Proč? /Proč? (1987/86/Československo/Drama, Sportovní) 76%
17.01.2024 04:45
JEDNOU VĚTOU
„Film Proč byl natočen na základě skutečné události z r. 1985, která se zapsala černým písmem do dějin naší kopané."
OBSAH
Ve své době - v druhé půli 80. let - mimořádně závažný film, věnovaný negativním dopadům fotbalového chuligánství. Režisér Karel Smyczek sugestivně ukazuje, jak lidé spojení primitivním sportovním fanděním snadno podléhají agresivním choutkám, jak vzájemné hecování vede k tragickým činům, jichž by se jedinec sám o sobě nedopustil. Příběh je inspirován skutečným případem, kdy skupina většinou mladistvých vlajkonošů zdemolovala nejen vlakovou soupravu, v němž cestovali na fotbalový zápas, ale ohrožovali navíc spolucestující i osamělou průvodčí. Stále působivá výpověď si všímá i mravní devastace, i rodiče pachatelů odmítají přijmout svůj díl odpovědnosti.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
„Žer, študente!“ aneb vítej chlastem zalitý hrdinský dave a sbohem rozume.. Začneme matematickým příkladem: Ve vlaku z Bánské Bystrice do Prahy chce pětičlenná skupina fandů s průměrně 2,78 promile alkoholu v krvi vyhodit z okna průvodčí v bodě A, jenž je vzdálený 244 km od bodu B, kde budou všichni naložení do antonů. Za jak dlouho bude mít Řepa na levé paži kompletně hotové tetování Leonidase..? Punker a skin se společným cílem v jednom kupé, u výslechu se vytrácející davová psychóza a u soudu se vytrácející kolektivní vina. Časy se nám takřka nezměnily a fotbal je dál záminkou.. Je potěšující, že už v té době měli osvícení chuligáni to pravé proevropské cítění (Brusel!), ale já stejně v našich končinách jejich počínání nechápu, protože jakkoliv povzbuzovat tu domácí línou ekipu nákupců melírových parád na hlavě, gelů na vlasy, piccolo káviček a nositelů potetovaných předloktí čínskými znaky a jmény dětí, které jsou stejně spoluhráče, mi přijde jako házet vepřům ony kulaté produkty lastur.. (Gilmour93) 4*
Částečně dokumentaristický styl příběhu mě dost vyhovoval. Je až neuvěřitelné, jak je tento snímek nadčasový. Samozřejmě mnohé se změnilo, například máme demokracii a někteří jedinci včetně fotbalových hooligans si jí pletou zcela zjevně s anarchií. Za nedávné výtržnosti při derby Sparta - Slavie může údajně policie ČR, tvrdí hooligans. Já se ptám a kdo může za zraněnou pani, cestující z Olomouce do Ostravy, nemající ani páru o fotbale? Kdo může za zranění s doživotními následky pána čekajícího na nádraží cca před 7 lety ? Kdo může za to, že se táta bojí vzít dítě do hlediště na fotbal ? Kdo může za strach každého člověka, který nechodí na fotbal z bandou thaiboxerů ? Policie ?? Poprvé v životě souhlasím zcela s panem Langrem, proč by měli lidé, kterým je fotbal fuk platit ze svých daní obrovské policejní manévry téměř každý víkend ? Jdou snad státu příjmy ze vstupného ? Jdou snad státu příjmy od klubových sponzorů ? Pokud klub argumentuje, že nemá finance na zajištění bezpečnosti, tak ať stadion uzavře pro všechny. Že by hráči neměli při hře atmosféru ? Ti samí hráči co jdou po každém zápase zatleskat lidem co hajlují či bučí na hráče tmavé pleti ? Zaslouží si vůbec takovýhle hráči přízeň slušného fanouška ? V roce 1987 byla otázka "Proč ?" nejlepší možný název pro film o fotbalových výtržnících, kteří tehdá nebyli ani zdaleka tak nebezpeční jako v dnešní době. Natáčet dneska podobný film, jmenoval by se "Jak dlouho ?" Jak dlouho bude trvat než v hledišti někdo bude zabit, aby pánové fotbalisti pochopili komu chodí po zápase tleskat, aby fotbalový funkcionáři přestali strkat hlavu do písku před problémem a hlavně, aby politici pohli prdelí a zákon nabyli proti hooligans ostrejma nábojema a ne kapslikama. (Enšpígl) 4*
