Kletba bratří Grimmů / The Brothers Grimm (2005/118/USA, Česko, Velká Británie/Dobrodružný, Fantasy, Horor, Komedie) 60%
17.11.2023 18:46
JEDNOU VĚTOU
„Neexistuje zaklínadlo, které nemohou zvrátit. Neexistuje kouzlo, které nedokáží zlomit. Neexistuje ďábel, kterého nedokáží porazit.“
OBSAH
Will a jeho mladší bratr Jacob vyrostli v bídě a utrpení. Když dospěli, zvolili si velmi neobvyklý způsob obživy – stali se z nich odborníci na zaklínadla, čarodějnice, strašidla a jiné stvůry. Navštěvují ponuré vesnice, pečlivě zapisují strašidelné legendy a za úplatu jsou ochotni nestvůry zlikvidovat. Ve skutečnosti však pouze zneužívají pověrčivosti vesničanů, aby z nich vytáhli peníze. Žádné stvůry totiž neexistují, vždy jde o zinscenované představení, které sami připraví. Zatímco z Jacoba vyrostl učenec s bohatou fantazií, Will upřednostňuje bohémský způsob života. Sice spolu vycházejí, nikdy však nezapomněli na dávný spor. Když byli ještě malí, jejich sestřička vážně onemocněla. Jacob tehdy dostal za úkol prodat krávu, aby měli na lékaře. Jacob ji ale vyměnil za „kouzelné“ fazole. Will Jacobovi jeho naivitu i po patnácti letech neustále připomíná. Bratři netuší, že jejich podvodné kousky byly odhaleny. Francouzský generál Delatombe je nechá sledovat a následně i zatknout. Domnívá se, že Will a Jacob nejsou jedinými podvodníky v oboru, podle něj v okolí praktikují špinavé triky také další šejdíři, kteří mají na svědomí zmizení devíti děvčátek. Delatombe má pro Willa a Jacoba návrh: Pokud se jim podaří odhalit podvodníky a najít zmizelé dívky, budou omilostněni. Bratři nemají na vybranou, pod dohledem Delatombova italského poskoka Cavaldiho vyrážejí do akce. Místní obyvatelé jsou zoufalí. Je jisté, že zlo pochází z nedalekého začarovaného lesa... (TV Prima)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Dekadentně laděná pohádka-nepohádka, která v temných kulisách tajemného lesa a černohumorného příběhu, dokazuje, že s přibývajícím věkem jako by Terry Gilliam vstupoval do filmařské puberty a jeho jediným cílem bylo provokovat. Nicméně provokuje chytře, odvážně a zábavně zároveň, takže každý, kdo má alespoň kapku citu pro trochu „jiné“ vyprávění si dozajista užije minimálně božského Petera Stormarea a jako bonus mu bude dáno jedno malé bílé koťáko! (Isherwood) 4*
Co může být pro režiséra pohádky horší, než selhat na poli vypravěče? Snad jen být Don Quijote sedící na kulhavé Rocinantě scénáře a bojovat s Weinsteinovic větrnými mlýny.. Autorský trademark takřka nečitelný, herecká esa + lykantrop Hanák tápající v příběhovém balastu, nevyužití původně zamýšlené balkánské hudby a jeden taliánský taneční mistr, jehož gestikulaci zřejmě Stormare odkoukal v italské sérii A. Burton měl Ospalou díru, tohle byla bohužel jen Díra.. Bez ohledu na producentské zásahy - pocit, že Gilliam je pro mě zajímavější v seriózní rovině, trvá.. (Gilmour93) 3*
Ač se námět jevil gilliamovský až běda, jeho zpracování do obnošeného a skrznaskrz nezajímavého scénáře s neobyčejnou důsledností vyfiltrovalo vše, co by šlo za hranici prvního plánu. Na Gilliama tak zbyla sice vizuálně poutavá, ale zoufale bezobsažná rozprávka o dvou bratrech, kteří loví falešná strašidla, až se jednou ocitnou tváří tvář skutečnému nadpřirozenu. Díky režii nevznikla úplně odsouzeníhodná konina, avšak navzdory tomuto faktu nenabídou Grimmové o mnoho víc než opulentní výpravu, slušné triky, nezajímavou hudbu, průměrné výkony hlavních postav a dobré výkony některých postav vedlejších (zkušení gilliamovci Stormare a Pryce, skvělá Bellucci). Namísto karnevalu kdesi na nejisté hraně racionality a iracionality, namísto oslnivé imaginace a filmových kouzel, kterými Gilliam vládne jako málokdo, tak zbývá jen typický Hollywood s chatrným scénářem, barevnými kulisami a pár dobrými (leč na Gilliamovy poměry slaboduchými) gagy. Chápu, proč Terry zažil nejhorší natáčení své kariéry... neboť z něj vzešel jeho nejhorší film. Tři hvězdičky za nezměrné a marné úsilí udělat z prdu kuličku. (Marigold) 3*
VELKÁ RECENZE
Byl jednou jeden režisér, tak talentovaný, až se stal legendou. A byl jednou jeden scénář, ani ne hezký, ani ne ošklivý, prostě takový průměrný, hollywoodský, prvoplánový... A byla jednou jedna zlá sudba, která oba svedla dohromady. Dala tak vzniknout filmu, který se honosí titulem „The Brothers Grimm“ a který bohužel vůbec není tak dobrý, jak by člověk očekával od legendárního obrazotepce, imaginativního malíře nesmrtelných pošuků z létajícího cirkusu Monthy Pythona a tvůrce celuloidových skvostů jako „Brazil“ či „Dvanáct opic“.
Bylo by příliš jednoduché říci, že se Gilliam nechal políbit lacinější múzou a prostě si po feťáckém úletu „Strach a hnus v Las Vegas“ odskočil do zahrad, kde se umění příliš nedaří... Faktem je, že byl políben múzou během natáčení pouze málokrát a celé jeho dílo připomíná hodně profesorský koitus, který zapadá do listí lehkého nadprůměru současné pohádkově-horrorové produkce. Dost neprávem se však slova viny hrnou k ústřednímu bodu projektu, slavnému režisérovi – stačí si jen trochu pozorněji všímat scénáře a ihned vidíme, že Gilliam se ocitl jako smrtka na místě, kde nic není a není tedy z čeho brát.
Zápletka je prostá, schématicky odvozená z tak oblíbené hollywoodské šablony „vezměte špetku reality, profláklé osobnosti a posaďte je do fantaskních souvislostí“. Přitom se ale u postav bratří Grimmů, slavných sběratelů a tvůrců morbidních pohádkových narativů, právě takový koncept nejen nabízel, ale dokonce se jevil velice produktivní. Ehren Kruger (mj. autor scénáře k oběma americkým Kruhům) se však ukázal být velkým přehmatem. Tam, kde Gilliam potřeboval rozehrát příběh obou bratrů v mnoha odstínech a patřičných hloubkách, vytváří Kruger pouze typické klišovité vzduchoprázdno, pitoreskní, avšak dvojrozměrné charaktery, chatrný příběh, který sice kdesi v druhém plánu nabízí strhující drama a imaginativní karneval, ale scénář dokáže zachycovat pouze vybledlé odlesky pohádkově hýřivého světa kouzel. Z „Kletby bratří Grimmů“ se tak stává značně plochá povídačka o dvou bratrech, kteří se živí falešným lovem strašidel a jednoho dne jsou postaveni tváří tvář skutečné kletbě – živému Marbadenskému lesu, v němž záhadně mizí děti. Syžet doslova volající po burtonovském žonglování s hranicemi snu a skutečnosti, racionality a iracionality, svět plný absurdity, nadsázky, zvrhlosti... Zkrátka svět jak stvořený pro obskurní pohled Terry Gilliama, jímž nám režisér zprostředkoval např. výborného „Žvahlava“. Žel, zůstane jen u prvního plánu, u příběhu, který nedokáže vytvořit skutečně hluboké emoce a rozvířit myšlenkové pochody diváka. U příběhu, který je navíc preskribován velice chabě, bez smyslu pro napětí, pro stabilní tempo i dráždivou pointu.
Vše by bylo v naprostém pořádku, kdyby takto posazený projekt režisérovi sedl, ale usilovnost a nucenost, s jakou Gilliam sochá svůj narativ, je do očí bijící. Kamsi se vytrácí jeho inovace, provokativnost, sarkasmus, smysl pro černý humor... Poněkud lépe je na tom vizuální stránka, ale i tady citelně postrádám tu fantaskní sílu, kterou nadopoval Burton „Ospalou díru“. „Kletba bratří Grimmů“ je plná kulis, krásné výpravy... ale je chladná, odtažitá, až příliš precizní, bez kouzla. Genius loci je vybledlý. Stejně vyšumělým dojmem působí i postavy. Chemie mezi bratry, tedy introvertním snílkem Jacobem (slušný Heath Ledger) a vnitřně nejistým frajírkem Williamem (prkenný Matt Damon), bohužel nefunguje a hlavní dilema jejich vztahu (epizoda s kouzelnými fazolemi z mládí) je pohřbena pod nánosem zbytečných slov a přehrávaných výstupů. Podobně kráska do trojúhelníku, záhadná Angelika (Lena Headey), je škrobená jako barokní košile a nijak filmu neprospívá. Mnohem lépe dopadly karikaturní postavičky jako například střelený italský sadista Cavaldi (skvělý Peter Stormrare) či žabožroutský generál Delatombe (profesionální výkon Jonathana Pryce – hlavní tváře Gilliamovy klasiky „Brazil“). Našinec si povšimne slušného výkonu Miroslava Táborského a dřeváckého Tomáše Hanáka. Malá role Monicy Belluci je jen takovou sladkou třešničkou, která vylepšuje kysnoucí dort. Právě postava královny, která v marné touze po věčném mládí leží v hnilobě před klamavým zrcadlem, je jedna z mála, ve které se zrcadlí Gilliamův um a jeho vášnivé zaujetí. Nebýt jí, vydařily by se skutečně pouze klaunské charaktery, a to by byla velká, velká škoda, hraničící s katastrofou.
Té kritiky je mnoho a je to kritika zklamaného fanouška, který ze Grimmů cítí fikční svět plný svůdných dryád, jejichž vábení by nebýt scénáře mohl Gilliam podlehnout a stvořit film plný svého nezaměnitelného rukopisu. Jenže „Kletba bratří Grimmů“ není více než hollywoodská velkoprodukce s několika dobrými gagy, nevyrovnaným tempem vyprávění, vyčichlým soundtrackem a standardními triky. Je to barevná pohádková ilustrace, které bohužel chybí jakákoli podmanivá magie. Jako taková mě zklamala, ačkoli jsem od ní vlastně mnoho nečekal. Leč, Terry šel pod svojí úroveň, sice opatrně, ale dosti citelně. A můžeme jen hádat, nakolik se na tom podepsal producent, který režisérovi údajně diktoval přes míru. C´est la vie...
