Pyšná princezna / Pyšná princezna (1952/94/Československo/Pohádka, Komedie, Drama, Rodinný) 82% -Originál DVD-
17.01.2024 04:41
JEDNOU VĚTOU
„Filmová pohádka pro děti „Pyšná princezna" byla natočena podle jedné z nejkrásnějších pohádek Boženy Němcové „Potrestaná pýcha"."
OBSAH
Krásná, ale velmi pyšná princezna Krasomila, dcera vladaře Půlnočního království, se odmítne provdat za šlechetného krále Miroslava, který se uchází o její ruku. Ten se však vydá do jejího rodného království a v přestrojení působí na zámku coby zahradník. Princezna se do něj zamiluje a pod jeho vlivem se postupně zbavuje všech rozmarů. Oba milenci společně uprchnou, ale královští poslové je zakrátko dostihnou. Napravená Krasomila tak zároveň odhalí i zahradníkovu pravou totožnost a nakonec přijímá nabídku k sňatku. První československá filmová pohádka pro děti byla natočena podle jedné z nejkrásnějších pohádek Boženy Němcové Potrestaná pýcha.(Zlín Film Festival)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
"Odvolávám, co jsem odvolal, a slibuji, co jsem slíbil." Nikdy jsem nepotkal nafrněnou slečinku, se kterou by mne bavilo hledat pod tlustou slupkou její povrchnosti tu její zlatou a upřímnou povahu. Asi jsem měl vždycky málo času, protože král Miroslav se dokázal na pár chvil vzdálit ze svého skleníku, věnovat pár výchovných lekcí protivné feudálce a hle ... ono to vyšlo. Já jim to přeju, zejména kvůli skvěle zákeřným rádcům, nádherně senilnímu králi a nadšené budovatelské oslavě práce. Takže i já slibuju, co jsem slíbil, odvolávám, co jsem odvolal a pokud někomu není jasné mé rozhodnutí, tak trubte na poplach. (Jara.Cimrman.jr) 4*
Klasické a navíc špičkové provedení jedné epochy poetik českého pohádkového filmu. Je samozřejmé, že lze rozeznat prvky budovatelské éry, ty jsou však právě tak patrny i u jiných klasických českých filmů té doby (CÍSAŘŮV PEKAŘ A PEKAŘŮV CÍSAŘ, DOVOLENÁ S ANDĚLEM), aniž by to patrněji ovlivnilo jejich kvalitu uměleckou i řemeslnou. Poetiky v pohádce není nikdy dost; tady se čerpala ne po vědrech, ale přímo dolévala ze sudů. V tomto rámci nevadí ani mravoličnost (tak se kdysi říkalo tendenčnosti) a mravopoučení; naopak, v mnohém jsou vlastní i literární předloze Němcové. Ústřední melodie se stala skutečným evergreenem (mj. nazpívaly Iveta Bartošová nebo legendární, předčasně zesnulá Laďka Kozderková). Postavy jakoby samy vedly své predestinované představitele (Ráž, Alena Vránová). To "samo" je pochopitelně režisér Bořivoj Zeman. A "samo" se to také po pětapadesáti letech poslouchá. Jakbyne, když je to ta PYŠNÁ ... (sportovec) 5*
Na Pyšné princezně je mnoho zajímavého. Zákulisní příběh lásky Aleny Vránové, provdané Kohoutové a ženatého Vladimíra Ráže je jen jedním z mnoha. Atraktivní je ten fenomén prvenství, jako kdyby už před válkou žádné pohádky natočeny nebyly. Ale tato vycizelovaná Krasomila byla novým otvíracím fenoménem pro znovu obnovený žánr, který se stal tak typickým pro celé období Státního filmu, že ji zkrátka nelze minout. Velmi úspěšný film z problematických let českého kina, velmi oblíbená pohádka, která se měla v 70. letech dočkat svého pokračování, leč to by Rážovi museli být stále zamilovaní, ale po 25 letech už