Podezření (seriál) / Podezření (seriál) (Drama / Krimi Česko / Francie, 2022, 3 h 28 min (Minutáž: 66–73 min)) 83%
17.01.2024 00:35
JEDNOU VĚTOU
„Po záhadné smrti v nemocnici se ze zdravotní sestry Hany stává první podezřelá. Kam až sahá presumpce neviny?"
OBSAH
Pracovitá, strohá a ve svých činech pevně přesvědčená o vlastní pravdě si jde zdravotní sestra Hana Kučerová tvrdě za svým. Názory jiných nereflektuje, na ničí přání se neptá. Ona přece ví, co je pro ostatní dobré. Mezi kolegy a sousedy tak přirozeně není příliš oblíbená. Kolegyně v nemocnici odsuzují Hančin příkrý přístup k pacientům, ona zase neschvaluje jejich ochotu navazovat intimní vztahy s lékaři. V tak napjatém prostředí se primář Vaculík snaží zachovat mezi sestrami na oddělení alespoň částečný mír a vytvořit pro pacienty potřebný klid. Pro Vaculíka je pacient na prvním místě. Jenže jak on, tak pravděpodobně všichni kolem něj mají svá tajemství a motivace, ve kterých není snadné se orientovat. Jak rozhodnout o tom, co je pravda a co lež, když fakta nemluví jednoznačně a jediné, co máme k dispozici, jsou naše pocity a domněnky? Jak jednoduché je soudit věci podle toho, jak vypadají v našich očích, a ne podle toho, jaké opravdu jsou? (Česká televize)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Oprostil jsem se od faktu, že značná část filmu se odehrává u mě v ulici a napálil Podezření čtyři hvězdy. Tyhle čtyři hvězdy jsou ale hodně solidní čtyři hvězdy. Minimálně mě překvapilo, že Česká televize dala prostor slovenskému talentu v jeho rozletu a nechala ho natočit třídílný debut. Doufám, že z Michala Blaška něco bude, protože tady si to zaslouží srovnání s těmi nejlepšími evropskými dramaty současnosti. Výborné, precizní, kamera od Adama Macha neuvěřitelně stísňující, adekvátní k celkově vyznívající atmosféře příběhu. Celé ty tři díly jsem se kochal nad tím, jak perfektní drama tu v Česku vzniklo a jak za to můžu děkovat České televizi. Kdyby všechny takové filmy z České televize byly takové, vůbec se zlobit nebudu. Plus i Štěpán Hulík má štěstí na náměty, protože po nějaké době se opět stalo, že v práci se tři týdny neřešilo nic jiného, než jestli to ta sestra udělala nebo ne. A to ani nebudu mluvit o hereckých výkonech. Třeba Kláru Melíškovou bych ani nepoznal a už teď se nebojím říct, že je to její nejlepší role, kterou kdy ve své kariéře ztvárnila. Stejně tak i Miroslav Hanuš, který je jeden z těch nejautentičtějších herců současnosti a já jsem strašně rád, že ho vídám v tolika zajímavých projektech tak často. A to ani nebudu mluvit o Denise Barešové, která je zas a znova skvělá. A já doufám, že jí to vydrží co nejdéle. Tady tu jednu hvězdičku, kterou jsem do plného hodnocení nedal, nechci aby tvůrci vnímali nějak negativně. Srovnával jsem je s tím nejlepším, co jsem v Evropě doteď zažil, což je jednoznačně poklona. Na mě to ale bylo možná až moc chladné, bez citů a emocí. A závěr bych si přál taky trošku s odpověďmi. To je ale můj problém, obecně vzato jsem dlouho nebyl s českým projektem spokojenější. Paráda, jen tak dál. (Malarkey) 4*
Když se rozbrečí, tak si hlídá, aby byla sama. Beze svědků. Jinak vystupuje s maximální věcností a tvrdou sebekontrolou. Životem znavená a skeptická zdravotní sestra Hana (Klára Melíšková) měla na oddělení následné péče v okresní nemocnici způsobit smrt pacientky. Nejprve se rozběhne vyšetřování na úrovni nemocnice, ovšem její záludně aktivní ředitel událost oznámí na policii, dotyčné nařídí dovolenou, ze které ovšem záhy zamíří do vazby. Bavila mě solidně budovaná atmosféra, nejednoznačnost figur i situací. Na malém městě se každý zná, kdekdo asi druhému závidí, rád veřejně utrousí nějakou „zaručenou zprávu“. Nejzajímavěji se jeví vztah mezi (neempatickou) matkou a (lehce zhýčkanou) studující dcerou. Brzy se objeví starší pochybné případy, novináři rozjíždějí vlastní verze, i v nemocnici je cítit napětí. A veřejnost má pochopitelně jasno, kdo je viníkem a kdo zabíjel. Melíšková jakékoliv divadlo odmítá. A je jedno, zda se shýbá nad kňučícím pacientem nebo sedí u soudu, u kterého jí hrozí doživotní vězení. Věčně stažená ústa, žádný úsměv, drsně přímé reakce. Ale furt to neznamená, že vědomě zabíjela. Bavilo mě právě veřejné vnímání jinakosti. Naopak se příliš nepodařilo samotné vyšetřování: policie sice koná, ale důkazy tak nějak (náhodně) přicházejí a divně se s nimi pracuje. Scenárista Štěpán Hulík nicméně na cokoliv zatím sáhnul, to proměnil ve zlato: napsal Hořící keř a hlavně skvostnou sérii Pustina. Mezilidské vztahy mu holt jdou náramně. (castor) 4*
pacientům všechno, co jim dát může, ale současně neupouští od strohosti, za kterou jako introvertka skrývá své křehké lidství i nesnadný vlastní život; jen mimochodem je vidět dobře vychovanou dceru, která má sice ke své matce poněkud odtažitější vztah, ale v kritické chvíli jejího života stojí na matčině straně a pomáhá jí ze všech svých sil. V tomto ohledu je dcerou své matky, v jistém ohledu dcerou příkladnou. Zajímavá je i postava obhájce ex offo, který ve vztahu k drsné ženě jde dalekosáhle za hranice svých povinností. Jinak řečeno jde o koncert trojúhelníku Melíšková, Barešová, Hanuš a mistrovsky zvládnuté režie Michala Blaška. (sportovec) 5*
VELKÁ RECENZE
Na oddělení následné péče v okresní nemocnici blíže neurčeného města Ostrov nečekaně na srdeční selhání zemře jedna ze seniorek. Lékař MUDr. Vaculík (Ivan Trojan) pojme podezření, že odtažitá zdravotní sestra Hana Kučerová (Klára Melíšková) nepostupovala při léčbě správně. V infúzi, kterou sestra pacientce aplikovala, nebylo zpětnou kontrolou nalezeno kalium, přesto zemřelá tuto látku v krvi měla v množství, které mohlo způsobit smrt. Jak se tam dostalo? Nevpravila je do pacientčina těla v život ohrožujícím množství sestra Kučerová tak, že kalium prostě ženě píchla rovnou do žíly injekční stříkačkou?
