Mastičkář / Znachor (2023/140/Polsko/Drama) 81%
17.11.2023 18:46
JEDNOU VĚTOU
„Bývalý vynikající chirurg přišel o rodinu i paměť. Teď ale narazí na ženu, kterou kdysi dobře znal, a dostane tak šanci dát si život zase do pořádku."
OBSAH
Milostný příběh dvou mladých lidí odlišného původu a pátrání starého chirurga po ztraceném životě v novém filmovém přepisu letité knižní předlohy vás zavede do Polska ve 20. a 30. letech minulého století a nabídne jednoduchý, předvídatelný a roztomile naivní příběh o obyčejných lidech. Na hranici červené knihovny vás Mastičkář okouzlí výpravou, hudbou a fajn obsazením, ale odepře vám cokoli hlubšího než melodramatický příběh, kde je všechno až příliš líbivé.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Výpravná epická záležitost, ze které je cítit až ten francouzský romantismus, a u které mě vůbec nepřekvapuje, že se ji chopili zrovna Poláci. Pátou hvězdu nedávám jen proto, že si tu některé momenty pro chod jasně patrného příběhu tvůrci hodně usnadňovali. A když pak finále mělo ždímat emoce, sfoukli to nečekaně za tři minuty. Jinak ale dvě a půl hodiny krásného historického příběhu, který ukáže Polsko ve městě, ale i na venkově ve 30. letech. minulého století. Přidá výborné herecké výkony a námět, který pro svojí klasickost musí bavit každého diváka očekávající dobrý film. (Malakrey) 4*
To jsem zase jednou naletěl na špek. Moje představy a očekávání se o5 minuli s finálním výsledkem(se samotným filmem). Očekával jsem hlubokomyslné drama laděný možná až do Artu místo toho jsem dostal něco co má podstatně blíž spíše červený knihovně. Navíc je to zabaleno do neskutečně dlouhý stopáže(140minut), která mě včera uspala. Dokoukával jsem to až dnes ráno. Ještě včera jsem byl rozhodnutej o dvou hvězdách. Evidentně jsem se ale celkem dobře vyspal a dnes už tak kritickej nejsem. Dokážu pochopit tak vysoký hodnocení a kladný recenze. V určitých filmových kruzích se bude asi film líbit. Já do těchto kruhů ale evidentně nepatřím. Na druhou stranu si ale říkám, že je to pořád lepší než česká filmová tvorba posledních let a její rádoby vtipný romantický komedie. I proto přimhouřím obě oči a ty 3 slabší hvězdy dám. Rozhodně ale nepopírám zklamání. Myslím, že tohle ocení spíše dámy. PS. V některejch scénách mi zarostlej mastičkář připomínal našeho Jardu Duška. (pornogrind) 3*
Dobré. Doopravdy hodně dobré. Maličko jsem se obával, protože se jedná o remake stejnojmenných filmů z let 1981 a 1937 (které jsem neviděl, ale minimálně 1981 chci vidět) a snaha udělat něco znova a nověji často nedopadne nejlépe, nicméně líbilo se nám (sledoval jsem se ženou) moc. Krásné postavy, dokonce i vedlejší a záporné (syn majitele koželužny). Židovský hostinský byl velmi sympatický, mlynářka nádherně zemitá (velmi se mi líbil i její otec), mladý hrabě byl floutek, ale férový, dcera byla charakter sama o sobě, Rafał Wilczur je v Polsku považován za jednoho z "nejslavnějších literárních hrdinů meziválečného období". Hudba a kamera uvedený celek výborně doplňovaly a ukázaly pohled na svět, který již neexistuje. Proto tento poctivý polský film trochu nadhodnocuji a dávám maximum. ¦ P.S. Googlil jsem o knižní předloze: Původně se jednalo o filmový scénář, ale když byl odmítnut, přepracoval ho Tadeusz Dołęga-Mostowicz v roce 1937 na román, který je ve skutečnosti značně rozsáhlejší, než film (v letech 1937, 1938 a 1939 vznikly až tři filmy o Rafałovi Wilczurovi). (Jirka_Šč) 5*
VELKÁ RECENZE
Nemám rád označení „netflixovka“. Má to v sobě jistý pejorativní význam odkazující na filmy, které by vás měly zajímat až poté, co zkouknete svoji TOP 100 na letošní rok. Takže nikdy. Na druhou stranu je to pohříchu přiléhavé označení pro obsahovou výplň, jakou na nás streamovací služby chrlí jenom proto, aby měly co dát do newsletteru. Každá nová netflixovka tak musí bojovat nejen o zájem diváků, ale i o to, aby se vymanila z této nelichotivé kategorie a dokázala, že stojí za zhlédnutí. Nyní se o to pokouší Mastičkář, filmové zpracování stejnojmenného dobového románu z polské produkce Netflixu. Jak se mu to povedlo?