Tak i Československo mělo svůj Klub rváčů! O to více mrzí, že u nás stále nikdo nemá koule na drsnou generační výpověď. V dnešní době už sice některé scény nepůsobí tak drsně, většina diváků už měla možnost vidět ve filmech mnohem větší prasárny, ale to nejdůležitější poselství je pořád zřejmé. Mě samozřejmě nejvíce bavily scény ve vlaku, působivé byly i rebelské souboje s rodiči. Už slabší byly výslechové pasáže, které se snažily ukázat hloupost a nerozvážnost mladých. Vsadím se, že tyto náznaky by byly použity, i kdyby se to natáčelo dnes. Bohužel. Pokud by měl někdo odvahu natočit film ukazující demenci nejen nonkonformistů, ale i konformistů, tak má předem zaručený můj obdiv. Ukazovat na druhé a tvrdit, že jsou špatní, je jednoduché. Přijmout fakt, že všechno, co tady děláme, byť s dobrými úmysly, vždy někoho nasere, dokáže málokdo. (Djoker) 4*
VELKÁ RECENZE
Režisér Karel Smyczek ve spolupráci se scenáristy Radkem Johnem a Ivem Pelantem realizoval na počátku osmdesátých let s velkým ohlasem snímky o dospívajících hrdinech, které díky kritickému vyznění a realistickému sociologickému rozměru přesahovaly dobové, optimistické příběhy o teenagerech. Po filmech Jen si tak trochu písknout (1980), Jako zajíci (1981) a Sněženky a machři (1982) natočil Smyczek v roce 1987 drama Proč?, jež se opíralo o scénář publicisty Johna, inspirovaný skutečnými událostmi – případem skupiny mladistvých sparťanů, kteří cestou do Banské Bystrice zdemolovali vlakovou soupravu, ohrožovali spolucestující a pokusili se dokonce vyhodit protestující slovenskou průvodčí z okna. Alkohol a vzájemné hecování se postarají o to, že si proti rozdováděným výtržníkům netroufne ve stanicích nic podniknout ani nádražní personál. Až v Banské Bystrici zasáhne policie… Ve své době vzbudil realisticky pojatý snímek živé diskuse. Ještě dnes působí Proč? jako nepřikrášlená, přesvědčivá výpověď o generaci osmdesátých let – mladých lidech bez motivace a víry v budoucnost, o niž je připravil socialistický stát. Agrese se stává jednou z možností, jak na sebe upozornit. Mravně zdevastovaní protagonisté se nakonec ocitají před soudem, ale oni i jejich rodiče odmítají přijmout svůj díl odpovědnosti za to, co se stalo... Karel Smyczek s kameramanem Jaroslavem Brabcem natáčeli film dokumentaristickým stylem, ve stísněném prostředí skutečného železničního vagónu. V rolích mladistvých fanoušků se objevila řada později známých a úspěšných herců (Jiří Langmajer, Martin Dejdar, Jan Potměšil). V malých rolích se ve filmu mihli i příští režiséři Igor Chaun a Petr Vachler. Partu průvodčí se ujala Emília Zimková a Karel Smyczek sám sobě svěřil part reportéra, který se ve finále vyptává pouličních chodců na jejich názor na celou kauzu.
U obvodního soudu začíná hlavní přelíčení s mladými lidmi, kteří zdemolovali několik vagonů při cestě do Banské Bystrice, kde hrála Sparta o titul. Většina z nich pochází z rozvrácených rodina, všichni fanaticky fandí svému klubu. Ve vlaku byli mimo jiné Josef Šurovský, Milan Sýkora, ženatý Vlasta Chlupáč, otec malého dítěte, nevlastní bratři Jirka a Michal Stupkovi, mladistvá Marie Šmídová a Petr Chalupa. Na hlavním nádraží v Praze se k Jirkovi připojila jeho dívka Anča. Vlajkonoši jsou již opilí a provádějí různé výtržnosti. Slovenská průvodčí je z těchto cestujících zděšená. Rozkurážení fandové začnou napadat cestující, v noci pak demolují vagon. Šurovský s pomocí dalších se pokusí vyhodit průvodčí z okna. Terorizují studenta a jeho dívku, kterou téměř znásilní. Na zastávkách vlaku nádražní personál není schopen něco udělat a průvodčí jakkoli pomoci. Ráno jsou všichni zmoženi alkoholem. V Banské Bystrici je pochytá Bezpečnost a Ozbrojená ochrana železnic. Jen Pavlovi, jednomu z hlavních výtržníků, se podaří utéci. Rodiče obžalovaných výtržníků reagují různě na činy svých dětí. Obžalovaní vedou v hospodě silácké řeči. Soud vynese tresty - vězení od šesti do osmnácti měsíců. Jen Michal kvůli svému nízkému věku vyvázne s podmínkou. Novinář se vyptává na ulici chodců, chce znát jejich názory na případ. Rozhovor je přerušen průvodem vlajkonošů, z nichž někteří mají obličeje zahaleny šátky. Anonymní dav se valí ulicí a skanduje: Co je! Co je!