O FILMU
Aby získali tvůrci filmu svět, který by kombinoval ohromující realitu s fantazií a děsem pohádek, převedl Terry Gilliam výrobu Kletby bratří Grimmů do pestrého města - do Prahy, a „středověké“ krajiny České republiky. Avšak ani zde nedokázal najít vesnici, která by dokreslila tu kouzelnou oblast Marbaden. Gilliam chtěl kavalkádu obrazů - zrcadla, labyrinty, efekty příšerných zjevení a šerosvit - aby Marbaden vypadal jako žádný jiný kout světa.
Terry Gilliam tedy najal výtvarníka, Guye Hendrixe Dyase, aby zkonstruoval celou vesnici s 25 domky. Ti dva pak společně vyvinuli současný estetický design inspirovaný stinnými vrtochy expresionismu 19. století a klasickými, marnotratně detailními, černobílými perokresbami, které často doprovázeli pohádkové knížky. Gilliam chtěl také na plno využít zvláštností přirozeného světa. „Podívejte se na skutečný svět, jaké jsou stromy,“ říká. „Jsou podivné a často děsivé. Nemusíte vždycky něco vymýšlet, někdy se stačí podívat do přírody. Vzhled tohoto filmu byl kompromisem mezi uměleckým a přirozeným světem, vše smíchané dohromady.“
Úkol, kterému čelil Dyas, byl ohromný - vybudovat celé německé město 19. století s kostely, pekárnami, mosty, stájemi a cestami a kouzelný les propletený skalami, potokem a stromy - vše na půdě českých ateliérů. „Nikdy bychom nemohli najít vesnici, jako byla ta, kterou jsme vytvořili,“ uvádí Dyas. „A vystavět vše od začátku nám umožnilo jít až za běžné hranice.“
Dyas strávil více než rok vývojem nekonečných představ, náčrtů a plánů. Začal tím, že se ponořil do pohádek bratří Grimmů - četl jednu pohádku za druhou a prohlížel si práce řady umělců ze „zlaté éry“ ilustrací pohádek - kdy umělci používali světlo, stín a ryzí představivost, aby vytvořili nezapomenutelné obrazy fantazie. Inspirován těmito emocionálními a překrásnými kresbami z minulosti, začal Dyas navrhovat nejdůležitější lokality Kletby bratří Grimmů. Vedle vesnice v Marbaden začal také kreslit tak neobvyklá místa, jako jsou mučící místnost generála Delatombe, věž Charot (jako od Šípkové Růženky) a Cavalcaldiho válečný vůz.
Před tím, než začali stavět, hledali Dyas a Gilliam po České republice staré klády, které jsou prolezlé červotočem, aby z nich postavili domky ve vesnici. Na Barrandov bylo také přivezeno více než 700 stromů, které byly zasazeny do betonových děr - tak vznikl úžasně skutečný falešný les, se kterým se mohlo manipulovat pomocí světel a kamer tak, jak by to u skutečného lesa nešlo.
Podle starých, tradičních metod přivedli Dyas a Gilliam do studií mistry tradičního řemesla - kameníky, tesaře, pokrývače střech a řezbáře, aby dodali dílu nádech autentičnosti. Mimo studia našel produkční tým několik lokalit, zvláště pak hrad Křivoklát s nádhernou, impozantní věží z 12. století, který je jedním z nejstarších a historicky nejvýznamnějších hradů v České republice. Mezi ostatní česká „zámecká města“ pak patřila Kačina, Kutná Hora a Ledeč.
„Nemohli byste si přát lepší místa pro tento film, než jsou v České republice,“ říká Dyas. „Nebyla to ani tak ta samotná místa, jako ta neustálá inspirace, kterou tato místa nabízí. Když jsme se procházeli po Praze a sněžilo při tom, měli jsme pocit, jako bychom se vrátili v čase do jiného světa a mělo to na nás veliký vliv.“
Pro herce byly scény skutečným pokladem, dokázaly skvěle rozžehnout jejich představivost. Matt Damon říká: „Když jste vešli do scény, kterou vyrobil Guy Dyas, byli jste okamžitě vtaženi do tohoto naprosto odlišného světa. Bylo to ohromné a úžasné - a skvěle Vás to naladilo.“
Do tohoto nadpřirozeného světa hladce zapadly až extravagantně propracované kostýmy držitelky Oscara, Gabrielly Pescucci, a Carlo Poggioliho - dvojice, která již dříve spolupracovala s Terry Gilliamem na filmu Dobrodružství Barona Prášila (tento film byl nominován na Oscara v oblasti kostýmů). Jejich návrhy pro Kletbu bratří Grimmů vyplývají z rozmanitosti skutečného 19. století - strohých německých mužských oděvů a venkovanských oděvů vzhledem k rozmarným fantastickým kreacím, včetně hojně zdobených, rudých šatů Monicy Bellucci, jako Zrcadlové královny.
Zatímco pracoval celý tým neúnavně, aby vytvořil na filmovém plátně estetický, vizuální a hudební nádech snů, nočních můr a kouzel, Gilliam stále doufal, že většina toho vzrušení bude vycházet z představivosti - představivosti diváků. „Vždycky, když točím film, věřím, že 90 procent toho, co je vidět, by mělo být ve stínu, takže pak mohou diváci používat svoji představivost,“ vysvětluje Gilliam. „Práce herců a tvůrčího týmu je v tom, aby poskytli náznaky a nechali diváky si domyslet zbytek. Chci, aby se na to diváci dívali svým tempem, aby byli skutečně vyděšeni a pohnuti. Čím méně toho ukážeme a čím více naznačíme, tím lépe.“
Tato filozofie platila také u speciálních efektů, které celkem zahrnovaly 750 záběrů. „Úkolem týmu speciálních efektů bylo zrealizovat všechny jevy, které by nemohly být realizovány prakticky - aby stromy chodily, vlci se měnili v muže, krkavci létali tak, jak je potřeba, koně polykali malé děti a stárnoucí Monica se z 500 let omládla na 25,“ vysvětluje koordinátor speciálních efektů, Kent Houston. Asi nejsložitějším byl pro speciální efekty vlk inspirovaný pohádkou - byla to pro ně jedna z hlavních postav. „Ve filmu, kde je kouzelný les, musí být i vlk!“ prohlašuje Terry Gilliam. Kent Houston dodává: „Náš vlk nemusí být nutně jako vlk, kterého znáte, ale velmi neobvyklá bestie s velmi osobní specifickou charakteristikou a detaily, které vyžadují dostatek důvtipu, aby se zrealizovaly.“ Postavu vlka - muže ztvárnil český herec, Tomáš Hanák.
V Kletbě bratří Grimmů hrají Matt Damon a Heath Ledger bratry, Will a Jacoba Grimmovi, postavené do neuvěřitelného dobrodružství temného srdce pohádek. Ačkoliv film nesleduje historické životy bratří Grimmů, zůstává hluboce zavázaný skutečným bratrům Grimmům a jejich neúnavné víře, že příběhy jsou stále živoucím zdrojem k prozkoumání nejzávažnějších lidských strachů a nekonečného údivu.
Skuteční bratři Grimmové - Jacob Ludwig Carl Grimm a Wilhelm Carl Grimm - se narodili rok po sobě na přelomu 19. století v Hanau, Německu. Později se přestěhovali do Steinau, malého města, které obklopovalo zámek z 16. století. Pokračovali v právnických šlépějích svého otce a oba šli studovat právo na Univerzitu v Marburg. Zde začali poprvé sbírat lidové a pohádkové příběhy - staré povídky, které se předávaly ústně z generace na generaci, plné ničemů a králů, vlků a čarodějnic, nevlastních matek a sloužících dívek a všech druhů kouzelných situací a morálních dilema. V touze uchovat je při životě zasvětili své životy sepisování a vydávání příběhů, které získali od německých vesničanů.
Ačkoliv žili skoro v bídě, vydali bratři Grimmovi v roce 1812 svoji první knížku pohádek - Children’s and Household Tales - a v následujících letech pokračovali vydáním více než 200 povídek. Jejich sbírka nakonec obsahovala příběhy, které se později staly známými jako Popelka, Šípková Růženka, Červená Karkulka, Perníková chaloupka, Žabí král, Sněhurka atd. Jejich poslední kolekce, nazvaná Pohádky bratří Grimmů, byla přeložena do neuvěřitelných 160 jazyků.
Dnes jsou nesmazatelnou součástí kultury a byly převedeny do téměř všech druhů médií - opery, filmu, rockové hudby, módy apod. Styl jejich psaní a struktura jejich příběhů ovlivňuje dětskou literaturu již více než století a má neuvěřitelný vliv na představivost filmařů.
Wilhelm Grimm zemřel roku 1859, jeho bratr ho přežil o 4 roky - stále však budou žít skrze své pohádky, které nesou jejich jméno a nesmazatelnou značku, kterou zanechali v lidských představách.
Bylo nebylo, žili byli dva pohlední, avšak diametrálně odlišní bratři - cynický Will a snílek Jake, kteří se stali známí jako bratři Grimmovi. Tito bratři putovali po zemi, sbírali a šířili pohádky - příběhy o nebezpečí a záhadách, které až do dnešní doby okouzlují a děsí lidi každého věku - příběhy o bitvách dobra a zla, konfrontace obyčejných lidí s nekonečnými báchorkami o strašidlech, záhadných netvorech a zlých čarodějnicích, při kterých vstávají vlasy hrůzou na hlavě. Skutečně, bratři Grimmovi vytvořili historky, které mají za následek některé z nejdivočejších snů a nejtemnějších nočních můr na světě.
Terry Gilliam - režisér vizionář vytváří divoké dobrodružství legendárních pohádkářů, sourozenců, kteří jsou postaveni tváří v tvář zakleté vesnici, ve které se dějí ty nejdivočejší a nejneuvěřitelnější záhady. Do hlavních rolí obsadil dvě z nejcharismatičtějších hvězd dneška, Matta Damona a Heathe Ledgera. Herci dostali role, které jsou naprosto odlišné od čehokoliv, co dříve dělali - hrají bratry, kteří začínají jako podvodníci a neochotně se stanou hrdiny.
