Plaváček (TV film) / Plaváček (TV film) (1986/74/Československo/Hudební, Pohádka) 49%
17.01.2024 00:32
JEDNOU VĚTOU
„Muzikál pro děti podle pohádky K. J. Erbena Tři zlaté vlasy děda Vševěda“
Pohádková pop-opera na motivy pohádky Tři zlaté vlasy děda Vševěda od Karla Jaromíra Erbena. Všechny pohádkové role byly psány přímo na tělo našim známým zpěvákům populární hudby. Roli Plaváčka svěřila režisérka Jiřina Pokorná-Makoszová Stanislavu Hložkovi. Hudbu složil Pavel Skalický spolu s libretistou Miloslavem Procházkou. Exteriéry se natáčely na zámku Konopiště a v průhonickém zámeckém parku.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Bať, Popelka, Zlatovláska a Plaváček, to jsou mé TV pohádky z nejmilejších. Ale zatímco v Popelce je na hraně výkon samotné Hruškové, ve Zlatovlásce kraluje sentiment Peškův, tady je všechno v symbióze. Vynikající kostýmy (zejména ty božské nabírané rukávy) a ta skvělá papírová atmosféra. S herectvím počítáno nebylo, ale například Bartošová později ve Svatbě upírů dokázala, že byla zbytečně podceňována a mohla udělat i několik dialogových pohádek. (NinadeL) 5*
Se zpěvy a úsměvem se pokusíme utopit dítko, ze kterého se vyklube Plaváček Hložek. Král jak z udělání vleze i do rybářské chalupy a z upřímného zájmu o poddané zjistí, co před lety na topení dítka zbabral. Sudička to vylepší, protože: "slovo krále marná sláva, v moci mé se hříčkou stává". Po všech složitých peripetiích zůstane princezna Bartošová Plaváčkovi na krku, čímž se v perspektivě současného bulváru ukazuje, že by se Plaváček býval měl líp, kdyby se utopil. (Jezinka.Jezinka) 4*
Kolovrátková hudba je otřesná, otřesná, navíc ořezané výšky, Pavel Vítek zpívá jak ze sudu, špatně načasované délky písní - jednou dlouhá jak Lovosice o ničem, pak během půl minuty se přeskočí, jak Plaváček všem pomohl a dostal za to dary (tohle si v podstatě musíte domyslet). Jsou zde tedy sáhodlouhé scény, kdy očima popoháníme herce, ať už se pohnou a něco se děje, a pak scény, kdy se skočí v čase i přes důležité věci během chviličky. Pohádka působí jedině na nervy, jak je zdlouhavá, písně rvou uši, a zpěváci chudáci sami netuší, co a proč zpívají, natož hrají. Navíc se asi jelo na první dobrou, takže v obraze zůstaly i zjevné chyby (třeba když Černoch dětem do hrníčku něco nalévá, asi večerní polévku před spaním, a jedno dítě polije). Jinak poselství pohádky je taky podivné - co vlastně Plaváček udělal, že si zaslouží všechnu tu pomoc sudiček a kouzel? (honajz) 2*
VELKÁ RECENZE
Televizní muzikál Plaváček může sice na někoho působit výchovně, avšak nebylo daleko do undergroundu. Stačí se podívat na rok vzniku, a hned je jasné, jak se ten rockový háv, kterým je pohádka opatřena, tehdejšímu vedení jistě nezamlouval, Přesto se televizní film dostal na obrazovky, kde ho postihlo několik málo kompromisů. Do hlavní role byla obsazena celkem nekonfliktní holka Stanislava Hložková, jíž byly brány socialistické popularity otevřeny dokořán poté, co to dělala ve školce s jinou holkou, a sice Petrou Kotvaldovou. Komunisté jim po domluvě obstarali přešití pohlavních orgánů, hormonální léčbu a i změnu občanských jmen. Od jisté doby zde tedy máme Stanislava Hložka a nikdo se o jeho trans minulosti nedozvěděl. Slovo "trans" pak bylo až do roku 1989 režimem vyřazeno ze slovníků jazyka českého a bylo tabuizované. Pokud se vzácně na toto slovo někde narazilo, bylo nahrazeno méně škodlivým významem jakéhosi stavu, ve kterém člověk o sobě neví, čímž se odboural sexuální charakter tohoto slova. Absurdní, avšak neškodlivé obsazení role mělo svůj protipól v Pavlu Bobkovi, jehož vynikající znalost imperialistického jazyka, konkrétně angličtiny, byla trnem oku tehdejší schvalovací komise. Jenže lepší zpívající záporák v té době nebyl k dispozici, a tak jeho obsazení prošlo. Nakonec se ukázalo, že Bobek byl dobrý kontrast k uvědomělému Hložkovi. Stěžejní obsazení hlavních rolí vyšlo. Zbytek pěveckých rolí se obsadil podle toho, kdo neměl v té době tvůrčí zákaz. Dodaly