Princezna ze mlejna / Princezna ze mlejna (1994/106/Česko/Komedie, Pohádka) 63% -Originál DVD-
17.01.2024 04:44
JEDNOU VĚTOU
„Kterak Jindřich našel v Elišce tu pravou princeznu svého srdce.“
V jihočeské vísce, uprostřed stříbrných rybníků a tmavých lesů, žije pohledný mládenec Jindřich, který se jednoho dne vydá do světa s pevným rozhodnutím vysvobodit zakletou princeznu. Na své cestě se dostane do strašidelného mlýna, kde žije se svým otcem, mlynářem, krásná Eliška. Mládenec se Elišce líbí, namluví mu proto, že v rybníce je zakletá princezna a on ve mlýně zůstává jako pomocník. To se nelíbí místnímu čertovi a vodníkovi, kteří si na mlynářovu dceru myslí. Snaží se, seč jim sily stačí, pomocí intrik a kouzel mládence ze mlýna vypudit. Ve mlýně se objevuje třetí ženich: starý, bohatý Knížepán, a protože Eliška všechny nápadníky odmítá, mlynář se rozzlobí. Urči lhůtu: buď si do úplňku ženicha sama vybere, nebo ji dostane ten, co si první o ruku řekne. Nastává boj mezi ženichy...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Návrat k tradičním českým pohádkám s čertem, vodníkem a mlýnem by mohl vyjít, kdyby se ho ujal někdo méně podbízivý a také mající soudnost. Troška tímhle nedisponuje, ale za to má elán každé druhé léto poslat do kin něco s českou letní atmosférou, něco pokud možno hodně blbého, a pro mě nezáživného. K téhle pohádce jsem si za celou dobu nebyl schopen najít vztah nebo nějakou cestu. Chaotičnost, některé scény s blábolivým čertíkem (ženská dělající bezpohlavního čerta, to je zase další debilita), ryzí improvizace prodloužená zahálením střihačových nůžek a nějaký souvislý děj se proměnil v trapárnu, na boj Knížepána s mládencem o nějakou mlynářskou holku s pěknou výpravou a kostýmy. Pro mě tedy hovadina, která je tak jednoduchá a přizpůsobená těm, kteří chtějí být oblbováni Troškovými výkřiky do tmy u jihočeských rybníků plných kvákajících žab za svitu obří luny. Dík Troško, ale tuhle nevkusně pohádkovou romantiku si nechám ujít. Toho žvatlajícího čertíka si mohl zahrát klidně ty. 20% (kingik) 1*
Tradiční jihočeské nazírání na atributy české pohádky, to jsou veškerá archetypální plus, se kterými se Zdeněk Troška naučil žonglovat na výbornou. Zdání rekapitulace starého a osvědčeného bez výrazné aktualizace mu dodnes přeje lačné publikum nikdy neznavené pravidelnými reprízami. Jako na vánoční stromeček jsou zde pak navěšeni herci, tu noví, tu osvědčení, tu celebrity. Proč to ale nakonec celé drhne? Pro karikaturu, která se přese všechno do celku vloudila a to nejen v rozměru kníže pána a jeho věrného sluhy Žána. Hra strašidel je maximálně přepálená, stejně jako dávka bodrého chasníka a celého mlýna. Snad kdyby na omak nebylo vše tak rozjasněné a líbivé, snad by to bylo ideální. Jen ta Andrea Černá časem ukázala, že něco umí... (NinadeL) 3*
Pamatuji si, kdy tahle, dnes už letitá, pohádka byla nová - vánoční. Komentářů je tu hodně, ale přesto přicházím se svou troškou do mlejna. Jindřich miluje pohádky a příběhům, které jsou vyprávěny dětem, věří natolik, že je přesvědčen, že se mu podaří osvobodit některou z mnoha zakletých princezen, které se vyskytují všude a budou šťastně žít až do smrti. A svým způsobem se mu to podaří, protože Eliška ze mlejna bude panovat jeho srdci, jen chvíli potrvá, než si to Jindřich přizná. Jako hold české klasice vnímám scénu, kde se vodník a čert promění na Belzubu a Vodněnu - Holka nebo kluk? Pohádka má ještě další dvě strašidla, čarodějnici a knížete. A taky spoustu hezkých písniček a lišku pomocnici. (Jezinka.Jezinka) 4*
