Monstrum / Cloverfield (2008/85/USA/Sci-Fi, Thriller, Mysteriózní, Horor) 72%
21.11.2023 04:31
JEDNOU VĚTOU
„Tahle noc změní život všem. A některým ho ukončí.“
OBSAH
V útulném newyorském klubu probíhá párty na rozloučenou. Jejím aktérem je Rob, který se rozhodl dát sbohem městu přezdívanému Big Apple a odjet pracovat do Japonska. Zábava je v plném proudu, digitální kamera snímá rozjařené tváře Robových přátel, jenže pak vše razancí blesku přeruší výpadek proudu a zlověstný neidentifikovatelný zvuk, který se rozléhá nad městem. Dodávka elektřiny se sice po chvíli obnoví, ale úleva je jen dočasná. Zatímco televizní reportéři spekulují o zemětřesení nebo jiné přírodní katastrofě, nedaleký horizont ozařuje mohutná exploze, znovu doprovázená tím podivným zvukem připomínajícím kvílení nějakého pravěkého monstra. Párty razantně končí, nastává panika. Špatně se ale utíká, když netušíte před čím prcháte. (Bontonfilm)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Abrams je pravděpodobně génius v marketingu a schopnosti trefit se do vkusu diváka, ale není to Bůh. Zde to dokazuje, když předložil v trailerech vizi New Yorku pod útokem neznámé potvory sledované z pozice několika prostých občanů s kamerou, kteří jdou napříč městem zachránit přítelkyni, jednoho z nich. Fádní zápletka, kterou jsem snad i ignoroval a očekával zábavu. To byla poměrně velká chyba, protože po prvních 20ceti minutách nudy, které z filmu dělají spíše komedii mi bylo předloženo až příliš nereálné a na efekt natočené dílo, které svou dokumentárnost má jako poslední možnost zajímavost. Kamera ušla, ale hlava sochy svobody o rozměrech dvou aut vedle sebe byla totálně k smíchu a scény, ve kterých "rádoby kameraman" raději točí než, aby přidal ruku k dílu byly naprosto k smíchu. V podobné chvíle jsme se jako divák začal ptát proč, proč drží ten člověk kameru a sleduje jak ostatní umírají? Odpověď pochopitelně nikde a ani to obrovské neskutečné monstrum mi nebylo předloženo, jak bych si přál. Jediné štěstí má snímek v tempu, které mi nedávalo prostor na příliš těchto otázek, ale po skončení se sami vynoří a otravují mojí mysl. Ani několik dobrých scén nedokáže unést celý snímek, který je na efekt příjemný, ale také směšný až stupidní. Příběh je velké klišé a už jen čekám, až bude natočen druhý díl, v kterém se snad dozvím o té potvoře trochu víc a už to nebude s rozklepanou kamerou v ruce. Nejsmutnější mi přišel fakt, že na konci vám má být líto ústřední dvojice, ale jejich romantická rovina v mých očích naprosto nefungovala. Velmi slabé 3*, po druhém shlédnutí, pokud k němu dojde, to budou jistě 2, škoda. PS: připadali ty malý potvory někomu jako zmenšená kopie "hmyzu" z Hvězdné pěchoty? Kde je originalita...Pozn.:neviděno v kině a nějak mě to nepálí. (Djkoma) 3*
Po druhé projekci s několikaletým odstupem zvyšuji hodnocení, protože oceňuji především fantastickou ukázku realizačních možností. Goddard slušně krouží kolem žánrových klišé, ale hrdiny stíhá profilovat a Reeves celou záležitost povyšuje pomocí chytrého POV na nový level, kdy z titulního monstra ukazuje přesně jenom to, kolik divák potřebuje, i když dozajista žadoní o víc. Do top formy nakonec snímek posílají fantastické triky a dokonalá zvuková stopa. V době, kdy je vybroušené CGI standardem, působí letící hlava, ikonický most i opřená budova, jako technická lahůdka z doby, která má teprve přijít. 4 a 1. (Isherwood) 4*
Katastrofický film z jiného úhlu pohledu, který by byl miláčkem českých simultánních dabéru počátku 90.let. Ti by si totiž vystačili neustálým monotónním opakováním tří vět: „Ó můj bože.“ „Ó můj bože, co to je?“ případně „Sakra, ten je ale velikej!“ Prvních 17 minut to byla opravdu katastrofa, aniž by se cokoliv stalo. Pak se naštěstí ukáže, že projekt Arrowhead mají nejen v Maine, ale i poblíž Manhattanu a dřív než stačí mlha připlout, jetelíčková stvůra je zde! Takže Hude, kašli na pud sebezáchovy a neváhej a toč! Cloverfield je ukázkou toho, jak se může chytrá reklamní kampaň a postupné vypouštění informací zapříčinit o úspěch filmu s relativně nízkou.., ehm..rozpočtem. Tvůrce monstra Neville Page tvrdil, že chtěli něco jako malé baby, které zmateně pobíhá ulicemi, neví kde je a chce zpátky k mámě. Nechtěl bych být poblíž až se maminka dozví, co chlapci z US Army dělají jejímu zlatíčku.. (Gilmour93) 3*
VELKÁ RECENZE
Bublina nesplaskla. A to je zatraceně příjemné zjištění. Za tím dokonalým tyjátrem, za marketingovou kampaní, která se může dost dobře stát modlou pro kupu následovníků, se skrývá velmi dobrý film. Po zásluze se mu daří čeřit už tak dost bouřlivé vody zimní kinodistribuce, v nichž se pro dobré snímky už v podstatě není kam hnout. Máme radost.