se melodické a chytlavé písničky, které měly přísnější kritérium hlavně v tom, aby nezněly, pokud možno, spotřebně a rockově (na takovou muziku byl sepsán pogrom) a vynutily si svojí kvalitou i příští reprízy, což vyšlo, akorát ty songy byly posazeny do rockového stylu. Cenzura zřetelně oslabovala a ani takové songy nevadily. Do death metalu tomu ještě něco málo chybělo. Příběh se držel striktnější formou známé literární předlohy, avšak tato forma se podřizovala tehdejší socialistické mládeži, která si z filmu měla vzít ponaučení, že lhát a strojit úklady proti druhým se nemá. Vzala si hovno, ale to je jedno. Odpoledne za odměnu komanči přivezli kubánské pomeranče a zásilku dvou beden Rubikových kostek. No a nakonec se vybrala adekvátní režisérka Makoszová, která tomu novátorskému hudebnímu počinu dala řemeslný tvar a ráz. A výsledkem je moderně pojatý Plaváček, který pěkně zpívá, nekrade, nelže, nesouloží a je vzorem ostatním okopům, co to melu, (socialistické) mládeži. Ale co ty, na tu dobu nepřípustné, dlouhé vlasy? Jo, cenzura už to měla v paži. 60%
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 24.12.1986 TV Československá televize
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé v TV: 24.12.1986 Československá televize
Poprvé na DVD: 1.03.2011 DVD Edice
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
„Muzikál pro děti podle pohádky K. J. Erbena Tři zlaté vlasy děda Vševěda“
Pohádková pop-opera na motivy pohádky Tři zlaté vlasy děda Vševěda od Karla Jaromíra Erbena. Všechny pohádkové role byly psány přímo na tělo našim známým zpěvákům populární hudby. Roli Plaváčka svěřila režisérka Jiřina Pokorná-Makoszová Stanislavu Hložkovi. Hudbu složil Pavel Skalický spolu s libretistou Miloslavem Procházkou. Exteriéry se natáčely na zámku Konopiště a v průhonickém zámeckém parku.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Bať, Popelka, Zlatovláska a Plaváček, to jsou mé TV pohádky z nejmilejších. Ale zatímco v Popelce je na hraně výkon samotné Hruškové, ve Zlatovlásce kraluje sentiment Peškův, tady je všechno v symbióze. Vynikající kostýmy (zejména ty božské nabírané rukávy) a ta skvělá papírová atmosféra. S herectvím počítáno nebylo, ale například Bartošová později ve Svatbě upírů dokázala, že byla zbytečně podceňována a mohla udělat i několik dialogových pohádek. (NinadeL) 5*
Se zpěvy a úsměvem se pokusíme utopit dítko, ze kterého se vyklube Plaváček Hložek. Král jak z udělání vleze i do rybářské chalupy a z upřímného zájmu o poddané zjistí, co před lety na topení dítka zbabral. Sudička to vylepší, protože: "slovo krále marná sláva, v moci mé se hříčkou stává". Po všech složitých peripetiích zůstane princezna Bartošová Plaváčkovi na krku, čímž se v perspektivě současného bulváru ukazuje, že by se Plaváček býval měl líp, kdyby se utopil. (Jezinka.Jezinka) 4*
Kolovrátková hudba je otřesná, otřesná, navíc ořezané výšky, Pavel Vítek zpívá jak ze sudu, špatně načasované délky písní - jednou dlouhá jak Lovosice o ničem, pak během půl minuty se přeskočí, jak Plaváček všem pomohl a dostal za to dary (tohle si v podstatě musíte domyslet). Jsou zde tedy sáhodlouhé scény, kdy očima popoháníme herce, ať už se pohnou a něco se děje, a pak scény, kdy se skočí v čase i přes důležité věci během chviličky. Pohádka působí jedině na nervy, jak je zdlouhavá, písně rvou uši, a zpěváci chudáci sami netuší, co a proč zpívají, natož hrají. Navíc se asi jelo na první dobrou, takže v obraze zůstaly i zjevné chyby (třeba když Černoch dětem do hrníčku něco nalévá, asi večerní polévku před spaním, a jedno dítě polije). Jinak poselství pohádky je taky podivné - co vlastně Plaváček udělal, že si zaslouží všechnu tu pomoc sudiček a kouzel? (honajz) 2*
VELKÁ RECENZE