VELKÁ RECENZE
Po filmu O princezně Jasněnce a létajícím ševci je Princezna ze mlejna dalším pokusem zkušeného režiséra Zdeňka Trošky o navázání na tradice klasických českých pohádek. I tentokrát je jedním ze zdrojů laskavý svět sousedských vyprávěnek Jana Drdy, v jehož stylu režisér s autorem námětu a spoluscenáristou Vratislavem Markem pojednal příběh, plný lásky, kouzel a písniček. Vesnický mládenec Jindřich se vydá do světa s pevným rozhodnutím vysvobodit zakletou princeznu. Jako pomocník zůstane ve mlýně, kde straší. Místní čert (stejně jako soused vodník) si totiž myslí na hezkou mlynářovu dceru Elišku a každého konkurenta vyžene. Jindřich se však nebojí a zůstane, protože Eliška mu namluví, že v rybníce je zakletá princezna. O úplňku se ve mlýně sejdou hned tři Eliščini nápadníci: vodník, čert a pyšný knížepán, kterému také učaroval její půvab. Dívka oddaluje své rozhodnutí, protože doufá, že nedovtipnému Jindřichovi se rozbřeskne, že ho už dlouho miluje a že má hledané štěstí na dosah ruky. A mladík nakonec pochopí a objeví svou „princeznu“ ze mlejna. Snaha natočit „typickou českou pohádku“ a postavit ji proti klipové estetice „krvavých“ hollywoodských „pohádek“ vedla autory k vytvoření příběhu s volným tempem a bez temnějších tónů. Nadpřirozené bytosti (vodník, čert, čarodějnice) nejsou strašidelné, ale pouze legrační. Jindřich, připravený konat hrdinské skutky, tak vlastně nemá žádného protivníka kromě vlastní zaslepenosti. Základní pohádkový konflikt mezi Dobrem a Zlem se omezuje na pouhé partnerské nedorozumění. Už v předchozí Troškově pohádce zabíraly scény s bizarně maskovanými čarodějnicemi značný prostor. Volný rytmus vyprávění, neseného jen napětím mezi postavami, mají oživit četné, ale samoúčelné výstupy nadpřirozených postav. Ochuzení pohádkových pravidel se autorům vymstilo v dramatické nevyváženosti celého projektu. Filmu dominuje výtvarná koncepce, těžící v kostýmech, v maskách i v krásných jihočeských exteriérech z poetiky ladovských ilustrací (líbivá kamera Ervína Sanderse). Z hereckých představitelů si zaslouží pozornost Yvetta Blanarovičová, která má v roli rozpustilého čerta nejvíc prostoru, a zpěvačka Lucie Bílá, která je skoro k nepoznání v masce čarodějnice. -ap-
PODROBNÝ POPIS FILMU
Pod hradem Krákorkou žila kdysi vdavekchtivá čarodějnice, která měla políčeno na čerta. Ale ten o ni nestál. Nejraději ze všeho seděl za komínem blízkého mlýna a pozoroval hezkou mlynářovu dceru Elišku. Vodníkovi, bydlícímu ve zdejším rybníce, se dívka také líbí. Ještě raději si však ze mlýna ukradne nějakou tu sladkost. Mládenec Jindřich se o děvčata nezajímá a místo tancovačky raději s dětmi poslouchá babiččiny pohádky. Sní o tom, že jednou vysvobodí ze zakletí krásnou princeznu a vezme si ji za ženu. Otec mu marně vyčítá, že by se měl raději poohlédnout po nějakém hezkém venkovském děvčeti. Jindřich se rozhodne vydat se do světa hledat svou princeznu. Cestou nasype buchtu mravencům a podělí se i s přátelskou liškou. Dá buchtu i