Ocenění:
Cannes Film Festival
1988 - Karel Smyczek (Un certain regard) (nominace)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 1.10.1987
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.5.1995 (VHS) AB Barrandov Home Video
Poprvé na DVD: 1.03.2006 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
„Film Proč byl natočen na základě skutečné události z r. 1985, která se zapsala černým písmem do dějin naší kopané."
OBSAH
Ve své době - v druhé půli 80. let - mimořádně závažný film, věnovaný negativním dopadům fotbalového chuligánství. Režisér Karel Smyczek sugestivně ukazuje, jak lidé spojení primitivním sportovním fanděním snadno podléhají agresivním choutkám, jak vzájemné hecování vede k tragickým činům, jichž by se jedinec sám o sobě nedopustil. Příběh je inspirován skutečným případem, kdy skupina většinou mladistvých vlajkonošů zdemolovala nejen vlakovou soupravu, v němž cestovali na fotbalový zápas, ale ohrožovali navíc spolucestující i osamělou průvodčí. Stále působivá výpověď si všímá i mravní devastace, i rodiče pachatelů odmítají přijmout svůj díl odpovědnosti.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
„Žer, študente!“ aneb vítej chlastem zalitý hrdinský dave a sbohem rozume.. Začneme matematickým příkladem: Ve vlaku z Bánské Bystrice do Prahy chce pětičlenná skupina fandů s průměrně 2,78 promile alkoholu v krvi vyhodit z okna průvodčí v bodě A, jenž je vzdálený 244 km od bodu B, kde budou všichni naložení do antonů. Za jak dlouho bude mít Řepa na levé paži kompletně hotové tetování Leonidase..? Punker a skin se společným cílem v jednom kupé, u výslechu se vytrácející davová psychóza a u soudu se vytrácející kolektivní vina. Časy se nám takřka nezměnily a fotbal je dál záminkou.. Je potěšující, že už v té době měli osvícení chuligáni to pravé proevropské cítění (Brusel!), ale já stejně v našich končinách jejich počínání nechápu, protože jakkoliv povzbuzovat tu domácí línou ekipu nákupců melírových parád na hlavě, gelů na vlasy, piccolo káviček a nositelů potetovaných předloktí čínskými znaky a jmény dětí, které jsou stejně spoluhráče, mi přijde jako házet vepřům ony kulaté produkty lastur.. (Gilmour93) 4*
Částečně dokumentaristický styl příběhu mě dost vyhovoval. Je až neuvěřitelné, jak je tento snímek nadčasový. Samozřejmě mnohé se změnilo, například máme demokracii a někteří jedinci včetně fotbalových hooligans si jí pletou zcela zjevně s anarchií. Za nedávné výtržnosti při derby Sparta - Slavie může údajně policie ČR, tvrdí hooligans. Já se ptám a kdo může za zraněnou pani, cestující z Olomouce do Ostravy, nemající ani páru o fotbale? Kdo může za zranění s doživotními následky pána čekajícího na nádraží cca před 7 lety ? Kdo může za to, že se táta bojí vzít dítě do hlediště na fotbal ? Kdo může za strach každého člověka, který nechodí na fotbal z bandou thaiboxerů ? Policie ?? Poprvé v životě souhlasím zcela s panem Langrem, proč by měli lidé, kterým je fotbal fuk platit ze svých daní obrovské policejní manévry téměř každý víkend ? Jdou snad státu příjmy ze vstupného ? Jdou snad státu příjmy od klubových sponzorů ? Pokud klub argumentuje, že nemá finance na zajištění bezpečnosti, tak ať stadion uzavře pro všechny. Že by hráči neměli při hře atmosféru ? Ti samí hráči co jdou po každém zápase zatleskat lidem co hajlují či bučí na