„Pohádky jsou mým světem - světem fantazie a neobyčejných věcí,“ říká Terry Gilliam o tom, proč se rozhodl pustit do natáčení Kletby bratří Grimmů. Od začátku měl Gilliam na mysli skutečné životy bratří Grimmů a chtěl natočit film o nich dvou. Film, který by byl inspirován jejich veselými, děsivými a nekonečně přesvědčivými příběhy. Gilliam vysvětluje: „Dlužíme skutečným bratrům Grimmům mnoho díků za tento film, ale tento příběh není o jejich skutečných životech. Vlastně jsme vytvořili takovou pohádku o nich dvou, ve které se nejprve objevují jako veselí a hrdinští chlápci, kteří cestují od vesnice k vesnici a zbavují lidi trolů, čarodějnic a všech druhů neskutečných nočních můr - ale brzy zjistíme, že je to všechno je jen chytrá lest. Mezitím se Napoleonská armáda, která vtrhla do Německa, pokouší polapit tyto bratry a zamezit jejich počínání. Ale brzy jsou všichni lapeni do světa, který je naprosto totožný s tím z pohádek bratří Grimmů. Nakonec se pohádky stanou skutečností a skutečnost je propletena fantazií.“
Gilliam vzdává hold velkoleposti i ďábelskosti dědictví bratří Grimmů a hravě do filmu zaplétá nejpopulárnější pohádky bratří Grimmů, které se čtou a jsou oblíbené po celém světě - Červená Karkulka, O perníkoví chaloupce, O Šípkové Růžence atd. „Ačkoliv existuje na stovky pohádek bratří Grimmů, chtěli jsme zůstat u těch, které skutečně rezonují v myslích diváků,“ říká Gilliam.
Německo, přelom 18. a 19. století - pověry a mýty se bily s racionalismem a moderním myšlením. Byla to doba radikálních změn na dříve nepřístupném a původním německém venkově, když napoleonské armády vpadly do Německa - přinesli s sebou víru založenou na rozumu - Osvícenství. Když se Osvícenství střetlo se způsobem života založeném na bájích a starých příbězích, přeskočila jiskra - a to byl ten pobuřující konflikt, který chtěl Gilliam zachytit na plátně - jak bratři Grimmovi míří do vesnice v oblasti Marbaden a věří spíše v čarodějnice než v koně, kteří polykají děti. „Velice jsem se zajímal o ten velký konflikt mezi vírou v přízraky a myšlenkami Osvícenství, které byly až příliš strnulé ve svém vlastním nedostatku víry v cokoli záhadného,“ uvádí Gilliam. „Učinili jsme z toho skutečnou součást příběhu. A samozřejmě ten konflikt trvá až dodnes.“
Srdcem příběhu jsou také pouta, která drží oba bratry dohromady - a něco je přetrhá. Will a Jacob Grimmovi jsou naprosto odlišní ve svých povahách a myšlenkách, avšak když dorazí do zakleté vesnice v Marbaden, stane se jejich společným zájmem jedna žena. „Jsou to dva bratři, kteří se mají navzájem rádi a zároveň občas jeden druhým opovrhují a mají velice napjatý bratrský vztah,“ říká Gilliam. „Will je hezčí - jakmile vstoupí do místnosti, všechny dívky se za ním otočí a on může mít kteroukoli chce. Jake je na druhou stranu polapen svojí vírou v pohádkové princezny a hledá dokonalou lásku. A Lena Heady, která hraje „zálesačku“ Angeliku, je perfektní pro oba dva.“
O OBSAZENÍ
Kletba bratří Grimmů začíná samotnými bratry - komickými a nepřekonatelnými. Jeden je tvrdohlavý, důvtipný, obratný umělec, který se snaží žít v drsných časech Německa po obsazení Napoleonskou armádou. Druhý je snílek, který stále věří v záhadné báje a šťastnou náhodu. Víra obou bratrů projdou zkouškou. Aby Terry Gilliam dokonale oživil jejich dobrodružství hledal dva herce, o kterých doufal, že ho překvapí v každém okamžiku.
„Matt a Heath byli pro mne samozřejmě srdcem tohoto filmu,“ vysvětluje Gilliam, „ale nejdříve jsem si myslel, že Matt by mohl hrát Jakea, protože je neobyčejně introvertní a citlivý herec, a Heath by hrál Willa, protože je obvykle obsazován do rolí přímočarých hrdinů. Ale pak přišel Matt na naše první setkání a řekl, že chce hrát Willa. Ze začátku jsem si tím nebyl jistý, ale pak ke mne přišel Heath a řekl ‚No, já bych chtěl hrát Jakea.‘ A pak mi došlo, že to byla naprosto správná věc, protože rád obsazuji herce do rolí, které pro ně nejsou zrovna typické, a rád obracím věci naruby. A fungovalo to, protože oba jsou ve svých rolích velmi překvapiví a je to něco, co jste od žádného z nich ještě neviděli.“
Gilliam pokračuje: „Nikdy jsem neviděl někoho pracovat tak tvrdě, jako Matta, aby se stal postavou tak rozdílnou od toho, kým sám skutečně je, a tak rozdílnou od postav, které kdy hrál. Jeho celkové chování je naprosto odlišné a já doufám, že diváci na to budou reagovat se stejným nadšením, jako jsem reagoval já. A Heath je někdo, koho je svět zvyklý vídat spíše jako hrdinu, ale zde vidíte, že má v sobě i jinou silnou, tichou stránku, která je úchvatná. Stejně jako Matt jednoduše nepřestal, dokud se nevžil pořádně do své role. Oba byli skvělí.“
Matt Damon skočil po možnosti pracovat s Gilliamem. „Myslím, že každý herec chce pracovat s Terrym, on je tak vizuálně kreativní a tak zapálený do všeho, co dělá,“ říká Matt. „A když se vám navrch dostane do rukou tak neuvěřitelný materiál, jako je Kletba bratří Grimmů, je do dar z nebe. Považoval jsme to za velmi temné a velmi zábavné a vůbec to nepřipomínalo něco, co jsem dělal před tím. Je to pohádka, samozřejmě, ale má také prvky výpravného filmu, akčně-dobrodružného, hororu, komedie a dokonce i romance.“
Literární postava Willa Grimma, chytrého a cynického podvodníka, který není připraven na svět, ve kterém se pohádky stávají realitou, Damona okamžitě zaujala. „Will je v oblasti vyprávění pohádek kvůli finanční odměně a slávě,“ uvádí Damon. „Myslí si, že v tom musí být nějaký podvod a je pouze na jeho bratrovi, aby ho přiměl pochopit, že na světě existují věci, které se nedají vysvětlit, které jsou jednoduše a skutečně kouzelné.“
Matta také zaujal bratrský vztah mezi Willem a Jakem, který je napsán tak, jak to mezi bratry skutečně funguje. Aby zpečetili mezi sebou toto nepopsatelné bratrské pouto, trávili Damon a Ledger společně spoustu času. Damon k tomu uvádí: „Zkrátka jsem trávili hodně hodin povídáním a vysedáváním u piva - na konci dne - protože je to věc, která vytváří skutečný pocit bratrství.“
Ačkoliv Damon četl hodně o životě a dobách skutečných bratří Grimmů, aby se připravil na film, brzy zjistil, že jeho postava byla odlišná od historické postavy Wilhelma. „Skuteční bratři Grimmové byli úžasní němečtí vědci a neuvěřitelní vlastenci, kteří sbírali příběhy, takže Němci mohli být skutečně pyšní na jejich národní historii a nemuseli věřit, že to bylo barbarské, jak jim bylo vždy předhazováno,“ poznamenává. „Byli to skutečně neuvěřitelní lidé, kteří byli celkem vlivní v mnoha směrech - a společně pracovali až do konce života. Ale jejich autobiografie je samozřejmě zcela odlišná od tohoto dobrodružství. Tento film to bere z více zábavného a odlehčeného hlediska a dostal se více k podstatě pohádek, které tak proslavili.“
Stejně jako Damon byl Heath Ledger okamžitě okouzlen možností spolupracovat s Gilliamem. „Vždycky jsem věřil, že má brilantní nápady,“ říká herec. „Povznesl tento projekt do zcela odlišné úrovně a nadchnul nás - každého, kdo byl zapojen do tohoto filmu… Všichni to cítili jako nový, zvláštní a zábavný projekt.“
Zvláště pro Ledgera bylo postava Jacoba Grimma nová a odlišná - vypravěč, který zjistí, že ty zakleté světy, ve které vždy tajně věřil, skutečně existují. „Tato role byla pro mne příležitostí „vyskočit ze své kůže“,“ říká Ledger. „Je to komická role a Terry mi dal dárek tím, že mi umožnil se cítil pohodlně a dostatečně volně, abych šel do extrémů a skutečně vyjádřil sám sebe. Užíval jsem si to.“ K okamžitému bratrskému vztahu s Mattem uvádí: „Je to velice osobní proces, když se během chvíle máte stát něčím bratrem.“ „Vyzkoušeli jsme několik různých způsobů, jak se naladit na stejnou notu, jak se usmívat a smát stejně. Pozorovali jsme povahu a pohyby jeden druhého, abychom je měli podobné. Ale záměrem vždycky bylo mít několik stejných a hodně rozdílných vlastností - jak bratři často mívají.“
Pro ostatní herce udávali Damon s Ledgerem tón filmu. Jonathan Pryce říká: „Matt a Heath na nás všechny skutečně zapůsobili, byli svým rolí tak odevzdaní a spolu pracovali skvěle. Přinesli do tohoto již tak divoce kreativního světa ohromnou energii a všechny nás tím inspirovali.“
Kolem Willa a Jacoba Grimmových je na jejich cestě směs pozoruhodných postav - od politických panáků přes úchvatné venkovské zálesáky až k hrůzostrašným zlým čarodějnicím - pro které Gilliam shromáždil hvězdný tým složený z nejtalentovanějších divadelních i filmových herců.
Po nezapomenutelných rolích v Brazil a Dobrodružství Barona Prášila se držitel dvou cen Tony Award, Jonatha Pryce, opět spojil s Terry Gilliamem. Ve filmu hraje roli generála Delatombe, francouzského guvernéra, který obsadil německý venkov, kde bratři Grimmovi nabízí svůj falešný obchod s lovem démonů a zaříkadly.