babičce, sedící u cesty (ve skutečnosti ovšem proměněné čarodějnici). Ta za to mladíka přenese ke mlýnu; doufá ovšem, že se mládenci zalíbí Eliška a čertovi pak nezbude, než se začít starat o ni. Jindřich uvidí na hrázi zpívající mlynářovu dceru; když mu však vodník řekne, že krásná dívka je „jen“ ze mlýna, přestane ho zajímat. Jindřich dá vodníkovi poslední buchtu; ten mu poradí, aby požádal mlynáře o práci. Za tu dostane jídlo i nocleh. Mlynář přičinlivého pomocníka přivítá s radostí; je už starý a ani s pracovitou Eliškou na všechno nestačí. Dívce se Jindřich líbí. Zato čert má na hezkého mládence vztek; potěší ho, když zjistí, že vetřelec ve mlýně míní přespat jen jednu noc. Eliška chce, aby u nich Jindřich zůstal. Při večerní procházce na hrázi mu namluví, že v rybníce je zakletá princezna, která se zjevuje o úplňku. Když mládenec ulehne ve stodole, čert se pustí do strašení. Na rozdíl od předešlých mlynářských pomocníků však Jindřich neuteče, nýbrž mu nabije. Skučícího pekelníka ujišťuje, že o Elišku nestojí; touží jenom po vznešené princezně. Ráno řekne mlynáři, že zůstane do úplňku. Čert však není spokojený, protože si všiml, jak Eliška po novém čeledínovi zamilovaně pokukuje. Spěchá na radu za vodníkem. Když nepochodí, poprosí o pomoc čarodějnici. Ta se však urazí a vyžene ho. Vodník s čertem zjistí, že Jindřich se chystá k prohlídce zřícenin hradu Krákorky. Rozhodnou se uchystat mládenci překvapení. S pomocí ukradené kouzelnické knihy se začarují do žáby a kočky. Mladík zvířata políbí a ta se skutečně promění v princezny, ale velmi ošklivé. Návštěvník naznačí, že si může odvést jen jednu nevěstu. „Princezny“ se jedna přes druhou začnou vymlouvat a poukazovat na své nedostatky. Poperou se a mládenec pozná, co jsou zač. Mlynář, rozzlobený dceřinou vybíravostí, unáhleně rozhodne, že Eliška si do úplňku musí vybrat ženicha; pokud to neudělá, dá ji za ženu prvnímu, kdo si o ni řekne. Vodník a čert to vyslechnou. Čert řekne Jindřichovi, že v rybníce žádná princezna není, ale ten mu nevěří. Když však mladík zjistí, že si pekelník myslí na Elišku, nabije mu. Ráno dívce vypráví o falešných princeznách. Zatímco jde s Eliškou na houby, vodník požádá mlynáře o dívčinu ruku. Ten se mu však vysměje. Stejně se vede i čertovi. Elišku v lese zahlédne starý nafintěný knížepán, už dlouho shánějící hezkou nevěstu. Rozhodne se, že se ožení s mlynářovou dcerou. Dívka však žádného ze tří podivných ženichů nechce; stojí jenom o Jindřicha. Ale ten se zase nechce vzdát pomyšlení na svou princeznu. Zatímco se mlynář s dcerou trápí vyhlídkami na budoucnost, bezstarostný mládenec odjede s moukou do městečka. Dívka rozhodne, že si vybere za muže toho, kdo jí druhého dne přinese nejkrásnější dárek. Vodníka napadne, že by Elišce udělala radost kouzelná štičí šupina, s jejíž pomocí bude moci za úplňku kráčet po vodě. Knížepán po poradě se svým sluhou Žánem dá ušít krásné šaty, a čert vymámí z čarodějnice radu, že každé ženě udělají radost drahé šperky. Zatímco si nápadníci lámou hlavu, přiveze Jindřich dívce z městečka velké perníkové srdce. Hned však rozradostněné dívce tvrdí, že to je jenom přátelský dar. Druhý den se sejdou ve mlýně nápadníci se svými dary. Rozpačitá Eliška stanoví další úkol: poté, co ji požádali o ruku a co přinesli