hráče tmavé pleti ? Zaslouží si vůbec takovýhle hráči přízeň slušného fanouška ? V roce 1987 byla otázka "Proč ?" nejlepší možný název pro film o fotbalových výtržnících, kteří tehdá nebyli ani zdaleka tak nebezpeční jako v dnešní době. Natáčet dneska podobný film, jmenoval by se "Jak dlouho ?" Jak dlouho bude trvat než v hledišti někdo bude zabit, aby pánové fotbalisti pochopili komu chodí po zápase tleskat, aby fotbalový funkcionáři přestali strkat hlavu do písku před problémem a hlavně, aby politici pohli prdelí a zákon nabyli proti hooligans ostrejma nábojema a ne kapslikama. (Enšpígl) 4*
Tak i Československo mělo svůj Klub rváčů! O to více mrzí, že u nás stále nikdo nemá koule na drsnou generační výpověď. V dnešní době už sice některé scény nepůsobí tak drsně, většina diváků už měla možnost vidět ve filmech mnohem větší prasárny, ale to nejdůležitější poselství je pořád zřejmé. Mě samozřejmě nejvíce bavily scény ve vlaku, působivé byly i rebelské souboje s rodiči. Už slabší byly výslechové pasáže, které se snažily ukázat hloupost a nerozvážnost mladých. Vsadím se, že tyto náznaky by byly použity, i kdyby se to natáčelo dnes. Bohužel. Pokud by měl někdo odvahu natočit film ukazující demenci nejen nonkonformistů, ale i konformistů, tak má předem zaručený můj obdiv. Ukazovat na druhé a tvrdit, že jsou špatní, je jednoduché. Přijmout fakt, že všechno, co tady děláme, byť s dobrými úmysly, vždy někoho nasere, dokáže málokdo. (Djoker) 4*
VELKÁ RECENZE
Režisér Karel Smyczek ve spolupráci se scenáristy Radkem Johnem a Ivem Pelantem realizoval na počátku osmdesátých let s velkým ohlasem snímky o dospívajících hrdinech, které díky kritickému vyznění a realistickému sociologickému rozměru přesahovaly dobové, optimistické příběhy o teenagerech. Po filmech Jen si tak trochu písknout (1980), Jako zajíci (1981) a Sněženky a machři (1982) natočil Smyczek v roce 1987 drama Proč?, jež se opíralo o scénář publicisty Johna, inspirovaný skutečnými událostmi – případem skupiny mladistvých sparťanů, kteří cestou do Banské Bystrice zdemolovali vlakovou soupravu, ohrožovali spolucestující a pokusili se dokonce vyhodit protestující slovenskou průvodčí z okna. Alkohol a vzájemné hecování se postarají o to, že si proti rozdováděným výtržníkům netroufne ve stanicích nic podniknout ani nádražní personál. Až v Banské Bystrici zasáhne policie… Ve své době vzbudil realisticky pojatý snímek živé diskuse. Ještě dnes působí Proč? jako nepřikrášlená, přesvědčivá výpověď o generaci osmdesátých let – mladých lidech bez motivace a víry v budoucnost, o niž je připravil socialistický stát. Agrese se stává jednou z možností, jak na sebe upozornit. Mravně zdevastovaní protagonisté se nakonec ocitají před soudem, ale oni i jejich rodiče odmítají přijmout svůj díl odpovědnosti za to, co se stalo... Karel Smyczek s kameramanem Jaroslavem Brabcem natáčeli film dokumentaristickým stylem, ve stísněném prostředí skutečného železničního vagónu. V rolích mladistvých fanoušků se objevila řada později známých a úspěšných herců (Jiří Langmajer, Martin Dejdar, Jan Potměšil). V malých rolích se ve filmu mihli i příští režiséři Igor Chaun a Petr Vachler. Partu průvodčí se ujala Emília Zimková a Karel Smyczek sám sobě svěřil part reportéra, který se ve finále vyptává pouličních chodců na jejich názor na celou kauzu.
