Přednosta stanice / Přednosta stanice (1941/88/Československo/Komedie) 86% -Originál DVD-

17.01.2024 04:48
JEDNOU VĚTOU
„Vlasta Burian jako černý pasažér rozvrátí disciplinovaný chod jednoho nádraží."

OBSAH
Vlasta Burian jako černý pasažér rozvrátí disciplinovaný chod jednoho nádraží. Pan Ťopka působí dojmem gentlemana trochu chaplinovského typu. Živí se příležitostnou prací, za níž jezdí výhradně jako černý pasažér vlakem. Při jedné jízdě se setká s obávaným generálním inspektorem drah Kokrhelem. Na jedné malé stanici se mu podaří vystoupit a převléknout se do uniformy přednosty stanice. Setkání s inspektorem Kokrhelem se však nevyhne...(oficiální text distributora)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Král komiků Vlasta Burian opět, jak je u něho zvykem, exceluje v této známé komedii, kde se musí vydávat za falešného přednostu stanice, a aby toho nebylo málo, na běžnou inspekci přijíždí generální inspektor drah Jaroslav Marvan. A pak už je to herecký koncert Vlasty Buriana a je jasné, že se nejelo úplně podle pevného scénáře, ale hustě se improvizovalo. Burianovi geniální etudy jsou právě dílem těchto improvizací. Jaroslav Marvan měl určitě nelehký úkol s ním udržet krok a je až s podivem, že svou roli takto bravurně ustál. Ostatní herci jim dělají jen křoví, ale nutno podotknout, že i oni se neztratili, ale v konečném výsledku je to hlavně Burian s Marvanem, kteří tuhle komedii s řídkým dějem a prostinkou zápletkou obohatili a učinili z ní nesmrtelnou klasiku, u které se baví a budou bavit celé generace. (kingik) 3*

Začátek (s výjimkou objednávky v restauraci) i konec byl takový jalový, ale to, co bylo mezi tím (tj. to od příchodu pana Ťopky na stanici až po návrat pravého přednosty) byla výtečná zábava. Zatímco nijaké výstupy Trégla a Šlégla mě nechaly chladným, scény s dokonalým Burianem a Marvanem ve mně několikrát vyvolaly záchvat smíchu. Škoda té nevyrovnanosti filmu, mohl to být plný počet. "Je v tom úmysl, nebo co?!" - " To nevím. Je v tom úmysl? Jestli je v tom zaječí úmysl, tak to musíte zdanit!". (Sarkastic) 4*

Přednostu stanice jsem nechával zajetého v depu celkem dlouho a vlastně jsem se tím ochuzoval o kvalitně natočenou a svižně napsanou komedii, která je výtečným hereckým koncertem Buriana s Marvanem. Film má sice poněkud pomalejší rozjezd a scéna ze zahrádky je spíše (a doslova) takovou ochutnávku, avšak od probuzení ve vlaku se příběh veze na vlně kvalitního humoru v podstatě až do samého konce. Ať už se jednalo o slovní narážky, Burianovy grimasy a fyzické herectví, nebo zmatenou ztřeštěnost nejedné situace - Přednosta stanice je názornou ukázkou kvalitní humoru, jenž hravě odolává zubu času a osloví i dnešní publikum.  (Stanislaus) 5*