nebyli. Zůstal nám tedy navždy jen ten nesmrtelný příběh o chrabrém králi Miroslavovi a princezně z Půlnočního království, která po setkání s ním už nebyla pyšná... Nepotrpím si sice na reprízu každý rok, ale je zajímavé sledovat ten dvojí příběh pohádky z lásky, která změnila několik životů jejich tvůrců, ale také tvář celého žánru v českých souvislostech. Dost se bavím také tím, jak byla Pyšná důležitá od svého vzniku oceňovaná pravidelně a zmiňována s každou novou barrandovskou pohádkou, ale dnes už nikdo neřeší, že konec je například postižený šetřením, nějaká zvláštní svatba se nekoná a většina diváků se zasekla na tom, že by ji chtěla vidět v barvě. (NinadeL) 5*
VELKÁ RECENZE
Režisér Bořivoj Zeman v 50. letech do pokladnice českých filmových pohádek přispěl hned dvěma tituly: romantickou Pyšnou princeznou a pohádkovou komedií Byl jednou jeden král… (1954). Jedna z nejznámějších filmových pohádek se inspirovala literární předlohou Boženy Němcové. Titulní hrdinka, namyšlená a rozmarná Krasomila (Alena Vránová), pohrdne rukou moudrého krále Miroslava (Vladimír Ráž). Ten se pyšnou krásku ze sousední země rozhodne vytrestat, coby nový královský zahradník se vloudí do Krasomiliny blízkosti a uštědří jí lekci pokory za pomoci kouzelné, zpívající květiny… Zemanův film je nejen znamenitou ukázkou precizní a nápadité práce s pohádkovám žánrem, ale také příkladem důmyslně, pečlivě a přesvědčivě ideologizovaného snímku, v němž Miroslavovo vzkvétající království komunistického ražení naplňuje ideu laskavého „velkého bratra“ Krasomiliny upadající feudální země.
Princezna Krasomila z Půlnočního království si odmítne vzít za manžela dobrého a spravedlivého krále Miroslava, kterého zná pouze z obrazu. Miroslav se však nevzdává. Vypraví se do Půlnočního království, kde jsou poddaní sužováni velkými daněmi, jejich slabého krále ovládají nepoctiví rádcové a v zemi je dokonce zakázáno zpívat. V přestrojení získá Miroslav místo zámeckého zahradníka. Vypěstuje zázračnou květinu, která hraje písničku princezniny chůvy, ale v přítomnosti pyšného člověka uvadá. Rozmarná Krasomila se snaží pracovitého zahradníka ponižovat, pod jeho vlivem a z touhy po zpívající květině se však její chování mění a nakonec se do mladého a pohledného muže zamiluje. Rádcové starého krále pozorují Miroslava s nevraživostí a posléze se jim podaří vyhnat ho ze zámku. S ním však uprchne i napravená princezna. Starý král se trápí a o radu požádá chůvu, kterou před časem nechal na popud svých zlovolných rádců uvrhnout do vězení. Chůva mu prozradí, kdo je Miroslav, a na její radu pošle král za uprchlíky posly, sníží daně a zruší zákaz zpívání. Když se Krasomila dozví, že zahradník je ve skutečnosti král Miroslav, trošku se urazí, ale nakonec ráda přijme jeho nabídku k sňatku. V Půlnočním království zavládne radost a spokojenost.
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 26.9.1952
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 8.10.2003 (DVD) Filmexport Home Video
Poprvé na DVD: 1.10.2003 Filmexport
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
„Filmová pohádka pro děti „Pyšná princezna" byla natočena podle jedné z nejkrásnějších pohádek Boženy Němcové „Potrestaná pýcha"."