Kdo neví, nezná, netuší a nesleduje trailery, tomu stačí říct, že Monstrum je cca sedmdesátiminutovým záznamem útoku jedné přerostlé ještěrky na New York. Záznamem pořízeným jednou „obyčejnou“ kamerou v ruce jednoho „obyčejného“ človíčka, kterému do obýváku každou chvíli napochoduje americká verze Godzilly. Ministerstvo obrany nám promítá „nesestříhaný“ záznam, který má vypadat co možná nejautentičtěji. My všichni ale moc dobře víme, že tu nejde o nějaký absolutní realismus. Jde jen o originální nápad, o zvolenou formu, o koncept ze Záhady Blair Witch, který je povznesen o jednu úroveň výš. Klíčovým heslem není realismus. Kdyby tu šlo jen o něj, těžko by narozeninový večírek, který předchází prvnímu útoku, sestával jen z modelek a televizních sympaťáků. Těžko by se tu na ploše pěti minut řešily fatální milostné problémy a těžko by nás New Yorkem provázel vtipkující „kameraman“ Hud. A asi bychom potkali trochu víc hysterek a magorů, kteří by si radši propálili hlavou kulku, než aby sledovali, jak jim jakási potvora „přeparkovává“ auto. V Monstru jde o mnohem volnější naplnění otázky, která musela alespoň jednou v životě napadnout snad každého fantazírujícího člověka: „Jak by to vypadalo, kdyby...“
„Jak by to vypadalo, kdyby se okolo vás bortily mrakodrapy a vy za nimi zahlédli jen jednu zelenou nohu?“ Inu, tak že bychom se na monster-movie dívali zevnitř, byli vcucnuti do bezprostřední blízkosti postav a sledovali v podstatě to, co ony. Monstrum v sobě spojuje nápad ze Záhady Blair Witch s mnohaletou tendencí dostat diváka co nejhlouběji do víru akce, jakoby jej zapojit a nechat jej trnout hrůzou spolu s vřeštícími postavami. Je to trend evidentní, který se zúročuje v Zachraňte vojína Ryana, v „rozklepaných“ filmech Paula Greengrasse nebo ve finále Potomků lidí. Člověk se už nechce kochat krásnými modely, unášet se prácí trikařů a do toho se smát bezstarostným hláškám cool černochů: Chce být v centru, aktivně sledovat plátno a bavit se spoluprací.
S jednou kamerou, zaklíněnou v ruce jedné z postav, se téhle hry plně nabažíte. Zvolený koncept v podstatě nutí mít oči trvale přikované k plátnu. Nutí neustále sledovat, odkud se vynoří nebezpečí. Dávat pozor, jestli zprava nepřiletí hořící auto a vlevo nespadne barák. A napjatě čekat, jestli kameraman-amatér zaostří a z rozmazaného ocasu sklouzne k oné zrůdě v celé její majestátnosti. Ano, už jenom proto je Monstrum napoprvé víc než napínavé. Dost těžko se mu odolává kvůli tomu, jak si diváka vodí po indiciích, zkratkovitých záběrech, máznutých a rozklepaných sekvencích, až jej dovede k jakémus takémus uspokojení, že přeci jenom něco viděl.
Vtip spočívá samozřejmě v tom, že i když se celé Monstrum tváří jako amatérský záznam, i laik v něm vypozoruje špičkové řemeslo, o němž musel někdo zatraceně důkladně přemýšlet. Věty typu „to bych natočil taky“, které občas provází Záhadu Blair Witch, tu nemohou mí úspěch nejen kvůli armádním manévrům a potvoře štrádující mezi mrakodrapy – mimochodem trikově promakaným –, ale i pro všechny parametry klasických bijáků. Tohle opravdu není vaše domácí video. I v klidných dialogových pasážích vypadají vizuály líp než všechny české filmy dohromady, „automatické ostření“ by klidně obstálo u Michaela Manna a „náhodné střihy“ zrychlují tempo tak akorát, abychom se dočkali jen akce a zlomových citových výlevů.
Ta obyčejná kamerka má v sobě navíc zabudované asi malé zvukové studio, protože jak jinak si vysvětlit, že si v multiplexu užijete každý výkřik, každé zaskřípání schodů, celou tu mlatu plnou výbuchů, kvílejících lidí a bortících se symbolů Ameriky. Ne, tohle nedovede ani trojčipovka od Panasonicu. Autenticitě tohle tisícinásobné navýšení zvukové kvality navíc vůbec neškodí – ba naopak, perfektní práce se zvukem je právě tím, co drží často nepřehledné a rozklepané sekvence pohromadě. Až zpětně si člověk uvědomí, jak málo toho viděl a jak moc toho prožil. Co všechno si jeho mozek pospojoval jen na základě vygradovaných zvukových efektů, které leckdy simulují i hudební doprovod (schválně si všimněte jak kongeniálně se zvuk sirén nebo výstražných systémů mění v jakési děsivé melodie a naopak).
Monstrum se prostě po zásluze stalo velkou událostí sezóny a filmem, který zhmotňuje celou řadu trendů na začátku třetího tisíciletí. Je to reinkarnace padlého žánru ve formě uzpůsobené novým technologiím, a to nejen co se způsobu natáčení týče, ale i svou propagací a humbukem okolo. Tím spíš mě těší, že režisér Matt Reeves a producent J. J. Abrams připravili divákům podívanou, která těží ze zvolené metody intenzivní atmosféru a ještě do ní včleňuje dost popcornových prvků pro potěchu oka i ucha. Někde uvnitř se samozřejmě ozývá „dejte jim těch sto milionů, sakra, ať vidíme všechno“, jenže právě tím by Monstrum přišlo o svůj půvab a riskovalo degradaci na úroveň Emmerichova monstrózního fiaska. Právě proplouvání náznaky a nedokonalostmi přináší víc vzrušení než okázalé Godzillino ťápání po žlutých taxících. Sami si to můžete ověřit – v Monstru máte obsahově podobných scén překvapivě mnoho a ve všech z nich jednoznačně triumfuje špinavé a sugestivní pojetí Abramse a spol.