Román Mastičkář polského spisovatele Tadeusze Dołęga-Mostowicze z roku 1937 je přesně ten typ příběhu přímo vybízející filmaře ke zpracování. Posuďte sami – Polsko, 20. léta minulého století. Moderní doba se pomalu začíná prosazovat do tradičních společenských poměrů, kde tu a tam pořád ještě přežívá pověrčivost a jistý feudální stereotyp. Progresivní sečtělý chirurg bojuje za zdravotní péči pro chudé, dokáže odoperovat úraz mozku, ale nedokáže učinit šťastnou vlastní ženu. Ta prchá i s malou dcerkou za svým milým na samotu u lesa a zhrzený chirurg po tragické nehodě mizí na 15 let z povrchu zemského, aby se s retrográdní amnézií potuloval po polském venkově a léčil lidi. To jediné totiž nezapomněl. Z malé dcerky se mezitím stala mladá slečna bojující po ztrátě matky o možnost studovat medicínu. Najdou k sobě nakonec cestu, ačkoli si na sebe nepamatují? A jak dopadne zakázaná láska slečny z prostých poměrů a mladého pana hrabě, když jim osud nepřeje?
Pokud si myslíte, že znáte odpovědi na všechny palčivé otázky tohoto melodramatického syžetu, myslíte si to správně. Mastičkář je v podstatě spíše hrdým odkazem červené knihovny než sociálním dramatem s pohnutými osudy realisticky vykreslených hrdinů. Scénář zde pracuje s proměnnými, jejichž hodnoty jsou vám známy ještě dřív, než zazní pověstné netflixovské tudum. Převážně seriálový režisér Michał Gazda dostal možnost natočit svou verzi Mastičkáře po několika předchozích adaptacích a zřejmě nikoho neudiví, že se rozhodl jít tou nejkonzervativnější cestou.
Jeho sázka na jistotu je tak postavena na předpokladu, že divák nechce žádné opravdové drama, ale chce se nechat unášet milým příběhem o obyčejných lidech stižených neobyčejnými osudy. Jakékoli výtky v tomto směru bych ale rád otupil strohým konstatováním, že čekat od filmového přepisu románu z roku 1937 ostrý společenský skalpel není na místě a bylo by to vůči předloze nevděčné. Pokud chcete surové rozervané drama, poohlédněte se jinde. Tady se úmyslně hraje jiná liga, možná o nějaký ten stupeň nižší, ovšem poctivá a pro odpovídající diváky náležitě vděčná.
Mastičkář se totiž může pochlubit hned třemi správně zahranými kartami. V prvé řadě vás okouzlí výpravou, která se sice nepohybuje v řádech stamilionů dolarů, ale na vykreslení dobového romantického příběhu to stačí na výbornou. Navíc téměř bez jakéhokoli zeleného plátna. Prostředí městské smetánky, zaplivaných chudinských čtvrtí, senem vonícího venkova i honosných panských sídel je vybráno s velkou pečlivostí a nepůsobí dojmem turistického skanzenu, ale živého vykreslení své doby.
Druhým trumfem je hudba Paweła Lucewicze, jemuž se podařilo složit jednoduchý, leč působivý klavírní motiv, jenž v kombinaci s rozmáchlými orchestrálními skladbami a polskými lidovými písněmi dotváří lehce nereálný, ale zato líbivý obraz Polska 20. století. Třetí eso v rukávu pak představuje obsazení, dokonale zapadající do použitých žánrových archetypů. Leszek Lichota v roli staršího bodrého chirurga je ztělesněním lehce zasněného muže hledajícího ztracené vzpomínky, Maria Kowalska v roli jeho dcery je tak křehká a éterická, že jí zkrátka budete tu lásku přát a samotný mladý pan hrabě v podání Ignacyho Lisse je přesně ten typ napraveného floutka, kterého byste si přáli mít za zetě.