Rozjede se vyšetřování nejprve na úrovni Jánského nemocnice, jak se ten fiktivní špitál jmenuje, vzápětí je informována i policie a pro sestru Kučerovou přituhuje. Nejprve nucená dovolená, posléze vazba. Ale minisérie nestojí pouze na napětí, zda Kučerová skončí s trestem v kriminále, či nikoliv. Scenárista Štěpán Hulík (Hořící keř, Pustina) a v Bratislavě narozený a na takovéto ploše samostatně debutující režisér Michal Blaško – oba třicátníci – vedou vyprávění v nemenší míře, a někdy především, jako vztahové drama.
Kučerová žije v domku, který nutně potřebuje opravit (a také tak stavební firma právě činí) s dospělou dcerou Terezou (Denisa Barešová), dvacátnicí, jež studuje, ale moc tomu nedává. Vztah mezi nimi je napjatý, matka má pocit, že ji dcera jen využívá a zneužívá, Tereza nepociťuje ze strany matky žádnou blízkost a důvěrnost. V práci i doma je Hana Kučerová zastánkyní chladného provozu, efektivity bez empatie, přestože nosí na krku křížek a nad postelí má obraz s křesťanským motivem. Mimika její tváře je minimální, oči analyzující a nedůvěřivé, rejstřík pohybů omezený, takže se hrdinka pohybuje s určitou sevřeností. Koná i hovoří s maximální věcností a účelností, jak ji to naučily životní okolnosti a také – tvrdí – vrozené danosti: Nemohu za to, že jsem taková narodila! odpálí dceru v okamžiku, když ta matce vytýká, jak se tváří a chová.
Klára Melíšková náleží mezi určitou plejádu herců a hereček, jejichž práci vcelku soustavně sleduji jak na divadle, tak ve filmu či televizi. Není nic těžkého vypozorovat, že nejeden/nejedna z nich jede v určité šarži a co jim funguje před kamerou, používají i v divadle (či naopak), takže po čase získáváte dojem, že jejich figury se sice jmenují různě, ale jako kdyby to byla jedna a tatáž bytost pouze přecházející z role do role – a nemá to nic společného s gabinovským „nehraním“. Melíškové se však podařilo vytvořit opravdu jedinečnou kreaci určenou právě a jen její Haně Kučerové. Ne že bychom tuto členku Dejvického divadla už předtím nejednou nemohli vidět ztělesňovat akurátní nebo životem unavené či skeptické ženy středního věku (viz třeba její matka ve filmu Já, Olga Hepnarová), ovšem v Podezření je to „jiná liga“ – do detailů propracovala a po celé trvání minisérie věrohodně udržela výraz krajně nejednoznačné osobnosti.
Maskérka Eva Ungrová-Malíková jemně, a přitom zásadně upravila hereččinu tvář – vtiskla jí mírně svraštělé, „hořké“ partie nad i pod ústy, husté vlnité vlasy působí neudržovaně. K tomu brýle s velmi netrendovými obroučkami. Péče o sebe sama prostě minimální. Osamělá Kučerová by chtěla muže, ne že ne, nechává si dokonce vykládat z karet, ovšem postrádá chuť a sílu něco se sebou udělat, nedostává se jí vnitřního přesvědčení, že by se měla chovat jinak. Proč si mám hrát na někoho, kým nejsem? Nebudu hrát žádné hry, ani v práci, ani v soukromí – to je Hanino základní krédo.
Proces se v Podezření tedy vede, jak už bylo naznačeno, ve dvou směrech. Jeden z nich je soudní. Přesněji: Příprava na soudní přelíčení, jež rozhodne o vině, či nevině zdravotní sestry. V tom Kučerové, na měsíce uvalené do vazby, pomáhá advokát Novák, přidělený obžalované ex offo. Miroslav Hanuš soustředěně, bez jakéhokoliv karikování hraje tohoto starého, ale nikoliv okoralého praktika, jenž má novou rodinu (velmi mladá manželka, dítě v kojeneckém věku) a životní standard, který neodpovídá zavedenému obrazu advokátů coby lidí „za vodou“, jež nemusí hledět na korunu (viz mimo jiné Novákovo postarší auto v nevalném stavu). Pravda, figura advokáta sociálně zapadá do celkového obrazu Ostrova, z něhož se statusově vydělují jen členové rady městského úřadu a ředitel nemocnice (Petr Lněnička). Současně je však Novák pojat poněkud moc filmově: tu nemá své vizitky, takže telefonní číslo na sebe píše na kus utrženého papíru, jindy marně hledá tužku, aby si učinil poznámku, zmateně hledá v notebooku… a brašna, kterou s sebou pořád tahá, nemá daleko od baloňáku detektiva Colomba. Z ranku takových figur tvůrci možná trochu čerpali.
Druhý směr Podezření se dá označit jako sociální. V seriálu se na sebe přesvědčivě, jako fátum, vrší „malé“ ekonomické pohromy, když člověk přestane vydělávat, nemá úspory na roky, a ještě plánuje investovat (Kučerová si vzala na rekonstrukci domu hypotéku). Pobývá-li nadto ve vazbě, stává se mimořádně zranitelným, bez možnosti aktivní obrany. Hana tedy na dálku úkoluje Terezu, co všechno je třeba vyřídit a dcera postupně poznává, zač je takové každodennosti loket; je nucena se začít ohánět. Nejen Hana, ale i Tereza je už prosáklá skepsí, pro ostré slovo nejde daleko, rychle se učí být odolná. Herecky Barešová sekunduje Melíškové velmi zdatně.