OBSAH
Krásná, ale velmi pyšná princezna Krasomila, dcera vladaře Půlnočního království, se odmítne provdat za šlechetného krále Miroslava, který se uchází o její ruku. Ten se však vydá do jejího rodného království a v přestrojení působí na zámku coby zahradník. Princezna se do něj zamiluje a pod jeho vlivem se postupně zbavuje všech rozmarů. Oba milenci společně uprchnou, ale královští poslové je zakrátko dostihnou. Napravená Krasomila tak zároveň odhalí i zahradníkovu pravou totožnost a nakonec přijímá nabídku k sňatku. První československá filmová pohádka pro děti byla natočena podle jedné z nejkrásnějších pohádek Boženy Němcové Potrestaná pýcha.(Zlín Film Festival)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
"Odvolávám, co jsem odvolal, a slibuji, co jsem slíbil." Nikdy jsem nepotkal nafrněnou slečinku, se kterou by mne bavilo hledat pod tlustou slupkou její povrchnosti tu její zlatou a upřímnou povahu. Asi jsem měl vždycky málo času, protože král Miroslav se dokázal na pár chvil vzdálit ze svého skleníku, věnovat pár výchovných lekcí protivné feudálce a hle ... ono to vyšlo. Já jim to přeju, zejména kvůli skvěle zákeřným rádcům, nádherně senilnímu králi a nadšené budovatelské oslavě práce. Takže i já slibuju, co jsem slíbil, odvolávám, co jsem odvolal a pokud někomu není jasné mé rozhodnutí, tak trubte na poplach. (Jara.Cimrman.jr) 4*
Klasické a navíc špičkové provedení jedné epochy poetik českého pohádkového filmu. Je samozřejmé, že lze rozeznat prvky budovatelské éry, ty jsou však právě tak patrny i u jiných klasických českých filmů té doby (CÍSAŘŮV PEKAŘ A PEKAŘŮV CÍSAŘ, DOVOLENÁ S ANDĚLEM), aniž by to patrněji ovlivnilo jejich kvalitu uměleckou i řemeslnou. Poetiky v pohádce není nikdy dost; tady se čerpala ne po vědrech, ale přímo dolévala ze sudů. V tomto rámci nevadí ani mravoličnost (tak se kdysi říkalo tendenčnosti) a mravopoučení; naopak, v mnohém jsou vlastní i literární předloze Němcové. Ústřední melodie se stala skutečným evergreenem (mj. nazpívaly Iveta Bartošová nebo legendární, předčasně zesnulá Laďka Kozderková). Postavy jakoby samy vedly své predestinované představitele (Ráž, Alena Vránová). To "samo" je pochopitelně režisér Bořivoj Zeman. A "samo" se to také po pětapadesáti letech poslouchá. Jakbyne, když je to ta PYŠNÁ ... (sportovec) 5*
Na Pyšné princezně je mnoho zajímavého. Zákulisní příběh lásky Aleny Vránové, provdané Kohoutové a ženatého Vladimíra Ráže je jen jedním z mnoha. Atraktivní je ten fenomén prvenství, jako kdyby už před válkou žádné pohádky natočeny nebyly. Ale tato vycizelovaná Krasomila byla novým otvíracím fenoménem pro znovu obnovený žánr, který se stal tak typickým pro celé období Státního filmu, že ji zkrátka nelze minout. Velmi úspěšný film z problematických let českého kina, velmi oblíbená pohádka, která se měla v 70. letech dočkat svého pokračování, leč to by Rážovi museli být stále zamilovaní, ale po 25 letech už nebyli. Zůstal nám tedy navždy jen ten nesmrtelný příběh o chrabrém králi Miroslavovi a princezně z Půlnočního království, která po setkání s ním už nebyla pyšná... Nepotrpím si sice na reprízu každý rok, ale je zajímavé sledovat ten dvojí příběh pohádky z lásky, která změnila několik životů jejich tvůrců, ale také tvář celého žánru v českých souvislostech. Dost se bavím také tím, jak byla Pyšná důležitá od svého vzniku oceňovaná pravidelně a zmiňována s každou novou barrandovskou pohádkou, ale dnes už nikdo neřeší, že konec je například postižený šetřením, nějaká zvláštní svatba se nekoná a většina diváků se zasekla na tom, že by ji chtěla vidět v barvě. (NinadeL) 5*
VELKÁ RECENZE
Režisér Bořivoj Zeman v 50. letech do pokladnice českých filmových pohádek přispěl hned dvěma tituly: romantickou Pyšnou princeznou a pohádkovou komedií Byl jednou jeden král… (1954). Jedna z nejznámějších filmových pohádek se inspirovala literární předlohou Boženy Němcové. Titulní hrdinka, namyšlená a rozmarná Krasomila (Alena Vránová), pohrdne rukou moudrého krále Miroslava (Vladimír Ráž). Ten se pyšnou krásku ze sousední země rozhodne vytrestat, coby nový královský zahradník se vloudí do Krasomiliny blízkosti a uštědří jí lekci pokory za pomoci kouzelné, zpívající květiny… Zemanův film je nejen znamenitou ukázkou precizní a nápadité práce s pohádkovám žánrem, ale také příkladem důmyslně, pečlivě a přesvědčivě ideologizovaného snímku, v němž Miroslavovo vzkvétající království komunistického ražení naplňuje ideu laskavého „velkého bratra“ Krasomiliny upadající feudální země.