dárek, musejí jí večer při úplňku zazpívat na hrázi hezkou písničku. Mlynář už pochopil, co svou tvrdohlavostí zavinil. Neví však, jak ze zapeklité situace ven, aby nikoho z mocných sousedů neurazil. Zatímco se Eliška trápí, Jindřich jde klidně ukázat cestu zbloudilým muzikantům. Cestou zpět ho zastaví knížepánovi sluhové. Jejich pán se obává hezkého mladíka, kterého už několikrát slyšel pěkně zpívat, a poručí ho nechat svázaného v lese. Mravenci a liška, které kdysi pohostil buchtami, však mládenci na poslední chvíli pomohou z pout. Jindřich pochopil, že má rád Elišku, a spěchá zpátky do mlýna. Na hrázi se zatím za vycházejícího úplňku odehrává písňový souboj. Všichni tři nápadníci zpívají hrozně falešně a bez srdce; když však Eliška uslyší písničku vracejícího se Jindřicha, obleče se do šatů od knížepána a ozdobí se čertovými šperky. Přijde s pomocí vodníkovy šupiny za Jindřichem po hladině rybníka jako „princezna“. Mládenec teď o ni stojí jako o Elišku a miluje ji i bez úplňkového kouzla. Knížepán uraženě odejde, vodník a čert se však nezlobí. Závist a hněv jsou totiž lidské vlastnosti. Slíbí, že půjdou dvojici za svědky. Po svatbě v kostele, kam ovšem čert nesmí, je ve mlýně velká tancovačka. Na vrcholu blaha nejsou jen novomanželé, ale i všichni hosté, protože s jídlem se dostalo na každého. -ap-
Ocenění:
Český lev
1994 - Yvetta Blanarovičová (Nejlepší vedlejší herečka) (nominace)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 1.6.1994 Heureka Production
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.11.1994 (VHS) Centrum českého videa
Premiéra v TV: 24.12.1994
Poprvé na DVD: 1.7.2001 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 3 427 063
Návštěvnost v ČR 223 155
FILMY V SÉRII
Princezna ze mlejna gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/aaa266/
Česko, Komedie / Pohádka, 1994
Režie: Zdeněk Troška, Hrají: Radek Valenta, Andrea Černá
Princezna ze mlejna 2 (Originál) gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/aaa267/
Česko, Pohádka, 2000
Režie: Zdeněk Troška, Hrají: Yvetta Blanarovičová, Lukáš Vaculík
„Kterak Jindřich našel v Elišce tu pravou princeznu svého srdce.“
V jihočeské vísce, uprostřed stříbrných rybníků a tmavých lesů, žije pohledný mládenec Jindřich, který se jednoho dne vydá do světa s pevným rozhodnutím vysvobodit zakletou princeznu. Na své cestě se dostane do strašidelného mlýna, kde žije se svým otcem, mlynářem, krásná Eliška. Mládenec se Elišce líbí, namluví mu proto, že v rybníce je zakletá princezna a on ve mlýně zůstává jako pomocník. To se nelíbí místnímu čertovi a vodníkovi, kteří si na mlynářovu dceru myslí. Snaží se, seč jim sily stačí, pomocí intrik a kouzel mládence ze mlýna vypudit. Ve mlýně se objevuje třetí ženich: starý, bohatý Knížepán, a protože Eliška všechny nápadníky odmítá, mlynář se rozzlobí. Urči lhůtu: buď si do úplňku ženicha sama vybere, nebo ji dostane ten, co si první o ruku řekne. Nastává boj mezi ženichy...