U obvodního soudu začíná hlavní přelíčení s mladými lidmi, kteří zdemolovali několik vagonů při cestě do Banské Bystrice, kde hrála Sparta o titul. Většina z nich pochází z rozvrácených rodina, všichni fanaticky fandí svému klubu. Ve vlaku byli mimo jiné Josef Šurovský, Milan Sýkora, ženatý Vlasta Chlupáč, otec malého dítěte, nevlastní bratři Jirka a Michal Stupkovi, mladistvá Marie Šmídová a Petr Chalupa. Na hlavním nádraží v Praze se k Jirkovi připojila jeho dívka Anča. Vlajkonoši jsou již opilí a provádějí různé výtržnosti. Slovenská průvodčí je z těchto cestujících zděšená. Rozkurážení fandové začnou napadat cestující, v noci pak demolují vagon. Šurovský s pomocí dalších se pokusí vyhodit průvodčí z okna. Terorizují studenta a jeho dívku, kterou téměř znásilní. Na zastávkách vlaku nádražní personál není schopen něco udělat a průvodčí jakkoli pomoci. Ráno jsou všichni zmoženi alkoholem. V Banské Bystrici je pochytá Bezpečnost a Ozbrojená ochrana železnic. Jen Pavlovi, jednomu z hlavních výtržníků, se podaří utéci. Rodiče obžalovaných výtržníků reagují různě na činy svých dětí. Obžalovaní vedou v hospodě silácké řeči. Soud vynese tresty - vězení od šesti do osmnácti měsíců. Jen Michal kvůli svému nízkému věku vyvázne s podmínkou. Novinář se vyptává na ulici chodců, chce znát jejich názory na případ. Rozhovor je přerušen průvodem vlajkonošů, z nichž někteří mají obličeje zahaleny šátky. Anonymní dav se valí ulicí a skanduje: Co je! Co je!
Ocenění:
Cannes Film Festival
1988 - Karel Smyczek (Un certain regard) (nominace)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 1.10.1987
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.5.1995 (VHS) AB Barrandov Home Video
Poprvé na DVD: 1.03.2006 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Karel Smyczek (Režie), Karel Škop (Produkce/Vedoucí výroby), Michal Pavlíček (Hudba), Jaroslav Brabec (Kamera), Ján Svoboda (Střih), Boris Halmi (Scénografie), Petr Kolínský (Kostýmy), Vojtěch Voráček (Zvuk), Josef Lojík (Masky), Radek John (Scénář), Jiří Langmajer (Herec), Martin Dejdar (Herec), Jan Potměšil (Herec), Daniel Landa (Herec), Miloslav Štibich (Herec), Michal Suchánek (Herec), Jan Kraus (Herec), Antonín Jedlička (Herec), Karel Smyczek (Herec), Pavlína Mourková (Herec), Ladislav Jakim (Herec), Miloš Kohout (Herec), Petr Vachler (Herec), Eva Lecchiová (Herec), Valentina Thielová (Herec), Alena Štréblová (Herec), Markéta Zmožková-Zahradníková (Herec), Pavel Zvarič (Herec), Martin Sobotka (Herec), Josef Kubíček (Herec), Radek John (Herec), Milka Zimková (Herec), Gabriela Wilhelmová (Herec), Emma Černá (Herec), Oldřich Navrátil (Herec), Leoš Suchařípa (Herec), Igor Chaun (Herec), Karel Pospíšil (Herec), Adolf Kohuth (Herec), Zdeněk Pecháček (Herec), Zdeněk Dušek (Herec), Jan Vlasák (Herec), David Schneider (Herec), Vlasta Mecnarowská (Herec), Marie Durnová (Herec), Jiří Samek (Herec), Josef Carda (Herec), Bořík Procházka (Herec), Ladislav Brothánek (Herec), Viktor Nejedlý ml. (Herec), Milan Vágner (Herec), Petr Voříšek (Herec), Václav Matějka (Herec), Miloslav Mejzlík (Herec), Vladimír Kudla (Herec), Vladimír Pospíšil (Herec), Jiří Smutný (Herec), Stanislav Hájek (Herec), Rudolf Stärz (Herec), Bohumil Koška (Herec), Václav Hrůza (Herec), Pavel Švec (Herec), Boris Halmi (Herec), Miroslav Grác (Herec), Kateřina Besserová (Herec), Josef Šebek (Herec), Igor Smržík (Herec), Karel Šťovíček (Herec), Gaston Šubert (Herec), Ladislav Chroust (Herec), Roman Holý (Herec), Tomáš Karger (Herec), Marek Tomažič (Herec), Daniel Větrovský (Herec)
1987/86/Československo/Drama, Sportovní
Zajímavost k filmu
- Při natáčení se do kupé muselo vtlačit i 12lidí.