Okolí je z valné většiny se vším rychle hotové. Lidé v prodejně i na ulici vesměs dávají najevo, že se takový malér dal čekat, protože věčně zachmuřená Kučerová nemůže mít ráda lidi a není tedy divu, že má na kontě nikoliv jedno, ale určitě řadu zabití. Na malém městě je všechno natěsno, skoro každý zná skoro každého a snadno se z toho stává pařeniště zaručených zpráv. K tomu však drobnou poznámku: takových menších českých obcí, v nichž peklo jsou ti druzí, jsem v tuzemské seriálové produkci posledních dejme tomu deseti let viděl – a také v domácí prozaické produkci o nich četl – až příliš; ostatně Hulíkova Pustina pracovala s obdobným modelem. V tomto punktu Podezření nepřekročilo průměr a očekávatelnost, stejně jako ve zpodobnění mediálního hyenismu, jenž se s gustem chápe dobře prodejné kauzy (jiná variace téhož byla před pár měsíci k vidění v seriálu Ochránce).
Patrné jsou Hulíkova kompoziční propracovanost scénáře, Blaškovo sebevědomé vedení herců (třeba perfektně uměřená Milena Steinmasslová jako vrchní sestra Jarošová) i promyšlená obrazová koncepce, kterou vytvořil společně s kameramanem Adamem Machem, letos třicetiletým, s nímž spolupracuje od časů studií na FAMU. Přesto v pomyslném mezinárodním srovnání je Podezření minisérií „pouze“ nadprůměrnou, ne však vynikající. Jisté úskalí totiž tkví jak v samotném konceptu/příběhu, tak v režii. Hulíkova Pustina byla v českém kontextu mimořádná a mezinárodně konkurenceschopná až do okamžiku před samotným finále, které sdělilo, kdo a proč stojí za zločinem v severočeské vesnici. V té chvíli se výtečně budovaná atmosféra vypařila. Vyjma Hořícího keře, jímž debutoval, vystavěl Hulík své dva následující projekty na kriminálním půdorysu, ale právě finále i tentokrát obnaží, že Hulíkovi daleko lépe jde vykreslování atmosféry podezírání, nejednoznačnosti figur, vztahových pnutí a malých i větších dilemat, než závěrečné „rozhřešení“, jak to tedy celé bylo. Myslím, že neprozradím příliš, když řeknu, že v závěrečné epizodě Podezření je vynesen verdikt po nedostatečné argumentaci. Bylo by sotva možné, aby soud nenechal vypracovat posudek o psychologickém profilu obžalované a ten v jednání nezazněl. Obdobně stranou je ponechán lékařský aspekt několika úmrtí, která policie prošetřovala; „kompenzací“ toho snad má být prvoplánově zlomyslná, suverénistická a útočná figura státního zástupce (Jan Bidlas). Nejednoznačnost kauzy Kučerová a vratkost podezření a dojmů tak zde v důsledku působí více jako konstrukt, než jako organická komplikovanost věcí. Nosným pro celek Podezření je především skvěle trefený vztah Hany a Terezy Kučerových.
Jednu drobnost nemohu nechat bez povšimnutí – příšerný a „záhadný“ konec první a druhé epizody. První z epizod končí zpomalenými záběry některých aktérů za doprovodu slovenského normalizačního písňového hitu zpěvačky Evy Kostolányiové Keď si sám. Druhou epizodu završuje záběr na zhroucenou Terezu, na níž to všechno dolehlo… a k tomu se rozezní jiný slovenský normalizační hit Smútok krásných dievčat zpívaný Karolem Duchoněm. Co to má s příběhem společného? Má to být humor či nějaká sofistikovaná ironie? Čekal jsem, že pointa těchto podivných teček nastane v epizodě závěrečné. Nestalo se.
K Podezření tedy lze být i kritický, ale současně je to dílo, které se dá brát vážně a je hodno respektu. Staví před diváka otázku jinakosti a jejího vnímání a posuzování. Otázka jinakosti se v tomto století, a v posledních letech především, stala v západním veřejném prostoru, včetně uměleckých děl, především otázkou jinakosti genderové a sexuální. Ale Podezření do tohoto – do jisté míry spektakulárního – kontextu nezapadá. Nese v sobě téma jinakosti daleko nenápadnější, „obyčejnější“, totiž jinakosti, která vystavuje naši schopnost akceptace odlišného možná i důsažněji, než vějíř genderových identit.
SEZNAM EPIZOD
1.série (2022)
DÍL 1: Epizoda 1 (Epizoda 1) - Zdravotní sestra Hana (K. Melíšková) ráda rozhoduje za ostatní, co je pro ně nejlepší. Přivázat pacienta k posteli, aby si neublížil. Vybrat dceři Tereze (D. Barešová) školu, která jí zajistí lepší budoucnost. Pracovat do zničení, aby byly peníze na opravu domu, kde přece dcera bude jednou chtít bydlet. Myslí to nejspíš dobře, jenže ve svém neochvějném přesvědčení se chová bezohledně a příliš nekompromisně. O takovou péči, jakou nabízí, totiž nikdo nestojí. Hana se tak vlastním přičiněním ocitá v situaci, kdy špatné vztahy s kolegy i neutěšený vztah s dcerou způsobí, že zastání, které by jí bylo v nastalé situaci potřeba, nepřichází.
DÍL 1: Epizoda 2 (Epizoda 2) - Devatenáctiletá Tereza (D. Barešová) bere, co je. Jako většina dcer v tomhle věku se svou matkou Hanou (K. Melíšková) nevychází. Zároveň se ale nebrání tomu ji využívat. Při studiu by mohla pracovat, ale nechce se jí. Potlouká se tak mezi dětským pokojem svého přítele (J. Nedbal) a pobytem doma, kde palbu matčiných požadavků odbývá odsekáváním a práskáním dveří. Tereza si zvykla, že matka, přes dusno, které vytváří, přece jen všechno udělá. Proč se tedy namáhat. Svůj vztah k ní ale bude muset v rámci záchrany sebe sama přehodnotit. Zároveň bude muset překonat období, kdy okolí na ni bude pohlížet jako na provinilou, přestože ona se ničeho společensky nebezpečného nedopustila.
