Až na krev / There Will Be Blood (2007/158/USA/Drama, Thriller) 81%
17.11.2023 18:47
JEDNOU VĚTOU
„Když se ambice snoubí s vírou..“
OBSAH
Film Až na krev se odehrává v Kalifornii na přelomu století, v období ropného boomu. Příběh dokumentuje vzestup Daniela Plainviewa (Daniel Day-Lewis), osamělého otce, který se z živořícího horníka ve stříbrném dole vypracuje na pozici ropného magnáta. Když Plainview dostane záhadný tip, že směrem na západ leží městečko, ve kterém prýští ze země oceán nafty, vydá se se svým synem H.W. zkusit štěstí v zaprášených ulicích města Little Boston. Plainview a H.W. se v tomto nuzném městě, jehož hlavní atrakcí je kostel s charismatickým kazatelem Elim Sundayem, pokoušejí prolomit dosavadní smůlu. Ale i když se jim začíná dařit, nedokáží uniknout konfliktům, ve kterých jsou veškeré základní hodnoty - láska, naděje, pospolitost, víra, ambice a dokonce i pouto mezi otcem a synem - ohrožovány korupcí, podvody a proudy ropy. (HBO GO)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Až na dno si sáhne Daniel Day-Lewis na začátku snímku a od té doby následuje dlouhá cesta na výsluní ropného světa. Avšak pýcha předchází pád a ani on není výjimkou, potvrzující pravidlo. Úchvatný výkon, který právě Daniel Day-Lewis předvádí a to nejen svým obličejem a tělem, ale obzvláště vyšperkovaným hlasem, který vás okouzlí a pohltí. Jeho postava vládne filmu stejně pevně jako jeho protějšek v podobě kněze, Paul Dano. Ten také odvádí úžasný, v jeho případě spíše životní výkon, a hlavně v závěru dokazuje čeho je všeho schopen. Každý si ve filmu najde, co bude chtít. Od charakterové studie ropného magnáta, přes manipulační sílu víry jednoho může, která lze přenést na obrovský počet dalších, až po souboj dvou věřících mužů, jednoho věřící v černé zlato a sama sebe a druhého věřící ve svou víru. Paul Thomas Anderson je všeho schopný režisér, který se nezalekne žádné myšlenky a přivádí na plátno film v úchvatné lehce studené poloze plné všech různých záběrů od statického sledování plazícího se muže až po jízdu "po kolejích" vedle automobilu. Jeho režie je naprosto přesná a až mrazivě precizní. Tomuto standardu se nevyhýbá ani scénář, který dává hodně prostoru hlavní postavě a postará se také o pár nelehkých situací. Abych nezapomněl, ve snímku jsou úchvatné hlášky, které se vám zaryji do paměti a zůstanou tam na dlouho dobu. Celková délka tohoto eposu je trochu problematických 160 minut a to je pravděpodobně důvod jeho nedokonalosti. Jde totiž o pomalý snímek, který se nikam nehrne, na vše má hodně času a jeho plynulost je podobná pohybu moře. Víte, že se voda hýbe, vidíte vlnky, ale nevnímáte jak se pohybuje celek. Necháváte se unášet a to je přesně to, co po vás film chce. Nechat se unášet příběhem o černém zlatu a muži, kterému koluje v žilách... (Djkoma) 4*
Po filmařské stránce nenám co vytknout. Už dlouho jsem neviděl něco tak kvalitně natočoného, třeba scéna výbuchu vrtné věže, to je prostě filmová dokonalost, která se mě uložila do paměti na hodně dlouhou dobu. Kapitola sama pro sebe je herecký výkon Daniela Day-Lewise, je to vůbec možný ? Kdyby podobný výkon předvedl v oblasti sportu, ženu ho okamžitě na antidopingovou komisi na zjištění požití nepovoleného papání, ale v oblasti herectví ? Opravdu otevřít Guinnessovu knihu rekrodů a tam naškrábat Daniel Day - Lewis je bůh. Důkaz: jeho herecký výkon ve filmu Až na krev. No a když už jsem u toho hraní zmíním ještě Paul Dana jehož reverend byl jak vystřižený z řád mnoha fanatiků v církevním rouchu a místy mě dokonce připomínal obchodníky s mocí bratry a sestry z KDU - ČSL aneb ve jménu boha chceme ještě jedno ministerské křesílko z větším platem - ámen. Postava Paula Dana byla pro mě opravdu velmi snadno uvěřitelná. Jediný problém tedy nastává u stopáže. Chápu, že film si diváka nejdřív obalí, aby si ho pak mohl hezky smažit v rozpáleným příběhu, ale přece jen ta délka mě trošku připalovala. (Enšpígl) 4*
Mistrovské řemeslo bez uměleckých kompromisů. Dokonalá studie jedné ambiciózní egocentrické duše, v jejímž nositeli - naftaři Plainviewovi – má filmový svět jednu z nejšťavnatějších postav své historie. Strhující první půle, kdy se děj více točí kolem budování ropného impéria, je téměř vizuálně hypnotizující (scéna požáru těžařské věže za doprovodu rytmické perkusní hudby má až jakýsi hororově-apokalyptický nádech), druhá půle se line spíše v komorní rovině, kde se příběh se více zaměřuje na naftařův problematický vztah k synovi a úlisnému náboženskému fanatikovi Alimu (z Plainviewova „vyznání se“ při křtu mi běhal mráz po zádech). Plainviewa zřejmě nikdo nehrál, tohoto lehce shrbeného muže s výrazným knírem přivedl Anderson strojem času z doby před sto lety a snímaje ho skrytou kamerou ho nechal odžít svůj příběh….Ne, vážně. Daniel Day Lewis…… tady neexistují slova, která by dokázala opsat mojí fascinaci jeho výkonem. Ta mimika, ta naprostá změna hlasu (která ale vůbec nepůsobí manýristicky), ten lehce shrbený postoj, ten impozantní zjev. To už není herectví, to je převtělení, kterého je schopen snad jen Day-Lewis za pomocí jeho pověstné ´Stanislavského metody´. Tleskám, Danieli a Paule.___Když Day-Lewis letos přebíral svého druhého Oscara, vypadal se svým aristokratickým vzezřením a masivní naušnicí v každém uchu jako bytost z jiného světa. Stejně tak v dnešní době působí tenhle film….. (Lima) 5*
VELKÁ RECENZE
Daniel Plainview (bůhví, jestli je to jeho pravé jméno) nejprve hledal stříbro, jednoho dne ale místo něj našel ropu. Z horlivého zlatokopa se tedy stal ještě horlivějším těžařem – začal svým bodrým hlasem přemlouvat farmáře, skupovat jejich nadějné pozemky a budovat na nich ropné vrty. Za čas se přesunul do Kalifornie, kde se pod pastvinami kolem městečka Little Boston skrývá podle všeho obrovské naleziště. Tamní náboženská komunita a především její mladý fanatický pastor Eli Sunday ovšem představují zásadní kontrast vůči Danielovi a jeho životním hodnotám, které s bohem rozhodně nepočítají.