Princezna Krasomila z Půlnočního království si odmítne vzít za manžela dobrého a spravedlivého krále Miroslava, kterého zná pouze z obrazu. Miroslav se však nevzdává. Vypraví se do Půlnočního království, kde jsou poddaní sužováni velkými daněmi, jejich slabého krále ovládají nepoctiví rádcové a v zemi je dokonce zakázáno zpívat. V přestrojení získá Miroslav místo zámeckého zahradníka. Vypěstuje zázračnou květinu, která hraje písničku princezniny chůvy, ale v přítomnosti pyšného člověka uvadá. Rozmarná Krasomila se snaží pracovitého zahradníka ponižovat, pod jeho vlivem a z touhy po zpívající květině se však její chování mění a nakonec se do mladého a pohledného muže zamiluje. Rádcové starého krále pozorují Miroslava s nevraživostí a posléze se jim podaří vyhnat ho ze zámku. S ním však uprchne i napravená princezna. Starý král se trápí a o radu požádá chůvu, kterou před časem nechal na popud svých zlovolných rádců uvrhnout do vězení. Chůva mu prozradí, kdo je Miroslav, a na její radu pošle král za uprchlíky posly, sníží daně a zruší zákaz zpívání. Když se Krasomila dozví, že zahradník je ve skutečnosti král Miroslav, trošku se urazí, ale nakonec ráda přijme jeho nabídku k sňatku. V Půlnočním království zavládne radost a spokojenost.
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 26.9.1952
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 8.10.2003 (DVD) Filmexport Home Video
Poprvé na DVD: 1.10.2003 Filmexport
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Bořivoj Zeman (Režie), Věra Pečenková (Produkce), Dalibor C. Vačkář (Hudba), Jan Roth (Kamera), Josef Dobřichovský (Střih), Jan Pacák (Kostýmy), Milan R. Novotný (Zvuk), Ladislav Bacílek (Masky), Bořivoj Zeman (Scénář), Henryk Bloch (Scénář), Oldřich Kautský (Scénář), Alena Vránová (Herec), Vladimír Ráž (Herec), Stanislav Neumann (Herec), Mária Sýkorová (Herec), Jaroslav Seník (Herec), Miloš Kopecký (Herec), Oldřich Dědek (Herec), Karel Effa (Herec), Gustav Heverle (Herec), Josef Hlinomaz (Herec), Luděk Mandaus (Herec), Bohuslav Čáp (Herec), Otomar Korbelář (Herec), Jarmila Kurandová (Herec), Jana Werichová-Kvapilová (Herec), Vladimír Bejval (Herec), František Hanus (Herec), Nita Romaničová (Herec), Terezie Brzková (Herec), František Kovářík (Herec), Branislav Koreň (Herec), Miloš Nesvadba (Herec), Bohuslav Kupšovský (Herec), Rudolf Cortés (Herec), Václav Švec (Herec), Jaroslav Orlický (Herec), Emil Kavan (Herec), Josef Hořánek (Herec), František Kokejl (Herec), Libuše Bokrová (Herec), Jiří Zukal (Herec)
1952/94/Československo/Pohádka, Komedie, Drama, Rodinný
Zajímavost k filmu
- V cca 45. minutě filmu zazní melodie, která o tři roky později byla použita i ve filmu Anděl na horách (1955) coby písnička "Kytička bílá".
- Král Miroslav (Vladimír Ráž) měl být podle původního scénáře ještě progresivnější v duchu doby uvedení filmu. Tehdy u nás začalo, podle sovětského vzoru, se stavbami velkých nádrží, což měl značně prosazovat i on. Když si stěžuje dřevorubec, že mlynář odvádí z řeky veškerou vodu do mlýnského náhonu, král po chvilce přemýšlení rozhodne: „Postavíme na řece hráz a bude hned dost vody pro mlýny i pro vory. Jak se Jakub (Jaroslav Seník) vrátí z půlnočního království, udělá plány a hned začneme stavět."
- Někdo z kulisářů a stavbařů vzal starému králi půlnočního království (Stanislav Neumann) špatnou míru na trůn a tím pádem král nedosáhl na zem.