DÍL 1: Epizoda 3 (Epizoda 3) - Doktor Dalibor Vaculík (I. Trojan) je sympaťák. Razí teorii být pozitivní. Vysloužil si tak pověst dobrosrdečného, starostlivého muže, se kterým je radost pracovat. Jenže každý má své slabší stránky. Tak například intimní vztahy na pracovišti doktoru Vaculíkovi rozhodně nejsou cizí. To je ale trnem v oku hlavně starším sestrám. Ty mladší ho naopak milují a jsou ochotny ho bránit v každé situaci. Dokonce i když se jedná o rozhodování, které Vaculíkovi v hierarchii nemocnice nepřísluší. Dalibor Vaculík si to zpočátku nechce přiznat, ale naložil si na sebe nejspíš víc, než unese. Jedna věc je dát případ obvinění do pohybu, druhá, bezpochyby těžší, je pak situaci ustát a unést důsledky a odpovědnost, která z takového jednání vyplývá.
Ocenění:
Český lev
2022 - Klára Melíšková (Nejlepší herečka)
2022 - Jakub Viktorín, Michal Blaško, Michal Reitler, Pavla Janoušková Kubečková, Tomáš Hrubý (Nejlepší televizní film nebo minisérie)
2022 - Denisa Barešová (Nejlepší vedlejší herečka)¨(nominace)
2022 - Štěpán Hulík (Nejlepší scénář) (nominace)
Ceny české filmové kritiky
2022 - Michal Blaško, Štěpán Hulík (Cena „Mimo kino“)
Postavy a obsazení
• Klára Melíšková - Hana Kučerová
• Denisa Barešová - Tereza Kučerová, dcera Hany
• Igor Chmela - Roman Kučera, exmanžel Hany
• Jan Nedbal - Filip Dezort, expartner Terezy
• Viktor Zavadil - Michal Obdržálek, partner Terezy
• Miroslav Hanuš - advokát JUDr. Pavel Novák
• Jan Bidlas - státní zástupce JUDr Jindřich Sekanina
• Petr Lněnička - ředitel nemocnice Bc. Karel Kříž
• Ivan Trojan - doktor MUDr. Dalibor Vaculík
• Jakub Špalek - primář MUDr. Zdeněk Mácha
• Elizaveta Maximová - Larysa Klimenková
• Johana Matoušková - Barbora Daňková
• Petr Jeništa - Stanislav Macháček
• Natálie Drabiščáková - prodavačka Dostálová
• Marek Pospíchal - kapitán Berka
• Marie Ludvíková - soudkyně Lochmanová
• Eva Novotná - soudkyně Ziková
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 24.8.(Karlovy Vary Internacional Film Festivel)
Premiéra Francie: 25.8.2022 (Internet)
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: -
Poprvé v TV: 13.3.2022 Česká televize
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
„Po záhadné smrti v nemocnici se ze zdravotní sestry Hany stává první podezřelá. Kam až sahá presumpce neviny?"
OBSAH
Pracovitá, strohá a ve svých činech pevně přesvědčená o vlastní pravdě si jde zdravotní sestra Hana Kučerová tvrdě za svým. Názory jiných nereflektuje, na ničí přání se neptá. Ona přece ví, co je pro ostatní dobré. Mezi kolegy a sousedy tak přirozeně není příliš oblíbená. Kolegyně v nemocnici odsuzují Hančin příkrý přístup k pacientům, ona zase neschvaluje jejich ochotu navazovat intimní vztahy s lékaři. V tak napjatém prostředí se primář Vaculík snaží zachovat mezi sestrami na oddělení alespoň částečný mír a vytvořit pro pacienty potřebný klid. Pro Vaculíka je pacient na prvním místě. Jenže jak on, tak pravděpodobně všichni kolem něj mají svá tajemství a motivace, ve kterých není snadné se orientovat. Jak rozhodnout o tom, co je pravda a co lež, když fakta nemluví jednoznačně a jediné, co máme k dispozici, jsou naše pocity a domněnky? Jak jednoduché je soudit věci podle toho, jak vypadají v našich očích, a ne podle toho, jaké opravdu jsou? (Česká televize)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Oprostil jsem se od faktu, že značná část filmu se odehrává u mě v ulici a napálil Podezření čtyři hvězdy. Tyhle čtyři hvězdy jsou ale hodně solidní čtyři hvězdy. Minimálně mě překvapilo, že Česká televize dala prostor slovenskému talentu v jeho rozletu a nechala ho natočit třídílný debut. Doufám, že z Michala Blaška něco bude, protože tady si to zaslouží srovnání s těmi nejlepšími evropskými dramaty současnosti. Výborné, precizní, kamera od Adama Macha neuvěřitelně stísňující, adekvátní k celkově vyznívající atmosféře příběhu. Celé ty tři díly jsem se kochal nad tím, jak perfektní drama tu v Česku vzniklo a jak za to můžu děkovat České televizi. Kdyby všechny takové filmy z České televize byly takové, vůbec se zlobit nebudu. Plus i Štěpán Hulík má štěstí na náměty, protože po nějaké době se opět stalo, že v práci se tři týdny neřešilo nic jiného, než jestli to ta sestra udělala nebo ne. A to ani nebudu mluvit o hereckých výkonech. Třeba Kláru Melíškovou bych ani nepoznal a už teď se nebojím říct, že je to její nejlepší role, kterou kdy ve své kariéře ztvárnila. Stejně tak i Miroslav Hanuš, který je jeden z těch nejautentičtějších herců současnosti a já jsem strašně rád, že ho vídám v tolika zajímavých projektech tak často. A to ani nebudu mluvit o Denise Barešové, která je zas a znova skvělá. A já doufám, že jí to vydrží co nejdéle. Tady tu jednu hvězdičku, kterou jsem do plného hodnocení nedal, nechci aby tvůrci vnímali nějak negativně. Srovnával jsem je s tím nejlepším, co jsem v Evropě doteď zažil, což je jednoznačně poklona. Na mě to ale bylo možná až moc chladné, bez citů a emocí. A závěr bych si přál taky trošku s odpověďmi. To je ale můj problém, obecně vzato jsem dlouho nebyl s českým projektem spokojenější. Paráda, jen tak dál. (Malarkey) 4*