- Ve snímku jsou použity záběry ze skutečných zápasů. Na jednom z nich je ležící hráč, na něhož vulgárně pokřikují sparťanští fanoušci. Oním hráčem byl současný trenér Leoš Kalvoda, který se o svém vystoupení zmínil v jednom z rozhovorů takto: "Jinak já už su mediální hvězda. Jestli jste viděla film Proč?, jak tam skandují -Vyneste to hov.o-, tak to jsem byl já". Tento výrok vyhlásil deník Sport za vítěze ankety TOP 50 hlášek českého fotbalu roku 2014.
- Súd nakoniec uznal vinnými iba dvanásť z obvinených výtržníkov.
- Pri natáčaní na sparťanskom štadióne fanúšikovia nepríčetne vrieskali, nadávali a hádzali po štábe všetkým možným. Fandili jedine Jirkovi Langmajerovi (Jirka Stupka), ktorý sa im zrejme páčil v televíznom seriáli Třetí patro (od r. 1985), pretože skandovali "Slamák je náš! Slamák je náš!" Keď ale išiel medzi nich kvôli nejakým záberom, fanúšikovia začali robiť vlny a tak s ním hodilo o zábradlie, že bol pekne otrasený. Na konci natáčania doniesol režisérovi jeden z vlajkonosičov darček - obušok, ktorý ukoristil v boji s príslušníkmi.
- Ladislav Jakim (obhajca) rozprával pri natáčaní veľmi potichu, preto musel režisér robiť v scénach súdneho pojednávania bližšie zábery.
- Režisér Karel Smyczek vedel, že Antonín Jedlička, hrajúci vodiča automobilu, nadovšetko miluje svoj mercedes a rád sa ukazuje so slečnami. Pripísal do scenára postavu významného pražského umelca, ktorý sedí v mercedese s krásnou slečnou a okolo prúdia davy fanúšikov. Scenár predpisoval, že fanúšikovia poškriabu auto kľúčom. Šikovný rekvizitár vsunul do kľúča malý kúsok ceruzky, takže to vyzeralo ako ryha. Ale herec potom sedel v aute skutočne celý bledý a trasúci sa od strachu.
- Do "kotla" domácich za jednu z bránok bolo vybraných z konkurzu cez tristo vlajkonosičov. Nie všetci boli originálni, ale väčšina sa rada uliala zo školy alebo zo zamestnania a ešte si privyrobili. Za každý deň dostávali sto korún komparzného. Ale pri filmovaní sa správali rovnako agresívne a brutálne, ako im velí ich prirodzenosť. Pred štadiónom rozbíjali zaparkované autá, a keď dvadsať z nich posadili do autobusu, aby predstavovali fanúšikov Olomouca, tí ostatní bez najmenších ohľadov zaútočili so všetkou brutalitou aj na nich.
- Antonín Jedlička, ktorý stvárnil vodiča automobilu, sa k roli dostal tak, že počas tenisového zápasu s režisérom ho požiadal so slovami: „Zoberiem aj rolu traktoristu, len keď to bude na viac filmovacích dní". Napokon jeho natáčanie so štábom trvalo iba jednu hodinu.
- Vo filme si drobné úlohy zahrali v tej dobe neznámi budúci režiséri Petr Vachler a Igor Chaun.
- Pri filmovej rekonštrukcii policajného zásahu v Banskej Bystrici vyťahovali policajti fanúšikov z vlaku a hádzali ich do "Antonov" tak reálne, že chlapci prosili, aby nemuseli scénu opakovať.
- Natáčanie v reálnom prostredí bolo namáhavé. Do vlakového kupé sa muselo vtesnať dvanásť i viac výrastkov vrátane kameramana, preto ležal zvukár v batožinovom priestore a Karel Smyczek režíroval čiastočne na chodbičke. Stiesnené boli aj bytové priestory a skutočný výčap s rozmermi päť krát tri metre, tam všade bolo nutné napchať účinkujúcich i štáb s technikou.
- Záverečné zábery sa nakrúcali v pražskej Parížskej ulici a režisér priznal, že keď sa okoloidúci ľudia po nich zvedavo otáčali, hanbil sa a natočil málo detailných záberov potrebných pre prestrihy. Našťastie mu povolili, aby vzal chlapcov na Barrandov a dotočil si veľké detaily ich tvárí.
- Vo filme mal hrať aj Roman Pikl, vtedy začínajúci herec a muzikant, známy zo snímky Diskopríbeh (1987), ale škola bola proti.
- Škoda na zdemolovaných vagónoch bola 250,000 československých korún.