Film jinak neuhne ani jediný krok stranou z vytýčeného romantického směru a veškerých problematických otázek (sociální nerovnost, chudoba, židovská otázka) se dotkne pouze v takovém rozsahu, aby o něm diváci věděli, ale nerušilo je to při sledování milostného toužení dvou mladých krásných lidí. Veškeré dramatické události jsou pak nikoli katalyzátory děje nebo akcelerátorem příběhového oblouku jednotlivých postav, ale pouhými hracími figurkami na šachovnici o hloubce jedné jediné řady. Působí to celé velice naivně a předvídatelně, jako když čtete nekonečnou řadu harlekýnek, jenže v takovém provedení, že máte chuť se nechat dvě hodiny a dvacet minut unášet na vlnách blaženého nevědomí. Jestli je to dost, záleží na vás a na vašich očekáváních. Podtrženo a sečteno, nezbývá než konstatovat, že Mastičkář je netflixovka, která se skutečně povedla, ale dobrovolně zůstala netflixovkou bez jakékoli autorské snahy se z této škatulky vymanit.
DABING
1.DABING (Netflix)
V českém znění: Martin Zahálka - Leszek Lichota (profesor Rafal Wilczur / Antoni Kosiba), Barbora Červinková - Maria Kowalska (Marysia Wilczurová), Jan Battěk - Ignacy Liss (hrabě Leszek Czynski), Viktor Dvořák - Miroslaw Haniszewsk (profesor Jerzy Dobraniecki), Milada Vaňkátová - Anna Szymanczyk (Zoska), Simona Vrbická - Izabela Kuna (hraběnka Eleonora Czynska), Jan Szymik - Mikolaj Grabowski (hrabě Stanislaw Czynski), Jiří Köhler - Łukasz Szczepanowski (Michał), Zuzana Skalická, Radka Krninská, Michaela Žitná, Radek Škvor, Marcel Rošetzký, Nikola Votočková, Zdeněk Maryška, Roman Hajlich, Jaroslav Horák, Aleš Kaizner, Jindřich Nováček, David Voráček, Jiří Valšuba, Vojtěch Černý, Luděk Čtvrtlík a další
Překlad: Martina Bořilová
Produkce: Tereza Houžvicová
Zvuk: Tomáš Paulas
Dialogy a režie: Daniel Košťál
Pro Netflix vyrobilo Iyuno - 2023
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 27.9.2023 Netflix
Premiéra USA: 27.9.2023 Netflix
Premiéra Polsko: 27.9.2023 Netflix
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: -
Poprvé na VOD: 27.09.2023 Netflix
„Bývalý vynikající chirurg přišel o rodinu i paměť. Teď ale narazí na ženu, kterou kdysi dobře znal, a dostane tak šanci dát si život zase do pořádku."
OBSAH
Milostný příběh dvou mladých lidí odlišného původu a pátrání starého chirurga po ztraceném životě v novém filmovém přepisu letité knižní předlohy vás zavede do Polska ve 20. a 30. letech minulého století a nabídne jednoduchý, předvídatelný a roztomile naivní příběh o obyčejných lidech. Na hranici červené knihovny vás Mastičkář okouzlí výpravou, hudbou a fajn obsazením, ale odepře vám cokoli hlubšího než melodramatický příběh, kde je všechno až příliš líbivé.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Výpravná epická záležitost, ze které je cítit až ten francouzský romantismus, a u které mě vůbec nepřekvapuje, že se ji chopili zrovna Poláci. Pátou hvězdu nedávám jen proto, že si tu některé momenty pro chod jasně patrného příběhu tvůrci hodně usnadňovali. A když pak finále mělo ždímat emoce, sfoukli to nečekaně za tři minuty. Jinak ale dvě a půl hodiny krásného historického příběhu, který ukáže Polsko ve městě, ale i na venkově ve 30. letech. minulého století. Přidá výborné herecké výkony a námět, který pro svojí klasickost musí bavit každého diváka očekávající dobrý film. (Malakrey) 4*