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Návrat k tradičním českým pohádkám s čertem, vodníkem a mlýnem by mohl vyjít, kdyby se ho ujal někdo méně podbízivý a také mající soudnost. Troška tímhle nedisponuje, ale za to má elán každé druhé léto poslat do kin něco s českou letní atmosférou, něco pokud možno hodně blbého, a pro mě nezáživného. K téhle pohádce jsem si za celou dobu nebyl schopen najít vztah nebo nějakou cestu. Chaotičnost, některé scény s blábolivým čertíkem (ženská dělající bezpohlavního čerta, to je zase další debilita), ryzí improvizace prodloužená zahálením střihačových nůžek a nějaký souvislý děj se proměnil v trapárnu, na boj Knížepána s mládencem o nějakou mlynářskou holku s pěknou výpravou a kostýmy. Pro mě tedy hovadina, která je tak jednoduchá a přizpůsobená těm, kteří chtějí být oblbováni Troškovými výkřiky do tmy u jihočeských rybníků plných kvákajících žab za svitu obří luny. Dík Troško, ale tuhle nevkusně pohádkovou romantiku si nechám ujít. Toho žvatlajícího čertíka si mohl zahrát klidně ty. 20% (kingik) 1*
Tradiční jihočeské nazírání na atributy české pohádky, to jsou veškerá archetypální plus, se kterými se Zdeněk Troška naučil žonglovat na výbornou. Zdání rekapitulace starého a osvědčeného bez výrazné aktualizace mu dodnes přeje lačné publikum nikdy neznavené pravidelnými reprízami. Jako na vánoční stromeček jsou zde pak navěšeni herci, tu noví, tu osvědčení, tu celebrity. Proč to ale nakonec celé drhne? Pro karikaturu, která se přese všechno do celku vloudila a to nejen v rozměru kníže pána a jeho věrného sluhy Žána. Hra strašidel je maximálně přepálená, stejně jako dávka bodrého chasníka a celého mlýna. Snad kdyby na omak nebylo vše tak rozjasněné a líbivé, snad by to bylo ideální. Jen ta Andrea Černá časem ukázala, že něco umí... (NinadeL) 3*
Pamatuji si, kdy tahle, dnes už letitá, pohádka byla nová - vánoční. Komentářů je tu hodně, ale přesto přicházím se svou troškou do mlejna. Jindřich miluje pohádky a příběhům, které jsou vyprávěny dětem, věří natolik, že je přesvědčen, že se mu podaří osvobodit některou z mnoha zakletých princezen, které se vyskytují všude a budou šťastně žít až do smrti. A svým způsobem se mu to podaří, protože Eliška ze mlejna bude panovat jeho srdci, jen chvíli potrvá, než si to Jindřich přizná. Jako hold české klasice vnímám scénu, kde se vodník a čert promění na Belzubu a Vodněnu - Holka nebo kluk? Pohádka má ještě další dvě strašidla, čarodějnici a knížete. A taky spoustu hezkých písniček a lišku pomocnici. (Jezinka.Jezinka) 4*
VELKÁ RECENZE
Po filmu O princezně Jasněnce a létajícím ševci je Princezna ze mlejna dalším pokusem zkušeného režiséra Zdeňka Trošky o navázání na tradice klasických českých pohádek. I tentokrát je jedním ze zdrojů laskavý svět sousedských vyprávěnek Jana Drdy, v jehož stylu režisér s autorem námětu a spoluscenáristou Vratislavem Markem pojednal příběh, plný lásky, kouzel a písniček. Vesnický mládenec Jindřich se vydá do světa s pevným rozhodnutím vysvobodit zakletou princeznu. Jako pomocník zůstane ve mlýně, kde straší. Místní čert (stejně jako soused vodník) si totiž myslí na hezkou mlynářovu dceru Elišku a každého konkurenta vyžene. Jindřich se však nebojí a zůstane, protože Eliška mu namluví, že v rybníce je zakletá princezna. O úplňku se ve mlýně sejdou hned tři Eliščini nápadníci: vodník, čert a pyšný knížepán, kterému také učaroval její půvab. Dívka oddaluje své rozhodnutí, protože doufá, že nedovtipnému Jindřichovi se rozbřeskne, že ho už dlouho miluje a že má hledané štěstí na dosah ruky. A mladík nakonec pochopí