Poté, co si přečetl scénář Kletby bratří Grimmů, byl Pryce přesvědčen, že tento příběh byl perfektním teritoriem pro Gilliama. „Myslím, že každý, kdo četl tento scénář, cítil, že tento film je Terry Gilliamovi vlastní …“ říká Pryce. „Film byl zaplněn nadživotními obrazy, které umí Terry vytvořit, ale také byl pro něj trochu neobvyklý, protože je v něm hodně čistého, fantastického dobrodružství ...“
Pryce popisuje svoji postavu tím, že má v životě čtyři hlavní zájmy: „Delatombe se vyžívá v potlačování a zdolávání lidí a ve vyhledávání velmi dobrého jídla,“ směje se. „A pak si samozřejmě brousí zuby na ty hnusné Grimmy - a to nás vede do všech těch neuvěřitelných a neočekávaných dobrodružství.“
Delatombe má po svém boku také jednoho velice neobvyklého partnera - směšně a nemotorně ohavného lokaje, který pochází z Parmy, Itálie: Cavaldiho. Cavaldiho hraje Peter Stormare. Stormare vyrůstal ve své rodné Skandinávii s pohádkami bratří Grimmů a věděl přesně, že Terry Gilliam by je dokázal oživit jako nikdo jiný. „Skutečné pohádky bratří Grimmů mají v sobě temnotu a zlo, které milujeme, ale zároveň se jich bojíme, a nikdo je zatím nedokázal zachytit na filmovém plátně. Terry má v sobě ten černým břitký a duchaplný humor Monty-Pythonů a když ho spojíte dohromady s příběhy Grimmů, je to úžasná kombinace,“ říká. „Věděl jsem, že bude skutečně fascinující se dostat do tohoto světa, a role Cavaldiho je perfektní.“ Stormare pokračuje: „Zvláště se mi líbilo, že ten příběh je o tom, jak jsou lidé lapeni a chyceni příběhy, které vypráví, jejich vlastními mýty a legendami.“
„Cavaldi je ohromná postava, protože má všechny ty prvky skutečných lidí. Není úplně zlý a není rozhodně ani dobrý,“ uvádí herec. „Dokáže být zábavný, dojemný, záhadný a surový. Terry ho popsal jako démona, který trýzní a inspiruje bratry Grimmovi na jejich průzkumu.“
Stormareův výkon, jako Cavaldiho, byl velkou inspirací pro Matta Damona. „Cavaldi je velmi zábavná postava,“ říká. „Má v sobě hodně z tohoto žádaného italského umělce, ale také má v sobě hodně strachu. On je někdo, kdo je zároveň veselý a nebezpečný - a Peter zvládnul tuto kombinaci naprosto dokonale.“ Terry Gilliam dodává: „Cavaldi je ničema, ale on je ten druh vtipného ničemy a nakonec se ukáže, že je ve skutečnosti i velmi hrdinský. Záměrem nebylo ho udělat příliš šprýmařským, pak by nebyl dostatečně děsivý, ale také jsme ho nechtěli udělat příliš odporným, pak by nebyl zábavný. Peterovi se tato příležitost líbila. On je hovorný, efektní a fantastický. A společně s Jonathanem Prycem hráli úžasně.“ <>Obrázek nenalezen<> Kletba bratří Grimmů také představuje omračující romantickou krásku, které nelze odolat, a věčně zlou kouzelnici, kterou je třeba porazit. Úchvatnou místní zálesačku Angeliku hraje mladá britská herečka, Lena Heady, zatímco 500 let starou Zrcadlovou královnu ztvárnila mezinárodní herecká hvězda, Monica Bellucci.
Terry Gilliam byl zvláště zaujat postavou Angeliky, svůdné samotářky a ženy, která předběhla dobu. „V mnoha směrech je takovou první rovnoprávnou ženou ve vesnici. Žádná žena před tím nikdy z vesnice neodešla a ona nejen že odešla, ale ona šla do města studovat na univerzitu. Ona je lapena mezi tyto dva světy - na jedné straně slouží pro praktickou realitu a na straně druhé je přesvědčena, že žije ve světě, který je naprosto a nepopiratelně zakletý,“ vysvětluje Gilliam. „Herečka, která tuto postavu hraje, musí být nejen krásná, ale také tvrdá a nezávislá - a Lena jí dodává ohromnou sílu. Také je to velmi fyzicky náročná postava, protože jezdí na koni, střílí z luku a musí mít kolem sebe tu auru zvláštní, mystické ženy, která odmítá hrát podle pravidel bratří Grimmů.“
Lena Heady si zamilovala tento druh ženy. „Je to důvtipná venkovská dívka a myslí si, že Will a Jacob jsou dva blázni z města, kteří věří, že si mohou vtrhnout se svými naučenými způsoby a rozbalit na lidi ten svůj nadpřirozený obchod,“ vysvětluje Lena. „Ale pak se všechno zbortí.“ Mezitím Angelika nebezpečně kličkuje mezi oběma bratry, kteří začínají podléhat její kráse. Ačkoliv je její postava skeptická k oběma bratrům, nemohla být Lena Heady šťastnější, když dostala šanci se zapojit do milostného trojúhelníku s Mattem Damonem a Heathem Ledgerem. „Oni jsou naprosto skvělí a já byla velmi šťastná,“ směje se Lena.
Nejvíce se však Heady líbila možnost jít až za hranice běžné reality. „Je to prostě tak skvělé mít možnost vstoupit do světa, ve který jste věřili, když jste byli malí,“ říká. „Četla jsme pohádky bratří Grimmů, když jsem byla dítě, takže je to naprosto úžasné, když jsem se najednou dostala do nich. A ten způsob, jak to Terry Gilliam a celý štáb všechno vytvořili, je něco, jak byste si představoval sen, teď však jasnější a zábavnější a dokonce i strašidelnější.“
V jedné z nejkouzelnějších rolí ze všech se objevila Monica Bellucci jako Zrcadlová královna, 500 let stará, nesmrtelná panovnice, která se nezastaví před ničím, aby si udržela svoji věčnou krásu. Bellucci nemohla odolat jak filmu, tak ani této roli. „Jsem velikým fanouškem Terryho Gilliama a miluji všechny jeho filmy,“ říká. „Ze všeho nejvíce se mi líbí, že se to odehrávalo v kouzelném světě strašidel, čarodějnic a zlých královen.“
Bellucci se nebála ponořit do těch nejtemnějších stránek její role. „V roli zlé královny jsem cítila ohromné množství jemných nuancí. Nechtěla jsem ji hrát příliš jednoduše - jako zlou - ale raději jako někoho, jehož osud byl trochu smutný. Chce žít navěky, ale stárne a je vyčerpaná - je v ní něco tragického a to je ta část, která mne na ní zaujala.“
Bellucci zjistila, že její postava má mnoho skutečných prvků, navzdory jejím kouzelným vlastnostem. „Myslím, že mnoho žen by bylo schopno okamžitě použít kouzlo, které by jim zajistilo věčné mládí a krásu,“ říká. „Myslím, že je to jedna z těch úžasných věcí na příbězích bratří Grimmů - něco, co je úžasné na představivosti, skrz kterou můžete nejlépe vidět realitu.“
Ocenění:
Venice Film Festival
2005 - Terry Gilliam (Zlatý lev za nejlepší film) (nominace)
DABING
V českém znění: Michal Jagelka - Matt Damon (Wilhelm Grimm), Filip Jančík - Heath Ledger (Jacob Grimm), Jitka Moučková - Lena Headey (Angelika), Libor Terš - Jonathan Pryce (Delatombe), Libor Hruška - Peter Stormare (Cavaldi), Petra Hanžlíková - Monica Bellucci (Zrcadlová královna), Tomáš Hanák - Tomáš Hanák (Dřevorubec), Miroslav Táborský - Miroslav Táborský (Mlynář), Pavel Vondrák - Petr Ratimec (mladý Will), Ludmila Molínová, Julie Alexandridisová, Jiří Hromada, Václav Mareš, Václav Rašilov, Bohdan Tůma, Miroslava Součková, Michal Michálek, Zdeněk Mahdal (titulky)
Překlad: Anna Bandyová
Zvuk: Jiří Götz
Dialogy a režie: Veronika Veselá
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska pro SPI International 2006
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 10.11.2005
Premiéra USA: 26.8.2005 Dimension Films
Premiéra Velká Británie: 4.11.2005 Buena Vista Int. UK
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 13.3.2006 SPI Film
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 12 721 615
Tržby celkem - $ 105 316 267
Návštěvnost v ČR 132 245
Náklady (Rozpočet) - $ 88 000 000
„Neexistuje zaklínadlo, které nemohou zvrátit. Neexistuje kouzlo, které nedokáží zlomit. Neexistuje ďábel, kterého nedokáží porazit.“
OBSAH
Will a jeho mladší bratr Jacob vyrostli v bídě a utrpení. Když dospěli, zvolili si velmi neobvyklý způsob obživy – stali se z nich odborníci na zaklínadla, čarodějnice, strašidla a jiné stvůry. Navštěvují ponuré vesnice, pečlivě zapisují strašidelné legendy a za úplatu jsou ochotni nestvůry zlikvidovat. Ve skutečnosti však pouze zneužívají pověrčivosti vesničanů, aby z nich vytáhli peníze. Žádné stvůry totiž neexistují, vždy jde o zinscenované představení, které sami připraví. Zatímco z Jacoba vyrostl učenec s bohatou fantazií, Will upřednostňuje bohémský způsob života. Sice spolu vycházejí, nikdy však nezapomněli na dávný spor. Když byli ještě malí, jejich sestřička vážně onemocněla. Jacob tehdy dostal za úkol prodat krávu, aby měli na lékaře. Jacob ji ale vyměnil za „kouzelné“ fazole. Will Jacobovi jeho naivitu i po patnácti letech neustále připomíná. Bratři netuší, že jejich podvodné kousky byly odhaleny. Francouzský generál Delatombe je nechá sledovat a následně i zatknout. Domnívá se, že Will a Jacob nejsou jedinými podvodníky v oboru, podle něj v okolí praktikují špinavé triky také další šejdíři, kteří mají na svědomí zmizení devíti děvčátek. Delatombe má pro Willa a Jacoba návrh: Pokud se jim podaří odhalit podvodníky a najít zmizelé dívky, budou omilostněni. Bratři nemají na vybranou, pod dohledem Delatombova italského poskoka Cavaldiho vyrážejí do akce. Místní obyvatelé jsou zoufalí. Je jisté, že zlo pochází z nedalekého začarovaného lesa... (TV Prima)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Dekadentně laděná pohádka-nepohádka, která v temných kulisách tajemného lesa a černohumorného příběhu, dokazuje, že s přibývajícím věkem jako by Terry Gilliam vstupoval do filmařské puberty a jeho jediným cílem bylo provokovat. Nicméně provokuje chytře, odvážně a zábavně zároveň, takže každý, kdo má alespoň kapku citu pro trochu „jiné“ vyprávění si dozajista užije minimálně božského Petera Stormarea a jako bonus mu bude dáno jedno malé bílé koťáko! (Isherwood) 4*
Co může být pro režiséra pohádky horší, než selhat na poli vypravěče? Snad jen být Don Quijote sedící na kulhavé Rocinantě scénáře a bojovat s Weinsteinovic větrnými mlýny.. Autorský trademark takřka nečitelný, herecká esa + lykantrop Hanák tápající v příběhovém balastu, nevyužití původně zamýšlené balkánské hudby a jeden taliánský taneční mistr, jehož gestikulaci zřejmě Stormare odkoukal v italské sérii A. Burton měl Ospalou díru, tohle byla bohužel jen Díra.. Bez ohledu na producentské zásahy - pocit, že Gilliam je pro mě zajímavější v seriózní rovině, trvá.. (Gilmour93) 3*
Ač se námět jevil gilliamovský až běda, jeho zpracování do obnošeného a skrznaskrz nezajímavého scénáře s neobyčejnou důsledností vyfiltrovalo vše, co by šlo za hranici prvního plánu. Na Gilliama tak zbyla sice vizuálně poutavá, ale zoufale bezobsažná rozprávka o dvou bratrech, kteří loví falešná strašidla, až se jednou ocitnou tváří tvář skutečnému nadpřirozenu. Díky režii nevznikla úplně odsouzeníhodná konina, avšak navzdory tomuto faktu nenabídou Grimmové o mnoho víc než opulentní výpravu, slušné triky, nezajímavou hudbu, průměrné výkony hlavních postav a dobré výkony některých postav vedlejších (zkušení gilliamovci Stormare a Pryce, skvělá Bellucci). Namísto karnevalu kdesi na nejisté hraně racionality a iracionality, namísto oslnivé imaginace a filmových kouzel, kterými Gilliam vládne jako málokdo, tak zbývá jen typický Hollywood s chatrným scénářem, barevnými kulisami a pár dobrými (leč na Gilliamovy poměry slaboduchými) gagy. Chápu, proč Terry zažil nejhorší natáčení své kariéry... neboť z něj vzešel jeho nejhorší film. Tři hvězdičky za nezměrné a marné úsilí udělat z prdu kuličku. (Marigold) 3*
VELKÁ RECENZE
Byl jednou jeden režisér, tak talentovaný, až se stal legendou. A byl jednou jeden scénář, ani ne hezký, ani ne ošklivý, prostě takový průměrný, hollywoodský, prvoplánový... A byla jednou jedna zlá sudba, která oba svedla dohromady. Dala tak vzniknout filmu, který se honosí titulem „The Brothers Grimm“ a který bohužel vůbec není tak dobrý, jak by člověk očekával od legendárního obrazotepce, imaginativního malíře nesmrtelných pošuků z létajícího cirkusu Monthy Pythona a tvůrce celuloidových skvostů jako „Brazil“ či „Dvanáct opic“.