To jsem zase jednou naletěl na špek. Moje představy a očekávání se o5 minuli s finálním výsledkem(se samotným filmem). Očekával jsem hlubokomyslné drama laděný možná až do Artu místo toho jsem dostal něco co má podstatně blíž spíše červený knihovně. Navíc je to zabaleno do neskutečně dlouhý stopáže(140minut), která mě včera uspala. Dokoukával jsem to až dnes ráno. Ještě včera jsem byl rozhodnutej o dvou hvězdách. Evidentně jsem se ale celkem dobře vyspal a dnes už tak kritickej nejsem. Dokážu pochopit tak vysoký hodnocení a kladný recenze. V určitých filmových kruzích se bude asi film líbit. Já do těchto kruhů ale evidentně nepatřím. Na druhou stranu si ale říkám, že je to pořád lepší než česká filmová tvorba posledních let a její rádoby vtipný romantický komedie. I proto přimhouřím obě oči a ty 3 slabší hvězdy dám. Rozhodně ale nepopírám zklamání. Myslím, že tohle ocení spíše dámy. PS. V některejch scénách mi zarostlej mastičkář připomínal našeho Jardu Duška. (pornogrind) 3*
Dobré. Doopravdy hodně dobré. Maličko jsem se obával, protože se jedná o remake stejnojmenných filmů z let 1981 a 1937 (které jsem neviděl, ale minimálně 1981 chci vidět) a snaha udělat něco znova a nověji často nedopadne nejlépe, nicméně líbilo se nám (sledoval jsem se ženou) moc. Krásné postavy, dokonce i vedlejší a záporné (syn majitele koželužny). Židovský hostinský byl velmi sympatický, mlynářka nádherně zemitá (velmi se mi líbil i její otec), mladý hrabě byl floutek, ale férový, dcera byla charakter sama o sobě, Rafał Wilczur je v Polsku považován za jednoho z "nejslavnějších literárních hrdinů meziválečného období". Hudba a kamera uvedený celek výborně doplňovaly a ukázaly pohled na svět, který již neexistuje. Proto tento poctivý polský film trochu nadhodnocuji a dávám maximum. ¦ P.S. Googlil jsem o knižní předloze: Původně se jednalo o filmový scénář, ale když byl odmítnut, přepracoval ho Tadeusz Dołęga-Mostowicz v roce 1937 na román, který je ve skutečnosti značně rozsáhlejší, než film (v letech 1937, 1938 a 1939 vznikly až tři filmy o Rafałovi Wilczurovi). (Jirka_Šč) 5*
VELKÁ RECENZE
Nemám rád označení „netflixovka“. Má to v sobě jistý pejorativní význam odkazující na filmy, které by vás měly zajímat až poté, co zkouknete svoji TOP 100 na letošní rok. Takže nikdy. Na druhou stranu je to pohříchu přiléhavé označení pro obsahovou výplň, jakou na nás streamovací služby chrlí jenom proto, aby měly co dát do newsletteru. Každá nová netflixovka tak musí bojovat nejen o zájem diváků, ale i o to, aby se vymanila z této nelichotivé kategorie a dokázala, že stojí za zhlédnutí. Nyní se o to pokouší Mastičkář, filmové zpracování stejnojmenného dobového románu z polské produkce Netflixu. Jak se mu to povedlo?
Román Mastičkář polského spisovatele Tadeusze Dołęga-Mostowicze z roku 1937 je přesně ten typ příběhu přímo vybízející filmaře ke zpracování. Posuďte sami – Polsko, 20. léta minulého století. Moderní doba se pomalu začíná prosazovat do tradičních společenských poměrů, kde tu a tam pořád ještě přežívá pověrčivost a jistý feudální stereotyp. Progresivní sečtělý chirurg bojuje za zdravotní péči pro chudé, dokáže odoperovat úraz mozku, ale nedokáže učinit šťastnou vlastní ženu. Ta prchá i s malou dcerkou za svým milým na samotu u lesa a zhrzený chirurg po tragické nehodě mizí na 15 let z povrchu zemského, aby se s retrográdní amnézií potuloval po polském venkově a léčil lidi. To jediné totiž nezapomněl. Z malé dcerky se mezitím stala mladá slečna bojující po ztrátě matky o možnost studovat medicínu. Najdou k sobě nakonec cestu, ačkoli si na sebe nepamatují? A jak dopadne zakázaná láska slečny z prostých poměrů a mladého pana hrabě, když jim osud nepřeje?