- Konec pohádky měl být podle původního scénáře úplně jiný. Král Miroslav (Vladimír Ráž) přijde s Krasomilou (Alena Vránová) na svůj zámek, stále v zahradnických šatech, opustí ji s příslibem, že jde hledat pro oba nějakou práci. Krasomila pak pomáhá šít šaty pro Miroslavovu nevěstu. Před polepšenou a zuboženou princeznou se najednou zjeví v celém svém královském majestátu a požádá ji, aby mu zavázala střevíček. Teprve potom odhalí, kdo je, a koná se velkolepá svatba. Muselo se ale šetřit, obřad s hostinou se před kamerou nekonal.
- Původně měla být hraničním předělem mohutná sosna s vyrytými výsostnými znaky obou království, ale autorům se to zdálo málo kontrastní. Nechali proto v barrandovských dílnách vyrobit dva ukazatele, jeden jasný, druhý temný a ještě pro jistotu na něj usadili supa.
- Po úpravách ve scénáři zmizelo několik postav. Původně měl chůvu král Miroslav (Vladimír Ráž), zatímco o Krasomilu (Alena Vránová) se starala komorní Blažena, která se zamilovala do pobočníka Vitka (Gustav Heverle). Také hlavní dvořan půlnočního království, pan Zajíc, kterého si měl zahrát Saša Rašilov. Autoři také nadělili Krasomile o jednoho nápadníka víc. Měl jím být mocný král Bojeslav.
- Schvalovatelka scénáře, spisovatelka Marie Pujmanová, se rozčílila kvůli záběru, ve kterém král Miroslav (Vladimír Ráž) vstoupí za jasné noci do zahrady. "Soudruzi, takový naturalismus nemá v socialistickém filmu, navíc pro děti, co dělat! Král se zastaví, pozoruje hvězdy a močí." Všechno se hned vysvětlilo. Šlo o překlep, správně mělo být „mlčí“.
- V pohádce musela být na příkaz z Barrandova obě království vyobrazena velmi kontrastně, u nás je lid šťastný, za hranicemi je dokonce zakázáno zpívat.
- Na filmovom festivale v Karlových Varoch 1997 sa Alena Vránová stala víťazkou ankety o najobľúbenejšiu rozprávkovú princeznú.
- Nejúspěšnější film v historii československé kinematografie z hlediska počtu diváků. Do kin si ho přišlo prohlédnout celkem 8,222,695 diváků.
- Podle ideologů nemohl být příslušník feudální třídy (Král Miroslav) kladným hrdinou. Filmovat se mohlo až díky nápadu, že pohádkový panovník bude převlečený za zahradníka a pracuje.
- Černobílé šachovnicové kostky, které byly namalovány na zem nádvoří, měly rozměry 2 krát 2 metry a jejich barva tam zůstala ještě dlouhou dobu po natáčení.
- Mříž, přes kterou princezna Krasomila (Alena Vránová) hází míč králi Miroslavovi (Vladimír Ráž), nebyla ve skutečnosti součástí žádné brány. Drželi ji asistenti z filmového štábu, kteří ji následně naložili a odvezli.
- Komunističtí posuzovatelé vyškrtli ze scénáře všechna kouzla, tvůrci si uhájili jedině zpívající květinu.
- Pohádka byla poprvé vysílána v televizi až 13 let po natočení.
- Vladimír Ráž v jednom z rozhovorů prozradil, že bylo v plánu natočit barevné pokračování, které mělo nést název Pyšná princezna královnou. Scénář, který napsal Bořivoj Zeman, byl dokonce schválen, avšak Aleně Vránové a Vladimíru Rážovi se scénář nelíbil, což později vedlo k narušení přátelských vztahů mezi nimi a Bořivojem Zemanem. Vadilo jim údajně mnoho moderních a realistických prvků a absence původní pohádkové poetiky.
- Původně se měla se snímek objevit postava vrchního dvořana Půnočního království, kterou měl ztvárnit Saša Rašilov st. Kvůli změně scénáře se ale nakonec v pohádce neobjevil.
- V Českém Švýcarsku byl kvůli natáčení stržen hotýlek vedle Dolského mlýna. Samotný mlýn, kde se král Miroslav s princeznou Krasomilí skrývali, byl během natáčení filmařů značně poničen.