Bylo by příliš jednoduché říci, že se Gilliam nechal políbit lacinější múzou a prostě si po feťáckém úletu „Strach a hnus v Las Vegas“ odskočil do zahrad, kde se umění příliš nedaří... Faktem je, že byl políben múzou během natáčení pouze málokrát a celé jeho dílo připomíná hodně profesorský koitus, který zapadá do listí lehkého nadprůměru současné pohádkově-horrorové produkce. Dost neprávem se však slova viny hrnou k ústřednímu bodu projektu, slavnému režisérovi – stačí si jen trochu pozorněji všímat scénáře a ihned vidíme, že Gilliam se ocitl jako smrtka na místě, kde nic není a není tedy z čeho brát.
Zápletka je prostá, schématicky odvozená z tak oblíbené hollywoodské šablony „vezměte špetku reality, profláklé osobnosti a posaďte je do fantaskních souvislostí“. Přitom se ale u postav bratří Grimmů, slavných sběratelů a tvůrců morbidních pohádkových narativů, právě takový koncept nejen nabízel, ale dokonce se jevil velice produktivní. Ehren Kruger (mj. autor scénáře k oběma americkým Kruhům) se však ukázal být velkým přehmatem. Tam, kde Gilliam potřeboval rozehrát příběh obou bratrů v mnoha odstínech a patřičných hloubkách, vytváří Kruger pouze typické klišovité vzduchoprázdno, pitoreskní, avšak dvojrozměrné charaktery, chatrný příběh, který sice kdesi v druhém plánu nabízí strhující drama a imaginativní karneval, ale scénář dokáže zachycovat pouze vybledlé odlesky pohádkově hýřivého světa kouzel. Z „Kletby bratří Grimmů“ se tak stává značně plochá povídačka o dvou bratrech, kteří se živí falešným lovem strašidel a jednoho dne jsou postaveni tváří tvář skutečné kletbě – živému Marbadenskému lesu, v němž záhadně mizí děti. Syžet doslova volající po burtonovském žonglování s hranicemi snu a skutečnosti, racionality a iracionality, svět plný absurdity, nadsázky, zvrhlosti... Zkrátka svět jak stvořený pro obskurní pohled Terry Gilliama, jímž nám režisér zprostředkoval např. výborného „Žvahlava“. Žel, zůstane jen u prvního plánu, u příběhu, který nedokáže vytvořit skutečně hluboké emoce a rozvířit myšlenkové pochody diváka. U příběhu, který je navíc preskribován velice chabě, bez smyslu pro napětí, pro stabilní tempo i dráždivou pointu.
Vše by bylo v naprostém pořádku, kdyby takto posazený projekt režisérovi sedl, ale usilovnost a nucenost, s jakou Gilliam sochá svůj narativ, je do očí bijící. Kamsi se vytrácí jeho inovace, provokativnost, sarkasmus, smysl pro černý humor... Poněkud lépe je na tom vizuální stránka, ale i tady citelně postrádám tu fantaskní sílu, kterou nadopoval Burton „Ospalou díru“. „Kletba bratří Grimmů“ je plná kulis, krásné výpravy... ale je chladná, odtažitá, až příliš precizní, bez kouzla. Genius loci je vybledlý. Stejně vyšumělým dojmem působí i postavy. Chemie mezi bratry, tedy introvertním snílkem Jacobem (slušný Heath Ledger) a vnitřně nejistým frajírkem Williamem (prkenný Matt Damon), bohužel nefunguje a hlavní dilema jejich vztahu (epizoda s kouzelnými fazolemi z mládí) je pohřbena pod nánosem zbytečných slov a přehrávaných výstupů. Podobně kráska do trojúhelníku, záhadná Angelika (Lena Headey), je škrobená jako barokní košile a nijak filmu neprospívá. Mnohem lépe dopadly karikaturní postavičky jako například střelený italský sadista Cavaldi (skvělý Peter Stormrare) či žabožroutský generál Delatombe (profesionální výkon Jonathana Pryce – hlavní tváře Gilliamovy klasiky „Brazil“). Našinec si povšimne slušného výkonu Miroslava Táborského a dřeváckého Tomáše Hanáka. Malá role Monicy Belluci je jen takovou sladkou třešničkou, která vylepšuje kysnoucí dort. Právě postava královny, která v marné touze po věčném mládí leží v hnilobě před klamavým zrcadlem, je jedna z mála, ve které se zrcadlí Gilliamův um a jeho vášnivé zaujetí. Nebýt jí, vydařily by se skutečně pouze klaunské charaktery, a to by byla velká, velká škoda, hraničící s katastrofou.
Té kritiky je mnoho a je to kritika zklamaného fanouška, který ze Grimmů cítí fikční svět plný svůdných dryád, jejichž vábení by nebýt scénáře mohl Gilliam podlehnout a stvořit film plný svého nezaměnitelného rukopisu. Jenže „Kletba bratří Grimmů“ není více než hollywoodská velkoprodukce s několika dobrými gagy, nevyrovnaným tempem vyprávění, vyčichlým soundtrackem a standardními triky. Je to barevná pohádková ilustrace, které bohužel chybí jakákoli podmanivá magie. Jako taková mě zklamala, ačkoli jsem od ní vlastně mnoho nečekal. Leč, Terry šel pod svojí úroveň, sice opatrně, ale dosti citelně. A můžeme jen hádat, nakolik se na tom podepsal producent, který režisérovi údajně diktoval přes míru. C´est la vie...
O FILMU
Aby získali tvůrci filmu svět, který by kombinoval ohromující realitu s fantazií a děsem pohádek, převedl Terry Gilliam výrobu Kletby bratří Grimmů do pestrého města - do Prahy, a „středověké“ krajiny České republiky. Avšak ani zde nedokázal najít vesnici, která by dokreslila tu kouzelnou oblast Marbaden. Gilliam chtěl kavalkádu obrazů - zrcadla, labyrinty, efekty příšerných zjevení a šerosvit - aby Marbaden vypadal jako žádný jiný kout světa.
Terry Gilliam tedy najal výtvarníka, Guye Hendrixe Dyase, aby zkonstruoval celou vesnici s 25 domky. Ti dva pak společně vyvinuli současný estetický design inspirovaný stinnými vrtochy expresionismu 19. století a klasickými, marnotratně detailními, černobílými perokresbami, které často doprovázeli pohádkové knížky. Gilliam chtěl také na plno využít zvláštností přirozeného světa. „Podívejte se na skutečný svět, jaké jsou stromy,“ říká. „Jsou podivné a často děsivé. Nemusíte vždycky něco vymýšlet, někdy se stačí podívat do přírody. Vzhled tohoto filmu byl kompromisem mezi uměleckým a přirozeným světem, vše smíchané dohromady.“
Úkol, kterému čelil Dyas, byl ohromný - vybudovat celé německé město 19. století s kostely, pekárnami, mosty, stájemi a cestami a kouzelný les propletený skalami, potokem a stromy - vše na půdě českých ateliérů. „Nikdy bychom nemohli najít vesnici, jako byla ta, kterou jsme vytvořili,“ uvádí Dyas. „A vystavět vše od začátku nám umožnilo jít až za běžné hranice.“
Dyas strávil více než rok vývojem nekonečných představ, náčrtů a plánů. Začal tím, že se ponořil do pohádek bratří Grimmů - četl jednu pohádku za druhou a prohlížel si práce řady umělců ze „zlaté éry“ ilustrací pohádek - kdy umělci používali světlo, stín a ryzí představivost, aby vytvořili nezapomenutelné obrazy fantazie. Inspirován těmito emocionálními a překrásnými kresbami z minulosti, začal Dyas navrhovat nejdůležitější lokality Kletby bratří Grimmů. Vedle vesnice v Marbaden začal také kreslit tak neobvyklá místa, jako jsou mučící místnost generála Delatombe, věž Charot (jako od Šípkové Růženky) a Cavalcaldiho válečný vůz.
Před tím, než začali stavět, hledali Dyas a Gilliam po České republice staré klády, které jsou prolezlé červotočem, aby z nich postavili domky ve vesnici. Na Barrandov bylo také přivezeno více než 700 stromů, které byly zasazeny do betonových děr - tak vznikl úžasně skutečný falešný les, se kterým se mohlo manipulovat pomocí světel a kamer tak, jak by to u skutečného lesa nešlo.
Podle starých, tradičních metod přivedli Dyas a Gilliam do studií mistry tradičního řemesla - kameníky, tesaře, pokrývače střech a řezbáře, aby dodali dílu nádech autentičnosti. Mimo studia našel produkční tým několik lokalit, zvláště pak hrad Křivoklát s nádhernou, impozantní věží z 12. století, který je jedním z nejstarších a historicky nejvýznamnějších hradů v České republice. Mezi ostatní česká „zámecká města“ pak patřila Kačina, Kutná Hora a Ledeč.