Pokud si myslíte, že znáte odpovědi na všechny palčivé otázky tohoto melodramatického syžetu, myslíte si to správně. Mastičkář je v podstatě spíše hrdým odkazem červené knihovny než sociálním dramatem s pohnutými osudy realisticky vykreslených hrdinů. Scénář zde pracuje s proměnnými, jejichž hodnoty jsou vám známy ještě dřív, než zazní pověstné netflixovské tudum. Převážně seriálový režisér Michał Gazda dostal možnost natočit svou verzi Mastičkáře po několika předchozích adaptacích a zřejmě nikoho neudiví, že se rozhodl jít tou nejkonzervativnější cestou.
Jeho sázka na jistotu je tak postavena na předpokladu, že divák nechce žádné opravdové drama, ale chce se nechat unášet milým příběhem o obyčejných lidech stižených neobyčejnými osudy. Jakékoli výtky v tomto směru bych ale rád otupil strohým konstatováním, že čekat od filmového přepisu románu z roku 1937 ostrý společenský skalpel není na místě a bylo by to vůči předloze nevděčné. Pokud chcete surové rozervané drama, poohlédněte se jinde. Tady se úmyslně hraje jiná liga, možná o nějaký ten stupeň nižší, ovšem poctivá a pro odpovídající diváky náležitě vděčná.
Mastičkář se totiž může pochlubit hned třemi správně zahranými kartami. V prvé řadě vás okouzlí výpravou, která se sice nepohybuje v řádech stamilionů dolarů, ale na vykreslení dobového romantického příběhu to stačí na výbornou. Navíc téměř bez jakéhokoli zeleného plátna. Prostředí městské smetánky, zaplivaných chudinských čtvrtí, senem vonícího venkova i honosných panských sídel je vybráno s velkou pečlivostí a nepůsobí dojmem turistického skanzenu, ale živého vykreslení své doby.
Druhým trumfem je hudba Paweła Lucewicze, jemuž se podařilo složit jednoduchý, leč působivý klavírní motiv, jenž v kombinaci s rozmáchlými orchestrálními skladbami a polskými lidovými písněmi dotváří lehce nereálný, ale zato líbivý obraz Polska 20. století. Třetí eso v rukávu pak představuje obsazení, dokonale zapadající do použitých žánrových archetypů. Leszek Lichota v roli staršího bodrého chirurga je ztělesněním lehce zasněného muže hledajícího ztracené vzpomínky, Maria Kowalska v roli jeho dcery je tak křehká a éterická, že jí zkrátka budete tu lásku přát a samotný mladý pan hrabě v podání Ignacyho Lisse je přesně ten typ napraveného floutka, kterého byste si přáli mít za zetě.
Film jinak neuhne ani jediný krok stranou z vytýčeného romantického směru a veškerých problematických otázek (sociální nerovnost, chudoba, židovská otázka) se dotkne pouze v takovém rozsahu, aby o něm diváci věděli, ale nerušilo je to při sledování milostného toužení dvou mladých krásných lidí. Veškeré dramatické události jsou pak nikoli katalyzátory děje nebo akcelerátorem příběhového oblouku jednotlivých postav, ale pouhými hracími figurkami na šachovnici o hloubce jedné jediné řady. Působí to celé velice naivně a předvídatelně, jako když čtete nekonečnou řadu harlekýnek, jenže v takovém provedení, že máte chuť se nechat dvě hodiny a dvacet minut unášet na vlnách blaženého nevědomí. Jestli je to dost, záleží na vás a na vašich očekáváních. Podtrženo a sečteno, nezbývá než konstatovat, že Mastičkář je netflixovka, která se skutečně povedla, ale dobrovolně zůstala netflixovkou bez jakékoli autorské snahy se z této škatulky vymanit.
