Pozor, vizita! / Pozor, vizita! (1981/88/Československo/Drama, Komedie, Psychologický) 86% -Originál DVD-

17.01.2024 04:41
JEDNOU VĚTOU
„Vážný i veselý příběh posledního světoběžníka. Tragikomedie na motivy knihy Adolfa Branalda“

OBSAH
Český psychologický film se odehrává v roce 1960 na infekčním oddělení jedné nemocnice, kde je jako bacilonosič břišního tyfu izolován starý Prepsl, tulák bez rodiny, světoběžník s osobitou etikou a pojetím svobody. Právě on je středem veškerého dění, dominantní postavou příběhu. Zpočátku odmítá přizpůsobit se situaci a žít v izolaci od světa za nemocniční zdí, několikrát se pokusí o útěk, ale časem začne navazovat přátelské vztahy nejen s personálem nemocnice, zejména dezinfektorem Kafkou a uklízečkou Katkou, ale také se stejně postiženými pacienty, svým spolubydlícím dědou Bartůňkem a mladičkou Mankou, vychovanou v dětském domově. Začíná se smiřovat s osudem a nalézá nový smysl života.(oficiální text distributora)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Co k tomu více dodat. Rudolf Hrušinský rovná se záruka dobré zábavy. Příběh o lidském štěstí a neštěstí, který v sobě má hned řadu tak hlubokých pravd, že nejde se na konci zarazit a popřemýšlet nad tím, kdy se v této situaci objevím třeba já. Je to zvláštní, ale je to tak. Bohužel, a tento film to nádherně ukazuje v té pokud možno nejsvětlejší stránce, které Rudolf Hrušinský přidává co do vtipu snad nejvíce jak to jde. (Malarkey) 5*

Příslovečný herecký koncert Rudolfa Hrušínského, jehož postava se silně pábitelskými rozměry je středobodem dalšího vynikajícího filmu Karla Kachyni. Začátkem 80. let už mu zase režim dovolil, stejně jako Rudolfu Hrušínskému, točit i výrazně hlubší věci, vznikla tak řada výborných filmů postavených právě na této osvědčené umělecké spolupráci velkého režiséra a velkého herce. Postava starého Prepsla, symbolizujícího v sobě vnitřní i vnější lidskou svobodu, konfrontovaného s faktem jejího omezení a posléze i její úplné ztráty, je kompilátem životní moudrosti, vitality i vůle po životě a k němu neoddiskutovatelně přináležející svobodě, což se dá díky době natočení filmu interpretovat i víceméně symbolicky. Prepsl se jí nevzdá, i když mu je výměnou za nejistotu a materiální nedostatek nabídnuta, byť represívně, soustavná péče a zázemí, pěkná metafora k ,,materiálně laskavé" době normalizace. Pozor, vizita! coby komorní drama obstálo ve zkoušce časem a i dnes jeho sledování přináší zjevné obohacení, minimálně umně navozenou atmosférou doby počínajících 60. let, kdy bylo ještě normálním územ v nemocnicích kouřit...vůně tabáku tak zvěrohodňuje onen civilizační skok, jaký naše společnost od té doby urazila... (Radek99) 5*

Výborný, místy trochu humorný ale jinak neuvěřitelně lidský film. Charaktery jednotlivých postav jsou vykresleny a posléze zahrány do puntíku skvěle. A co jsem nevěděl světoběžník Rudolf Hrušínský byl také pěkný proutník ! O čemž se mohli přesvědčit téměř všechny ženy na interně ! Jinak nás (vás) tento film okouzlí nejen jeho životní moudrostí (někdy i vytahováním), ale i rozšafnou bezprostředností, smutkem a upřímností, zejména v osobě L'udovíta Grešša (dědek Bartůněk), který se o tom přesvědčil sám a to s jeho jen na sebe myslící rodinou. Bezesporu téměř to nejlepší od Karla Kachyni společně s Láskami mezi kapkami deště, se Srnci a se Zlatými úhoři. Když opomenu takové ty jeho první filmy s převážně vojenského prostředí. (Karlos80) 4*