Monstrum zkrátka patří na velké plátno, i když se v něm jeho hlavní trumf nádherně neleskne a vy nemáte dost času si jej prohlédnout. Originální premisa je v něm převedena v podívanou s vysokým tempem, zjevným fanouškovským nadšením a jakous takous schopností stylizovat se do skutečného záznamu událostí (i s nelogičnostmi a herci, kteří by v postatě měli hrát neherce). Nechme se překvapit, kdo se pokusí chytlavé balancování na hraně mezi „takhle se opravdu stalo“ a „koukej co umíme natočit“ napodobit. A hlavně, jak se mu to povede.
VIM FILMU
Člověk si tu extrémně povedenou marketingovou kampaň pamatuje, jako by od ní uběhlo teprve pár měsíců. J. J. Abrams, jenž byl v té době díky Ztraceným coby producentský mistr tajemna na vrcholu svých sil, nejdříve zaútočil záhadným teaserem, z něhož měli husí kůži takřka všichni. A hlavně vnuknul všem divákům do mysli asi milion otázek a mistrně nahodil udičku, na níž udržel publikum až do premiéry. Spekulovalo se o samotném názvu, žánru a samozřejmě o tom, co na Manhattan opravdu útočí. Když už však na premiéru konečně došlo, nejen, že byla většina otázek zodpovězena, ale hlavně došlo k ještě příjemnějšímu zjištění. Z Monstra se totiž nevyklubalo pouhé marketingové pozlátko, ovšem film s jasnou vizí, jenž už se dnes počítá k vrcholům found footage žánru. A i po letech při sledování bere dech.
Byl to právě tajemný Cloverfield, který jako jeden z prvních ukázal, že děsivý subžánr s roztřesenou kamerou hlavních hrdinů nemusí být využíván jen v lese jako v Záhadě Blair Witch či jen v ryze hororových vodách, ale dá se se správným talentem a nápadem využít i v jiných žánrech. Třeba v typickém monster fláku, v němž sledujeme tradiční napadení New Yorku „záhadným bratránkem Godzilly“ očima obyčejných lidí, kteří si tu noc chtěli jen užít rozlučkovou párty. A nakonec bojují o přežití a hledají lásku jednoho z nich. Super nápad a Abramsova produkční záštita by ovšem nestačily, kdyby za kamerou stál průměrný žánrový rutinér. Jenže režie se ujal tehdy prakticky neznámý Matt Reeves a dal nám tak první výraznou vlaštovku toho, jaké věci od něj můžeme čekat.
Režisér nového Batmana a Planet Opic se totiž své velké šance ujal naprosto suverénním způsobem a vůbec byste nepoznali, že měl za sebou dosud jen dva poměrně nevýrazné tituly z devadesátek. Jeho Monstrum je sebevědomou vtahující jízdou od začátku do konce, v níž sympaticky kombinuje propriety z monster filmů s moderními trendy. Ostatně, stačí si vzpomenout na tajnosnubné pojetí samotného monstra, které po vzoru filmových klasik téměř nikdy nevidíme celé, ale tu zahlédneme chapadlo, jindy zase nohu a pak je obří potvora pro změnu trochu rozostřená. Budování napětí a tísnivé atmosféry, jak se patří.
I přes řadu osvědčených žánrových klišé pak působí snímek totálně svěžím a neotřelým dojmem. Tomu samozřejmě velmi pomáhá i found footage styl a s ním spojená autentická a co nejvíce (v rámci žánru) realistická atmosféra. Reeves jde pak v tomto ohledu až na samou dřeň, v němž se kamera samozřejmě správně třese, padá a místy je záznam přerušen starými nahrávkami z kazety.
Právě tento místy skoro až extrémní přístup může za to, že je Cloverfield stále mnohem intenzivnější, syrovější a mrazivější než prakticky všichni jeho následovníci. Reeves nás po nutném seznámení s postavami ihned uvrhne do víru dění a v podstatě ani na moment se při sympaticky střídmé stopáži nezastavuje. A tím, jak jsme hrdinům neustále za krkem i při těch nejvypjatějších momentech a většina z nich se chová naprosto uvěřitelně (i když vtípky T. J. Millera za kamerou jsou pořád trochu otravné), tím víc se o ně bojíme a vlastně nám během těch 70 minut trochu přirostou k srdci. O čemž si mohla většina pokračovatelů, snad kromě výtečné Kroniky, nechat jenom zdát.
Monstrum je zkrátka i po 14 letech neskutečně vtahující jízdou, která ani po opakovaném zhlédnutí neztrácí nic ze svého lesku. Naopak díky Reevesově sebejisté vizi a řemeslně preciznímu zpracování (ozvučení i hrátky se sirénami či podobnými detaily jsou zde fenomenální) se ukazuje, jak velký tenkrát trefili tvůrci jackpot. Takový, že spustili hlavní vlnu found footage kousků, jež se nebály zabrousit do všech možných žánrů, komiksovou Kronikou počínaje a teenagerským Projektem X konče. Útěk před obří potvorou v New Yorku ovšem stále ční na vrcholu, a díky strhujícímu podání či Reevesovým nápadům dokáže být stejně mrazivý jako před lety.