a objeví svou „princeznu“ ze mlejna. Snaha natočit „typickou českou pohádku“ a postavit ji proti klipové estetice „krvavých“ hollywoodských „pohádek“ vedla autory k vytvoření příběhu s volným tempem a bez temnějších tónů. Nadpřirozené bytosti (vodník, čert, čarodějnice) nejsou strašidelné, ale pouze legrační. Jindřich, připravený konat hrdinské skutky, tak vlastně nemá žádného protivníka kromě vlastní zaslepenosti. Základní pohádkový konflikt mezi Dobrem a Zlem se omezuje na pouhé partnerské nedorozumění. Už v předchozí Troškově pohádce zabíraly scény s bizarně maskovanými čarodějnicemi značný prostor. Volný rytmus vyprávění, neseného jen napětím mezi postavami, mají oživit četné, ale samoúčelné výstupy nadpřirozených postav. Ochuzení pohádkových pravidel se autorům vymstilo v dramatické nevyváženosti celého projektu. Filmu dominuje výtvarná koncepce, těžící v kostýmech, v maskách i v krásných jihočeských exteriérech z poetiky ladovských ilustrací (líbivá kamera Ervína Sanderse). Z hereckých představitelů si zaslouží pozornost Yvetta Blanarovičová, která má v roli rozpustilého čerta nejvíc prostoru, a zpěvačka Lucie Bílá, která je skoro k nepoznání v masce čarodějnice. -ap-
PODROBNÝ POPIS FILMU
Pod hradem Krákorkou žila kdysi vdavekchtivá čarodějnice, která měla políčeno na čerta. Ale ten o ni nestál. Nejraději ze všeho seděl za komínem blízkého mlýna a pozoroval hezkou mlynářovu dceru Elišku. Vodníkovi, bydlícímu ve zdejším rybníce, se dívka také líbí. Ještě raději si však ze mlýna ukradne nějakou tu sladkost. Mládenec Jindřich se o děvčata nezajímá a místo tancovačky raději s dětmi poslouchá babiččiny pohádky. Sní o tom, že jednou vysvobodí ze zakletí krásnou princeznu a vezme si ji za ženu. Otec mu marně vyčítá, že by se měl raději poohlédnout po nějakém hezkém venkovském děvčeti. Jindřich se rozhodne vydat se do světa hledat svou princeznu. Cestou nasype buchtu mravencům a podělí se i s přátelskou liškou. Dá buchtu i babičce, sedící u cesty (ve skutečnosti ovšem proměněné čarodějnici). Ta za to mladíka přenese ke mlýnu; doufá ovšem, že se mládenci zalíbí Eliška a čertovi pak nezbude, než se začít starat o ni. Jindřich uvidí na hrázi zpívající mlynářovu dceru; když mu však vodník řekne, že krásná dívka je „jen“ ze mlýna, přestane ho zajímat. Jindřich dá vodníkovi poslední buchtu; ten mu poradí, aby požádal mlynáře o práci. Za tu dostane jídlo i nocleh. Mlynář přičinlivého pomocníka přivítá s radostí; je už starý a ani s pracovitou Eliškou na všechno nestačí. Dívce se Jindřich líbí. Zato čert má na hezkého mládence vztek; potěší ho, když zjistí, že vetřelec ve mlýně míní přespat jen jednu noc. Eliška chce, aby u nich Jindřich zůstal. Při večerní procházce na hrázi mu namluví, že v rybníce je zakletá princezna, která se zjevuje o úplňku. Když mládenec ulehne ve stodole, čert se pustí do strašení. Na rozdíl od předešlých mlynářských pomocníků však Jindřich neuteče, nýbrž mu nabije. Skučícího pekelníka ujišťuje, že o Elišku nestojí; touží jenom po vznešené princezně. Ráno řekne mlynáři, že zůstane do úplňku. Čert však není spokojený, protože si všiml, jak Eliška po novém čeledínovi zamilovaně pokukuje. Spěchá na radu za vodníkem. Když nepochodí, poprosí o pomoc čarodějnici. Ta se však urazí a vyžene