„Nemohli byste si přát lepší místa pro tento film, než jsou v České republice,“ říká Dyas. „Nebyla to ani tak ta samotná místa, jako ta neustálá inspirace, kterou tato místa nabízí. Když jsme se procházeli po Praze a sněžilo při tom, měli jsme pocit, jako bychom se vrátili v čase do jiného světa a mělo to na nás veliký vliv.“
Pro herce byly scény skutečným pokladem, dokázaly skvěle rozžehnout jejich představivost. Matt Damon říká: „Když jste vešli do scény, kterou vyrobil Guy Dyas, byli jste okamžitě vtaženi do tohoto naprosto odlišného světa. Bylo to ohromné a úžasné - a skvěle Vás to naladilo.“
Do tohoto nadpřirozeného světa hladce zapadly až extravagantně propracované kostýmy držitelky Oscara, Gabrielly Pescucci, a Carlo Poggioliho - dvojice, která již dříve spolupracovala s Terry Gilliamem na filmu Dobrodružství Barona Prášila (tento film byl nominován na Oscara v oblasti kostýmů). Jejich návrhy pro Kletbu bratří Grimmů vyplývají z rozmanitosti skutečného 19. století - strohých německých mužských oděvů a venkovanských oděvů vzhledem k rozmarným fantastickým kreacím, včetně hojně zdobených, rudých šatů Monicy Bellucci, jako Zrcadlové královny.
Zatímco pracoval celý tým neúnavně, aby vytvořil na filmovém plátně estetický, vizuální a hudební nádech snů, nočních můr a kouzel, Gilliam stále doufal, že většina toho vzrušení bude vycházet z představivosti - představivosti diváků. „Vždycky, když točím film, věřím, že 90 procent toho, co je vidět, by mělo být ve stínu, takže pak mohou diváci používat svoji představivost,“ vysvětluje Gilliam. „Práce herců a tvůrčího týmu je v tom, aby poskytli náznaky a nechali diváky si domyslet zbytek. Chci, aby se na to diváci dívali svým tempem, aby byli skutečně vyděšeni a pohnuti. Čím méně toho ukážeme a čím více naznačíme, tím lépe.“
Tato filozofie platila také u speciálních efektů, které celkem zahrnovaly 750 záběrů. „Úkolem týmu speciálních efektů bylo zrealizovat všechny jevy, které by nemohly být realizovány prakticky - aby stromy chodily, vlci se měnili v muže, krkavci létali tak, jak je potřeba, koně polykali malé děti a stárnoucí Monica se z 500 let omládla na 25,“ vysvětluje koordinátor speciálních efektů, Kent Houston. Asi nejsložitějším byl pro speciální efekty vlk inspirovaný pohádkou - byla to pro ně jedna z hlavních postav. „Ve filmu, kde je kouzelný les, musí být i vlk!“ prohlašuje Terry Gilliam. Kent Houston dodává: „Náš vlk nemusí být nutně jako vlk, kterého znáte, ale velmi neobvyklá bestie s velmi osobní specifickou charakteristikou a detaily, které vyžadují dostatek důvtipu, aby se zrealizovaly.“ Postavu vlka - muže ztvárnil český herec, Tomáš Hanák.
V Kletbě bratří Grimmů hrají Matt Damon a Heath Ledger bratry, Will a Jacoba Grimmovi, postavené do neuvěřitelného dobrodružství temného srdce pohádek. Ačkoliv film nesleduje historické životy bratří Grimmů, zůstává hluboce zavázaný skutečným bratrům Grimmům a jejich neúnavné víře, že příběhy jsou stále živoucím zdrojem k prozkoumání nejzávažnějších lidských strachů a nekonečného údivu.
Skuteční bratři Grimmové - Jacob Ludwig Carl Grimm a Wilhelm Carl Grimm - se narodili rok po sobě na přelomu 19. století v Hanau, Německu. Později se přestěhovali do Steinau, malého města, které obklopovalo zámek z 16. století. Pokračovali v právnických šlépějích svého otce a oba šli studovat právo na Univerzitu v Marburg. Zde začali poprvé sbírat lidové a pohádkové příběhy - staré povídky, které se předávaly ústně z generace na generaci, plné ničemů a králů, vlků a čarodějnic, nevlastních matek a sloužících dívek a všech druhů kouzelných situací a morálních dilema. V touze uchovat je při životě zasvětili své životy sepisování a vydávání příběhů, které získali od německých vesničanů.
Ačkoliv žili skoro v bídě, vydali bratři Grimmovi v roce 1812 svoji první knížku pohádek - Children’s and Household Tales - a v následujících letech pokračovali vydáním více než 200 povídek. Jejich sbírka nakonec obsahovala příběhy, které se později staly známými jako Popelka, Šípková Růženka, Červená Karkulka, Perníková chaloupka, Žabí král, Sněhurka atd. Jejich poslední kolekce, nazvaná Pohádky bratří Grimmů, byla přeložena do neuvěřitelných 160 jazyků.
Dnes jsou nesmazatelnou součástí kultury a byly převedeny do téměř všech druhů médií - opery, filmu, rockové hudby, módy apod. Styl jejich psaní a struktura jejich příběhů ovlivňuje dětskou literaturu již více než století a má neuvěřitelný vliv na představivost filmařů.
Wilhelm Grimm zemřel roku 1859, jeho bratr ho přežil o 4 roky - stále však budou žít skrze své pohádky, které nesou jejich jméno a nesmazatelnou značku, kterou zanechali v lidských představách.
Bylo nebylo, žili byli dva pohlední, avšak diametrálně odlišní bratři - cynický Will a snílek Jake, kteří se stali známí jako bratři Grimmovi. Tito bratři putovali po zemi, sbírali a šířili pohádky - příběhy o nebezpečí a záhadách, které až do dnešní doby okouzlují a děsí lidi každého věku - příběhy o bitvách dobra a zla, konfrontace obyčejných lidí s nekonečnými báchorkami o strašidlech, záhadných netvorech a zlých čarodějnicích, při kterých vstávají vlasy hrůzou na hlavě. Skutečně, bratři Grimmovi vytvořili historky, které mají za následek některé z nejdivočejších snů a nejtemnějších nočních můr na světě.
Terry Gilliam - režisér vizionář vytváří divoké dobrodružství legendárních pohádkářů, sourozenců, kteří jsou postaveni tváří v tvář zakleté vesnici, ve které se dějí ty nejdivočejší a nejneuvěřitelnější záhady. Do hlavních rolí obsadil dvě z nejcharismatičtějších hvězd dneška, Matta Damona a Heathe Ledgera. Herci dostali role, které jsou naprosto odlišné od čehokoliv, co dříve dělali - hrají bratry, kteří začínají jako podvodníci a neochotně se stanou hrdiny.
„Pohádky jsou mým světem - světem fantazie a neobyčejných věcí,“ říká Terry Gilliam o tom, proč se rozhodl pustit do natáčení Kletby bratří Grimmů. Od začátku měl Gilliam na mysli skutečné životy bratří Grimmů a chtěl natočit film o nich dvou. Film, který by byl inspirován jejich veselými, děsivými a nekonečně přesvědčivými příběhy. Gilliam vysvětluje: „Dlužíme skutečným bratrům Grimmům mnoho díků za tento film, ale tento příběh není o jejich skutečných životech. Vlastně jsme vytvořili takovou pohádku o nich dvou, ve které se nejprve objevují jako veselí a hrdinští chlápci, kteří cestují od vesnice k vesnici a zbavují lidi trolů, čarodějnic a všech druhů neskutečných nočních můr - ale brzy zjistíme, že je to všechno je jen chytrá lest. Mezitím se Napoleonská armáda, která vtrhla do Německa, pokouší polapit tyto bratry a zamezit jejich počínání. Ale brzy jsou všichni lapeni do světa, který je naprosto totožný s tím z pohádek bratří Grimmů. Nakonec se pohádky stanou skutečností a skutečnost je propletena fantazií.“
Gilliam vzdává hold velkoleposti i ďábelskosti dědictví bratří Grimmů a hravě do filmu zaplétá nejpopulárnější pohádky bratří Grimmů, které se čtou a jsou oblíbené po celém světě - Červená Karkulka, O perníkoví chaloupce, O Šípkové Růžence atd. „Ačkoliv existuje na stovky pohádek bratří Grimmů, chtěli jsme zůstat u těch, které skutečně rezonují v myslích diváků,“ říká Gilliam.
Německo, přelom 18. a 19. století - pověry a mýty se bily s racionalismem a moderním myšlením. Byla to doba radikálních změn na dříve nepřístupném a původním německém venkově, když napoleonské armády vpadly do Německa - přinesli s sebou víru založenou na rozumu - Osvícenství. Když se Osvícenství střetlo se způsobem života založeném na bájích a starých příbězích, přeskočila jiskra - a to byl ten pobuřující konflikt, který chtěl Gilliam zachytit na plátně - jak bratři Grimmovi míří do vesnice v oblasti Marbaden a věří spíše v čarodějnice než v koně, kteří polykají děti. „Velice jsem se zajímal o ten velký konflikt mezi vírou v přízraky a myšlenkami Osvícenství, které byly až příliš strnulé ve svém vlastním nedostatku víry v cokoli záhadného,“ uvádí Gilliam. „Učinili jsme z toho skutečnou součást příběhu. A samozřejmě ten konflikt trvá až dodnes.“
Srdcem příběhu jsou také pouta, která drží oba bratry dohromady - a něco je přetrhá. Will a Jacob Grimmovi jsou naprosto odlišní ve svých povahách a myšlenkách, avšak když dorazí do zakleté vesnice v Marbaden, stane se jejich společným zájmem jedna žena. „Jsou to dva bratři, kteří se mají navzájem rádi a zároveň občas jeden druhým opovrhují a mají velice napjatý bratrský vztah,“ říká Gilliam. „Will je hezčí - jakmile vstoupí do místnosti, všechny dívky se za ním otočí a on může mít kteroukoli chce. Jake je na druhou stranu polapen svojí vírou v pohádkové princezny a hledá dokonalou lásku. A Lena Heady, která hraje „zálesačku“ Angeliku, je perfektní pro oba dva.“
O OBSAZENÍ
Kletba bratří Grimmů začíná samotnými bratry - komickými a nepřekonatelnými. Jeden je tvrdohlavý, důvtipný, obratný umělec, který se snaží žít v drsných časech Německa po obsazení Napoleonskou armádou. Druhý je snílek, který stále věří v záhadné báje a šťastnou náhodu. Víra obou bratrů projdou zkouškou. Aby Terry Gilliam dokonale oživil jejich dobrodružství hledal dva herce, o kterých doufal, že ho překvapí v každém okamžiku.