Ve stínu Oskarem odměněného hereckého výkonu Daniela Day-Lewise a v ne-tak-úplně-záměrné soutěži s Coenovic filmem Tahle země není pro starý získává drama Až na krev jaksi automaticky auru výjimečně důležitého filmu. Filmu, který je potřeba vidět, abyste se mohli nazývat fanouškem. Zvlášť když jinak jde o snímek divácky docela náročný (což je vždycky hezká příležitost k tomu sjet ho na divixu třikrát a pak se v diskusích hádat, čí interpretace je úplně mimo).
Velmi pozitivní ohlasy ale mají i konkrétní řemeslné aspekty filmu. Mluví se o kameře Roberta Elswita, o výpravě Jacka Fiska, která v lecčem připomíná jeho práci na Malickových Nebeských dnech, o jedinečné živočišné hudbě Jonnyho Greenwooda z Radiohead a o tom, jak zásadně se režisér Paul Thomas Anderson posunul od svojí předchozí tvorby. K historické výpovědi se tak přidává pověst zásadního kinematografického počinu a s ní spojené mezní reakce, od „nejlepšího filmu, jaký jsem kdy viděl“ po „nudu na chcípnutí“. Nezaujmout postoj jako by bylo proti nepsanému bontonu.
Z reakcí na film je mimo jiné patrná až trochu zoufalá snaha hledat paralely mezi jeho příběhem a současnou společensko-politickou situací. Spojení ropného průmyslu, chamtivosti a násilí u mnoha lidí okamžitě rozsvěcí kontrolku kritického postoje k americké zahraniční politice (oblíbené „blood for oil“ se tak krásně nabízí!). Co jiného si taky počít s filmem, který jednoznačně uvádí na scénu silně americký námět, a přitom nechává Američana dezorientovaného, ztumpachovělého tím, jak mu boří představy o jeho předcích? Některé osobnosti, jako třeba Henry Ford, už byly demytizovány docela úspěšně. Až na krev si však bere za antihrdinu v podstatě archetyp takového selfmademana a ukazuje přitom všechny jeho nejhnusnější vlastnosti.
Časté srovnávání s Občanem Kanem se možná zdá příliš jednoduché, dobře však odráží to, jak silně příběh tohoto filmu patří do dávno minulé éry. Do éry hospodářského nástupu velkých amerických podnikatelů s komplexem všemohoucnosti, kteří si kolem sebe vytvářeli pokřivené pseudovztahy, zatímco fakticky žili v osamělosti a někdy se stali vlastními hrůznými karikaturami. Ať už je tenhle obraz prvních průmyslníků více nebo méně deformovaný tím, co nám o nich tvrdili pánové Sinclair, Steinbeck nebo Welles, v každém případě je to obraz jiné doby a jiného místa, než jakým jsou Spojené státy dnes, kdy slavné osobnosti průmyslu a obchodu slouží spíš coby atraktivní maskoti „svých“ korporací.
Snímek P. T. Andersona je ovšem jiný tím, že svoji kritiku dovádí k novému, v jistém smyslu skoro „neukoukatelnému“ extrému. Od začátku do konce pečlivě udržuje atmosféru zvláštně nelidského šílenství, nenechává žádnou z hlavních ani vedlejších postav projevit soucit, ani nedává publiku dostatečnou možnost ventilovat svoje reakce. Emoce jsou tu buď úplně potlačené nebo teatrálně děsivé. Pokud se už někdo chová komicky – a zvlášť finále by se dalo s odstupem vnímat jako vyloženě slapstickové – pak se pravděpodobně stejně smát nebudete, anebo vám smích příliš dlouho nevydrží.
Až na krev mluví v mnoha ohledech těžko interpretovatelnou řečí, kombinuje motivy bratrů, synů a otců a psychicky labilních osobností a stále přitom nechává nezodpovězené otázky. Celý vlastně stojí na dvou různě, a přece podobně vyšinutých charakterech, jejichž reakce se někdy dají špatně předvídat nebo zpětně číst. Víceznačnosti úplně odolává jenom širší význam filmu: Až na krev zachycuje v necelých sto šedesáti minutách (a to pořád ještě ve zkratce) jeden z největších paradoxů severoamerické společnosti, napětí mezi rigidní protestantskou morálkou velebící materiální skromnost a nezměrnými hospodářskými možnostmi, které změnily novou zemi v ráj kapitalismu. Film si poměrně krutě zahrává s léta posilovaným patriotismem a všechna jeho klišé o rozkvětu a prosperitě filtruje přes sobeckého člověka, který ničemu ze svých slov sám nevěří, systematicky si buduje nenávist ke všem lidem a pro tradiční hodnoty má jenom pohrdání. Až na krev nevypovídá o cestě jednoho muže k nápravě nebo zatracení. Namísto toho říká: „Tohle je ten základ, na kterém všichni už sto let stavíme.“
Daniel ve svojí nesmlouvavosti funguje svým způsobem jako naprostý überkapitalista, bytost naprogramovaná na úspěch a zisk, kterého je ochotna dosáhnout i za cenu fyzického utrpení nebo potlačení veškerých citů. Jeho příjmení („plain view“) znamená celkový, jasný pohled, a totéž Daniel slibuje i v každé svojí lísavé řeči, kterou hodlá protistranu přimět k souhlasu. Jak se ovšem záhy ukáže, jeho činy jsou přesně opačné – nespolehlivé a nekontrolovatelné. A navzdory všemu, co kdy tvrdil nebo sliboval, se u něj opakovaně potvrzuje jenom jediná, neotřesitelná motivace; soutěživost a touha vítězit.
V recenzích a propagačních materiálech se většinou jeho cesta příběhem vysvětluje jako proměna běžného ambiciozního muže v necitelnou stvůru, ve skutečnosti ale větší rozdíl spočívá v tom, jak má Daniela na začátku a na konci vnímat divák, nebo přesněji jak je mu postava předkládána. Člověk, kterého vidíme v úvodu, ten tvrdě pracující osamělý muž starající se o malé dítě, ten by ještě mohl odpovídat představám o spořádaném křesťanovi s dobrým srdcem a čistýma rukama. Časem se ale odhaluje podstata jeho asociálního charakteru a některé události dostávají zpětně nový, zneklidňující význam. Občas sice Daniel zaváhá, ze svojí prospěchářské cesty přes mrtvoly nesejde ani na chvilku.