ho. Vodník s čertem zjistí, že Jindřich se chystá k prohlídce zřícenin hradu Krákorky. Rozhodnou se uchystat mládenci překvapení. S pomocí ukradené kouzelnické knihy se začarují do žáby a kočky. Mladík zvířata políbí a ta se skutečně promění v princezny, ale velmi ošklivé. Návštěvník naznačí, že si může odvést jen jednu nevěstu. „Princezny“ se jedna přes druhou začnou vymlouvat a poukazovat na své nedostatky. Poperou se a mládenec pozná, co jsou zač. Mlynář, rozzlobený dceřinou vybíravostí, unáhleně rozhodne, že Eliška si do úplňku musí vybrat ženicha; pokud to neudělá, dá ji za ženu prvnímu, kdo si o ni řekne. Vodník a čert to vyslechnou. Čert řekne Jindřichovi, že v rybníce žádná princezna není, ale ten mu nevěří. Když však mladík zjistí, že si pekelník myslí na Elišku, nabije mu. Ráno dívce vypráví o falešných princeznách. Zatímco jde s Eliškou na houby, vodník požádá mlynáře o dívčinu ruku. Ten se mu však vysměje. Stejně se vede i čertovi. Elišku v lese zahlédne starý nafintěný knížepán, už dlouho shánějící hezkou nevěstu. Rozhodne se, že se ožení s mlynářovou dcerou. Dívka však žádného ze tří podivných ženichů nechce; stojí jenom o Jindřicha. Ale ten se zase nechce vzdát pomyšlení na svou princeznu. Zatímco se mlynář s dcerou trápí vyhlídkami na budoucnost, bezstarostný mládenec odjede s moukou do městečka. Dívka rozhodne, že si vybere za muže toho, kdo jí druhého dne přinese nejkrásnější dárek. Vodníka napadne, že by Elišce udělala radost kouzelná štičí šupina, s jejíž pomocí bude moci za úplňku kráčet po vodě. Knížepán po poradě se svým sluhou Žánem dá ušít krásné šaty, a čert vymámí z čarodějnice radu, že každé ženě udělají radost drahé šperky. Zatímco si nápadníci lámou hlavu, přiveze Jindřich dívce z městečka velké perníkové srdce. Hned však rozradostněné dívce tvrdí, že to je jenom přátelský dar. Druhý den se sejdou ve mlýně nápadníci se svými dary. Rozpačitá Eliška stanoví další úkol: poté, co ji požádali o ruku a co přinesli dárek, musejí jí večer při úplňku zazpívat na hrázi hezkou písničku. Mlynář už pochopil, co svou tvrdohlavostí zavinil. Neví však, jak ze zapeklité situace ven, aby nikoho z mocných sousedů neurazil. Zatímco se Eliška trápí, Jindřich jde klidně ukázat cestu zbloudilým muzikantům. Cestou zpět ho zastaví knížepánovi sluhové. Jejich pán se obává hezkého mladíka, kterého už několikrát slyšel pěkně zpívat, a poručí ho nechat svázaného v lese. Mravenci a liška, které kdysi pohostil buchtami, však mládenci na poslední chvíli pomohou z pout. Jindřich pochopil, že má rád Elišku, a spěchá zpátky do mlýna. Na hrázi se zatím za vycházejícího úplňku odehrává písňový souboj. Všichni tři nápadníci zpívají hrozně falešně a bez srdce; když však Eliška uslyší písničku vracejícího se Jindřicha, obleče se do šatů od knížepána a ozdobí se čertovými šperky. Přijde s pomocí vodníkovy šupiny za Jindřichem po hladině rybníka jako „princezna“. Mládenec teď o ni stojí jako o Elišku a miluje ji i bez úplňkového kouzla. Knížepán uraženě odejde, vodník a čert se však nezlobí. Závist a hněv jsou totiž lidské vlastnosti. Slíbí, že půjdou dvojici za svědky. Po svatbě v kostele, kam ovšem čert nesmí, je ve mlýně velká tancovačka. Na vrcholu blaha nejsou jen novomanželé, ale i všichni hosté, protože s jídlem se dostalo na každého. -ap-
