohy Alana Moora, která u nás vyšla pod názvem "Watchmen - Strážci".
- Pokoj s pingpongovým stolem v bytě doktora Manhattana (Billy Crudup) je odkaz na takřka totožnou místnost ze snímku Muž, který spadl na Zemi (1976).
- Ve scéně, kdy dr. Manhattan (Billy Crudup) vypráví na Marsu svůj příběh, hraje hudba Philipa Glasse ze snímku Koyaanisqatsi (1982).
- V úvodní titulkové sekvenci ve scéně, kdy stojí Ozymandias (Matthew Goode) před Studiem 54, jsou dva muži vlevo za ním nápadně podobní Davidu Bowiemu a Micku Jaggerovi. Napravo je zase skupina lidí nápadně podobná členům kapely Village People.
- V úvodní titulkové sekvenci se objevuje mnoho odkazů na skutečné i smyšlené události. Enola Gay shazující první atomovou bombu na Hirošimu, oslavy dne vítězství nad Japonskem a známá fotka Alfreda Eisenstaedta, na níž námořník líbá sestřičku, odkaz na obraz Poslední večeře Leonarda da Vinciho, atentát na JFK, upalující se buddhistický mnich Thich Quang Duc či přistání na Měsíci. Odkazováno je také několikrát na komiks "Batman": ve scéně, kdy Sova (Patrick Wilson) srovná padoucha, lze spatřit staré plakáty na komiks "Batman" s patrným nápisem "Gotham", uzemněný padouch je kriminálník Joe Chill (budoucí vrah rodičů Bruce Waynea) a vystrašený manželský pár ve dveřích je pan Wayne s manželkou. Úvodní sekvence také ukazuje, co se stane s některými z hrdinů, kteří se ve filmu nevyskytují.
- Vtip o klaunovi, který vypráví Rorschach (Jackie Earle Haley) u psychiatra, pochází z díla "Největší z Pierotů" českého spisovatele Františka Kožíka.
- Modrá barva, kterou vyzařuje Dr. Manhattan (Billy Crudup), je takzvané Čerenkovovo záření. A to proto, že elektronové částice, ze kterých je složen, se pohybují v optickém prostředí rychleji, než je fázová rychlost světla pro toto prostředí. Pohyb vyvolává záření, které trvá po dobu, kdy jsou částice rychlejší než světlo.
- Na telestěně je vedle reklamy na Apple možné vidět také filmy Šílený Max 2 - Bojovník silnic (1981) a Rambo II (1985).
- Skutečné jméno Rorschacha (Jackie Earle Haley) je Walter Kovacs.
- Scéna, při níž v úvodu dává dívka květinu do hlavně příslušníka Národní gardy, odkazuje na masakr v Kent State University v Ohiu, při němž zemřeli čtyři studenti.
- V úvodní sekvenci filmu prohlásí Neil Armstrong na Měsíci slavnou větu: "Good luck, Mr. Gorsky", tedy "Hodně štěstí, pane Gorsky". Jde o moderní pověst, podle níž Armstrong jako malý chlapec zaslechl hádku svých sousedů, v níž měla paní Gorská křičet na svého manžela: "Sex? Ty chceš sex?! Budeš mít sex, až to děcko odvedle bude chodit po Měsíci!" Tato historka se rozšířila v roce 1995 a občas se její původ připisuje komikovi Buddymu Hackettovi. Mnoho lidí jí stále věří, avšak sám Armstrong i NASA její pravdivost vylučují. Stejně tak oficiální, veřejně dostupná dokumentace mise Apollo 11. V komiksu „Watchmen“ se tento vtípek nevyskytuje.
- Na všech amerických vlajkách, které jsou ve filmu vidět, je 51 hvězd, protože v alternativní historii filmu se stal Vietnam 51. státem Spojených států.
- Výrazy obličeje Dr. Manhattana (Billy Crudup) byly zaznamenávány firmou Sony Pictures Imageworks pomocí technologie "motion capture" s využitím rekordních 165 pohybových značek v hercově obličeji.
- Podle komiksové předlohy byla Rorschachova (Jackie Earle Haley) maska vyrobena z šatů určených pro Kitty Genovese, která byla zavražděna. Maska reaguje na teplo a tlak. Použitá látka byla vedlejším produktem výzkumu Dr. Manhattana (Billy Crudup).
- Režisér Zack Snyder ukryl testovací záběr z filmu už do traileru na film 300: Bitva u Thermopyl (2006).
- Film vydělal během otevíracího víkendu více přes 55 milionů amerických dolarů. Celosvětové tržby byly 185 milionů dolarů.
- Stejnojmennou komiksovou předlohu napsal Alan Moore a ilustroval Dave Gibbons. První číslo vyšlo v roce 1986.
- V závěru filmu se v pokoji v televizi objevuje úvodní znělka seriálu The Outer Limits (od r. 1963), jejíž epizodu The Architects of Fear nápadně připomíná závěr komiksové předlohy Alana Moorea.
- Billy Crudup (Dr. Manhattan) na natáčení nosil speciální oblek, který zaznamenával jeho pohyby, na základě kterých byla jeho postava digitálně vytvořena v postprodukci. Tento oblek byl opatřen 2 500 modrými světly vytvářejícími modrou záři kolem postavy, která tak mohla osvětlovat okolí přímo na place.