- Natáčanie prebiehalo na skúšobnom okruhu železnice neďaleko Cerhenic, ktorý je cca 13 km dlhý.
- Vlak jel po trase Praha - Pardubice - Olomouc - Ostrava - Karviná - Žilina - Banská Bystrica - Zvolen. K zátahu, při němž se někteří vlajkonoši vyprostili a utekli zpět do vlaku, došlo v Pardubicích. Vystrčení průvodčí z okna se mělo odehrát před Kolínem, čemuž neodpovídá postup zápletky. Ranní zásah proběhl v Žilině, kde došlo i k odstávce zničených vagonů (tři byly zcela vyřazeny z provozu). Strojvedoucí vzpomínal:"Ja som ten Hron viezol ako rušňovodič z Martina do Zvolena, spomínam si, že strašne meškal lebo v Žiline odstavovali nejaké poškodené, respektíve zničené vagóny. Z Martina sme mali asi 7 vozňov. Cesta prebiehala bez problémov, skoro z každého okna viala zástava Sparty. Keď som vchádzal do Banskej Bystrice, tak po obidvoch stranách stáli policajti zo psami, bolo ich tam strašne veľa. Toľko môj zážitok."
- Vlajkonoš, jehož ve filmu ztvárnil Martin Dejdar, se proti filmu ohradil s tím, že nikdo průvodčí z okna nevystrkoval. Uvedl, že demolice vagónů byla postupná záležitost probíhající zhruba až do Olomouce. Podle vlastních slov se na ní podílel rozbíjením zářivek činely.
- Při promítáních v kinech fanoušci nadšeně aplaudovali při nejdrastičtějších scénách.
- Daniel Landa byl v době natáčení na fotbale známou tváří, avšak chodil fandit do kotle Bohemians Praha. Proto musel být během natáčení scén u sparťanského kotle chráněn, aby mu nebylo přívrženci Sparty ublíženo.
- Pokřiky „Brusel! Brusel!" a „A-Liver-a-Liver-a-Liverpool!" jsou odvolávky na tragédii, která se stala na fotbalovém stadionu v Bruselu při finále Poháru mistrů evropských zemí v roce 1985.
- Ve snímku jsou použity záběry ze skutečných zápasů. Na jednom z nich je ležící hráč, na něhož vulgárně pokřikují sparťanští fanoušci. Oním hráčem byl současný trenér Leoš Kalvoda, který se o svém vystoupení zmínil v jednom z rozhovorů takto: "Jinak já už su mediální hvězda. Jestli jste viděla film Proč?, jak tam skandují -Vyneste to hov.o-, tak to jsem byl já". Tento výrok vyhlásil deník Sport za vítěze ankety TOP 50 hlášek českého fotbalu roku 2014.
- Súd nakoniec uznal vinnými iba dvanásť z obvinených výtržníkov.
- Pri natáčaní na sparťanskom štadióne fanúšikovia nepríčetne vrieskali, nadávali a hádzali po štábe všetkým možným. Fandili jedine Jirkovi Langmajerovi (Jirka Stupka), ktorý sa im zrejme páčil v televíznom seriáli Třetí patro (od r. 1985), pretože skandovali "Slamák je náš! Slamák je náš!" Keď ale išiel medzi nich kvôli nejakým záberom, fanúšikovia začali robiť vlny a tak s ním hodilo o zábradlie, že bol pekne otrasený. Na konci natáčania doniesol režisérovi jeden z vlajkonosičov darček - obušok, ktorý ukoristil v boji s príslušníkmi.
- Ladislav Jakim (obhajca) rozprával pri natáčaní veľmi potichu, preto musel režisér robiť v scénach súdneho pojednávania bližšie zábery.
- Režisér Karel Smyczek vedel, že Antonín Jedlička, hrajúci vodiča automobilu, nadovšetko miluje svoj mercedes a rád sa ukazuje so slečnami. Pripísal do scenára postavu významného pražského umelca, ktorý sedí v mercedese s krásnou slečnou a okolo prúdia davy fanúšikov. Scenár predpisoval, že fanúšikovia poškriabu auto kľúčom. Šikovný rekvizitár vsunul do kľúča malý kúsok ceruzky, takže to vyzeralo ako ryha. Ale herec potom sedel v aute skutočne celý bledý a trasúci sa od strachu.