- Střídmost kostýmů Jana Kropáčka podtrhuje "dělnický" podtón pohádky, bez kterého by se v těch dobách asi nedostala do kin.
- Při natáčení se bohatě improvizovalo - např. elegantní dělbu ukradených mincí si vymyslel Miloš Kopecký.
- Aleně Vránové bylo coby studentce DAMU řečeno, že jí do třetího ročníku nepustí, protože během studií natáčela filmy. Herečka prozradila: "Mohla jsem dostudovat jenom kvůli náhodě, že v inkriminované době zápisu do vyššího ročníku byla tehdejší rektorka Půlpánová na přátelské návštěvě v Moskvě."
- Ve filmu si zahrál malou roličku pážete i muzikant a malíř Jan Antonín Pacák, a to díky svému otci Janu Pacákovi, jenž na filmu pracoval jako architekt.
- Doboví kritici se pohoršovali například nad tím, jak dívky na louce špatně hrabou seno. Nechápali, jak je možné, že režisér mohl projevit takovou technickou neznalost jedné ze základních zemědělských prací socialistické společnosti.
- I když byla pohádka nadmíru povedená, kritici ji rozhodně nešetřili. V časopise Kino se například dočteme, že princezna Krasomila (Alena Vránová) by neměla hrát na loutnu, protože se jedná o románský nástroj, jehož přednesem se odnárodnil český charakter písně.
- Manželství Aleny Vránové (princezna Krasomila) s básníkem Pavlem Kohoutem bylo komunisty využíváno jako součást propagandy a dáváno za vzor mládeži. Když se Pavel Kohout dozvěděl o románku Vránové s Vladimírem Rážem (král Miroslav), kteří se do sebe během natáčení zamilovali, začal milencům vyhrožovat a napsal divadelní hru „Dobrá píseň o zloduchovi, který přebral vzornému komunistovi ženu“. Básník chtěl svým dílem říci, že kdo zradí soudruha, jistě nebude váhat zradit i vlast. Vránová a Ráž se po natáčení vzali.
- Když král Miroslav (Vladimír Ráž) s princeznou Krasomilou (Alena Vránová) prchají před vyslanými vojáky, skrývají se na Panské skále, skalním útvaru (597 m n. m.) nad silnicí mezi Kamenickým Šenovem a obcí Prácheň. Jedná se o nejnavštěvovanější vulkanickou geologickou památku České republiky. (Robbi)
- Na vůbec prvním záběru filmu můžeme vidět zámek v Českém Krumlově.
- Představitelka princezny Krasomily Alena Vránová byla posluchačkou prvního ročníku konzervatoře, když za ní přišla asistentka režie Věra Pečinková a zeptala se, zda by nechtěla zkusit hereckou zkoušku pro film. Alena Vránová souhlasila a dostavila se na Barrandov na kamerovou zkoušku, kde jí byla nasazena korunka a podán velký míč. Herečka okamžitě hodila míč režisérovi Bořivoji Zemanovi a poručila: „Hoď mi můj míč!“ Vedle kamery se pak jen ozvalo: „To je ona!“
- Král Miroslav (Vladimír Ráž) měl být podle původního scénáře ještě progresivnější v duchu doby uvedení filmu. Tehdy u nás začalo, podle sovětského vzoru, se stavbami velkých nádrží, což měl značně prosazovat i on. Když si stěžuje dřevorubec, že mlynář odvádí z řeky veškerou vodu do mlýnského náhonu, král po chvilce přemýšlení rozhodne: „Postavíme na řece hráz a bude hned dost vody pro mlýny i pro vory. Jak se Jakub (Jaroslav Seník) vrátí z půlnočního království, udělá plány a hned začneme stavět."
- Někdo z kulisářů a stavbařů vzal starému králi půlnočního království (Stanislav Neumann) špatnou míru na trůn a tím pádem král nedosáhl na zem.