Ocenění:
The Saturn Awards
2008 - Nejlepší sci-fi
2008 - Matt Reeves (Ocenění pro filmaře)
2008 - Lizzy Caplan (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
DABING
V českém znění: Libor Bouček - Michael Stahl-David (Rob Hawkins), Filip Švarc - T.J. Miller (Hud Platt), Lucie Vondráčková - Odette Yustman (Beth McIntyre), Jitka Moučková - Lizzy Caplan (Marlena Diamond), Tereza Chudobová - Jessica Lucas (Lily Ford), Michal Jagelka - Mike Vogel (Jason Hawkins), Zdeněk Mahdal, Zdeněk Podhůrský, Zuzana Schulzová, Jaroslav Horák, Nikola Votočková, Roman Hájek, Bohdan Tůma, Michal Michálek, Zbyšek Horák (titulky) a další
Překlad: Martin Gust
Zvuk: David Pavlíček
Produkce: Leoš Lanči
Dialogy a režie: Jiří Balcárek
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska 2008
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 24.1.2008 Bontonfilm
Premiéra USA: 18.1.2008 Paramount Pictures
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 2.6.2008 (DVD) Magicbox
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: 5.10.2009 Magicbox
Poprvé na DVD: 2.6.2008 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 5.10.2009 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 2 757 276
Tržby celkem - $ 172 394 180
Návštěvnost v ČR 25 512
Náklady (Rozpočet) - $ 25 000 000
„Tahle noc změní život všem. A některým ho ukončí.“
OBSAH
V útulném newyorském klubu probíhá párty na rozloučenou. Jejím aktérem je Rob, který se rozhodl dát sbohem městu přezdívanému Big Apple a odjet pracovat do Japonska. Zábava je v plném proudu, digitální kamera snímá rozjařené tváře Robových přátel, jenže pak vše razancí blesku přeruší výpadek proudu a zlověstný neidentifikovatelný zvuk, který se rozléhá nad městem. Dodávka elektřiny se sice po chvíli obnoví, ale úleva je jen dočasná. Zatímco televizní reportéři spekulují o zemětřesení nebo jiné přírodní katastrofě, nedaleký horizont ozařuje mohutná exploze, znovu doprovázená tím podivným zvukem připomínajícím kvílení nějakého pravěkého monstra. Párty razantně končí, nastává panika. Špatně se ale utíká, když netušíte před čím prcháte. (Bontonfilm)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Abrams je pravděpodobně génius v marketingu a schopnosti trefit se do vkusu diváka, ale není to Bůh. Zde to dokazuje, když předložil v trailerech vizi New Yorku pod útokem neznámé potvory sledované z pozice několika prostých občanů s kamerou, kteří jdou napříč městem zachránit přítelkyni, jednoho z nich. Fádní zápletka, kterou jsem snad i ignoroval a očekával zábavu. To byla poměrně velká chyba, protože po prvních 20ceti minutách nudy, které z filmu dělají spíše komedii mi bylo předloženo až příliš nereálné a na efekt natočené dílo, které svou dokumentárnost má jako poslední možnost zajímavost. Kamera ušla, ale hlava sochy svobody o rozměrech dvou aut vedle sebe byla totálně k smíchu a scény, ve kterých "rádoby kameraman" raději točí než, aby přidal ruku k dílu byly naprosto k smíchu. V podobné chvíle jsme se jako divák začal ptát proč, proč drží ten člověk kameru a sleduje jak ostatní umírají? Odpověď pochopitelně nikde a ani to obrovské neskutečné monstrum mi nebylo předloženo, jak bych si přál. Jediné štěstí má snímek v tempu, které mi nedávalo prostor na příliš těchto otázek, ale po skončení se sami vynoří a otravují mojí mysl. Ani několik dobrých scén nedokáže unést celý snímek, který je na efekt příjemný, ale také směšný až stupidní. Příběh je velké klišé a už jen čekám, až bude natočen druhý díl, v kterém se snad dozvím o té potvoře trochu víc a už to nebude s rozklepanou kamerou v ruce. Nejsmutnější mi přišel fakt, že na konci vám má být líto ústřední dvojice, ale jejich romantická rovina v mých očích naprosto nefungovala. Velmi slabé 3*, po druhém shlédnutí, pokud k němu dojde, to budou jistě 2, škoda. PS: připadali ty malý potvory někomu jako zmenšená kopie "hmyzu" z Hvězdné pěchoty? Kde je originalita...Pozn.:neviděno v kině a nějak mě to nepálí. (Djkoma) 3*
Po druhé projekci s několikaletým odstupem zvyšuji hodnocení, protože oceňuji především fantastickou ukázku realizačních možností. Goddard slušně krouží kolem žánrových klišé, ale hrdiny stíhá profilovat a Reeves celou záležitost povyšuje pomocí chytrého POV na nový level, kdy z titulního monstra ukazuje přesně jenom to, kolik divák potřebuje, i když dozajista žadoní o víc. Do top formy nakonec snímek posílají fantastické triky a dokonalá zvuková stopa. V době, kdy je vybroušené CGI standardem, působí letící hlava, ikonický most i opřená budova, jako technická lahůdka z doby, která má teprve přijít. 4 a 1. (Isherwood) 4*
Katastrofický film z jiného úhlu pohledu, který by byl miláčkem českých simultánních dabéru počátku 90.let. Ti by si totiž vystačili neustálým monotónním opakováním tří vět: „Ó můj bože.“ „Ó můj bože, co to je?“ případně „Sakra, ten je ale velikej!“ Prvních 17 minut to byla opravdu katastrofa, aniž by se cokoliv stalo. Pak se naštěstí ukáže, že projekt Arrowhead mají nejen v Maine, ale i poblíž Manhattanu a dřív než stačí mlha připlout, jetelíčková stvůra je zde! Takže Hude, kašli na pud sebezáchovy a neváhej a toč! Cloverfield je ukázkou toho, jak se může chytrá reklamní kampaň a postupné vypouštění informací zapříčinit o úspěch filmu s relativně nízkou.., ehm..rozpočtem. Tvůrce monstra Neville Page tvrdil, že chtěli něco jako malé baby, které zmateně pobíhá ulicemi, neví kde je a chce zpátky k mámě. Nechtěl bych být poblíž až se maminka dozví, co chlapci z US Army dělají jejímu zlatíčku.. (Gilmour93) 3*
VELKÁ RECENZE
Bublina nesplaskla. A to je zatraceně příjemné zjištění. Za tím dokonalým tyjátrem, za marketingovou kampaní, která se může dost dobře stát modlou pro kupu následovníků, se skrývá velmi dobrý film. Po zásluze se mu daří čeřit už tak dost bouřlivé vody zimní kinodistribuce, v nichž se pro dobré snímky už v podstatě není kam hnout. Máme radost.