VELKÁ RECENZE
Zkušený režisér Karel Kachyňa realizoval v osmdesátých letech dva „doktorské“ příběhy inspirované jednou literární předlohou spisovatele Adolfa Branalda – románem Vizita (1967): tragikomedie Pozor, vizita! (1981) a Sestřičky (1983). Zatímco protagonistkou příběhu odehrávajícího se v padesátých letech ve venkovském zdravotnickém středisku je nezkušená zdravotní sestra, protagonistou story z počátku šedesátých letech se stal tulácký starý mládenec Prepsl, který se pokouší zpestřit si nucený pobyt v nemocniční izolaci. Prepsl je totiž bacilonosičem břišního tyfu. Infekční oddělení je pro něj ovšem vězením, ze kterého se pokusí několikrát utéct. Postupně však začne navazovat vztahy s nemocničním personálem i s podobně postiženými pacienty. Smíření s osudem a nalezení nového smyslu života se odehrává v duchu příběhů, v nichž nepřizpůsobivý samotář nachází oporu v socializaci. Postava Prepsla ovšem vnáší do vyprávění téma lidské svobody, jejíž nositel se přirozeně brání všem omezením až do doby, kdy o ni úplně přichází. Protagonista vyprávění, ve vynikajícím podání Rudolfa Hrušínského, je nezdolný optimista, který v sobě spojuje moudrost a odvahu přežít v jakýchkoli podmínkách – dokonce i v takových, které mu výměnou za svobodu vnucují soustavný „pečovatelský“ dohled a bezpečně zajištěnou existenci. V tom Kachyňův snímek nenápadně zrcadlí dobovou realitu, jež tentýž „obchod“ nabízela normalizovaným českým občanům. Vedle Hrušínského, který se pod Kachyňovým zručným vedením blýskl v další ze svých velkých rolí, se v nestárnoucím filmu objevili i Josef Somr jako dezinfektor Kafka a Libuše Švormová coby zdravotní sestra Růžena. Veronika Jeníková se objevila v roli mladičké spolupacienty Manky, která byla vychována v dětském domově a je tedy stejným „bezdomovcem“ jako Prepsl.

PODROBNÝ POPIS FILMU
V roce 1960 vypukla epidemie střevního tyfu. Stopy vedou do Albrechtic, kde se konaly hojně navštívené motocyklové závody. Bacilonosič je nalezen. Chovatel drůbeže, osamělý starý mládenec Prepsl, musí okamžitě do nemocniční karantény. Za mlada se toulával po světě a historek o tom rád vypráví štamgastům v hospodě. Teď je v izolaci a primář Vojtěch mu nabídne jediné řešení, odstranění žlučníku. Ale Prepsl, který se cítí zdravý, nechce o operaci ani slyšet. Najde si kamaráda, dezinfektora Kafku, ale jinak se nudí. Primář mu nabídne péči o trávník. Prepsl to přijme a vzápětí uteče. Kafka a sanitáři ho dostihnou v místním hostinci a vrátí zpět. O postaršího Prepsla má zájem nemocniční uklízečka Katka. Ale i když mu korpulentní vdova nosí štrúdl a je mu věkem blízká, Prepslovi se víc líbí pacientka Manka, předčasně vyspělá a drzá chovanka dětského domova. Družný Prepsl nadšeně přivítá spolunocležníka. Starý ovdovělý Bartůněk je citově vázán na své čtyři dospělé děti. Navštěvují ho, ale spíš proto, aby z něj pod různými záminkami tahaly peníze. Pečovat o něj doma, žádný nechce. Julinka dokonce lživě tvrdí, že je těhotná. O vánocích vypukne v pokoji u Presla oslava, zúčastní se Katka, Manka, Kafka i zdravotní sestra Růžena. Dojde na tanec a rozpustilá Manka předvede dokonce striptýz. Na jaře si dívka nechá odstranit žlučník, a pak vyláká Prepsla k útěku, aby nemusela zpět do domova. Nesourodá dvojice přespí ve stodole a Prepsl poví Mance o své jediné lásce, kterou mu připomíná. Ráno je Prepsl sám, dívka utekla i s jeho penězi. Bacilonosič se vrátí do nemocnice. Cítí se starý a vlastně je to jeho jediný domov. Bartůněk se rozhodne pro operaci, ale syn Josef mu ji zakáže, pak už by si otce někdo domů vzít musel. Stařík rezignuje, je apatický, ani v neděli nechce s příbuznými mluvit. Prepsl jim nehledanými slovy řekne z balkonu, co si o nich myslí. Když pak zjistí, že jediná, kdo od otce nic nebral, je nejmladší dcera Mánička, tajně se za ní s Kafkou vydají. Mladá žena o otcově situaci nic netušila, k operaci dá souhlas a otce slíbí vzít k sobě, i když má ze všech nejmenší byt. Spokojený Prepsl začne koketovat s Katkou. Zakrátko ho ale popadne toulavá nálada a znovu uteče.