- Konec pohádky měl být podle původního scénáře úplně jiný. Král Miroslav (Vladimír Ráž) přijde s Krasomilou (Alena Vránová) na svůj zámek, stále v zahradnických šatech, opustí ji s příslibem, že jde hledat pro oba nějakou práci. Krasomila pak pomáhá šít šaty pro Miroslavovu nevěstu. Před polepšenou a zuboženou princeznou se najednou zjeví v celém svém královském majestátu a požádá ji, aby mu zavázala střevíček. Teprve potom odhalí, kdo je, a koná se velkolepá svatba. Muselo se ale šetřit, obřad s hostinou se před kamerou nekonal.
- Původně měla být hraničním předělem mohutná sosna s vyrytými výsostnými znaky obou království, ale autorům se to zdálo málo kontrastní. Nechali proto v barrandovských dílnách vyrobit dva ukazatele, jeden jasný, druhý temný a ještě pro jistotu na něj usadili supa.
- Po úpravách ve scénáři zmizelo několik postav. Původně měl chůvu král Miroslav (Vladimír Ráž), zatímco o Krasomilu (Alena Vránová) se starala komorní Blažena, která se zamilovala do pobočníka Vitka (Gustav Heverle). Také hlavní dvořan půlnočního království, pan Zajíc, kterého si měl zahrát Saša Rašilov. Autoři také nadělili Krasomile o jednoho nápadníka víc. Měl jím být mocný král Bojeslav.
- Schvalovatelka scénáře, spisovatelka Marie Pujmanová, se rozčílila kvůli záběru, ve kterém král Miroslav (Vladimír Ráž) vstoupí za jasné noci do zahrady. "Soudruzi, takový naturalismus nemá v socialistickém filmu, navíc pro děti, co dělat! Král se zastaví, pozoruje hvězdy a močí." Všechno se hned vysvětlilo. Šlo o překlep, správně mělo být „mlčí“.
- V pohádce musela být na příkaz z Barrandova obě království vyobrazena velmi kontrastně, u nás je lid šťastný, za hranicemi je dokonce zakázáno zpívat.
- Na filmovom festivale v Karlových Varoch 1997 sa Alena Vránová stala víťazkou ankety o najobľúbenejšiu rozprávkovú princeznú.
- Nejúspěšnější film v historii československé kinematografie z hlediska počtu diváků. Do kin si ho přišlo prohlédnout celkem 8,222,695 diváků.
- Podle ideologů nemohl být příslušník feudální třídy (Král Miroslav) kladným hrdinou. Filmovat se mohlo až díky nápadu, že pohádkový panovník bude převlečený za zahradníka a pracuje.
- Černobílé šachovnicové kostky, které byly namalovány na zem nádvoří, měly rozměry 2 krát 2 metry a jejich barva tam zůstala ještě dlouhou dobu po natáčení.
- Mříž, přes kterou princezna Krasomila (Alena Vránová) hází míč králi Miroslavovi (Vladimír Ráž), nebyla ve skutečnosti součástí žádné brány. Drželi ji asistenti z filmového štábu, kteří ji následně naložili a odvezli.
- Komunističtí posuzovatelé vyškrtli ze scénáře všechna kouzla, tvůrci si uhájili jedině zpívající květinu.
- Pohádka byla poprvé vysílána v televizi až 13 let po natočení.
- Vladimír Ráž v jednom z rozhovorů prozradil, že bylo v plánu natočit barevné pokračování, které mělo nést název Pyšná princezna královnou. Scénář, který napsal Bořivoj Zeman, byl dokonce schválen, avšak Aleně Vránové a Vladimíru Rážovi se scénář nelíbil, což později vedlo k narušení přátelských vztahů mezi nimi a Bořivojem Zemanem. Vadilo jim údajně mnoho moderních a realistických prvků a absence původní pohádkové poetiky.
- Původně se měla se snímek objevit postava vrchního dvořana Půnočního království, kterou měl ztvárnit Saša Rašilov st. Kvůli změně scénáře se ale nakonec v pohádce neobjevil.
- V Českém Švýcarsku byl kvůli natáčení stržen hotýlek vedle Dolského mlýna. Samotný mlýn, kde se král Miroslav s princeznou Krasomilí skrývali, byl během natáčení filmařů značně poničen.
- Střídmost kostýmů Jana Kropáčka podtrhuje "dělnický" podtón pohádky, bez kterého by se v těch dobách asi nedostala do kin.
- Při natáčení se bohatě improvizovalo - např. elegantní dělbu ukradených mincí si vymyslel Miloš Kopecký.