Danielovu dominanci odráží i kamera, která se na něj posedle soustředí a občas dokonce nechává dialog nebo těžiště akce úplně mimo záběr, jen aby se nechala víc fascinovat jeho grimasami. Jako divák mu prostě nemůžete uniknout, vaše pozornost je doslova manipulována tak, aby se zaměřila na něj. Na začátku celého filmu vidíme několik dlouhých (němých) minut pouze jeho, teprve pak nastoupí další herci, většinou anonymních zaměnitelných tváří. Podobný princip se opakuje v mnoha záběrech, které teprve postupně a pomalu odhalují, s kým vlastně Daniel právě mluví. Zajímavé je v tomto ohledu i obsazení Daniela Day-Lewise, který natáčí filmy frekvencí jeden kousek za tři roky: široké publikum si jeho výrazný obličej asi vybaví, nemá však jistotu, co přesně od něj očekávat. Protože se herec drží spíš stranou od publicity, neexistuje žádná dostatečně rozvinutá a pravidelně přiživovaná bulvární pohádka o filmové hvězdě, která by nám dala možnost získat od toho strašného chlapa na plátně větší odstup. Mezi komparzisty, vybranými a oblečenými tak, aby vytvořili zástup navzájem zaměnitelných typů, nicméně vyčnívá o to víc.
Až na krev není v pravém slova smyslu studie charakteru, popřípadě charakterů. Daniel Plainview i náboženský fanatik Eli Sunday slouží hlavně jako symboly, zosobnění dvou různých cest k životnímu sebeuspokojení. Jedna sice může na druhé parazitovat, mohou dokonce předstírat vzájemné kompromisy, ale jejich podstata, dravost na jedné a askeze na druhé straně, se vždycky bude vylučovat. S trochou politicky nekorektní nadsázky by se v tom dal najít důvod, proč je mezi úspěšnými americkými podnikateli tolik židů – ti totiž narozdíl od bílých waspíků vychytali rovnováhu mezi „košer“ a „cash“ už dávno.
Ocenění:
Academy Awards
2008 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší herec v hlavní roli)
2008 - Robert Elswit (Nejlepší kamera)
2008 - Nejlepší film (nominace)
2008 - Paul Thomas Anderson (Nejlepší režie) (nominace)
2008 - Paul Thomas Anderson (Nejlepší adaptovaný scénář) (nominace)
2008 - Nejlepší střih (nominace)
2008 - Nejlepší výprava (nominace)
2008 - Nejlepší střih zvuku (nominace)
Americký filmový institut
2007 - Nejlepších 10 filmů
Austin Film Critics Association Awards
2007 - Nejlepších 10 filmů
2007 - Nejlepší film
2007 - Paul Thomas Anderson (Nejlepší režie)
2007 - Daniel Day-Lewis - Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli
2007 - Robert Elswit (Nejlepší kamera)¨
2007 - Jonny Greenwood (Nejlepší filmová hudba)
Australian Film Critics Association Awards
2007 - Nejlepší zaoceánský film
British Academy of Film and Television Arts (BAFTA)
2008 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší herec v hlavní roli)
2008 - Nejlepší film (nominace)
2008 - Paul Thomas Anderson (Nejlepší režie) (nominace)
2008 - Paul Dano (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
2008 - Paul Thomas Anderson (Nejlepší adaptovaný scénář) (nominace)
2008 - Robert Elswit (Nejlepší kamera) (nominace)
2008 - Jonny Greenwood (Nejlepší hudba) (nominace)
2008 - Nejlepší zvuk (nominace)
2008 - Nejlepší výprava (nominace)
Critics' Choice Movie Awards
2008 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli)
2008 - Jonny Greenwood (Nejlepší skladatel)
2008 - Nejlepší film (nominace)
Directors Guild of America Awards
2007 - Paul Thomas Anderson (Nejlepší režisér (drama)) (nominace)
Golden Globes
2008 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší herec - drama)
2008 - Nejlepší film - drama
International Online Film Critics' Poll
2007 - Nejlepší set filmů
2007 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli)
2007 - Nejlepší film (nominace)
2007 - Paul Thomas Anderson (Nejlepší režisér) (nominace)
2007 - Nejlepší obsazení (nominace)
2007 - Paul Thomas Anderson (Nejlepší adaptovaný scénář) (nominace)
2007 - Jack Fisk, Jim Erickson (Nejlepší výprava) (nominace)
2007 - Robert Elswit (Nejlepší kamera (nominace)
International Online Film Critics' Poll
2007 - Nejlepších deset filmů
2007 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší herec) (nominace)
Los Angeles Film Critics Association Awards
2007 - Nejlepší film
2007 - Paul Thomas Anderson (Nejlepší režisér)
2007 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší herec)
2007 - Nejlepší výprava
2007 - Paul Thomas Anderson (Nejlepší scénář) (nominace)
2007 - Robert Elswit (Nejlepší kamera) (nominace)
2007 - Jonny Greenwood (Nejlepší hudba) (nominace)
National Society of Film Critics
2007 - Nejlepší film
2007 - Paul Thomas Anderson (Nejlepší režisér)
2007 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší mužský herecký výkon)
2007 - Robert Elswit (Nejlepší kamera)
2007 - Paul Thomas Anderson (Nejlepší scénář) (nominace)
Cena Sdružení filmových a televizních herců
2008 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli)
Writers Guild of America Awards
2007 - Paul Thomas Anderson (Nejlepší adaptovaný scénář) (nominace)
Producers Guild of America Awards
2007 - Nejlepší producent (film) (nominace)
American Society of Cinematographers Awards
2007 - Robert Elswit (Nejlepší kamera (film)
The Saturn Awards
2008 - Nejlepší akční/dobrodružný film (nominace)
2008 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší herec) (nominace)
2008 - Jonny Greenwood (Nejlepší hudba) (nominace)
Berlinale (Berlin International Film Festival)
2008 - Paul Thomas Anderson (Stříbrný medvěd za nejlepší režii) (nominace)
2008 - Jonny Greenwood (Stříbný medvěd - Cena za mimořádný umělecký výkon) (nominace)
2008 - Paul Thomas Anderson (Zlatý medvěd za nejlepší film) (nominace)
San Sebastián International Film Festival
2008 - Paul Thomas Anderson (Cena FIPRESCI Film roku)
DABING
V českém znění: Otakar Brousek ml. – Daniel Day-Lewis (Daniel Plainview), Filip Švarc – Paul Dano (Eli Sunday), Antonín Navrátil – Kevin J. O'Connor (Henry), Kryštof Hádek – Paul Dano (Paul Sunday), Václav Mareš – David Willis, Hans Howes (Abel Sunday, Bandy), Kryštof Kolár – Dillon Freasier (HW), Marcel Vašinka - Tom Doyle (J.J. Carter), Miloš Hlavica - Dan Swallow (Gene Blaize), Lucie Svobodová – Coco Leigh (paní Banksideová), Kristýna Valová - Sydney McCallister (Mary Sundayová), Jaromír Meduna, Antonín Molčík, Bohdan Tůma, Jan Szymik, Bedřich Šetena, Růžena Merunková a další.