VELKÁ RECENZE
 V roce 1941 přidal Vlasta Burian do své filmografie veselohru o notorickém černém pasažérovi Ťopkovi, který se na domovském venkovském nádraží zaplete do dvojnické situace. Před generálním inspektorem drah Kokrhelem (Jaroslav Marvan) se totiž vydává za nepřítomného přednostu stanice. Chce tak jednak pomoct přednostově půvabné manželce Julii (Zita Kabátová), jednak uniknout postihu obávaného úředníka… Režisérem divácky oblíbeného snímku, v němž si Burian zazpíval i titulní písničku, byl Jan Sviták. Ten působil jako herec a posléze režisér v Divadle Vlasty Buriana, od roku 1933 se však angažoval také ve filmu. Přednosta stanice je posledním titulem žánrově rozmanité filmografie tvůrce, kterého v květnu 1945 za nejasných okolností zlynčoval dav zfanatizovaných vlastenců.
Svérázný nosič reklam Ťopka se dokáže přizpůsobit každé situaci. Odstavený vagon, ve kterém přespává, je jednoho dne připojen k vlaku, se kterým odjíždí generální inspektor drah Kokrhel na okružní kontrolní cestu. Objevení černého pasažéra způsobí neplánovanou zastávku na nádraží v Mokrém nad Soupravou. Ťopka uprchne, ale Kokrhel trvá na jeho nalezení a potrestání. Místní přednosta Jelen odešel mezitím naneštěstí na zkoušku pěveckého sboru. Půvabná paní Jelenová proto téměř uvítá, když se objeví Ťopka, převlečený do uniformy jejího muže, a vydává se za přednostu stanice. Kokrhelovi se mladá žena velmi líbí a ve světle jejího úsměvu přehlíží totální přednostovu neschopnost. Rozhodne se vyhovět Jelenově žádosti o přeložení blíže k hlavnímu městu. Když se objeví skutečný přednosta stanice, začne být Kokrhel komisní. Ťopka mu však připomene, jak pro flirt zapomněl na své povinnosti, a Kokrhel musí svému slibu dostát.

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 12.4.1941
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 27.9.2005 (DVD) FEX
Poprvé na DVD: 11.10.2005 Filmexport
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Poprvé na VOD: (Zatím nevyšlo)
 
Tvůrci a herci
Jan Sviták (Režie), Otakar Sedláček (Produkce/Vedoucí výroby), Jára Beneš (Hudba), Jaroslav Tuzar (Kamera), Antonín Zelenka (Střih), Bohumil Heš (Scénografie), - (Kostýmy), Antonín Rambousek (Zvuk), - (Masky), Václav Wasserman (Scénář), Vlasta Burian (Herec), Antonín Zacpal (Herec), Zita Kabátová (Herec), Jaroslav Marvan (Herec), Čeněk Šlégl (Herec), Růžena Šlemrová (Herec), Václav Trégl (Herec), Theodor Pištěk (Herec), Marie Norrová (Herec), Darja Hajská (Herec), František Černý (Herec), Karel Postranecký (Herec), Bohumil Hradčanský (Herec), Bolek Prchal (Herec), Emanuel Kovařík (Herec), Ada Dohnal (Herec), Lída Borovcová-Marečková (Herec), Zdeněk Martínek ml. (Herec), Míla Svoboda (Herec), Karel Veverka (Herec), Dalibor Pták (Herec), Vojta Merten (Herec), Alois Dvorský (Herec), F. X. Mlejnek (Herec), Václav Švec (Herec), Marie Hodrová (Herec)
 
1941/88/Československo/Komedie
 
Zajímavost k filmu
- Nádraží v Mokré nad Soupravou je ve skutečnosti stanicí Praha-Jinonice.
- Film se léta vysílal v televizi zkrácený, vůbec do něj nebyla zařazena třeba úvodní scéna v restauraci. Proto také replika dívky, které Burian prodává na stanici jízdenku, o jakémsi levném najedení, působí nesmyslně.
- Filmová zastávka se jmenovala Mokré nad Soupravou, jak tu bylo uvedeno. Nikde u nás však skutečně neexistovala a neexistuje.
- Při přijímání telegrafické zprávy Burian odpověděl v rytmu árie z Verdiho opery Rigoletto (La donna e mobile).
- Scéna, ve které Burian přijímá telegraf je založena na osobní zkušenosti Jaroslava Marvana, který se do podobné situace dostal na počátku 20. let, kdy pracoval jako poštmistr na Podkarpatské Rusi. Řekl o tom Burianovi, který to poté použil v tomto filmu.
 
Odkazy