- Aleně Vránové bylo coby studentce DAMU řečeno, že jí do třetího ročníku nepustí, protože během studií natáčela filmy. Herečka prozradila: "Mohla jsem dostudovat jenom kvůli náhodě, že v inkriminované době zápisu do vyššího ročníku byla tehdejší rektorka Půlpánová na přátelské návštěvě v Moskvě."
- Ve filmu si zahrál malou roličku pážete i muzikant a malíř Jan Antonín Pacák, a to díky svému otci Janu Pacákovi, jenž na filmu pracoval jako architekt.
- Doboví kritici se pohoršovali například nad tím, jak dívky na louce špatně hrabou seno. Nechápali, jak je možné, že režisér mohl projevit takovou technickou neznalost jedné ze základních zemědělských prací socialistické společnosti.
- I když byla pohádka nadmíru povedená, kritici ji rozhodně nešetřili. V časopise Kino se například dočteme, že princezna Krasomila (Alena Vránová) by neměla hrát na loutnu, protože se jedná o románský nástroj, jehož přednesem se odnárodnil český charakter písně.
- Manželství Aleny Vránové (princezna Krasomila) s básníkem Pavlem Kohoutem bylo komunisty využíváno jako součást propagandy a dáváno za vzor mládeži. Když se Pavel Kohout dozvěděl o románku Vránové s Vladimírem Rážem (král Miroslav), kteří se do sebe během natáčení zamilovali, začal milencům vyhrožovat a napsal divadelní hru „Dobrá píseň o zloduchovi, který přebral vzornému komunistovi ženu“. Básník chtěl svým dílem říci, že kdo zradí soudruha, jistě nebude váhat zradit i vlast. Vránová a Ráž se po natáčení vzali.
- Když král Miroslav (Vladimír Ráž) s princeznou Krasomilou (Alena Vránová) prchají před vyslanými vojáky, skrývají se na Panské skále, skalním útvaru (597 m n. m.) nad silnicí mezi Kamenickým Šenovem a obcí Prácheň. Jedná se o nejnavštěvovanější vulkanickou geologickou památku České republiky. (Robbi)
- Na vůbec prvním záběru filmu můžeme vidět zámek v Českém Krumlově.
- Představitelka princezny Krasomily Alena Vránová byla posluchačkou prvního ročníku konzervatoře, když za ní přišla asistentka režie Věra Pečinková a zeptala se, zda by nechtěla zkusit hereckou zkoušku pro film. Alena Vránová souhlasila a dostavila se na Barrandov na kamerovou zkoušku, kde jí byla nasazena korunka a podán velký míč. Herečka okamžitě hodila míč režisérovi Bořivoji Zemanovi a poručila: „Hoď mi můj míč!“ Vedle kamery se pak jen ozvalo: „To je ona!“
- Ke mlýnu, ve kterém se Pyšná princezna natáčela, se váže pověst z třicetileté války. V těchto dobách zde mleli staří manželé, kteří měli syna již mnoho let ve válce. Když se tento syn vrátil domů, změněn k nepoznání válečnými útrapami se zastavil nejprve v hospodě. Tady řekl, kdo je, s tím, že chce své rodiče překvapit. Potom šel do mlýna, kde si hrál na neznámého bohatého cizince. Tím si ale podepsal rozsudek smrti. V noci byl starý mlynář s manželkou "cizince" zavražděn. Když se ráno dozvěděli totožnost neznámého, zešíleli a spáchali sebevraždu. Od té doby prý ve mlýně strašilo. Tento mlýn je dnes už jen ruina.
- Vladimír Ráž během natáčení kromě vášnivého vztahu s Alenou Vránovou přežil také velkou osobní tragédii. Krátce po sobě zemřel jeho půlroční syn David a jeho matka.
- Pohádka měla být původně natočena na barevný materiál, ale sešlo z toho, protože v době budovatelských filmů bylo na pohádku škoda barvy.
- Vladimír Ráž během natáčení kromě vášnivého vztahu s Alenou Vránovou přežil také velkou osobní tragédii. Krátce po sobě zemřel jeho půlroční syn David a jeho matka.
- Pohádka měla být původně natočena na barevný materiál, ale sešlo z toho, protože v době budovatelských filmů bylo na pohádku škoda barvy.
Odkazy