Překlad: Radan Schořálek
Zvuk: Milan Blažek
Výsledný mix: Shepperton Studios, Londýn
Vedoucí výroby: Leoš Lanči
Produkce: Stanislav Wszolek
Dialogy a režie českého znění: Martin Kolár
Vyrobilo: AW Studio Praha, 2007
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 27.3.2008 Falcon
Premiéra USA: 25.1.2008 Paramount Vantage AU
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 27.8.2008 (DVD) Buena Vista
Poprvé na DVD: 27.8.2008 Buena Vista CZ
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 1 785 090
Tržby celkem - $ 76 182 388
Návštěvnost v ČR 17 496
Náklady (Rozpočet) - $ 25 000 000
„Když se ambice snoubí s vírou..“
OBSAH
Film Až na krev se odehrává v Kalifornii na přelomu století, v období ropného boomu. Příběh dokumentuje vzestup Daniela Plainviewa (Daniel Day-Lewis), osamělého otce, který se z živořícího horníka ve stříbrném dole vypracuje na pozici ropného magnáta. Když Plainview dostane záhadný tip, že směrem na západ leží městečko, ve kterém prýští ze země oceán nafty, vydá se se svým synem H.W. zkusit štěstí v zaprášených ulicích města Little Boston. Plainview a H.W. se v tomto nuzném městě, jehož hlavní atrakcí je kostel s charismatickým kazatelem Elim Sundayem, pokoušejí prolomit dosavadní smůlu. Ale i když se jim začíná dařit, nedokáží uniknout konfliktům, ve kterých jsou veškeré základní hodnoty - láska, naděje, pospolitost, víra, ambice a dokonce i pouto mezi otcem a synem - ohrožovány korupcí, podvody a proudy ropy. (HBO GO)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Až na dno si sáhne Daniel Day-Lewis na začátku snímku a od té doby následuje dlouhá cesta na výsluní ropného světa. Avšak pýcha předchází pád a ani on není výjimkou, potvrzující pravidlo. Úchvatný výkon, který právě Daniel Day-Lewis předvádí a to nejen svým obličejem a tělem, ale obzvláště vyšperkovaným hlasem, který vás okouzlí a pohltí. Jeho postava vládne filmu stejně pevně jako jeho protějšek v podobě kněze, Paul Dano. Ten také odvádí úžasný, v jeho případě spíše životní výkon, a hlavně v závěru dokazuje čeho je všeho schopen. Každý si ve filmu najde, co bude chtít. Od charakterové studie ropného magnáta, přes manipulační sílu víry jednoho může, která lze přenést na obrovský počet dalších, až po souboj dvou věřících mužů, jednoho věřící v černé zlato a sama sebe a druhého věřící ve svou víru. Paul Thomas Anderson je všeho schopný režisér, který se nezalekne žádné myšlenky a přivádí na plátno film v úchvatné lehce studené poloze plné všech různých záběrů od statického sledování plazícího se muže až po jízdu "po kolejích" vedle automobilu. Jeho režie je naprosto přesná a až mrazivě precizní. Tomuto standardu se nevyhýbá ani scénář, který dává hodně prostoru hlavní postavě a postará se také o pár nelehkých situací. Abych nezapomněl, ve snímku jsou úchvatné hlášky, které se vám zaryji do paměti a zůstanou tam na dlouho dobu. Celková délka tohoto eposu je trochu problematických 160 minut a to je pravděpodobně důvod jeho nedokonalosti. Jde totiž o pomalý snímek, který se nikam nehrne, na vše má hodně času a jeho plynulost je podobná pohybu moře. Víte, že se voda hýbe, vidíte vlnky, ale nevnímáte jak se pohybuje celek. Necháváte se unášet a to je přesně to, co po vás film chce. Nechat se unášet příběhem o černém zlatu a muži, kterému koluje v žilách... (Djkoma) 4*
Po filmařské stránce nenám co vytknout. Už dlouho jsem neviděl něco tak kvalitně natočoného, třeba scéna výbuchu vrtné věže, to je prostě filmová dokonalost, která se mě uložila do paměti na hodně dlouhou dobu. Kapitola sama pro sebe je herecký výkon Daniela Day-Lewise, je to vůbec možný ? Kdyby podobný výkon předvedl v oblasti sportu, ženu ho okamžitě na antidopingovou komisi na zjištění požití nepovoleného papání, ale v oblasti herectví ? Opravdu otevřít Guinnessovu knihu rekrodů a tam naškrábat Daniel Day - Lewis je bůh. Důkaz: jeho herecký výkon ve filmu Až na krev. No a když už jsem u toho hraní zmíním ještě Paul Dana jehož reverend byl jak vystřižený z řád mnoha fanatiků v církevním rouchu a místy mě dokonce připomínal obchodníky s mocí bratry a sestry z KDU - ČSL aneb ve jménu boha chceme ještě jedno ministerské křesílko z větším platem - ámen. Postava Paula Dana byla pro mě opravdu velmi snadno uvěřitelná. Jediný problém tedy nastává u stopáže. Chápu, že film si diváka nejdřív obalí, aby si ho pak mohl hezky smažit v rozpáleným příběhu, ale přece jen ta délka mě trošku připalovala. (Enšpígl) 4*