Když se rozbrečí, tak si hlídá, aby byla sama. Beze svědků. Jinak vystupuje s maximální věcností a tvrdou sebekontrolou. Životem znavená a skeptická zdravotní sestra Hana (Klára Melíšková) měla na oddělení následné péče v okresní nemocnici způsobit smrt pacientky. Nejprve se rozběhne vyšetřování na úrovni nemocnice, ovšem její záludně aktivní ředitel událost oznámí na policii, dotyčné nařídí dovolenou, ze které ovšem záhy zamíří do vazby. Bavila mě solidně budovaná atmosféra, nejednoznačnost figur i situací. Na malém městě se každý zná, kdekdo asi druhému závidí, rád veřejně utrousí nějakou „zaručenou zprávu“. Nejzajímavěji se jeví vztah mezi (neempatickou) matkou a (lehce zhýčkanou) studující dcerou. Brzy se objeví starší pochybné případy, novináři rozjíždějí vlastní verze, i v nemocnici je cítit napětí. A veřejnost má pochopitelně jasno, kdo je viníkem a kdo zabíjel. Melíšková jakékoliv divadlo odmítá. A je jedno, zda se shýbá nad kňučícím pacientem nebo sedí u soudu, u kterého jí hrozí doživotní vězení. Věčně stažená ústa, žádný úsměv, drsně přímé reakce. Ale furt to neznamená, že vědomě zabíjela. Bavilo mě právě veřejné vnímání jinakosti. Naopak se příliš nepodařilo samotné vyšetřování: policie sice koná, ale důkazy tak nějak (náhodně) přicházejí a divně se s nimi pracuje. Scenárista Štěpán Hulík nicméně na cokoliv zatím sáhnul, to proměnil ve zlato: napsal Hořící keř a hlavně skvostnou sérii Pustina. Mezilidské vztahy mu holt jdou náramně. (castor) 4*
pacientům všechno, co jim dát může, ale současně neupouští od strohosti, za kterou jako introvertka skrývá své křehké lidství i nesnadný vlastní život; jen mimochodem je vidět dobře vychovanou dceru, která má sice ke své matce poněkud odtažitější vztah, ale v kritické chvíli jejího života stojí na matčině straně a pomáhá jí ze všech svých sil. V tomto ohledu je dcerou své matky, v jistém ohledu dcerou příkladnou. Zajímavá je i postava obhájce ex offo, který ve vztahu k drsné ženě jde dalekosáhle za hranice svých povinností. Jinak řečeno jde o koncert trojúhelníku Melíšková, Barešová, Hanuš a mistrovsky zvládnuté režie Michala Blaška. (sportovec) 5*
VELKÁ RECENZE
Na oddělení následné péče v okresní nemocnici blíže neurčeného města Ostrov nečekaně na srdeční selhání zemře jedna ze seniorek. Lékař MUDr. Vaculík (Ivan Trojan) pojme podezření, že odtažitá zdravotní sestra Hana Kučerová (Klára Melíšková) nepostupovala při léčbě správně. V infúzi, kterou sestra pacientce aplikovala, nebylo zpětnou kontrolou nalezeno kalium, přesto zemřelá tuto látku v krvi měla v množství, které mohlo způsobit smrt. Jak se tam dostalo? Nevpravila je do pacientčina těla v život ohrožujícím množství sestra Kučerová tak, že kalium prostě ženě píchla rovnou do žíly injekční stříkačkou?
Rozjede se vyšetřování nejprve na úrovni Jánského nemocnice, jak se ten fiktivní špitál jmenuje, vzápětí je informována i policie a pro sestru Kučerovou přituhuje. Nejprve nucená dovolená, posléze vazba. Ale minisérie nestojí pouze na napětí, zda Kučerová skončí s trestem v kriminále, či nikoliv. Scenárista Štěpán Hulík (Hořící keř, Pustina) a v Bratislavě narozený a na takovéto ploše samostatně debutující režisér Michal Blaško – oba třicátníci – vedou vyprávění v nemenší míře, a někdy především, jako vztahové drama.
Kučerová žije v domku, který nutně potřebuje opravit (a také tak stavební firma právě činí) s dospělou dcerou Terezou (Denisa Barešová), dvacátnicí, jež studuje, ale moc tomu nedává. Vztah mezi nimi je napjatý, matka má pocit, že ji dcera jen využívá a zneužívá, Tereza nepociťuje ze strany matky žádnou blízkost a důvěrnost. V práci i doma je Hana Kučerová zastánkyní chladného provozu, efektivity bez empatie, přestože nosí na krku křížek a nad postelí má obraz s křesťanským motivem. Mimika její tváře je minimální, oči analyzující a nedůvěřivé, rejstřík pohybů omezený, takže se hrdinka pohybuje s určitou sevřeností. Koná i hovoří s maximální věcností a účelností, jak ji to naučily životní okolnosti a také – tvrdí – vrozené danosti: Nemohu za to, že jsem taková narodila! odpálí dceru v okamžiku, když ta matce vytýká, jak se tváří a chová.
Klára Melíšková náleží mezi určitou plejádu herců a hereček, jejichž práci vcelku soustavně sleduji jak na divadle, tak ve filmu či televizi. Není nic těžkého vypozorovat, že nejeden/nejedna z nich jede v určité šarži a co jim funguje před kamerou, používají i v divadle (či naopak), takže po čase získáváte dojem, že jejich figury se sice jmenují různě, ale jako kdyby to byla jedna a tatáž bytost pouze přecházející z role do role – a nemá to nic společného s gabinovským „nehraním“. Melíškové se však podařilo vytvořit opravdu jedinečnou kreaci určenou právě a jen její Haně Kučerové. Ne že bychom tuto členku Dejvického divadla už předtím nejednou nemohli vidět ztělesňovat akurátní nebo životem unavené či skeptické ženy středního věku (viz třeba její matka ve filmu Já, Olga Hepnarová), ovšem v Podezření je to „jiná liga“ – do detailů propracovala a po celé trvání minisérie věrohodně udržela výraz krajně nejednoznačné osobnosti.