Kdo neví, nezná, netuší a nesleduje trailery, tomu stačí říct, že Monstrum je cca sedmdesátiminutovým záznamem útoku jedné přerostlé ještěrky na New York. Záznamem pořízeným jednou „obyčejnou“ kamerou v ruce jednoho „obyčejného“ človíčka, kterému do obýváku každou chvíli napochoduje americká verze Godzilly. Ministerstvo obrany nám promítá „nesestříhaný“ záznam, který má vypadat co možná nejautentičtěji. My všichni ale moc dobře víme, že tu nejde o nějaký absolutní realismus. Jde jen o originální nápad, o zvolenou formu, o koncept ze Záhady Blair Witch, který je povznesen o jednu úroveň výš. Klíčovým heslem není realismus. Kdyby tu šlo jen o něj, těžko by narozeninový večírek, který předchází prvnímu útoku, sestával jen z modelek a televizních sympaťáků. Těžko by se tu na ploše pěti minut řešily fatální milostné problémy a těžko by nás New Yorkem provázel vtipkující „kameraman“ Hud. A asi bychom potkali trochu víc hysterek a magorů, kteří by si radši propálili hlavou kulku, než aby sledovali, jak jim jakási potvora „přeparkovává“ auto. V Monstru jde o mnohem volnější naplnění otázky, která musela alespoň jednou v životě napadnout snad každého fantazírujícího člověka: „Jak by to vypadalo, kdyby...“
„Jak by to vypadalo, kdyby se okolo vás bortily mrakodrapy a vy za nimi zahlédli jen jednu zelenou nohu?“ Inu, tak že bychom se na monster-movie dívali zevnitř, byli vcucnuti do bezprostřední blízkosti postav a sledovali v podstatě to, co ony. Monstrum v sobě spojuje nápad ze Záhady Blair Witch s mnohaletou tendencí dostat diváka co nejhlouběji do víru akce, jakoby jej zapojit a nechat jej trnout hrůzou spolu s vřeštícími postavami. Je to trend evidentní, který se zúročuje v Zachraňte vojína Ryana, v „rozklepaných“ filmech Paula Greengrasse nebo ve finále Potomků lidí. Člověk se už nechce kochat krásnými modely, unášet se prácí trikařů a do toho se smát bezstarostným hláškám cool černochů: Chce být v centru, aktivně sledovat plátno a bavit se spoluprací.
S jednou kamerou, zaklíněnou v ruce jedné z postav, se téhle hry plně nabažíte. Zvolený koncept v podstatě nutí mít oči trvale přikované k plátnu. Nutí neustále sledovat, odkud se vynoří nebezpečí. Dávat pozor, jestli zprava nepřiletí hořící auto a vlevo nespadne barák. A napjatě čekat, jestli kameraman-amatér zaostří a z rozmazaného ocasu sklouzne k oné zrůdě v celé její majestátnosti. Ano, už jenom proto je Monstrum napoprvé víc než napínavé. Dost těžko se mu odolává kvůli tomu, jak si diváka vodí po indiciích, zkratkovitých záběrech, máznutých a rozklepaných sekvencích, až jej dovede k jakémus takémus uspokojení, že přeci jenom něco viděl.
Vtip spočívá samozřejmě v tom, že i když se celé Monstrum tváří jako amatérský záznam, i laik v něm vypozoruje špičkové řemeslo, o němž musel někdo zatraceně důkladně přemýšlet. Věty typu „to bych natočil taky“, které občas provází Záhadu Blair Witch, tu nemohou mí úspěch nejen kvůli armádním manévrům a potvoře štrádující mezi mrakodrapy – mimochodem trikově promakaným –, ale i pro všechny parametry klasických bijáků. Tohle opravdu není vaše domácí video. I v klidných dialogových pasážích vypadají vizuály líp než všechny české filmy dohromady, „automatické ostření“ by klidně obstálo u Michaela Manna a „náhodné střihy“ zrychlují tempo tak akorát, abychom se dočkali jen akce a zlomových citových výlevů.
Ta obyčejná kamerka má v sobě navíc zabudované asi malé zvukové studio, protože jak jinak si vysvětlit, že si v multiplexu užijete každý výkřik, každé zaskřípání schodů, celou tu mlatu plnou výbuchů, kvílejících lidí a bortících se symbolů Ameriky. Ne, tohle nedovede ani trojčipovka od Panasonicu. Autenticitě tohle tisícinásobné navýšení zvukové kvality navíc vůbec neškodí – ba naopak, perfektní práce se zvukem je právě tím, co drží často nepřehledné a rozklepané sekvence pohromadě. Až zpětně si člověk uvědomí, jak málo toho viděl a jak moc toho prožil. Co všechno si jeho mozek pospojoval jen na základě vygradovaných zvukových efektů, které leckdy simulují i hudební doprovod (schválně si všimněte jak kongeniálně se zvuk sirén nebo výstražných systémů mění v jakési děsivé melodie a naopak).
Monstrum se prostě po zásluze stalo velkou událostí sezóny a filmem, který zhmotňuje celou řadu trendů na začátku třetího tisíciletí. Je to reinkarnace padlého žánru ve formě uzpůsobené novým technologiím, a to nejen co se způsobu natáčení týče, ale i svou propagací a humbukem okolo. Tím spíš mě těší, že režisér Matt Reeves a producent J. J. Abrams připravili divákům podívanou, která těží ze zvolené metody intenzivní atmosféru a ještě do ní včleňuje dost popcornových prvků pro potěchu oka i ucha. Někde uvnitř se samozřejmě ozývá „dejte jim těch sto milionů, sakra, ať vidíme všechno“, jenže právě tím by Monstrum přišlo o svůj půvab a riskovalo degradaci na úroveň Emmerichova monstrózního fiaska. Právě proplouvání náznaky a nedokonalostmi přináší víc vzrušení než okázalé Godzillino ťápání po žlutých taxících. Sami si to můžete ověřit – v Monstru máte obsahově podobných scén překvapivě mnoho a ve všech z nich jednoznačně triumfuje špinavé a sugestivní pojetí Abramse a spol.