Mistrovské řemeslo bez uměleckých kompromisů. Dokonalá studie jedné ambiciózní egocentrické duše, v jejímž nositeli - naftaři Plainviewovi – má filmový svět jednu z nejšťavnatějších postav své historie. Strhující první půle, kdy se děj více točí kolem budování ropného impéria, je téměř vizuálně hypnotizující (scéna požáru těžařské věže za doprovodu rytmické perkusní hudby má až jakýsi hororově-apokalyptický nádech), druhá půle se line spíše v komorní rovině, kde se příběh se více zaměřuje na naftařův problematický vztah k synovi a úlisnému náboženskému fanatikovi Alimu (z Plainviewova „vyznání se“ při křtu mi běhal mráz po zádech). Plainviewa zřejmě nikdo nehrál, tohoto lehce shrbeného muže s výrazným knírem přivedl Anderson strojem času z doby před sto lety a snímaje ho skrytou kamerou ho nechal odžít svůj příběh….Ne, vážně. Daniel Day Lewis…… tady neexistují slova, která by dokázala opsat mojí fascinaci jeho výkonem. Ta mimika, ta naprostá změna hlasu (která ale vůbec nepůsobí manýristicky), ten lehce shrbený postoj, ten impozantní zjev. To už není herectví, to je převtělení, kterého je schopen snad jen Day-Lewis za pomocí jeho pověstné ´Stanislavského metody´. Tleskám, Danieli a Paule.___Když Day-Lewis letos přebíral svého druhého Oscara, vypadal se svým aristokratickým vzezřením a masivní naušnicí v každém uchu jako bytost z jiného světa. Stejně tak v dnešní době působí tenhle film….. (Lima) 5*
VELKÁ RECENZE
Daniel Plainview (bůhví, jestli je to jeho pravé jméno) nejprve hledal stříbro, jednoho dne ale místo něj našel ropu. Z horlivého zlatokopa se tedy stal ještě horlivějším těžařem – začal svým bodrým hlasem přemlouvat farmáře, skupovat jejich nadějné pozemky a budovat na nich ropné vrty. Za čas se přesunul do Kalifornie, kde se pod pastvinami kolem městečka Little Boston skrývá podle všeho obrovské naleziště. Tamní náboženská komunita a především její mladý fanatický pastor Eli Sunday ovšem představují zásadní kontrast vůči Danielovi a jeho životním hodnotám, které s bohem rozhodně nepočítají.
Ve stínu Oskarem odměněného hereckého výkonu Daniela Day-Lewise a v ne-tak-úplně-záměrné soutěži s Coenovic filmem Tahle země není pro starý získává drama Až na krev jaksi automaticky auru výjimečně důležitého filmu. Filmu, který je potřeba vidět, abyste se mohli nazývat fanouškem. Zvlášť když jinak jde o snímek divácky docela náročný (což je vždycky hezká příležitost k tomu sjet ho na divixu třikrát a pak se v diskusích hádat, čí interpretace je úplně mimo).
Velmi pozitivní ohlasy ale mají i konkrétní řemeslné aspekty filmu. Mluví se o kameře Roberta Elswita, o výpravě Jacka Fiska, která v lecčem připomíná jeho práci na Malickových Nebeských dnech, o jedinečné živočišné hudbě Jonnyho Greenwooda z Radiohead a o tom, jak zásadně se režisér Paul Thomas Anderson posunul od svojí předchozí tvorby. K historické výpovědi se tak přidává pověst zásadního kinematografického počinu a s ní spojené mezní reakce, od „nejlepšího filmu, jaký jsem kdy viděl“ po „nudu na chcípnutí“. Nezaujmout postoj jako by bylo proti nepsanému bontonu.
Z reakcí na film je mimo jiné patrná až trochu zoufalá snaha hledat paralely mezi jeho příběhem a současnou společensko-politickou situací. Spojení ropného průmyslu, chamtivosti a násilí u mnoha lidí okamžitě rozsvěcí kontrolku kritického postoje k americké zahraniční politice (oblíbené „blood for oil“ se tak krásně nabízí!). Co jiného si taky počít s filmem, který jednoznačně uvádí na scénu silně americký námět, a přitom nechává Američana dezorientovaného, ztumpachovělého tím, jak mu boří představy o jeho předcích? Některé osobnosti, jako třeba Henry Ford, už byly demytizovány docela úspěšně. Až na krev si však bere za antihrdinu v podstatě archetyp takového selfmademana a ukazuje přitom všechny jeho nejhnusnější vlastnosti.
Časté srovnávání s Občanem Kanem se možná zdá příliš jednoduché, dobře však odráží to, jak silně příběh tohoto filmu patří do dávno minulé éry. Do éry hospodářského nástupu velkých amerických podnikatelů s komplexem všemohoucnosti, kteří si kolem sebe vytvářeli pokřivené pseudovztahy, zatímco fakticky žili v osamělosti a někdy se stali vlastními hrůznými karikaturami. Ať už je tenhle obraz prvních průmyslníků více nebo méně deformovaný tím, co nám o nich tvrdili pánové Sinclair, Steinbeck nebo Welles, v každém případě je to obraz jiné doby a jiného místa, než jakým jsou Spojené státy dnes, kdy slavné osobnosti průmyslu a obchodu slouží spíš coby atraktivní maskoti „svých“ korporací.
Snímek P. T. Andersona je ovšem jiný tím, že svoji kritiku dovádí k novému, v jistém smyslu skoro „neukoukatelnému“ extrému. Od začátku do konce pečlivě udržuje atmosféru zvláštně nelidského šílenství, nenechává žádnou z hlavních ani vedlejších postav projevit soucit, ani nedává publiku dostatečnou možnost ventilovat svoje reakce. Emoce jsou tu buď úplně potlačené nebo teatrálně děsivé. Pokud se už někdo chová komicky – a zvlášť finále by se dalo s odstupem vnímat jako vyloženě slapstickové – pak se pravděpodobně stejně smát nebudete, anebo vám smích příliš dlouho nevydrží.