Maskérka Eva Ungrová-Malíková jemně, a přitom zásadně upravila hereččinu tvář – vtiskla jí mírně svraštělé, „hořké“ partie nad i pod ústy, husté vlnité vlasy působí neudržovaně. K tomu brýle s velmi netrendovými obroučkami. Péče o sebe sama prostě minimální. Osamělá Kučerová by chtěla muže, ne že ne, nechává si dokonce vykládat z karet, ovšem postrádá chuť a sílu něco se sebou udělat, nedostává se jí vnitřního přesvědčení, že by se měla chovat jinak. Proč si mám hrát na někoho, kým nejsem? Nebudu hrát žádné hry, ani v práci, ani v soukromí – to je Hanino základní krédo.
Proces se v Podezření tedy vede, jak už bylo naznačeno, ve dvou směrech. Jeden z nich je soudní. Přesněji: Příprava na soudní přelíčení, jež rozhodne o vině, či nevině zdravotní sestry. V tom Kučerové, na měsíce uvalené do vazby, pomáhá advokát Novák, přidělený obžalované ex offo. Miroslav Hanuš soustředěně, bez jakéhokoliv karikování hraje tohoto starého, ale nikoliv okoralého praktika, jenž má novou rodinu (velmi mladá manželka, dítě v kojeneckém věku) a životní standard, který neodpovídá zavedenému obrazu advokátů coby lidí „za vodou“, jež nemusí hledět na korunu (viz mimo jiné Novákovo postarší auto v nevalném stavu). Pravda, figura advokáta sociálně zapadá do celkového obrazu Ostrova, z něhož se statusově vydělují jen členové rady městského úřadu a ředitel nemocnice (Petr Lněnička). Současně je však Novák pojat poněkud moc filmově: tu nemá své vizitky, takže telefonní číslo na sebe píše na kus utrženého papíru, jindy marně hledá tužku, aby si učinil poznámku, zmateně hledá v notebooku… a brašna, kterou s sebou pořád tahá, nemá daleko od baloňáku detektiva Colomba. Z ranku takových figur tvůrci možná trochu čerpali.
Druhý směr Podezření se dá označit jako sociální. V seriálu se na sebe přesvědčivě, jako fátum, vrší „malé“ ekonomické pohromy, když člověk přestane vydělávat, nemá úspory na roky, a ještě plánuje investovat (Kučerová si vzala na rekonstrukci domu hypotéku). Pobývá-li nadto ve vazbě, stává se mimořádně zranitelným, bez možnosti aktivní obrany. Hana tedy na dálku úkoluje Terezu, co všechno je třeba vyřídit a dcera postupně poznává, zač je takové každodennosti loket; je nucena se začít ohánět. Nejen Hana, ale i Tereza je už prosáklá skepsí, pro ostré slovo nejde daleko, rychle se učí být odolná. Herecky Barešová sekunduje Melíškové velmi zdatně.
Okolí je z valné většiny se vším rychle hotové. Lidé v prodejně i na ulici vesměs dávají najevo, že se takový malér dal čekat, protože věčně zachmuřená Kučerová nemůže mít ráda lidi a není tedy divu, že má na kontě nikoliv jedno, ale určitě řadu zabití. Na malém městě je všechno natěsno, skoro každý zná skoro každého a snadno se z toho stává pařeniště zaručených zpráv. K tomu však drobnou poznámku: takových menších českých obcí, v nichž peklo jsou ti druzí, jsem v tuzemské seriálové produkci posledních dejme tomu deseti let viděl – a také v domácí prozaické produkci o nich četl – až příliš; ostatně Hulíkova Pustina pracovala s obdobným modelem. V tomto punktu Podezření nepřekročilo průměr a očekávatelnost, stejně jako ve zpodobnění mediálního hyenismu, jenž se s gustem chápe dobře prodejné kauzy (jiná variace téhož byla před pár měsíci k vidění v seriálu Ochránce).
Patrné jsou Hulíkova kompoziční propracovanost scénáře, Blaškovo sebevědomé vedení herců (třeba perfektně uměřená Milena Steinmasslová jako vrchní sestra Jarošová) i promyšlená obrazová koncepce, kterou vytvořil společně s kameramanem Adamem Machem, letos třicetiletým, s nímž spolupracuje od časů studií na FAMU. Přesto v pomyslném mezinárodním srovnání je Podezření minisérií „pouze“ nadprůměrnou, ne však vynikající. Jisté úskalí totiž tkví jak v samotném konceptu/příběhu, tak v režii. Hulíkova Pustina byla v českém kontextu mimořádná a mezinárodně konkurenceschopná až do okamžiku před samotným finále, které sdělilo, kdo a proč stojí za zločinem v severočeské vesnici. V té chvíli se výtečně budovaná atmosféra vypařila. Vyjma Hořícího keře, jímž debutoval, vystavěl Hulík své dva následující projekty na kriminálním půdorysu, ale právě finále i tentokrát obnaží, že Hulíkovi daleko lépe jde vykreslování atmosféry podezírání, nejednoznačnosti figur, vztahových pnutí a malých i větších dilemat, než závěrečné „rozhřešení“, jak to tedy celé bylo. Myslím, že neprozradím příliš, když řeknu, že v závěrečné epizodě Podezření je vynesen verdikt po nedostatečné argumentaci. Bylo by sotva možné, aby soud nenechal vypracovat posudek o psychologickém profilu obžalované a ten v jednání nezazněl. Obdobně stranou je ponechán lékařský aspekt několika úmrtí, která policie prošetřovala; „kompenzací“ toho snad má být prvoplánově zlomyslná, suverénistická a útočná figura státního zástupce (Jan Bidlas). Nejednoznačnost kauzy Kučerová a vratkost podezření a dojmů tak zde v důsledku působí více jako konstrukt, než jako organická komplikovanost věcí. Nosným pro celek Podezření je především skvěle trefený vztah Hany a Terezy Kučerových.
Jednu drobnost nemohu nechat bez povšimnutí – příšerný a „záhadný“ konec první a druhé epizody. První z epizod končí zpomalenými záběry některých aktérů za doprovodu slovenského normalizačního písňového hitu zpěvačky Evy Kostolányiové Keď si sám. Druhou epizodu završuje záběr na zhroucenou Terezu, na níž to všechno dolehlo… a k tomu se rozezní jiný slovenský normalizační hit Smútok krásných dievčat zpívaný Karolem Duchoněm. Co to má s příběhem společného? Má to být humor či nějaká sofistikovaná ironie? Čekal jsem, že pointa těchto podivných teček nastane v epizodě závěrečné. Nestalo se.