Ocenění:
Český lev
1994 - Yvetta Blanarovičová (Nejlepší vedlejší herečka) (nominace)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 1.6.1994 Heureka Production
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.11.1994 (VHS) Centrum českého videa
Premiéra v TV: 24.12.1994
Poprvé na DVD: 1.7.2001 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 3 427 063
Návštěvnost v ČR 223 155
FILMY V SÉRII
Princezna ze mlejna gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/aaa266/
Česko, Komedie / Pohádka, 1994
Režie: Zdeněk Troška, Hrají: Radek Valenta, Andrea Černá
Princezna ze mlejna 2 (Originál) gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/aaa267/
Česko, Pohádka, 2000
Režie: Zdeněk Troška, Hrají: Yvetta Blanarovičová, Lukáš Vaculík
Tvůrci a herci
Zdeněk Troška (Režie), Tomáš Baloun (Produkce), Miloš Krkoška (Hudba), Ervín Sanders (Kamera), Ivana Kačírková (Střih), Milena Koubková (Scénografie), Martin Rus (Scénografie), Jan Růžička (Kostýmy), Vlastimil Kulíšek (Zvuk), Bohuslav Sobotka (Masky), Vratislav Marek (Scénář), Zdeněk Troška (Scénář), Radek Valenta (Herec), Andrea Černá (Herec), Yvetta Blanarovičová (Herec), Jakub Zindulka (Herec), Lucie Bílá (Herec), Alois Švehlík (Herec), Oto Ševčík (Herec), Ladislav Županič (Herec), Eduard Cupák (vyp.) (Herec), Jindřiška Kudrlová (Herec), Miloslav Mejzlík (Herec), Eva Záběhlická (Herec), Jana Páleníčková (Herec), Šárka Blažková (Herec), Milan Hrubý (Herec), Miroslav Zounar (Herec), Luděk Čekavý (Herec), Michal Kotyza (Herec), Martin Jakůbek (Herec), Petr Bárta (Herec), Jana Maléřová (Herec), Jaromír Caithaml (Herec), Josef Stárek (Herec), Josef Větrovec (Herec), Zdeněk Kozák st. (Herec), Jaroslav Toms (Herec), Jiří Kraus (Herec), Marek Kališ (Herec)
1994/106/Česko/Komedie, Pohádka
Zajímavost k filmu
Zdeněk Troška (Režie), Tomáš Baloun (Produkce), Miloš Krkoška (Hudba), Ervín Sanders (Kamera), Ivana Kačírková (Střih), Milena Koubková (Scénografie), Martin Rus (Scénografie), Jan Růžička (Kostýmy), Vlastimil Kulíšek (Zvuk), Bohuslav Sobotka (Masky), Vratislav Marek (Scénář), Zdeněk Troška (Scénář), Radek Valenta (Herec), Andrea Černá (Herec), Yvetta Blanarovičová (Herec), Jakub Zindulka (Herec), Lucie Bílá (Herec), Alois Švehlík (Herec), Oto Ševčík (Herec), Ladislav Županič (Herec), Eduard Cupák (vyp.) (Herec), Jindřiška Kudrlová (Herec), Miloslav Mejzlík (Herec), Eva Záběhlická (Herec), Jana Páleníčková (Herec), Šárka Blažková (Herec), Milan Hrubý (Herec), Miroslav Zounar (Herec), Luděk Čekavý (Herec), Michal Kotyza (Herec), Martin Jakůbek (Herec), Petr Bárta (Herec), Jana Maléřová (Herec), Jaromír Caithaml (Herec), Josef Stárek (Herec), Josef Větrovec (Herec), Zdeněk Kozák st. (Herec), Jaroslav Toms (Herec), Jiří Kraus (Herec), Marek Kališ (Herec)
Odkazy
Hrají:
Radek Valenta, Andrea Černá, Yvetta Blanarovičová, Jakub Zindulka, Lucie Bílá, Alois Švehlík, Oto Ševčík, Ladislav Županič, Eduard Cupák (vypravěč), Jindřiška Kudrlová, Miloslav Mejzlík, Eva Záběhlická, Jana Páleníčková, Šárka Blažková, Milan Hrubý, Miroslav Zounar, Luděk Čekavý, Michal Kotyza, Martin Jakůbek, Petr Bárta, Jana Maléřová, Jaromír Caithaml, Josef Stárek, Josef Větrovec, Zdeněk Kozák st., Jaroslav Toms, Jiří Kraus, Marek Kališ, Pavel Sankot, Emil Linka