Až na krev mluví v mnoha ohledech těžko interpretovatelnou řečí, kombinuje motivy bratrů, synů a otců a psychicky labilních osobností a stále přitom nechává nezodpovězené otázky. Celý vlastně stojí na dvou různě, a přece podobně vyšinutých charakterech, jejichž reakce se někdy dají špatně předvídat nebo zpětně číst. Víceznačnosti úplně odolává jenom širší význam filmu: Až na krev zachycuje v necelých sto šedesáti minutách (a to pořád ještě ve zkratce) jeden z největších paradoxů severoamerické společnosti, napětí mezi rigidní protestantskou morálkou velebící materiální skromnost a nezměrnými hospodářskými možnostmi, které změnily novou zemi v ráj kapitalismu. Film si poměrně krutě zahrává s léta posilovaným patriotismem a všechna jeho klišé o rozkvětu a prosperitě filtruje přes sobeckého člověka, který ničemu ze svých slov sám nevěří, systematicky si buduje nenávist ke všem lidem a pro tradiční hodnoty má jenom pohrdání. Až na krev nevypovídá o cestě jednoho muže k nápravě nebo zatracení. Namísto toho říká: „Tohle je ten základ, na kterém všichni už sto let stavíme.“
Daniel ve svojí nesmlouvavosti funguje svým způsobem jako naprostý überkapitalista, bytost naprogramovaná na úspěch a zisk, kterého je ochotna dosáhnout i za cenu fyzického utrpení nebo potlačení veškerých citů. Jeho příjmení („plain view“) znamená celkový, jasný pohled, a totéž Daniel slibuje i v každé svojí lísavé řeči, kterou hodlá protistranu přimět k souhlasu. Jak se ovšem záhy ukáže, jeho činy jsou přesně opačné – nespolehlivé a nekontrolovatelné. A navzdory všemu, co kdy tvrdil nebo sliboval, se u něj opakovaně potvrzuje jenom jediná, neotřesitelná motivace; soutěživost a touha vítězit.
V recenzích a propagačních materiálech se většinou jeho cesta příběhem vysvětluje jako proměna běžného ambiciozního muže v necitelnou stvůru, ve skutečnosti ale větší rozdíl spočívá v tom, jak má Daniela na začátku a na konci vnímat divák, nebo přesněji jak je mu postava předkládána. Člověk, kterého vidíme v úvodu, ten tvrdě pracující osamělý muž starající se o malé dítě, ten by ještě mohl odpovídat představám o spořádaném křesťanovi s dobrým srdcem a čistýma rukama. Časem se ale odhaluje podstata jeho asociálního charakteru a některé události dostávají zpětně nový, zneklidňující význam. Občas sice Daniel zaváhá, ze svojí prospěchářské cesty přes mrtvoly nesejde ani na chvilku.
Danielovu dominanci odráží i kamera, která se na něj posedle soustředí a občas dokonce nechává dialog nebo těžiště akce úplně mimo záběr, jen aby se nechala víc fascinovat jeho grimasami. Jako divák mu prostě nemůžete uniknout, vaše pozornost je doslova manipulována tak, aby se zaměřila na něj. Na začátku celého filmu vidíme několik dlouhých (němých) minut pouze jeho, teprve pak nastoupí další herci, většinou anonymních zaměnitelných tváří. Podobný princip se opakuje v mnoha záběrech, které teprve postupně a pomalu odhalují, s kým vlastně Daniel právě mluví. Zajímavé je v tomto ohledu i obsazení Daniela Day-Lewise, který natáčí filmy frekvencí jeden kousek za tři roky: široké publikum si jeho výrazný obličej asi vybaví, nemá však jistotu, co přesně od něj očekávat. Protože se herec drží spíš stranou od publicity, neexistuje žádná dostatečně rozvinutá a pravidelně přiživovaná bulvární pohádka o filmové hvězdě, která by nám dala možnost získat od toho strašného chlapa na plátně větší odstup. Mezi komparzisty, vybranými a oblečenými tak, aby vytvořili zástup navzájem zaměnitelných typů, nicméně vyčnívá o to víc.
Až na krev není v pravém slova smyslu studie charakteru, popřípadě charakterů. Daniel Plainview i náboženský fanatik Eli Sunday slouží hlavně jako symboly, zosobnění dvou různých cest k životnímu sebeuspokojení. Jedna sice může na druhé parazitovat, mohou dokonce předstírat vzájemné kompromisy, ale jejich podstata, dravost na jedné a askeze na druhé straně, se vždycky bude vylučovat. S trochou politicky nekorektní nadsázky by se v tom dal najít důvod, proč je mezi úspěšnými americkými podnikateli tolik židů – ti totiž narozdíl od bílých waspíků vychytali rovnováhu mezi „košer“ a „cash“ už dávno.
Ocenění:
Academy Awards
2008 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší herec v hlavní roli)
2008 - Robert Elswit (Nejlepší kamera)
2008 - Nejlepší film (nominace)
2008 - Paul Thomas Anderson (Nejlepší režie) (nominace)
2008 - Paul Thomas Anderson (Nejlepší adaptovaný scénář) (nominace)
2008 - Nejlepší střih (nominace)
2008 - Nejlepší výprava (nominace)
2008 - Nejlepší střih zvuku (nominace)
Americký filmový institut
2007 - Nejlepších 10 filmů
Austin Film Critics Association Awards
2007 - Nejlepších 10 filmů
2007 - Nejlepší film
2007 - Paul Thomas Anderson (Nejlepší režie)
2007 - Daniel Day-Lewis - Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli
2007 - Robert Elswit (Nejlepší kamera)¨
2007 - Jonny Greenwood (Nejlepší filmová hudba)
Australian Film Critics Association Awards
2007 - Nejlepší zaoceánský film
British Academy of Film and Television Arts (BAFTA)
2008 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší herec v hlavní roli)
2008 - Nejlepší film (nominace)
2008 - Paul Thomas Anderson (Nejlepší režie) (nominace)
2008 - Paul Dano (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
2008 - Paul Thomas Anderson (Nejlepší adaptovaný scénář) (nominace)
2008 - Robert Elswit (Nejlepší kamera) (nominace)
2008 - Jonny Greenwood (Nejlepší hudba) (nominace)
2008 - Nejlepší zvuk (nominace)
2008 - Nejlepší výprava (nominace)
Critics' Choice Movie Awards
2008 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli)
2008 - Jonny Greenwood (Nejlepší skladatel)
2008 - Nejlepší film (nominace)
Directors Guild of America Awards
2007 - Paul Thomas Anderson (Nejlepší režisér (drama)) (nominace)
Golden Globes
2008 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší herec - drama)
2008 - Nejlepší film - drama
International Online Film Critics' Poll