Monstrum zkrátka patří na velké plátno, i když se v něm jeho hlavní trumf nádherně neleskne a vy nemáte dost času si jej prohlédnout. Originální premisa je v něm převedena v podívanou s vysokým tempem, zjevným fanouškovským nadšením a jakous takous schopností stylizovat se do skutečného záznamu událostí (i s nelogičnostmi a herci, kteří by v postatě měli hrát neherce). Nechme se překvapit, kdo se pokusí chytlavé balancování na hraně mezi „takhle se opravdu stalo“ a „koukej co umíme natočit“ napodobit. A hlavně, jak se mu to povede.
VIM FILMU
Člověk si tu extrémně povedenou marketingovou kampaň pamatuje, jako by od ní uběhlo teprve pár měsíců. J. J. Abrams, jenž byl v té době díky Ztraceným coby producentský mistr tajemna na vrcholu svých sil, nejdříve zaútočil záhadným teaserem, z něhož měli husí kůži takřka všichni. A hlavně vnuknul všem divákům do mysli asi milion otázek a mistrně nahodil udičku, na níž udržel publikum až do premiéry. Spekulovalo se o samotném názvu, žánru a samozřejmě o tom, co na Manhattan opravdu útočí. Když už však na premiéru konečně došlo, nejen, že byla většina otázek zodpovězena, ale hlavně došlo k ještě příjemnějšímu zjištění. Z Monstra se totiž nevyklubalo pouhé marketingové pozlátko, ovšem film s jasnou vizí, jenž už se dnes počítá k vrcholům found footage žánru. A i po letech při sledování bere dech.
Byl to právě tajemný Cloverfield, který jako jeden z prvních ukázal, že děsivý subžánr s roztřesenou kamerou hlavních hrdinů nemusí být využíván jen v lese jako v Záhadě Blair Witch či jen v ryze hororových vodách, ale dá se se správným talentem a nápadem využít i v jiných žánrech. Třeba v typickém monster fláku, v němž sledujeme tradiční napadení New Yorku „záhadným bratránkem Godzilly“ očima obyčejných lidí, kteří si tu noc chtěli jen užít rozlučkovou párty. A nakonec bojují o přežití a hledají lásku jednoho z nich. Super nápad a Abramsova produkční záštita by ovšem nestačily, kdyby za kamerou stál průměrný žánrový rutinér. Jenže režie se ujal tehdy prakticky neznámý Matt Reeves a dal nám tak první výraznou vlaštovku toho, jaké věci od něj můžeme čekat.
Režisér nového Batmana a Planet Opic se totiž své velké šance ujal naprosto suverénním způsobem a vůbec byste nepoznali, že měl za sebou dosud jen dva poměrně nevýrazné tituly z devadesátek. Jeho Monstrum je sebevědomou vtahující jízdou od začátku do konce, v níž sympaticky kombinuje propriety z monster filmů s moderními trendy. Ostatně, stačí si vzpomenout na tajnosnubné pojetí samotného monstra, které po vzoru filmových klasik téměř nikdy nevidíme celé, ale tu zahlédneme chapadlo, jindy zase nohu a pak je obří potvora pro změnu trochu rozostřená. Budování napětí a tísnivé atmosféry, jak se patří.
I přes řadu osvědčených žánrových klišé pak působí snímek totálně svěžím a neotřelým dojmem. Tomu samozřejmě velmi pomáhá i found footage styl a s ním spojená autentická a co nejvíce (v rámci žánru) realistická atmosféra. Reeves jde pak v tomto ohledu až na samou dřeň, v němž se kamera samozřejmě správně třese, padá a místy je záznam přerušen starými nahrávkami z kazety.
Právě tento místy skoro až extrémní přístup může za to, že je Cloverfield stále mnohem intenzivnější, syrovější a mrazivější než prakticky všichni jeho následovníci. Reeves nás po nutném seznámení s postavami ihned uvrhne do víru dění a v podstatě ani na moment se při sympaticky střídmé stopáži nezastavuje. A tím, jak jsme hrdinům neustále za krkem i při těch nejvypjatějších momentech a většina z nich se chová naprosto uvěřitelně (i když vtípky T. J. Millera za kamerou jsou pořád trochu otravné), tím víc se o ně bojíme a vlastně nám během těch 70 minut trochu přirostou k srdci. O čemž si mohla většina pokračovatelů, snad kromě výtečné Kroniky, nechat jenom zdát.
Monstrum je zkrátka i po 14 letech neskutečně vtahující jízdou, která ani po opakovaném zhlédnutí neztrácí nic ze svého lesku. Naopak díky Reevesově sebejisté vizi a řemeslně preciznímu zpracování (ozvučení i hrátky se sirénami či podobnými detaily jsou zde fenomenální) se ukazuje, jak velký tenkrát trefili tvůrci jackpot. Takový, že spustili hlavní vlnu found footage kousků, jež se nebály zabrousit do všech možných žánrů, komiksovou Kronikou počínaje a teenagerským Projektem X konče. Útěk před obří potvorou v New Yorku ovšem stále ční na vrcholu, a díky strhujícímu podání či Reevesovým nápadům dokáže být stejně mrazivý jako před lety.