DABING
1.DABING (Netflix)
V českém znění: Martin Zahálka - Leszek Lichota (profesor Rafal Wilczur / Antoni Kosiba), Barbora Červinková - Maria Kowalska (Marysia Wilczurová), Jan Battěk - Ignacy Liss (hrabě Leszek Czynski), Viktor Dvořák - Miroslaw Haniszewsk (profesor Jerzy Dobraniecki), Milada Vaňkátová - Anna Szymanczyk (Zoska), Simona Vrbická - Izabela Kuna (hraběnka Eleonora Czynska), Jan Szymik - Mikolaj Grabowski (hrabě Stanislaw Czynski), Jiří Köhler - Łukasz Szczepanowski (Michał), Zuzana Skalická, Radka Krninská, Michaela Žitná, Radek Škvor, Marcel Rošetzký, Nikola Votočková, Zdeněk Maryška, Roman Hajlich, Jaroslav Horák, Aleš Kaizner, Jindřich Nováček, David Voráček, Jiří Valšuba, Vojtěch Černý, Luděk Čtvrtlík a další
Překlad: Martina Bořilová
Produkce: Tereza Houžvicová
Zvuk: Tomáš Paulas
Dialogy a režie: Daniel Košťál
Pro Netflix vyrobilo Iyuno - 2023
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 27.9.2023 Netflix
Premiéra USA: 27.9.2023 Netflix
Premiéra Polsko: 27.9.2023 Netflix
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: -
Poprvé na VOD: 27.09.2023 Netflix
Tvůrci a herci
Michał Gazda (Režie), Magdalena Szwedkowicz (Produkce), Paweł Lucewicz (Hudba), Tomasz Augustynek (Kamera), Piotr Kmiecik (Střih), Ewa Brodzka (Casting), Joanna Macha (Scénografie), Małgorzata Zacharska (Kostýmy), Robert Czyżewicz (Zvuk), Ewa Szwed (Masky), Marcin Baczyński (Scénář), Mariusz Kuczewski (Scénář), Tadeusz Dołęga-Mostowicz (kniha) (Předloha), Leszek Lichota (Herec), Maria Kowalska (Herec), Ignacy Liss (Herec), Anna Szymańczyk (Herec), Izabela Kuna (Herec), Mikołaj Grabowski (Herec), Miroslaw Haniszewski (Herec), Paweł Tomaszewski (Herec), Małgorzata Mikołajczak (Herec), Łukasz Szczepanowski (Herec), Artur Barciś (Herec), Jarosław Gruda (Herec), Henryk Niebudek (Herec), Adam Nawojczyk (Herec), Stanisław Brudny (Herec), Robert Gonera (Herec), Patryk Szwichtenberg (Herec), Sławomir Holland (Herec), Krzysztof Dracz (Herec), Żaneta Homa (Herec), Przemysław Przestrzelski (Herec), Weronika Kozakowska (Herec), Piotr Rogucki (Herec), Ewa Szykulska (Herec), Maciej Damięcki (Herec), Jacek Grondowy (Herec), Karolina Piechota (Herec), Edyta Januszewska (Herec), Matylda Paszczenko (Herec), Ewa Kolasińska (Herec), Szymon Kukla (Herec), Joachim Lamża (Herec), Albert Osik (Herec), Jakub Potyrała (Herec), Marek Nędza (Herec), Dawid Ściupidro (Herec), Paweł Janyst (Herec), Oskar Grzegorzewski (Herec), Julia Adamczyk (Herec), Marcin Walkowski (Herec), Piotr Kaźmierczak (Herec), Alicja Jachiewicz (Herec), Waleria Gorobets (Herec), Agnieszka Sztuk (Herec), Agata Łabno (Herec), Maurycy Opaliński (Herec), Jakub Lewczuk (Herec), Kamil Pardo (Herec), Damian Majewski (Herec), Mariusz Urbaniec (Herec), Antonina Bonecka (Herec)
2023/140/Polsko/Drama
Zajímavost k filmu
- Název filmu se objeví až ve 24. minutě.
- Podle datumů na bustě Rafała Wilczura (1885–1920), která je umístněna na klinice pod schody, film začíná v roce 1920 a pokračuje v roce 1935.
- Tadeusz Dołęga-Mostowicz napsal své dílo „Znachor“ v roce 1937 původně jako filmový scénář. Když byl odmítnut, přepracoval ho na román. Finálně však spatřil světlo světa stejnojmenný film v roce 1937, v roce 1981 a v roce 2023.
- Podle datumů na bustě Rafała Wilczura (1885–1920), která je umístněna na klinice pod schody, film začíná v roce 1920 a pokračuje v roce 1935.
- Tadeusz Dołęga-Mostowicz napsal své dílo „Znachor“ v roce 1937 původně jako filmový scénář. Když byl odmítnut, přepracoval ho na román. Finálně však spatřil světlo světa stejnojmenný film v roce 1937, v roce 1981 a v roce 2023.
Odkazy