2007 - Nejlepší set filmů
2007 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli)
2007 - Nejlepší film (nominace)
2007 - Paul Thomas Anderson (Nejlepší režisér) (nominace)
2007 - Nejlepší obsazení (nominace)
2007 - Paul Thomas Anderson (Nejlepší adaptovaný scénář) (nominace)
2007 - Jack Fisk, Jim Erickson (Nejlepší výprava) (nominace)
2007 - Robert Elswit (Nejlepší kamera (nominace)
International Online Film Critics' Poll
2007 - Nejlepších deset filmů
2007 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší herec) (nominace)
Los Angeles Film Critics Association Awards
2007 - Nejlepší film
2007 - Paul Thomas Anderson (Nejlepší režisér)
2007 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší herec)
2007 - Nejlepší výprava
2007 - Paul Thomas Anderson (Nejlepší scénář) (nominace)
2007 - Robert Elswit (Nejlepší kamera) (nominace)
2007 - Jonny Greenwood (Nejlepší hudba) (nominace)
National Society of Film Critics
2007 - Nejlepší film
2007 - Paul Thomas Anderson (Nejlepší režisér)
2007 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší mužský herecký výkon)
2007 - Robert Elswit (Nejlepší kamera)
2007 - Paul Thomas Anderson (Nejlepší scénář) (nominace)
Cena Sdružení filmových a televizních herců
2008 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli)
Writers Guild of America Awards
2007 - Paul Thomas Anderson (Nejlepší adaptovaný scénář) (nominace)
Producers Guild of America Awards
2007 - Nejlepší producent (film) (nominace)
American Society of Cinematographers Awards
2007 - Robert Elswit (Nejlepší kamera (film)
The Saturn Awards
2008 - Nejlepší akční/dobrodružný film (nominace)
2008 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší herec) (nominace)
2008 - Jonny Greenwood (Nejlepší hudba) (nominace)
Berlinale (Berlin International Film Festival)
2008 - Paul Thomas Anderson (Stříbrný medvěd za nejlepší režii) (nominace)
2008 - Jonny Greenwood (Stříbný medvěd - Cena za mimořádný umělecký výkon) (nominace)
2008 - Paul Thomas Anderson (Zlatý medvěd za nejlepší film) (nominace)
San Sebastián International Film Festival
2008 - Paul Thomas Anderson (Cena FIPRESCI Film roku)
DABING
V českém znění: Otakar Brousek ml. – Daniel Day-Lewis (Daniel Plainview), Filip Švarc – Paul Dano (Eli Sunday), Antonín Navrátil – Kevin J. O'Connor (Henry), Kryštof Hádek – Paul Dano (Paul Sunday), Václav Mareš – David Willis, Hans Howes (Abel Sunday, Bandy), Kryštof Kolár – Dillon Freasier (HW), Marcel Vašinka - Tom Doyle (J.J. Carter), Miloš Hlavica - Dan Swallow (Gene Blaize), Lucie Svobodová – Coco Leigh (paní Banksideová), Kristýna Valová - Sydney McCallister (Mary Sundayová), Jaromír Meduna, Antonín Molčík, Bohdan Tůma, Jan Szymik, Bedřich Šetena, Růžena Merunková a další.
Překlad: Radan Schořálek
Zvuk: Milan Blažek
Výsledný mix: Shepperton Studios, Londýn
Vedoucí výroby: Leoš Lanči
Produkce: Stanislav Wszolek
Dialogy a režie českého znění: Martin Kolár
Vyrobilo: AW Studio Praha, 2007
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 27.3.2008 Falcon
Premiéra USA: 25.1.2008 Paramount Vantage AU
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 27.8.2008 (DVD) Buena Vista
Poprvé na DVD: 27.8.2008 Buena Vista CZ
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 1 785 090
Tržby celkem - $ 76 182 388
Návštěvnost v ČR 17 496
Náklady (Rozpočet) - $ 25 000 000
Tvůrci a herci
Paul Thomas Anderson (Režie), Scott Rudin (Produkce), Paul Thomas Anderson (Produkce), Daniel Lupi (Produkce), JoAnne Sellar (Produkce), Jonny Greenwood (Hudba), Robert Elswit (Kamera), Dylan Tichenor (Střih), Cassandra Kulukundis (Casting), Jack Fisk (Scénografie), Jim Erickson (Scénografie), Mark Bridges (Kostýmy), Richard King (Zvuk), Matthew Wood (Zvuk), Michael Semanick (Zvuk), Christopher Scarabosio (Zvuk), Tom Johnson (Zvuk), John Blake (Masky), Upton Sinclair (kniha) (Předloha), Daniel Day-Lewis (Herec), Paul Dano (Herec), Kevin J. O'Connor (Herec), Ciarán Hinds (Herec), Paul F. Tompkins (Herec), Dillon Freasier (Herec), David Warshofsky (Herec), Kevin Breznahan (Herec), Colton Woodward (Herec), Dan Swallow (Herec), Amber Roberts (Herec), Louise Gregg (Herec), Joy Rawls (Herec), Barry Bruce (Herec), Robert Caroline (Herec), John Chitwood (Herec), Irene G. Hunter (Herec), John W. Watts (Herec), Bob Bell (Herec), John Burton (Herec), Phil Shelly (Herec), Robert Arber (Herec), Robert Barge (Herec), Ronald Krut (Herec), Huey Rhudy (Herec), Robert Hills (Herec), Bob Bock (Herec), Russell Harvard (Herec), Barry Del Sherman (Herec), Randall Carver (Herec), Hans Howes (Herec), Beau Smith (Herec),
2007/158/USA/Drama, Thriller
Zajímavost k filmu
- Předlohou postavy ropného magnáta Daniela Plainviewa se stala postava reálného kalifornského mogula z počátku 20. století Edwarda L. Dohenyho.
- Eliho měl původně hrát Kel O'Neill.
- Film je věnován Robertu Altmanovi.
- Plainviewův proslov o stavění škol a nemocnic je Day-Lewisova improvizace.
- Daniel Day-Lewis souhlasil s účastí ve filmu, když viděl předchozí Andersonův film Opilí láskou, který si Day-Lewis velmi oblíbil.
- Paul Thomas Anderson se na režii připravoval tak, že každý den sledoval film Poklad na Sierra Madre.
- Rozpočet filmu byl "pouhých" 25 milionů a celosvětově vydělal 74 milionů dolarů.
- Anderson se s úkolem složit pro film hudbu obrátil na Jonnyho Greenwooda, který je známý především jako kytarista a jeden z hlavních skladatelů skupiny Radiohead. Anderson dal Greenwoodovi volnou ruku a tak vznikla hudba, která nejen doplňuje obrazovou složku a postavy Až na krev, ale také současně různými způsoby překvapuje.
- Když se k projektu přidal Daniel Day-Lewis, Daniel Plainview okamžitě získal ještě lidštější rozměry a emoce v obrovském rozsahu od černého humoru k děsivému šílenství, od chvil nečekané laskavosti až po výbuchy zloby. Při natáčení se poté do své postavy kompletně převtělil až děsivě věrohodným způsobem, přesně tak, jak to od něj Paul Thomas Anderson očekával.