Televizní muzikál Plaváček může sice na někoho působit výchovně, avšak nebylo daleko do undergroundu. Stačí se podívat na rok vzniku, a hned je jasné, jak se ten rockový háv, kterým je pohádka opatřena, tehdejšímu vedení jistě nezamlouval, Přesto se televizní film dostal na obrazovky, kde ho postihlo několik málo kompromisů. Do hlavní role byla obsazena celkem nekonfliktní holka Stanislava Hložková, jíž byly brány socialistické popularity otevřeny dokořán poté, co to dělala ve školce s jinou holkou, a sice Petrou Kotvaldovou. Komunisté jim po domluvě obstarali přešití pohlavních orgánů, hormonální léčbu a i změnu občanských jmen. Od jisté doby zde tedy máme Stanislava Hložka a nikdo se o jeho trans minulosti nedozvěděl. Slovo "trans" pak bylo až do roku 1989 režimem vyřazeno ze slovníků jazyka českého a bylo tabuizované. Pokud se vzácně na toto slovo někde narazilo, bylo nahrazeno méně škodlivým významem jakéhosi stavu, ve kterém člověk o sobě neví, čímž se odboural sexuální charakter tohoto slova. Absurdní, avšak neškodlivé obsazení role mělo svůj protipól v Pavlu Bobkovi, jehož vynikající znalost imperialistického jazyka, konkrétně angličtiny, byla trnem oku tehdejší schvalovací komise. Jenže lepší zpívající záporák v té době nebyl k dispozici, a tak jeho obsazení prošlo. Nakonec se ukázalo, že Bobek byl dobrý kontrast k uvědomělému Hložkovi. Stěžejní obsazení hlavních rolí vyšlo. Zbytek pěveckých rolí se obsadil podle toho, kdo neměl v té době tvůrčí zákaz. Dodaly se melodické a chytlavé písničky, které měly přísnější kritérium hlavně v tom, aby nezněly, pokud možno, spotřebně a rockově (na takovou muziku byl sepsán pogrom) a vynutily si svojí kvalitou i příští reprízy, což vyšlo, akorát ty songy byly posazeny do rockového stylu. Cenzura zřetelně oslabovala a ani takové songy nevadily. Do death metalu tomu ještě něco málo chybělo. Příběh se držel striktnější formou známé literární předlohy, avšak tato forma se podřizovala tehdejší socialistické mládeži, která si z filmu měla vzít ponaučení, že lhát a strojit úklady proti druhým se nemá. Vzala si hovno, ale to je jedno. Odpoledne za odměnu komanči přivezli kubánské pomeranče a zásilku dvou beden Rubikových kostek. No a nakonec se vybrala adekvátní režisérka Makoszová, která tomu novátorskému hudebnímu počinu dala řemeslný tvar a ráz. A výsledkem je moderně pojatý Plaváček, který pěkně zpívá, nekrade, nelže, nesouloží a je vzorem ostatním okopům, co to melu, (socialistické) mládeži. Ale co ty, na tu dobu nepřípustné, dlouhé vlasy? Jo, cenzura už to měla v paži. 60%
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 24.12.1986 TV Československá televize
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé v TV: 24.12.1986 Československá televize
Poprvé na DVD: 1.03.2011 DVD Edice
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Jiřina Pokorná-Makoszová (Režie), - (Produkce), Pavel Skalický (Hudba), František Němec (Kamera), Marie Pačajová (Střih), František Střípek (Scénografie), Evženie Rážová (Kostýmy), Hugo Markes (Zvuk), Petr Šimák (Zvuk), Jiřina Kozlová (Masky), Oldřich Bašta (Masky), Miloslav Procházka (Scénář), Iveta Bartošová (Herec), Stanislav Hložek (Herec), Marie Rottrová (Herec), Pavel Bobek (Herec), Josef Zíma (Herec), Pavel Vítek (Herec), Linda Finková (Herec), Jitka Molavcová (Herec), Laďka Kozderková (Herec), Karel Černoch (Herec), Jiří Helekal (Herec), Milan Drobný (Herec), Václav Neckář (Herec), Richard Adam (Herec), Michaela Černá (Herec), Jaromír Petřík (Herec), Jan Kadlec (Herec), Pavel Skalický (Herec), Denisa Kubová (Herec), Darina Chmúrová (Herec), Petr Muk (Herec), Pavla Burgetová (Herec)
1986/74/Československo/Hudební, Pohádka
Zajímavost k filmu
- Film se natáčel v Průhonicích a na Konopišti.
- První sudičku si zahrála Linda Finková, vlastním jménem Ludmila Nopová, později Ludmila Genzerová, manželka populárního baviče, jejíž doménou je zpěv a muzikálové herectví, díky čemuž je na televizních obrazovkách jen skutečně výjimečně.
- První sudičku si zahrála Linda Finková, vlastním jménem Ludmila Nopová, později Ludmila Genzerová, manželka populárního baviče, jejíž doménou je zpěv a muzikálové herectví, díky čemuž je na televizních obrazovkách jen skutečně výjimečně.
Odkazy