Ocenění:
The Saturn Awards
2008 - Nejlepší sci-fi
2008 - Matt Reeves (Ocenění pro filmaře)
2008 - Lizzy Caplan (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
DABING
V českém znění: Libor Bouček - Michael Stahl-David (Rob Hawkins), Filip Švarc - T.J. Miller (Hud Platt), Lucie Vondráčková - Odette Yustman (Beth McIntyre), Jitka Moučková - Lizzy Caplan (Marlena Diamond), Tereza Chudobová - Jessica Lucas (Lily Ford), Michal Jagelka - Mike Vogel (Jason Hawkins), Zdeněk Mahdal, Zdeněk Podhůrský, Zuzana Schulzová, Jaroslav Horák, Nikola Votočková, Roman Hájek, Bohdan Tůma, Michal Michálek, Zbyšek Horák (titulky) a další
Překlad: Martin Gust
Zvuk: David Pavlíček
Produkce: Leoš Lanči
Dialogy a režie: Jiří Balcárek
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska 2008
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 24.1.2008 Bontonfilm
Premiéra USA: 18.1.2008 Paramount Pictures
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 2.6.2008 (DVD) Magicbox
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: 5.10.2009 Magicbox
Poprvé na DVD: 2.6.2008 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 5.10.2009 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 2 757 276
Tržby celkem - $ 172 394 180
Návštěvnost v ČR 25 512
Náklady (Rozpočet) - $ 25 000 000
Tvůrci a herci
Matt Reeves (Režie), Bryan Burk (Produkce), J.J. Abrams (Produkce), Michael Giacchino (Hudba), Michael Bonvillain (Kamera), Kevin Stitt (Střih), Alyssa Weisberg (Casting), Martin Whist (Scénografie), Ellen Mirojnick (Kostýmy), Douglas Murray (Zvuk), Andy Nelson (Zvuk), Anna Behlmer (Zvuk), Will Files (Zvuk), Dennis Liddiard (Masky), Drew Goddard (Scénář), Michael Stahl-David (Herec), Lizzy Caplan (Herec), Jessica Lucas (Herec), T.J. Miller (Herec), Mike Vogel (Herec), Odette Annable (Herec), Anjul Nigam (Herec), Margot Farley (Herec), Theo Rossi (Herec), Brian Klugman (Herec), Kelvin Yu (Herec), Liza Lapira (Herec), Lili Mirojnick (Herec), Ben Feldman (Herec), Elena Nikitina Bick (Herec), Rob Kerkovich (Herec), Charlyne Yi (Herec), Rick Overton (Herec), Jason Cerbone (Herec), Pasha D. Lychnikoff (Herec), Chris Mulkey (Herec), Susse Budde (Herec), Tim Griffin (Herec), Billy Brown (Herec), Will Greenberg (Herec), Jake McLaughlin (Herec), Scott Lawrence (Herec), Jamie Martz (Herec), Baron Vaughn (Herec), Hisonni Johnson (Herec), Caley Bisson (Herec)
2008/85/USA/Sci-Fi, Thriller, Mysteriózní, Horor
Zajímavost k filmu
- V čase cca 01:13:00, kdy jsou hlavní hrdinové na veletrhu, vidíme na pravé straně něco spadnout z nebe.
- Film se mohl jmenovat "Greyshot". To by odkazovalo na styl natáčení a zároveň na most v Central Parku, kde se odehrává závěrečná scéna.
- Poslední záběr Roba (Michael Stahl-David) a Beth (Odette Annable) na Coney Islandu se točil jako první, zatímco první scéna ve filmu v bytě otce Beth se točila jako poslední.
- Číslo 47 je pro J.J. Abramse nějakým způsobem přitažlivé. Použil jej v seriálu Alias (od r. 2001), kde hraje důležitou roli jako stránka Rambaldiho rukopisu. V Monstru je pak Central Park označován jako oblast US-447... a nakonec při výšlapu na mrakodrap zabírá kamera mimo jiné 47. patro.
- Krysy, použité v tunelu metra, byly speciálně trénované a natřené zvláštní směsí, aby vypadaly dostatečně přirozeně.
- Hlava Sochy Svobody je zvětšena o 50%.
- Párty byla točena bez hudby a hosté v pozadí předstírali, že spolu mluví. Všechny zvuky pak byly přidány v postprodukci.
- Hlas křičící několikrát „Můj bože!“ při dopadu hlavy Sochy Svobody patří producentovi Bryanu Burkovi.
- Tajemný hlas z vysílačky na konci titulků patří režisérovi Mattu Reevesovi.
- Lizzy Caplan (Marlena) nevěděla, o jakou roli se uchází. Myslela si, že to bude romantický film. Až po druhém kole konkurzu se dozvěděla, že to bude film o monstru... a herci si nesměli přečíst scénář, pokud nepřistoupí na roli.
- Během prvního víkendu promítání mnoho kin upozorňovalo na fakt, že ruční kamera může způsobit závratě.
- Ve filmu nehraje žádná hudba, první zazní až po minutě a půl od začátku titulků.
- Natočeno za 34 dní.
- Dlouhé měsíce čekání vyplňovala fanouškům také kampaň na fiktivní nápoj Slusho. Ten se objevil už jako vtip v seriálu Alias (od r. 2001) od J.J. Abramse, a také na tričku jednoho z hlavních hrdinů v ukázce z Monstra. Jako vtip mimo okruh tvůrců byl také použit ve dvou epizodách populárního seriálu Hrdinové (od r. 2006). Tvůrci vytvořili pro Slusho také informační pozadí, patří prý pod japonský koncern jménem Tagruato. Tato společnost se ve skutečnosti zabývá výrobou vrtacích zařízení. Fanoušci ihned rozvíjeli teorii, jak je monstrum původně z mořského dna, kde bylo díky vrtání "probuzeno". Tvůrci tuto teorii nepotvrdili ani nevyvrátili...
- J.J. Abrams přišel na nápad, vedoucí k filmu, v Japonsku, při návštěvě hračkářství se svými dětmi. Při pohledu na figurky Godzilly si totiž uvědomil, že Amerika nemá žádné pořádné vlastní monstrum. Chtěl vytvořit prototyp monstra, která by nebylo tak "sladké" jako King Kong, který je podle něj v podstatě plyšák. Díky jednoduché stylizaci s digitální kamerou ve stylu Záhady Blair Witch (1999), a také díky málo známým hercům, byl rozpočet filmu pouhých 30 milionů dolarů.
- První trailer byl promítán před filmem Transformers (2007). Klip zachycující pouze záběry z párty a následný výbuch s hlavou sochy Svobody byl doprovázen pouze odkazem na stránky www.1-18-08.com , které skrývaly datum americké premiéry.