- Film Až na krev se v prvopočátku inspiruje knihou Uptona Sinclaira - Petrolej z roku 1927, ačkoliv se posléze ubírá vlastním směrem. Režisér se inspiroval prvními 150 stranami pětisetstránkové knihy, na kterých Sinclair podrobně popisuje drsný a zoufalý život ropných prospektorů a dělníků. Na jejich základě stvořil režisér své postavy Daniela Plainviewa a Eliho Sundaye, které poté ožily vlastním životem.
- Film byl v roce 2008 nominován na 8 Oscarů za nejlepší adaptovaný scénář, střih zvukových efektů, výpravu, střih, režii, film roku, kameru a herce v hlavní roli (Day-Lewis). Nakonec proměnil pouze poslední dvě jmenované nominace.
- Paul Thomas Anderson vlastní 1910 Pathe kameru, která obsahuje speciální 43 mm čočku. Čočka byla speciálně upravena, aby mohla být použita ve filmu. Má velmi nízké rozlišení a může změnit barvu v rozích. Jen některé záběry byli pořízeny touto čočkou, např. spící Plainview ve vlaku s nemluvnětem.
- Prvních 14 minut a 30 sekund není ve filmu žádný dialog.
- Mladý Dillon Freasier, který hraje H.W. Plainviewa byl žákem základní školy poblíž místa natáčení v Texasu. Když se lidé z castingu snažili přesvědčit jeho matku aby ho nechala hrát ve filmu, potřebovala vědět co je Daniel Day-Lewis zač. Půjčila si proto film Gangy New Yorku, kde hraje zabijáckého vůdce jednoho z gangů. Poté co to viděla zpanikařila a nechtěla s ním syna nechat hrát. Oddělení castingu ji proto sehnalo film Věk nevinosti, kde hraje civilizovaného a něžného muže.
- Daniel Day-Lewis zakládal hlas a charakter Daniela Plainviewa na starých nahrávkách herce a režiséra Johna Hustona.
- Paul Dano měl původně hrát jen malou roli Paula Sundaye a Eliho měl hrát jiný herec. Avšak poté, co se objevil v jedné scéně, se P. T. Anderson rozhodl udělat z bratrů dvojčata. Paul Dano se o této změně dozvěděl 4 dny před začátkem natáčení, takže měl na přípravu pouze 4 dny. Pro srovnání Daniel Day-Lewis se na roli připravoval celý rok.
- Jediný celovečerný film Paula Thomasa Andersona, v ktorom nehrá Philip Seymour Hoffman.
- Eliho měl původně hrát Kel O'Neill.
- Film je věnován Robertu Altmanovi.
- Plainviewův proslov o stavění škol a nemocnic je Day-Lewisova improvizace.
- Daniel Day-Lewis souhlasil s účastí ve filmu, když viděl předchozí Andersonův film Opilí láskou, který si Day-Lewis velmi oblíbil.
- Paul Thomas Anderson se na režii připravoval tak, že každý den sledoval film Poklad na Sierra Madre.
- Rozpočet filmu byl "pouhých" 25 milionů a celosvětově vydělal 74 milionů dolarů.
- Anderson se s úkolem složit pro film hudbu obrátil na Jonnyho Greenwooda, který je známý především jako kytarista a jeden z hlavních skladatelů skupiny Radiohead. Anderson dal Greenwoodovi volnou ruku a tak vznikla hudba, která nejen doplňuje obrazovou složku a postavy Až na krev, ale také současně různými způsoby překvapuje.
- Když se k projektu přidal Daniel Day-Lewis, Daniel Plainview okamžitě získal ještě lidštější rozměry a emoce v obrovském rozsahu od černého humoru k děsivému šílenství, od chvil nečekané laskavosti až po výbuchy zloby. Při natáčení se poté do své postavy kompletně převtělil až děsivě věrohodným způsobem, přesně tak, jak to od něj Paul Thomas Anderson očekával.
- Film Až na krev se v prvopočátku inspiruje knihou Uptona Sinclaira - Petrolej z roku 1927, ačkoliv se posléze ubírá vlastním směrem. Režisér se inspiroval prvními 150 stranami pětisetstránkové knihy, na kterých Sinclair podrobně popisuje drsný a zoufalý život ropných prospektorů a dělníků. Na jejich základě stvořil režisér své postavy Daniela Plainviewa a Eliho Sundaye, které poté ožily vlastním životem.
- Film byl v roce 2008 nominován na 8 Oscarů za nejlepší adaptovaný scénář, střih zvukových efektů, výpravu, střih, režii, film roku, kameru a herce v hlavní roli (Day-Lewis). Nakonec proměnil pouze poslední dvě jmenované nominace.
- Paul Thomas Anderson vlastní 1910 Pathe kameru, která obsahuje speciální 43 mm čočku. Čočka byla speciálně upravena, aby mohla být použita ve filmu. Má velmi nízké rozlišení a může změnit barvu v rozích. Jen některé záběry byli pořízeny touto čočkou, např. spící Plainview ve vlaku s nemluvnětem.
- Prvních 14 minut a 30 sekund není ve filmu žádný dialog.
- Mladý Dillon Freasier, který hraje H.W. Plainviewa byl žákem základní školy poblíž místa natáčení v Texasu. Když se lidé z castingu snažili přesvědčit jeho matku aby ho nechala hrát ve filmu, potřebovala vědět co je Daniel Day-Lewis zač. Půjčila si proto film Gangy New Yorku, kde hraje zabijáckého vůdce jednoho z gangů. Poté co to viděla zpanikařila a nechtěla s ním syna nechat hrát. Oddělení castingu ji proto sehnalo film Věk nevinosti, kde hraje civilizovaného a něžného muže.
- Daniel Day-Lewis zakládal hlas a charakter Daniela Plainviewa na starých nahrávkách herce a režiséra Johna Hustona.
- Paul Dano měl původně hrát jen malou roli Paula Sundaye a Eliho měl hrát jiný herec. Avšak poté, co se objevil v jedné scéně, se P. T. Anderson rozhodl udělat z bratrů dvojčata. Paul Dano se o této změně dozvěděl 4 dny před začátkem natáčení, takže měl na přípravu pouze 4 dny. Pro srovnání Daniel Day-Lewis se na roli připravoval celý rok.
- Jediný celovečerný film Paula Thomasa Andersona, v ktorom nehrá Philip Seymour Hoffman.
Odkazy
https://www.fdb.cz/film/az-na-krev-there-will-be-blood/45212
https://www.kfilmu.net/film/az-na-krev/
https://www.kfilmu.net/film/az-na-krev/