K Podezření tedy lze být i kritický, ale současně je to dílo, které se dá brát vážně a je hodno respektu. Staví před diváka otázku jinakosti a jejího vnímání a posuzování. Otázka jinakosti se v tomto století, a v posledních letech především, stala v západním veřejném prostoru, včetně uměleckých děl, především otázkou jinakosti genderové a sexuální. Ale Podezření do tohoto – do jisté míry spektakulárního – kontextu nezapadá. Nese v sobě téma jinakosti daleko nenápadnější, „obyčejnější“, totiž jinakosti, která vystavuje naši schopnost akceptace odlišného možná i důsažněji, než vějíř genderových identit.
SEZNAM EPIZOD
1.série (2022)
DÍL 1: Epizoda 1 (Epizoda 1) - Zdravotní sestra Hana (K. Melíšková) ráda rozhoduje za ostatní, co je pro ně nejlepší. Přivázat pacienta k posteli, aby si neublížil. Vybrat dceři Tereze (D. Barešová) školu, která jí zajistí lepší budoucnost. Pracovat do zničení, aby byly peníze na opravu domu, kde přece dcera bude jednou chtít bydlet. Myslí to nejspíš dobře, jenže ve svém neochvějném přesvědčení se chová bezohledně a příliš nekompromisně. O takovou péči, jakou nabízí, totiž nikdo nestojí. Hana se tak vlastním přičiněním ocitá v situaci, kdy špatné vztahy s kolegy i neutěšený vztah s dcerou způsobí, že zastání, které by jí bylo v nastalé situaci potřeba, nepřichází.
DÍL 1: Epizoda 2 (Epizoda 2) - Devatenáctiletá Tereza (D. Barešová) bere, co je. Jako většina dcer v tomhle věku se svou matkou Hanou (K. Melíšková) nevychází. Zároveň se ale nebrání tomu ji využívat. Při studiu by mohla pracovat, ale nechce se jí. Potlouká se tak mezi dětským pokojem svého přítele (J. Nedbal) a pobytem doma, kde palbu matčiných požadavků odbývá odsekáváním a práskáním dveří. Tereza si zvykla, že matka, přes dusno, které vytváří, přece jen všechno udělá. Proč se tedy namáhat. Svůj vztah k ní ale bude muset v rámci záchrany sebe sama přehodnotit. Zároveň bude muset překonat období, kdy okolí na ni bude pohlížet jako na provinilou, přestože ona se ničeho společensky nebezpečného nedopustila.
DÍL 1: Epizoda 3 (Epizoda 3) - Doktor Dalibor Vaculík (I. Trojan) je sympaťák. Razí teorii být pozitivní. Vysloužil si tak pověst dobrosrdečného, starostlivého muže, se kterým je radost pracovat. Jenže každý má své slabší stránky. Tak například intimní vztahy na pracovišti doktoru Vaculíkovi rozhodně nejsou cizí. To je ale trnem v oku hlavně starším sestrám. Ty mladší ho naopak milují a jsou ochotny ho bránit v každé situaci. Dokonce i když se jedná o rozhodování, které Vaculíkovi v hierarchii nemocnice nepřísluší. Dalibor Vaculík si to zpočátku nechce přiznat, ale naložil si na sebe nejspíš víc, než unese. Jedna věc je dát případ obvinění do pohybu, druhá, bezpochyby těžší, je pak situaci ustát a unést důsledky a odpovědnost, která z takového jednání vyplývá.
Ocenění:
Český lev
2022 - Klára Melíšková (Nejlepší herečka)
2022 - Jakub Viktorín, Michal Blaško, Michal Reitler, Pavla Janoušková Kubečková, Tomáš Hrubý (Nejlepší televizní film nebo minisérie)
2022 - Denisa Barešová (Nejlepší vedlejší herečka)¨(nominace)
2022 - Štěpán Hulík (Nejlepší scénář) (nominace)
Ceny české filmové kritiky
2022 - Michal Blaško, Štěpán Hulík (Cena „Mimo kino“)
Postavy a obsazení
• Klára Melíšková - Hana Kučerová
• Denisa Barešová - Tereza Kučerová, dcera Hany
• Igor Chmela - Roman Kučera, exmanžel Hany
• Jan Nedbal - Filip Dezort, expartner Terezy
• Viktor Zavadil - Michal Obdržálek, partner Terezy
• Miroslav Hanuš - advokát JUDr. Pavel Novák
• Jan Bidlas - státní zástupce JUDr Jindřich Sekanina
• Petr Lněnička - ředitel nemocnice Bc. Karel Kříž
• Ivan Trojan - doktor MUDr. Dalibor Vaculík
• Jakub Špalek - primář MUDr. Zdeněk Mácha
• Elizaveta Maximová - Larysa Klimenková
• Johana Matoušková - Barbora Daňková
• Petr Jeništa - Stanislav Macháček
• Natálie Drabiščáková - prodavačka Dostálová
• Marek Pospíchal - kapitán Berka
• Marie Ludvíková - soudkyně Lochmanová
• Eva Novotná - soudkyně Ziková
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 24.8.(Karlovy Vary Internacional Film Festivel)
Premiéra Francie: 25.8.2022 (Internet)
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: -
Poprvé v TV: 13.3.2022 Česká televize
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Michal Blaško (Režie), Jakub Viktorín (Produkce), Tomáš Hrubý (Produkce), Pavla Janoušková Kubečková (Produkce), Pjoni (Hudba), Adam Mach (Kamera), Anna Johnson Ryndová (Střih), - (Casting), Stella Šonková (Scénografie), Helena Tavelová (Kostýmy), Jan Šulcek (Zvuk), Jakub Jurásek (Zvuk), Eva Ungrová-Malíková (Masky), Štěpán Hulík (Scénář), Klára Melíšková (Herec), Denisa Barešová (Herec), Miroslav Hanuš (Herec), Ivan Trojan (Herec), Johana Matoušková (Herec), Milena Steinmasslová (Herec), Jan Nedbal (Herec), Marek Pospíchal (Herec), Elizaveta Maximová (Herec), Petr Lněnička (Herec), Klára Pollertová-Trojanová (Herec), Jiří Štrébl (Herec), Zita Morávková (Herec), David Máj (Herec), Jaroslav Vlach (Herec), Petr Jeništa (Herec), Jakub