„Matt a Heath byli pro mne samozřejmě srdcem tohoto filmu,“ vysvětluje Gilliam, „ale nejdříve jsem si myslel, že Matt by mohl hrát Jakea, protože je neobyčejně introvertní a citlivý herec, a Heath by hrál Willa, protože je obvykle obsazován do rolí přímočarých hrdinů. Ale pak přišel Matt na naše první setkání a řekl, že chce hrát Willa. Ze začátku jsem si tím nebyl jistý, ale pak ke mne přišel Heath a řekl ‚No, já bych chtěl hrát Jakea.‘ A pak mi došlo, že to byla naprosto správná věc, protože rád obsazuji herce do rolí, které pro ně nejsou zrovna typické, a rád obracím věci naruby. A fungovalo to, protože oba jsou ve svých rolích velmi překvapiví a je to něco, co jste od žádného z nich ještě neviděli.“
Gilliam pokračuje: „Nikdy jsem neviděl někoho pracovat tak tvrdě, jako Matta, aby se stal postavou tak rozdílnou od toho, kým sám skutečně je, a tak rozdílnou od postav, které kdy hrál. Jeho celkové chování je naprosto odlišné a já doufám, že diváci na to budou reagovat se stejným nadšením, jako jsem reagoval já. A Heath je někdo, koho je svět zvyklý vídat spíše jako hrdinu, ale zde vidíte, že má v sobě i jinou silnou, tichou stránku, která je úchvatná. Stejně jako Matt jednoduše nepřestal, dokud se nevžil pořádně do své role. Oba byli skvělí.“
Matt Damon skočil po možnosti pracovat s Gilliamem. „Myslím, že každý herec chce pracovat s Terrym, on je tak vizuálně kreativní a tak zapálený do všeho, co dělá,“ říká Matt. „A když se vám navrch dostane do rukou tak neuvěřitelný materiál, jako je Kletba bratří Grimmů, je do dar z nebe. Považoval jsme to za velmi temné a velmi zábavné a vůbec to nepřipomínalo něco, co jsem dělal před tím. Je to pohádka, samozřejmě, ale má také prvky výpravného filmu, akčně-dobrodružného, hororu, komedie a dokonce i romance.“
Literární postava Willa Grimma, chytrého a cynického podvodníka, který není připraven na svět, ve kterém se pohádky stávají realitou, Damona okamžitě zaujala. „Will je v oblasti vyprávění pohádek kvůli finanční odměně a slávě,“ uvádí Damon. „Myslí si, že v tom musí být nějaký podvod a je pouze na jeho bratrovi, aby ho přiměl pochopit, že na světě existují věci, které se nedají vysvětlit, které jsou jednoduše a skutečně kouzelné.“
Matta také zaujal bratrský vztah mezi Willem a Jakem, který je napsán tak, jak to mezi bratry skutečně funguje. Aby zpečetili mezi sebou toto nepopsatelné bratrské pouto, trávili Damon a Ledger společně spoustu času. Damon k tomu uvádí: „Zkrátka jsem trávili hodně hodin povídáním a vysedáváním u piva - na konci dne - protože je to věc, která vytváří skutečný pocit bratrství.“
Ačkoliv Damon četl hodně o životě a dobách skutečných bratří Grimmů, aby se připravil na film, brzy zjistil, že jeho postava byla odlišná od historické postavy Wilhelma. „Skuteční bratři Grimmové byli úžasní němečtí vědci a neuvěřitelní vlastenci, kteří sbírali příběhy, takže Němci mohli být skutečně pyšní na jejich národní historii a nemuseli věřit, že to bylo barbarské, jak jim bylo vždy předhazováno,“ poznamenává. „Byli to skutečně neuvěřitelní lidé, kteří byli celkem vlivní v mnoha směrech - a společně pracovali až do konce života. Ale jejich autobiografie je samozřejmě zcela odlišná od tohoto dobrodružství. Tento film to bere z více zábavného a odlehčeného hlediska a dostal se více k podstatě pohádek, které tak proslavili.“
Stejně jako Damon byl Heath Ledger okamžitě okouzlen možností spolupracovat s Gilliamem. „Vždycky jsem věřil, že má brilantní nápady,“ říká herec. „Povznesl tento projekt do zcela odlišné úrovně a nadchnul nás - každého, kdo byl zapojen do tohoto filmu… Všichni to cítili jako nový, zvláštní a zábavný projekt.“
Zvláště pro Ledgera bylo postava Jacoba Grimma nová a odlišná - vypravěč, který zjistí, že ty zakleté světy, ve které vždy tajně věřil, skutečně existují. „Tato role byla pro mne příležitostí „vyskočit ze své kůže“,“ říká Ledger. „Je to komická role a Terry mi dal dárek tím, že mi umožnil se cítil pohodlně a dostatečně volně, abych šel do extrémů a skutečně vyjádřil sám sebe. Užíval jsem si to.“ K okamžitému bratrskému vztahu s Mattem uvádí: „Je to velice osobní proces, když se během chvíle máte stát něčím bratrem.“ „Vyzkoušeli jsme několik různých způsobů, jak se naladit na stejnou notu, jak se usmívat a smát stejně. Pozorovali jsme povahu a pohyby jeden druhého, abychom je měli podobné. Ale záměrem vždycky bylo mít několik stejných a hodně rozdílných vlastností - jak bratři často mívají.“
Pro ostatní herce udávali Damon s Ledgerem tón filmu. Jonathan Pryce říká: „Matt a Heath na nás všechny skutečně zapůsobili, byli svým rolí tak odevzdaní a spolu pracovali skvěle. Přinesli do tohoto již tak divoce kreativního světa ohromnou energii a všechny nás tím inspirovali.“
Kolem Willa a Jacoba Grimmových je na jejich cestě směs pozoruhodných postav - od politických panáků přes úchvatné venkovské zálesáky až k hrůzostrašným zlým čarodějnicím - pro které Gilliam shromáždil hvězdný tým složený z nejtalentovanějších divadelních i filmových herců.
Po nezapomenutelných rolích v Brazil a Dobrodružství Barona Prášila se držitel dvou cen Tony Award, Jonatha Pryce, opět spojil s Terry Gilliamem. Ve filmu hraje roli generála Delatombe, francouzského guvernéra, který obsadil německý venkov, kde bratři Grimmovi nabízí svůj falešný obchod s lovem démonů a zaříkadly.
Poté, co si přečetl scénář Kletby bratří Grimmů, byl Pryce přesvědčen, že tento příběh byl perfektním teritoriem pro Gilliama. „Myslím, že každý, kdo četl tento scénář, cítil, že tento film je Terry Gilliamovi vlastní …“ říká Pryce. „Film byl zaplněn nadživotními obrazy, které umí Terry vytvořit, ale také byl pro něj trochu neobvyklý, protože je v něm hodně čistého, fantastického dobrodružství ...“
Pryce popisuje svoji postavu tím, že má v životě čtyři hlavní zájmy: „Delatombe se vyžívá v potlačování a zdolávání lidí a ve vyhledávání velmi dobrého jídla,“ směje se. „A pak si samozřejmě brousí zuby na ty hnusné Grimmy - a to nás vede do všech těch neuvěřitelných a neočekávaných dobrodružství.“
Delatombe má po svém boku také jednoho velice neobvyklého partnera - směšně a nemotorně ohavného lokaje, který pochází z Parmy, Itálie: Cavaldiho. Cavaldiho hraje Peter Stormare. Stormare vyrůstal ve své rodné Skandinávii s pohádkami bratří Grimmů a věděl přesně, že Terry Gilliam by je dokázal oživit jako nikdo jiný. „Skutečné pohádky bratří Grimmů mají v sobě temnotu a zlo, které milujeme, ale zároveň se jich bojíme, a nikdo je zatím nedokázal zachytit na filmovém plátně. Terry má v sobě ten černým břitký a duchaplný humor Monty-Pythonů a když ho spojíte dohromady s příběhy Grimmů, je to úžasná kombinace,“ říká. „Věděl jsem, že bude skutečně fascinující se dostat do tohoto světa, a role Cavaldiho je perfektní.“ Stormare pokračuje: „Zvláště se mi líbilo, že ten příběh je o tom, jak jsou lidé lapeni a chyceni příběhy, které vypráví, jejich vlastními mýty a legendami.“
„Cavaldi je ohromná postava, protože má všechny ty prvky skutečných lidí. Není úplně zlý a není rozhodně ani dobrý,“ uvádí herec. „Dokáže být zábavný, dojemný, záhadný a surový. Terry ho popsal jako démona, který trýzní a inspiruje bratry Grimmovi na jejich průzkumu.“
Stormareův výkon, jako Cavaldiho, byl velkou inspirací pro Matta Damona. „Cavaldi je velmi zábavná postava,“ říká. „Má v sobě hodně z tohoto žádaného italského umělce, ale také má v sobě hodně strachu. On je někdo, kdo je zároveň veselý a nebezpečný - a Peter zvládnul tuto kombinaci naprosto dokonale.“ Terry Gilliam dodává: „Cavaldi je ničema, ale on je ten druh vtipného ničemy a nakonec se ukáže, že je ve skutečnosti i velmi hrdinský. Záměrem nebylo ho udělat příliš šprýmařským, pak by nebyl dostatečně děsivý, ale také jsme ho nechtěli udělat příliš odporným, pak by nebyl zábavný. Peterovi se tato příležitost líbila. On je hovorný, efektní a fantastický. A společně s Jonathanem Prycem hráli úžasně.“ <>Obrázek nenalezen<> Kletba bratří Grimmů také představuje omračující romantickou krásku, které nelze odolat, a věčně zlou kouzelnici, kterou je třeba porazit. Úchvatnou místní zálesačku Angeliku hraje mladá britská herečka, Lena Heady, zatímco 500 let starou Zrcadlovou královnu ztvárnila mezinárodní herecká hvězda, Monica Bellucci.
Terry Gilliam byl zvláště zaujat postavou Angeliky, svůdné samotářky a ženy, která předběhla dobu. „V mnoha směrech je takovou první rovnoprávnou ženou ve vesnici. Žádná žena před tím nikdy z vesnice neodešla a ona nejen že odešla, ale ona šla do města studovat na univerzitu. Ona je lapena mezi tyto dva světy - na jedné straně slouží pro praktickou realitu a na straně druhé je přesvědčena, že žije ve světě, který je naprosto a nepopiratelně zakletý,“ vysvětluje Gilliam. „Herečka, která tuto postavu hraje, musí být nejen krásná, ale také tvrdá a nezávislá - a Lena jí dodává ohromnou sílu. Také je to velmi fyzicky náročná postava, protože jezdí na koni, střílí z luku a musí mít kolem sebe tu auru zvláštní, mystické ženy, která odmítá hrát podle pravidel bratří Grimmů.“
Lena Heady si zamilovala tento druh ženy. „Je to důvtipná venkovská dívka a myslí si, že Will a Jacob jsou dva blázni z města, kteří věří, že si mohou vtrhnout se svými naučenými způsoby a rozbalit na lidi ten svůj nadpřirozený obchod,“ vysvětluje Lena. „Ale pak se všechno zbortí.“ Mezitím Angelika nebezpečně kličkuje mezi oběma bratry, kteří začínají podléhat její kráse. Ačkoliv je její postava skeptická k oběma bratrům, nemohla být Lena Heady šťastnější, když dostala šanci se zapojit do milostného trojúhelníku s Mattem Damonem a Heathem Ledgerem. „Oni jsou naprosto skvělí a já byla velmi šťastná,“ směje se Lena.