- Do "kotla" domácich za jednu z bránok bolo vybraných z konkurzu cez tristo vlajkonosičov. Nie všetci boli originálni, ale väčšina sa rada uliala zo školy alebo zo zamestnania a ešte si privyrobili. Za každý deň dostávali sto korún komparzného. Ale pri filmovaní sa správali rovnako agresívne a brutálne, ako im velí ich prirodzenosť. Pred štadiónom rozbíjali zaparkované autá, a keď dvadsať z nich posadili do autobusu, aby predstavovali fanúšikov Olomouca, tí ostatní bez najmenších ohľadov zaútočili so všetkou brutalitou aj na nich.
- Antonín Jedlička, ktorý stvárnil vodiča automobilu, sa k roli dostal tak, že počas tenisového zápasu s režisérom ho požiadal so slovami: „Zoberiem aj rolu traktoristu, len keď to bude na viac filmovacích dní". Napokon jeho natáčanie so štábom trvalo iba jednu hodinu.
- Vo filme si drobné úlohy zahrali v tej dobe neznámi budúci režiséri Petr Vachler a Igor Chaun.
- Pri filmovej rekonštrukcii policajného zásahu v Banskej Bystrici vyťahovali policajti fanúšikov z vlaku a hádzali ich do "Antonov" tak reálne, že chlapci prosili, aby nemuseli scénu opakovať.
- Natáčanie v reálnom prostredí bolo namáhavé. Do vlakového kupé sa muselo vtesnať dvanásť i viac výrastkov vrátane kameramana, preto ležal zvukár v batožinovom priestore a Karel Smyczek režíroval čiastočne na chodbičke. Stiesnené boli aj bytové priestory a skutočný výčap s rozmermi päť krát tri metre, tam všade bolo nutné napchať účinkujúcich i štáb s technikou.
- Záverečné zábery sa nakrúcali v pražskej Parížskej ulici a režisér priznal, že keď sa okoloidúci ľudia po nich zvedavo otáčali, hanbil sa a natočil málo detailných záberov potrebných pre prestrihy. Našťastie mu povolili, aby vzal chlapcov na Barrandov a dotočil si veľké detaily ich tvárí.
- Vo filme mal hrať aj Roman Pikl, vtedy začínajúci herec a muzikant, známy zo snímky Diskopríbeh (1987), ale škola bola proti.
- Škoda na zdemolovaných vagónoch bola 250,000 československých korún.
- Natáčanie prebiehalo na skúšobnom okruhu železnice neďaleko Cerhenic, ktorý je cca 13 km dlhý.
- Vlak jel po trase Praha - Pardubice - Olomouc - Ostrava - Karviná - Žilina - Banská Bystrica - Zvolen. K zátahu, při němž se někteří vlajkonoši vyprostili a utekli zpět do vlaku, došlo v Pardubicích. Vystrčení průvodčí z okna se mělo odehrát před Kolínem, čemuž neodpovídá postup zápletky. Ranní zásah proběhl v Žilině, kde došlo i k odstávce zničených vagonů (tři byly zcela vyřazeny z provozu). Strojvedoucí vzpomínal:"Ja som ten Hron viezol ako rušňovodič z Martina do Zvolena, spomínam si, že strašne meškal lebo v Žiline odstavovali nejaké poškodené, respektíve zničené vagóny. Z Martina sme mali asi 7 vozňov. Cesta prebiehala bez problémov, skoro z každého okna viala zástava Sparty. Keď som vchádzal do Banskej Bystrice, tak po obidvoch stranách stáli policajti zo psami, bolo ich tam strašne veľa. Toľko môj zážitok."
- Vlajkonoš, jehož ve filmu ztvárnil Martin Dejdar, se proti filmu ohradil s tím, že nikdo průvodčí z okna nevystrkoval. Uvedl, že demolice vagónů byla postupná záležitost probíhající zhruba až do Olomouce. Podle vlastních slov se na ní podílel rozbíjením zářivek činely.
- Při promítáních v kinech fanoušci nadšeně aplaudovali při nejdrastičtějších scénách.
- Daniel Landa byl v době natáčení na fotbale známou tváří, avšak chodil fandit do kotle Bohemians Praha. Proto musel být během natáčení scén u sparťanského kotle chráněn, aby mu nebylo přívrženci Sparty ublíženo.
- Pokřiky „Brusel! Brusel!" a „A-Liver-a-Liver-a-Liverpool!" jsou odvolávky na tragédii, která se stala na fotbalovém stadionu v Bruselu při finále Poháru mistrů evropských zemí v roce 1985.
Odkazy