- Hollis Mason (Stephen McHattie) má ve své knihovně výtisk komiksové předlohy Alana Moora, která u nás vyšla pod názvem "Watchmen - Strážci".
- Pokoj s pingpongovým stolem v bytě doktora Manhattana (Billy Crudup) je odkaz na takřka totožnou místnost ze snímku Muž, který spadl na Zemi (1976).
- Ve scéně, kdy dr. Manhattan (Billy Crudup) vypráví na Marsu svůj příběh, hraje hudba Philipa Glasse ze snímku Koyaanisqatsi (1982).
- V úvodní titulkové sekvenci ve scéně, kdy stojí Ozymandias (Matthew Goode) před Studiem 54, jsou dva muži vlevo za ním nápadně podobní Davidu Bowiemu a Micku Jaggerovi. Napravo je zase skupina lidí nápadně podobná členům kapely Village People.
- V úvodní titulkové sekvenci se objevuje mnoho odkazů na skutečné i smyšlené události. Enola Gay shazující první atomovou bombu na Hirošimu, oslavy dne vítězství nad Japonskem a známá fotka Alfreda Eisenstaedta, na níž námořník líbá sestřičku, odkaz na obraz Poslední večeře Leonarda da Vinciho, atentát na JFK, upalující se buddhistický mnich Thich Quang Duc či přistání na Měsíci. Odkazováno je také několikrát na komiks "Batman": ve scéně, kdy Sova (Patrick Wilson) srovná padoucha, lze spatřit staré plakáty na komiks "Batman" s patrným nápisem "Gotham", uzemněný padouch je kriminálník Joe Chill (budoucí vrah rodičů Bruce Waynea) a vystrašený manželský pár ve dveřích je pan Wayne s manželkou. Úvodní sekvence také ukazuje, co se stane s některými z hrdinů, kteří se ve filmu nevyskytují.
- Vtip o klaunovi, který vypráví Rorschach (Jackie Earle Haley) u psychiatra, pochází z díla "Největší z Pierotů" českého spisovatele Františka Kožíka.
- Modrá barva, kterou vyzařuje Dr. Manhattan (Billy Crudup), je takzvané Čerenkovovo záření. A to proto, že elektronové částice, ze kterých je složen, se pohybují v optickém prostředí rychleji, než je fázová rychlost světla pro toto prostředí. Pohyb vyvolává záření, které trvá po dobu, kdy jsou částice rychlejší než světlo.
- Na telestěně je vedle reklamy na Apple možné vidět také filmy Šílený Max 2 - Bojovník silnic (1981) a Rambo II (1985).
- Skutečné jméno Rorschacha (Jackie Earle Haley) je Walter Kovacs.
- Scéna, při níž v úvodu dává dívka květinu do hlavně příslušníka Národní gardy, odkazuje na masakr v Kent State University v Ohiu, při němž zemřeli čtyři studenti.
- V úvodní sekvenci filmu prohlásí Neil Armstrong na Měsíci slavnou větu: "Good luck, Mr. Gorsky", tedy "Hodně štěstí, pane Gorsky". Jde o moderní pověst, podle níž Armstrong jako malý chlapec zaslechl hádku svých sousedů, v níž měla paní Gorská křičet na svého manžela: "Sex? Ty chceš sex?! Budeš mít sex, až to děcko odvedle bude chodit po Měsíci!" Tato historka se rozšířila v roce 1995 a občas se její původ připisuje komikovi Buddymu Hackettovi. Mnoho lidí jí stále věří, avšak sám Armstrong i NASA její pravdivost vylučují. Stejně tak oficiální, veřejně dostupná dokumentace mise Apollo 11. V komiksu „Watchmen“ se tento vtípek nevyskytuje.
- Na všech amerických vlajkách, které jsou ve filmu vidět, je 51 hvězd, protože v alternativní historii filmu se stal Vietnam 51. státem Spojených států.
- Výrazy obličeje Dr. Manhattana (Billy Crudup) byly zaznamenávány firmou Sony Pictures Imageworks pomocí technologie "motion capture" s využitím rekordních 165 pohybových značek v hercově obličeji.
- Podle komiksové předlohy byla Rorschachova (Jackie Earle Haley) maska vyrobena z šatů určených pro Kitty Genovese, která byla zavražděna. Maska reaguje na teplo a tlak. Použitá látka byla vedlejším produktem výzkumu Dr. Manhattana (Billy Crudup).
- Režisér Zack Snyder ukryl testovací záběr z filmu už do traileru na film 300: Bitva u Thermopyl (2006).
- Film vydělal během otevíracího víkendu více přes 55 milionů amerických dolarů. Celosvětové tržby byly 185 milionů dolarů.
- Stejnojmennou komiksovou předlohu napsal Alan Moore a ilustroval Dave Gibbons. První číslo vyšlo v roce 1986.
- V závěru filmu se v pokoji v televizi objevuje úvodní znělka seriálu The Outer Limits (od r. 1963), jejíž epizodu The Architects of Fear nápadně připomíná závěr komiksové předlohy Alana Moorea.
- Billy Crudup (Dr. Manhattan) na natáčení nosil speciální oblek, který zaznamenával jeho pohyby, na základě kterých byla jeho postava digitálně vytvořena v postprodukci. Tento oblek byl opatřen 2 500 modrými světly vytvářejícími modrou záři kolem postavy, která tak mohla osvětlovat okolí přímo na place.
Odkazy