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 23.4.1982
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.7.1997 Barrandov Biografia
Poprvé na DVD: 12.2.2007 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
 
Tvůrci a herci
Karel Kachyňa (Režie), Václav Rouha (Produkce/Vedoucí výroby), Luboš Fišer (Hudba), Jan Čuřík (Kamera), Jiří Brožek (Střih), Ján Svoboda (Střih), Jan Oliva (Scénografie), Helena Dubová (Kostýmy), Ivo Špalj (Zvuk), Pavel Jelínek (Zvuk), Bohuslav Sobotka (Masky), Vladimír Bor (Scénář), Karel Kachyňa (Scénář), Adolf Branald (kniha) (Předloha), Rudolf Hrušínský (Herec), Ľudovít Greššo (Herec), Libuše Švormová (Herec), Blažena Holišová (Herec), Josef Somr (Herec), Bořivoj Navrátil (Herec), Jiřina Jelenská (Herec), Miroslav Moravec (Herec), Blanka Lormanová (Herec), Bronislav Poloczek (Herec), Yvetta Kornová (Herec), Zdeněk Ornest (Herec), Vlastimil Bedrna (Herec), Svatopluk Matyáš (Herec), Veronika Jeníková (Herec), Jiří Knot (Herec), Lenka Pichlíková (Herec), Michael Hofbauer (Herec), Vlastimila Vlková (Herec), Zdeněk Sedláček (Herec), Jiří Kodeš (Herec), Jiří Petkov (Herec), Václav Štercl (Herec), Magdaléna Holendrová (Herec), František Suchomel (Herec), Petr Svárovský (Herec), Eduard Pavlíček (Herec), Luděk Nešleha (Herec), Oldřich Velen (Herec), Vladimír Hrabánek (Herec), Karel Engel (Herec)
 
1981/88/Československo/Drama, Komedie, Psychologický
 
Zajímavost k filmu
- Ľudovít Grešša, který ztvárnil dědka Bartůněka, neovládal češtinu, proto jej při postsynchronech nadaboval Ota Sklenička.
- U filmu byl jako odborný asistent přítomen MUDr. Jan Cimický. V několika záběrech je také možné jej zahlédnout.
- Snímek byl natočen na motivy knihy "Vizita" od Adolfa Branalda, stejně jako další film Karla Kachyni Sestřičky (1983).
- Všechny scény z nemocnice se natáčely v areálu Bohnické psychiatrické léčebny.
- Veronice Jeníkové se tenkrát nechtělo točit scénu, kde musí být nahá a tak předstírala nemoc. Nakonec jí to stejně neminulo a natočilo se to až na konci.
 
Odkazy