- K filmu byla spuštěna online virtuální kampaň, která měla navnadit diváky na to, že vše se skutečně odehrává. Na oficiálních stránkách se objevovaly např. fotky hlavních hrdinů bez dalšího komentáře. Vše podpořilo také embargo na jakékoliv další informace od tvůrců.
- Ve 24. minutě se mihne záběr z hororu Them!, ve 45. minutě z Obludy z 20,000 sáhů (1953) a v 66. minutě z King Konga (1933).
- Páska začíná a končí ve stejný čas a to 6:42 ráno. 27.dubna v 6:42 film začíná a 23.května v 6:42 končí.
- Někteří internetoví geekové se před premiérou dlouho domnívali, že film vychází z hororu H.P. Lovecrafta o zrůdném božstvu Cthulhu, které procitne po milionech let a rozpoutá konec lidské nadvlády nad planetou.
- Film se mohl jmenovat "Greyshot". To by odkazovalo na styl natáčení a zároveň na most v Central Parku, kde se odehrává závěrečná scéna.
- Poslední záběr Roba (Michael Stahl-David) a Beth (Odette Annable) na Coney Islandu se točil jako první, zatímco první scéna ve filmu v bytě otce Beth se točila jako poslední.
- Číslo 47 je pro J.J. Abramse nějakým způsobem přitažlivé. Použil jej v seriálu Alias (od r. 2001), kde hraje důležitou roli jako stránka Rambaldiho rukopisu. V Monstru je pak Central Park označován jako oblast US-447... a nakonec při výšlapu na mrakodrap zabírá kamera mimo jiné 47. patro.
- Krysy, použité v tunelu metra, byly speciálně trénované a natřené zvláštní směsí, aby vypadaly dostatečně přirozeně.
- Hlava Sochy Svobody je zvětšena o 50%.
- Párty byla točena bez hudby a hosté v pozadí předstírali, že spolu mluví. Všechny zvuky pak byly přidány v postprodukci.
- Hlas křičící několikrát „Můj bože!“ při dopadu hlavy Sochy Svobody patří producentovi Bryanu Burkovi.
- Tajemný hlas z vysílačky na konci titulků patří režisérovi Mattu Reevesovi.
- Lizzy Caplan (Marlena) nevěděla, o jakou roli se uchází. Myslela si, že to bude romantický film. Až po druhém kole konkurzu se dozvěděla, že to bude film o monstru... a herci si nesměli přečíst scénář, pokud nepřistoupí na roli.
- Během prvního víkendu promítání mnoho kin upozorňovalo na fakt, že ruční kamera může způsobit závratě.
- Ve filmu nehraje žádná hudba, první zazní až po minutě a půl od začátku titulků.
- Natočeno za 34 dní.
- Dlouhé měsíce čekání vyplňovala fanouškům také kampaň na fiktivní nápoj Slusho. Ten se objevil už jako vtip v seriálu Alias (od r. 2001) od J.J. Abramse, a také na tričku jednoho z hlavních hrdinů v ukázce z Monstra. Jako vtip mimo okruh tvůrců byl také použit ve dvou epizodách populárního seriálu Hrdinové (od r. 2006). Tvůrci vytvořili pro Slusho také informační pozadí, patří prý pod japonský koncern jménem Tagruato. Tato společnost se ve skutečnosti zabývá výrobou vrtacích zařízení. Fanoušci ihned rozvíjeli teorii, jak je monstrum původně z mořského dna, kde bylo díky vrtání "probuzeno". Tvůrci tuto teorii nepotvrdili ani nevyvrátili...
- J.J. Abrams přišel na nápad, vedoucí k filmu, v Japonsku, při návštěvě hračkářství se svými dětmi. Při pohledu na figurky Godzilly si totiž uvědomil, že Amerika nemá žádné pořádné vlastní monstrum. Chtěl vytvořit prototyp monstra, která by nebylo tak "sladké" jako King Kong, který je podle něj v podstatě plyšák. Díky jednoduché stylizaci s digitální kamerou ve stylu Záhady Blair Witch (1999), a také díky málo známým hercům, byl rozpočet filmu pouhých 30 milionů dolarů.
- První trailer byl promítán před filmem Transformers (2007). Klip zachycující pouze záběry z párty a následný výbuch s hlavou sochy Svobody byl doprovázen pouze odkazem na stránky www.1-18-08.com , které skrývaly datum americké premiéry.
- K filmu byla spuštěna online virtuální kampaň, která měla navnadit diváky na to, že vše se skutečně odehrává. Na oficiálních stránkách se objevovaly např. fotky hlavních hrdinů bez dalšího komentáře. Vše podpořilo také embargo na jakékoliv další informace od tvůrců.
- Ve 24. minutě se mihne záběr z hororu Them!, ve 45. minutě z Obludy z 20,000 sáhů (1953) a v 66. minutě z King Konga (1933).
- Páska začíná a končí ve stejný čas a to 6:42 ráno. 27.dubna v 6:42 film začíná a 23.května v 6:42 končí.
- Někteří internetoví geekové se před premiérou dlouho domnívali, že film vychází z hororu H.P. Lovecrafta o zrůdném božstvu Cthulhu, které procitne po milionech let a rozpoutá konec lidské nadvlády nad planetou.
Odkazy
Hrají:
Michael Stahl-David, Lizzy Caplan, Jessica Lucas, T.J. Miller, Mike Vogel, Odette Annable, Anjul Nigam, Margot Farley, Theo Rossi, Brian Klugman, Kelvin Yu, Liza Lapira, Lili Mirojnick, Ben Feldman, Elena Nikitina Bick, Rob Kerkovich, Charlyne Yi, Rick Overton, Jason Cerbone, Pasha D. Lychnikoff, Chris Mulkey, Susse Budde, Tim Griffin, Billy Brown, Will Greenberg, Jake McLaughlin, Scott Lawrence, Jamie Martz, Baron Vaughn, Hisonni Johnson, Caley Bisson