Špalek (Herec), Jiří Bábek (Herec), Eva Novotná (Herec), Inna Žulina (Herec), Natálie Drabiščáková (Herec), Viera Pavlíková (Herec), Karin Vápeníčková (Herec), Miluše Hradská (Herec), Bára Fišerová (Herec), Tomáš Petřík (Herec), Karla Štaubertová (Herec), Pavel Batěk (Herec), Ladislav Hampl (Herec), Antonie Rašilovová (Herec), Ema Businská (Herec), Antonio Šoposki (Herec), Jakub Rezek (Herec), Adam Vohánka (Herec), Petr Reif (Herec), Jan Bidlas (Herec), Magdaléna Borová (Herec), Nataša Bednářová (Herec), Viktor Dvořák (Herec), Barbora Bočková (Herec), Igor Chmela (Herec), Lucie Domesová (Herec), Matěj Merunka (Herec), Madla Lážnovská (Herec), Anna Bazgerová (Herec), Jana Jiskrová (Herec), Jitka Sedláčková (Herec), Malvína Pachlová (Herec), Tereza Groszmannová (Herec), Jiří Černý (Herec), Jan Slovák (Herec), Magdaléna Pittnerová (Herec), Viktor Zavadil (Herec), Ondřej Bauer (Herec), Marie Ludvíková (Herec), Lenka Breeding (Herec), Sára Štěpánová (Herec)
2022/208/Česko, Francie/Drama, Krimi
Zajímavost k filmu
- Sestra Hana Kučerová (Klára Melíšková) projevuje nedostatek empatie, bezcitnost a jakýkoliv zájem o druhé. Z psychologického hlediska by ji byla nespíše diagnostikována disociace. Člověk takto jedná v souvislosti s prožitým traumatem, týráním a zneužíváním v dětství. Disociace, tedy „oddělení se“, ve zjednodušené interpretaci znamená, že osoba se na základě prožitého traumatu od svých pocitů oddělí, a to proto, aby se chránila před emoční bolestí a tím pádem ale není schopna cítit a vnímat. Jedna z možností, jak disociaci léčit, je najít v minulosti spouštěcí trauma disociace, a to zpracovat a přijmout, jinak řešeno smířit se s událostí.
- Seriálová Jánského nemocnice je ve skutečnosti nemocnice v Ivančicích.
- Seriál se inspiroval případem zdravotní sestry Věry Marešové z Lužické nemocnice v Rumburku, která byla obžalovaná z vražd šesti pacientů. Soud ji nakonec zprostil obžaloby, protože důkazy neobstály. Od státu dostala celkové odškodné 2,27 milionu korun plus úroky za trestní stíhání. Odškodnění značně převyšovalo běžně přiznávané částky. Případu se věnuje i epizoda Sestřička (2017) z cyklu Život a doba soudce A. K. (od r. 2014).
- Určitá část příběhu se odehrála ve Vazební věznici v Hradci Králové.
- Díky svému uvedení na mezinárodním festivalu Serial Killer bylo Podezření vybráno do soutěžní sekce festivalu Berlinale. Jde tak o první český seriál, kterému se to podařilo.
- „Dříve vyslovené přání“ je medicínsko-právní a etický institut, který umožňuje člověku předem vyjádřit svou vůli pro případ, že by se v budoucnu dostal do zdravotního stavu, ve kterém by nemohl vyjádřit svůj souhlas nebo naopak nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb. Jedná se o nástroj, který v medicínském právu umožňuje pacientovi naplňovat právo na osobní svobodu formou neposkytnutí zdravotní péče.
- Seriálová Jánského nemocnice je ve skutečnosti nemocnice v Ivančicích.
- Seriál se inspiroval případem zdravotní sestry Věry Marešové z Lužické nemocnice v Rumburku, která byla obžalovaná z vražd šesti pacientů. Soud ji nakonec zprostil obžaloby, protože důkazy neobstály. Od státu dostala celkové odškodné 2,27 milionu korun plus úroky za trestní stíhání. Odškodnění značně převyšovalo běžně přiznávané částky. Případu se věnuje i epizoda Sestřička (2017) z cyklu Život a doba soudce A. K. (od r. 2014).
- Určitá část příběhu se odehrála ve Vazební věznici v Hradci Králové.
- Díky svému uvedení na mezinárodním festivalu Serial Killer bylo Podezření vybráno do soutěžní sekce festivalu Berlinale. Jde tak o první český seriál, kterému se to podařilo.
- „Dříve vyslovené přání“ je medicínsko-právní a etický institut, který umožňuje člověku předem vyjádřit svou vůli pro případ, že by se v budoucnu dostal do zdravotního stavu, ve kterém by nemohl vyjádřit svůj souhlas nebo naopak nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb. Jedná se o nástroj, který v medicínském právu umožňuje pacientovi naplňovat právo na osobní svobodu formou neposkytnutí zdravotní péče.
Odkazy
Hrají:
Klára Melíšková, Denisa Barešová, Miroslav Hanuš, Ivan Trojan, Johana Matoušková, Milena Steinmasslová, Jan Nedbal, Marek Pospíchal, Elizaveta Maximová, Petr Lněnička, Klára Pollertová-Trojanová, Jiří Štrébl, Zita Morávková, David Máj, Jaroslav Vlach, Petr Jeništa, Jakub Špalek, Jiří Bábek, Eva Novotná, Inna Žulina, Natálie Drabiščáková, Viera Pavlíková, Karin Vápeníčková, Miluše Hradská, Bára Fišerová, Tomáš Petřík, Karla Štaubertová, Pavel Batěk, Ladislav Hampl, Antonie Rašilovová, Ema Businská, Antonio Šoposki, Jakub Rezek, Adam Vohánka, Petr Reif, Jan Bidlas, Magdaléna Borová, Nataša Bednářová, Viktor Dvořák, Barbora Bočková, Igor Chmela, Lucie Domesová, Matěj Merunka, Madla Lážnovská, Anna Bazgerová, Jana Jiskrová, Jitka Sedláčková, Malvína Pachlová, Tereza Groszmannová, Jiří Černý, Jan Slovák, Magdaléna Pittnerová, Viktor Zavadil, Ondřej Bauer, Marie Ludvíková, Lenka Breeding, Sára Štěpánová, Jan Šraitr