Nejvíce se však Heady líbila možnost jít až za hranice běžné reality. „Je to prostě tak skvělé mít možnost vstoupit do světa, ve který jste věřili, když jste byli malí,“ říká. „Četla jsme pohádky bratří Grimmů, když jsem byla dítě, takže je to naprosto úžasné, když jsem se najednou dostala do nich. A ten způsob, jak to Terry Gilliam a celý štáb všechno vytvořili, je něco, jak byste si představoval sen, teď však jasnější a zábavnější a dokonce i strašidelnější.“
V jedné z nejkouzelnějších rolí ze všech se objevila Monica Bellucci jako Zrcadlová královna, 500 let stará, nesmrtelná panovnice, která se nezastaví před ničím, aby si udržela svoji věčnou krásu. Bellucci nemohla odolat jak filmu, tak ani této roli. „Jsem velikým fanouškem Terryho Gilliama a miluji všechny jeho filmy,“ říká. „Ze všeho nejvíce se mi líbí, že se to odehrávalo v kouzelném světě strašidel, čarodějnic a zlých královen.“
Bellucci se nebála ponořit do těch nejtemnějších stránek její role. „V roli zlé královny jsem cítila ohromné množství jemných nuancí. Nechtěla jsem ji hrát příliš jednoduše - jako zlou - ale raději jako někoho, jehož osud byl trochu smutný. Chce žít navěky, ale stárne a je vyčerpaná - je v ní něco tragického a to je ta část, která mne na ní zaujala.“
Bellucci zjistila, že její postava má mnoho skutečných prvků, navzdory jejím kouzelným vlastnostem. „Myslím, že mnoho žen by bylo schopno okamžitě použít kouzlo, které by jim zajistilo věčné mládí a krásu,“ říká. „Myslím, že je to jedna z těch úžasných věcí na příbězích bratří Grimmů - něco, co je úžasné na představivosti, skrz kterou můžete nejlépe vidět realitu.“
Ocenění:
Venice Film Festival
2005 - Terry Gilliam (Zlatý lev za nejlepší film) (nominace)
DABING
V českém znění: Michal Jagelka - Matt Damon (Wilhelm Grimm), Filip Jančík - Heath Ledger (Jacob Grimm), Jitka Moučková - Lena Headey (Angelika), Libor Terš - Jonathan Pryce (Delatombe), Libor Hruška - Peter Stormare (Cavaldi), Petra Hanžlíková - Monica Bellucci (Zrcadlová královna), Tomáš Hanák - Tomáš Hanák (Dřevorubec), Miroslav Táborský - Miroslav Táborský (Mlynář), Pavel Vondrák - Petr Ratimec (mladý Will), Ludmila Molínová, Julie Alexandridisová, Jiří Hromada, Václav Mareš, Václav Rašilov, Bohdan Tůma, Miroslava Součková, Michal Michálek, Zdeněk Mahdal (titulky)
Překlad: Anna Bandyová
Zvuk: Jiří Götz
Dialogy a režie: Veronika Veselá
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska pro SPI International 2006
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 10.11.2005
Premiéra USA: 26.8.2005 Dimension Films
Premiéra Velká Británie: 4.11.2005 Buena Vista Int. UK
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 13.3.2006 SPI Film
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 12 721 615
Tržby celkem - $ 105 316 267
Návštěvnost v ČR 132 245
Náklady (Rozpočet) - $ 88 000 000
Tvůrci a herci
Terry Gilliam (Režie), Charles Roven (Produkce), Daniel Bobker (Produkce), Dario Marianelli (Hudba), Newton Thomas Sigel (Kamera), Lesley Walker (Střih), Irene Lamb (Casting), Guy Hendrix Dyas (Scénografie), Judy Farr (Scénografie), Carlo Poggioli (Kostýmy), Gabriella Pescucci (Kostýmy), Michael Prestwood Smith (Zvuk), Ivan Sharrock (Zvuk), Eva Ungrová-Malíková (Masky), Kay Georgiou (Masky), Ehren Kruger (Scénář), Matt Damon (Herec), Heath Ledger (Herec), Jonathan Pryce (Herec), Lena Headey (Herec), Peter Stormare (Herec), Monica Bellucci (Herec), Roger Ashton-Griffiths (Herec), Tomáš Hanák (Herec), Miroslav Táborský (Herec), Jan Unger (Herec), Petr Ratimec (Herec), Barbara Lukešová (Herec), Radim Kalvoda (Herec), Rudolf Pellar (Herec), Lukáš Bech (Herec), František Velecký (Herec), Jakub Zindulka (Herec), Věra Uzelacová (Herec), Václav Chalupa (Herec), Mackenzie Crook (Herec), Martin Kavan (Herec), Drahomíra Fialková (Herec), Luděk Eliáš (Herec), Martin Hofmann (Herec), Petr Vršek (Herec), Simona Včalová (Herec), Jana Radojčičová (Herec), Marika Procházková (Herec), Alena Jakobová (Herec), Jan Pavel Filipenský (Herec), Veronika Loulová (Herec), Annika Murjahn (Herec), Laura Greenwood (Herec), Pepa Nos (Herec), Audrey Hamm (Herec), Tomáš Liška (Herec), Richard Ridings (Herec), Julian Bleach (Herec), Anna Rust (Herec), Ota Filip (Herec)
2005/118/USA, Česko, Velká Británie/Dobrodružný, Fantasy, Horor, Komedie
Zajímavost k filmu
- Tomáš Hanák (otec Angeliky) svou účast komentoval: "Američané potřebovali výrazné oči. A ty já mám. Hned dvě, navíc kousek od sebe, čímž se ušetří za dopravu, protože se moc nenajezdí. Na casting jsem moc nechtěl, byl slunný den. Ale jako vždy jsem změkl a nakonec pár neotřelých kukučů do kamery udělal. Z castingu Jessicy Horváthové mi zavolali, že to vypadá nadějně, že to má být nějaká pohádka a že to točí nějaký... snad... Gilliam či tak nějak. Bum! A zem se zachvěla. Terryho film Brazil je pro mě jeden z absolutních vrcholů, vzorů a met jakbysmet. Takže mě příliš nezajímal ani scénář ani to, zda budu mít dvaceti nebo jen třicetimetrový karavan. A už první setkání s Terrym bylo tak zábavné, že jsem se hlavně těšil... ale zároveň se i bál abych mu film nezpackal."
- Film se částečně točil v Praze. Scény ze středověkého městečka pak byly natočeny na dolním nádvoří hradu Křivoklát. Štáb pracoval i na hradě v Ledči nad Sázavou a v jedné sekvenci můžeme vidět i hrad Kost.
- Tomáš Hanák (lesní muž) původně ve filmu hrát nechtěl a jen velice neochotně na spolupráci kývnul. To ovšem bylo ještě předtím, než se dozvěděl, že režisérem je jeho veliký vzor Terry Gilliam. Poté byl moc rád, že s ním mohl spolupracovat.
- Scénu se živým lesem napsal Terry Gilliam původně pro Zloděje času (1981), kde se ale nakonec neobjevila, podobně jako když ji chtěl uplatnit později v Brazil (1985).
- Matt Damon (Wilhelm) a Heath Ledger (Jacob) byli původně obsazeni do opačných rolí, ale na jejich žádost jim Gilliam postavy přehodil.
- Kvůli problémům na place (nedostatek financí a zásahy producentů) si Terry Gilliam "mohl" vybrat půlroční pauzu, během které natočil komorní filmík Krajina přílivu (2005)
- Matt Damon (Wilhelm Grimm) se kvůli filmu musel naučit tango.
- Terry Gilliam si nejdříve vybral na post skladatele Gorana Bregoviče, ale nakonec se rozhodl pro méně „exotickou“ hudbu v podání Daria Marianelliho.
- Ve snímku původně mohli hrát Nicole Kidman, Anthony Hopkins, Robin Williams a Johnny Depp, který měl ztvárnit Willa Grimma (nakonec Matt Damon).
- Svérázný režisér Terry Gilliam dostal nejvyšší rozpočet ve své kariéře – 80 mil. dolarů, ale snímek vydělal během premiérového víkendu (26.-28. 8. 2005) v USA jen 15 milionů. Celkové tržby v domovině byly 37,9 milionu.
- Film se částečně točil v Praze. Scény ze středověkého městečka pak byly natočeny na dolním nádvoří hradu Křivoklát. Štáb pracoval i na hradě v Ledči nad Sázavou a v jedné sekvenci můžeme vidět i hrad Kost.
- Tomáš Hanák (lesní muž) původně ve filmu hrát nechtěl a jen velice neochotně na spolupráci kývnul. To ovšem bylo ještě předtím, než se dozvěděl, že režisérem je jeho veliký vzor Terry Gilliam. Poté byl moc rád, že s ním mohl spolupracovat.
- Scénu se živým lesem napsal Terry Gilliam původně pro Zloděje času (1981), kde se ale nakonec neobjevila, podobně jako když ji chtěl uplatnit později v Brazil (1985).
- Matt Damon (Wilhelm) a Heath Ledger (Jacob) byli původně obsazeni do opačných rolí, ale na jejich žádost jim Gilliam postavy přehodil.
- Kvůli problémům na place (nedostatek financí a zásahy producentů) si Terry Gilliam "mohl" vybrat půlroční pauzu, během které natočil komorní filmík Krajina přílivu (2005)
- Matt Damon (Wilhelm Grimm) se kvůli filmu musel naučit tango.
- Terry Gilliam si nejdříve vybral na post skladatele Gorana Bregoviče, ale nakonec se rozhodl pro méně „exotickou“ hudbu v podání Daria Marianelliho.
- Ve snímku původně mohli hrát Nicole Kidman, Anthony Hopkins, Robin Williams a Johnny Depp, který měl ztvárnit Willa Grimma (nakonec Matt Damon).
- Svérázný režisér Terry Gilliam dostal nejvyšší rozpočet ve své kariéře – 80 mil. dolarů, ale snímek vydělal během premiérového víkendu (26.-28. 8. 2005) v USA jen 15 milionů. Celkové tržby v domovině byly 37,9 milionu.
Odkazy
Hrají:
Matt Damon, Heath Ledger, Jonathan Pryce, Lena Headey, Peter Stormare, Monica Bellucci, Roger Ashton-Griffiths, Tomáš Hanák, Miroslav Táborský, Jan Unger, Petr Ratimec, Barbara Lukešová, Radim Kalvoda, Rudolf Pellar, Lukáš Bech, František Velecký, Jakub Zindulka, Věra Uzelacová, Václav Chalupa, Mackenzie Crook, Martin Kavan, Drahomíra Fialková, Luděk Eliáš, Martin Hofmann, Petr Vršek, Simona Včalová, Jana Radojčičová, Marika Procházková, Alena Jakobová, Jan Pavel Filipenský, Veronika Loulová, Annika Murjahn, Laura Greenwood, Pepa Nos, Audrey Hamm, Tomáš Liška, Richard Ridings, Julian Bleach, Anna Rust, Ota Filip